ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 54cadbd0-7108-11dc-8deb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 69, person 40, work 2, org 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, v pátek dne 22. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 22.
4 article
Na ranní a adpol. listy předslácí ne: v Praze v aluinistraei na čtvrt lsta . . . . 6 K — h s dvejí donáškoa n čtn leta . . . . 7 K 0 vo Slinkách: 2 K 90h na měsíe . .. Poštous na nroěsle na li. . . . . k och drejí zásllke rac peřst na čivrt leta . . . 11 K 40h
Praha
5 article Finanční konfiikt mezi Rakousken a Uherskem na obzoru?
Finanční konfiikt mezi Rakousken a Uherskem na obzoru? Doufá-li kdo, že odklizením nynějšího vo- jenského sporu mezi oběma polovicemi tohoto mocnářství zabezpečen bude společnému svazku na nějakou dobu klid, bude asi zklamán. Ny nější konflikt byl oproti dřívějším konfliktům rakousko-uherským příliš obsáhlý a prudký, než aby minul jen tak beze všech následků. Kdo sto- poval pozorně válečnou vřavu před i za Litavou, kdo podrobněji naslouchal odezvám, jež na útoky z polovice jedné následovaly z polovice druhé, mohl v bojovném hluku rozeznati již ohlasy, věštíci nový konflikt mezi oběma polovi- cemi. Bude to tentokráte rakouská polovice, od- kud nejspíše vyjde, vlastně již skoro vychází pod- nět k novému konfliktu, při kterém půjde o vele důležitou, totiž o finančni stránku po- měru rakousko-uherského. Konflik tento — dojde-lí k němu — mohl by býti zvlášt nebezpečným, protože předmět jeho byl by v obou polovicích, a to v nejširších vrstvách nad míru populárním. Jak obyvatolstvo před, tak obyvatelstvo z Lifavou žádnou ze všech společného svazkuse dotýkajících otázek nepokládá za tak nespra- vedlivě rozřešenou, jako otázku, týkající se opa- třování finančních potřeb společného svazků říš- ského.
Broken Uhersko Litava
6 article
Uherskými vojenskými úspěchy rozbouřené německé strany ohlásily již urbi et orbi, že na rozdvojenou armádu nehodlají již přispivati dle dosavadního klíče, ukládajícího Rakousku téměř dvě třetiny celého břemena (dle poměru 65.6:34.4), nýbrž že položí za podmínku, aby hledíc ku paritnímu vlivu obou polovin na ar- mádu náklady na vydržování télo rozvrhovány byly rovněž dle klíče 50:50. Jaký význam by to mělo, vidno z toho, že ve společném rozpočtu na rok 1904 účtována byla neuhražená společná vydání pro ministerstvo zahraniční 11,435.171 K pro vojsko 301,960,065 K, pro námořnictvo 51,026.410 K, pro společné finanční minister- stvo 4,274.422 K, pro společnou nějvyšší účtárnu 323.850 K. Z neuhražených společných výdaj 368.009.918 K týká se jen 16,033.443 K účelů nevojenských; na vojsko připadá 82%, a čítá-li se v to i námořnictvo, 93% všech výdajů. Šlo by tedy vlastně o změnu finančního základu spo- lečného mocnářství. Věc ta jest tentokráte velmi vážná, i kdybychom z německých hrozeb odečtli notnou čásť na vrub okamžitého rozhořčení, ievé v rozhodující chvíli se rozptýli: Neboť, vy- jímajíc emancipaci Uherska v r. 1867 — za kterou dostalo se Němcům v panství nad Před- litavskem náhrady — neutrpělo němectví v du- najské říši v celém posledním století rány tak těžké, jaká stihla je nyní faktickým a přímo po- kořujícím vypuzením němčiny z uherské armády i kdyby snad němečtí poslanci podobně, jak po- zorováno bylo v delegačním výboru, chtěli ne- slavně couvnouti v rozhodně chvili, zhýčkané německé voličstvo by ústup takový sotva ratifi- kovalo.
Němec Rakousko Uhersko
7 article
Bude tedy opatrné, uvažovati o tom v čas, ja ké stanovisko měli bychom zaujmouti, přijde-li kvotové deputaci neb jinde na přetřes otázka re- vise finančního poměru mezí Rakouskem a Uher skom. O spravedlivosti klíče 50:50 přesvědčen jes před Litavou kde kdo. Ve všech společných zá- ležitostech přísluší Uhersku stejný, ba i převlá- dajíel vliv, tak že byla by stejná míra příspěv- ková úplně spravedlivou. Ale tak jednoduše olázka tato dnes již nezní. Přistoupí-li se k revisi přispěvkového poměru obou říšských polovicí. nebude lze nehleděti ku poměrům, jež se byly zákonným způsobem vyvinuly, a smazati jedno- duchým črtem vše to, co bylo, aby na místě toho stanoveno bylo něco zeela nového. Rakouská po- lovice má vůči uherské polovici vázané ruce. Od r. 1867 počínajíc, uznávala tato polovice v souhlasu s uherskou za správnou zásadu, že o výši příspěvků k úhradě společných potřeb mocnářství rozhodovati má finanční způsobilost každé polovice. Po celých sedmadvacet let ne- podařilo se ovšem najíti nějakého, aspoň při- bližně spolehlivého měřitka, podle kterého by tato finanční způsobilost obou polovicí mohla býti odhadována; každý pokus, v té příčině až dosud podniknutý, selhal úplně. Již původní klič 70:30 stanoven byl na základě, jehož oprávně- nost byla více než pochybnou; bylyť vzaty za podklad výpočtů výkazy státní účtárny o prů- měrných přispěvcích obou polovicí k státním
Rakousko Uhry Uhersko
8 article
vydáním v letech 1860—1865, ač tyto výkazy nebyly zcela správny. Od té doby točilo se každé další jednání kolem procentuálních čísel, pů- vodně ujednaných; samostatný vývoj státních financí před i za Litavou činil nemožným, aby finanční způsobilost obou polovicí porovnávána mohla býti dle výsledků státního finaněního ho- spodářství. Ale jednu zásadu uznávala rakouská polovice pokaždé a důsledně: že totiž finančn způsobilost uherské polovice jest menší než fi- nančni způsobilost polovice rakouské. Důkazem toho jest faktum, že průběhem všech jednáni s uherskou polovicí od r. 1867 počínajíc až do nejnovější doby rakouská polovice prostředni- etvím své kvotové deputace — pokud se týče majority v této — neodvážila se nikdy navrh nouti paritní klič 50:50, nýbrž jen klíč, uklá- dající větší část břemen na rakouskou polovici. Tak hned při druhém vyrovnání v r. 1877 na- vrhovala rakouská deputace — ovšem bezvý- sledně — kvotu 68.6:31.4; v r. 1887 při třetím vyrovnání navrhováno bylo s rakouské strany rovněž bezvýsledně 66:34. Při přípravách ke čívrtému vyrovnání zněl původní rakouský návrh v r. 1896 na kvotu 58:42, byl však dvě leta na to (1898) redukován na 62:38. Teprve v listo- padu r. 1899 podařilo se v posledním takřka okamžiku vymoci na uherské deputaci ústupek zvýšeného tamního příspěvku o 3, což vy- jádřeno bylo novým klíčem 65.6:34.4. K tomuto
9 article
ústupku přivolila uherská polovice po vleklém jednání, při kterém smlouváno bylo o každý zlo- mek procenta, a teprve tehdy, když za zvýšení břemena, tím přijatého, slíbila jí tehdejší ra- kouská deputace — dnes lze říci zcela neroz- vážně — na jiném poli, v t. zv. přikazovacím řízení náhradu takovou, že uherská polovice při tom ještě vydělala (v r. 1900 asi 0.6, v r. 1901 okrouhle 6 mill. K). Může po těchto antecedeneiích rakouská polovice vystoupiti vůbec jen s jakýmsi zdáním vážné opravdovosti s návrhem kvotního klíče 50:50? Rakouská polovice vzdala se sam dávno již právního titulu na příspěvkovou paritu. uznávajíc povždy polovici uherskou za finančn slabší část této říše. Bylo by více než naivnosti. domnívati se, že by uherská polovice nechtěla neb nedovedla dovoditi z toho přislušné důsled- nosti. Kdyby tedy německé strany, jak již ohlá- sily, vystoupily s požadavkem paritní kvoty, mohlo by to znamenati jen tuto alternativu: bud planou demonstraci, aby v případě odmítnut tohoto požadavku navrhovatelé obestřeli se před voličstvem září rázností, anebo první krok k roz- luce, pakli by navrhovatelé vážně připravili pod- mínky pro přijetí svého požadavku v rakouské poslanecké sněmovně. Jde-li však opravdov o to, aby ve společném a dále trvajícím svazku s Uhry dosaženo býti mohlo nějaké změny pří- spěvkových poměrů, spravedlivější než dosa- vadní pro rakouskou polovici, třeba vystoupiti s takovými požadavky, které lze vůči Uhersku z celého dosavadního poměru seriosně odůvod- niti. V otázce kvotního klíče není to možné, jak bylo řečeno. Možné je to však v otázce s po- lečného zúčtování výtěžků cel- nich, ježto postup uherský v poslední době poskytl nám k tomu argumentů.
Uhry
10 article
Dle ujednání z r. 1867 má k úhradě potřeb společného svazku použito býti nejprvé čistého výnosu cel; teprve pro neuhražený zbytek opa- třeny mají býti prostředky oběma polovicemi dle kvotového klíče (původně 70:30, nyní 65.6:34.4). Rakousko přivolilo k tomu, aby celní výnos prohlášen byl za důchod společného svazku, z ohledů finančních i hospodářských. Se stanoviska finaněního neznamenalo to pů- vodně valnou oběť pro rakouskou polovici. protože za tehdy vládnoucího systému volné tržby celní důchod sám o sobě nebyl značný. nad to zmenšován byl ještě restitucemi, jež z tohoto výnosu poskytovány byly za vývoz ně- kterých předmětů (cukru, piva, lihu). Po stránce hospodářské bylo pak společné zúčtování cel spravedlivo, když celé mocnářství mělo býti je- diným celním územím, uvnitř kterého neměly vzájemní obchodní styky rušeny býti nižádným prohibitivním opatřením. V obou těchto před- pokladech nastaly změny, jež v r. 1867 nemohly býti předvídány. Hned při druhém vyrovnání způsobena byla společným zúčtováním cel rakou- ským zájmům finanční újma. Podi nátlakem uher- ským zrušena byla společná povaha restitucí dan spotřebních a důsledkem toho úhrada těchto re- stitucí rozdělena byla mezi obě polovice dlo t. zv. klíče produkčního, tak že tím na bedra předlitavská uvaleno bylo vyšší břemeno. Dále inaugurován byl celním tarifem z roku 1878 v obchodní naší politice mírně ochranářský sy- stém, který zostřen byl později tarifem z r. 1882.
Rakousko
11 article
Tento přechod v obchodní politice měl v zápěti zvýšený celní výnos, který byl na př. v r. 1876 19 mill., v r. 1877 20 mill., v r. 1880 31 mill., v letech 1883—1890 kolem 40 mill. zl. Od té doby po mnohém kolísání a klesání stoupl ještě výše, tak že činil v r. 1894—1902 příbližně 110—125 mill. korun ročně. Čím více stoupá celní výnos, tím větší újma děje se Předlitavsku.
Předlitavsko
12 article
Neboť při společném zúčtování rozděluje se výnos ten mezi obě polovice vlastně dle kvoto- vého klíče (dřive 70:30, nyni 65.6:34.4), ač z celé sumy cel vybere se na předlitavské celní hranici 87%, na uherské jen 13?% (na r. 1904 rozpočtěno pro Předlitavsko 87.23%, pro Uher sko 12.77%). I kdyby na tomto poměru pro- vedena byla jakási korrektura proto, že mnohé předměty, na předlitavské branici vyclené, spo- třebují se v Uhrách, měla by uherská polovice na výtěžku celním partieipovati asi 17——20 . předlitavská však 83, ev. 80%%. Dnes stojím na prahu nového celního tarifu se silně zvýše- nými sazbami. Třeba sazby ty obchodními smlouvami budou ještě silně modifikovány, jisto jest, že ve všeobecném, znatelně ochranářském proudu skutečné celní sazby budou vyšší než dosud a že následkem toho celní výnos opětně se zvýší. Máme-li na zřeteli, že celní tarií z r. 1878 zvýšil celní výnos as o 12 mill., tari z r. 1882 pak dále skoro o 10 mill. zl., že o té doby výnos ten stoupl skoro o dalších 15—20 mill. zl. čili 30—40 mill. K, lze směle zvýšení celního výnosu chystaným tarifem páčiti na po- sléze uvedenou sumu, tak že by pro dobu přišti bylo lze počítati s celním výnosem, pohybujícím se kolem 140—150 mill. K, nehledě ku přiroze- nému stoupání následkem vzrůstu populacea konsumu. Toto zvýšení státních důchodů, jež by jinde bylo pro poplatnictvo vítaným, má pro rakouského konsumenta trpkou příchuť; zdra- žuje mu konsumní předměty, aby z toho před- litavská polovice musila odváděti na společné záležitosti nad svůj poměr. Uhersko pak bude z chystaného tarifu míti dvojí výhodu: předně chrání tarif ten převládající tamní zájmy země- dělské, nad to sníži uherské povinné příspěvky ke společným záležitostem nepoměrněji, než by odpovídalo zákonnému poměru kvotnímu.
Předlitavsko Uhry Uhersko
13 article
Se stanoviska hospodářského jest velezají- mavo, jaké důslednosti dovoděny byly ze zásad- ního předpisu, že dle shodných pravidel říditi se má v obou polovicích „zákonodárství o ne- přímých daních souvisících úzce s průmyslo- vou výrobou.“ Účel tohoto předpisu jest jasný; má odňata býti každé polovici možnost, aby pomocí berních zákonů zabraňovala zbožíz druhé polovice přístup do svého obvodu. Uher- ská polovice dovedla obrainým postupem uplat- niti uvedený předpis právě k opačnému účelu. Vystoupila nejprvé s požadavkem, aby z lihu, vy robeného a zdaněného v jedné polovici, nahra žena byla daň druhé polovici, pakli tam bude do vezen a spotřebován. Požadavek ten vypadal tak nevinně, finanční důsledky téhož — hledí k tomu, že přívoz a vývoz lihu mezi oběma polo- vicemi se skoro vyrovnával — byly tak skrovné že v Rakousku neozval se ní jediný hlas prot zákonu (1894), kterým této uherské žádosti bylo vyhověno. Přehliželo-li se ovšem, že hřeš- se tím vlastně proti nejvlastnějšímu účelu jed- noty celního území, kladou-li se takto volným stykům mezi oběma polovicemi jisté překážky t. zv. přikazovacím řízetn. Po prvním tomto úspěchu žádala uherská polovice, aby táž zásada rozšířena byla na ukr, pivo, petrolej. Podařilo se to napřed při cukru; když měla zvýšena býti cukerni daň o 12 K, svolili k tomu Uhři jen pod tou podmínkou, že to, oč daň z jedné do druhé polovice dováženého byla zvýšena, nahra- ženo bude od polovice, ve které byl cukr vy- roben, té polovici, ve kleré cukr byl spotřebo- ván. A při provisorním vyrovnání v r. 1899 do- spěli Uhři k samému cíli; přikazovací řizení roz- šířeno bylo na celou daň cukerní, i na daň z piva a potroloje. Nedosti však na tom; při cukru pro- sadili dokonce v r. 1903 ve formě surtaxy zvláštní elo přechodní.
Uher Uhry Rakousko
14 article
Přikazovací řízení jest porušením zásady jíž dán byl výraz společným zúčtováním celních výtěžků. Řízením tím uplatněna zásada, že ne- přímá daň patří polovici, ve které předmět, dan té podrobený, byl spotřebován. Clo ve své pod statě jest též daní nepřímou. Dlužno tedy zá sadu pro daň z cukru, lihu, piva, petroleje při jatou rozšířiti i na clo. To jest výtěžek celní roz dělován má býti mezi obě polovice, dle toho, jal předměty, elu podrobené v každé z nich byly spotřebovány. Že to možno technicky provésti. dokazují právě předpisy o přikazovacím řízen a o surtaxe cukerní. Uherská polovice dovedla vymoci si přikazo- vacího řízení, když následkem zvýšování přísluš- ných nepřímých daní kynul z toho značný pro- spěch; skutečně musilo Rakousko následkem tohoto řízení nahraditi Uhersku v r. 1901 — pozdější výkazy o výsledcích tohoto řizení nebyly dosud vydány — přes 13 mill. K. Zvýšeným celním tarifem zvýší se dojista celní výtěžky: eož nestálo by to za to, aby rakouská polovice oboru výtěžků celních uplatnila tutéž zásadu. kterou dovedla uherská polovice v oboru nepři- mých daní tak obratně uplatniti? Jaký byl by finanční effekt toho, kdyby vý- těžky celní zúčtovány byly dle spotřeby před- mětů elu podrobených Přednokládácli se, že v Předlitavsku spotřebuje se 80% všeho dovozu do říše a bere-li se za základ suma společných výdajů, jak byla pro r. 1904 rozpočtěna (369 mill. K), sníženo by bylo rakouské břemeno okrouhle o 16 mill. K; kdyby výtěžek celní, jak lze předpokládati, stoupl následkem chystaného tarifu na 140 neb 150 mill. K, znamenalo by to snižení rakouského příspěvku ročně asi o 20 neb 29 mill. K.
Rakousko Uhersko Předlitavsko
15 article
Zbývá ještě otázka, má-li rakouská polovice nějaké zbraně, které mohla by použiti, aby do- sáhla změny v dosavadním způsobu zúčtování celních výtěžků, čili nic. V té příčině není ra- kouská polovice vůči uherské beze zbraně. Touto jest provisorní stav přikazovacího řízení. To- liko ohledně daně z lihu bylo přikazovací řízen zavedeno delinitivně zákonem (ze dne 18. června 1894, ř. z. č. 121, v Uhrách čl. XV. zá- konů z r. 1894). Ohledně ostatních daní (z piva, petroleje, cukru) zavedeno bylo tolo řízení jen na základě cís. nařízení, t. j. provisorně, tak že říšská rada, které tato nařízení musila býti před- ložena, má možnost je zkoumati, po případě i neschváliti; nařízení ta přestala by ihned pla- titi, kdyby i jediná sněmovna je zamitla. Také nebyla dosud v rakouském parlamentu schválena osnova zákona, kterou zavedena má býti surtax — v pravdě zvláštní clo — na cukr, z jedné do druhé polovice dovážený. Lze tedy postaviti takto uherskou polovici před alternativu: bud spravedlivé rozdělení celních výtěžků mezi obě polovice dle spotřeby předmětů, clu podrobe- ných, anebo pominutí příkazovacího řízení př dani z cukru, piva a petroleje a odmítnutí sur- taxy na cukr. Snad by rakouská polovice mohla se odvážiti, aby položila jednou tuto alternativu zvláště v době, ve které následkem nátlaku uher ského chystá se ve formě cukerní surtaxy zá rodek celního šraňku mezi Rakouskem a Uher skem.
Uhry Rakousko
16 article
Delegace. Z Vídně, 21. ledna (Telefonická zpráva »Nár. Listůe.) Kampaň delegační koná se v posledníel letech za poměrů zcela mimořádných. V prostře krisí totiž, ve kterých nalézají se parlameníy obou států. Tyto krise účinkují pak na obě de legace. Dvojím způsobem. Delegnee jsou obra- zem a odrazem zastupitelstev lidu. Vše, co těm proudí, line se do šedesátičlenného sboru, roz hodujícího o záležitostech společných. To je stránka jedna. Byla patrně také tentokráte. Prudčeji než jindy dostala se letos otázka česk do popředí diskusse a politika vniterní zatlačila zahraniční. Jinak určovány jsou terminy a délk zasedání delegačního událostmi sněmovními. Jako před čtyřmi léty za intermezza Wittkov sestoupily se též delegace nyní teprve koncem prosince a jako tehdy tak i teď musila společnt vláda požadovati za rozpočet provisorní Dnes jest tomu pět neděl, co se delegac sestoupily. Kdy budou moci být skončeny, je záhadou. Situace v maďarské sněmovně posla necké zhoršuje se pro vládu každým dnem, ro kování o druhé předloze rekrutové protahuje se do nekonečna, opposice, o které vydávali již úmrtní list, nechce pořádek konat — jak av který čas za takového stavu věci přijde maďarsk
Vídeň
17 article
oddělení delegace do Vídně, nemůže nikdo uhod nouti, natož vypočísti Tvrdilo se za dnešní schůze, že plenum cislajtánské delegace vyřídí budžet zahraniční a bosensko-hercegovský, potom že se odročí. S vojenským že se počká, až bude schválen Maďary. Tvrzení to se ukázalo lichým. Kromě dnes koná se schůze ještě zejtra, pak nastane vůbec v jednání delegaci neurčitá přestávka. Rozprava o rozpočtu zahraničném, který byl dnes na jednacím pořadu, nabyla obsahu velkého. Nemohla být ukončena. Stane se tal zejtra. S české strany promluvi ještě jako po slední řečník delegát dr. Kramář. Debatu zahájil, jak činí již po několik let delegát inženýr Kaft a n. Zástupce Malé strany pražské má v delegacích jubileum. Jest v nieh deset roků a vyjma jediný, vždycky byl prvním mluvčím o záležitostech zahraničných. Dnešn jeho hovor — déle hodiny trvající — byl opětně panorama, ve kterém ukázal zjevy v Evropě av Asii, které provázel kritickým výkladem. Ale ne přestal na projevu názoru skeptického, na p o reformním programu pro Makedonii, nýbrž na- vrhl sám positivní, lidový, jak politický, tak hospodářský program pro tuto zemi ujařmenou. Z rozkošné cesty své letem světem«, vráti se — jako po každé — do vlasti české a tlumoči oproti vládě a Němcům oba kardinální, rozhodně požadavky soudobé české politiky.
Maďar doktor Kramář Němec Vídeň Evropa Asie Makedonie Kaft
18 article
Dalmatský Chorvat Biankini jest nej přednějším harcovníkem za práva národa svéh a slovanské solidarity. Vedl si též dnes bojovně zejmena proti dohodě rakousko- ruské, kterou na zval »nekřesťanskou« Předseda bar. Gautsch přerušil a napo menul ho k mírnějším úsudkům Býv. ministr obchodu dr. Bärnreithe mluvil jako centralistický Starorakušan př r. 1867 o Maďarech. Chce-li kdo býti, jako on politikem reálním, nesmí zapomínati, že vody jsou nevrátivé a ty, že tak zv. jednotu monarchie jednotu německou, sepjatou a sevřenou německou kazajkou odplavily na dobro. Co chtěl říci o prax § 14. pro smlouvý obchodní, nelze vystihnouti Chvilemi se podobalo, jako by byl proti praxi té ale hned uhnul do neurčitostí. Zajímavy byly žaloby tohoto poslance, jakož i dvorního rad- Marcheta, že obchodně-celní politika německá jest namířena a vlastně »jen« proti Rakousku Vidí a vědí to páni ti teprve nyní? Trpké jes poznání.
Chorvat Biankini Gautsch doktor Bärnreith Maďar Rakousko radaMarchet
19 article
Z Vídně, 21. ledna. (C.-B) Plná schůze rakouské delegace zahäjen předsedou bar. Gaulschem o 11.15 hod. Po aul nlisování protokolu poslední schůze ozná mil předseda, že došly různé petice, jež přikázány presenčnímu výboru. Mezi došlými spisy jsou dotazy del. Tol- lingera po předloze o zodpovědnosti společných ministrů; — Biankinova pozřízení kon sulátů v jižní Americe; — náhradě škody dalmatské rodině již Turci, drancujíce plachetní loď »Ovidio«, clou- pili; — po minerálních zřídlech sičavských; — po zlořádech slavby železnic ze Sarajeva do Plevlje; — po náhradě, již je dlužna mozambická společnos rakouskému příslušníku z Dalmacie; — po prodej- mořské soli bosenským obyvatelům z crárních salin a — Ehrenfelsova po akci zem. výboru dolno- rakouského zaopatřováním hospodářských míst vo- jenským dovolencům a záložníkům; — dále petic všeobecné protisoubojové ligy pro Rakousko za podporu jejich snah. Del. dr. Sylvester (v dotazu ku předsedovi byl radou, aby se založil hlavní rejstřík. Předseda slibuje smluviti se se společno vládou o potřebných prostředcích, troufaje, že ješt za tohoto zasedání bude lze sděliti příslušnou od pověd.
Biankinov Turek Ehrenfelsův Del doktor Sylvester Vídeň Tolo jižní Amerika Sarajevo Plevlje Dalmacie Rakousko
20 article
Ministr hr. Goluchowski odpovídá na Bian kinův dotaz po odepřené náhradě chorvatským vystěhovalcům v Transválsku, že anglická vláda ne dávala náhrady za vypovězení z příčiny veřejnéh pořádku a bezpečnosti, nýbrž za méně oprávněné vypovězení. Skutečná škoda byla prý nahiražena skoro úplně. K Rakousku chovala se anglická vláda v těchto věcech ochotně. Škody, způsobené transvál ským vypovězencům, byly zjištěny zvláštní jiho africkou komisí za spolupůsobení úřadníka rak ub konsulátu, pročež není třeba dalšího zakročení velkobritské vlády. — na dotaz téhož delegála po přímém spojen Terstu s Argentinou, že vyjednává se o tom s čest ným konsulem Michanovičem, rakouským usedlíkem v Buenos Avresu. Tento opatří pět lodí, z nichž ti se již staví. Podpory dle dosavadního zákona o po porování mořské plavby dostati nemůže, ale možná že pomocí nového zákona, jenž uskuteční se do konce letoška, bude možná realisovati žádanou trat — na dotaz po ustanovování chorvatštiny zna lých úřadníků u větších konsulátů severoamerických že při zřizování skutečných konsulátů přikázáni jim úřadníci mocní chprvalského jazyka. Z čestnýel konsulátů, kde ministr úřadniky neustanovuje, při kázán chorvatský úřadník filadelfskému; — po odstranění smutečního praporu s budovy chorvatského klubu v Antofagastě, že čilská vlád byla k tomu oprávněna, neboť jednalo se o prapo rakouský. Vyslanec hr. Starzyňski se ničím ne- provinil.
Goluchowský Rakousko Terst Argentina Buenos Avres Antofagasta
21 article
Delegace přechází k jednacímu pořadu zprávě o rozpočtu ministerstva zahra níčných věcí a dodatečných úvěrech na r. 1902/3 (ref. markýz Barquehem) Del. Knítan doznává, že poslední ministrův výklad v posuzování tureckých poměrů silně se blíží sku tečnosti Od svého prvního vystoupení v delegacích počátkem let 90. snažili jsme se vzbuditi zájem ra kouské diplomacie pro tyto neudržitelné poměry, v- douce v klidném hospodářském, kultu ním a národním vývoji zemí balkán ských největší zisk pro bezpečnost ji hovýchodních hranic, pro klid v Bosne a Hercegovině, pro náš průmysla obcho a očekávali jsme především, že se řiši rakouské n této klidné cestě bez krveprolití podaří kýže- ného cíle: moře Aegejského, tedy přístavu soluňského, potom moře Marmorskéh dosáhnouti a svou ztracenou posici Levantě opět vydobýti. Jest jasno, že tyto naše úplně oprávněné snahy jedině v dorozumění s velkou sousedn říší ruskou uskutečniti lze. Těší nás, že se naše diplomacie touto, návštěvo našeho císaře v Rusku a úmluvou rakousko-ruskou urovnanou cestou ubírá a doufáme, že jí i budoucn neopustí Nezažili jsme za své snahy mnoho vděku a musil jsme dáti sobě líbiti mnohé příkré slovo, zvláště byla naše výstraha před dynastií Obrenovičů a jejím hlav ním představitelem, rozkrálem Milanem, nepříjemnou zejmena, když isme radili, a by sobě Rako usko
Barqueh Del Obrenovič Milan Bosne a Hercegovina Rusko Rako
22 title
Prot. dr. Fr. Fie dler
Prot Francie doktor
23 article
V drobném prodej ranní číslo o sobě . . . za odpolední . . . za 2h Ve slialkách na venkovš: zanní čísle. . . . . . odpoladní : . . . . . . . Sh Inserát plati se hotově např Přečplacaní a inserty pěijíná sdnisl- strnoe v Marianské ulici č.3 Tam naehánsjí ze těž rečake tiskárha a expedice „Národnich Listě- Rukopisy se nevracejí.
24 article
hledělo získati spíše sympatie národu balkánských, než jejích dynastií Netušili jsme, že naše výstrahy tak záhy a lak děsně se vyplní, jak se v krvavé noci dne 11. června m. r. v konaku bělehradském stalo. Srbský národ, jenž s obdivuhodnou trpělivostí po dlouhá léta útisk snášel, nemůže býti činěn zodpo- vědným za krvavý skutek 11. června Hlavní bod ministrova výkladu tvoří problé balkánský. Ve všech dnvějších diplomatických projevech vystříhali se diplomati úzkostlivě každého „za saho vání“ do věcí balkánských, až dospěli k vědomí, že bez energického zasažení evropských států kulturních nelze dědíčné zlo tu- recké vyhojiti a bylo usnoseno, aby Rakousko a Rusko společně na základě zmocnění ostatních signa- tárních mocností berlínské smlouvy proti zlořádům tém vystouply. Nehodlám zkoumati, kdo hrál na kongressu ber- línském úlohu „Černého Petra“, neboť rána, k je- jížto hojení byli povoláni diplomaličtí lékaři evropští, zůstala otevřenou, v září roku 1885 ve východní Rumelii vypuknuvší revoluce a připojení tohoto území k Bulharsku strhlo „anglickou náplasť““ z ni avšak čl. 23. berlínské smlouvy ze dne 13. čer- vence 1878 trvá dále v platnosti, který ukláda Turecku, aby zavedlo přiměřené reformyv Makedonii a tureckých zemích pohraničních, jež budou usneseny smíšenými komisemi, v nichž mají vě- dle zástupců velmocí také zasedati domácí činitelé. Tyto komise vypracovaly v r. 1880 reformní před- lohu o 327 článcích, avšak tato byla dle výroku ital- ského ministra zahraničních záležitostí Morina Tu- reckem prostě ignorována, turecké ukrutnosti proti křesťanskému obyvateistvu trvají dále. Také rusko- rakouská dohoda r. 1897 nepřinesla patrně nápravy a zdá se, že se lato obmezila více na ob- polnou kontrolu než na kontrolu programu r- formního.
Černý Petro Morin Rakousko Rusko Rumelie Bulharsko Turecko Makedonie
25 article
Jest tedy divu, že kvasení mezi národy balkán- skými stále roste a že se jeví v bezčetných výtržno- stech? Toto dalo podnět ke známé okružní ceslě hr. Lamzdoría a k sepsání prvních rak.ruských pro- posic Turecku, jelikož původní turecký plán reformní nevyhověl. Při této příležitosti musím vysloviti své politováni. že lidoví zástupci v Rakousku jsou odkázání na cizi úřadní publikace v otázkách, týkajících se bez- prostředně rakouského mocnářství, my musíme ted žádati, aby náš zahraniční úřad, podobně jako v ji- ných státech, předložil každoročně dele- gacímautentické listiny, jež byly vyměněny o otázkách zahraničných v zájmu naší říše, pouhé „exposé“ nám nestačí, jež ve zkroucené, často zá- hadné formě o naší politice se vyslovuje a vše tušiti, nikoli však uhodnouti dá, takové exposě nemůže po- hnouti nás k projevu důvěry a souhlasu. — Nota reformní, kterou v únoru m. r. vele- vyslanci rakouský a ruský sultánovi v dorozumění s ostatními evropskými státy předložili, jest příliš povšechnou, obsahujíc toliko doporučení, by Turecko jmenovalo na jistou dobu generálního inspektora pro vilajety soluňský, bi- tolský akosovský, jemuž se mají podlíditi správ- ci dotyčných okresů, potom povolalo cizí odborníky k organisaci policie a četnictva, jmenovalo také kř- stanské dozorce polní, aby zamezilo řádění Arnaute poskytlo amnestie pro politické přečiny, aby změnil vybírám desátků, zrušilo generální pronajímání jejich. a aby otomanská banka kontrolovala příjmy provinci a užila příjmů nejprvé na potřeby správy místní. Výsledek reformní noty nedal na s dlouho čekali.
Noto Turecko Rakousko
26 article
Dne 17. ledna 1903 povolal generální inspekton Hilmi pašá netábla mitrovického Akifa beye do Skoplje, kde se musil ještě s 20 váženými Albánci za bezpečnost ruského konsula Sčerbiny v Mi- trovici zaručiti a 10. dubna byl tento tureckým vojínem a v srpnu ruský kon- sul Rostkovski v Bitolji tureckým čet- níkem zavražděn. Prvním paprskem slunečným vypuklo v Makedonii povstání, dne 1. května m.r. byl spáchán dynamitový výbuch v Soluni, Albánci vzbouřili se proti reformám, s jejichž provedením se- bě velkovezír Ferid paša — rozený Arnaut — asi nepospíší. Pocit ošklivosti nad tureckými ohavnostmi zmoc- nil se také spojených mocností, pocifovaly, že se jejich opravná akce ztroskolala, což zavdalo podnět ke schůzi císařů rakouského a ruskéhov Mürzstegu. Oba nabyli přesvědčení, že dosavadní úzkostlivé ohledy na panovnická práva sultánova nepřinesly očekávanéh ovoce, přišli k poznání, že nejdůtklivější napomenut valmocí v Cařihradě nesetkají se bez dostatečn- ho nátlaku s výsledkem a nepřemchou vroz- nou renitenci Turecka proti příkazům vlast- ních, zájmů, že lze toho dosáhnouti toliko přiměřeno a přísnou kontrolu tureckých úřadů pomocí civilních agentů ruských a rakouských, reorganisaci tureckělo četnictva a policie a podřízením jich italskému gene- rálu, teritoriálním ohraničením správních okresů co možná dle národností, účastenstvím také křesťano ve správě — podporováním a znovu usazením kře- sťanských uprchlíků, propuštěním ilavů (zeměbrany II. tř.), již s bašibozuky nejvíce ukrutenství spáchali.
Hilmi Albánec Arnaut Skoplje Makedonie Soluň Cařihrad Turecko
27 article
Dotyčná nota byla rak. a ruským velvysiancem sultánovi podána, v Jildizu konala se dlouhá porada. jejímž výsledkem po dlouhém otálení bylo usnesení. že sultán návrhy až na čl. 1 v „zásadě přijímá“ ponechávaje sobě další podrobné mo- difikace Výsledek těchto úmluv mürzstegských závisí tedy opět na „dobré vůli“ Turecka. Věří J. Excellen ce na luto dobrou vůli? Vždyť praví ve svém exposé: „Turecko musí se změniti, chce-li dál žíti. Dnes však jest zřejmo celému světu, že se Tu- recko nezmění, poněvadž se změniti ne může. Úpiná autonomie, rovnoprávnos všech národů v Makedonii: Bulharů, Srbů, Řeků, Rumunů s Turky, nábožen- ská svoboda, řádná úprava berní s po- zvolným vyvazením a rozdělením po- zemků, přísná správa za vlády energi- ckého, křesťanského, velmocemi pocti- vě podporovaného generálního guver- něra. Makedonii lze z Cařihradu sice ovládati, nikoli však spravovali.
J Excellen Bulhar Srba Řek Rumun Turek Turecko Makedonie Cařihrad
28 article
Ministr vytýkal ve svém exposé bulharské vlád „trestuhodnou shovívavost“ vůči komitě- tům povstaleckým, račtež však uvážiti, že třetina bulharského důstojnictva a kněžstv a polovina úřadnictva sestává z Makedonců, že přírostek obyvatelstva v Bulharsku za posledních 10 let v počtu 600.000 osob skládá se nejvíce z přistě- hovalých Makedonců. Nemůže býti tedy s podivením, že nemohou Bul haři klidně přihlížeti k tomu, když Turci v Makedoni bratry jejich jako stádo vraždí. Taktéž mají se vě v Černé Hoře a Srbsku vůči Starému Srb sku. Jest to však vlastním zájmem Rakouska. aby konečně zavládl na poloostrov balkánském klid, a aby toto naše nejdů- ležitější území vývozné bylo vrácen svému přirozenému povolání a klidně- mu vývinu. Zdá se mi, že se Rusko příliš pozdě odhod- lalo k energickému zakročení proti Turecku, dva roky dříve, v době burské války, kdy byma Anglie úplně zaměstnána, byla příhodná doba a jest se co obávati, že hrozící válka japonská odchýlí síly Ruska od Evropy do Asie.
Makedonec Turek Srb Bulharsko Černá hoře Srbsko Rakousko Rusko Turecko Anglie Evropa Asie