1
article
byl by stav Německa v případné vál-
ce s Ruskem zoufalý. „Koalice Kaunicova
Hest dnes nemožností“ dovozuje náš Němec. „Ani
v nejhorším případě nemůže Rakousko
přijíti ve zřetel; neboť všeněmecké hnuti
v Rakousku již přespříliš se rozmohlo; v R-
kousku vypukla by revoluce, kdyby Rakousko
ještě kdy jednou odvážilo se mobilisovati proti
Německu.“
Toť přece od plic mluveno! Přesněji a po-
ctivěji nebyla dosud se strany německé vnitro-
rakouská situace označena jako tentokráte. Ano.
to my tvrdíme již dávno, co bezruký chápe.
slepý vidí, hluchý slyší: Rakousko jest zrazeno.
prodáno Německu, už dnes nachází se v drá-
pech velkoněmeckých na dobro. Než takovýchto
potvrzení naší kritiky vnitrorakouských poměrů
najdeme v brožurce více.
Kaunicův
Němec
Německo
Rusko
Rakousko
2
article
Při tom všem zůstává pisateli možnost války
rusko-německé a výhody německé v takovéto
válce předmětem úvahy pouze podmíněné. Vý-
hody tyto jsou prý pro Německo nemalé, a také
zehytralé ruské diplomacii patrné, kteráž snaží
se všemi prostředky udržeti mír. „Také my,
praví brožura, „nepustili bychom se jen tak z bůh-
darma do války, ale nemůžeme se jí vyhnouti.
pakliže rakouská otázka — po připadě po smrti
cisaře Františka Josefa, bude načata. Býti při-
pravenu, toť vše, řekl náš veliký Moltke. Uči-
níme tudíž dobře, pakliže se zavčas na tyto even-
tuality přichystáme.“
A dále: „Zůstane-li v tom případě Ruskoa
Francie v klidu, nikdo nám nezabrání,
abychom rakouskou otázku roz-
řešilidocelave svémvlastním smy-
slu. Rakouský parlamentarismus jest zlořád,
který nemůže nikterak dlouho trvati. Tamní s ub-
germánské kmeny musí býti zase odká-
zány do mezí, náležitých jim podle jich povahy
a přirozenosti. Co se tam stalo v parlamentě
a na veřejné ulici, stačilo by samo sebou
k oprávnění diplomatického zakro-
čení. Pakliže se cítíme povinnými, chrániti
naše lidi ve Venezuele, v Haiti, Číně, tím méně
smíme dovoliti, aby 10 millionů Němeův
Rakousku bylo znásilňováno (1!)
méně cennými národy. Tato otázka jest již dávno
palčivou, poněvadž však zraky naše bloudí ne-
ustále v dáli — v Anglii, Americe, ba i v Číně.
nevěnujeme nebezpečí v naší bezprostřední blíz-
kosti daleko té pozornosti, jaké by zasluhovalo
i neprobudíme se z této zámořské hypnosy dříve,
dokud ve vlastním svém domě nebudeme překva-
peni velice nemilými událostmi.“
K řešení „rakouské otázky tlačí v Ně-
mecku také politická rozháranost. Politickým
různicím v Německu nebude konce, leč přiměře-
nou expansivní politikou, dokud veškerý
národ německý — Všeněmecko nebude
sjednoceno k jednomu cíli.
František Josef
Všeněmecko
Německo
Francie
Venezuela
Haiti
Čína
Rakousko
Anglie
Amerika
3
article
... „Země náleží všem lidem, především
pak statečným, odvážlivým a docela
obzvláště těm, kteří jsou s to, nižší kultur-
ní úroveň nahraditi vyšší. Pakliže
v nějaké zemi přírodní poklady úplně aneb bez-
mála vyčerpány jsou, a v sousedství či nedaleko
prostírající se jiné země, kde tyto přírodní po-
můcky dosud nejsou vůbec v užívání, aneb je-
nom měrou nepatrnou, byli by obyvatelé oné
země směšnými blázny, kdyby si dělali
z toho svědomí, usaditi se v těchto ze-
mích mocí aneb bez násilí, cestou
války nebo míru,
Touto zemí načatých přírodních prostředků
jest Rakousko, zemí polovyčerpaných Německo,
a Němci byli by těmi blázny, kdyby si dělali
svědomí z toho, sáhnouti po rakouské monar-
chii, to doznává pisatel naší zajímavé brožury
bez mučení. »Tento kritický okamžik v Něme-
cku nastal!« volá. Naše závislost na cizině v
našich nejnutnějších potřebách již započala,
rovnováha mezi zemědělstvím a průmyslem jest
již porušena. Pečujmež o to, aby vnitřní a
zevní kolonisací stav našeho rolnického obyvatel-
stva přiměřeně byl rozmnožován, abychom to,
co průmysl náš ztráví lidí a potřebných potra-
vin, byli s to vlastní silou trvale nahražovati ..
Většího Německa můžeme dosíci trvale jenom
zvětšením a zlepšením naší rolnicky využitko-
vané hroudy. Pečujme tudíž o to dříve než
bude pozdě a nedejme se odvrátiti od tohoto
směru své vnitřní a zahraniční politiky ničím
na světě. Je to sebezachování a pokračování
našeho plemene zároveň. »Nouze láme že-
lezo«, říká člověk v nouzi, ale železo také
láme nouzi a — »poslední spása, nej-
vyšší leží v meč i.«
Tím by tedy byla otázka, »kde leží větší
Německo«, čili kam se obrátiti pro jeho zvětšení
Němec
Rakousko
Německo
Nout
4
article
jasně a neklamně zodpovězena. Také doba,
kdy si Němci hodlají pro toto zvětšení přijíti,
jest velice zevrubně naznačena. Víme, že
tyto věci píší a v ohromných nákladech v Ně-
mecku takřka rozdávají se jenom za tím účelem,
aby celý německý národ byl přihotoven a pro-
pracován, až nadejde veliký ten okamžik, jehož
datum neznají, ale o němž určitě vědí.
Jinak — pro příslušné kruhy rakouské, pro
vládu, pro zahraničné ministerstvo, pro rakou-
skou diplomacii, pro zachránce a udržovatele
soustátí rakouského tyto věci neexistují. Ve
své řeči v dolnorakouském »Gewerbevereinu
prohlásil krasořečník v čele vídeňského mini-
sterstva stojící — se zábavným sebevědomím
»Zvykl jsem si nic nepřeceňovati a nie
nezůstaviti bez povšimnutí. Mne nic ne-
leká a nic mne nezůstavuje lhostejným.«
Obdivuhodný to muž. Zdali pak jeho ne-
vášnivá vytrvalost zůstává lhostejnou také při
pomyšlení na věci, kteréž přijdou, až — při-
jdou, v jejichž příští věří se v Německu stejně
pevně jako v oněch kruzích v Rakousku, kte-
réž hrozí revolucí pro případ fronty proti Ně-
mecku? Nevidíme do té byrokratické duše oheb-
ných bezmyšlenkovitých frásí vyššího kancelář-
ského řečnění, ale jak věci dnes u nás jsou,
okamžiku rozhodném nebylo by třeba nic jiného,
leč našemu státu, prohlášenému za oprávněnou
kořisť Německa, dáti jinou čepici a svět půjde
dál, aniž to v jeho ose i jen dost málo hrkne
Němec
Německo
Rakousko
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dle úmluvy mezi vydavateli
všech pražských denních časopisu
s typografickým personálem v so-
botu dne 16. května 1903 v tiskár-
nách pracovati se nebude. Nevyjde
tudíž v neděli dne 17. května 1903
žádné číslo „Národních Listů“. —
Příští číslo vyjde v pondělí dne 18.
května 1903 v obvyklou hodinu
polední.
Dnešního dne počínáme uveřejňovati nej
výše poutavý historický román V. I. Kry
žanovské.
6
article
Železný kancléř starého Egypta
Železný kancléř starého Egypta
v překladu Jana Wagnera, jehož děj vzat
jest z doby panování Hyksů v zemi pyramid.
Hlavním rekem jest z bible známý Josef Egypt-
ský, jenž vlivem svých neobyčejných schop-
ností a znalostí věd přírodních, stal se prvním
rádcem faraonovým — Bismarkem starého
Egypta. Josef Egyptský, zkušený hypnotisér
a bezohledný egoista, s ledovým klidem jde
za svým prospěchem a vzdoruje hladem po-
bouřenému lidu, až konečně podléhá v so-
ciálním boji, jenž odehrál se před dávnými
tisíciletími. Román přeplněn jest úchvatnými
scénami, jež oživeny jsouce čerstvými bar-
vami, střídají se jako v kaleidoskopu.
— Německý »Volksrat«. S německým
»Volksratem« nepůjde to asi tak hladce, jak si
třebenický pan Titta představoval. Včera radil
se na příklad o tom německo-pokrokový klub,
pokud členové jeho v Čechách byli zvoleni.
Wagner
Hyksa
Josef
Josef egyptský
Titt
Egypt
Čechy
7
article
Usnesl se především na tom, že má býti cílem
této »národní rady«, pečovati všemožně o »ně-
mecko-národní zájmy v Čechách«, především
ale o uzákonění německé státní
řeči. K tomu tedy má býti zřízena tato in-
stituce. »Volksrate má míti právo nejen zasa-
hovati do všech záležitostí německo-národních
v Čechách, nýbrž také o nich právoplatně roz-
hodovati. Však usnesení jeho má míti jenom
tenkráte platnost, když učiněno bude
jednohlasně. To ovšem půjde asi z těžka
uváží-li se, že mají býti v radě té zastoupeny
strana německo-nacionální, německo-liberální, ji-
nak pokroková, strana Schönererova, strana Wol-
fova a německá strana agrární. Dostati všechny
tyto strany pod jeden klobouk bude úkolem, na
jaký toto sdružení asi sotva stačí. Však kdyby
se tak konečně v několika případech stalo,
dlouho asi tato instituce nepotrvá. Však to ne-
smí nám býti snad záminkou, pohlížeti na tento
nový německý pokus zaceliti organisaci svou, lho-
stejně a bezstarostně. Podceňovati odpůrcea
jeho počínání je zrovna takovou chybou v boji
jako přeceňovati síly vlastní. U nás musí býti
zásadou, že za každým německým hnutím ná-
sledovati musí zároveň hnutí české. Budují-li
Schönererův
Čechy
8
article
Němci tvrz, my že ihned zřizovati musíme pod-
kop, na každý německý trumf že následovat
musí ještě vyšší český. Že antisemité a kleri-
kálové byli z německé rady vyloučení, je do-
kladem k tomu, že německá organisace daleko
ještě není hotova. Jsou však v ní němečtí naci-
onálové, Všeněmci, tedy rozhodní odpůrci ži-
dovstva, kdežto strana pokroková je vlastně ve
své podstatě židovská. Organisace Němectva
v Čechách bez židů je ale nemožná. Bez židů
byli by Němci v Praze přes noc smeteni, zbyla
by jich tu směšná hrstka, sotva dvě procenta
obyvatelstva Prahy velké. A o židy se německá
jednota v Čechách tříštiti bude stále. A to
je dobře.
Němec
Čechy
Praha
Němectva
9
article
— Studentské noclehárny. Dle vydané právě zprá-
vy o studentských noclehárnách, zřízených péčí „Klu-
bu českých turistů“ a jeho místních odborů za r. 1902,
dostoupil loni počet nocleháren na 189; přibyly tedy
oproti roku předcházejícímu 34 noclehárny. Také ná-
vštěva utěšeně se vzmohla; mělyť noclehárny 6425
návštěvníků, jimž poskytnuto bylo 7937 noclehů. Již
z těchto několika číslic jest patrno, že feriální cesto-
vání, jehož nelze ani dosti oceniti, získalo mezi stu-
dentstvem českým na tisíce přívrženců, a jaké pod-
poře se těší tento podnik v české veřejnosti. Velice
příznivým znamením pro další vývoj studentskýchl
nocleháren jest stále stoupající přízeň okresních al
obecních zastupitelstev, která na svůj náklad zřizují!
10
article
útulné, pěkně vypravené noclehárny ve školních, neb
jiných veřejných budovách. Vzácným příkladem obě-
tavosti předchází obcím českým knálovské hlavní
město Praha, vydržujíc každého roku po čas prázdnin
rozsáhlou a vkusně zařízenou noclehárnu, v níž po-
skytnut byl loni 326 studentům 791 nocleh. Kde není
možno zaříditi bezplatnou noclehárnu ve škole, opa-
třen jest nocleh i strava za levné ceny ve slušných
hostincích. Ve všech noclehárnách konají náležitý do-
zor dozorcové z řad místních a také po stránce mravní
postaráno jest o cestující studenty. Doba prázdnin
kvapem se blíží a proto vykonány byly již veškery
přípravy, aby nejen rozmnožena byla síť nocleháren
novými, ale aby získáni byli noví příznivci blahodár-
ného podniku. Dobročinnosti naskytá se vhodná příle-
žitost prospěti důležité věci prostředky poměrně ne-
patrnými, takže poskytnuté podpory nebudou na úkon
jiným důležitým potřebám národním. Upozorňujeme
městské a obecní rady ve všech třech zemích koruny.
české na důležitost studentských nocleháren pro zvý-
šení ruchu cestovatelského, který nemálo přispívá
ke hmotnému rozvoji obcí, zvláště těch, které svými
dějinnými památkami, stavbami, průmyslem, vábným
okolím neb z jiných příčin četné návštěvníky k sobě
vábiti mohou. Bližší zprávy o studentských noclehár-
nách sdělí každému, kde by se o věc zajímal, kancelář
Praha
11
article
Klubu českých turistů. Noclehárny přihlášeny buďtež
nejpozději do 15. května, aby mohly býti pojaty doh
seznamu, který v červnu rozeslán bude všem českým
školám vysokým, středním a odborným.
— Slavíci v těchto dnech dostavili se do keřůa
Hustého stromoví v Polabí, na ostrovy labské v Kolíně,
v Poděbradech, Nymburce, do zahrad kolem řeky v
okolí Brandýsa, Kostelce nad Labem, do okolí města
Loun a konečně do parků a zahrad pražských. Při-
létli nejdříve samečkové a ohlásili se klokotem; každý
vyhledal zase části lesa, kře, v nichž prožil léta mi-
nulá a za prvních nocí po návratu klokotá neustále,
aby dával samičce, později nad ním táhnoucí v noč-
ním temnu znamení. Bohužel, ubývá tohoto vzneše-
ného krále pěvců! Hnizdiště slavíků, olšiny a keře
kolem vod se vysekávají; účel praktický zavládl
pevnou rukou a ničí idylly, ke kterým po únavě du-
ševní i tělesné se člověčenstvo tak rádo vždy vrací.
Slavík
Polabí
Kolín
Poděbrady
Nymburk
Brandýs
Kostelec nad Labe
Louny
12
article
Milovník a znatel přírody stěžuje si na ničivý postup
ovšem za našich dob neodvratný: Planování břehů,
zasypávání louží, vysekávání vrbí a odstraňování měl-
čin a kamenů houfně zahání pernaté, zpěvné oby-
vatele, kteří dříve hojně oživovali tichá, zelená zá-
koutí nad řekou bystře proudící. Slavíci, pěnice, sedmi-
hláskové, budníčkové, kulíci a lednáčkové ustupují
před hlučnými tábory dělnictva, opouštějíce stará,
zničená hnizdiště a více se nevracejí do pustých, na-
hotou strašících krajů. V polích, kde který šípek na
mezi, kde která trnka a keřík hloží mizí vypalován,
vysekáván, z kořene vyrván nerozumnou rukou pro
trochu špatné trávy, okraje lesů se „pročišťují“ a ko-
tlavé stromy — jediné útočiště sýkor, šoupálků,
brhlů a datlů — i tam kde nepřekážejí, se vymýťují.
Pak se nedivme, že ptactva u nás ubývá. Jen všichni,
blahovolní, všichni přátelé přírody mohou čeliti zkáze,
jednotlivec jest proti takové neřesti bezmocným.
Brzy houpati se bude na zapomenutém ještě šípku
jen masák, který houževnatě všechen ten odboj pře-
stojí a odpomůže zničiti to, co se v kraji přece udrželo.
13
article
Slova ta přišla nám na paměť, kdy v průběhu jedi-
ného života lidského patrny jsou veliké ztráty na
zpěvném ptactvu a zvláště na slavících. Dolejší ostrov
labský u Kolína zbavila nejaká obezřetná ruka obce
všeho podrostu a křoví a nejvzácnější skvost tohoto
ostrova, slavík, téměř na každém kři jest ztracen. Již
dnes v noci a časně ráno sameček stále prozpěvuje
a samička poslouchá milostné jeho písně. Ohnivě za-
vzní píseň, když jej budí žehravost; po celou téměř
noc slyšíme tlukot jeho. S lahodností nevypravitelnou
střídají se sloky mírně hvízdavé s bouřnými, žalostné
s veselými, rozplývající se s vířivými; jedna počne
tichounce, znenáhla se sesiluje; ke konci umírá, v jiné
pták zanotuje si několik zvuků kvapně s příjemnou
tvrdostí a spojuje zvuky melancholické, podobné nej-
čistším zvukům flétovým. Za nějaký čas urobí v hro-
madě suchého listí, zejmena dubového kotlinku, a tam
dosti nedbale udělají ze suchých stébel a stonků,
z listí rákosového a sítí hnízdo, do něhož snese sa-
mička až šest vajíček nazelenalých, hnědošedých.
Nejbroznějším nepřítelem hnízd těchto zvláště samičky
i mláďat jest kočka, která důvěřivého ptáčka bez mi-
losti ničí. Bolně dojemné jsou zprávy, že kočka v za-
hradě opět párek slavíků byla lapila.
— Vzácná kořisť. V minulých dnech zastřelen
byl na řece Orlici u Blešna pěkný exemplář vodního
přáka roháče velikého, jenž za našich dob na našich
Kolín
Orlice
Blešno