ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 55a15ef0-70b6-11dc-801c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 76, place 40, org 6, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. dubna 1963.
4 masthead
Číslo 109.
5 article
sama svýma vlastníma rukama vzkřísila otázku. která může vyhoditi nyní do povětří celý parla- ment.« Také vídeňská »Inform.« má o věci po známku. Pravíť: »Na Moravě Němci demonstruj proti myšlence české university; v Tyrolsku de- monstrují proti utraquisaci inšprucké university. Jest charakteristické, že inšprucká protestn schůze přijala také resoluci proti zřízení samo- statné vlašské právnické fakulty. To je st ne padělaná a pravá politika ně me- cké superiority. Pro sebe si nežádají ničeho, jsou nezištní jen proto, aby také druhý nedostal ničeho; Němci jsou již spokojeni, po- daří-li se jim rozhořčiti jiného.« V Praze, 19. dubna. (K situaci.) Pražský zpravodaj »Pester Lloydu« pochybuje ve své situační stati, že by sebe příznivější vý- sledek schůze zemských důvěrníků umožnil české delegaci, prováděti na říšské radě jen normální opposici. Budeť nutno podnik- nouti rozhodný úlok proti panství stále ještě žijícího ducha vítězné německé obstrukce. »Vláda — praví pisatel v »Pester Lloydu« — odmítá všechny české požadavky stručným prohlášením, že je nemůže splniti bez souhlasu německých stran. Němci však užívají přiznaného jim práva veta v největším rozsahu. Jich jednání mohlo by se zdáti pochopitelným, kdyby tvořili v par- lamentě většinu; ale ve skutečnosti jsou jen menšinou a právě v otázkách národně po- litických mají proti sobě většinu, jež se pokaždé automaticky proti nim srazí. Ale přes to není pro vládní rozhodnutí směrodatnou tato legální vůle většiny, nýbrž námitky menšiny. Takové zvrácení parlamentních zásad zavinilo nynější zmatky v Rakousku, kleré se nedaji urovnati dříve, dokud nepřestane zlozvyk, dle něhož konference německých předáků promě- něna v jakousi superarbitrační komisi, již náleží zkoumati a — zamítati neněmecké požadavky.
Němec Lloyd Tyrolsko Praha Rakousko Na Morava Němec
6 article
Proti tomu namířen český odpor a nikoli proti většině, která vůbec ani není organisována.« V Praze, 19. dubna. (Dvouletá služb vojenská.) Většina nedělních listů vídeňských potvrzuje zprávu »Zeitu«, že v rozhodujícíeh kruzích vojenských pokládá se zavedení dvou- leté vojenské služby za nezbytné. Při rozhodnut tom působilo prý také poznání, že jest všeobee- ným přáním obyvatelstva, aby vojenská služba byla zkrácena. Arcikníže Rainer, který se otázkou dvouleté služby již delší dobu obírá, uvádí prý za důvod pro zkrácení služby tu okolnost, že se voják v třetím služebním roce vojensky vlastně už ničemu neučí, za to však se v tomto třetím roce více než třeba vzdaluje od svého občanského povolání. Pokusy o zkrácení činné služby rozbíjely se doposud o obtíže, jak za krátké dvouleté služby opatřiti si vhodný poddůstojnický materiál. V Německu si pomáhají tím, že vysloužili pod- důstojníci slouží dobrovolně dále, ovšem za do- brých podmínek a s vyhlídkou, že se jim časem dostane přiměřeného civilního zaměstnání. Téhož prostředku na získání potřebných poddůstojníků užije se asi také v Rakousku, což bude míi však za následek značné zvýšení vojenského rozpočtu. Druhá obuíž naskytuje se u pluků jízdných a dělostřelectva. Tvrdí se totiž, že jízdy a dělostřelectva dvě léta nestačí na nále- žitý výcvik mužstva. U těchto sborů, aspoňv první době, nebude prý možno činnou službu zkrátiti a proto se pomýšlí nahraditi jezdcům a dělostřelcům třetí služebný rok buď úlevami př vojenském cvičení záložníků neb prominutím alužebních let v zemské obraně.
Dvouletá Rainer Praha Německo Rakousko
7 article
Ze Lvova, 19. dubna. (Židovská ná- rodnost.) Sionistická mládež vytkla si mimo jiné za úkol, domáhati se uznání židovské ná rodnosti. Za Uím účelem odevzdali včera tři židovští akademikové rektoru Ochenkovskému petici, v níž žádají, aby »židovská národnosta byla uznána na universitě. Rektor však petice nepřijal, prohlásiv, že otázku tak zásadní může rozřešiti parlament a ne akademický senát. L. putace žádala pak, aby senát vydal o věcité aspoň příznivé minění pro případ, že by se touž ptázkou zaujal senát university vídeňské. Rektor však odvětil, že mlnění senátu vídeňského ne- může býti závazným pro akademický senát Ivovský a tento že se otázkou »židovské národnosti« za- bývati nemíní, poněvadž není k tomu kompetentní. Židovští studující hodlají v téže věci svolati schůzi akademiků do místností universitních. Ze Zádru, 16. dubna. (Pro chorvat- štinu v úřadech.) Dne 13. t. m. mluvil zemský poslanec dr. Smodlaka v Šibeniku ve veřejné schůzi lidu o chorvatské politice, jíž vylýkal nepraktičnost prolo, že se omezuje pouze hlučnými řečmi, protesty a programy, ale ne- chápe se účinné práce pro lid. Chorvatské intel- ligenci vytkl, že se nestýká s lidem a nepřiči- ňuje se o jeho duševní a hmotné povznesení. Na konec mluvil o odstrkování jazyka srbsko- chorvatského v úřadech a soudech a o nedba- losti ústřední vlády o životní potřeby Dalmacie. V resoluci, přijaté pak jednohlasně, žádá se za- vedení chorvatského jazyka do všech úřadů dal- matských a poslanci se vyzývají, aby se zdržo- vali všeliké parlamentní práce, dokud vláda neupraví zanedbané dalmatské vodní toky a jimi pustošené pozemky.
L putace doktor Smodlak Lvov Šibenik
8 article
Ze Záhřeba, 17. dubna. (Doplňovae volby ve Rjece.) Ve středu dne 15. t. m. konaly se ve Rjece doplňovací volby dvou členů sboru obecních starších. Správa obce nachází se nyní v rukou vlašské strany aulonomní, která ignoruje úplně chorvatské obyvalelstv města, ač toto tvoři většinu všeho obyvatelstva. Svou nenávist k Chorvatům dala vlašská správa města na jevo ještě nedávno, když bez uvedení jakýchkoli důvodů odmítla petici za zřízen aspoň jediné chorvatské školy národní. Při do- plňovacích volbách kandidovala panující strana podesty dra. Via ovšem své stoupence; ale neočekávaně byli zvoleni kandidáti opposice, býv. podesta Valušnig a vůdce rjeckých Chor- vatů, známý vlastenec dr. Erazim Barčič. Zvolení dra. Barčiče, který bude od r. 1867 opět prvým Chorvatem v obecním zastupitelstvu, přijato chorvatským obyvatelstvem s nelíčeným nadšením, neboť prokázalo se na novo, že Chor vatě na Rjece jsou živel vážný, přes nějž nelze přecházeti k jednacímu pořadu a který nabude místa mu náležejícího, bude-li se ho účinně domáhati. Vlaští autonomisté byli však svou porážkou tak překvapeni, že v městské radě nastala krise. Někteří nesmířitelní Vlachové se zavázali, že nebudou navštěvovati schůzi, aby je učinili neschopnými k usnášení. Chtějí tím způsobiti rozpuštění celého zastupitelstva, dou- fajíce, že se jim při nových volbách podaři zbaviti se opět nevítané kontroly se strany Barčičovy. Z Pešti, 19. dubna. (Demisse hrab Szapára.) Jedna ze zdejších korrespondene sděluje, že rjecký guvernér hr. Ladisl. Szapáry podal demissi, z ohledů prý zdravotních. Tyz list jmenuje jeho nástupcem hr. Ondř. Hadika- Barkóeze.
Chorvat doktor Erazim Barčič Barčič Chor Barčičův Hadik Barkóez Záhřeb Rjeka Pešť Demisse hrabat Szapár
9 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 20. dubna.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 20. dubna. Bagdadská dráha. Poukázali jsme na rozechvění, jež povstalo v anglické veřejnosti, když zvěděla, že bagdadská dráha octla se úplně v ruce německé a že Anglie ve své malomocnosti doufá, že ve věci tétn promluví ještě Rusko. Zda a co učiní ve pii čině této dráhy Rusko, třeba teprve vyčkati prozatím jest zajímavo, co o ní píše »Novoje Vremja«, které praví: Německá politika do- byla velkolepého vítězství smlouvou o bagdadské dráze, která bude vždy pod ně meckou kontrolou a zůstane skutečně n ěme- ckým vlastnictvím. Účastenství a ngli- ckých a francouzských kapitalistů prospělo jen německé politice a obchod- ním zájmům Německa a jeho vlivu postavení v Malé Asii nikterak neseslabilo. Rusko a Japonsko. Dle zpráv docházejících přes Petrohrad na- staly na dalekém východě opět napjaté poměry které hrozí nabýti stavu kritického. Tak na př »Novosti« oznamují z Port Arthuru: Ruskému válečnému loďstvu v Tichém oceánu nařízeno aby rozmnožilo se o 2 pancéřové lodi, 5 kři žáků a 7 minonosek. Na těchto 14 lodech při- bude mu 176 důstojníků, 4000 námořních vo jínů a 350 děl. — »Novoje Vremja« dovidá s ze zmíněného přístavu: Japonské ministerstvo vojenství nařídilo, aby všechny válečné lodi, na- lezající se nyní ve správce nebo mimo službu byly pokud lze nejrychleji vyzbrojeny do války. Určeny byly také přístavy, které by japonské loďstvo za války obsadilo. Pověsti o nastá vající válce meziRuskem a Japo skem ozývají se stále více a vylrvaleji. Zmi něný list sděluje dále: Ruská vojenská správa zařadila 50.000 Číňanů do ruské zálohy a utvo řeno již 9 ryze čínských pluků, kteréž mají býti posilou ruského vojska v Mandžursku.
Arthur Číňan Praha Anglie Rusko Německo Japonsko Petrohrad Novoj Vremja
10 article
IX. mezinárodní sjezd proti alkoholism v Brémách od 14. do 19. dubna 1903. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Brémy, 17. dubna 1903. III. Ve čtvrtek dopoledne projednáno ještě thema „Úkol alkoholu ve státním rozpočtu“. PhDr. Heleni- cus z Helsingforsu vykládal, že Německo věnuje desetkrát více peněz na poctu Bachovu nežli na věci povznesení mravnosti se dolýkající. V dalším dokazuje řečník škodlivost požívání lihovin. Namítá se, že ne- pitím alkoholických nápojů bude poškozena celá velká řada lidí, jež ve prodeji a výrobě těchto nápojů na- lézají svou výživu. To je pravda. Tito lidé budou po- škozeni, ale na druhě straně, dlužno uvážiti, že velice mnoho lidí nalézá předčasný hrob následkem pití liho- vin a že velice mnoho lidí plní nemocnice, blázince a věznice proto, poněvadž byli oddláni pijanství. Tí poškozuje se státní rozpočet, obec, rodina: ztrátou práce, kterou alkoholik mohl ještě vykonati a výlo- hami, které opatrování takového alkoholika vyžaduje
PhDr . Helit Bachův Brémy Helsingfors Německo
11 article
Namítá se dále, že stát nemůže postrádati daní z piva a kořalky. Je jasno, že čím majetnějším je ná- rod, lím více platí přímých daní; čím vice je oddán pití, tím větší je počet těch, kteří platí větší daně nepřímě. Nepřímě daně jsou mnohem nespravedli- vějšími nežli daně přímé. Postihují nejvíce chudéa nejchudší. Abstinující národ zaplatil by státu vždycky zrovna tolik na přímých, co pijící národ na nepří- mých daních. A sice na clech, potravních a železnič- ních daních. Vedle toho by odpadly státu velice veliké výlohy na ošetřování alkoholiků, na vydržovéní ne- mocnic, blázinců a věznic. V Anglii je daň z lihovin velice vysokou. Vynášela v posledních létech 36 mill. liber šterlinků a přece jsou vynikající státníci angličtí kleří prohlašují, že by byla Anglie šťastnější, kdyby byla střídmější v požívání lihovin. V četných zemíci obnáší daň z lihovin poměrně malou sumu. Poněvadž víme, co alkohol pro lidský organismus je a jak zhoub- ně působí, musíme uvážiti, zda úloha, která připadá alkoholu ve státním rozpočlu, srovnává se s kullurním stanoviskem, na kterém státi musíme ve 20. věku Po těto řeči, dobře shromážděním přijaté, rozbíral professor medicinské fakulty v Rostocku dr. Martius théma: Co je to nemirné požívání liho- vin? Má dobrý příklad lékařův v abstinenci za mno- hem účinnější, nežli ta nejkrásnější slova; předsta- vuje se sám jako přívrženec mírného požívání liho- vin. (Slyšte, slyštel) Myslí, že se nemá zatracovati a priori požívání lihových nápojů. (Veliký odpor větši- ny abstinentů.) Rečníkův olec, kterému je dnes pře 80 let a jenž těší se dobrému zdraví ještě, pije denně své obvyklé množství červeného vína. A tohoto muže nelze prohlásiti za pijáka. Je nesprávným, že oba směry, které spějí k jednomu cíli, navzájem se potíraj.
Rečníkův Anglie Rostock
12 article
Dojde výsledků i mírné požívání lihovin i úplná ab- stinence. Lze pozorovati, že za 10 posledních let uči- nily snahy přívrženců mírného požívání lihovin větší pokroky, nežli celá abstinence. Mírných přibývá po- měrně více mezi všemi stavy společnosti lidské nežli zuřivých odpůrců lihovin. Zdá se mu, že pijácké ne hezké zvyky dají se spíše odstraniti v lepších třídách nežli ve třídě dělnické. (Oho!) Jeho přesvědčením je že odstranění sociální bídy, zaopatření dobrých bytů dobré výživy a poučení mezi lidem podrazí více p janství lidovému nohy, nežli zákonodárná ustanoven a policejní tresty. Vniká čím dále v lidové vrstvy mí- nění, že pití lihovin stěžuje a oslabuje, někdy i nič každou duševní i tělesní práci. Není více také v řadách lékařů jedince, který by ordinoval těžká vína nebo těžká piva za účely posílujícími nomocné. Kdo z lé- kařů to dělá, ten by měl býti postaven na pranýř. Ač- koliv nemůžeme naprosto a předem zatracovati mírne požívání alkoholu, přece by se měl každý snažiti, aby odvykl úplně požitkům lihovin. V úplném zdržování se lihových nápojů leží blaho lidu a spása lidstval
13 article
Hned na to vysloupil na řečnickou tribunu velic na svůj věk (přes 70 let) živý professor dr. Fore z Lausanne ve Švýcarsku a v rychlém tempu pro- jednává vytýčené lhéma: Člověk a narkotick prostředky. Praví: Mozek je člověkem spíše nežli jeho sloh! Struktura mozková je nanejvýše jemnou a každá porucha této, každé trvalé poškození jeho tkáně porušuje člověka v nejmírnějším jádru jeho charak- teru. Mozek narozeného dítěte nedovede konkretně pojímati, aniž tvořiti associace a kombinace. Všecky schopnosti mozku mají býti od malička harmonicky pěstovány a vychovávány. Přísluší v té příčině stejná důležitost intellektu, pocitu i vůli. Uvažujeme-li tyto skutečnosli, musíme uznali, že sociální otázka není jenom olázkou žaludku, nýbrž olázkou mozkovou V novější době mluví se velice mnoho o nadlidech a přece by se slušelo, abychom si více všímali malých obyčejných lidí. Nedá se lehce vymeziti pojem oby- čejného člověka. Je nesprávným, že by i kullurnu člověk potřeboval prostředků narkotických. Lidé pijou lihoviny a narkotisují se proto, poněvadž se jim do- tyčné prostředky staví pod nos, poněvadž pití stalo se nepěkným, hrozným zvykem a poněvadž touha po získání kapitálu jednotlivců chce ze špatných vlast- ností těžiti a hromaditi peníze z výtěžku za prodané lihoviny. Všude, kde lid přestal píti, mělo to vliv na celé tělo i celého ducha. Společnost i jedinec osvěžil ozaravěl a stal se čilým, veselým a produktivním Přednášející vykládá, ukazuje na tabulkách, jak pů- sobí narkosa na různé druhy lidí a končí svou řeč
doktor Fore Lausanne Švýcarsko
14 article
Narkotické prostředky, ať je to náš alkohol, ať jet oplum u Číňanů, jsou největsími podlamovači a hrob- níky zdraví a práce celé společnosti lidské a tím tak největšími nepřáteli životního štěstí člověka. (Hlro- mový potlesk.) Předseda předčítá odpověď vísaře Viléma II. n holdovací telegram sjezdu Odpoledne nastala diskuse o ráno přednesených úvahách. Nebyla příliš zajímavou. Francouz Mau- rice de la Hulpe vykládal ze široka, že daně z lihovin neodstranily kořaleční mor. Obchodníks uměleckými předměty Elplinius v Hamburku vy- ličuje účinky alkoholu na jednotlivých jemu známých rodinách. Přebarvuje velice své obrázky. Kdo jednou v životě líznul alkoholu, je buď sám ztracen neb celá jeho rodina. Procentuálně je dokázáno, že nižší vrstvy lidstva jsou více nakloněny pracovati na pol střidmosti nežli členové vyšších kruhů. Je známo vše- obecně, jakého smutného obrazu poskytují poměry v nejvyšších kruzích, kde se tak často champanisuje Pryč s alkoholem Dr. Brendel z Mnichova říká, že Helenicus počílá málo na ztráty a škody, způsobené alkoholis- mem v německém lidu, počítá-li tyto na tři milliardy Číslo to je příliš malým! Můžeme je zdvojnásobitia nepotřebujeme v tuto sumu ani počítati zpropitné. udělované — sklepníkům! Dr. Bonne účinkuje ve své působnosti zvláště na kvartální, občasné alkoholiky a může se i on spolek jím založený vykázati pěknými výsledky. Americe nečekali na výklady universilních professorů nýbrž postavil se malý lid sám na praklickou a zůrod- ňující půdu abstinence. Apostrofuje lékafe, vůdce so ciálních demokratů, učitele a faráře, aby pracovali na prospěch svého sobě svěřeného lidu. „Jed je jeden a zůstane jedem. Chceme svou vlast milovati a mi ji šťastnou, volnou a bohatou!
Číňan Vilém II Francouz Mau Hulpe doktor Brendel Hamburk Mnichov Bonn
15 article
Dr. Schwander doporučuje všem politikům všem národohospodářům studium otázky alkoholické Mírným požíváním lihovin se více dokáže nežli hná- sáním úplné abstinence Hrabě Skarzinský Petrohrad): Prohibilivní prostředky ničeho nezmohou, nejlepším prostředken k potírání alkoholu je výchova lidu a sebeovládání Učitelka slečna Lischnewských ze Šnan- davy naříká si, že dělník propije 14—20 procent své mzdy. Doporučuje výchovu žen dělnických a prol třeba zakládali hospodyňské školy pro dívky, ve kte- rých by se mohly příští manželky malého lidu vzdě- lati na dobré abstinující hospodyňky. Čilá a zdravá taková hospodyňka mnoho zmůže u svého manžel a dobře bude vychovávali své děti. Zuřiví abstinenti Heinicke a Blume z Ham- burku a Saské Kamenice řvali přímo své přesvědčení do shromáždění, které, sestávajíc z většiny abstinentů. uspořádalo svým apoštolům pravé orgie potlesku. Rakouští zástupci z Vídně dři. Daun a Fröh- lich vyslovili se také pro abstinenci. Dr. Fröhlich chválil čtyři sociálně-demokratické organisace absti- nentů ve Vídni, které čítají dohromady 600 členůz kruhů dělnických. Je radost podívati se na zdraví jarou mysl těchto lidí. Professor Hueppe viděl by na nich, jaké blahodárné jsou účinky abstinence. Ve Vídni byl založen orgán na potírání antialkoholických snah a tento orgán je živ a zakládá svou agilaci na mínění professorů universitních jako je professor Hueppea Fraenkel. Abstinence je programem činu, k jehož pro- vedení je potřebí jenom něco zvýšené osobní zmuži- losti. (Výborně a potlesk u většiny shromážděnýchí) Mluvilo ještě několik abstinentů. Professor Fo- rel si stěžoval, že jej Hueppe vinil neodůvodněnč z nekritičnosti, přehánění a nevědomosti.
doktor Schwander Lischnewský Heinicke Blum Daun Fröh Fröhlich Hueppe Hueppe Fraenkel Fo Petrohrad Ham Vídeň
16 article
Předseda dr. Delbrůck žádá shromáždění, aby zanechalo potýček v příčině účinku mírného pilía abstinence Ke konci schůze vyličoval JUDr. Straus z zá- klady, na nichž spočívá zakládání spolků střídmest naproti lihovým nápojům. Doporučuje vřele úpino abstinenci. Po něm potírá hrabě Donglas všechen indi ferentismus v otázce alkoholu. Spolky střídmosti dlu no dle faráře Neumanna zakládati na půdě inter konfessionální. Schůze byla skončena ještě po řečech dra. Mül lera, Elplinia a faráře Gonsera o 1/48. hod večerní. Večer o 9. hod konala se v ústředních sálec brémských jarní slavnost. Veliký kontrast právě panujícího počasí. Ve velice pěkně a účelně zaříze- ných místnostech se zpívalo, deklamovalo, hrálo di vadlo a tančilo Také fungovala mezinárodní pošta předvedeny byly skioptické obrazy známých absti- nentů všech národů. Mezi těmilo výtečníky nepozo- rovali jsme z Čech nikoho. Pan Franciscus Hähnel věnoval veliký melodram kongressistům „Probuzení jara“. Sladká uspávající strava. Německý lid se baví po většině tam tak jako náš český. Bylo by velice na prospěch jidovým zábavám kdyby se o něco prohlubily. Blbé a ncestetické skákán abstinentů při falešně hrající hudbě dojímaio děsně člověka. Starého Komenského na lakové počínání „Rej bláznů, vířících a tančících a nevědoucích, c V jednom sále bylo veliké alkoholické museum Veliká břicha, červené nosy a trudovité tváře hrály zde hlavní úlohu. Abstinenti na sjezdu výlečně se bavili při „jarní slavnosti“. Svítili se jim oči a v celém těle to jen jen hrálo .. činí.
doktor Delbrůck JUDr Straus Donglas Neumann Franciscus Hähnel Čechy
17 article
Defraudace ve svatováclavské záložně. Připomínáme opětně a s důrazem, že neradne oddávati se klamným nadějím, že katastrofa kon- kursu definitivně od záložny sv.-václavské je odvrá- cena. Zlepšení situace nastane teprve tehdy, až všichni vkladatelé předloží své knížky záložně »Důvěře« k cíli 50 proc. výplaty. Když tato kari- nální podmínka klidné sanace nebude splněna, konkur se neodvrátí. Den ubíhá rychle za dnem a v »Du- věře« nepanuje velký nával. Včera bylo tam ode- vzdáno 58 knížek na vklady v obnosu 145.000K Za tři dny přijímání knížek bylo tam odevzdáno celkem knížek v nominální hodnotě 378.000. Očekává se, že větší nával nastane z venkova, Mezi lidem nalézá se knížek v ceně přes 7 millionů K. Pakl všechny knížky k výplatě za 50 proc. nebudou před- loženy, nastane po prvním květnu definitivní roz- hodnutí. Déle se katastrofa záložny sv.- václavské prodlužovati neda. Nespokojí-li se vkladatelé nyní s určitými a hotovými 50 proc., tedy uspíší konkura a pak běda! Sotva 30 proc. dle nynějšího stavu na ně připadne a to nikoli ihned, nýbrž po dlouhém čekání. Která eventualita jest tedy pro vkladatele příznivější Včera byly převezeny ze záložny sv. václavské do »Důvěry« knižky, jež vkladatelé odevzdali sa načnímu združení členů. Jest jich 788 a v ceně 2,500 000 K. Připomíná se, že do »Důvěry« možno posílat knížky i poštou, ale musí být přiloženo zpá- teční porto, aby záložně nevznikaly výlohy.
svatý Délos
18 article
Členové záložny sv.václavské mohou na repar- tici skládati vkladní knížky této záložny, z nichž s jím příslušný obnos odepíše. Jednota katolická pro pražskou diécesi odevzdala dary, které obdržela od sv.- václavské záložny během let v obnosu 1000 K p. Karlu Ervínu hr. Nostitzovi, jako předsedovi spolku sv. Vincence, k rozdělení mezi jednotlivé konference tohoto spolku, které utrpěly ztráty při vkladech u sv.-václavské záložny.
Karel Ervín Nostitz spolek svatý . Vincenc
19 article
Zajímavý detail k hospodářství ve sv. václavské záložuě sděluje se nám z jihočeského města. Jistá záložna před půlířetím rokem postala svého poklad- níka p. M. na informační cestu po větších peněžních ústavech českých, aby seznal vzorná zařízení knih a zkušeností nabytých po případě využitkoval pro ústav, v jehož službě byl. Pan M. zajel do Prahy zde nejdříve vyhledal záložnu sv.-václavskou, jež tehdy považována byla za vzorný český ústav pe něžní. Představil se úřadníku u pokladny a přednes mu svou žádost. Úřadník poukázal žadatele do po- koje, kde úřadoval předseda monsig. Drozd. Pokladník jihočeské záložny s uclivými poklonami sdělil mon- signorovi účel své návštěvy, vykázav se doporučením vynikajícího českého předáka a politika a požáda jej, aby směl účetnické vedení záložny sv. václavsk si prohlédnouti. Dr. Drozd ihned odbyl jej těmit slovy: »Jo, milý pane, lituji, že vám nemohu vyho- věti. Máme před výroční uzávěrkou a zrovna te čekám na bilanci, kterou mi za chvíli pan vrchní účetní přinese. Rád bych vám vyhověl, ale jak vi- díte, nemohu.« Panu M. čvšem nezbývalo, než s ne pořízenou odejíti. Proč mu ve sv.-václavské záložně nebylo vyhověno, ovšem netušil. Teď se příčina ta vysvětlila.
svatý doktor drozd Praha
20 article
Pan dr. Jan Zavadi! zaslal nám na základě § 19. tisk. zák, ke článku, uveřejněnému dne 19 t. m., následující opravu: 1. Není pravdou, že prot některým právním zástupcům sv -václavské zá- ložny bylo na schůzi sanačního sdružení důvěrníků členů v pátek dne 17. t. m. konané učiněno proslo. vení: 2. není pravdou, že na této schůzi bylo dů- věrníkovi vkladatelů p. dru. Novotnému vytýkáno, že se chce obohatiti podáním repartičních žalob na členstvo; 3. není pravdou, že domnělé útoky a ná jezdy proti p. dru. Novotnému spočívaly nikoli n správném podkladu a že povstaly z krajního osob ního nepřátelství; — 4. není pravdou, že na domně lých útocích na p. dra. Novolného má člen výboru dr. J. Zavadil lví podíl; 5. není pravdou, že p. dr Novotný provádí veškeré práce úplně zdarma:6 není pravdou, že na dotyčné schůzi členské zprávy lživé byly proneseny; 7. není pravdou, že návrhp. Šubrta, aby byl p. dr. Zavadil vyzván, aby na člen- ství ve výboru resignoval, schválen »jednohlasně- až na přítomného dra. Zavadila: 8. není pravdou že elaborát na dotyčné schůzi důvěrníků členů pro- jednávaný výborem byl uznán prolo, že se na těcht okolnostech výbor už předem delší dobou usnesl 9. není pravdou, že výbor se usnesl již dříve na okolnostech, v onom elaborátu vytčených. — V do- konalé úctě dr. Jan Zavadil,
doktor Zavadi Novotný J Zavadil Novotná Šubrt Zavadil
21 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Věci příští. Není naším právem ai naší povinnosti, abychom zástupcům lidu určo- vali dráhu, kterou příště ubírati se budou. Za t ale máme za svou povinnost, říci co lid náš cítí a smýšlí o nynějším politickém stavu věcí, jak posuzuje aktuální události politické a jak by si přál, aby na přiště politika naše se utvářila. Mezi učenými lidmi je dávno o to spor, zda-li velenadaní jednotlivci kouzlem své osobnosti, svých duševních polencí a na základě šťastných výsledků svého dosavadního konání národy vedou dle vůle své, aneb je-li to, co geniální jedno- tlivec koná, vlastně produktem davu a kon- centrovaným výtažkem všech a následkem toho v určitou formu uvedenou vůlí lidovou. Tolikje jisto, že tento druhý názor, na němž buduje demokracie, není bez oprávnění, právé tak jako v dějinách nejeden připad je znám, co dovede velká, silná individualita . . . Buď ale jak bud, tolik je jisto, že dosavadní postup politiky české nebyl takový, jakého si přeje český
22 article
lid. Ne dav, klerý dává se unášeti snadno eitem, který dovede pro věc vzplanouti, ale právě tak rychle vychladnout a to v oka- mžiku, kdy třeba největšího žáru, ale onen lidv ušlechtilém slova toho smyslu, jenž je represen- tantem vlastní národní bytosti, v němž v ryzé čistotě jeví se duše národa se všemi svými cha- rakteristickými přívlastky. A český lid ve hlouhí této své duše je přesvědčen, že nebyla mu na prospěch politika, která ustupovala stále těm, v jejichž držení je moc, která doufala a věřila, která ochotna byla ke smiru s Vídní, jaký se předpokládá pro zdárný vývoj národa našehoi říše, jenž ale je nemožný dříve, dokud nezřekne se tatáž Vídeň tradice své, kterou sleduje odt doby, co přijala za vedoucí myšlenku státní — centralisaci a národní německou uniformitu řiše. V tom vězí, abychom tak řekli, tragická vina nynější politiky, že na to zapomněla. A v ohledu tom státi se musí obrat ke směru starému.
Vídeň
23 article
Němci nám vytýkají, že jsme pro rovnoprávnos mechanickou, jež nemožná je v živé organisaci, která v ničem nezná absolutní rovnosti, jak i přírodě je dokázáno. Nikoli Nejsme tak pošetilými. Víme velmi dobře, že postupem přirozeným, cestou normální vyvinou se určité přednosti jed- něch u porovnání s druhými. Nepodceňujeme číselného množství ani kvality kulturnl, nepod- ceňujeme dobrého dlouholetého národního vy- chování neb zanedbalosti a dovedeme jako lidé nepředpojatí účtovati s těmito faktory, ale nikdy nepřipustíme, aby státní moc se všemi svými attributy stavěla se po bok jedném a proti druhým. Boj náš veden hlavně proti tendenční- mu hejčkání jedněch a zůmyslnému ničení dru- hých. Tak si nepředstavujeme státní život, aby vláda, zůstane-li jeden národ svou vinou pozadu, v úrčitý čas se dostavila a pomohla mu na úkor a účet druhých, pilných a snaživých dále. To bylo by provozování mechanické rovnoprávnosti; nechceme nic jiného, než aby stejnou měrou n nás slunce svítilo i pršelo. Proto nikdy neuznáme theorii, aby vláda jako representantka moci, která má stejnou měrou původ od nás jako o Němců, směla činiti jakýkoli ústupek nám učiněný závislým od svo len
Němec
24 article
Němeů. Neboť to neni spravedlnost, jež slepě měří tomu ionomu, nýbrž to opak její, jenž váží právo z mi- losti nepřátelské. Zásada tato není od- jinud vzata, než z oné zbrojnice, jež zřízena byla proti nám po zrušení české dvorní kance- láře v té době, kdy bylo usneseno zřídit jednotné a německé Rakousko. Vláda s touto zásadou nemůže býti zvána vládou neutrální, tím méně nám příznivou. Vláda ta pokračujíc v duchu politiky tereziánské, nemůže ani jinak, než či niti nám křivdu. Proti té vládě se postaviti, musí býti politiky naší neodvratným úkolem. Necht nazve se to třeba taktikou. Takovou vol nost ani v taktickém postupu nemůže míti po slanecký klub, aby hověl jen přechodně vládě, jež zásadně je nám nepřátelská a sleduje ná- rodu našemu škodlivé eíle. Jinými slovy: povin- ností delegace české je vládu, která je centra- listickou a německou a nám tedy nepřátelskou a nikoli neutrální, potírati a nemožnou činiti každá jiná politika dle nejprostší politické lo giky je věci naší škodlivá, jako každý okamžik. který v úřadě svém déle zůstává. A touto zá- sadou musí se říditi každá přišti politika česká, pokud chce býti — českou. — Oprava jednacího řádu. Na jednací pořad vídeňského parlamentu dostane se hne na počátku nastávající jarní sézony návrh n opravu jednacího řádu ve smyslu tom, aby se- sílena byla autorita předsedy a znemožněna ob- strukce. Jost známo, jak se věc vyvinula. Ném
Jost Rakousko
25 article
vzpírali se soustavně a s největší energií — tak aspoň věc líčena — jakékoli koncessi, učiněné nám Čechům v příčině jazykové. Kdyby vláda přes to tak učinila — znělo jejich slavnostní prohlášení — chopili bychom se opětně nej- prudší obstrukce. Tím domnívali se držeti vládu v šachu a ví bůh, že se vláda v něm Němci velmi ráda držeti dala. Oproti takovéto situaci domnívali se mnozí horlitelé pro parlamentní práci, učiniti obstrukci opravou jednacího řádu nemožnou. Mezi těmi nalezalo se též několik poslanců českých, kteří nabídli své pomoci. ovšem jen v tom úmyslu, aby vládě usnadnil učiniti nám ústupky. Bylo to snad stanoviskem poněkud naivním, poněvadž pan Körber asi t příliš po tom netouží, učiniti nám po právu.
Čecho bůh Němec Körber
26 article
Než buďsi. Od té doby situace valně se pozmě- nila a kromě toho se též ukázalo, že tak zre- formovati jednací řád, aby stal se pevnou zá- rukou proti obstrukci, nepřála si ani jediná z stran parlamentních, naopak, že všechny chtěly své obstrukei ponechati zadní dvířka, tak že opus, na němž se výbor schválně k tomu zvolený spojenými silami usnesl, vypadá poněkud jinak, než jak se původně za to mělo. Jak oproti nedochůdčeti s velkou rachitickou hlavou a s dvojitými klouby mají se dnes čeští po- slanci, kdy zjevno, že dr. Körber opět jednou je napálil, zachovati? Máme za to, že by bylo nanejvýš nepolitickým, kdybychom v situaci, jaká právě nyní nastala, měli snad se pro svě- rací kazajku této »reformy« engažovati ? Nač? Nechť si hájí parlament a jeho zdárnou práei kdokoli, zástupci českého lidu mají k tomu nej- menší příčinu. — Smělá otázka. »N. W. Tagblatt«, t doby mluvěí list rozhodující strany německé, táže se s uznání hodnou naivností, zdali jsme zapomněli již na to, co bylo řečeno před dvěma léty za návštěvy císařovy v Praze? Již tehdy šlo o dva hlavní postuláty české: o vnitřní úřadní jazyk a o českou universitu na Moravě. A jaké dostalo se tehdy Čechům prý odpovědi? Oba postuláty že nedají se jinak mysliti, než jako vrchol česko-německé akce smiřovací, než jako korunovační akt velikého díla smíru. Kdo ale překáží tomuto dílu? Kdo je oddaluje a nemožným činí? Jsme to snad my? Naopak. Kdykoli dosud appellováno na smířlivost naši, vždy jsme byli plní ochoty pracovati a jednati v tomto směru, nikdy jsme se nevzpírali koneč- nému vyřízení sporu, jenž vleče se od věků.
Körber N W Čecho Praha český univerzita na Morava
27 article
Kdo ale to byl, jenž pokaždé zpupně odmit ruku mu nabízenou? Byli to Němci. Ostatně, známe jejich úmysly a víme, jak si představuji smír, na jaký by ocholni byli přistoupiti. Mají jednu podminku, s níž ovšem »N. W. Tagblatt«, odmitaje požadavek náš, se nevytasil, Co žádajl Němci za vnitřní jazyk úřadní, co za českou universitu na Moravě? Abychom sklonili šíji před majestátem němčiny a uznali ji jako jazyk státní. Nic více. Kdo ale s takovou k nám přichází, nepřichází s palmou míru, ale s poni- žující urážkou, ba více, s nabídkou na mizer- nou, nečestnou kapitulaci. Korunovací národ- ního smíru v Čechách neb na Moravě nemůže přece býti podrobení se. Z jaké příčiny vedeme tak dlouho již a tak tuhý boj s Němci ? Za rovnoprávnost. Konec boje a jeho spotheosa musí býti rovné právo, ale ne podrobení se jedné ze stran zápasících. Zahoditi zbraňa poddati se odpůrci na milost a nemilost, to bylo by zvláštním rozuzlením sporu. Na tak ne- stoudné nabídky nemáme jiné odpovědi, než chopiti se doutnáku a zahřmět do duše nepři- teli, jak jsme to činívali, kdy ještě svět s nás bál.
Němec N W Čechy Morava český univerzita na Morava
28 article
— Proti Čachům v c. k. úřadech počlná se zase německá agitace a tentokráte zvlášť na německo-liberálním křídle německého tisku v Če- chách čileji hýbati. Ačkoli již na vždy a neod- volatelně zlomeny jsou starorakušácké privileje Němců na výhradnou německost úřadnické kasty. stále ještě vrací se jim zálusk na staré, zlaté časy, kdy dosáhnouti úřadnické čapky se zlatým prýmkem znamenalo odpřisáhnouti národnost če- skou a zapříti mateřskou řeč. Naši bratři druhého zemského jazyka stále nemohou překonati a ztrá- viti okolnost, že Čech může na stupních důstoj- nosti státních správců vyšplhati se ještě výše než na místo c. k. úřadního sluhy, aneb do- konce nad hodnost, k jaké opravňuje šikovatel- ský certifikát. Pro hrdopyšnou, nesnesitelnou do- mýšlivost německou, kteráž z německého ple- mene učinila nenáviděného ošklivce mezi všemi národy tohoto světa, je to úžasným hříchem na přírodě spáchaným, že tu a tam některý Čech stal se dokonce i c. k. radou, ba i presidentem a přece ne výslovným renegátem, který by s propůjčil jen tak bez odporu za nástroj germa- nisačních libůstek vedlejší německé vlády v Če- chách. Tomuto atavistickému, zlostnému roze- chvění dala sobotní »Bohemia« volný průchod a rozsáhlým článkem pokouší se dovoditi, že ná- rok na zaměstnání ve státní službě má býti učiněn závislým na národnosti žadatele a že německá národnost ma míli přednost v Čechách před českou. Eppingrův orgán nevyslovuje tento po- žadavek plnými ústy, ale celá tendence jeho článku k tomu směřuje. Mluví sice jen o právu německého obyvatelstva v Čeckách na výhradně německé úřadníky, nazývá to »grundrechtem«
Němec Eppingrův Čechy Bohemia
29 article
Němců v Čechách i žádá zavedení takovéhoto »grundrechtu«, t. j. vyloučení českých úřadníků z německých krajů ce- stou diskretální na vládě. Upravení jazykové olázky podle rovnoprávnosti státními zákl. zákony zaručené cestou nařizovací vedlo k podání žaloby na ministerstvo Badenovo, ale porušení státních zákl. zákonů rozlišováním státních služebníků na kategorie národ- nostní nejen připoušti se, ale dokonce se na vládě vyžaduje na základě »grundrechtu« zásady ústavě naprosto neznámě! »Bohemia« dokonce rozhořčuje se nad tím, že jsou pro každou korunní zemi samostatné úřadnické sta- tusy, takže není možno povolávati německé úřadníky z jiných zemí do Čech, ale horll pro zavedení zvláštního německého úřadni- ckého statusu pro německé kraje v Čechách. Tak jest: všechny zákony normy, právní stavy a poměry jsou v tét monarchii a zvlášť v českých zemích jenom pro to, aby byly v zájmu Němců především ohýbány, a nedají li se ohnout, nuže, nechť tedy prasknou, ale především ať se vede v tom i onom případě dobře jenom Němcům. — Klnb národní strany svobodomyslné. Pracovní komise soukromých
Němec Badenův Čechy Bohemia