2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. dubna 1963.
5
article
sama svýma vlastníma rukama vzkřísila otázku.
která může vyhoditi nyní do povětří celý parla-
ment.«
Také vídeňská »Inform.« má o věci po
známku. Pravíť: »Na Moravě Němci demonstruj
proti myšlence české university; v Tyrolsku de-
monstrují proti utraquisaci inšprucké university.
Jest charakteristické, že inšprucká protestn
schůze přijala také resoluci proti zřízení samo-
statné vlašské právnické fakulty. To je st ne
padělaná a pravá politika ně me-
cké superiority. Pro sebe si nežádají
ničeho, jsou nezištní jen proto, aby také druhý
nedostal ničeho; Němci jsou již spokojeni, po-
daří-li se jim rozhořčiti jiného.«
V Praze, 19. dubna. (K situaci.)
Pražský zpravodaj »Pester Lloydu« pochybuje
ve své situační stati, že by sebe příznivější vý-
sledek schůze zemských důvěrníků umožnil
české delegaci, prováděti na říšské radě jen
normální opposici. Budeť nutno podnik-
nouti rozhodný úlok proti panství stále ještě
žijícího ducha vítězné německé obstrukce. »Vláda
— praví pisatel v »Pester Lloydu« — odmítá
všechny české požadavky stručným prohlášením,
že je nemůže splniti bez souhlasu německých
stran. Němci však užívají přiznaného jim práva
veta v největším rozsahu. Jich jednání mohlo
by se zdáti pochopitelným, kdyby tvořili v par-
lamentě většinu; ale ve skutečnosti jsou jen
menšinou a právě v otázkách národně po-
litických mají proti sobě většinu, jež se
pokaždé automaticky proti nim srazí. Ale přes
to není pro vládní rozhodnutí směrodatnou tato
legální vůle většiny, nýbrž námitky menšiny.
Takové zvrácení parlamentních zásad zavinilo
nynější zmatky v Rakousku, kleré se nedaji
urovnati dříve, dokud nepřestane zlozvyk, dle
něhož konference německých předáků promě-
něna v jakousi superarbitrační komisi, již náleží
zkoumati a — zamítati neněmecké požadavky.
Němec
Lloyd
Tyrolsko
Praha
Rakousko
Na Morava Němec
6
article
Proti tomu namířen český odpor a nikoli proti
většině, která vůbec ani není organisována.«
V Praze, 19. dubna. (Dvouletá služb
vojenská.) Většina nedělních listů vídeňských
potvrzuje zprávu »Zeitu«, že v rozhodujícíeh
kruzích vojenských pokládá se zavedení dvou-
leté vojenské služby za nezbytné. Při rozhodnut
tom působilo prý také poznání, že jest všeobee-
ným přáním obyvatelstva, aby vojenská služba
byla zkrácena. Arcikníže Rainer, který se otázkou
dvouleté služby již delší dobu obírá, uvádí prý
za důvod pro zkrácení služby tu okolnost, že
se voják v třetím služebním roce vojensky
vlastně už ničemu neučí, za to však se v tomto
třetím roce více než třeba vzdaluje od svého
občanského povolání.
Pokusy o zkrácení činné služby rozbíjely
se doposud o obtíže, jak za krátké dvouleté
služby opatřiti si vhodný poddůstojnický materiál.
V Německu si pomáhají tím, že vysloužili pod-
důstojníci slouží dobrovolně dále, ovšem za do-
brých podmínek a s vyhlídkou, že se jim časem
dostane přiměřeného civilního zaměstnání. Téhož
prostředku na získání potřebných poddůstojníků
užije se asi také v Rakousku, což bude míi
však za následek značné zvýšení vojenského
rozpočtu. Druhá obuíž naskytuje se u pluků
jízdných a dělostřelectva. Tvrdí se totiž, že
jízdy a dělostřelectva dvě léta nestačí na nále-
žitý výcvik mužstva. U těchto sborů, aspoňv
první době, nebude prý možno činnou službu
zkrátiti a proto se pomýšlí nahraditi jezdcům a
dělostřelcům třetí služebný rok buď úlevami př
vojenském cvičení záložníků neb prominutím
alužebních let v zemské obraně.
Dvouletá
Rainer
Praha
Německo
Rakousko
7
article
Ze Lvova, 19. dubna. (Židovská ná-
rodnost.) Sionistická mládež vytkla si mimo
jiné za úkol, domáhati se uznání židovské ná
rodnosti. Za Uím účelem odevzdali včera tři
židovští akademikové rektoru Ochenkovskému
petici, v níž žádají, aby »židovská národnosta
byla uznána na universitě. Rektor však petice
nepřijal, prohlásiv, že otázku tak zásadní může
rozřešiti parlament a ne akademický senát. L.
putace žádala pak, aby senát vydal o věcité
aspoň příznivé minění pro případ, že by se touž
ptázkou zaujal senát university vídeňské. Rektor
však odvětil, že mlnění senátu vídeňského ne-
může býti závazným pro akademický senát Ivovský
a tento že se otázkou »židovské národnosti« za-
bývati nemíní, poněvadž není k tomu kompetentní.
Židovští studující hodlají v téže věci svolati
schůzi akademiků do místností universitních.
Ze Zádru, 16. dubna. (Pro chorvat-
štinu v úřadech.) Dne 13. t. m. mluvil
zemský poslanec dr. Smodlaka v Šibeniku ve
veřejné schůzi lidu o chorvatské politice, jíž
vylýkal nepraktičnost prolo, že se omezuje pouze
hlučnými řečmi, protesty a programy, ale ne-
chápe se účinné práce pro lid. Chorvatské intel-
ligenci vytkl, že se nestýká s lidem a nepřiči-
ňuje se o jeho duševní a hmotné povznesení.
Na konec mluvil o odstrkování jazyka srbsko-
chorvatského v úřadech a soudech a o nedba-
losti ústřední vlády o životní potřeby Dalmacie.
V resoluci, přijaté pak jednohlasně, žádá se za-
vedení chorvatského jazyka do všech úřadů dal-
matských a poslanci se vyzývají, aby se zdržo-
vali všeliké parlamentní práce, dokud vláda
neupraví zanedbané dalmatské vodní toky a jimi
pustošené pozemky.
L putace
doktor
Smodlak
Lvov
Šibenik
8
article
Ze Záhřeba, 17. dubna. (Doplňovae
volby ve Rjece.) Ve středu dne 15. t. m.
konaly se ve Rjece doplňovací volby dvou členů
sboru obecních starších. Správa obce nachází
se nyní v rukou vlašské strany aulonomní,
která ignoruje úplně chorvatské obyvalelstv
města, ač toto tvoři většinu všeho obyvatelstva.
Svou nenávist k Chorvatům dala vlašská správa
města na jevo ještě nedávno, když bez uvedení
jakýchkoli důvodů odmítla petici za zřízen
aspoň jediné chorvatské školy národní. Při do-
plňovacích volbách kandidovala panující strana
podesty dra. Via ovšem své stoupence; ale
neočekávaně byli zvoleni kandidáti opposice,
býv. podesta Valušnig a vůdce rjeckých Chor-
vatů, známý vlastenec dr. Erazim Barčič.
Zvolení dra. Barčiče, který bude od r. 1867
opět prvým Chorvatem v obecním zastupitelstvu,
přijato chorvatským obyvatelstvem s nelíčeným
nadšením, neboť prokázalo se na novo, že Chor
vatě na Rjece jsou živel vážný, přes nějž nelze
přecházeti k jednacímu pořadu a který nabude
místa mu náležejícího, bude-li se ho účinně
domáhati. Vlaští autonomisté byli však svou
porážkou tak překvapeni, že v městské radě
nastala krise. Někteří nesmířitelní Vlachové se
zavázali, že nebudou navštěvovati schůzi, aby
je učinili neschopnými k usnášení. Chtějí tím
způsobiti rozpuštění celého zastupitelstva, dou-
fajíce, že se jim při nových volbách podaři
zbaviti se opět nevítané kontroly se strany
Barčičovy.
Z Pešti, 19. dubna. (Demisse hrab
Szapára.) Jedna ze zdejších korrespondene
sděluje, že rjecký guvernér hr. Ladisl. Szapáry
podal demissi, z ohledů prý zdravotních. Tyz
list jmenuje jeho nástupcem hr. Ondř. Hadika-
Barkóeze.
Chorvat
doktor
Erazim Barčič
Barčič
Chor
Barčičův
Hadik
Barkóez
Záhřeb
Rjeka
Pešť
Demisse hrabat Szapár
9
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 20. dubna.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 20. dubna.
Bagdadská dráha.
Poukázali jsme na rozechvění, jež povstalo
v anglické veřejnosti, když zvěděla, že bagdadská
dráha octla se úplně v ruce německé a že Anglie
ve své malomocnosti doufá, že ve věci tétn
promluví ještě Rusko. Zda a co učiní ve pii
čině této dráhy Rusko, třeba teprve vyčkati
prozatím jest zajímavo, co o ní píše »Novoje
Vremja«, které praví: Německá politika do-
byla velkolepého vítězství smlouvou
o bagdadské dráze, která bude vždy pod ně
meckou kontrolou a zůstane skutečně n ěme-
ckým vlastnictvím. Účastenství a ngli-
ckých a francouzských kapitalistů
prospělo jen německé politice a obchod-
ním zájmům Německa a jeho vlivu
postavení v Malé Asii nikterak neseslabilo.
Rusko a Japonsko.
Dle zpráv docházejících přes Petrohrad na-
staly na dalekém východě opět napjaté poměry
které hrozí nabýti stavu kritického. Tak na př
»Novosti« oznamují z Port Arthuru: Ruskému
válečnému loďstvu v Tichém oceánu nařízeno
aby rozmnožilo se o 2 pancéřové lodi, 5 kři
žáků a 7 minonosek. Na těchto 14 lodech při-
bude mu 176 důstojníků, 4000 námořních vo
jínů a 350 děl. — »Novoje Vremja« dovidá s
ze zmíněného přístavu: Japonské ministerstvo
vojenství nařídilo, aby všechny válečné lodi, na-
lezající se nyní ve správce nebo mimo službu
byly pokud lze nejrychleji vyzbrojeny do války.
Určeny byly také přístavy, které by japonské
loďstvo za války obsadilo. Pověsti o nastá
vající válce meziRuskem a Japo
skem ozývají se stále více a vylrvaleji. Zmi
něný list sděluje dále: Ruská vojenská správa
zařadila 50.000 Číňanů do ruské zálohy a utvo
řeno již 9 ryze čínských pluků, kteréž
mají býti posilou ruského vojska v Mandžursku.
Arthur
Číňan
Praha
Anglie
Rusko
Německo
Japonsko
Petrohrad
Novoj Vremja
10
article
IX. mezinárodní sjezd proti alkoholism
v Brémách
od 14. do 19. dubna 1903.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Brémy, 17. dubna 1903.
III.
Ve čtvrtek dopoledne projednáno ještě thema
„Úkol alkoholu ve státním rozpočtu“. PhDr. Heleni-
cus z Helsingforsu vykládal, že Německo věnuje
desetkrát více peněz na poctu Bachovu nežli na věci
povznesení mravnosti se dolýkající. V dalším dokazuje
řečník škodlivost požívání lihovin. Namítá se, že ne-
pitím alkoholických nápojů bude poškozena celá velká
řada lidí, jež ve prodeji a výrobě těchto nápojů na-
lézají svou výživu. To je pravda. Tito lidé budou po-
škozeni, ale na druhě straně, dlužno uvážiti, že velice
mnoho lidí nalézá předčasný hrob následkem pití liho-
vin a že velice mnoho lidí plní nemocnice, blázince
a věznice proto, poněvadž byli oddláni pijanství. Tí
poškozuje se státní rozpočet, obec, rodina: ztrátou
práce, kterou alkoholik mohl ještě vykonati a výlo-
hami, které opatrování takového alkoholika vyžaduje
PhDr . Helit
Bachův
Brémy
Helsingfors
Německo
11
article
Namítá se dále, že stát nemůže postrádati daní
z piva a kořalky. Je jasno, že čím majetnějším je ná-
rod, lím více platí přímých daní; čím vice je oddán
pití, tím větší je počet těch, kteří platí větší daně
nepřímě. Nepřímě daně jsou mnohem nespravedli-
vějšími nežli daně přímé. Postihují nejvíce chudéa
nejchudší. Abstinující národ zaplatil by státu vždycky
zrovna tolik na přímých, co pijící národ na nepří-
mých daních. A sice na clech, potravních a železnič-
ních daních. Vedle toho by odpadly státu velice veliké
výlohy na ošetřování alkoholiků, na vydržovéní ne-
mocnic, blázinců a věznic. V Anglii je daň z lihovin
velice vysokou. Vynášela v posledních létech 36 mill.
liber šterlinků a přece jsou vynikající státníci angličtí
kleří prohlašují, že by byla Anglie šťastnější, kdyby
byla střídmější v požívání lihovin. V četných zemíci
obnáší daň z lihovin poměrně malou sumu. Poněvadž
víme, co alkohol pro lidský organismus je a jak zhoub-
ně působí, musíme uvážiti, zda úloha, která připadá
alkoholu ve státním rozpočlu, srovnává se s kullurním
stanoviskem, na kterém státi musíme ve 20. věku
Po těto řeči, dobře shromážděním přijaté, rozbíral
professor medicinské fakulty v Rostocku dr. Martius
théma: Co je to nemirné požívání liho-
vin? Má dobrý příklad lékařův v abstinenci za mno-
hem účinnější, nežli ta nejkrásnější slova; předsta-
vuje se sám jako přívrženec mírného požívání liho-
vin. (Slyšte, slyštel) Myslí, že se nemá zatracovati
a priori požívání lihových nápojů. (Veliký odpor větši-
ny abstinentů.) Rečníkův olec, kterému je dnes pře
80 let a jenž těší se dobrému zdraví ještě, pije denně
své obvyklé množství červeného vína. A tohoto muže
nelze prohlásiti za pijáka. Je nesprávným, že oba
směry, které spějí k jednomu cíli, navzájem se potíraj.
Rečníkův
Anglie
Rostock
12
article
Dojde výsledků i mírné požívání lihovin i úplná ab-
stinence. Lze pozorovati, že za 10 posledních let uči-
nily snahy přívrženců mírného požívání lihovin větší
pokroky, nežli celá abstinence. Mírných přibývá po-
měrně více mezi všemi stavy společnosti lidské nežli
zuřivých odpůrců lihovin. Zdá se mu, že pijácké ne
hezké zvyky dají se spíše odstraniti v lepších třídách
nežli ve třídě dělnické. (Oho!) Jeho přesvědčením je
že odstranění sociální bídy, zaopatření dobrých bytů
dobré výživy a poučení mezi lidem podrazí více p
janství lidovému nohy, nežli zákonodárná ustanoven
a policejní tresty. Vniká čím dále v lidové vrstvy mí-
nění, že pití lihovin stěžuje a oslabuje, někdy i nič
každou duševní i tělesní práci. Není více také v řadách
lékařů jedince, který by ordinoval těžká vína nebo
těžká piva za účely posílujícími nomocné. Kdo z lé-
kařů to dělá, ten by měl býti postaven na pranýř. Ač-
koliv nemůžeme naprosto a předem zatracovati mírne
požívání alkoholu, přece by se měl každý snažiti, aby
odvykl úplně požitkům lihovin. V úplném zdržování
se lihových nápojů leží blaho lidu a spása lidstval
13
article
Hned na to vysloupil na řečnickou tribunu velic
na svůj věk (přes 70 let) živý professor dr. Fore
z Lausanne ve Švýcarsku a v rychlém tempu pro-
jednává vytýčené lhéma: Člověk a narkotick
prostředky. Praví: Mozek je člověkem spíše nežli
jeho sloh! Struktura mozková je nanejvýše jemnou
a každá porucha této, každé trvalé poškození jeho tkáně
porušuje člověka v nejmírnějším jádru jeho charak-
teru. Mozek narozeného dítěte nedovede konkretně
pojímati, aniž tvořiti associace a kombinace. Všecky
schopnosti mozku mají býti od malička harmonicky
pěstovány a vychovávány. Přísluší v té příčině stejná
důležitost intellektu, pocitu i vůli. Uvažujeme-li tyto
skutečnosli, musíme uznali, že sociální otázka není
jenom olázkou žaludku, nýbrž olázkou mozkovou
V novější době mluví se velice mnoho o nadlidech
a přece by se slušelo, abychom si více všímali malých
obyčejných lidí. Nedá se lehce vymeziti pojem oby-
čejného člověka. Je nesprávným, že by i kullurnu
člověk potřeboval prostředků narkotických. Lidé pijou
lihoviny a narkotisují se proto, poněvadž se jim do-
tyčné prostředky staví pod nos, poněvadž pití stalo se
nepěkným, hrozným zvykem a poněvadž touha po
získání kapitálu jednotlivců chce ze špatných vlast-
ností těžiti a hromaditi peníze z výtěžku za prodané
lihoviny. Všude, kde lid přestal píti, mělo to vliv na
celé tělo i celého ducha. Společnost i jedinec osvěžil
ozaravěl a stal se čilým, veselým a produktivním
Přednášející vykládá, ukazuje na tabulkách, jak pů-
sobí narkosa na různé druhy lidí a končí svou řeč
doktor
Fore
Lausanne
Švýcarsko
14
article
Narkotické prostředky, ať je to náš alkohol, ať jet
oplum u Číňanů, jsou největsími podlamovači a hrob-
níky zdraví a práce celé společnosti lidské a tím tak
největšími nepřáteli životního štěstí člověka. (Hlro-
mový potlesk.)
Předseda předčítá odpověď vísaře Viléma II. n
holdovací telegram sjezdu
Odpoledne nastala diskuse o ráno přednesených
úvahách. Nebyla příliš zajímavou. Francouz Mau-
rice de la Hulpe vykládal ze široka, že daně
z lihovin neodstranily kořaleční mor. Obchodníks
uměleckými předměty Elplinius v Hamburku vy-
ličuje účinky alkoholu na jednotlivých jemu známých
rodinách. Přebarvuje velice své obrázky. Kdo jednou
v životě líznul alkoholu, je buď sám ztracen neb
celá jeho rodina. Procentuálně je dokázáno, že nižší
vrstvy lidstva jsou více nakloněny pracovati na pol
střidmosti nežli členové vyšších kruhů. Je známo vše-
obecně, jakého smutného obrazu poskytují poměry
v nejvyšších kruzích, kde se tak často champanisuje
Pryč s alkoholem
Dr. Brendel z Mnichova říká, že Helenicus
počílá málo na ztráty a škody, způsobené alkoholis-
mem v německém lidu, počítá-li tyto na tři milliardy
Číslo to je příliš malým! Můžeme je zdvojnásobitia
nepotřebujeme v tuto sumu ani počítati zpropitné.
udělované — sklepníkům!
Dr. Bonne účinkuje ve své působnosti zvláště
na kvartální, občasné alkoholiky a může se i on
spolek jím založený vykázati pěknými výsledky.
Americe nečekali na výklady universilních professorů
nýbrž postavil se malý lid sám na praklickou a zůrod-
ňující půdu abstinence. Apostrofuje lékafe, vůdce so
ciálních demokratů, učitele a faráře, aby pracovali
na prospěch svého sobě svěřeného lidu. „Jed je jeden
a zůstane jedem. Chceme svou vlast milovati a mi
ji šťastnou, volnou a bohatou!
Číňan
Vilém II
Francouz
Mau
Hulpe
doktor
Brendel
Hamburk
Mnichov
Bonn
15
article
Dr. Schwander doporučuje všem politikům
všem národohospodářům studium otázky alkoholické
Mírným požíváním lihovin se více dokáže nežli hná-
sáním úplné abstinence
Hrabě Skarzinský Petrohrad): Prohibilivní
prostředky ničeho nezmohou, nejlepším prostředken
k potírání alkoholu je výchova lidu a sebeovládání
Učitelka slečna Lischnewských ze Šnan-
davy naříká si, že dělník propije 14—20 procent své
mzdy. Doporučuje výchovu žen dělnických a prol
třeba zakládali hospodyňské školy pro dívky, ve kte-
rých by se mohly příští manželky malého lidu vzdě-
lati na dobré abstinující hospodyňky. Čilá a zdravá
taková hospodyňka mnoho zmůže u svého manžel
a dobře bude vychovávali své děti.
Zuřiví abstinenti Heinicke a Blume z Ham-
burku a Saské Kamenice řvali přímo své přesvědčení
do shromáždění, které, sestávajíc z většiny abstinentů.
uspořádalo svým apoštolům pravé orgie potlesku.
Rakouští zástupci z Vídně dři. Daun a Fröh-
lich vyslovili se také pro abstinenci. Dr. Fröhlich
chválil čtyři sociálně-demokratické organisace absti-
nentů ve Vídni, které čítají dohromady 600 členůz
kruhů dělnických. Je radost podívati se na zdraví
jarou mysl těchto lidí. Professor Hueppe viděl by na
nich, jaké blahodárné jsou účinky abstinence. Ve Vídni
byl založen orgán na potírání antialkoholických snah
a tento orgán je živ a zakládá svou agilaci na mínění
professorů universitních jako je professor Hueppea
Fraenkel. Abstinence je programem činu, k jehož pro-
vedení je potřebí jenom něco zvýšené osobní zmuži-
losti. (Výborně a potlesk u většiny shromážděnýchí)
Mluvilo ještě několik abstinentů. Professor Fo-
rel si stěžoval, že jej Hueppe vinil neodůvodněnč
z nekritičnosti, přehánění a nevědomosti.
doktor
Schwander
Lischnewský
Heinicke
Blum
Daun
Fröh
Fröhlich
Hueppe
Hueppe Fraenkel
Fo
Petrohrad
Ham
Vídeň
16
article
Předseda dr. Delbrůck žádá shromáždění, aby
zanechalo potýček v příčině účinku mírného pilía
abstinence
Ke konci schůze vyličoval JUDr. Straus z zá-
klady, na nichž spočívá zakládání spolků střídmest
naproti lihovým nápojům. Doporučuje vřele úpino
abstinenci.
Po něm potírá hrabě Donglas všechen indi
ferentismus v otázce alkoholu. Spolky střídmosti dlu
no dle faráře Neumanna zakládati na půdě inter
konfessionální.
Schůze byla skončena ještě po řečech dra. Mül
lera, Elplinia a faráře Gonsera o 1/48. hod
večerní.
Večer o 9. hod konala se v ústředních sálec
brémských jarní slavnost. Veliký kontrast právě
panujícího počasí. Ve velice pěkně a účelně zaříze-
ných místnostech se zpívalo, deklamovalo, hrálo di
vadlo a tančilo Také fungovala mezinárodní pošta
předvedeny byly skioptické obrazy známých absti-
nentů všech národů. Mezi těmilo výtečníky nepozo-
rovali jsme z Čech nikoho. Pan Franciscus
Hähnel věnoval veliký melodram kongressistům
„Probuzení jara“. Sladká uspávající strava. Německý
lid se baví po většině tam tak jako náš český.
Bylo by velice na prospěch jidovým zábavám
kdyby se o něco prohlubily. Blbé a ncestetické skákán
abstinentů při falešně hrající hudbě dojímaio děsně
člověka. Starého Komenského na lakové počínání
„Rej bláznů, vířících a tančících a nevědoucích, c
V jednom sále bylo veliké alkoholické museum
Veliká břicha, červené nosy a trudovité tváře hrály
zde hlavní úlohu.
Abstinenti na sjezdu výlečně se bavili při „jarní
slavnosti“. Svítili se jim oči a v celém těle to jen jen
hrálo ..
činí.
doktor
Delbrůck
JUDr
Straus
Donglas
Neumann
Franciscus
Hähnel
Čechy
17
article
Defraudace ve svatováclavské
záložně.
Připomínáme opětně a s důrazem, že neradne
oddávati se klamným nadějím, že katastrofa kon-
kursu definitivně od záložny sv.-václavské je odvrá-
cena. Zlepšení situace nastane teprve tehdy, až
všichni vkladatelé předloží své knížky záložně
»Důvěře« k cíli 50 proc. výplaty. Když tato kari-
nální podmínka klidné sanace nebude splněna, konkur
se neodvrátí. Den ubíhá rychle za dnem a v »Du-
věře« nepanuje velký nával. Včera bylo tam ode-
vzdáno 58 knížek na vklady v obnosu 145.000K
Za tři dny přijímání knížek bylo tam odevzdáno
celkem knížek v nominální hodnotě 378.000. Očekává
se, že větší nával nastane z venkova, Mezi lidem
nalézá se knížek v ceně přes 7 millionů K. Pakl
všechny knížky k výplatě za 50 proc. nebudou před-
loženy, nastane po prvním květnu definitivní roz-
hodnutí. Déle se katastrofa záložny sv.- václavské
prodlužovati neda. Nespokojí-li se vkladatelé nyní
s určitými a hotovými 50 proc., tedy uspíší konkura
a pak běda! Sotva 30 proc. dle nynějšího stavu na
ně připadne a to nikoli ihned, nýbrž po dlouhém
čekání. Která eventualita jest tedy pro vkladatele
příznivější
Včera byly převezeny ze záložny sv. václavské
do »Důvěry« knižky, jež vkladatelé odevzdali sa
načnímu združení členů. Jest jich 788 a v ceně
2,500 000 K. Připomíná se, že do »Důvěry« možno
posílat knížky i poštou, ale musí být přiloženo zpá-
teční porto, aby záložně nevznikaly výlohy.
svatý
Délos
18
article
Členové záložny sv.václavské mohou na repar-
tici skládati vkladní knížky této záložny, z nichž s
jím příslušný obnos odepíše.
Jednota katolická pro pražskou diécesi odevzdala
dary, které obdržela od sv.- václavské záložny během
let v obnosu 1000 K p. Karlu Ervínu hr. Nostitzovi,
jako předsedovi spolku sv. Vincence, k rozdělení
mezi jednotlivé konference tohoto spolku, které utrpěly
ztráty při vkladech u sv.-václavské záložny.
Karel Ervín
Nostitz
spolek svatý . Vincenc
19
article
Zajímavý detail k hospodářství ve sv. václavské
záložuě sděluje se nám z jihočeského města. Jistá
záložna před půlířetím rokem postala svého poklad-
níka p. M. na informační cestu po větších peněžních
ústavech českých, aby seznal vzorná zařízení knih
a zkušeností nabytých po případě využitkoval pro
ústav, v jehož službě byl. Pan M. zajel do Prahy
zde nejdříve vyhledal záložnu sv.-václavskou, jež
tehdy považována byla za vzorný český ústav pe
něžní. Představil se úřadníku u pokladny a přednes
mu svou žádost. Úřadník poukázal žadatele do po-
koje, kde úřadoval předseda monsig. Drozd. Pokladník
jihočeské záložny s uclivými poklonami sdělil mon-
signorovi účel své návštěvy, vykázav se doporučením
vynikajícího českého předáka a politika a požáda
jej, aby směl účetnické vedení záložny sv. václavsk
si prohlédnouti. Dr. Drozd ihned odbyl jej těmit
slovy: »Jo, milý pane, lituji, že vám nemohu vyho-
věti. Máme před výroční uzávěrkou a zrovna te
čekám na bilanci, kterou mi za chvíli pan vrchní
účetní přinese. Rád bych vám vyhověl, ale jak vi-
díte, nemohu.« Panu M. čvšem nezbývalo, než s ne
pořízenou odejíti. Proč mu ve sv.-václavské záložně
nebylo vyhověno, ovšem netušil. Teď se příčina ta
vysvětlila.
svatý
doktor
drozd
Praha
20
article
Pan dr. Jan Zavadi! zaslal nám na základě
§ 19. tisk. zák, ke článku, uveřejněnému dne 19
t. m., následující opravu: 1. Není pravdou, že prot
některým právním zástupcům sv -václavské zá-
ložny bylo na schůzi sanačního sdružení důvěrníků
členů v pátek dne 17. t. m. konané učiněno proslo.
vení: 2. není pravdou, že na této schůzi bylo dů-
věrníkovi vkladatelů p. dru. Novotnému vytýkáno, že
se chce obohatiti podáním repartičních žalob na
členstvo; 3. není pravdou, že domnělé útoky a ná
jezdy proti p. dru. Novotnému spočívaly nikoli n
správném podkladu a že povstaly z krajního osob
ního nepřátelství; — 4. není pravdou, že na domně
lých útocích na p. dra. Novolného má člen výboru
dr. J. Zavadil lví podíl; 5. není pravdou, že p. dr
Novotný provádí veškeré práce úplně zdarma:6
není pravdou, že na dotyčné schůzi členské zprávy
lživé byly proneseny; 7. není pravdou, že návrhp.
Šubrta, aby byl p. dr. Zavadil vyzván, aby na člen-
ství ve výboru resignoval, schválen »jednohlasně-
až na přítomného dra. Zavadila: 8. není pravdou
že elaborát na dotyčné schůzi důvěrníků členů pro-
jednávaný výborem byl uznán prolo, že se na těcht
okolnostech výbor už předem delší dobou usnesl
9. není pravdou, že výbor se usnesl již dříve na
okolnostech, v onom elaborátu vytčených. — V do-
konalé úctě dr. Jan Zavadil,
doktor
Zavadi
Novotný
J Zavadil
Novotná
Šubrt
Zavadil
21
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Věci příští. Není naším právem ai
naší povinnosti, abychom zástupcům lidu určo-
vali dráhu, kterou příště ubírati se budou. Za t
ale máme za svou povinnost, říci co lid náš cítí
a smýšlí o nynějším politickém stavu věcí, jak
posuzuje aktuální události politické a jak by si
přál, aby na přiště politika naše se utvářila.
Mezi učenými lidmi je dávno o to spor, zda-li
velenadaní jednotlivci kouzlem své osobnosti,
svých duševních polencí a na základě šťastných
výsledků svého dosavadního konání národy vedou
dle vůle své, aneb je-li to, co geniální jedno-
tlivec koná, vlastně produktem davu a kon-
centrovaným výtažkem všech a následkem toho
v určitou formu uvedenou vůlí lidovou. Tolikje
jisto, že tento druhý názor, na němž buduje
demokracie, není bez oprávnění, právé tak jako
v dějinách nejeden připad je znám, co dovede
velká, silná individualita . . . Buď ale jak bud,
tolik je jisto, že dosavadní postup politiky
české nebyl takový, jakého si přeje český
22
article
lid. Ne dav, klerý dává se unášeti snadno
eitem, který dovede pro věc vzplanouti, ale
právě tak rychle vychladnout a to v oka-
mžiku, kdy třeba největšího žáru, ale onen lidv
ušlechtilém slova toho smyslu, jenž je represen-
tantem vlastní národní bytosti, v němž v ryzé
čistotě jeví se duše národa se všemi svými cha-
rakteristickými přívlastky. A český lid ve hlouhí
této své duše je přesvědčen, že nebyla mu na
prospěch politika, která ustupovala stále těm,
v jejichž držení je moc, která doufala a věřila,
která ochotna byla ke smiru s Vídní, jaký se
předpokládá pro zdárný vývoj národa našehoi
říše, jenž ale je nemožný dříve, dokud nezřekne
se tatáž Vídeň tradice své, kterou sleduje odt
doby, co přijala za vedoucí myšlenku státní —
centralisaci a národní německou uniformitu řiše.
V tom vězí, abychom tak řekli, tragická vina
nynější politiky, že na to zapomněla. A v ohledu
tom státi se musí obrat ke směru starému.
Vídeň
23
article
Němci nám vytýkají, že jsme pro rovnoprávnos
mechanickou, jež nemožná je v živé organisaci,
která v ničem nezná absolutní rovnosti, jak i
přírodě je dokázáno. Nikoli Nejsme tak pošetilými.
Víme velmi dobře, že postupem přirozeným,
cestou normální vyvinou se určité přednosti jed-
něch u porovnání s druhými. Nepodceňujeme
číselného množství ani kvality kulturnl, nepod-
ceňujeme dobrého dlouholetého národního vy-
chování neb zanedbalosti a dovedeme jako lidé
nepředpojatí účtovati s těmito faktory, ale nikdy
nepřipustíme, aby státní moc se všemi svými
attributy stavěla se po bok jedném a proti
druhým. Boj náš veden hlavně proti tendenční-
mu hejčkání jedněch a zůmyslnému ničení dru-
hých. Tak si nepředstavujeme státní život, aby
vláda, zůstane-li jeden národ svou vinou pozadu,
v úrčitý čas se dostavila a pomohla mu na úkor
a účet druhých, pilných a snaživých dále. To
bylo by provozování mechanické rovnoprávnosti;
nechceme nic jiného, než aby stejnou měrou n
nás slunce svítilo i pršelo. Proto nikdy neuznáme
theorii, aby vláda jako representantka moci,
která má stejnou měrou původ od nás jako o
Němců, směla činiti jakýkoli ústupek
nám učiněný závislým od svo len
Němec
24
article
Němeů. Neboť to neni spravedlnost,
jež slepě měří tomu ionomu, nýbrž
to opak její, jenž váží právo z mi-
losti nepřátelské. Zásada tato není od-
jinud vzata, než z oné zbrojnice, jež zřízena
byla proti nám po zrušení české dvorní kance-
láře v té době, kdy bylo usneseno zřídit jednotné
a německé Rakousko. Vláda s touto zásadou
nemůže býti zvána vládou neutrální, tím méně
nám příznivou. Vláda ta pokračujíc v duchu
politiky tereziánské, nemůže ani jinak, než či
niti nám křivdu. Proti té vládě se postaviti,
musí býti politiky naší neodvratným úkolem. Necht
nazve se to třeba taktikou. Takovou vol
nost ani v taktickém postupu nemůže míti po
slanecký klub, aby hověl jen přechodně vládě,
jež zásadně je nám nepřátelská a sleduje ná-
rodu našemu škodlivé eíle. Jinými slovy: povin-
ností delegace české je vládu, která je centra-
listickou a německou a nám tedy nepřátelskou
a nikoli neutrální, potírati a nemožnou činiti
každá jiná politika dle nejprostší politické lo
giky je věci naší škodlivá, jako každý okamžik.
který v úřadě svém déle zůstává. A touto zá-
sadou musí se říditi každá přišti politika česká,
pokud chce býti — českou.
— Oprava jednacího řádu. Na jednací
pořad vídeňského parlamentu dostane se hne
na počátku nastávající jarní sézony návrh n
opravu jednacího řádu ve smyslu tom, aby se-
sílena byla autorita předsedy a znemožněna ob-
strukce. Jost známo, jak se věc vyvinula. Ném
Jost
Rakousko
25
article
vzpírali se soustavně a s největší energií — tak
aspoň věc líčena — jakékoli koncessi, učiněné
nám Čechům v příčině jazykové. Kdyby vláda
přes to tak učinila — znělo jejich slavnostní
prohlášení — chopili bychom se opětně nej-
prudší obstrukce. Tím domnívali se držeti vládu
v šachu a ví bůh, že se vláda v něm Němci
velmi ráda držeti dala. Oproti takovéto situaci
domnívali se mnozí horlitelé pro parlamentní
práci, učiniti obstrukci opravou jednacího řádu
nemožnou. Mezi těmi nalezalo se též několik
poslanců českých, kteří nabídli své pomoci.
ovšem jen v tom úmyslu, aby vládě usnadnil
učiniti nám ústupky. Bylo to snad stanoviskem
poněkud naivním, poněvadž pan Körber asi t
příliš po tom netouží, učiniti nám po právu.
Čecho
bůh
Němec
Körber
26
article
Než buďsi. Od té doby situace valně se pozmě-
nila a kromě toho se též ukázalo, že tak zre-
formovati jednací řád, aby stal se pevnou zá-
rukou proti obstrukci, nepřála si ani jediná z
stran parlamentních, naopak, že všechny chtěly
své obstrukei ponechati zadní dvířka, tak
že opus, na němž se výbor schválně k tomu
zvolený spojenými silami usnesl, vypadá poněkud
jinak, než jak se původně za to mělo. Jak
oproti nedochůdčeti s velkou rachitickou hlavou
a s dvojitými klouby mají se dnes čeští po-
slanci, kdy zjevno, že dr. Körber opět jednou
je napálil, zachovati? Máme za to, že by bylo
nanejvýš nepolitickým, kdybychom v situaci,
jaká právě nyní nastala, měli snad se pro svě-
rací kazajku této »reformy« engažovati ? Nač?
Nechť si hájí parlament a jeho zdárnou práei
kdokoli, zástupci českého lidu mají k tomu nej-
menší příčinu.
— Smělá otázka. »N. W. Tagblatt«, t
doby mluvěí list rozhodující strany německé,
táže se s uznání hodnou naivností, zdali jsme
zapomněli již na to, co bylo řečeno před dvěma
léty za návštěvy císařovy v Praze? Již tehdy
šlo o dva hlavní postuláty české: o vnitřní
úřadní jazyk a o českou universitu na Moravě.
A jaké dostalo se tehdy Čechům prý odpovědi?
Oba postuláty že nedají se jinak mysliti, než
jako vrchol česko-německé akce smiřovací, než
jako korunovační akt velikého díla smíru. Kdo
ale překáží tomuto dílu? Kdo je oddaluje a
nemožným činí? Jsme to snad my? Naopak.
Kdykoli dosud appellováno na smířlivost naši,
vždy jsme byli plní ochoty pracovati a jednati
v tomto směru, nikdy jsme se nevzpírali koneč-
nému vyřízení sporu, jenž vleče se od věků.
Körber
N W
Čecho
Praha
český univerzita na Morava
27
article
Kdo ale to byl, jenž pokaždé zpupně odmit
ruku mu nabízenou? Byli to Němci. Ostatně,
známe jejich úmysly a víme, jak si představuji
smír, na jaký by ocholni byli přistoupiti. Mají
jednu podminku, s níž ovšem »N. W. Tagblatt«,
odmitaje požadavek náš, se nevytasil, Co žádajl
Němci za vnitřní jazyk úřadní, co za českou
universitu na Moravě? Abychom sklonili šíji
před majestátem němčiny a uznali ji jako jazyk
státní. Nic více. Kdo ale s takovou k nám
přichází, nepřichází s palmou míru, ale s poni-
žující urážkou, ba více, s nabídkou na mizer-
nou, nečestnou kapitulaci. Korunovací národ-
ního smíru v Čechách neb na Moravě nemůže
přece býti podrobení se. Z jaké příčiny vedeme
tak dlouho již a tak tuhý boj s Němci ? Za
rovnoprávnost. Konec boje a jeho spotheosa
musí býti rovné právo, ale ne podrobení se
jedné ze stran zápasících. Zahoditi zbraňa
poddati se odpůrci na milost a nemilost, to bylo
by zvláštním rozuzlením sporu. Na tak ne-
stoudné nabídky nemáme jiné odpovědi, než
chopiti se doutnáku a zahřmět do duše nepři-
teli, jak jsme to činívali, kdy ještě svět s
nás bál.
Němec
N W
Čechy
Morava
český univerzita na Morava
28
article
— Proti Čachům v c. k. úřadech počlná
se zase německá agitace a tentokráte zvlášť na
německo-liberálním křídle německého tisku v Če-
chách čileji hýbati. Ačkoli již na vždy a neod-
volatelně zlomeny jsou starorakušácké privileje
Němců na výhradnou německost úřadnické kasty.
stále ještě vrací se jim zálusk na staré, zlaté
časy, kdy dosáhnouti úřadnické čapky se zlatým
prýmkem znamenalo odpřisáhnouti národnost če-
skou a zapříti mateřskou řeč. Naši bratři druhého
zemského jazyka stále nemohou překonati a ztrá-
viti okolnost, že Čech může na stupních důstoj-
nosti státních správců vyšplhati se ještě výše
než na místo c. k. úřadního sluhy, aneb do-
konce nad hodnost, k jaké opravňuje šikovatel-
ský certifikát. Pro hrdopyšnou, nesnesitelnou do-
mýšlivost německou, kteráž z německého ple-
mene učinila nenáviděného ošklivce mezi všemi
národy tohoto světa, je to úžasným hříchem na
přírodě spáchaným, že tu a tam některý Čech
stal se dokonce i c. k. radou, ba i presidentem
a přece ne výslovným renegátem, který by s
propůjčil jen tak bez odporu za nástroj germa-
nisačních libůstek vedlejší německé vlády v Če-
chách. Tomuto atavistickému, zlostnému roze-
chvění dala sobotní »Bohemia« volný průchod
a rozsáhlým článkem pokouší se dovoditi, že ná-
rok na zaměstnání ve státní službě má býti učiněn
závislým na národnosti žadatele a že německá
národnost ma míli přednost v Čechách před
českou. Eppingrův orgán nevyslovuje tento po-
žadavek plnými ústy, ale celá tendence jeho
článku k tomu směřuje. Mluví sice jen o právu
německého obyvatelstva v Čeckách na výhradně
německé úřadníky, nazývá to »grundrechtem«
Němec
Eppingrův
Čechy
Bohemia
29
article
Němců v Čechách i žádá zavedení takovéhoto
»grundrechtu«, t. j. vyloučení českých
úřadníků z německých krajů ce-
stou diskretální na vládě. Upravení
jazykové olázky podle rovnoprávnosti státními
zákl. zákony zaručené cestou nařizovací vedlo
k podání žaloby na ministerstvo Badenovo, ale
porušení státních zákl. zákonů rozlišováním
státních služebníků na kategorie národ-
nostní nejen připoušti se, ale dokonce se na
vládě vyžaduje na základě »grundrechtu«
zásady ústavě naprosto neznámě! »Bohemia«
dokonce rozhořčuje se nad tím, že jsou pro
každou korunní zemi samostatné úřadnické sta-
tusy, takže není možno povolávati německé
úřadníky z jiných zemí do Čech, ale horll
pro zavedení zvláštního německého úřadni-
ckého statusu pro německé kraje
v Čechách. Tak jest: všechny zákony
normy, právní stavy a poměry jsou v tét
monarchii a zvlášť v českých zemích jenom
pro to, aby byly v zájmu Němců především
ohýbány, a nedají li se ohnout, nuže, nechť tedy
prasknou, ale především ať se vede v tom
i onom případě dobře jenom Němcům.
— Klnb národní strany svobodomyslné.
Pracovní komise soukromých
Němec
Badenův
Čechy
Bohemia