1
masthead
22. ledna 1904.
5
article
továrny v Libici n. C., proti M. K. v Praze 60 K. —
K uctění pamálky paní Barbory K ova
řovicově-Wagnerové složili na místo věnce
ve prospěch téhož odboru p. Dom. Kovařovic, c. k
pošt. oficial 10 K, p. Ant. Dvořák, řezník 6 K,p
Jindř. Nepevný, knihař v Platýze 5 K, pí. Kateřína
Nahlovská 4 K. — Pan Jos. Víšek. starosta města
Král. Vinohradů, věnoval na místo věnce paní Ann
Novotné 20 K komitétu pro ošacování mládeže
na Kr. Vinohrudech.
— Výstavy. Výstava děl Jože Upr ky
v pavilloně »Manesa« pod zabradou
Kinských olevřena jest denně od 9—4 hod. za
vstupně 1 K. Sludentské, spolkové a dělnické lístky
na průkaz legilimace 60 hal. Hromadné návštěvy
žactva měšťanských a středních škol požívají slevy
na vstupném Salony výstavní jsou vytápěny.
M K
Barbora
Wagner
Kovařovic
Antonín
Dvořák
Jindřichův
Jos
Víšek
Král
Novotná
Kristus
Upr
Manesa
Libice
Praha
Platýz 5 K
Dom
Kateřín Nahlovská 4 K
6
article
— Hlučná schůze o nedělním klidu. V obchodn
komoře pražské konala se předvčírem schůze gremia
knihkupců. Zúčastnilo se 26 členů, z nichž byle
24 Čechů a 2 Němci. Na jednacím pořadu nalézal se
návrh na zavedení celoročního úpiného nedělního
klidu. Proti návrhu vystoupil knihkupec p. Pascheles
a pronášel své názory v řeči německé. Tato okolnost
zivdala podnět k prudké bouři. Voláno bylo: „My
jsme v převážné většině Čechové! Ve slovanské Praze
má se mluvit česky!“ a pod. Při tomi dupáno a syčeno
Magistrátní rada p. Frůmmel uvedl, že ve stanovách
gremia není židného ustanovení o jednací řeči a z toho
dovozoval, že se může mluvit česky nebo německy
Po tomto výkladu dokončil p. Pascheles v německé
řeči své náhledy. Pravil, že má v sobotu, o šábesu.
zavřeno a kdyby musil zavříti i v neděli, že by tím
značné škody ulrpěl. Vyslovil se tedy proti zavedení
nedělního klidu v knihkupectvích. Pan Reinwart od-
větil, že ostatn židě v Praze v sol otu mají otevřeno,
ať tedy i p. Pascheles dle toho se zařídí. Knihkupci
mají sice doveleno do 10 hod. dopól. v neděli mili
otevřeno, ale na ty dvě hodiny nestojí za to závody
otvírat a proto navrhovali celollenní a celoroční klid
nedělní. Návrh tento byl přijat a Paschelesův návri
zamitnut.
Čecho
Němec
Frůmmel
Reinwart
Paschelesův
Praha
7
article
— Rozdělení úroků. Dne 25. března rozdány
budou úroky v částce 42 K z nadání Václava Marsch
nera, c. a k. dvor. a komor. dodavatele, ku podpoře
nemajetných obuvníků. Žádosti do 29. února v poda-
cím protokole rady městské na Staroměstské radnici
— Úroky z nadání Františka hraběte Šporka budou
na Zelený čtvrtek rozděleny. Právo hlásili se o tyto
úroky mají osoby, které neštěstím a bez viny sve
pozbyly možnosti, aby uspokojily své věřitele. Roz-
dělení úroků děje se tím způsobem, že větitelé při-
jmou podíl, jenž na jich dlužníky k zaplacení proká-
zaných dluhů připadne a o přijetí obnosu podělovacihe
vydají kvitanci s tím právním účinkem, že na těchto
svých dlužnících z důvodu vykoupeného dluhu an
tenkráte ničeho více pohledávati práva nemají, kdyby
od komise, k rozdělení úroků těch zřízené, i měno
obdrželi, než požadavek jejich obnáší. Žádosti do 10
února v podacím protokole rady městské.
Marsch
František
Špork
8
article
— Prázdné byty. Nejvyšší kasační soud ve Vídni
zabýval se otázkou, zdali majitel domu jest oprávněr
byt, z něhož se nájemce předčasně výstěhoval, ale
domácímu ho nepředav, ponechal si ještě jeho klíče.
otevříti v obvyklé stěhovací lhůtě za účelem úpravy
pro příštího nájemce. Nejvyšší kasační soud uznal
tuto oprávněnost domácího, zamítnuv stížnost podanou
proti rozhodnutí druhé instance, kterou se zmíněné
právo majiteli domu povolovalo. V důvodech rožhod-
nutí nejvyššího kasačního soudu se praví: „Po vy
stěhování z bytu nemůže se nájemci ve lhůtě stěho
vací přiznati držení nájemního práva Když neodevzdá
na počátku stéhovací lhůty kliče bylu, má v držem
pruze klíč bytu, ale nikoli právní držení bytu.
— Změny držebností. Zemský výbor svolil, aby
Zemská banka království českého koupiti směla o
dědiců J. D. Stackových dům čp. 857 Na příkopě (ná-
roží Nekazanky) v Praze za 680.000 K. — Obee král.
města Prahy koupila od p. Václava Kotta dům čp.
Stacková
Obee
Kott
Vídeň
Praha
zemský banka
9
article
897 —I. v Kostelní ulici za 27.250 K a od pp. Adolfa
Abraháma a od Julie Sattlerové čtyři dílce domu čp
97—V. a 98—V. v Josefovské třídě za 29.000 K. —
Paní Valerie Ulrichová a paní Albína Brickelmajerová
koupily od p. Fr. Nachbaura třetinu domu čp. 459—1.
„U zlatého jednorožce“ na nároží Železné ul. a Staro-
městského nám. za 200.000 K. — Paní Kateřina Ze-
manová koupila od nuselského velkostatku slavební
pozemek od č. kat. 38/1 v Nuslích za 6290) k
— Exekuění dražba domů. U okresního soudu na
Orocném trhu konala se včera exekuční dražba domu
čp. 612III. na nároží Plasské ulice a Újezda. Koupi
jej p. JUDr. Weinfurter pro instalaléra p. Fr. Friedla
za 210.150 K. Odhadní cena obnášela 243.416 K. Va-
dium složilo 9 kupců. — U téhož soudu konala se
exekuční dražba na dům čp. 619—III. v Plasské ulici
Koupil jej p. Petr Benák, civilní a vojenský krejčí
Praze s chotí Marií za 100.400 K. Odhadní cena ob-
nášela 148.059 K. Vadium složilo 6 kupců.
Abrahám
Sattler
Valerius Ulrichová
Albín Brickelmajerová
Kateřina
JUDr
Weinfurter
Friedl
Benák
Marie
Kostelný ulice
Železná ulice
Nusle
Plasský ulice
Újezd
Praha
zlatý jednorožec
10
article
— Zvláštní způsob svalby udál se v městě Vl. B.
bliže Prachatic. Karel J. ahleděl se tam již dávno do
zářných, černých oček Julinký P., schovanky pí. V.,
a chtěl ji za každou cenu pojmouli za manželku. Jeho
matka, u které bydlil a prováděl řemeslo, však lomu
bránila, jeho milce všelijak přezdívajíc a slibujíc mu,
že vezme-li si ji, až půjdou z kostela, že se oběsíi
když si ji nevezme, koupí prý mu nové šaty a vše
co jen bude chtíti. Milý asi 28letý synek, nepřejesi
snirti matčiny, ale chtěje přece dosáhnouti ruky své
milenky, dovedl si pomoci. Přinesl si svůj sváteční
oděv. vše co potřeboval, k milé Julince, a když
v úterý ráno matka jako obyčejně poslala ho ve všed-
ním šatě a v dřevácích do zámku pro mléko, doskočil
rychle ke své milence, převlěkl se a hajdy do kostela,
kde se nechal oddat. Na to vrátil se klidně opět pře-
vlěknut ve všední šaty s mlékem domů, kde matce
která se ho nemohlo dočkati, se vymluvil, že ve dvoře
neměli ještě nadojeno a pak že musil nakoupiti různé
jiné potřeby. Z opatrnosti, by měl s ženuškou kde
žíti, až jeho malka se o všem doví, a nebude chtíti
s nimi sdíleti domácnost, najal si též byl a opatřil jej
všim potřebným. Matka doposud neví ničeho, však
bouřka bude asi řádná — třeba bylo sněhu dost —
až vše nějaké dobrá přítelkyně jí prozradí. Při svatb
ol čsit se již nebude moci a své Jlovo tudiž dodržeti
nemůže-
Opička ženy. Co znůže opička u mužů,j
celkem zrámo, ale co zmůže u žen, třeba dřive
viděli. Před dvěma dny byla z vězení prachatického
propušlěna slušně oděná, však velice lehkomyslná
28lelá dívčina, jakásiLukšova z Podolí, která pro
jakýsi delikt odpykala si trest ostnidenního vězení
Karel
Prachatice
Podolí
Julinký P
11
article
Opojena vzduchem svobody, spěchala zapít švoji ra-
dost všemožnými nápoji, ovšem nikoli nejlepšími li-
kéry; pila lak statně, že kolem 4. hodiny odpolední
byla, jak se říka, „na mol“. Když vyšla na ulici, stala
se prolo terčem vtipů čilé mládeže delejšího předměstí.
jíž udělovala z milosrdenství k bližnímu krejcarya
pohlavky. Sotva že spatřila blížícího se, hlukem při-
lákaného strážníka, nechtěla s ním přijíti do žádného
styku, a utekla do blízké bednářské dílny, kde k úžasu
všech pčítomných se uložila do pílin, ze klerých se
nechtěla hnouti, bijíc kolem sebe na vše strany. Po-
sláno tudiž pro obecní truhlu, do kteréž po velké
námaze byla uložena. Lukšova zuřila však v ní tak,
že z obavy, by truhlu nerozkopala a nerozbila, musílí
ji opět z ní vyndati a pěšky vléci na obecní úřad asi
500 kroků vzdálený. Čestou zalibil se Lukšové nad-
strážník S. ji vedoucí tak, že chytila se jeho dlou-
hého kníru a nechtěla se ho pustiti. Strážníku po-
dařilo se vyprostiti se z jejích drápů teprve po velké
námaze. Lukšova se smíchem křičela jaká je to
švanda a hladila ne právě nejšetrnějším způsobem
strážníkovy tváře. Když konečně se podařilo při-
věšti ji za velkého shluku obecenstva až doprostře
náměstí, vytrhla se průvodcům a lehla si pohodlně na
znak do sněhu, kopajíc a bijíc kolem sebe tak, žeji
musilo chopit několik mužů ze nohy, ruce a hlavua
do blízké obecní věznice ji donésti. Že ji hned po
prospání z opičky na svobodu nepustili, rozumí se
samo sebou, ježto se musí mimo jiné zodp ovidati též
z prolivení a urážky stráže.
Lukšův
Lukš
12
article
— Oběť povolání. Dne 5. 1. m. nakládal čeledín
Jesel Šubrt, zaměstnaný u nájemce dvora p. Dresla
v Levči u Bernardic na dráze ve Veselíčku rašelinu
ke stlaní, která vázána byla v po 1 q v svazcích.
Při této práci pocítil v zádech píchnutí, pak velkou
bolest. Domů z dráhy se ještě dovlekl, ale v bytě
poléhal až dne 9. t. m. stížen byl chrlením krvea
dne 11. t. m. odpůldne zemřel. Pohřben byl dne 13.
taom na hřbitově v Bernardicích. Šubri zanechal
vdovu se 6 dělmi, z nichž nejstaršímu jest 12 roků
nepladšímu 11/2 roku, kteří ztrátou živitele ocili se
v neětší bídě a nouzi V těchto dnech odstěhoval p.
Prssi ubohou rodinu do její domavské obce Ilánova,
klen ziu obcc, jakoz i všechny obco vůkolni, postižena
byla dne 19. července m. r. známou hroznou kata
strofou a nemajíc žádného jmění, kryje své potřeby
přirážkami. Šlechelní dobrodinci a lidumilové se žá
dají, aby se nad touto nešlastnou rodinou slitovali
nějakým dárkem k umírnění její bídy přispěli. Dárky
přijíma předseda odboru Nár, jednoty pošumavské
Opořanech.
Jesel Šubrt
Levč
Veselíčko
Ilánov
pošumavský Opořany
13
article
— Nouzí dohnán k zoufalství. Více než ohnive
řeči a nadšené články, směřující k tomu, aby rozho-
dující činitelé byli upozorněni na nezměrné následky
bídy, zaviněné nedostatkem práce — nnéhem více
mělo by působiti truchlivé faktum, že lidé následkem
nedostatku práce a výživy raději předčasně ukončuji
pozemskou pouť životem. Sebevraždou zkracují své
trápení, neboť hlad je nejhorší nepřítel. Než ani lyto
smutné události nedopomáhají k zavedení rozsáhlých
náprav. Název zpráv „Nouzi dohnán k sebevraždě“
pémalu tak zdomácní, že už ani nebudou povšimnuty
těmi, kteří by pomoci mohli. Tento důvod nezaměst-
nanosti a velké bídy dohnal k zoufalství Frant. Ko-
záka, 68 roků starého barvíře, do Nové Paky příslus-
nébo a na Žižkově v č. 87 bydlicího. Kozák pracoval
v libeňské továrně Jelínkově, odkudž pro nedostatek
zakázek byl vypovězen. Na stará kolena nemohi
dělník nalézti zaměstnání. Teď je nadbytek mladých
a výdatnějších sil pracovních! Stařec velmi bolestně
snášel svůj krutý osud a v poslelní době častěji ozna-
moval, že to už dlouho nevydrží a že raději provede
sebevraždu, než by se dále nuzoval. Žebrati nedovo-
loval zákon a krádeží nechtěl poskvrnit své jméno.
Proto volil dobrovolnou smrt. Předvěírem večer vzdá-
l se z domova, kde zanechal ženu a dvě děti a více
se nevrátil. Včera před 11. hodinou dopol. byl star
Kozák nalezen — mrtvý v houští u olšanského ryb
níka Kozák na motouzu oběsil se na stromě, v noci
však, když už smrt nastala, motouz se přetrhl a zou-
falý stařeč spadl do houští, kde ostny obličej byl mu
rozedrán. Když byla mrtvola nalezena, povolán na
místo lékař p. dr. Pilař, který ji dal převézti do patho
l5gického ústavu.
František
Kozák
doktor
Pilař
ko
Nová Paka
Žižkov
Kozák
14
article
— Živolu navrácena. Včera po 12. hodině poledn
povstalo na Franüškově nábeží nedaleko staroměst
ských mlýnů nemalé shromá ždění zvědavců a sice
z toho důvodu, že tam chtěla nešťastná milovnice pro-
vésti sebevraždu Sluzka Růžena Š., 28 roků stará, do
Třebíze u Slaného příslušná a v Opatovické ulicíč
160—II. bydlicí, přiběhla na nábřeži velmi rozechvěná
a naproti Anenské ulici ptelezla železně zábradl
odkudž se chtěla vrhnouti do studené řeky. Mlynářský
chasník Jan Štěpánek z č. 199——I. zpozoroval počínáni
zoufalé ženy, utikal k ní a ještě v čas podařilo s
mu služku za šaty zadržeti. Za přispění několik
přikvapivších mužů musila služka nastoupiti zpáteční
cestu přes plol na nábřeží, odkudž dopravena n
staroměstskou policejní strážnici. Udala, že nešťastná
láska a trvalá žaludeční choroba dohnala ji k roz-
hodnutí, aby se ve Vítavě utopíla. Po lékarském ohle-
dání byla služka odvezena do všeobecné nemocnice
— Tři děti v nebezpečí uholení. ve Starých Straš
nicích u Král. Vinohradů bydlici dělnice Anna Frie-
drichová předvčírem odpoledne odešla z bytu a za
nechala tam bez dohledu tři malé dítky. 7letou Jar
milku, dvouletou Johanku a čtýřletého hošíka. V ne
přítomnosti matky děti nalezly ve džbánku sirky
s klerými si začaly hráti. Z kratochvíle zapálily vě
chet slámy u postele a plameny se rozšířily se znač
nou rychlostí. Na štěstí soused jeden zpozorova
osvětlená okna bytu Friedrichové, přikvapil k bytu
vyrazil dveře a vynesl obě děvčátka na čerstvý
vzduch. Chlanec mezitím z bytu utekl. Záchrana
přišla v nejvyšší čas, neboť děvčátka ležela na pod
laze už v bezvědomí. Přichvátavším sousedům poda
lilo se robátka vzkřísiti a tím z náručí smrti vyrvati
Polom byly zachráněné dítky odvezeny do vinohrad
ské okresní nemocnice.
Franüškův
Sluzek
Štěpánek
Král
Frie
Friedrichová
Třebíz
Slaný
anenský ulice
Polom
15
article
—Těžký úraz hošíkův. Devítiletý synek obuvník
Jaroslav Polák z č, 14 v Lípové ulici na boř. Novém
městě, včera odpoledne hrál si s knejpem a při tom
nešťastnou náhodou bodl se do levého oka, kterési
těžce zranil. Hošík byl odvezen do všeobecně ne-
mocnice.
— Nepřítelem listonošů jest pes, který včera po-
bíkal v domě č. 23 v Mikulásské ulici na Starém
městě. Ležel klidně na chodbě a jakmile listonoi
Frant. Kedles vstoupil do domu, vrhl se na něja
pokousal ho desti značně na pravé noze Listonoi
z obavy, aby pokousání nezanechalo nebezpečných
následků, odebral se na záchrannou stanici, kde mu
tékař p. dr. Měsíček rány vymyl a obvázal-
— Zpronevěřil 3000 kornn. Stavitel p. Ant. Kuh-
nert v Duchcově poslal ve středu odpoledne svého
18letého praklikanta Karia Preisse do duchcovské spo-
řitelny pro 3000 K a odevzdal mu spořitelní knížku
na 3495 K s několika fakturami, které měl z vybra-
ných peněz zaplatiti. Preiss vybral ve spořitelně pe-
níze, ale faktury z nich nezaplatil, ani se ke staviteli
nevrátil. O 12. hodině v noci na včerejšek nalezen byl
policií ve vykřičené místnosti v Teplicích. U sebe
měl ještě 2943 K. Tašku na listiny a účty vhodil do
záchodku místností ve které byl přistižen. Preiss udal,
že chtěl přes Belgii prchnouti do Ameriky.
Jaroslav Polák
František
Kedles
Měsíček
Kuh
Kario Preiss
Preiss
Mikulásský ulice
Duchcov
Teplice
Belgie
Amerika
16
article
— Z Kralup. (Pův. dopis) Dne 15. l. m. zemřel
po krátké nemoci v Dolanech u Kralup n. VIt. pan
Frant. Vlasák, bednář Prvního cukrovaru spolko-
vého v Kralupech, u věku 78 let. Zemřelý, jenž pra-
coval ve zmíněném cukrovaru nepřetržitě po plných
33 roků, těšil se po celý tento čas nejlepší přízní
svých představených, jakož i vážnosti svých spolu-
dělníků. V neděli 17. t. m. konán byl pobřeb jeho
z Dolan na hřbitov libšický za účastenství úřadnictva
a dělnictva Prvního cukrovaru spolkového v Kra-
lupech v čele s ředitelem závodu p. Jos. Boškem,
dále pak spolku vojenských vysloužilců kralupských
a přečetného tamního, jakož i libšického obecenstva.
František
Vlasák
Bošek
Kralupy
Dolany u Kralupy
Dolany
17
article
Obřad zakončen pak tklivou řečí faráře Arnošta
z Libšic. K uelění pamálky zesnulého uspořádalo
dělnictvo sbírku mězi úřadníky a dělníky téhož cukro-
varu, kteráž vynesla 22 K 62 b. Obnos byl místo
věnce na rakev zemřelého věnován Ústřední jednotě
cukrovarnických zřízenců a dělníků pro fond vdov a
sirotků po zemřelých členech této jednoty.
— Z Poděbrad. (Nadace.) Zastupitelstvo okresu
poděbradského přiřkne úroky z nadace okresního sta-
rosly p. Rudolfa Marka, z nichž určeno jes 60 zl. pro
posluchače školy hospodářské a 60 zl. pro posluchače
školy průmyslové nebo pokračovací školy průmyslové.
Žádosti, opatřené školním vysvědčením z posledního
pololeti a průkazem o domovské příslušnosti do ně-
které obce okresu, pak průkazem o majelkových po-
měrech, podali dlužno okresnímu výboru poděbrad-
skému do dne 28. března t.r.
— Z Noutonic. (Dobročinnost) Místní školní rada
se sborem učitelským v Noutonicích pořádali ve dnech
26. prosince a 3. ledna t. r. za součinnosti dítek diva-
delní představení „Sůl nad zlato“. Čistý výlěžek 190
kerun věnován byl na učebné pomůcky školní.
= Panorama. Vídeň spatřiti možno ještě dnesa
zejtra v panoramatu „Gea“ v Praze—II., v Palackého
ulici č. 15 ve prospěch Národní jednoty severočeské.
— Pohádkové, cedry porostlé vichy li-
banonské, starobylá města Damašek, Beirut, St.
Jean, ď'Aere s mnoha charakteristickými typy Šyrie
shlédnouti lze tento týden v panoramatu Nár. jednoty
pošumavské na Ferdinandově třídě.
Klid nedělní. Tržnice kožešníků v Praze bude
v neděli zavřena.
Arnošt
Rudolf Marek
Stanislav
Jean
Libšice
Poděbrady
Noutonice
Vídeň
Praha
Palacký ulice
Ferdinandov třída
Panorama
II
18
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Kancelář vědeckých informací na universile
pařížské. Na podnět bývalého předsedy městské rady
pařižské p. Dausseta, sympaticky známého z ná-
vštěvy zástupců Paříže o slavnostech všesokolských
byl při universitě založen pozoruhodný, praktický
ústav vědeckých zpráv. »Bureau de renseignementa
scientifiqnes« je řízen známým učencem doktoren
Blondelem, generálním sekretářem mezinárodní asso
siace lékařského tisku, a nalézá se v 1. patře Sor
bonny. Pan Dausset v »Liberté« líčí činnost nového
ústavu, který podává zprávy ústní i písemní. v
zvláštních příhradách jsou lístkové katalogy, v nich
jsou zaznamenána všechna jména vztahující se
k ústavům školským a vědeckým a k nejrůznějším
předmětům studijním. V prvním oddělení najdete
zprávy a liskopisy týkající se všech škol státních,
obecních, veřejných ústavů vzdělávacích, museí, ne-
měcnic, vědeckých spolků i publikací atd. Ve drubé-
ještě důležjlější kategorii jsou skupiny vědy lékařské,
Dausset
Blondel
bonna
Paříž
Bureau jít renseignement
19
article
právní, sociální, umění a literatury. Na lístkách, na-
lézajících se v příslušných příhradách, na něžje
každá skupina melhodicky rozdělena, najdete před-
měty vyučování, dny, hodiny, místnosti a podmínky
vyučování, všechny informace týkající se laboratorií
musef atd. Kdokoliv přijde do Paříže studovati jaký-
koliv předmět, potřebuje jen nahlédnouti do seznamů
a lístků »kanceláře vědeckých zpráv« a může si dle
své libosti vyvohli ze všech škol a lekcí vztabujícíe
se k dotyčnému předmětu. Kromě kursů a laborato
návštěvník může ihned dostati zprávu o museích
sbírkách, knihovnách, vztahujících se ku předmětu
jeho studia, o učených společnostech jím se zabýva-
jících a jménech učenců, jichž předmět ten je spe-
cialitou. Všechny tyto zprávy byly vyňaty z různých
výročních zpráv a publikaci. Dosud má kancelát
5000 lístků a denně jich příbývá 30 až 40 nových.
Paříž
20
article
Uspořádání je tak praktické, že ve chvilce každý je
potřebně poučen. Zejmena pro cizince má kancelát
tato neocenítelné výhodý. Kancelář sestavuje též nej-
podrobnější adresář osob pracujících vědecky a peda-
gogicky v nejrůznějších odvětvích. Zvlaštní oddělení
je věnováno zprávám o cizích národech. Ve zvlášt-
ním dossieru najdete všechny podrobnosti týkajicí se
dotyčné země, její spřávy politické, obchodní komory.
adres učenců každě národnosti, usedlých v Paříží a
udání hodin, kdy přijímaji své krajany. »To je zří-
zení svébo druhu jedině, jak vesměs soudí cizinci.
navštívivší kancelář našis, praví p. Dausset. Doufá me
že i české oddělení, dobře sestaveně, nebude scházeti
v odboru cizozemských informaci,
=Z Vídně, 21. ledna. (C. B.) Včera konalas
u císaře ve dvorním hradě hostina, k níž dostavil
se kardinál Gruscha, ministerský předseda dr. Körben
se všemi členy vlády, mistodržite! Kielmansegg
purkmistr dr. Lueger a jiní dvorní stální hodnostaři.
= Z Mnichova, 21. ledna. (C. B.) Oproti zpra
vám listů o slavu vévody Karla Theodora sdělujn
se, že katar, jimž věvoda trpěl od počátku ledna.
úplně pominul a že tělesný lékař králův ustal již
vévodu léčiti. Vévoda za několik dní opustí opě
komnatu.
= Ze Slokholmu 21. ledna. (C B.) Slavnosti z
příčinou 75tych uarozenin krále Oskara byly dnes
zahájeny bohoslužbami v kostelích hlavního města
jež jest bohatě prapory ozdobeno. Dopoledne přijímal
král blahopřání královské rodiny
= Historik proi. Eduard Holst, jenž přednáše
r. 1892—1900 na chicagské universitě, zemřel 20.t.
m. ve Freiburgu.
= Nový vynález Edisonův. Z Londýna se tele-
grafuje: Th. A. Edison pruhlásil, že hodlá v nejbližst
době sestrojiti přístroj, jenž používatelům telefonu
umožní, aby se mezi hovorem viděli.
Dausset
Grusch
doktor
Körben
Lueger
Karel Theodor
Oskar
Holst
Edisonův
A Edison
Paříž
Vídeň
Mnichov
Freiburg
Londýn
21
article
= Pozůstalosť po prodávači sirek. V Aradu ze-
mřel ochrnutím ve stáji, kdež přespával, podomní
prodavač sirek Richtzeit, jenž na konec zřekl se zn-
městnání toho jako nevýnosného a po hospodách již
jen žebrával. U mrtvoly nalezeno v šálku zabalených
bankovek za 7286 K a krom toho 79 starých, z oběhu
již vzatých desílek.
= Ztýraný diplomat. Z Paříže se telegrafuje
Dle soukromé depeše z Limy byl lamní francouzský
legační tajemník v jednom předměstí napaden lupič
a přivázán ke stromu. Teprve po čtyrech hodinách
byl vyproštěn mimojdoucími Indiány. Peruánská
vláda slíbila příkladné potrestání vinníků.
= Opět důslojník uprchl. Z Pešti telegrafuje s
že uprchl odtamtud nadporučík Ferdinand Pachovski
když byl v kartách veliké obnosy prohrál a do smě
nečných affér se zapletl.
Richtzeit
Indián
Pachovski
Arad
Paříž
Lima
Pešť
22
article
= Bratrovrahem proli vůli. Z Řešice telegrafují
Bratři Jaří a Syivius Szionové porvali se se sousedem
Tosmonarem. Když Sylvius Szion chtěl udeřiti Tos
monara klackem, nachomýti se mu do rány brati
jeho tak, že zasažen byl ranou tou sám do spánku
a mítev k zemi se skácel. Sylvius byl zatčen.
= Čišnice zavražděna. Z Norimberka se telegra-
fuje: V noci na včerejšek probodnuta a tím usmrcena
byla na ulici třicetiletá svobodná číšnice Karolina
Meidingrova. Nekohk muzů podezřelých z vráždy
bylo zatčeno.
= Loupežně přepaden. Z Říma se telegrafuj
K berlinskén u bankovnímu úřadniku Perionovi, jení
ve středu večer přibyl z Neapole, přídružili se tři
mužšli, kteří jej vlákali do odlehlé končiny, napadli
jej noži a uloupili mu zlaté hodinky a 60 jir. Perion
nalezen krví zbrocen na ulici a dopráven do nemo
nice San Antonio.
= Velké neštěsti v továrně. Z Johnstonu v Pen
sylvanii (Spojené státy) telegralují: V kotlárně to-
várny »Cambria Steel Company« vybuchí parní válee
při čemž bylo 12 úřadníků zabito a 25 zraněno
z nichž několik nebezpečně.
Tosmonar
Sylvius
Meidingrův
Johnston
Pen
Norimberk
Řím
Neapol
spojený stát
Perion
Cambria Steel Company
Sana Antonio
23
article
Z literatury.
Z literatury.
La boite a Fursy.
22— Konečně jsme viděli v Praze oprav
dový chantant z Pařiže, pestrou společnost
pařižského cabaretu, z těch cabaretů, o nichž
odborní pařížští turisté mluvívají jen s vý
znamným luskáním pratů, mhouřením očí,
s trochu nejasnými detailními ukázkami ob-
sahu.
Tolikrát už byly činěny u nás návrhyo
obrození českého chantantu, a tolikrát se roz-
bily pokusy o stvoření nového literárního i dra-
matického genru ve smyslu francouzské cabare
tové literatury, že bych byl očekával na jediném
večeru, o němž se M. Fursy se svou společnosti
kmitl Prahou, trochu hojnější návštěvu české
pražské společnosti. Ale i z těch, co přišli, zdá
se mi, odnášela si většina neuspokojivý dojem,
a ten spíš tušený než jasně viděný ideál vol
ného jevíště po ukázkách ze škatulky páně
Fursyovy asi hodně pobledl.
Ne že by jeho věci nebyly valné. Je z po-
zoruhodnějších pařižských typů, jeho chansons
rosses jsou v oběhu a přijímají se vděčně
i zvědavě — úspěch na Paříž pozoruhodný —
jeho průvodci na pouti Evropou nejsou vybrán
jen na pouhé vyplnění večera, a přímě dědictv
po slavné kdysí »Černé kočce«, nejumělečtějším
— kdysi — z uměleckých cabaretů Paříže,
také něco váží: ale — je tu hned několik
»alee:
M Fursa
Fursyův
Praha
Pařiže
Paříž
Evropa
24
article
Především: ovzduší schází. Zkušený i ne
zkušený posluchač okamžitě cíli, že těm pisním.
spíš odříkávaným než zpívaným, těm kupletům
těm rychlokresbám, žertovným výstupům schází
prostředi, z kterého vykvětiy. Neeitite se s nim
v Praze doma, i když dovedete sledovat len
perlící se spád vyvažovaného, pointovaného,
hravě obraceného slova, tu nekonečnou spoustu
slovních hříček, politických, společenských, se-
xualních, literárních narážek, stupňovaných na
třetí a čtvrtou mocnost, rozsypávaných na hrsti
a zas letmo smazávaných vážnějším gestem neb
rychle se měnící grimussou. A pak, zboží je
trochu staršího data. I naše obecenstvo instink-
livně cítí, že portrét Krügrův je dnes, třeba byl
sebe lépe skizzován a sebe ostřejšími vtipy pro
vázen, anachronismem, a třeba přijímalo »Re-
Carmen« jako novinku, nepostihne při nejlepšt
vůli, bez textu v ruce, časovost vtipů na Lépina
a Pelletana. Také ukázky nebyly pro pařížský
cabaret právě nejtypičtějšími a arrangement nene-
chávalo nás v pochybách, že francouzští hoslé
zastavili se v Praze jen letmo na projiždcedo
východnějších — vděčnějších krajů.
Re
Carmen
Praha
Krügrův
25
article
Ale to konečně je při takové ukázce v
dlejší. V jednom mohla býti pro naši veřejnos
velice instruktivní — a proto lituji, že nemohla
působiti na četnější a čelnější naši společnost
Tím imponuje většina cabaretů pařížských : svou
hotovosti. S čím se vyjde na prkna, je propra
eováno do posledního detailu, využito, vystyliso
váno — víc se z toho udělat nedá, ten dojen
máte od první chvíle. A v tom je značná čás
úspěchu i obsahově nevalných věcí: vypracování
promyštení a volení látky a nastudování tak
důkladné a hladké, že i když nahodile sám
26
article
Fursy zůstane na chvilku v prostřed verše slát
není v rozpacích ani on ani obecenstvo. Je cos
intimního, důvěrného a vskutku hereckého v tom
podání na scéně, co nikdy vám nedává zapome
nouti, že díváte se na postavy hrané, ne sku
tečné, že nechce ve vás být buzena jlluse sku
fečné, nýbrž jen umělecké skutečnos ti. Tente
charskteristický rys pařižského — ne jen caba-
retového — jeviště, je příznakem uméleckého
směro, jehož význam pro dramatické umění
nelze podceňovati. Francouzský herec, zpěvák
diseur je si stále vědom, že nevzbudí v obe-
censtvu — pařížském ovšem — illusi opravdové
skutečnosti a nepokousí se o to také. Jeho
naturalism, reatism, verism, romantism atd.
každý ten styl se rozumí vždy v jistém rámei
konvenčních forem — s jistým sesílením —
vzhledem k jevišti a jeho podmínkám — ale
též s jistým zjednodušením vzhledem ke kusu
k produktu literárnímu a opět k jeho pod
minkám. Ta soustředěnost na obsah, gesta
dokonale propracovanou řeč nejen že odvrae
pozornost od dekorací, ale dokonce zcela dobre
snáší jako pozadí pouhou složitou plentu, z kter
na různých místech vyskakuji pečlivě styliso
vané, třeba jen spís naznačené než provedené
figury.
A což český chantant, český uměleck
cabaret — přibližil se tou jednodenní, po
hostinnou hrou francounzského origi nálu
svému uskutečnění? Pochybuji — a zdá se mi
ostatné, že máme zatím — i v literatuře —
dost jiných věci na starosti.
28
article
* Česká bibliografie. Sestavil dr. Zdeněk V. To
bolka, amanuensisíc. k. veřejné a universit. knihovny
v Praze. Svazek I. Za rok 1902. V Praze, nákladem
České Akademie, 1903: str. (VIII.) 172 (2) (ve „sbírce
pramenů ku poznání literárního živola v Čechách, n
Moravě a ve Slezsku. Skupina III., č. 4.
O potřebě české bibliografie bylo by zbytečnos
šířili; svědčí o tom nejlépe neustále se opakující po
kusy a náběhy, bibliografii českou sestaviti. Mim
známě, vší chvály hodně a velice úspěšné „katalogy
českoslovanských účetních, pokoušeli se o bibliogra-
fii v posledních létech B. Jindřich, C. Zíbrt a Zav
Tobolka sám, pokusy jejich všechny selhaly. Prae
přítomnou konečně zdá se, že bibliografic česká jest
zajištěna. Česká Akademie, jejíž odbor bíbliográfický
se tím jaksi angažuje, zajisté nedopustí, aby zůstalo
pouze při svazku I. za rok 1902; a autor sám, když
konečně podník zajištěn, rovněž jistě práce začaté
nepustí. Jest si vskutku přáti, aby práce nezůstala
torsem — a přání nalézne souhlas na všech stranách.
doktor
Zdeněk
Jindřich
Zíbrt
Zav Tobolka
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Český akademie
29
article
Bihliografie Tobolkova, jak autor několikráte opa-
kuje, jest zařízena vědecky. To jest: autor dle vě-
deckých požadavků podává napřed opisy titulů děl
uváděných (celkem vypočítal 2134 čísel české líte-
rární a umělecké produkce), pak podává přehled vě-
decký — obojí bývalo, arci méně přesně, i v biblio-
grafiich dosavadních — na koneč důkladný rejstřík
(dobré a velmi vílané novum). Nehodlám se zde
šířiti o správnosti či nesprávnosti voleného postupui
jen bych uvedl, že Tobolka — proti vědeckému slov-
níku a gramatice české — počitá ř za zvláštní pís-
menu, a že — proti obecné abecedě — klade y za
(str. 87. č. 1575 a j.). Také podle mého mínění zby-
toěně Tobolka přijímá do svého seznamu separatní
otisky autorské; je to zbytečné předně proto, že se-
paratní otisk autorský přece není kniha samostatná
podruhé proto, že je tu jeho bibliografie nesmírně
neúplná (jak ostatně autor sám přiznává). Tyto obtíže
by zmizely, kdyby autor separatních otisků pouze pro
aulora a jeho přáfely určených nedbal — práce by se
zjednudušila a nijak neznehodnoldla. Nevšímám si
tedy těchto (a jiných) různých principiálních neshod,
peněvadž v tom neteží cena bibliografie. Vědecky
snad sennější jest bibliografie s přesnými opisy titulů,
nežli bibliografie méně přesná, jako byly starší: alo
propraxi záleži na úplnosti — a to nejvice.
Tobolkův
Tobolka
30
article
Hlavní požadavek bibliografie jest zajisté úplno st
a to aspoň relativná, v mezích dosažitelného, ne-li
již absolutná, jak toho daný úkol žádá. Co je mi
platna sebe výbornější bibliografie, je-li neúplná
Asi tak a tolik, jako špalná mapa-
Nuže, tyto požadavky jistě Tobolka zná. Jak jeho
kniha jim vyhovuje?
Absolutné úplnosti v knize Tobolkově naproste
hledati nesmíme. Ačkoli autor svým úřadním posta-
vením jest situován co nejvýhodněji (jako úřadník
knihovny universitni má k největší části české litera-
tury přístup volný), přec jeho bibliografie je značně
neúplná, Ba ani relativně úplnosti u něho nemů-
žeme očekávati. Neužiiť autor ani nejjednodušších po-
můcek a příruček, aby svou knihu doplnil. Tak na
př. před ním již Tobolka dílko ciluje) sestavil Vojt
Kudlata Proboštů velmí pracný a důkladný
seznam „České časopiseclvo XX. věku.“ Na prvnícl
4 stránkách (Kudlata jich má 97, dále jsem nesrov-
nával) uvádí Kudlata známě časopisy „Besídkr ma-
lých XVIII, ročník) a „Český Bratr (XVII. ročník).
jichž Tobolka nezná... Tak ledabylo nesmí přece
býti česká bibliografie sestavována! Tobolka uvádí
někdy samostatné přílohy; u Kudlaty zase nalez-
neme na těch 4 stránkách známé „Besedy Času“a
Kudlata Probošt
Kudlata
Tobolka
Český časopiseclvo
Český bratr
31
article
„Malého Buditele“, jichž opět Tobolka nezná
A Kudlaty přece Tobolka mohl užíti velmi snadno.
znai ho — a přece neužil. Čtenář může si srovnání
s Kudlatou — tuto malou knížečku mu vřele dopo-
ručuji, třebas nebyla podle vědeckých pravidel sesta-
vena — provésli sám dálo. Všimněme si samostat-
ných knih. Nechceme tu autora stíhati seznamem
venkovské iiteratury ani vypočíláváním románů, jež
veliké listy přinášejí v přiloze a později vydávají ve
formě knižně, aniž se mu věšeti na paty soupisem
oně podzemní literatury, která v různých kryácícha
jarmarečních výrobcích obravuje náš venkov i městal
Obrátíme pouze knihu a na zadní straně shledáme
seznam knih, vydáných III. třídou — Akademie r
1902. Vydala jich — mimo Rozpravy — celkem š esti
z nich největší („Evangeliář Olomucký“ vydal
„Fr. Černý“ u Tobolky — schází. Vidouce, jak igno-
ruje publikace III. třídy Akademie, pohlédneme zvě-
davě, jak se chová asi ke třídě IV.? Ta vydala roku
1902 Sborniku světové poesie čísla tři: 75. Hamer
linga, 76. Byrona, 77. Kálidása. U Tobolky opět č. 7
„Lord Byron, Mazeppa. Přeložil Antonín Klášterský“
— schází! Dále snad netřeba kontrolovati,
Je-li akaderoická publikace timto způsoben
obeznámena s věcmi nejpřístupnějšími, což můžeme
čekati od ní jinde? Publikace Tobolkova jest tedy ab-
solutně i relalivně neprosto nedostatečná
Mám sympatie k podniku a přeji všeho zdaru
autoru. Ale bylo by blamáním veřejnosti, kdybych
věci zamlcoval Takto českou bibliografii přece se-
stavovati nelze Tu bylo by opravdu lépe podporo-
vali práci snad vědecky slabší(českosl. účetních) nežli
vydávati nová díla, však kusá. Bibliografická komise
České Akademie měla by přece aspoň tolik požadovali
od autora, aby nepřehližel její — vlastní publikace
Kudlata
Tobolka
Olomucký
Černá
Byron
Kálidása
Mazeppa
Klášterský
Tobolkův
Francie
Hamra
Tobolka
akademie r
Český akademie
32
article
* J. Arbes, Romanelta, sv. IV. Sebr. spisy, díl x
Nakl. J. Otřo. Mezi třemi romanetty ve svazku na-
lézá se jedna z prvních prací autorových „Dábel ve
skřipci“, poprvé vydaná r. 1866. Zde již jevil se lite-
rární charakter autorův, dnes všeobecně známý: fan-
lastická Ivořivost vedle slřízlivé skepse, romantický
děj při líčení skorem naluralistickém a k lomu poulav
problémy živolní flosolie. Podobný charaktes ma
obě další práce „Šílený Job“ z r. 1879 a „Můj příte! —
vrah“ z I. 1880, jen že vše tu provedeno šíře, méně
epigramalicky. Autor vplétá v děj také svoje zkušenosti
ze živola žurnalistického.
* Václav Vlček. Golnola a Tábor. Historický
román. „Matice Lidu“, roč. XXXVIII. č. 1. Nakl. .
Šimáček. Líčí bouřlivou dobu od upálení mistra
Jana Husa. Neuchyluje se nikde od dějinné ravdy,
dovede ziskati čtenářovu sympatií pro jednající osoby
a osnovati napínavý děj. Celé dílo prodchnuto jest
vlasteneckou vroucností, jež nezůstává bez účinků
na širšího čtenáře. Jest to populární kniha v nejlepším
slova smyslu, zajímavá i zuslechťující
*Potr Dejmek, Utrpením k vílězství. Děje-
pisné povídky. Dětské besedy, pořádá Ant. Klášter-
ský, sv. 4. Nakl. „Máj“. V několika povídkách po-
dává autor obrázky z dějin českých od Ferdinanda I. az
po hrůzy pobělohorské. Drže se přesně histor. pravdy
podává mládeži pravdivý obraz minulosti. Výpravy
do Turccka, zoufalý zápas za práva země proti Ferdi-
nandovi I., šejdířství alchymistů, útrapy persekuce na
počátku třicetileté války skýtají výjevy, jež přestá
národ v minulosti, ukazujíce i chyby předků.
J Arbes
Romanelt
Job
Vlček
Šimáček
Hus
Potr Dejmek
Antonín
Ferdinand
Tábor
Turccko
svatý . Iva
33
article
Marie Konopnická, Z dobré studlánky.
Autorisovaný překlad Pavly Maternové. Illustroval
Věnc. Černý. Divčím srdcím, roč. III. red. P. M a-
ternova a O. Petrova. Nakl. Jos. R. Vilímek
Deset povídek ze života dětí a lidu, obrázky z vlast-
ního mládí autorčina. Poetka polská kreslí život slovy
prostými a správným rysem, ale se srdcem vroucně
cílícím. Děj bystrým tokem neodolatelně upoutá svou
životností i ryzí poesií, probouzí radost ze živola, hlu-
boký a činný soucit s utrpením.
* Ola Hausson, Všední ženy. Příspěvky k fi-
siologii lásky naší doby. Přeložil Hanuš Hacken-
sc hmied. Naše knihy, sbírka přeložené prósy, red.
Alois Tuček, sv. XVIIL. Nakl. Hejda a Tuček.
Antor v šesti novelláchlíčí ženu moderní, nikojiv
zcela normální, ale také ne zjev psychopathologický.
nýbrž „ony polotóny, přechodná osvětlení a lomy
světla, jež ihned staví kategorický soud moralisty
v pochybnost, jako badatelovy positivné snahy synthe-
tisující. Autor obral si za úkol, lapiti a spoutati po-
vrchní hru světla mezi čistě normálním a čistě ab-
normálním, mezi pravšedním a nepřirozeným, mezi
tím, co všichni znají a tím, co nikdo netuší.
* Jos. Bastl, Modelování v hlíně. S velkým
počtem illustrací. Nakl. I. L. Kober. Autor, odborný
učitel modelace, podává příručnou knihu pro školy
měšťanské, střední a průmyslové a pro každého, kdo
se zajimá o umění sochařské. Pojednává táž o odlitku
a úpravě modelů a soch a podává i stručné dějiny
umění sochařského se zvláštním zřetelem k součas-
němu sochařství českému. Vše vykládá stručně, slo-
hem jasným a snadno srozumitelným. Směřuje přede-
vším k tomu, aby žák nabádán byl k samostatnému
wvoření.
Konopnická
Pavel Matern
Černá
P M
O Petrův
R Vilímek
Hausson
Hacken
Tuček
Xviil
Hejda
Bastl
I L Kober
Jos
34
article
*Dějinné právo Čech a federalistické sna-
hy v Rakousku. (Le droit historique de la Bohě-
me et les tendances fédéralistes en Autriche.) Napsal
prof. J. Hantich v Paříži. V komisi Topičova nakla-
datelství.
Prof. J. Hantich je z oněch přátel myšlenky
českofrancouzské, jenž nepřestává pouze na konve-
nienčních a representativních selkáních při slavno-
stech, nýbrž snaží se základy přátelství zakolviti hlou-
běji. Uznává toho potřebu, abychom u Francouzů
vzbudili pro sebe opravdovou přátelskou, kmenovou
úctu objevováním hlubších, jímavějších stránek naší
bytosti národní. Za tím účelem vedle pravidelný th
dopisů situačních, jimiž udržuje vědomí o nás u fran-
couzské veřejnosti, dostavuje se občas s obsažnějšími
spísky informačními. Přítomným spiskem o státopráv-
ním našem zápase načrtává historii českého státu,
dokumentuje jeho existenci v minulosti, potvrzenou
akty panovníků a dedukuje odtud i pro přítomnost
a budoucnost právo českého národa pro samostatnost
státní. Jasnost a logická zřetelnost dost nesnadného
jinak právního důkazu o dějinné nepřerušenosti če-
ského státního práva po stránce historické, je čelnou
předností trefného spisku. Druhá část, věnovaná fede-
ralistickým cílům českých snah politických, založena
jest na materiálu statistickém, jenž u mnohého čte-
náře Francouze jistě tepry vzbudí pravou disposici
pro pochopení české otázky.
jít le Boh
profesor
J Hantich
Topičův
Francouz
Čechy
Rakousko
Paříž
35
article
Z českých listů.
36
article
* V »Máji« vypravuje R. Kronbauer bludnou
pouť osmi Brandlových obrazů, která by se čtla jako
krutá satyra na umělecké poměry v Čechách, kdyby
nebyla ubohou skutečností. Vzácná umělecká dila
českého umělce stěbují se z místa na místo, ví se
už, od koho pochůzejí, jakou mají uměleckou cenu,
ale nenajde se člověk, který by ji vyjádřil — a za-
platil čiselně, a tak se nabížejí zadarmo, za několik
stovek, na výměnu — a nemohou nalézt, kdo by si
je nechal. Jednomu jsou ve iké, druhý je nemá kam
dát, třetímu se zdá, že by byla restaurace jich
drahá — opravdu neuvěřitelné čtení. Není pak divu,
kolují-li na přiklad zprávy, že prý ani pro Smetanovu
pozůstalost naše musea a veřejné instituce nemohou
nalézti místa-
* V »Nové České Revui« jest otištěna slavnostní
přednáška Jaroslava Vrchlického, kterou měl na ve-
čirku, pořádaném na paměť Mickiewicovu Ogniskem
polským. Obsažná přednáška vyličuje v první polo-
víně Mickiewiczův život a v deuhé vystihuje základní
rysy jeho umělecké tvorby.
* V »Českém Lidu« oliskuje J. E. Konopas ty-
nickou povídku o vodníkovi z Mladoboleslavská.
Jedná se o pověst, v které vodník vyslupuje jako
člověk mezi lidmi a předpovídá koho a kdy utopí.
Podrobnosti otištěné ukazují však ke knižné předloze
a tím podán příspěvek k dokladům o původu lido-
vého podáoi z literalury knížné
Čtenář.
R Kronbauer
Brandlův
Smetanův
Vrchlický
Mickiewiczův
Konopas
Čechy
Mickiewicovo Ognisko
37
article
Ze slovanských listů.
* Ruský tisk rozepisuje se o silné Vmrtnosti
dětí v Petrohradě. Z průměrného počtu 36.000 každo-
ročně narozených dětí umírá jich v prvním roce tře-
tina! Po většině děti nemanželské, valná většina —
hladem! Nevdaná žena, jíž je dítě břemenem, ví, že
zabití násilné je trestno, proto zabíjí dítě zvolna, kojíc
je nedostatečně, až sesláblé podlehne. Průměrem dese-
tina novorozeňat dostane se do nalezince; devět de-
selin bídně hyne. Strašný stav přiměl petrohradskou
dumu (městskou radu) k projektu, zřiditi nový nale-
zinec, s ulehčeným odevzdáním dětí cestou — aulo-
matu. Před budovou byla by skříň, do níž matka může
své dítě poležiti s udáním, je-li křtěno nebo ne. Auto-
mat vyhodí matce běžné čislo, a matka, kdykoliv má
možnosl je navštiviti, vzíli k sobě atd.
Petrohrad
38
article
*Mladý talentovaný belletrista polský Karol
Przybylski, zemřel v Zakopaném, sklácen sou-
chotinami. Byl tajemníkem „Bratniej pomocy“, insti-
tuce to, jez sbírkamí se vydrzuje, snažíc se poskyto-
vati nemecným studentům bezplatný pobyt v Zako-
paném, kde celá villa jedna slouží za studeniský pen-
stonát. Zesnulý literát plispíval novellami do různých
časopisů: „Nowa Relorma“ začala v den jeho smrti
otiskovati jeho povidku „Podivín
* Něco o Tolstěm. V Jasné Poljaně byl ho-
stem sochař Ginzburg, jenž modeloval poprsí staři-
čkého filosofa. — F. Fiščenko uveřejňuje v Ruské
Myslí korrespondenci Lva Tolstého s ním. Sbírka
dopisů má velikou cenu literárně historickou. — Pa-
pežský delegál, určený pro Mandžurii. Semeri, se svým
průvodcem P. Monoci byli z cesty náhie odvoláni proto,
že samovolně zastavili se v Jasné Poljaně u Lva Tol-
stého a s ním disputovali o katolicismu, ježlo debata
se objevila v italském tisku. — Jistý Tolstojovec zjistil,
že spisy Toistého byly vydány ve více než 25 milli-
onech exemplářích.
Przybylski
Ginzburg
F Fiščenko
Tolstý
Zakopané
Zako
Podivín
Poljana u Lev Tolo
Now Relorma
Toistý
39
article
*Židovská žurnalislika v Rusku na-
bývá stále větších rozměrů. Od Nov roku 1904 k cestu-
jícím 4 denníkům židovským ve Varšavě (Hazole —
Pozorovalel; Frajnd; Hazefira = Jiířenka a Hamelie
= Rečník) přibudou ještě dva (Tug = Den, a Hlazmo
* K oelavé 25lelí vysších ženskýchkur sů
ruský tisk vytýká nynější správě ženskou samo-
libost za to, že nevděčně opomenula vzpomenout
muže, jenž o vyšší ženské učiliště má největších zá-
siuh: Bestuževa Rjumina, jenž ještě za svého
živobytí nevděčně byl výpuzen ze své kathedry, Za t
přívrženci jeho hodlají uctíti památku jeho pomníkem
na nějž se už sbírký konaj
* M. Gorkého „Na dně“ plní stále ještě petro-
hradské divadlo „Nenelui“, kde braje se každý druaihý
den. Pověst, že Gorkij napsal trehi drama „Židé,je
= Čas).
Hazefira
Jiířenka
Bestužev Rjumin
M Gorký
Gorkij
Rusko
Varšava
Hazola
Pozorovalet
Frajnd
Hamelie
Rečník
Tug
Hlazmo
40
article
V. Flajšhans.
V Flajšhans
41
article
prý klamna
Mr. Penn.