1
article
Čísat propůjčil řediteli měšťanských škol
v Mimoni Ludvíku Slanskému zlatý zá-
služný kříž.
Ministr kultu a vyučování jmenoval ředitele
měšťanské školy Václava Finka v Dubé
okresním školním inspektorem pro německé
školské okresy ve Vrchlabí a Králové Dvořea
německé školy v českých školských okresechv
Králové Dvoře a v Jilemnici, dále učitele mě-
šťanské školy v Jablonci Heřmana Wil da
okresním školním inspektorem pro německý
školský okres žamberecký a pro německé školy
českých školských okresů v Žamberce a v Krá-
lové Hradci — městě.
Ze Rjeky, 18. května. (C.-B.) Z obcí Draga
a Portore oznamují se demonstrace proti
uherským znakům na veřejných
budovách. Demonstranti provolali bánov
»pereat!« a přerušili na četných místech vedení
telegrafické a telefonické. Mezi Plasy a Majou
zabarikádovali demonstranti železniční koleje ka-
meny, takže musí nákladní vlak zastaviti na ote-
vřené trati a poněvadž byl bombardován kame-
ním, musil se vrátiti do Plas. Povolané četnictvo
a posila vojenská demonstranty rozehnaly. Po-
tom bylo spojení telegrafické a telefonické obno-
veno a železniční koleje uvolněny.
Ze Sofie, 18. května. (C.-B.) Dosavadn
pokusy sestaviti ministerstvo koaliční strosko-
taly. Jest pravdě podobno, že bude rekonstru-
ováno ministerstvo Daněva.
Z Terstu, 18. května. (C.-B.) V dnešn
schůzi městské rady podal městský rada dr.
Ludvík slanský
Finek
Heřman Wil
Mimoň
Dubá
Vrchlabí
Jilemnice
Jablonec
Žamberk
Hradec
Rjeka
Plasy
Maja
Sofie
Terst
Králové Dvůr
obec Drag
2
article
Venezia pilný návrh, jímž městsk
rada terstská slavnostně protestuje proti inšpru-
ckým událostem protiitalským, uznává právo
Italů rakouských na italskou universitu v Terstě
a žádá, aby byla studentům italským až do
zřízení této university zachována stejná práva
jako studentům ostatním. Městská rada uvítala
s radostí solidaritu italských studentů na ostat-
ních vysokých školách a pověřila předsednictvo
dalšími kroky ve prospěch italské universityv
Terstě. V rokování o tomto návrhu připojil se
Slovinec městský rada dr. Rybar k protestu
proti chování se německých studentů v Inšpruku
a uznal právo Italů na universitu.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Dojem včerejší společné schůze v záložně »Du
věře« byl velice rozmanitý. Kdežto někteří účastníc
odešli v rozmřzelosti, jiní měli trpkou resignaci
Jeden účastník schůze její výsledek takto naznačil
Je to pohádka o červené karkulce. Kuratorium tvrdí
že ono se o sanaci stará a my opět tvrdíme, že ne
činí pranic. A mezi těmito neshodami nebezpeč
konkursu je stále bližší.
Dnes už od časného rána důvěrníci členů pp
offic. Švarc a Svatoň jezdí ve fiakru. Navštěvují
právní zástupce těch vkladatelů, jichž smíry jsou již
splatné. Zejmena bylo nutno odvrátit provedení po-
daných již tří exekucí. Důvěrníci mají naději, že
katastrofa bude alespoň do 1. června odročena, Ale
co potom 7 Odpověď je nesnadná.
Italos
Slovinec
doktor
Rybar
Švarc
Svatoň
Zejmen
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německý Volksrat pro Čechy. První
čin »předběžného« výboru německého volksratu
bude výkon domácí justice proti všeněmeckým
účastníkům třebenické schůze, kteří prozradili
choulostivosti sobotního jednání, zvláště pokud
se týče křesťansko-sociální strany. Kárný tento
výbor položen jest na den 21. května i sejde
se předběžný výbor k němu do Litoměřic. Jest
tudíž první praktický případ činnosti dosud ne-
konstituovaného něm. volksratu osvědčením ne-
důvěry jaksi sobě samému a první rána, kterou
vystřelí, půjde zpět a nutně někoho z účastníků
všeněmeckých poraní. Není také vyloučeno, že
se při tom kanon může rozlétnouti.
— Nesmrtelným dílem budějovického
Taschka, či lépe řečeno, společnosti jím zalo-
ženou, která nemůže při nejlepší vůli za své
vzíti, jest Omnibusová společnost Böhmerwald-
bundu, založená hlavně k podpoře návštěvy
pašijových her hořiekých. Ačkoli společnost tato
již všecky své omnibusy pro naprostý nedosta-
tek dávno prodala a činnost svou zastavila,
přece musí každoročně konati valné hromady,
aneb aspoň je vypisovati, poněvadž se dosud
nepodařilo na základě stanov docíliti její roz-
puštění. Podle § 32. těchto bytelných stanov
jest k rozpuštění této společnosti zapotřebí pří-
tomnost aspoň poloviny členů na valné hro-
madě, než do žádné z valných hromad k tomu
konci svolaných nedostavilo se více členů, než
Čechy
Litoměřice
Taschko
Böhmerwaldbund
4
article
kolik jich v Prachaticích, sídle ſto společnosti
bydlí, a tito ani ne všichni, jak německé listy
teskně žalují. Následkem toho musí společnost
chtěj nechtěj snášeti dále klatbu své existence,
snad až do vymření všech svých členů, jichž
jest 286 se 677 podíly. Kdyby společnost likvi-
dovala, připadlo by na jednoho z nich něco kolem
1 K a tento obnos není dosti svůdným, aby
přilákal dostatečný počet členů do Prachatie ke
dni 10. června. Konkurs není naprosto možný.
neníť žádných passiv. A tak nucena jest
»Böhmerwald-Omnibusfahrt-Gesellschaft« k další
úloze — strašidla mezi spolky.
— Statistický švindl. Zmínili jsme se již
o pěkné statistice, kterou domáhá se dokázati
»D. Volksblatt«, že Němci v Čechách jsou
oproti nám hospodářskou velmocí, my že vlastně
tu pranic neznamenáme, i náš lid že odkázán
je svým výdělkem na německou podnikavost
na německý kapitál. Dosud nikdo nepopíral, že
německý kraj je průmyslnější než náš, kraj če-
ský že je zemědělský a že je tedy ekonomickým
posláním obou navzájem se doplňovati. Však li-
berecký list snaží se z číslic, jež libovolně
sestavil a jež vědeckéceny nemaj
pražádné, vyvoditi ne menší pravdu než tu,
že Němci mají právo činiti nároky
na panství v Čechách. Již jednou jsme
vyvrátili data toho listu, pokud týče se cukro-
varů, ještě nespolehlivější než tato jsou udání
jeho o ostatním průmyslu. Přímo lživý je jeho
výpočet, že v Čechách jest úhrnem 6393 prů-
myslových velkozávodů, z nichž nalezá se
jich 5159 v rukou německých a jenom
1234 v rukou českých, že tedy v našich
rukou jich jest pouze jedenáct procent!
D Volksblatt
Němec
Prachatice
Böhmerwald
Čechy
OmnibusfahrtGesellschaft
5
article
Jak počítal jmenovaný list, patrno z toho, že
na příklad cukrovar v Doln. Berkovicích, jenž
jest majetkem prince Ferd. Lobkovice, připočetl
Němcům, rovněž všechny průmyslové závody.
náležející císaři aneb některému arcivévodovi.
Také všechny akciové společnosti, zasedáli
v ředitelstvu Němec, anektovala liberecká
»Volks-Ztg.« pro Němce, rovněž všechny závody
židovské, jakkoli na jiném místě nepřestává
dokazovati, že žid naprosto nemá práva Něm-
cem se zváti. Nejinak má se to s číslicemi
v nichž uvedeni jsou Čechové jako otroci Němců
poněvadž v závodech jejich buď jako dělníci,
buď jako úřadníci pracují. Kdo dodává prů-
myslu rázu, jestli ten, kdo poskytuje kapitál.
či ten, kdo jako inženýr a úřadník závod ří
a práci mu shání a jako dělník bezprostředně
statky vyrábí, nebo ten, kdo jiného nic nečiní,
než kapitál ku provozování obstarává, je věc
v ekonomice již nespornou. Kdybychom počítal
na základě tomto, tu by se ukázala teprve pravda
o hospodářských poměrech v Čechách. Že totiž
mají zde Němci převahu kapitálu, což nikdo ne-
popírá, my Čechové však že v čele stojíme se
svým průmyslným důmyslem a svou průmy-
slovou prací co do počtu kombattantů i co do
jejich kvality.
Berkovic
Ferd
Lobkovic
Němec
Čecho
Německo
Čechy
VolkZtg
6
article
— Pozdní doručování dopisů. V březnu r. 1902
zřízeni byli v obvodu pošty žihobecké u Sušice přes-
polní listonoši. Do té doby posílaly si obce vlastní
posly na poštu v Žihobcích. Tak obec Bukovník,
1/2 hodiny od Žihobce vzdálená, denně vysílala posla
odpoledne k 5.—6. hod., kdy došla pošta ze Sušice
a dostala zásilky ještě téhož dne. Zřízením přespol-
ních listonošů však dodávka zásílek se opozďujeo
celý den, neboť přespolní posel vyjde ze Žihobeco
8 h. ráno a maje rozsáhlý, neschůdný obvod, dojde
na zpáteční cestě do Bukovníka o 3—1/24 hod. odp.
Zásilky došlé na poštu žihobeckou téhož dne o 5 až
6 hod. odpol., dostanou se do ruky adresátům teprve
druhého dne o 3—1/24 hod. odpol. Obecní úřad Bu-
kovníku s farním úřadem a správou školy podaly po
několika nedělích téhož roku žádost c. k. pošt. ře-
ditelství, by obec Bukovník z obvodu přespolního
listonoše byla vyňata a dovoleno jí bylo vysílat-
svého obecního posla jako jindy na poštu žihobei
ckou. Podobnou žádost podala firma maso vyvážející,
dokládajíc mnohými případy svoji škodu, zaviněnou
jen opozděným dodáním dopisů. Na žádosti tyto, ač
již minul rok, nedošlo žádné vyřízení. Či jest
nemožno žádosti té vyhověti? V sousedním obvodě
poštovním s přespolními listonoši jest obec, která
vysílá si svého posla na poštu; proč by to nemohlo
býti dovoleno obci Bukovníku?
Sušice
Žihobce
Bukovník
7
article
— Ostuda. (Pův. dopis z Plzně.) Zpěvácký kroužek
plzeňský, honosící se jménem Smetanovým, nedělá
mnoho cti památce velikého mistra. Kroužek propůjčil
se totiž za stafáž při čistě německém koncertu, pořá-
daném v Kynžvartě zejtřejšího dne ve prospěch posta-
vení jakéhosi pomníku. Charakter večera patrným jes
ze sestavení zábavního komitétu. V čele jeho stojí
německý knihkupec Bayer, Všeněmec professor
Tschepper, známý německý agitátor dr. Schrei-
nera konečně jakýsi rytmistr „von Goldeck“. A ta-
kovéto společnosti ovšem německy zpívati propůjč
či lépe řečeno nabídne se český spolek, nesoucí
jméno Smetanovol!
— České názvosloví železniční. Spolek českých
úřadníků železničních vytkl si jako přední a nejzávaž-
nější účel svůj sestaviti a vydati české železniční ná-
zvosloví a v lůně spolku ustavil se za předsednictvíp
Smetanův
Bayer
Tschepper
Schrei
Goldeck
Smetanovol
Plzeň
Kynžvart
8
article
Inspektora Neumanna zvláštní odbor názvoslovný
jenž za pomoci členů spolku, místních odborů a ně-
kterých odborníků rozvinul velmi horlivou činnost, tak
že dnes značná část obsáhlé látky názvoslovné jest
zpracována. Za účelem stanovení některých sporných
názvů českých, pro další vývoj českého názvosloví
železničního zvlášté důležitých, konala se nedávno
schůze, jíž zúčastnili se za předsednictví p. insp. Neu-
manna a kromě členů názvosiovného odboru pp. Fr.
Bílý, řed. čes. reálky v Žižkově, inž. K. Broda, vrch.
inženýr železničního oddělení zem. výb., J. Jareš,
c. k. živnost. inspektor, inž. J. Jedlička, prof. čes. tech-
niky jako zástupce Spolku architektů a inženýrů, inž.
Jos Jindra, prof. na státní průmysl. škole na Smí-
chově, J. Karpas, red. „Želez. zřízence“, inž. K. Kor-
dina, prof. na státní průmysl. škole v Praze, inž. K.
Kostlivý, stav. rada želez. odděl. zem. výboru, P. Kou-
delka, inž. pošt. a telegr. ředitelství v Praze, B. Kučera,
red. „Zájmů strojvůdce“, dr. J. Mikoláš, pošt. komisař
u pošt. a telegr. ředitelství v Praze, inž. K. Petrlík,
prof. čes. techniky, J. Řídky, tajemník pošt. ředitelství
v Praze, V. Steinz, vrchní inženýr želez. oddělení zem.
výboru, M. Stránský, pošt. rada, M. Svoboda, vrch.
inž. elektricých podníků král. hl. města Prahy, inž.
Alb. Velflík, prof. čes. techniky, inž. Fr. Weiser, nám.
ředitele a stav. rada želez. odděl. zem. výboru, Fr.
Neumann
František
Bílá
Ing
K Brod
J Jareš
J Jedlička
profesor
čes
Jos Jindra
J Karpas
Kučera
doktor
K Petrlík
V Steinz
M Stránský
M Svoboda
Velflík
Weiser
Žižkov
Praha
Francie
Neo
spolek architekt a inženýr
průmysl . škola v Praga
9
article
Zvěřina, úř. opráv. stav, inž. a člen správní rady
elektr. podniků král. hl. města Prahy a j. v. Porada,
která trvala téměř tři hodiny, byla bohata na ná-
zory a vývody všech zúčastněných odborníků o spor-
ných českých názvech a bylo při ní sneseno tolik ne-
očekávaných a závažných důvodů pro jednotlivá mí-
nění, že nedošlo ke konečnému usnesení, nýbrž že
stane se tak až na schůzi pozdější. Z toho ale zřejmo,
jak přesně, ba až úzkostlivě se pokračuje v práci ná-
zvoslovné, jen aby názvy, jež budou přijaty byly co
nejpřesnější a odpovídaly také duchu českého jazyka.
Zaznamenati dlužno, že zejmena spisovatel a známý
filolog p. řed. Fr. Bílý vyslovil své potěšení jako fi-
lolog a Čech, že v době, kdy se jazyk náš neslýcha-
nou měrou kazí, jeví se takový živý zájem o ducha a
čistotu jazyka českého, jak jest tomu při srovnání
českého názvosloví železničního.
— Naše lesy z jara. Po listnatých lesích v Po
labí, Povitaví atd., představují se již v jarním rouše
i lesy jehliénaté ve bvozdech šumavských a krko-
nošských, v Tepelském pohoří, na Křivoklátsk ých
Horách, v Rožmitálsku, v Brdech vůbec, na Písecku,
u Hluboké a Třeboně, mezi Chocní a Králové Hrad-
cem, u Bělé atd. Jarní výhonky, dýchající vonnou
silicí, zdobí mláď i vysokou jedli; opojné ovzduší
obejímá omladlý les. Tam na Plzeňsku a Písecku
rozkladají se lesy smrkové s roztroušenými buky a
jedlemi, jinde jako na Kladensku, u Vlašimi, na
Chudenicku zdoben jest les švarným modřínems
větvemi skromně sehnutými, jenž pravě nyní zastkví
se v plné bledězelené záři jemného svého jehličí.
Zvěřina
Ing
František
Bílá
Čo
Praha
Rožmitálsko
Brdy
Písecko
Hluboká
Třeboň
Choceň
Králové Hrad
Plzeňsko
Kladensko
Vlašim
Chudenicko
Křivoklátsk ý hora
u Bělá
10
article
Tis jen na stráních údolí vitavského u Štěchovic a
na chlumech podšumavských se udržel; tmavě ze-
lené a lesklé, na rubu blede zelené, mdlé jehličí vy-
pravil. Na vyšších horách středních Čech a na po-
mezních horách do výše mnohde až 1000 metrů roz-
kládají se lesy míchané pouze ze smrků, buků a
jedlí, v nichž mimo buk a klen z listnatých stromů
horní jilma, střemeha, olše a jasan roztroušeny jsou.
Na teplejších straních rozloží se kře lísky, šípky,
krušiny a trnky. Borovice ve vyšších polohách nad
800 metrů přestává. K lesům jehličnatým pojí se ve
vyšších těchto polohách bříza černá a olše šedá.
V předhoří jižní Šumavy v Blánském lese, u Nových
Hradů jest hojná olše zelená a na rašelinách tře-
boňských tavola vrbolistá s květy před rozvinutím
krásně růžovými. Nejvyšší polohy naší vlasti až po
hranici stromového pásu v Krkonoších ve výši 1300
metrů, v Šumavě asi při 1500 metrech mají jesy
smrkové. V těchto místech také teprve nyní pokvete
vrba velikolistá na rašelinách šumavských, horách
Orlických, na všech téměř okrajních horách bříza
nízká a jalovec nízký. V nejvyšších bodech, ještě
nyní sněhem pokrytých, nanražen již les plazivou
klečí anebo nízkou vrbou horskou. I při neblahých
poměrech hospodářství lesního obnáší u nás v Če-
chách dosud veškera lesem pokrytá půda 28.4 proc.
veškeré půdy
— Rafinovaný podvod u brňěnského klenoiníka.
Štěchovice
Čechy
Šumava
Nová Hrad
Krkonoše
Orlický
11
article
V pátek spáchán byl v Brně smělý podvod, připomí-
nající živě provedením švindiéřskou historku, která
stala se před léty na jisté pražské faře rovněž s ho-
dinkami. Tenkráte přišla k jistému většímu pražskému
hodináři starší ženština, představila se jako hospodyně
faráře N. a žádala, aby byly „velebnému pánovi“ do-
neseny na vybranou na faru zlaté panské hodinky
s řetězem. Pan farář chce prý je dáti darem při biřmo-
vání. Zlatník poslal s domnělou hospodyní svého po-
mocníka s etuí, ve které bylo pět nebo šest zlatých
hodinek s tolikéž řetízky na faru. Když přišli do před-
síně úřadovny páně farářovy, nabídla „hospodyně““
pomocníku židli, vzala od něho etui a zaklepavši, vkro-
čila k panu faráři. Asi po pěti minutách se vrátilaa
kynula pomocníku, aby vešel, že pan farář už se pro
jedny hodinky rozhodl. Sama pak opustila předsíň.
Zlatník
pán farářův
Brno
12
article
Pomocník vešel k faráři, který počal mu čísti levity,
jak zarmucuje svou starou matku svým hýřivým ži-
votem. Teprve po čtvrthodinném domlouvání vyšlo
na jevo, že domnělá hospodyně vydávala se za matku
nezdárného syna, kterého přivedla na faru, aby mu
pan farář domluvil. Podvodnici nepodařilo se tehdy
vypátrati. Historku tuto oživila v paměti událost brněn-
ská. Jak již podotčeno, přišel v pátek ke klenotníku
B. Bachnerovi ve Ferdinandově ulici v Brně asi 20letý
mladík s plavým vousem a přinesl lístek s podpisem
majitele jisté brněnské sladovny, v němž tento žádal
klenotníka, aby mu poslal na vybranou několik zla-
tých damských hodinek. Klenotník poslal do sladovny
s mladíkem svého tovaryše a ten oklamán byl podob-
nou eskamotáží v předsíni úřadovny majitele sladovny.
Když byl k majiteli vpuštěn, počal tento rozprávěti
o sladech a ječmenech a teprve po chvíli, když již
podvodník byl i s hodinkami pryč, vyšlo na jevo, oč
se vlastně jedná. Klenotník náhodou zapsal si čísla
hodinek a uveřejnil je ihned v moravských listech,
takže podvodníku prodej neb zastavení značně bude
stiženo, Zjistilo se, že týž podvodník pokusil se a ne
Bachner
Ferdinandov ulice
Brno