1
masthead
28 července 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
A jaké názory, jakě pojmy o léčení cd-
nese sobě teprve mladý dorost do své
praxe, učísli se tu a vidí takové poměry
tam, kde má býti volný prostor a čistý vzduch, vidí-li
nemocné po dvou ležeti na postelích, nebo vůbec na
zemi, vidí-li a zvykne-li sobě na všecky tyto ne-
přístojnosti!? Konec konců bude při přiští své praxi
sobě počínati — zrovna lak... Tyto nešvary, pa-
nující na všech klinikách jak českých, tak německých.
musí tudíž býti odstraněny nejenom k vůli lidem ne-
mocným, nýbrž i k vůli zdárné výchově dorostu.
ježlo jinak ve šlendriánu tomto doroslou celé generace
a šlendrián ten potrvá pak na věky!
Nemocnice proto musí se zvětšit
a protože to na prosoře dosavadní nen
možno, musí býti přenesena jinam, na
místo, kde je dostatek volného pro
storu, někam na periferii měsla. N
místě dosavadním nechť se ponechaj
pouze kliniky.
Stůjž zde malé porovnání s vídeňskými poměry
Dle statistických dat je zřízena:
videňská všeobecná nemocnice . . na 2000 postel
nemocnice na Vídeňce . . . . . » 593 »
Rudolfova . . . . . » 860 »
» Františka Josefa . . . . 620
císařovny Alžběty . . » 530 »
kor. princezny Šiěpánky » 108
Vilémíny . . . . . . » 391
sv. Rocha
velkovévodkyně Žoſie .
ze soukre nrých:
nemocnice Milosrdných bratří . . „ 280
sester . . . 80
Alžbětinek . . . . .
u Františkánů . . . . , 90
židovská . . . . . . » 100
dětská u sv. Anny . . . 120»
» Leopoldova . . » 117
» Rudolfova . . .
sv. Josefa
Vídeňka
František Josef
Alžběta
Roch
Žoſie
Anna
svatý . Josef
Rudolfov
Leopoldov
Alžbětinka
7
article
počel to sice rovněž nevyhovující potřebám residenč-
ního města, přece však mnohem větší nežli v Praze
Ač nelze neuznati, že vady, které konstatovali jsme
pokud se týče polohy u nás, existují také ve Vídni
Také tam leží nemocnice uprostřed města, v IX. okresu
vedle alserských kasáren a podobá se zevnějškem
i vnitřkem naší všeobecné nemocnici. Z počátku po-
mýšlelo se na to, zbourati přiléhající alserovská ka-
sárna a adaptovati je k rozšíření nemocnice, leč
zdá se, že v poslední době od úmyslu toho bylo upu-
štěno a že bylo rozhodnuto, ponechat uprostřed města
jen kliniky, nemocnici pak přeložiti někam na pe-
riferii. *)
Praha
Vídeň
8
article
Tento požadavek jest ostatně nutným také
z ohledů zdravotních, neboť veliké nebezpečí pro
okolní obyvatelstvo znamená nemocnice, položená ve
středu města, je-li spojena také s odděle-
níminíekčním. Při nejbedlivější ostražitosti, pro-
fylaxi a isolaci vylévají se přece jen exkrementy, kter
nejsou a nikdy nemohou býti dostatečně desinfikovány,
prosakují do půdy jako v Praze, kde není bohužel
doposud dobré kanalisace, spodní vodou zaplavovány
jsou na místa jiná, odkud vnikají i do studní a ne-
bezpečí hrozící obyvatelstvu, které jako v Praze, na
zdroje podobné jest odkázáno, netřeba teprve doli-
čovati
Jak vyhovuje nemocnice fakultámí
Z klinik umistěny jsou ve všeobecné nemocnici
především kliniky pro choroby chirurgické — jedna
česká a jedna německá. Český pavillon je nový. By.
postaven asi před 10 lely, ale je naprosto nedostalečný
Že byl špatně postaven, toho důkazem každoroční
opravy a přístavby. Vejdete-li tam, shledáte se s dav
obecenstva čekajícími na chodbách, jimiž vynáše
zároveň ze sálu těžce nemocné a naříkající pacienty
k operacím, zkrátka, při vstupu do pavillonu zočíte
hotový lazaret. Ambulance sama na tak značný nával
naprosto nestačí, a také operační sál je nedostatečný.
Praha
9
article
Byl zřízen původně jenom jeden a teprve před rokem
bylo nutno zříditi menší sál, adaptovaný pro čisté
cperace. Také prostory pro nemocné nehoví požadav-
kům. A tu se buď nemocní, kterých bylo by (řeba ještě
dlouho ošetřovati, z nedostatku místa nevyléčení po-
sílají na Malou stranu pod Petřín, k Milosrdným se-
strám, kde 16kař stabilně žádný nebydlt
a kam jen dochází, kde nemůže tedy o doléčení ta-
kových chirurgických případů býti ani řeči, nebo se
prepustí vůbec, a staly se již případy, že se pacientov
na zašité ráně roztrhly stehy a nebožák vydán tak
všem osudným následkům této nehody, která by se
nestala, kdyby bylo v ústavě místa tolik, aby se léčení
dověsti mohlo až do konce.
Německá chirurgická klinika a oddělení jsou ještě
ve staré budově v přízemku. Mají poněkud více pro-
steru, ale jsou mnohem hůře ještě vypraveny, než
česká oddělení chirurgická.
Petřín
10
article
Pokud jde o lůžka, bylo by třeba počet jejich n
oddělení pro choroby chirurgické aspoň zdvojnásobiti
Interní kliniky a oddělení jsou čtyři.
dvě české a dvě německé kliniky a dvě česká a dvě
německá oddělení. Moderně zařízena jest jen jedna
klinika a oddělení a sice prof. Jaksche, nalézající
se ve zvláštním pavillonu, postaveném na památku
jubilea císaře Františka Josefa, ve kteréžto s přepy-
chem zařízené budově nalézá se kromě německé kli-
niky a oddělení prof. Jaksche také německá klinika
a oddělení prof. Czermaka (oční), jakož i klinikaa
oddělení prof. Franquéa (ženské nemoci). Ostatní tř
interní kliníky a oddělení, které mají jak málo postelí,
tak nedostatečné zařízení, nalézají se vesměs ve staré
budově, jejíž průčelí směřuje do ulice Kateřinské. Nej-
hůře je na tom druhá česká interní klinika a oddělení
prof. Thomayera. Prof. Thomayer sám ve své
vstupní přednášce charakterisoval svoji kliniku těmito
slovy:
„Avšak Fohužel nemohu ani vás, ani sebe uspo-
kojiti sdělením, že po této stránce vyhovuje klinik
naše jen skromným požadavkům. Ba naopak, klinika
a spojené s ní oddělení nemocniční jeví tolik nedostat
ků, že v nich vidím podstatu oněch dalších nesnází
o kterých jsem se v úvodě slov těchto byl zmínil. Tyto
nedostatky jsou příčinou, že s temnou obavou díván
se do budoucna.
Ani klinika naše, ani spojené s ní oddělení ne-
vyhovují požadavkům doby. A to jak ve příčině oše
třování nemocných, tak po stránce české didaktické
Dlužno mně se zármutkem doznati, že nejedna nemoc
nice po českém venkově lépe jest vystrojena, nežli
ústav náš, který má býti budoucímu praktikovi neza-
pomenutelným vzorem.
Jaksch
František Josef
profesor
Czermak
Franqué
Thomayer
11
article
Viztež jen naše nedostatky.
Nemáme žádných přiléhajících isolačních mís-
nosti, kam bychom umístili nemocňé, již se nehodl
k pobylu v sálech obložených větším počtem nemoc
ných. Pronikavě, odporně zapáchající sněť plicní, neb
bronchiektasii dlužno klidně nechati mezi ostatním
nemocnými. Delirující pneumonik ruší po celé noc
klid ostatních nemocných, sdílejících s ním tutéž síň
Nemůžeme odpomoci, neboť není možno nemocné to-
holo druhu isolovati.
Nemáme centrálního topení. Každá místnost vy-
hřává se kamny a následkem toho o nějaké regulaci
teploty v pokojích nemůže býti řeči. Teplota závis
nadobro na individualitě a letoře topícího personálu
někdy přepjalě vysoká, jindy nízká. Zdaliž takovýto
poměr hodí se pro místnosti, v nichž je hygiena přední
zásadou a v nichž ošetřování nemocného má býli vzor-
né, neboť na něm se žák učí, o tom tuším netřeba
ztráceti slova.
Anebo, kdo by věřil, že na počátku dvacátého
století, kdy při každém velkoměstském třípokojovém
bylu nacházíme koupelnu, naše klinika a spojené sn
oddělení koupelny nemají. Nečistí, nově příbyli ne-
mocní koupají se coram populo uprostřed nemocných
ve vaně.
Víře nepodobno!
Není-li však koupelny, jak možno prováděti ně-
jakou hydrotherapii? Nepovažuji léčení vodou za tri
but modě, ale za proceduru při mnohých, zejmen
nervových nemocech nejvýše užilečnou. Avšak jak
ji prováděli? Lázně ústavní potřebám hydrothera-
peutickým ovšem nikterak neslačí, jsou nad to od-
děleny od nás prostranným dvorem. Každý si pomyslí
12
article
*) Poslední, 28. číslo „Allg. Wr. med. Zeilung
přinásí zprávu, že i kliniky vídeňské přeneseny
budou na jiné, volnější místo. Vyhlédnuta k tomu plo-
cha nynějšího ústavu pro choromyslné a ústavu zaopa-
třevacího, zaujímající 170.000 čtver, melrů., kdežto
plecha nynější vídeňské všeobecné nemocnice měří
jen 75.000 člver. melrů.
jak by vypadala hydrolherapie při deseti stupních
mrazu, i kdyby lázeň zařízena byla dobře. Lěčení by
mnohdy způsobilo nemocnému svízel, než nemo
sama.
Podobně není žádných zvláštních místností k
provádění různých fysikálně therapeutických výkonů
Lěčím doposud jisté případy tabes suspensí, kdybych
tak učiniti chtěl u nás, bylo by dlužno činiti tak opě
uprostřed nemocných a therapie by poskytovala ne
mocným utěšené divadlo vysoké třínožky, v jejíž stře
du visí nemocný za hlavu a paže. Kdybychom si přál
těchto alaxií dle methody Frenkelovy, nemáme místa,
kde by se tak činiti mohlo. Nemáme připojení k elek-
trické centrále. Kdyby se nám zachtělo léčiti nemocné
Teslovými proudy, nemáme ani místa k tomu, ani
potřebného proudu.
Není místnosti, kam by se rekonvalescent anebo
nemocný pohyblivý mohl uchýliti.
Upotřebené plátno ložní i tělesně od nemocných
všeho druhu uschovává se ve dřevěných komůrkách
umístěných na chodbě. Není nádob desinfekce schop-
ných, do nichž by se upotřebené prádlo schovávati
mohlo.
Klosely jsou nejvýše nedostalečné a dílem o
místností pro nemocné nad míru vzdálené. Z čísla 44
dostal se nemocný ke klosetu neméně než šesti
dveřmi.
Opatrovnice mají dílem svou ložnici na sále pro
nemocné. Tedy důsledně noclehuje ženský personál
i uprostřed mužských nemocných jako v dobách patri-
archálních.
I otázka mytí nemocných způsobuje svízel, nen
místností zvláštních, kde by se pohybující nemocný
mýti mohl.
Frenkelův
ústav pro choromyslný
13
article
Není žádné čekárny pro ambulantní nemocně,
jichž klinika ke zdárněmu rozvoji svému nevyhnu-
telně má zapotřebí. Nebot, má-li klinika poskytnout
posluchači možnost. seznámiti se s jak možno velikým
počtem obrazů nemocí, musí míti také pilný zřete
k nemocným ambulantním, již proto, že jsou důležite
choroby, kteréž nemocného nenutkají, aby na lůžko
se uchýlil.
Leč naši ambulantní nemocní mají místo čekárny
kus přepažené chodby, a čekali v sousedství přistěnků.
v nichž uschovávají se rozmanilé předměty k ošetřo-
vání nemocných sloužící. Teprve v posledních dnech
jsem docílil, že přístěnky tyto konečně odstraněny
Také prostory, v nichž se vyšetřování ambulantních
nemocných děje, jsou nanejvýše nedostatečné.
Stejně nedostatečná jest výzbroj kliniky po stránc
čistě didaktické. Klinika neměla žádně posluchárny.
Provisorium, ve kterém se dnešního dne nalézáme.
utvořeno je na kvap ze síně pro nemocné. Považoval
jsem prostoru jedině k výkladům sloužící za věc na-
prosto nevyhnutelnou. Nemohl jsem to srovnati se
svým svědomím přednášeti nad nemocným uprostřed
jeho spolutrpících a vyložiti nemocnému a jeho sou-
druhům všecky hrůzy, jež ho po případě očekávají
Nemohl jsem to srovnati se svým svědomím, předná-
šeti v neveliké síni pro nemocné a naplniti takovouto
sini posluchačstvem i připraviti nemocné i o vzduch
i o ten trošek pohodlí, na něž ve svém utrpení mají
právo.
Nepotřebuji také dále podotýkati, že klinická před-
náška v síni pro nemocné trpí velikými nedostalky.
Kde má přednášející ukazovati větší diagram, kresliti
schema, demonstrovati mikroskopický anebo do konc
makroskopický praeparát?
14
article
Jediná neveliká místnost dále slouží za laborato-
rium pro všecky vědecké práce. Na jedinou síň od-
kázány jsou chemické, mikrografické, bakleriologické
a experimentální práce. Chci posluchače své seznámiti
dle možnosti se všemi vyšetřovacími methodami. Kde
je budu cvičiti v klinické mikroskopii — bohužel ne-
mám ještě jasné a čekám na šťastné nějaké vnuknutí
Nemáme doposud přistrojů k roentgenování a
mnohý jiný užitečný vědecký přístroj nám chybí.
Vyčítám všecky tyto nedostatky jako prostý kro-
nikář. Nedávám vyčítání svému žádných stylistických
příkras, ačkoliv by výčet nedostaíků na mnohém místě
ke žhavé salyře vybízel. Počínám si čistě po medicín-
sku, studuji symptomy, a až budu míti celý obraz ne-
dostatků pohromadě, budu se snažiti o nápravu. A ná-
pravu radikální považuji, slavně to zde pravím, z
přední úkol zbývající mně ještě části života.
Především ale prosím, aby výčet těchto všech
nedostatků našich nebyl považován za nějakou ani-
mosní výtku mému předchůdci v ústavě tomto, dáv-
nému a v pravdě osvědčenému příteli mému profes-
soru Maixnerovi. Týž znal nedostatky kliniky a oddě-
lení při nejmenším tak dobře jako já, a snaze jeho
mnohá reforma se podařila, avšak radikální náprava
nebude tak dlouho možná, pokud umístěni zůstaneme
v této staré, původně klášterním cílům sloužíci části
budovy nemocniční.
A nevalně lépe vypadá to na ostatních klinikách
interních.
Dlužno zmínili se dále o německé oční klinice,
která je v nové budově, zřízené s přepychem, kdežto
české souzen úděl Popelčin ve staré budově. Klinika
lato trpí naprostým nedostatkem místa. Jedině všeho
uznání hodněmu úsilí prol. Deyla podařilo se něco
opraviti, pokud ve staré budově bylo možno a zřízen
tam sál operační, laboratoř a posluchárna
(Dokončení.)
Maixner
Popelčin
Deyl
15
article
. . 63 12 postel
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Brandeburku, podej ruku!« Pana dra.
Jana Herbena »práce pro český rozum a pro
českou duši« stává se nevolky všeobecnou
kratochvili naší veřejnosti. Český rozum zů-
stává nad ní stát a česká duše nic o ní nevi.
Jeho obrana podobá se dýmu při rychlém větru
daleko — daleko od ohně zanesenému. Jedná
se o to, že dr. Herben a někteří jiní předáci
mají kompromitující styky s mezinárodním vý-
borem pro šíření evangelia vbei den Czechen«,
kterýžto výbor jest zřízen od všeněmeckého
»Evang. Bundu k hájení německoprotestantských
zájmů« k tomu konci, aby všeněmeckému hnuti
»Los von Rom« vzal »německo-nacionální hrot«.
aby bylo schopno rozšíření také »bei den Cze-
chen«. Jedná se o to, že tyto styky jsou před-
stírány jakožto náboženské, kdežto v podstatč
jsou politické, jak to doznal Schindowski, který
studoval českou otázku za svého pražského po-
bytu i uznal ji zralou pro řešení říšsko
německé a studoval ji výhradně s drem. Her
benem a jeho lidmi, jak to dále dokázáno do-
písem faráře Duška k vynikajícímu členu vše-
německého a prušáckého »Ev. Bundu« a pan
dr. Herben po svém motýlím způsobu vysoko
nad těmito květy třepetá nádhernými svýmí
křídly. Cituje nám i výrok dra. Žáčka o tom,
že mnohem horšími nepřáteli národa českého
než Všeněmci jsou němečtí liberálové, což přeee
jenom nebránilo dru. Žáčkovi, aby s něm.
Brandeburk
Herben
doktor
Schindowski
Dušek
Eva
Žáček
Los on Rom
Cz
17
article
liberály jednal o pověstné smiřovačky, kte-
réž, kdyby se byly uskutečnily, učinily
nedávné dobyli Hranic navždy nemožným. Pan
dr. Herben dokazuje, že Jiří Schönerer nebyl
o nie horším nepřitelem naším jako katolik
p. dr. Herben kličkuje — leč kdybychom chtěli
sledovati pana dra. Herbena v průhledné jeho
obranné taktice, splnili bychom jeho úmysl,
jaký mívá také křepelka, když chce odvésti ne
přítele od hnízda s vejci. Z jeho nedělního
pondělního brimboria jest pro nás jedině konec
zajímavým. Stojí na tom, že smlouvání jehoa
jeho evangelických soudruhů s pruskými emi-
sary o propagaci českého »Los von Rom« jest
dobré dílo, kteréž »Národní Listy« kazí, i pro-
hlašuje veřejně, že se jeho klika k těmto sty-
kům zná a že je i na dále bude vřele
pěstovat, pakliže náš »surový kyj« německé
jeho přátele neodrazí. My prohlašujeme, že
hodlá-li dr. Jan Herben a jeho kamarádi despe-
radové jíti i na dále cestou, na které jsme je
dopadli, že častěji ucill na svých zádech tanco-
vati náš kyj bez ohledu na to, říkají-li mu su-
rový či jemný. Dr. Jan Herben slyšel úsudek
listů, jemu samému nekonečně blíže stojících
než nám, právě listů pokrokových, jichž se do
volával jako rozhodčích nebo jako svých spo
čenců proti společnému nepřiteli, za nějž
má česť nás pokládati. Rozsudek ten by
zdroující, tak zdreující, že si nelz
ostřejší přefstaviti. Pan dr. Herben
— jako by se nechumelilo. Jeho přezírání
osob i věcí jest obdivuhodné, stejně jako
bravura, s jakou daleko do kola vyhýbá se roz-
žhaveným radlicím, jež má přejíti bosou nohou
a dokázati, jak na božím soudu svou nevinnost.
doktor
Herben
Schönerer
Los on Rom
18
article
Stavěti se hloupičkým, v tom byl ode vždy
virtuosem nepřekonatelným. Tak příkladně nie
nechtěl věděti o frankfurtském výboru pro šíření
evangelia bei den Czechen — až přinesla » Gier-
mania« Clemenovu opravu, ale že »Germania«
stojí na svém, že tento domněle mezinárodní
výbor jest instrumentem Bundu a dokazuje to
aktovním materiálem, to zamlčuje. Z článku
»Českého evangelika«, uveřejněného v »Samo-
statnosti« pod tit. »Český evangelík na scestie
a námi otištěného, je dru. Herbenovi nejdůleži-
tějším jádrem výtka, činěná českým evangelíkům,
že se stále víc a více přikloňují k realismu,a
strašně se durdí nad tím, že autor vytýká
realismu, že nebojuje proti centralismu. Že týž
»český evangelik« a patrně muž co nejzevrubněji
informovaný, přímo realismu výtýká, že při-
stižen byl při přímých styclch
s německými hlasateli politického
hesla »Los von Rom« v říši německé,
že s ním hledá cesty k příští ně-
jaké annexi zem! českých k řís
německé, že nejhorlivějšímu spojenci Herbe-
novu, faráři Duškovi, trpce vytýká jeho pověstný
dopis a že byl by hotov bez boje, bez odpor
přistoupiti na annexi Berlínem, že plamennými
slovy proroka jménem mučedníků po-
bělohorských, jménem exulantů,
Bunda
Herben
Herb
Dušek
Giera
Los on Rom
Berlín
výbor pro šířený evangelium bei den Czechen
19
article
Komenského a j. české ev an-
gelíky zapřísahá, aby opu stil
realistické scestí, na němž tápají — to
všechno pro čidla a myslidla dra. Jana Herbena
neexistuje. Jako dialektik je pán tento složen ze
dvou vlastností: prochází nejneprostupnější zdi
důvodů, jako kdyby měl tělo astrální a současně
možno na temení jeho hlavy kouti jak na ko-
vadlině. Vzácný to dar! Za to jeho kongeniáln
světec a losvonromistický prvomučedník český
pan farář Dušek konečně kápl božskou. Přiznal
se, že psal dopis k vynikající osobnosti vše-
německého Evangelischen Bundu pro šíření evan-
gelia »bei den Czechen.« Učinil tak v neděli ve
článku, nadepsaném »Naše styky se souvěrci za-
hraničnými!« Pan C. Dušek domnívá se, že
učiní li toto doznání, tváře se co nejdrzeji, že
bude míti pro sebe všechny cyniky. Je-li jich
dost v realistické straně, není jich mezi vlastními
souvěrci Duškovými daleko žádná většina. Jak-
koliv se kolinský pan farář tváří co možná po-
kleslým v ohledu národnostního nazírání — vlaž-
nost v tom ohledu pokládá za moderně vyvinutý
názor o národnosti — přece jenom jest si vědo m,
že jedna věc je tak nízká, že nelze bez růměnce
o ní mluviti a protož ji přechází mlčením. Aby
citoval aspoň obsahem svůj dopis k předáku
Komenský
Herben
Dušek
C Dušek
Duškův
20
article
Evangelischen Bundu, to dokázal jenom až po
nejehoulostivější jeho jádra. Kdežto v dopise k
předáku prušáckého Evangelischon Bundu o ne-
majetnosti protestantů, kteří nemohou vyjíti vstříe
snahám po evangeliu pro případ annexe k Prusku
píše a přimlouvá se za to, aby protestantismus
mezi Čechy byl dobře ekvipován, aby se na
fešáckou výpravu městských obel na obsazení
předních stráží nelitovalo žádného nákladu, para-
frasuje pan farář toto místo sebeslitovným obra-
tem, že český protestantismus tak jak jest ne-
vábí, a že dopis uvažuje, jak by se mu mělo
pomoci, a »že by na to ničím nemělo
býti šetřeno«. Že však máme tu co činiti
s detěrnou suplikou za pruské přispěni
pruskými penězi na ekvipování
fešácké vypravení předních stráž
pro hnutí »Los von Rom« bei den Czechen,
to pan farář zamlčuje s eleganeí nejvybrouše-
nějšího katolického jezovity! Kdybychom se
chtěli snížiti k jeho stylu, který snese místo
o »telení se krav u Bakongů«, napsali bychom,
že jen nově zrozená bakongská telata dají se
takovými bliktry omámiti. Mluvil-li pan fará
v Kasselu na schůzi jednoty Gustava Adolfa
o tom, že by se mělo české evangelické církvi
pomáhati, a píše-li »Ev. Bundu« o peníze,
jimiž by se nemělo šetřiti na vábné ozdobení prote
stantských, jak dí, trosek bei den Czechen, není te
dokonce jedne! »Gustav Adolf- Versin« jest ja-
kýmsi druhem nábož. matice, pečující o diasporu
mimoněmeckou a také o sbory v Čechách; budiž
Bunda
Los
Rom
Gustav Adolf
Eva
Versin
Čechy
Kassel
21
article
Ačkoli toho sluší v zájmu evangelického vy-
znání v Čechách co nejvíce litovati, že sbory
jeho nemohou se obejíti bez těchto přispěvků,
ale »Ev. Bund« jest zuřivě všeněmecká, agilační
losvonromistická korporace, kteráž odhodlala s
k šílenství propagace losvonromistické snad
jenom proto, že šílenství to považovala za
uskutečnitelné jen z důvodu toho, že se jí na-
bídly a podaly k tomu české ruce. Konaly li se
schůze realistů, pokrokovců a jakýchsi Mlado-
čechů s programem annexe a opatření pro případ
této annexe a diví-li se p. C. Dušek, že my
o těchto schůzích nevíme, myslíme, že podiv
súčastněných na této schůzi, pokud nejsou za-
svěceni o realistických transakcích s pruskými
emisary, byl tím větší, když se dozvěděli, že
mezi nimi seděl pruský — zpravodaj. Leda,
že by slavné shromáždění bylo samo uložilo
p. Duškovi, aby o něm referoval pruské instanci
pro větší slávu krále pruského. Jaká bezedná
propast mravní bidy a sebezahození leží v těchto
konfesích Duškových a Herbenových, o tom
oba pánové, jak se zdá, nemají ani tušení.
Těžko lze pochopiti, že propasť tu oceňují staro-
šovstva 42 evangelických sborů českých, kteráž
přenesla to přes sebe, že připojila na konec
nedělního »Času« své podpisy k osvědčení proti
domnělému našemu útoku ze dne 13. t. m. a na
ochranu cti akarakteru lidu evan-
gelického. S veškerým klidem, ale tím větším
důrazem odmítáme od sebe toto obvinění, u nás
nikdy nebylo ani slova napsáno proti eti a karak-
teru českého lidu evangelického. To jest zúmy-
slné a vědomé zaměňování a směšování pojmů
a fakt. My jsme psali proti určitým osobám poli-
tickým, realistickým a proti některým výslovně
Eva
C Dušek
Dušek
Duškův
Herbenův
Čechy
22
article
jmenovaným duchovním vyznání evangelického,
obvinili jsme je z určitých činů, nesrovnatel-
ných s »krví, slzami velduchů české reformace
a s odvěkou pravou láskou, která jest dumovem
u českých evangelíků.« Doufají-li pak pode
psaná starošovstva, že český lid evangelický
s pomocí boží a u víře v Krista v těžkých
dobách osvědčí onu pevnost karakteru, které
bude potřebovat milý náš národ v rozhodném
boji za své bytí, pak se mýli tato starošovstva,
domnívají-li se, že uveřejňují os vědčen
pro Herbena a Duška. Neboť míníli to upři
mně — a nemáme příčiny o tom pochybovati — jest
jejich osvědčení protestem proti bezkaraklernosti
a protestem proti počínání lidí, kteli
vidí otázku bytí lidu českého v brzkém řešení
říšsko-německou annexí a nákladnými přípra-
vami k ní pruskými peněžitými prostředky
Co snad hodlají říci 42 starošovstva evangel
ckých sborů českých, že se ztotožňuj
s pověstným nálezem Schindow
ského o zralém stavu české otázky
a že se prohlašují za solidární
pověstným dopisem faráře Duška?
Jak to napsal »Český evangelík« v nedělní »S
mostatnosti«?
»Volám proto ve jměnu mučedníků pobělo-
horských, ve jménu českých exulantů, ve jménu
Komenského k českým evangelíkům, aby se
vzpamatovali zavčas a scestí, na kte-
rém nyní tápají, opustili. Rychle,
rychle; neboť národ jde vstříe
vážným chvilím. Ať jsou chvíle
ty jen velkými, nikoli však také
osudnými!«
Herben
Dušek
Komenský
23
article
— Slavnost Sokola turnovského. Sokolská
jednota turnovská oslaví ve dnech 1. a 2. srpna
jubileum svého 40letého trvání se sletem a ve
řejným župním cvičením Ještědské župy Be-
neše Heřmanova. Jednota turnovská jest sedmá
jednota, založená již v roce 1862 a dnes,
po čtyřiceti letech, pochlubiti se může nejen
nádhernou sokolnou, již v r. 1898 nákladem
120.000 K postavenou, ale i bohatou kulturní
činnosti, kterou povznesla nejen Turnov, ale
celé okolí. Turnovská jednota sdružila čelně
jednoty, jichž ponejvíce ona byla tvůrkyní,
v župu Ještědskou, již Turnov jest sířediskem.
Slavnost zapečne v sobotu slavnostním večerem.
V neděli odpoledne po slavnostní řeči dra. J
Scheinera z Prahy, započne veřejné župní cvi-
čení, k němuž již dnes přihlásilo se na sta
Sokolů. Slavnost pro Turnovsko jest významná
a bude vzpružením nejen pro ideje Sokolstva,
ale i pro další obranný boj nedalekého ně
mectva. Redakční odbor Sokola turnovského
vydal k slavnosti objemný památník, jenž nejen
přispěje k podrobnému poznání sokolské a kul-
turní činnosti jednoty, ale bude významnou
knihou v sokolské literatuře vůbee.
— Z Voticka. (Volby. Národní ne
tečnost.) Dne 25. července konaly se v na-
šem okresu volby do okresního zastupitelstva
za skupinu velkostatku. Výsledek překvapuje
Z 11 oprávněných voličů dostavili se tři maji-
telé velkostatku osobně a pět poslalo plnomoc
níky. Ač okres náš jest úplně český, přece ne
malou úlohu hraje zde jako vůbec na českém
jihu několik Němců. Zvoleni byli Schlesinger
z Votic, Tischer ze Smilkova, Pollak z Olbra-
movic a Wilz z Ratměřie. K těm přidalse
pan Machlinger za velkostatek Zvěstov, který
hned před volbou svou plnou moc jim postoupil.
Sokol
J Scheiner
Němec
Schlesinger
Tischer
Pollak
Wilz
Machlinger
Turnov
Praha
Voticko
Zvolen
Votice
Smilkov
Olbro
Zvěstov
24
article
Příčinou tohoto úspěchu německého jest neteč-
nost některých velkostatkářů, kteří se vůbec
nedostavili, ani nikoho nesplnomocnili. Osobně
dostavili se pouze páni Vladimír hr. Aichelburg
a Marian šl. z Hochinfelsu. Tím dobyli němečti
židé snadno vítězství. Volil jeden druhého.
Ostatní hlasy získali od neprozřetelných plno-
mocníků. Že volba tato jest pravým skandálem,
netřeba dokládati. Obce venkovské i městské
se uchránily, za to však netečnost a neprozíra-
vost některých velkostatkářů přivodila ve sboru
okresního zastupitelstva takové poměry. Že
Němci v tak důležitém sboru využitkují svého
postavení ve svůj prospěch a že budou praco
vati do svých rukou, jest jisto. Je-li to tak
všude, pak se nedivme, že jejich rozpinavost
roste. Bylo by žádoueno, aby veřejnost na tyto
křiklavé poměry zavčas byla upozorněna, aby
chom za dnešních, pro náš fnárod tak nesnad
ných poměrů, všichni byli na stráži a doufali,
že i páni konservativní velkostatkáři svých po-
vinností budou bdělí.
Vladimíra
Aichelburg
Mariana
Němec
25
article
— Osobní. Pan MUDr. Josef Svoboda, léka
na Král. Vinohraděch, Korunní tř. č. 88, mešká od
28. července mimo Prahu a zastupuje jej p. V UD .
Josef Šimek, Jungmannova tř. č. 57 (proli nové vino-
hradské tržnici).
— Z české vysoké školy technické. Inženýr pan
Karel Skalický z Vodňan v Čechách podrobil se
druhé státní zkoušce z odboru stavebního inženýr
ství a uznán velmi způsobilým.
— Úmrtí V neděli 26. července o 2. hod. odpol
zemřel v pražských kruzích všeobecně známý a vá
žený zubní lékař p. MUDr. Josef Němeček. V ze
snulém ztrácí vlasť věrného a upřímného syna, chu-
dina pak vždy štědrého a obětavého podporovatele.
— Předevčírem skonal po kratičké, sotva dvoudenní
nemoci pan František Rossi, úřadník ředitelství
Buštěhradské dráhy ve věku 45 let. Pohřeb konán
bude dnes v úterý 28. července t. r. o 41/2 hod. odp.
z ústřední kaple hřbitova vinohradského.
MUDr
Svoboda
Král
Šimek
Jungmannův
Skalický
Němeček
Ross
Praha
Vodňany
Čechy
český vysoký škola technický
26
article
— Osobní z pošty. Poštmistry druhé třídy byli
jmenováni: Frant. Krupař (Sedlice u Blatné, pošt-
mistr Václav Svatoň (Domousice), poštovní výpo-
mocní úřadníci Karel Klanert (Zámrsk) a Josef Pa-
ter (Libice n. C) a poštmistr Karel Rössler (Hork
n. J.). — Přeložení byli poštmistři druhé třídy: Jan
Schörger z Vrbátek do Skalice-Goldebrunnua
Františka Gseisingerová z Hořovic u Horosedel
do Žihle. Pensionování byli: vrchní poštmistr Alois
Siegl (v Chrasti u Chrudimí), poštmistrová první u.
Ludmila Pyrová (Čes. Skalice). Mista poštovních
expedientů byla propůjčena poštovní expeditorce Bar-
boře Kutheilové (Hrdlořezy-Malešice) a Karolině
Řeháčkově (Klomin)
— Anglický král Edvard přibude v druhé polo
vině měsíce srpna do Marianských Lázní na léčení
Jak soukromý telegram oznamuje, zdrží se král
Edvard v Marianských lázních na zapřenou pod
jmenem lord Lancaster tři neděle. V hotelu » Weimare
zamluveno pro jeho družinu 32 pokojů.
— Ernest Denis, slavný autor »Konce české
samostatnosti« a »Českého znovuzrození« a jiných
děl, věnovaných historii české, byl vyznamenán
vládou francouzskou rytířským řádem čestné legie.
»Figaro« provází jmenování jeho touto poznámkou
»Professor na literární fakultě university pařížské,
lauréat Institutu (Akademie věd a umění), výlečný
učitel, od počátku své činnosti věnoval se studiu
české historie, kterou vylíčil ve čtyřech velkýeh
svazcích, velmi podrobně dokumentovaných a zají-
mavě psaných. Denis je zároveň literát a historik
stejně vážený pro jistotu svého učení, jako pro př-
most své povahy.« Doufáme, že vyznamenání slav
néhio historika, naší věci prokázavšího tolik neoce
nilelných služeb, bude českou veřejností radostne
uvíláno.
František
Krupař
Svatoň
Domousice
Klanert
Rössler
Schörger
Gseisingerová
Siegl
Pyrová
Kutheil
Řeháčkův
Klomin
Edvard
Lancaster
Denis
Figaro
Sedlice
Blatná
Zámrsk
Libice
Vrbátky
Skalica
Hořovice
Horosedel
Žihla
Chrast
Chrudim
Hrdlořezy
Malešice
Weimar
Če . Skalica
literární fakulta univerzita pařížský
lauréat institut
akademie věda
Josef patera
anglický král
27
article
— Železniční ministerstvo nenabylo přesvěd-
čení... že projekt dvojkolejného spojení trali Spálená
ulice—Král. Vinohrady s tratí Karlín—Malé strana
jest naprostou potřebou. Právnímu zástupci majitele
jednoho domu č. 113 a 114, o něž se jedná, zasláno
bylo totiž vysvětlení magistrátu král. hl. města Prahy.
Vedle podstatné části magistrátního přípisu, také jako
ukázku slohu uvádíme celý přípis v doslovném znění.
Bude-li z něho čtenář moudrým, jest ovšem jiná věc.
„C. k. místodržitelství v Praze podalo c. k. ministerstvu
železnic ze dne 21. února 1903 pod č. 14.539 zprávu
o výsledku politické pochůzky a jednání vyvlastňova-
cího v příčině projektu pro dvojkolejné spojení trati
Spálená ulice—Král. Vinohrady s tratí Karlín—Malá
strana elektrických drah král. hl. města Prahy. Z vý-
sledku zmíněného úřadního jednání a vývodu po-
chozího protokolu nemohlo ministerstvo železnic na-
býti přesvědčení, že pro dvojkolejné spojení tratí stává
se stanoviska provozování dráhy naprostě potřeby,
pročež také se zřetelm na námitky majitelů domů
čp. 113—II. a 114—II. proli žádanému vyvlasinění
jejich objektů nemůže vysloviti, že zřízení a provozo-
vání zmíněné spojovací tratí činí nutným vyvlastnění
naznačených domů, Ministerstvu železnic vidí se tedy
se zřetelem na jinak bezzávadný výsledek politické
pochůzky udělit prozatímně pro projekt, ohledně něhož
se pochůzka konala, stavební povolení, budou-li za-
chovány podmínky, kladené c. k. poštovním a telegraf-
ním ředilelstvím v Praze, k nimž zástupci městské rady
přistoupili; avšak toto povolení může jenom tehdy na-
býti působnosti, bude-li ke stavbě potřebný pozemek
získán po dobrém. Pro případ, že by se získání těchto
Král
Karlín
Praha
28
article
stavení nezdařilo po dobrém a městská rada by trvala
na tom, získati tyto objekty vyvlastněním, bylo by
nutno dodalečným šetřením zjisliti způsobem každou
pochybnost vylučujícím, zda jest zřízení zamýšleného
dvoukolejného spojení vůbec a právě na kritickém
místě nevyhnutelně zapotřebí a zda ji lze považovati
za podnik obecně prospěšný ve smyslu § 1. zákona
ze dne 18. února 1878 č. 30 ř. z. či zda nelze jiným
přiměřeným opatřením při provozování elektrických
pouličních drah v Praze nabýti jiného, ještě účelněj-
šího rozřešení pro odstranění ivrzených dopravních
obtíží. Ostatně musila by na základě nynějších oprav-
ných a místních poměrů v Praze blíže probrána býti
olázka, zda by přechodu vozů mezi svrchu naznače-
nými tratěmi — nutno-li jej, jak prokázáno, zříditi
z technických ohledů jízdních nebo provozovacích
právě při vůstění ulice Spálené do Ferdinandovy třídy
— nemohlo býti docíleno bez přivzetí svrchu zmíně-
ných domů, nebo jednoho z nich, snad jednokolejním
spojením a přiměřenými opatřeními k zamezení obá-
vaného hromadění vozů, postavením dozorčího orgánu
řídícího dopravu vozů etc etc. O tom dáváme vědět
vedle výnosu c. k. místodržitelství.
— Sociální komise obce pražské a sousedních
obcí. V poslední schůzi komise vysloveno bylo jedno-
myslné přání, aby počatá akce ke zřízení sboru
„Ochrana mládeže“ dovedena byla k žádou-
címu uskutečnění nejpozději do konce září t. r. Za tou
příčinou požádán člen komise mag. adjunkt p. Jos
Ferdinandův
Praha
29
article
VIk, aby laskavě vykonal potřebné ještě poslední pří-
pravy, bez zřetele k dalšímu cíli, jakým jest zřízení
svazu chudinského všech obcí policejního obvodu praž-
ského. Spolu vysloveno očekávání, že všechny obce
policejního obvodu pražského přistoupí ke společnému
rychlému provedení „Ochrany mládeže“ tím
spíše, anať tato instituce nebude na nich vymáhati
žádných mimořádných obětí. Konstatováno, že se ko-
nají všechny přípravy k olevření útulny proženské
služebné v Praze a zároveň k otevření útulny
pro děti, jež policie při žebrotě neb
toulce postihne a zatkne. V útulně budou
opatřeny děti do té doby, dokud se neslane rozhod-
nutí, jakého zákonitého prostředku dlužno užíti k zá-
chraně děti před další mravní zkázou. — Řemeslnicko-
živnostenská beseda v Praze podala své mínění a ná-
vrhy ohledně zřízení útulny přo učně, kteří nemohou
bydleti u mistrů. Aby ve věci té došlo se cíle způso-
bem nejvýhodnějším, požádána budou v té věci z
dobré zdám ještě živnostenská společenstva pražská
a správa Ústavu král. hlav. města Prahy pro bez-
platné zprostředkování práce. Referentem o útulně
pro učně zvolen zemský rada p. dr. Krejčí. Statistická
kancelář práce ve Vídni vyžádala si podrobné zprávy
o usneseních sociální komise pražské. — Poněvadž
v Drážďanech bude výstava všech obecních zařízení
německých měst, usneseno doporučiti městské radě,
aby za účelem studia vysláni byli na ni zástupcové
jednotlivých referátů obce pražské. Usneseno zakou-
piti jistý počet brožur „Dělnické byty a noclehárny“,
Vik
Krejčí
Praha
Vídeň
Drážďany
řemeslnickýživnostenský beseda v Praga
30
article
„O zdravotních nedostalcích bytů na venkově“ a
„Wohnungsfůrsorge fůr Arbeiter und Bedienstete.“ Z
člena sociální komise navržen touto komisí městské
radě přednosta Ústavu král. hlav. města Prahy pro
bezplatné zprostředkování práce p. P. Projza. —
V příští schůzi sociální komise přiděleny budou jedno-
tlivé záležitosti, o kterých v minulých schůzích komise
se jednalo, k podání referátů pp. prof. dru. Bráfovi,
prof. dru. Horáčkovi, doc. dru. Grubrovi, dru. Tů-
movi, dru. Fáčkovi, dru. Schustrovi a zemskému r-
devi dru. Krejčímu. Subkomitét, jemuž přidělena byla
záležitost alkoholismu, podá referát ve schůzi v mě-
síci září.
Projza
profesor
doktor
Bráf
Horáček
docent
Fáček
Schustr
Praha
Arbeiter und Bedienstout
31
article
— Do Nárední rady byli za „Volně sdružení ne-
odvislých poslanců na sněmu král. českého“ zvoleni
v neděli dne 26. července: posl. dr. Karel Baxa a posl.
dr. Miroslav Stránecký.
— Famětní deska na rodném domě básníka a spl-
sovatele Rudolla Pokorného v Heřmanově Městci od-
halena bude slavnostně, jak jsme již oznámili, příští
neděli dne 2. srpna t. r. Program takto jest stanoven:
V sobolu dne 1. srpna: V hotelu Pivničkově slavnostní
akademie za laskavého spoluúčinkování: pí. Marie Mu-
silevé, koncertní pěvkyně v Chrudimi, pana Cyrila
Ursina, inženýra král. hl. města Prahy, p. ředitelea
skladatele O. Havlasy, pana R. Šálka, koncertisty na
housle a pěveckého spolku „Vlastislav“. Začátek přesně
o 1/29. hodině večer. — V neděli dne 2. srpna: O 6.
hod. ráno budíček. O 10. hod. dop.: seřadění všech
spolků na náměstí Kinského. Průvod k rodnému domu
básníka na náměstí Palackého O 1/411. hod. slavnostní
řeč, prosloví professor Fr. Sekanina, jednatel spolku
českých spisovatelů „Máj“ v Praze. Na to odhalení
pamětní desky. Sbory zapěje pěvecký spolek „Vlasti-
slav“, osobním řízením skladatele p. řid. O. Havlasy.
O 1 hodině odpol. společný banket v hotelu „U bílého
beránka“ na náměstí Palackého. Přihlášky k bankelu
(kuvert 3 K) přijímá včetně do 30. t. m. městská rada
v Heřmanově Městci. Hudební čísla při banketu obstará
úplná kapela heřmanoměstecká. Dirigent p. O. Ha-
vlasa. O půl 3. hodině odp. seřadění všech p. t. spolků
a hostů na Palackého náměstí. Průvod do knížecích
sadů „Na paláci“, kdež počne ve 3 hodiny odpol.
lidová slavnost. Slovenské tance. Dětské hry. Solové
výstupy. Buffet. Koncert místní kapely řízením skla-
datele p. O. Havlasy. Vstupné ke slavnosti 40 h. —
V pondělí dne 3. srpna: Hromadná návštěva zvláštním
vlakem východočeské výstavy v Pardubicích.
doktor
Baxa
Stránecký
Pokorný
Marie
Ursin
O Havlasa
R Šálek
Vlastislav
Palacký
Sekanina
Buffet
Havlasa
Městec
Chrudim
Praha
náměstí Kinský
na náměstí
Francie
náměstí Palacký
Heřmanův Městec
Palacký náměstí
Pardubice
spolek český spisovatel
městský rada
32
article
— Oěkování v Žižkově. Obyvatelstvo města Žiž-
kova upozorňuje se, že ve středu dne 29. t. m. se
naposledy očkuje.
— Nesnadná sontěž. O uprázdněné místo mi
strovské strojnického oddělení při král. zemské prů-
mysl. škole v Kolíně přihlásilo se 37 kandidátů ve-
směs dobře kvalifikovaných.
— Změny držobnosti. Majitelka niťařského závodu
v Praze, paní Karolina Platilová, koupila od paní
Marie Müllerové polovici domu č. p. 440-II. »V kůl-
ně« v Apolinářské ul. za 19.800 K. Majetník kupe-
ckého závodu »U mouřenína«, pan Antonín Neander,
koupil od pana Karla a Karoliny Fleissigovy Kruši-
novy dům č. p. 281 III. »U zlatého řetězu« v ulici
k Mostu na Menším městě za 44.000 K. Velko-
obchodník s vínem pan Edvard Kleinschnitz koupil
od soukromníka pana Leopolda Löwyho dům č. p.
359 v Jungmannově ul. na Smíchově za 126.000 .
— Bourání starých domů v Praze. Těchto dnů
zahájeno bylo bourání domu č. p. 246 II. su Kout-
ských« a su Doubků« č. p. 247-Ii. v Šllkovské ulici,
v asannční čtvrti vojtěšské.
— Dítě dusilo se knoflíkem. Děcka ráda vidl
lesklé předměty. Kde se jim co nahodí, hned se
ručkama předmětu toho uchopí a přirozeno jest, že jej
k ústům tisknou. Tak na př. nalezl předvčírem půl-
druhého roku starý synek kočího Antonín Jiroušoveo
z č. 321 v Českém Brodě lesklý knofilk. Vzal jej do
úst a když předmět byl ovlhčen, vklouzl ubohému
děcku do hrtanu; děcko počalo se pak dusiti. Dostalo
se mu pomoci a poněvadž bylo naprosto potřebí nutné
operace, byl hošík dopraven do všcobecné nemocnice
k léčení.
Platilová
Müller
Neander
Karel
Fleissigův
K Velko
Kleinschnitz
Löwy
Kout
Jiroušoveo
Žižkov
Žiž
Kolín
Praha
Most
Jungmannův ulice
Smíchov
Šllkovský ulice
Český Brod
Kruša
zlatý řetěz