ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 54d00bf0-7108-11dc-a418-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 41 celkem · entity: person 151, place 81, work 12, org 16
1 masthead
22. ledna 1904.
2 masthead
Císlo 22.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
továrny v Libici n. C., proti M. K. v Praze 60 K. — K uctění pamálky paní Barbory K ova řovicově-Wagnerové složili na místo věnce ve prospěch téhož odboru p. Dom. Kovařovic, c. k pošt. oficial 10 K, p. Ant. Dvořák, řezník 6 K,p Jindř. Nepevný, knihař v Platýze 5 K, pí. Kateřína Nahlovská 4 K. — Pan Jos. Víšek. starosta města Král. Vinohradů, věnoval na místo věnce paní Ann Novotné 20 K komitétu pro ošacování mládeže na Kr. Vinohrudech. — Výstavy. Výstava děl Jože Upr ky v pavilloně »Manesa« pod zabradou Kinských olevřena jest denně od 9—4 hod. za vstupně 1 K. Sludentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz legilimace 60 hal. Hromadné návštěvy žactva měšťanských a středních škol požívají slevy na vstupném Salony výstavní jsou vytápěny.
M K Barbora Wagner Kovařovic Antonín Dvořák Jindřichův Jos Víšek Král Novotná Kristus Upr Manesa Libice Praha Platýz 5 K Dom Kateřín Nahlovská 4 K
6 article
— Hlučná schůze o nedělním klidu. V obchodn komoře pražské konala se předvčírem schůze gremia knihkupců. Zúčastnilo se 26 členů, z nichž byle 24 Čechů a 2 Němci. Na jednacím pořadu nalézal se návrh na zavedení celoročního úpiného nedělního klidu. Proti návrhu vystoupil knihkupec p. Pascheles a pronášel své názory v řeči německé. Tato okolnost zivdala podnět k prudké bouři. Voláno bylo: „My jsme v převážné většině Čechové! Ve slovanské Praze má se mluvit česky!“ a pod. Při tomi dupáno a syčeno Magistrátní rada p. Frůmmel uvedl, že ve stanovách gremia není židného ustanovení o jednací řeči a z toho dovozoval, že se může mluvit česky nebo německy Po tomto výkladu dokončil p. Pascheles v německé řeči své náhledy. Pravil, že má v sobotu, o šábesu. zavřeno a kdyby musil zavříti i v neděli, že by tím značné škody ulrpěl. Vyslovil se tedy proti zavedení nedělního klidu v knihkupectvích. Pan Reinwart od- větil, že ostatn židě v Praze v sol otu mají otevřeno, ať tedy i p. Pascheles dle toho se zařídí. Knihkupci mají sice doveleno do 10 hod. dopól. v neděli mili otevřeno, ale na ty dvě hodiny nestojí za to závody otvírat a proto navrhovali celollenní a celoroční klid nedělní. Návrh tento byl přijat a Paschelesův návri zamitnut.
Čecho Němec Frůmmel Reinwart Paschelesův Praha
7 article
— Rozdělení úroků. Dne 25. března rozdány budou úroky v částce 42 K z nadání Václava Marsch nera, c. a k. dvor. a komor. dodavatele, ku podpoře nemajetných obuvníků. Žádosti do 29. února v poda- cím protokole rady městské na Staroměstské radnici — Úroky z nadání Františka hraběte Šporka budou na Zelený čtvrtek rozděleny. Právo hlásili se o tyto úroky mají osoby, které neštěstím a bez viny sve pozbyly možnosti, aby uspokojily své věřitele. Roz- dělení úroků děje se tím způsobem, že větitelé při- jmou podíl, jenž na jich dlužníky k zaplacení proká- zaných dluhů připadne a o přijetí obnosu podělovacihe vydají kvitanci s tím právním účinkem, že na těchto svých dlužnících z důvodu vykoupeného dluhu an tenkráte ničeho více pohledávati práva nemají, kdyby od komise, k rozdělení úroků těch zřízené, i měno obdrželi, než požadavek jejich obnáší. Žádosti do 10 února v podacím protokole rady městské.
Marsch František Špork
8 article
— Prázdné byty. Nejvyšší kasační soud ve Vídni zabýval se otázkou, zdali majitel domu jest oprávněr byt, z něhož se nájemce předčasně výstěhoval, ale domácímu ho nepředav, ponechal si ještě jeho klíče. otevříti v obvyklé stěhovací lhůtě za účelem úpravy pro příštího nájemce. Nejvyšší kasační soud uznal tuto oprávněnost domácího, zamítnuv stížnost podanou proti rozhodnutí druhé instance, kterou se zmíněné právo majiteli domu povolovalo. V důvodech rožhod- nutí nejvyššího kasačního soudu se praví: „Po vy stěhování z bytu nemůže se nájemci ve lhůtě stěho vací přiznati držení nájemního práva Když neodevzdá na počátku stéhovací lhůty kliče bylu, má v držem pruze klíč bytu, ale nikoli právní držení bytu. — Změny držebností. Zemský výbor svolil, aby Zemská banka království českého koupiti směla o dědiců J. D. Stackových dům čp. 857 Na příkopě (ná- roží Nekazanky) v Praze za 680.000 K. — Obee král. města Prahy koupila od p. Václava Kotta dům čp.
Stacková Obee Kott Vídeň Praha zemský banka
9 article
897 —I. v Kostelní ulici za 27.250 K a od pp. Adolfa Abraháma a od Julie Sattlerové čtyři dílce domu čp 97—V. a 98—V. v Josefovské třídě za 29.000 K. — Paní Valerie Ulrichová a paní Albína Brickelmajerová koupily od p. Fr. Nachbaura třetinu domu čp. 459—1. „U zlatého jednorožce“ na nároží Železné ul. a Staro- městského nám. za 200.000 K. — Paní Kateřina Ze- manová koupila od nuselského velkostatku slavební pozemek od č. kat. 38/1 v Nuslích za 6290) k — Exekuění dražba domů. U okresního soudu na Orocném trhu konala se včera exekuční dražba domu čp. 612III. na nároží Plasské ulice a Újezda. Koupi jej p. JUDr. Weinfurter pro instalaléra p. Fr. Friedla za 210.150 K. Odhadní cena obnášela 243.416 K. Va- dium složilo 9 kupců. — U téhož soudu konala se exekuční dražba na dům čp. 619—III. v Plasské ulici Koupil jej p. Petr Benák, civilní a vojenský krejčí Praze s chotí Marií za 100.400 K. Odhadní cena ob- nášela 148.059 K. Vadium složilo 6 kupců.
Abrahám Sattler Valerius Ulrichová Albín Brickelmajerová Kateřina JUDr Weinfurter Friedl Benák Marie Kostelný ulice Železná ulice Nusle Plasský ulice Újezd Praha zlatý jednorožec
10 article
— Zvláštní způsob svalby udál se v městě Vl. B. bliže Prachatic. Karel J. ahleděl se tam již dávno do zářných, černých oček Julinký P., schovanky pí. V., a chtěl ji za každou cenu pojmouli za manželku. Jeho matka, u které bydlil a prováděl řemeslo, však lomu bránila, jeho milce všelijak přezdívajíc a slibujíc mu, že vezme-li si ji, až půjdou z kostela, že se oběsíi když si ji nevezme, koupí prý mu nové šaty a vše co jen bude chtíti. Milý asi 28letý synek, nepřejesi snirti matčiny, ale chtěje přece dosáhnouti ruky své milenky, dovedl si pomoci. Přinesl si svůj sváteční oděv. vše co potřeboval, k milé Julince, a když v úterý ráno matka jako obyčejně poslala ho ve všed- ním šatě a v dřevácích do zámku pro mléko, doskočil rychle ke své milence, převlěkl se a hajdy do kostela, kde se nechal oddat. Na to vrátil se klidně opět pře- vlěknut ve všední šaty s mlékem domů, kde matce která se ho nemohlo dočkati, se vymluvil, že ve dvoře neměli ještě nadojeno a pak že musil nakoupiti různé jiné potřeby. Z opatrnosti, by měl s ženuškou kde žíti, až jeho malka se o všem doví, a nebude chtíti s nimi sdíleti domácnost, najal si též byl a opatřil jej všim potřebným. Matka doposud neví ničeho, však bouřka bude asi řádná — třeba bylo sněhu dost — až vše nějaké dobrá přítelkyně jí prozradí. Při svatb ol čsit se již nebude moci a své Jlovo tudiž dodržeti nemůže- Opička ženy. Co znůže opička u mužů,j celkem zrámo, ale co zmůže u žen, třeba dřive viděli. Před dvěma dny byla z vězení prachatického propušlěna slušně oděná, však velice lehkomyslná 28lelá dívčina, jakásiLukšova z Podolí, která pro jakýsi delikt odpykala si trest ostnidenního vězení
Karel Prachatice Podolí Julinký P
11 article
Opojena vzduchem svobody, spěchala zapít švoji ra- dost všemožnými nápoji, ovšem nikoli nejlepšími li- kéry; pila lak statně, že kolem 4. hodiny odpolední byla, jak se říka, „na mol“. Když vyšla na ulici, stala se prolo terčem vtipů čilé mládeže delejšího předměstí. jíž udělovala z milosrdenství k bližnímu krejcarya pohlavky. Sotva že spatřila blížícího se, hlukem při- lákaného strážníka, nechtěla s ním přijíti do žádného styku, a utekla do blízké bednářské dílny, kde k úžasu všech pčítomných se uložila do pílin, ze klerých se nechtěla hnouti, bijíc kolem sebe na vše strany. Po- sláno tudiž pro obecní truhlu, do kteréž po velké námaze byla uložena. Lukšova zuřila však v ní tak, že z obavy, by truhlu nerozkopala a nerozbila, musílí ji opět z ní vyndati a pěšky vléci na obecní úřad asi 500 kroků vzdálený. Čestou zalibil se Lukšové nad- strážník S. ji vedoucí tak, že chytila se jeho dlou- hého kníru a nechtěla se ho pustiti. Strážníku po- dařilo se vyprostiti se z jejích drápů teprve po velké námaze. Lukšova se smíchem křičela jaká je to švanda a hladila ne právě nejšetrnějším způsobem strážníkovy tváře. Když konečně se podařilo při- věšti ji za velkého shluku obecenstva až doprostře náměstí, vytrhla se průvodcům a lehla si pohodlně na znak do sněhu, kopajíc a bijíc kolem sebe tak, žeji musilo chopit několik mužů ze nohy, ruce a hlavua do blízké obecní věznice ji donésti. Že ji hned po prospání z opičky na svobodu nepustili, rozumí se samo sebou, ježto se musí mimo jiné zodp ovidati též z prolivení a urážky stráže.
Lukšův Lukš
12 article
— Oběť povolání. Dne 5. 1. m. nakládal čeledín Jesel Šubrt, zaměstnaný u nájemce dvora p. Dresla v Levči u Bernardic na dráze ve Veselíčku rašelinu ke stlaní, která vázána byla v po 1 q v svazcích. Při této práci pocítil v zádech píchnutí, pak velkou bolest. Domů z dráhy se ještě dovlekl, ale v bytě poléhal až dne 9. t. m. stížen byl chrlením krvea dne 11. t. m. odpůldne zemřel. Pohřben byl dne 13. taom na hřbitově v Bernardicích. Šubri zanechal vdovu se 6 dělmi, z nichž nejstaršímu jest 12 roků nepladšímu 11/2 roku, kteří ztrátou živitele ocili se v neětší bídě a nouzi V těchto dnech odstěhoval p. Prssi ubohou rodinu do její domavské obce Ilánova, klen ziu obcc, jakoz i všechny obco vůkolni, postižena byla dne 19. července m. r. známou hroznou kata strofou a nemajíc žádného jmění, kryje své potřeby přirážkami. Šlechelní dobrodinci a lidumilové se žá dají, aby se nad touto nešlastnou rodinou slitovali nějakým dárkem k umírnění její bídy přispěli. Dárky přijíma předseda odboru Nár, jednoty pošumavské Opořanech.
Jesel Šubrt Levč Veselíčko Ilánov pošumavský Opořany
13 article
— Nouzí dohnán k zoufalství. Více než ohnive řeči a nadšené články, směřující k tomu, aby rozho- dující činitelé byli upozorněni na nezměrné následky bídy, zaviněné nedostatkem práce — nnéhem více mělo by působiti truchlivé faktum, že lidé následkem nedostatku práce a výživy raději předčasně ukončuji pozemskou pouť životem. Sebevraždou zkracují své trápení, neboť hlad je nejhorší nepřítel. Než ani lyto smutné události nedopomáhají k zavedení rozsáhlých náprav. Název zpráv „Nouzi dohnán k sebevraždě“ pémalu tak zdomácní, že už ani nebudou povšimnuty těmi, kteří by pomoci mohli. Tento důvod nezaměst- nanosti a velké bídy dohnal k zoufalství Frant. Ko- záka, 68 roků starého barvíře, do Nové Paky příslus- nébo a na Žižkově v č. 87 bydlicího. Kozák pracoval v libeňské továrně Jelínkově, odkudž pro nedostatek zakázek byl vypovězen. Na stará kolena nemohi dělník nalézti zaměstnání. Teď je nadbytek mladých a výdatnějších sil pracovních! Stařec velmi bolestně snášel svůj krutý osud a v poslelní době častěji ozna- moval, že to už dlouho nevydrží a že raději provede sebevraždu, než by se dále nuzoval. Žebrati nedovo- loval zákon a krádeží nechtěl poskvrnit své jméno. Proto volil dobrovolnou smrt. Předvěírem večer vzdá- l se z domova, kde zanechal ženu a dvě děti a více se nevrátil. Včera před 11. hodinou dopol. byl star Kozák nalezen — mrtvý v houští u olšanského ryb níka Kozák na motouzu oběsil se na stromě, v noci však, když už smrt nastala, motouz se přetrhl a zou- falý stařeč spadl do houští, kde ostny obličej byl mu rozedrán. Když byla mrtvola nalezena, povolán na místo lékař p. dr. Pilař, který ji dal převézti do patho l5gického ústavu.
František Kozák doktor Pilař ko Nová Paka Žižkov Kozák
14 article
— Živolu navrácena. Včera po 12. hodině poledn povstalo na Franüškově nábeží nedaleko staroměst ských mlýnů nemalé shromá ždění zvědavců a sice z toho důvodu, že tam chtěla nešťastná milovnice pro- vésti sebevraždu Sluzka Růžena Š., 28 roků stará, do Třebíze u Slaného příslušná a v Opatovické ulicíč 160—II. bydlicí, přiběhla na nábřeži velmi rozechvěná a naproti Anenské ulici ptelezla železně zábradl odkudž se chtěla vrhnouti do studené řeky. Mlynářský chasník Jan Štěpánek z č. 199——I. zpozoroval počínáni zoufalé ženy, utikal k ní a ještě v čas podařilo s mu služku za šaty zadržeti. Za přispění několik přikvapivších mužů musila služka nastoupiti zpáteční cestu přes plol na nábřeží, odkudž dopravena n staroměstskou policejní strážnici. Udala, že nešťastná láska a trvalá žaludeční choroba dohnala ji k roz- hodnutí, aby se ve Vítavě utopíla. Po lékarském ohle- dání byla služka odvezena do všeobecné nemocnice — Tři děti v nebezpečí uholení. ve Starých Straš nicích u Král. Vinohradů bydlici dělnice Anna Frie- drichová předvčírem odpoledne odešla z bytu a za nechala tam bez dohledu tři malé dítky. 7letou Jar milku, dvouletou Johanku a čtýřletého hošíka. V ne přítomnosti matky děti nalezly ve džbánku sirky s klerými si začaly hráti. Z kratochvíle zapálily vě chet slámy u postele a plameny se rozšířily se znač nou rychlostí. Na štěstí soused jeden zpozorova osvětlená okna bytu Friedrichové, přikvapil k bytu vyrazil dveře a vynesl obě děvčátka na čerstvý vzduch. Chlanec mezitím z bytu utekl. Záchrana přišla v nejvyšší čas, neboť děvčátka ležela na pod laze už v bezvědomí. Přichvátavším sousedům poda lilo se robátka vzkřísiti a tím z náručí smrti vyrvati Polom byly zachráněné dítky odvezeny do vinohrad ské okresní nemocnice.
Franüškův Sluzek Štěpánek Král Frie Friedrichová Třebíz Slaný anenský ulice Polom
15 article
—Těžký úraz hošíkův. Devítiletý synek obuvník Jaroslav Polák z č, 14 v Lípové ulici na boř. Novém městě, včera odpoledne hrál si s knejpem a při tom nešťastnou náhodou bodl se do levého oka, kterési těžce zranil. Hošík byl odvezen do všeobecně ne- mocnice. — Nepřítelem listonošů jest pes, který včera po- bíkal v domě č. 23 v Mikulásské ulici na Starém městě. Ležel klidně na chodbě a jakmile listonoi Frant. Kedles vstoupil do domu, vrhl se na něja pokousal ho desti značně na pravé noze Listonoi z obavy, aby pokousání nezanechalo nebezpečných následků, odebral se na záchrannou stanici, kde mu tékař p. dr. Měsíček rány vymyl a obvázal- — Zpronevěřil 3000 kornn. Stavitel p. Ant. Kuh- nert v Duchcově poslal ve středu odpoledne svého 18letého praklikanta Karia Preisse do duchcovské spo- řitelny pro 3000 K a odevzdal mu spořitelní knížku na 3495 K s několika fakturami, které měl z vybra- ných peněz zaplatiti. Preiss vybral ve spořitelně pe- níze, ale faktury z nich nezaplatil, ani se ke staviteli nevrátil. O 12. hodině v noci na včerejšek nalezen byl policií ve vykřičené místnosti v Teplicích. U sebe měl ještě 2943 K. Tašku na listiny a účty vhodil do záchodku místností ve které byl přistižen. Preiss udal, že chtěl přes Belgii prchnouti do Ameriky.
Jaroslav Polák František Kedles Měsíček Kuh Kario Preiss Preiss Mikulásský ulice Duchcov Teplice Belgie Amerika
16 article
— Z Kralup. (Pův. dopis) Dne 15. l. m. zemřel po krátké nemoci v Dolanech u Kralup n. VIt. pan Frant. Vlasák, bednář Prvního cukrovaru spolko- vého v Kralupech, u věku 78 let. Zemřelý, jenž pra- coval ve zmíněném cukrovaru nepřetržitě po plných 33 roků, těšil se po celý tento čas nejlepší přízní svých představených, jakož i vážnosti svých spolu- dělníků. V neděli 17. t. m. konán byl pobřeb jeho z Dolan na hřbitov libšický za účastenství úřadnictva a dělnictva Prvního cukrovaru spolkového v Kra- lupech v čele s ředitelem závodu p. Jos. Boškem, dále pak spolku vojenských vysloužilců kralupských a přečetného tamního, jakož i libšického obecenstva.
František Vlasák Bošek Kralupy Dolany u Kralupy Dolany
17 article
Obřad zakončen pak tklivou řečí faráře Arnošta z Libšic. K uelění pamálky zesnulého uspořádalo dělnictvo sbírku mězi úřadníky a dělníky téhož cukro- varu, kteráž vynesla 22 K 62 b. Obnos byl místo věnce na rakev zemřelého věnován Ústřední jednotě cukrovarnických zřízenců a dělníků pro fond vdov a sirotků po zemřelých členech této jednoty. — Z Poděbrad. (Nadace.) Zastupitelstvo okresu poděbradského přiřkne úroky z nadace okresního sta- rosly p. Rudolfa Marka, z nichž určeno jes 60 zl. pro posluchače školy hospodářské a 60 zl. pro posluchače školy průmyslové nebo pokračovací školy průmyslové. Žádosti, opatřené školním vysvědčením z posledního pololeti a průkazem o domovské příslušnosti do ně- které obce okresu, pak průkazem o majelkových po- měrech, podali dlužno okresnímu výboru poděbrad- skému do dne 28. března t.r. — Z Noutonic. (Dobročinnost) Místní školní rada se sborem učitelským v Noutonicích pořádali ve dnech 26. prosince a 3. ledna t. r. za součinnosti dítek diva- delní představení „Sůl nad zlato“. Čistý výlěžek 190 kerun věnován byl na učebné pomůcky školní. = Panorama. Vídeň spatřiti možno ještě dnesa zejtra v panoramatu „Gea“ v Praze—II., v Palackého ulici č. 15 ve prospěch Národní jednoty severočeské. — Pohádkové, cedry porostlé vichy li- banonské, starobylá města Damašek, Beirut, St. Jean, ď'Aere s mnoha charakteristickými typy Šyrie shlédnouti lze tento týden v panoramatu Nár. jednoty pošumavské na Ferdinandově třídě. Klid nedělní. Tržnice kožešníků v Praze bude v neděli zavřena.
Arnošt Rudolf Marek Stanislav Jean Libšice Poděbrady Noutonice Vídeň Praha Palacký ulice Ferdinandov třída Panorama II
18 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Kancelář vědeckých informací na universile pařížské. Na podnět bývalého předsedy městské rady pařižské p. Dausseta, sympaticky známého z ná- vštěvy zástupců Paříže o slavnostech všesokolských byl při universitě založen pozoruhodný, praktický ústav vědeckých zpráv. »Bureau de renseignementa scientifiqnes« je řízen známým učencem doktoren Blondelem, generálním sekretářem mezinárodní asso siace lékařského tisku, a nalézá se v 1. patře Sor bonny. Pan Dausset v »Liberté« líčí činnost nového ústavu, který podává zprávy ústní i písemní. v zvláštních příhradách jsou lístkové katalogy, v nich jsou zaznamenána všechna jména vztahující se k ústavům školským a vědeckým a k nejrůznějším předmětům studijním. V prvním oddělení najdete zprávy a liskopisy týkající se všech škol státních, obecních, veřejných ústavů vzdělávacích, museí, ne- měcnic, vědeckých spolků i publikací atd. Ve drubé- ještě důležjlější kategorii jsou skupiny vědy lékařské,
Dausset Blondel bonna Paříž Bureau jít renseignement
19 article
právní, sociální, umění a literatury. Na lístkách, na- lézajících se v příslušných příhradách, na něžje každá skupina melhodicky rozdělena, najdete před- měty vyučování, dny, hodiny, místnosti a podmínky vyučování, všechny informace týkající se laboratorií musef atd. Kdokoliv přijde do Paříže studovati jaký- koliv předmět, potřebuje jen nahlédnouti do seznamů a lístků »kanceláře vědeckých zpráv« a může si dle své libosti vyvohli ze všech škol a lekcí vztabujícíe se k dotyčnému předmětu. Kromě kursů a laborato návštěvník může ihned dostati zprávu o museích sbírkách, knihovnách, vztahujících se ku předmětu jeho studia, o učených společnostech jím se zabýva- jících a jménech učenců, jichž předmět ten je spe- cialitou. Všechny tyto zprávy byly vyňaty z různých výročních zpráv a publikaci. Dosud má kancelát 5000 lístků a denně jich příbývá 30 až 40 nových.
Paříž
20 article
Uspořádání je tak praktické, že ve chvilce každý je potřebně poučen. Zejmena pro cizince má kancelát tato neocenítelné výhodý. Kancelář sestavuje též nej- podrobnější adresář osob pracujících vědecky a peda- gogicky v nejrůznějších odvětvích. Zvlaštní oddělení je věnováno zprávám o cizích národech. Ve zvlášt- ním dossieru najdete všechny podrobnosti týkajicí se dotyčné země, její spřávy politické, obchodní komory. adres učenců každě národnosti, usedlých v Paříží a udání hodin, kdy přijímaji své krajany. »To je zří- zení svébo druhu jedině, jak vesměs soudí cizinci. navštívivší kancelář našis, praví p. Dausset. Doufá me že i české oddělení, dobře sestaveně, nebude scházeti v odboru cizozemských informaci, =Z Vídně, 21. ledna. (C. B.) Včera konalas u císaře ve dvorním hradě hostina, k níž dostavil se kardinál Gruscha, ministerský předseda dr. Körben se všemi členy vlády, mistodržite! Kielmansegg purkmistr dr. Lueger a jiní dvorní stální hodnostaři. = Z Mnichova, 21. ledna. (C. B.) Oproti zpra vám listů o slavu vévody Karla Theodora sdělujn se, že katar, jimž věvoda trpěl od počátku ledna. úplně pominul a že tělesný lékař králův ustal již vévodu léčiti. Vévoda za několik dní opustí opě komnatu. = Ze Slokholmu 21. ledna. (C B.) Slavnosti z příčinou 75tych uarozenin krále Oskara byly dnes zahájeny bohoslužbami v kostelích hlavního města jež jest bohatě prapory ozdobeno. Dopoledne přijímal král blahopřání královské rodiny = Historik proi. Eduard Holst, jenž přednáše r. 1892—1900 na chicagské universitě, zemřel 20.t. m. ve Freiburgu. = Nový vynález Edisonův. Z Londýna se tele- grafuje: Th. A. Edison pruhlásil, že hodlá v nejbližst době sestrojiti přístroj, jenž používatelům telefonu umožní, aby se mezi hovorem viděli.
Dausset Grusch doktor Körben Lueger Karel Theodor Oskar Holst Edisonův A Edison Paříž Vídeň Mnichov Freiburg Londýn
21 article
= Pozůstalosť po prodávači sirek. V Aradu ze- mřel ochrnutím ve stáji, kdež přespával, podomní prodavač sirek Richtzeit, jenž na konec zřekl se zn- městnání toho jako nevýnosného a po hospodách již jen žebrával. U mrtvoly nalezeno v šálku zabalených bankovek za 7286 K a krom toho 79 starých, z oběhu již vzatých desílek. = Ztýraný diplomat. Z Paříže se telegrafuje Dle soukromé depeše z Limy byl lamní francouzský legační tajemník v jednom předměstí napaden lupič a přivázán ke stromu. Teprve po čtyrech hodinách byl vyproštěn mimojdoucími Indiány. Peruánská vláda slíbila příkladné potrestání vinníků. = Opět důslojník uprchl. Z Pešti telegrafuje s že uprchl odtamtud nadporučík Ferdinand Pachovski když byl v kartách veliké obnosy prohrál a do smě nečných affér se zapletl.
Richtzeit Indián Pachovski Arad Paříž Lima Pešť
22 article
= Bratrovrahem proli vůli. Z Řešice telegrafují Bratři Jaří a Syivius Szionové porvali se se sousedem Tosmonarem. Když Sylvius Szion chtěl udeřiti Tos monara klackem, nachomýti se mu do rány brati jeho tak, že zasažen byl ranou tou sám do spánku a mítev k zemi se skácel. Sylvius byl zatčen. = Čišnice zavražděna. Z Norimberka se telegra- fuje: V noci na včerejšek probodnuta a tím usmrcena byla na ulici třicetiletá svobodná číšnice Karolina Meidingrova. Nekohk muzů podezřelých z vráždy bylo zatčeno. = Loupežně přepaden. Z Říma se telegrafuj K berlinskén u bankovnímu úřadniku Perionovi, jení ve středu večer přibyl z Neapole, přídružili se tři mužšli, kteří jej vlákali do odlehlé končiny, napadli jej noži a uloupili mu zlaté hodinky a 60 jir. Perion nalezen krví zbrocen na ulici a dopráven do nemo nice San Antonio. = Velké neštěsti v továrně. Z Johnstonu v Pen sylvanii (Spojené státy) telegralují: V kotlárně to- várny »Cambria Steel Company« vybuchí parní válee při čemž bylo 12 úřadníků zabito a 25 zraněno z nichž několik nebezpečně.
Tosmonar Sylvius Meidingrův Johnston Pen Norimberk Řím Neapol spojený stát Perion Cambria Steel Company Sana Antonio
23 article Z literatury.
Z literatury. La boite a Fursy. 22— Konečně jsme viděli v Praze oprav dový chantant z Pařiže, pestrou společnost pařižského cabaretu, z těch cabaretů, o nichž odborní pařížští turisté mluvívají jen s vý znamným luskáním pratů, mhouřením očí, s trochu nejasnými detailními ukázkami ob- sahu. Tolikrát už byly činěny u nás návrhyo obrození českého chantantu, a tolikrát se roz- bily pokusy o stvoření nového literárního i dra- matického genru ve smyslu francouzské cabare tové literatury, že bych byl očekával na jediném večeru, o němž se M. Fursy se svou společnosti kmitl Prahou, trochu hojnější návštěvu české pražské společnosti. Ale i z těch, co přišli, zdá se mi, odnášela si většina neuspokojivý dojem, a ten spíš tušený než jasně viděný ideál vol ného jevíště po ukázkách ze škatulky páně Fursyovy asi hodně pobledl. Ne že by jeho věci nebyly valné. Je z po- zoruhodnějších pařižských typů, jeho chansons rosses jsou v oběhu a přijímají se vděčně i zvědavě — úspěch na Paříž pozoruhodný — jeho průvodci na pouti Evropou nejsou vybrán jen na pouhé vyplnění večera, a přímě dědictv po slavné kdysí »Černé kočce«, nejumělečtějším — kdysi — z uměleckých cabaretů Paříže, také něco váží: ale — je tu hned několik »alee:
M Fursa Fursyův Praha Pařiže Paříž Evropa
24 article
Především: ovzduší schází. Zkušený i ne zkušený posluchač okamžitě cíli, že těm pisním. spíš odříkávaným než zpívaným, těm kupletům těm rychlokresbám, žertovným výstupům schází prostředi, z kterého vykvětiy. Neeitite se s nim v Praze doma, i když dovedete sledovat len perlící se spád vyvažovaného, pointovaného, hravě obraceného slova, tu nekonečnou spoustu slovních hříček, politických, společenských, se- xualních, literárních narážek, stupňovaných na třetí a čtvrtou mocnost, rozsypávaných na hrsti a zas letmo smazávaných vážnějším gestem neb rychle se měnící grimussou. A pak, zboží je trochu staršího data. I naše obecenstvo instink- livně cítí, že portrét Krügrův je dnes, třeba byl sebe lépe skizzován a sebe ostřejšími vtipy pro vázen, anachronismem, a třeba přijímalo »Re- Carmen« jako novinku, nepostihne při nejlepšt vůli, bez textu v ruce, časovost vtipů na Lépina a Pelletana. Také ukázky nebyly pro pařížský cabaret právě nejtypičtějšími a arrangement nene- chávalo nás v pochybách, že francouzští hoslé zastavili se v Praze jen letmo na projiždcedo východnějších — vděčnějších krajů.
Re Carmen Praha Krügrův
25 article
Ale to konečně je při takové ukázce v dlejší. V jednom mohla býti pro naši veřejnos velice instruktivní — a proto lituji, že nemohla působiti na četnější a čelnější naši společnost Tím imponuje většina cabaretů pařížských : svou hotovosti. S čím se vyjde na prkna, je propra eováno do posledního detailu, využito, vystyliso váno — víc se z toho udělat nedá, ten dojen máte od první chvíle. A v tom je značná čás úspěchu i obsahově nevalných věcí: vypracování promyštení a volení látky a nastudování tak důkladné a hladké, že i když nahodile sám
26 article
Fursy zůstane na chvilku v prostřed verše slát není v rozpacích ani on ani obecenstvo. Je cos intimního, důvěrného a vskutku hereckého v tom podání na scéně, co nikdy vám nedává zapome nouti, že díváte se na postavy hrané, ne sku tečné, že nechce ve vás být buzena jlluse sku fečné, nýbrž jen umělecké skutečnos ti. Tente charskteristický rys pařižského — ne jen caba- retového — jeviště, je příznakem uméleckého směro, jehož význam pro dramatické umění nelze podceňovati. Francouzský herec, zpěvák diseur je si stále vědom, že nevzbudí v obe- censtvu — pařížském ovšem — illusi opravdové skutečnosti a nepokousí se o to také. Jeho naturalism, reatism, verism, romantism atd. každý ten styl se rozumí vždy v jistém rámei konvenčních forem — s jistým sesílením — vzhledem k jevišti a jeho podmínkám — ale též s jistým zjednodušením vzhledem ke kusu k produktu literárnímu a opět k jeho pod minkám. Ta soustředěnost na obsah, gesta dokonale propracovanou řeč nejen že odvrae pozornost od dekorací, ale dokonce zcela dobre snáší jako pozadí pouhou složitou plentu, z kter na různých místech vyskakuji pečlivě styliso vané, třeba jen spís naznačené než provedené figury. A což český chantant, český uměleck cabaret — přibližil se tou jednodenní, po hostinnou hrou francounzského origi nálu svému uskutečnění? Pochybuji — a zdá se mi ostatné, že máme zatím — i v literatuře — dost jiných věci na starosti.
27 article
České spisy-
28 article
* Česká bibliografie. Sestavil dr. Zdeněk V. To bolka, amanuensisíc. k. veřejné a universit. knihovny v Praze. Svazek I. Za rok 1902. V Praze, nákladem České Akademie, 1903: str. (VIII.) 172 (2) (ve „sbírce pramenů ku poznání literárního živola v Čechách, n Moravě a ve Slezsku. Skupina III., č. 4. O potřebě české bibliografie bylo by zbytečnos šířili; svědčí o tom nejlépe neustále se opakující po kusy a náběhy, bibliografii českou sestaviti. Mim známě, vší chvály hodně a velice úspěšné „katalogy českoslovanských účetních, pokoušeli se o bibliogra- fii v posledních létech B. Jindřich, C. Zíbrt a Zav Tobolka sám, pokusy jejich všechny selhaly. Prae přítomnou konečně zdá se, že bibliografic česká jest zajištěna. Česká Akademie, jejíž odbor bíbliográfický se tím jaksi angažuje, zajisté nedopustí, aby zůstalo pouze při svazku I. za rok 1902; a autor sám, když konečně podník zajištěn, rovněž jistě práce začaté nepustí. Jest si vskutku přáti, aby práce nezůstala torsem — a přání nalézne souhlas na všech stranách.
doktor Zdeněk Jindřich Zíbrt Zav Tobolka Praha Čechy Morava Slezsko Český akademie
29 article
Bihliografie Tobolkova, jak autor několikráte opa- kuje, jest zařízena vědecky. To jest: autor dle vě- deckých požadavků podává napřed opisy titulů děl uváděných (celkem vypočítal 2134 čísel české líte- rární a umělecké produkce), pak podává přehled vě- decký — obojí bývalo, arci méně přesně, i v biblio- grafiich dosavadních — na koneč důkladný rejstřík (dobré a velmi vílané novum). Nehodlám se zde šířiti o správnosti či nesprávnosti voleného postupui jen bych uvedl, že Tobolka — proti vědeckému slov- níku a gramatice české — počitá ř za zvláštní pís- menu, a že — proti obecné abecedě — klade y za (str. 87. č. 1575 a j.). Také podle mého mínění zby- toěně Tobolka přijímá do svého seznamu separatní otisky autorské; je to zbytečné předně proto, že se- paratní otisk autorský přece není kniha samostatná podruhé proto, že je tu jeho bibliografie nesmírně neúplná (jak ostatně autor sám přiznává). Tyto obtíže by zmizely, kdyby autor separatních otisků pouze pro aulora a jeho přáfely určených nedbal — práce by se zjednudušila a nijak neznehodnoldla. Nevšímám si tedy těchto (a jiných) různých principiálních neshod, peněvadž v tom neteží cena bibliografie. Vědecky snad sennější jest bibliografie s přesnými opisy titulů, nežli bibliografie méně přesná, jako byly starší: alo propraxi záleži na úplnosti — a to nejvice.
Tobolkův Tobolka
30 article
Hlavní požadavek bibliografie jest zajisté úplno st a to aspoň relativná, v mezích dosažitelného, ne-li již absolutná, jak toho daný úkol žádá. Co je mi platna sebe výbornější bibliografie, je-li neúplná Asi tak a tolik, jako špalná mapa- Nuže, tyto požadavky jistě Tobolka zná. Jak jeho kniha jim vyhovuje? Absolutné úplnosti v knize Tobolkově naproste hledati nesmíme. Ačkoli autor svým úřadním posta- vením jest situován co nejvýhodněji (jako úřadník knihovny universitni má k největší části české litera- tury přístup volný), přec jeho bibliografie je značně neúplná, Ba ani relativně úplnosti u něho nemů- žeme očekávati. Neužiiť autor ani nejjednodušších po- můcek a příruček, aby svou knihu doplnil. Tak na př. před ním již Tobolka dílko ciluje) sestavil Vojt Kudlata Proboštů velmí pracný a důkladný seznam „České časopiseclvo XX. věku.“ Na prvnícl 4 stránkách (Kudlata jich má 97, dále jsem nesrov- nával) uvádí Kudlata známě časopisy „Besídkr ma- lých XVIII, ročník) a „Český Bratr (XVII. ročník). jichž Tobolka nezná... Tak ledabylo nesmí přece býti česká bibliografie sestavována! Tobolka uvádí někdy samostatné přílohy; u Kudlaty zase nalez- neme na těch 4 stránkách známé „Besedy Času“a
Kudlata Probošt Kudlata Tobolka Český časopiseclvo Český bratr
31 article
„Malého Buditele“, jichž opět Tobolka nezná A Kudlaty přece Tobolka mohl užíti velmi snadno. znai ho — a přece neužil. Čtenář může si srovnání s Kudlatou — tuto malou knížečku mu vřele dopo- ručuji, třebas nebyla podle vědeckých pravidel sesta- vena — provésli sám dálo. Všimněme si samostat- ných knih. Nechceme tu autora stíhati seznamem venkovské iiteratury ani vypočíláváním románů, jež veliké listy přinášejí v přiloze a později vydávají ve formě knižně, aniž se mu věšeti na paty soupisem oně podzemní literatury, která v různých kryácícha jarmarečních výrobcích obravuje náš venkov i městal Obrátíme pouze knihu a na zadní straně shledáme seznam knih, vydáných III. třídou — Akademie r 1902. Vydala jich — mimo Rozpravy — celkem š esti z nich největší („Evangeliář Olomucký“ vydal „Fr. Černý“ u Tobolky — schází. Vidouce, jak igno- ruje publikace III. třídy Akademie, pohlédneme zvě- davě, jak se chová asi ke třídě IV.? Ta vydala roku 1902 Sborniku světové poesie čísla tři: 75. Hamer linga, 76. Byrona, 77. Kálidása. U Tobolky opět č. 7 „Lord Byron, Mazeppa. Přeložil Antonín Klášterský“ — schází! Dále snad netřeba kontrolovati, Je-li akaderoická publikace timto způsoben obeznámena s věcmi nejpřístupnějšími, což můžeme čekati od ní jinde? Publikace Tobolkova jest tedy ab- solutně i relalivně neprosto nedostatečná Mám sympatie k podniku a přeji všeho zdaru autoru. Ale bylo by blamáním veřejnosti, kdybych věci zamlcoval Takto českou bibliografii přece se- stavovati nelze Tu bylo by opravdu lépe podporo- vali práci snad vědecky slabší(českosl. účetních) nežli vydávati nová díla, však kusá. Bibliografická komise České Akademie měla by přece aspoň tolik požadovali od autora, aby nepřehližel její — vlastní publikace
Kudlata Tobolka Olomucký Černá Byron Kálidása Mazeppa Klášterský Tobolkův Francie Hamra Tobolka akademie r Český akademie
32 article
* J. Arbes, Romanelta, sv. IV. Sebr. spisy, díl x Nakl. J. Otřo. Mezi třemi romanetty ve svazku na- lézá se jedna z prvních prací autorových „Dábel ve skřipci“, poprvé vydaná r. 1866. Zde již jevil se lite- rární charakter autorův, dnes všeobecně známý: fan- lastická Ivořivost vedle slřízlivé skepse, romantický děj při líčení skorem naluralistickém a k lomu poulav problémy živolní flosolie. Podobný charaktes ma obě další práce „Šílený Job“ z r. 1879 a „Můj příte! — vrah“ z I. 1880, jen že vše tu provedeno šíře, méně epigramalicky. Autor vplétá v děj také svoje zkušenosti ze živola žurnalistického. * Václav Vlček. Golnola a Tábor. Historický román. „Matice Lidu“, roč. XXXVIII. č. 1. Nakl. . Šimáček. Líčí bouřlivou dobu od upálení mistra Jana Husa. Neuchyluje se nikde od dějinné ravdy, dovede ziskati čtenářovu sympatií pro jednající osoby a osnovati napínavý děj. Celé dílo prodchnuto jest vlasteneckou vroucností, jež nezůstává bez účinků na širšího čtenáře. Jest to populární kniha v nejlepším slova smyslu, zajímavá i zuslechťující *Potr Dejmek, Utrpením k vílězství. Děje- pisné povídky. Dětské besedy, pořádá Ant. Klášter- ský, sv. 4. Nakl. „Máj“. V několika povídkách po- dává autor obrázky z dějin českých od Ferdinanda I. az po hrůzy pobělohorské. Drže se přesně histor. pravdy podává mládeži pravdivý obraz minulosti. Výpravy do Turccka, zoufalý zápas za práva země proti Ferdi- nandovi I., šejdířství alchymistů, útrapy persekuce na počátku třicetileté války skýtají výjevy, jež přestá národ v minulosti, ukazujíce i chyby předků.
J Arbes Romanelt Job Vlček Šimáček Hus Potr Dejmek Antonín Ferdinand Tábor Turccko svatý . Iva
33 article
Marie Konopnická, Z dobré studlánky. Autorisovaný překlad Pavly Maternové. Illustroval Věnc. Černý. Divčím srdcím, roč. III. red. P. M a- ternova a O. Petrova. Nakl. Jos. R. Vilímek Deset povídek ze života dětí a lidu, obrázky z vlast- ního mládí autorčina. Poetka polská kreslí život slovy prostými a správným rysem, ale se srdcem vroucně cílícím. Děj bystrým tokem neodolatelně upoutá svou životností i ryzí poesií, probouzí radost ze živola, hlu- boký a činný soucit s utrpením. * Ola Hausson, Všední ženy. Příspěvky k fi- siologii lásky naší doby. Přeložil Hanuš Hacken- sc hmied. Naše knihy, sbírka přeložené prósy, red. Alois Tuček, sv. XVIIL. Nakl. Hejda a Tuček. Antor v šesti novelláchlíčí ženu moderní, nikojiv zcela normální, ale také ne zjev psychopathologický. nýbrž „ony polotóny, přechodná osvětlení a lomy světla, jež ihned staví kategorický soud moralisty v pochybnost, jako badatelovy positivné snahy synthe- tisující. Autor obral si za úkol, lapiti a spoutati po- vrchní hru světla mezi čistě normálním a čistě ab- normálním, mezi pravšedním a nepřirozeným, mezi tím, co všichni znají a tím, co nikdo netuší. * Jos. Bastl, Modelování v hlíně. S velkým počtem illustrací. Nakl. I. L. Kober. Autor, odborný učitel modelace, podává příručnou knihu pro školy měšťanské, střední a průmyslové a pro každého, kdo se zajimá o umění sochařské. Pojednává táž o odlitku a úpravě modelů a soch a podává i stručné dějiny umění sochařského se zvláštním zřetelem k součas- němu sochařství českému. Vše vykládá stručně, slo- hem jasným a snadno srozumitelným. Směřuje přede- vším k tomu, aby žák nabádán byl k samostatnému wvoření.
Konopnická Pavel Matern Černá P M O Petrův R Vilímek Hausson Hacken Tuček Xviil Hejda Bastl I L Kober Jos
34 article
*Dějinné právo Čech a federalistické sna- hy v Rakousku. (Le droit historique de la Bohě- me et les tendances fédéralistes en Autriche.) Napsal prof. J. Hantich v Paříži. V komisi Topičova nakla- datelství. Prof. J. Hantich je z oněch přátel myšlenky českofrancouzské, jenž nepřestává pouze na konve- nienčních a representativních selkáních při slavno- stech, nýbrž snaží se základy přátelství zakolviti hlou- běji. Uznává toho potřebu, abychom u Francouzů vzbudili pro sebe opravdovou přátelskou, kmenovou úctu objevováním hlubších, jímavějších stránek naší bytosti národní. Za tím účelem vedle pravidelný th dopisů situačních, jimiž udržuje vědomí o nás u fran- couzské veřejnosti, dostavuje se občas s obsažnějšími spísky informačními. Přítomným spiskem o státopráv- ním našem zápase načrtává historii českého státu, dokumentuje jeho existenci v minulosti, potvrzenou akty panovníků a dedukuje odtud i pro přítomnost a budoucnost právo českého národa pro samostatnost státní. Jasnost a logická zřetelnost dost nesnadného jinak právního důkazu o dějinné nepřerušenosti če- ského státního práva po stránce historické, je čelnou předností trefného spisku. Druhá část, věnovaná fede- ralistickým cílům českých snah politických, založena jest na materiálu statistickém, jenž u mnohého čte- náře Francouze jistě tepry vzbudí pravou disposici pro pochopení české otázky.
jít le Boh profesor J Hantich Topičův Francouz Čechy Rakousko Paříž
35 article
Z českých listů.
36 article
* V »Máji« vypravuje R. Kronbauer bludnou pouť osmi Brandlových obrazů, která by se čtla jako krutá satyra na umělecké poměry v Čechách, kdyby nebyla ubohou skutečností. Vzácná umělecká dila českého umělce stěbují se z místa na místo, ví se už, od koho pochůzejí, jakou mají uměleckou cenu, ale nenajde se člověk, který by ji vyjádřil — a za- platil čiselně, a tak se nabížejí zadarmo, za několik stovek, na výměnu — a nemohou nalézt, kdo by si je nechal. Jednomu jsou ve iké, druhý je nemá kam dát, třetímu se zdá, že by byla restaurace jich drahá — opravdu neuvěřitelné čtení. Není pak divu, kolují-li na přiklad zprávy, že prý ani pro Smetanovu pozůstalost naše musea a veřejné instituce nemohou nalézti místa- * V »Nové České Revui« jest otištěna slavnostní přednáška Jaroslava Vrchlického, kterou měl na ve- čirku, pořádaném na paměť Mickiewicovu Ogniskem polským. Obsažná přednáška vyličuje v první polo- víně Mickiewiczův život a v deuhé vystihuje základní rysy jeho umělecké tvorby. * V »Českém Lidu« oliskuje J. E. Konopas ty- nickou povídku o vodníkovi z Mladoboleslavská. Jedná se o pověst, v které vodník vyslupuje jako člověk mezi lidmi a předpovídá koho a kdy utopí. Podrobnosti otištěné ukazují však ke knižné předloze a tím podán příspěvek k dokladům o původu lido- vého podáoi z literalury knížné Čtenář.
R Kronbauer Brandlův Smetanův Vrchlický Mickiewiczův Konopas Čechy Mickiewicovo Ognisko
37 article
Ze slovanských listů. * Ruský tisk rozepisuje se o silné Vmrtnosti dětí v Petrohradě. Z průměrného počtu 36.000 každo- ročně narozených dětí umírá jich v prvním roce tře- tina! Po většině děti nemanželské, valná většina — hladem! Nevdaná žena, jíž je dítě břemenem, ví, že zabití násilné je trestno, proto zabíjí dítě zvolna, kojíc je nedostatečně, až sesláblé podlehne. Průměrem dese- tina novorozeňat dostane se do nalezince; devět de- selin bídně hyne. Strašný stav přiměl petrohradskou dumu (městskou radu) k projektu, zřiditi nový nale- zinec, s ulehčeným odevzdáním dětí cestou — aulo- matu. Před budovou byla by skříň, do níž matka může své dítě poležiti s udáním, je-li křtěno nebo ne. Auto- mat vyhodí matce běžné čislo, a matka, kdykoliv má možnosl je navštiviti, vzíli k sobě atd.
Petrohrad
38 article
*Mladý talentovaný belletrista polský Karol Przybylski, zemřel v Zakopaném, sklácen sou- chotinami. Byl tajemníkem „Bratniej pomocy“, insti- tuce to, jez sbírkamí se vydrzuje, snažíc se poskyto- vati nemecným studentům bezplatný pobyt v Zako- paném, kde celá villa jedna slouží za studeniský pen- stonát. Zesnulý literát plispíval novellami do různých časopisů: „Nowa Relorma“ začala v den jeho smrti otiskovati jeho povidku „Podivín * Něco o Tolstěm. V Jasné Poljaně byl ho- stem sochař Ginzburg, jenž modeloval poprsí staři- čkého filosofa. — F. Fiščenko uveřejňuje v Ruské Myslí korrespondenci Lva Tolstého s ním. Sbírka dopisů má velikou cenu literárně historickou. — Pa- pežský delegál, určený pro Mandžurii. Semeri, se svým průvodcem P. Monoci byli z cesty náhie odvoláni proto, že samovolně zastavili se v Jasné Poljaně u Lva Tol- stého a s ním disputovali o katolicismu, ježlo debata se objevila v italském tisku. — Jistý Tolstojovec zjistil, že spisy Toistého byly vydány ve více než 25 milli- onech exemplářích.
Przybylski Ginzburg F Fiščenko Tolstý Zakopané Zako Podivín Poljana u Lev Tolo Now Relorma Toistý
39 article
*Židovská žurnalislika v Rusku na- bývá stále větších rozměrů. Od Nov roku 1904 k cestu- jícím 4 denníkům židovským ve Varšavě (Hazole — Pozorovalel; Frajnd; Hazefira = Jiířenka a Hamelie = Rečník) přibudou ještě dva (Tug = Den, a Hlazmo * K oelavé 25lelí vysších ženskýchkur sů ruský tisk vytýká nynější správě ženskou samo- libost za to, že nevděčně opomenula vzpomenout muže, jenž o vyšší ženské učiliště má největších zá- siuh: Bestuževa Rjumina, jenž ještě za svého živobytí nevděčně byl výpuzen ze své kathedry, Za t přívrženci jeho hodlají uctíti památku jeho pomníkem na nějž se už sbírký konaj * M. Gorkého „Na dně“ plní stále ještě petro- hradské divadlo „Nenelui“, kde braje se každý druaihý den. Pověst, že Gorkij napsal trehi drama „Židé,je = Čas).
Hazefira Jiířenka Bestužev Rjumin M Gorký Gorkij Rusko Varšava Hazola Pozorovalet Frajnd Hamelie Rečník Tug Hlazmo
40 article
V. Flajšhans.
V Flajšhans
41 article
prý klamna Mr. Penn.