ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 54c80a60-70c0-11dc-8c3c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: org 12, person 109, place 93, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
28. července 1903.
4 masthead
Císlo 204
5 article
rozličných slovanských národů. Majíce na zř- teli sjednocení roztroušených sil, pracujíeíeh v tomtéž směru a též velikou důležitost a užitek jaký může míti studium slovanské minulosti pro moskevskou archeologickou společnost, podepsan členové žádají, aby se zřídilo v naší Společnost zvláštní slovanské oddělení čili komise, která by shora vytknutý úkol na sebe vzala.« Podepsán byl prof. moskevské university J. Linničenko a 11 jiných členů, ponejvíce pro ťessorů vyšších ústavů moskevských. Návrh byl jednohlasně schválen a oddělen ihned zřízeno. Od té doby minulo 10 roků. Nedávno slovanské oddělení slavilo v úzkém kroužku jubileum svého desltiletého trvání učené své činnosti. Oddělení nemá pravidelných schůzí; čle nové se scházejí na pozvání předsedovo, oby- čejně jednou za měsíc, ovšem jenom v době zimní, V sezení koná se jedna nebo dvě před- nášky, o nichž se pak vede volná debata. Hoste jsou vítáni a scházejí se v hojném počtu. Bě- hem deseti let byla 61 schůze, přednášel pak 127.
univerzita J . Linničenko
6 article
Přihlížejíce k přednáškám jednotlivých členů. shledáváme, že studium slovanských starožitno stí soustředilo se hlavně na studium 1. apo kryfů, 2. pověstí, 3. některých jednotlivých památek starého slovansko-ruského písemnictví. 4. památek slovanské a ruské literatury překla- dové, 5 památek písemnictví poutnického (do zaslíbené země), jednotlivých starých spisovatelů a bezejmenných spisů, 7. slovanských překladů sv. písma a 8 památek starého, církevně slo- vanského jazyka. Mimo to obrácen byl zřetel na otázky historické, na studium národní slo- vesnosti, na ruský jazyk a jeho dialektické zvláštnosti, na obrazopis (i konografii) a drobno- pis (miniaturu). Jestliže k tomu připojíme ještě práce, týkající se rusko-slovanské bibliografie, vyčerpáme tím všechny oddíly slavistiky, které více méně poskytovaly látku k přednáškám ve Slovanské komisi. Z čelnějších přednášek uvedeme následu- jící: 1. Přehled slovanských knihoven v Ra- kousku a Srbsku. 2. Slovanské rukopisy v Ru- munsku. 3. O dualu ve staroslovanštině 4. O významu amuletů, nazvaných zmijovníky. (3). 5. O národní slovesnosti a lite- ratuře 18. století. 6. O řeči polabských Slo vanů. 7. O maloruských pořekladech v sedlecké gubernii. 8. O vynalezení slovanské azbuky 9. Vysvětlivky mnohých forem církevně-slovan- ského jazyka a m.j.
svatý . písmo Srbsko
7 article
Mimo pravidelné přednášky a spojené nimi debaty čteny byly též posudky a výňatky z nových prací, jednajících o slavistice. Tak čten byl posudek prof. dr. Niedrla o práci prof. dra. Píče: »Archeologický výzkum v středních Čechách s předmluvou. Bojové, Markomani Češi dle svědectví historického a archeologi- ckého«. Dále čteny byly posudky o Vondrá- kově: Altslovenische Studien, o J. Polivkově Kronika o Bruncvikovi v ruské literatuře,o Vlčkových dějinách literatury české, o nejnověj ších pracích prof. Sobolevského a Karského. Z oboru slovanské paleografie aj. Ve významné dni byla pořádána sezení na památku znamenitých mužů (HOM), kteřísi získali zvláštních zásluh o slovanskou vědu. Tak na př. jedno sezení bylo věnováno památce P. Šafaříka, při čemž prof. Brandt posuzoval Šafaříka jako zpytovatele slovanských řečí a písmen, a prof. Lavrov přednášel o životě a vě- decké činnosti Šafaříkově. Jiné sezení věnováno bylo vědecké činnosti Františka Palackého, jehož zásluhách o vývin historické vědy české obšírně pojednal tentýž prof. moskevský Brandt. Dále se přednášelo o básnické rodině srbské Iljičů, o činnosti Dobrjanského, o slovanofilov Chomjakovu a v minulém roce o Kollárovi, pěvci »Slávy deery«. Slovanská komise vydává svůj vlastní č sopis, který vychází v neurčitých lhůtách. Do- posud vyšly tři díly velkého formátu pod názvem Drevnosti. Trudy slovanské komise moskevské archeologické společnosti. Moskva 1895, 1898 a 1902. V časopise jsou vytištěny důležitější přednášky, protokoly jednotlivých schůzí a ne- krology znamenitějších slavistů, mezi nimiž se nalézá nekrolog bývalého bibliothekáře českého
profesor doktor Niedrla Píč Markoman Čech Sobolevský Karski P Šafařík Brandt Šafařík Lavrov Šafaříkův Palacký Chomjakov Kollár deera Čechy Moskva Homa Altslovenische Studien Polivkov kronika Drevnost
8 article
sice v zápětí zase zvráceno a zavřeno, požádati za šestidenní příměří. Leč jakým právem smělo shromáždění pokládati generály anglické za tk naivní, aby povolovali lhůtu, než Burové dovtipí se způsobu, jak z pasti vyváznouti? Byla to báječná krátkozrakost, či spíše... něco jiného!“ „Nicméně měla komanda burská i tehd ještě příležitosti nazbyt, uniknouti směrem do Oldenburku či Witzieshoeku. Avšak Prinsloc na místě všeho odebral se ke generálovi Hunterovi. vyjednati s ním podmínky příměří. Angličan je arci nepovolil. 29. července vzdal se tedy Prins- loo bez podmínky se všemi svými Bury a co ještě povážlivější bylo: Vilonel, odsouzenýa vězněný velezrádce, hrál při kapitulaci roli vy- nikající.“ S Prinslooem vzdali se generál Crawther velitelé Pavel de Villiers, Ferreira, Joubert, d Plooij, Potgieter, van der Merve, Roux a celkem asi 3000 občanů. Generálové Froneman, Fourie. de Villiers (harrismithský) a velitelé Basebrock.
Burová Hunter Angličan Prins Crawther Pavel Villiers Ferreira Joubert Potgieter Roux Froneman Fourie Oldenburk Witzieshoek d Plooij der Merv
9 article
Olivier, Visser, Kolbe a jiní unikli s některým počtem občanů a 6—7 děly. „Jak označiti čin Martina Prinslooa i ostat- ních vyšších důstojníků burských? Vina spadá na bedra i prostých Burů? Zasluhují právem pranýře pro všecky budoucí časy.“ „Následovala ještě smutná dohra: velik počet občanů z Harrismithska a část velitk vredeské, kteří byli pohromě již unikli, odjel z domova a vzdali se v Harrismithu generálu Mae Donaldovi. Jen skřípotem zubů lze vzpomínati kterak lehkomyslně vrhal se náš lid do bahna potupy a zkázy. Harrismithšti měli ve svých řa- dách vlastizrádce, jakéhos Petra Maree, jenž byl členem parlamentu. Ten zejmena zasazoval se za kapitulaci; požívaje velikého vlivu mezi li dem, přemluvil občany k hanebnému činu, on- čelný ze šedesáti poslanců, kteří byli hlasoval — pro válku! Toť jeden z příkladů, a opakuji nebýti odrodilců, chabých všeho druhu a Kafrů. události — pokud člověk odhadnouti dovede — jinak by se byly utvářily . ..
Olivier Visser Kolb Martino Prinsloo Mae Petro Maree
10 article
Jinak řečeno: Burští předáci nesprávně od- hadovali mravní sílu svého národa, pustili se zápas na základě falešných předpokladů a pod lehli okolnostem podceňovaným. — os. musea Vrtátka, sestavený pisatelem těchto řádků. Tvůrcem a duší díla byl a je až doposud prok moskevské university Matvěj Ivanovič Sokolov Přesvědčiv se, že je půda pro jeho dílo mezi členy archeologické společnosti vhodná, ohlížel se po spolupracovnicích. A když je nalezl, při- stoupil k uskutečnění díla, které zajisté zaslu- huje našich sympatií, anoť seznamuje moskevské učené kroužky s učenou činností a vědeckými snahami jiných slovanských národů. Bylo bysi jen přáti, aby podobné učené kroužky vznikaly nejenom v ostatních universitních střediskách ruských, nýbrž i v jiných větších městech, aby se tím v ruské intelligenci vzbudil žádoucí zájem pro věci slovanské. Členové slovanské komise, majíce na zřeteli vynikající působení svého před- sedy, uchystali mu po uplynutí prvního decennia dojemnou slavnost na důkaz své vděčnosti z jeho zásluhy o utvoření slovanské komise. J. Havelka.
J Havelka muzeum Vrtátka univerzita Matvěj Ivanovič Sokolov
11 article
René Henry o makedonské otázce. V »L' Eelairu« ze dne 26. t. m. uve- řejňuje René Henry zajímavou studii, v níž varuje Makedoňany před dalšími skutky zou- falé revoluce. Slova francouzského publicisty jsou prodehnuta opravdovým citem pro věc make- donskou a slovanskou. Domlouvá povstalým Bulharům, aby nedali se mýlit sympatickými projevy z ciziny, jež nemají než platonický vý- znam: »Praví přátelé Makedoňanů, Bulharů Srbů,« píše Henry, »mají upřímně prohlásiti, že za nynější situace v Evropě je cesta revoluční a válečná, kterou se chtějí teď opět dáti, velmi nebezpečnou, vedoucí k propasti.« Makedonšt vůdcové ztratili již asi všechny své illuse o za- kročení Evropy ve prospěch boje za svobodu. Západní mocnosti neučiní pro ně ničeho. Francie je pro mír a chce-li býti věrnou allianci, musí se řídit dle tendence ruské politiky. Italie má na mysli jen svůj zájem o Albanii a žárlivé střeží rovněž sobeckou politiku rakouskou. Anglie je velmi nestejná ve svém poměru k Balkánu, ke krajům, jež zve »near eart«, intrikuje ovšem s Bulhary stambulovskými v Cařihradě a v Plov- divu, ale pohlíží jen na »daleký východ« a ko- lem oceánu indického a tichého. Její stanovisko vyjádřil vynikající publicista: »Otázka východní nestojí za život jediného granátníka anglického Jedině Německo, Rusko a Rakousko by mohly aktivně zasáhnouti do simbroglia makedonského«. Německo je ovšem přitelem ottomanské říše. jejíž armádu reorganisovali pruští důstojníci.
René Henry V L Bulhar Makedoňan Srba Henry Evropa Francie Albánie Anglie Balkán Cařihrad Plov Německo Rusko Rakousko
12 article
Mezi Rakouskem a Ruskem od r. 1897 je do hodnutí k udržení statu quo. Společně zástupe obou mocností navrhli turecké vládě plán re- forem, jež však Bulhaři prohlásili za nedosta- tečné a směšné. Ani na malé státy slovanské na Balkáně nemohou Bulhaři spoléhati. Ru munsko je neutrální, politicky ovládané Něme- ckem. Řecko stojí proti Slovanům a kloní se k Turecku. Jedině zbývá Srbsko a Černá Hora, kde nyní převládá proud sympatický, zasáhnula činem do otázky bulharské. Ale tři malé státy Bulharsko, Srbsko a Černá Hora, nemohou pod- stoupiti rozhodný boj s tureckou říší. Nábledy Henryovy jsou pessimistické a dle něho revo luční pokusy na Balkáně jsou beznadějné. Nebezpečí německé a volha papeže. Ve »Figaru« ze dne 26. t. m. čteme článek Georgesa Villiersa, redaktora zahraniční rubriky o nebezpečí německém. Stojí za zmínku, jak osvětluje nový rozmach politické výbojnosti německé. Německo sleduje posledních 10 let politiku shody s Vatikánem, chce pomocí jeho získati doma podporu katolického středu a za hranicemi dosíci protektorátu missií katolických, dosud patřícího Francii. Němci zanechali antikleri- kálního Kulfurkampfu. Bývalá katolická opposice, vedená Windthorstem, stala se teď vládní stranou. Ve Francii naproti tomu vláda započala boj proti katolictví, čehož Německo chytře vy- užitkovalo pro sebe. Německo mocně zorganiso- valo své katolické missie, jež pomáhají šířiti německý vliv zejmena na východě. Důležité posice v Asii, Americe jižní, v Africe západn i východní jsou obsazeny missionářskými posád- kami německými. V posledních letech rychle se rozmohly německé missionářské ústavy v Mal
Bulhar Figar Němec Rakousko Rusko Balkán Řecko Turecko Srbsko Černá Hora Bulharsko Německo Vatikán Francie Asie Afrika Mala Slovan Georges Villiersa
13 article
Asii, které jsou platnými agenturami německé svělové politiky. Přes to Lev XIII. nechtěl do- tknouti se francouzského protektorátu, ač fran- couzská vláda byla stále nepřátelštější vůč církvi. Němci však doufají nyní, že zmoení se tohoto staletého privilegia francouzského po volbě nového jim přátelského papeže. Tím jen vzroste síla Německa. Villiers praví, že Francie sama usnadňuje dílo německé a dává svou protikato- lickou politikou nepříteli do ruky zbraň proti sobě. »Figaro« vyzývá vládu, aby nezapominala zásluh missií francouzských a nepodporovala svým pronásledováním jich plány německé vlády. Francouzská expanse utrpi pohromu, do- sáhne-li Německo svého cíle po volbě nástupee Lva XIII. a Villiers končí prohlášením, že otázk tato není náboženská, ani politická, ale ná- rodní.
Lev Němec Villiers Figaro Lev XIII Asie Německo Francie
14 article
Změny v pruském ministerstvu. V příčině změn, jež prý nastanou na pod zim v pruském ministerstvu, píší »Pos. N. Nachr.«: Ministr vnitra svob. pán Hammerstein sotva se toho dočká, aby podzimní pruské zemské volby řídil jako chef nynějšího svého ressortu. Jediným a naprosto určitým kandidátem na jeho místo jest bývalý vůdce konservativní strany, nynější zemský ředitel brandeburský vicepresident panské sněmovny, svob. p. M an- teufíel, který požívá plné důvěry na místě nejvyšším a považuje se za povolaného muže, by napravil hlavu odpůrcům průplavů. Manteuffe jest sice konservativeem, ale nevzpírá se mo- derním snahám. Úkolem jeho patrně bude, aby svojí vážností na pravici prosadil průplavn projekt. Také ministr spravedlnosti Schön- stedt postoupí své místo známému presidentu vrchního zemského soudu jedné z východníeh provincil.« Že odstoupí Schönstedt, potvrzuje i »Berl Tageblatt« a dodává, že se tak stane nejpozději na podzím. Rovněž odstoupení Hammersteinovo není prý pravdě nepodobným. Provedl za své ministerské činnosti tolik kotrmelců — z nichž netečné chování vlády vůči nouzi, zaviněné po- vodní ve Slezsku, není nejmenším — že zralým iest pro úřad vrchního presidenta. Zmíněný li
Posa N Nachr Hammerstein Schön Berl Tageblatt Hammersteinův Slezsko panská sněmovna M an
15 article
také připouští, že Manteufflovi by se podařilo. prosaditi průplavní předlohu, protože za nynější celkové situace politické nepokládali by konser vativci opportunním, činiti této předloze ne- zlomný odpor. Změna volebního řádu v Sasku. Volby do říšského sněmu německého v Sa- sku, při nichž 22 mandáty ze 23 padly tam do rukou sociálním demokratům, působily tak mocným dojmem, že saská vláda neví si nyn při opravě volebního řádu do zemského sněmu žádné rady, by zamezila, aby sociální demo- kraté nedomohli se většiny také ve druhé sta- vovské sněmovně. Z této tísně mají ji nyní vysvoboditi četné návrhy na opravu volebního řádu v Sasku, pocházející od jednotlivců, z nichž pro zajímavost uvádíme dnes dva, které dle »Leipz. Tagebl.« činí dva vážení členové strany národních liberálů. Oba návrhy odmítají vše- obecné a rovné právo hlasovací s výslovným podotknutím, že se tím má zameziti sociálně- demokratická většina ve druhé sněmovně. Prvý návrh rozděluje voliče ve čtyři skupiny dle po- volání takto: samostatné osoby při zemědělstv volí 20 poslanců, samostatné osoby v průmyslu obchodu a dopravě 20 poslanců, svobodná po volání 18 a ostatní rovněž 18 poslanců, v dopl ňovacích volbách pak vojenští vyslou- žilci a otcové tří a více vojínů (l) akademicky vzdělaní muži a poplatníci s nej větší daní dohromady 20 poslanců v příme volbě.
Sasko
16 article
Druhý návrh ponechává dosavadní systém tří volebních tříd bez vpočtení pozemkové daně. z nichž každá volila by 30 poslanců přímo tajně. Rozdělení ve městské a venkovské volebnt okresy by dle obou návrhů odpadlo. Tyto návrhy, vyšlé z kruhů liberálních mnoho liberálnosti v sobě nemají a nebude na ní zbudována, jak za dnešních poměrů v Sasku bezpečně lze očekávati, ani příšti volebn oprava. Mandžursko. Jakou cenu mají poplašné zprávy, šířené z Londýna o napjetí a hrozícím vypuknutí války mezi Ruskem a Japonskem, ukazuje znovu sdě- lení »Voss. Zlgu« z Londýna, dle kterého lon- dýnské ruské vyslanectví prohlašuje, že neprav- divou je zpráva, jako by se prine Č in zdráha otevříti Mandžursko cizincům. Toto vyslanectv tvrdí dále s veškerou určitosti, že Rusko své závazky splní do písmenky a že nebude ame- ricko čínské dohodě činiti žádných obuíží. Také japonské vyslanectví v Londýně pro hlašuje všechny pověsti o válce za výmysl že Japonsko a Spojené státy severoamerické jednaly společně, jenom že Japonsko chovalo se zdrželivěji.
Voss Sasko Londýn Rusko Japonsko spojený stát
17 article Živelní pohromy.
Živelní pohromy. Zemská banka královstvi českého. V dnešní za předsednictví náměstka vrchního ředitele JUDra J. Podlipného a přítomnosti ředitelů Hečmana Jandy Josefa Hyrše, JUDra. J. Lošťáka a náhradníka JUDra J. Malého konané schůzi ředitelstva Zemské banky byly návrhy stálého řediteje dra. J. Lošťáka, týkajíc se pomocné akce pro kraje stížené poslední živelní pohromou, s malými formálními změnami jednohlasně přijaty a předloženy pak ke schválení výboru zem- Pan poslanec dr. Lad. Dvořák, vrátiv se z No derneye, ostrova v Severním moři, kde dlsl v léčení včera odpoledne do Prahy, odjiždí dnes ráno do všech měst svého volebního okresu, jež krupobitím byla těžce stížena. skému.
J Podlipný Hečman Janda Hyrš JUDr J Lošťák JUDr J Malý doktor Lada Dvořák severní moře Praha
18 article
Z Budětic (okres Sušice). Dne 19. t. m. po šeste hodině večerní stihlo celý sušický okres strašné krupobití. Dvě třetiny okresu po obou stranách Otavy, kde i naše obec se nalezá, jsou ožebračeny Kroupy velikosti vlašských ořechů a slepičích vaje vytloukly okna, srážely větve s ovocem se stromů úrodu polní úplně zničily, ptactvo a drobnou zvěř potloukly. Místo obilí s polí sváží se kroupami na- tlučený hnůj z lesů. Uváží-li se, že náš chudý pošu- mavský kraj, zejmena naše obec, jest v posledních desiti létech mezi jinými živelními pohromami, su- chem a mokrem, již potřetí stižena hrozným kru- pobitím, jakého není pamětníka, netřeba líčiti bídu a soužení dělnického lidu. Politování hodno, že lidé k tomu povolaní a z kruhů, jichž tato hrůza přímo se netýká, kteří v prvých okamžicích přece jen ne- byli tak rozrušeni jako rolnictvo, před samou sklizní svého celého svého majetku, nepoukázali veřejnosti a vyšším úřadům na tolo naše neštěstí tak, jak to učinili povolaní orgánové v jich okresích. Místo- držitel, když už byl v okresu sousedním, měl shléd- nouti i hrůzu v našem okresu sušickém ! Poslance máme jednoho Němce, druhého . . ., pan hejtman by nejraněji viděl, kdyby rolnictvo i v tomto neštěstí mlčelo a jen dále platilo, intelligence nedbá a tak je v této věci náš okres zpola umičen.
Kroupa Němec Budětice Sušice Otava
19 article
Z Libušína. Divadelní společnost Josefa a Antoni Faltysových uspořádala dne 25. července t. r. před stavení ve prospěch obyvatel v král. českém živeln pohromou stižených. Za přispění obecní rady při prodeji lístků vybráno bylo 50 K, kteréž svému účelu odevzdány budou. Z okresu lonnského. (Pův. zpr.) Jako v jiných krajích zemí koruny české letošního léta v dnech právě minulých způsobeny byly hrozné škody krupo bitím neb průtrží mračen, tak i v okresu lounském živelní pohromy přivodily pravou katastrofu, jejíž následky budou bída a nouze, které krutě dolehnou na zdejší přičinlivý lid rolnický a dělný. Vělšina obyvatelstva našeho okresu hledí starostlivě vstřic děsivé budoucnosti. Rolnictvo na Lounsku poškozeno bylo již ve značné míře polními hraboši, kteří minu- lého roku na podzim a letos na jaře ve velkém množství se objevili v polovině okresu a způsobili na polnostech, zejmena na ozimech a travinách škody veliké. Na to dostavila se sucha jako r. 1893.
Josef Antoň Faltysův Libušín Lounsko
20 article
Po několik měsíců v okresu vůbec nepršelo, země byla vypráhlá, obilí a traviny zakrněly, schnuly na polích. O píci bude velká nouze, seno nebylo téměř žádné. Timto hrozným suchem utrpěli zdejší hospo- dáři velikých škod na obilí i travinách a zejmena na chmelnicích. V polovině okresu pěstuje se totiž zvláště po nejvíce jen chmel, který slyne svou dobrou jakostí. Letošním suchem však je chmel v okresu lounském téměř úplně zničen, pouze v některých občích ve chmelnicích výše položených se udržel, však i ten jest špatný. Co to znamená pro rolnictvo této části okresu, kde se zvláště chmel pěstuje, lze se domyslili. Škoda způsobená jde do sta tisíců. Rolnictvo zbaveno jest letos hlavního, ba jediného výnosu svého hospodářství. A aby kata- strofa v celém okresu byla dovršena, postihlo celý téměř okres ve dnech právě minulých děsné krupo- bití, jakého zde nepamatují. Kroupy, ba vlastně kusy ledu zničily na polích a chmelnicích, co dosud suchem zhubeno nebylo. A k tomu ke všemu rolníci většinou pojištění ani vůbec nejsou, neboť pro ne- příznivá poslední hospodářská léta málokdo se dal pojistiti. V některých obcích zničena jest úroda úplně.
21 article
Vypadá to smutně v celém téměř okresu, až na ně- kolik obcí, které byly alespoň od krupobití uchrá- něny. Ze všeho zeje pustota, prázdnota, nouze bída. Aby tyto byly alespoň poněkud zmírněny lid zachován před zoufalstvím, o to přičiniti se jest povinností všech orgánů k tomu povolaných, zejmen státu a země. Okresní výbor v Lounech učinil ji potřebné kroky k zjednání státní i zemské pomoci. Vláda byla požádána, aby vyslala svého zástupe do okresu k shlédnutí způsobených pohrom. Jménem poškozených obcí podala se žádost za udělení stát ních podpor těm, kdož poškozeni byli tak, že v nouz se ocítí. Zakročeno bude o státní a zemskou bez- úročnou půjčku pro poškozené obce. C. k. okresn hejtmanství bylo požádáno, aby se ujalo těžce po- škozených zájmů obyvatelstva v okresu a mělo při slevě daní k poškozeným zření v největší míře.
Louny
22 article
Z Ml. Vožice. K četným dotazdm, jak městc naše o zmírnění bídy se stará, odpovídáme: Hne druhého dne po stihnuvší nás katastrofé obrátilos okresní i městské zastupitelstvo s prosbou k místo- držiteli, okresnímu hejímanu a poslanci Langovi. aby přijeli shlédnouti způsobené škody a zubože nému kraji pomocí svou přispěli. Zároveň zaslán žádost k c. k. místodržitelství a klubu českých po slaneů na radě říšské, aby okresu poskytnuta státn subvence, aby odvolány byly letošní vojenské ma névry, a na ně preliminovaný obnos přiřknut by poškozeným, jakož aby vláda nákladem svým k- nečně přikročila ke zřízení velenutné lokální dráby v našem okresu. Ve schůzi, dne 26. t. m. konané připojilo se také okresní zastupitelstvo k záchrann akci, jejíž návrh, z našich řad vycházející, v denních časopisech dne 24. července byl uveřejněn. Do pří slušné komise zvoleni pp.: okresní starosta Hojovec hrabě Kuenburk, JUDr. Bedřich hrabě Deym; ředitel velkostatku Joachymsthal, městský radní V. Rosol hoštický farffě P. Teplý. Kromě toho objíždějí již po tři dny okres pp. Hojovec, hrabě Deym a ředlitei Joachymshal, odhadujíce škody na osení způsobené.
Lang Kuenburk JUDr Deym Joachymsthal V Rosol P Teplá Joachymshal
23 article
Odhad škod na budovách, zahradách a lesich obsta rávají jednotlivými obcemi zvolení důvěrníci. V nej bližších dnech odebere se pak do Vídně zvolená deputace, aby na příslušných místech o stavbě lo- kální dráhy v okrese mladovožickém intervenovala. V. výkaz příspěvků složených v kanceláří pra- sidia rady král. hlavního města Prahy pro obyvatele v království českém živelní pohromou stížené Rudolf Auerhann, zemský pokladník . . K Josef Štědrý, revident c. k. stát. drah v. v. Sl. Jos. Reisserova, učitelka . . . .. Nejmenovaný P 20.10 Karel Kubeš, ředitel v. v. . . . . . 10.50 Nejmenovaný z Nymburka . . . .. Stolová společnost »Padesátka« v Karlfně Dolno-břežanští ochotníci Občanská záložna v Třebenicích . .. Fr. Pokorný, ředitel cukrovaru Vrbatky. A. S., Kouřím Manželé Choutkovi z Prahy: (na Tábor 25 K, na Světlou 25 K) . . . . Dr. Ant. Heveroch Úhrnem . . K 253.6 K tomu dle I., II., III. a IV. výkazu . . » 1371-10 Celkem . . K 1624.70
Auerhann Josef štědrý Reisserův Kubeš František Pokorná Vrbatka A S Choutka doktor Antonín Heveroch Vídeň Praha Nymburk Karlfn Dolno Třebenice Tábor jmenovaný
24 article
V. výkaz příspěvků, složených v kanceláři Nár jednoty pošumavské ve prospěch jihočeských menšin krupobitim těžce posližených: V hostinei p. Josela Kubíka ve Vršovicích »na Borovance« vybralo se na podnět p. hostinského v neděli dne 26. července ke svrchu uvedenému účelu od denních hostů a z výtěžku z kuželníku obnos . . . . K 7.34 Pp hosté »u Fleků« v Praze . . . . . . » 50.— P. dr. Ant. Piskáček, obvodní lékař v Kostelci u Prostějova Sl. dobročinná a vzděl. beseda »František Palacký« v Praze . . . . . . . . . » 40.— Na smíchovské plovárně vybráno plavčíkem p. Mukenšnablem v damském oddělení . » 26.3 V panském oddělení plavčíky: p. Tišerem . . » 13.40 p. Zenklem. . » 8 4 p. Krauskopem » 7.6 S darem ústředního výboru 1000 K celkem do dnes přijato K 1277. 04. Další příspěvky přijímá kancelář N. J. P. v Praze ve Vodičkově ulici č. 36, v domě Národní kavárny
Josel Kubík Borovanka doktor Antonín Piskáček Palacká Tišer Vršovice Praha Kostelec u Prostějov Vodičkův ulice p . Zenkl
25 article Výstavy.
Výstavy. Výstavy pro nměleckou výchovu v Kutné Hoře. Vj stava kutnohorská nabývá hned v prvých dnech pro no vost svou a idealní účel čím dále, tím větší obliby; ná vštěva jest velice četná a dle příprav, jež jednollivé hlavně učitelské korporace činí ku prohlédnutí výslavy dá se souditi na velice čestný výsledek záslužného podniku. Uznání hodnou solidaritou učitelstva českého nazvati sluší zájem, jaký jeví jednotlivé učitelské spolky podniku tomu, kterým má býti do vychovatel ství vnesen nový, jarý duch, povznášející již útlou mysl dětskou. Četné spolky učitelské a korporac ochotně dle možnosti přispěly k uskutečnění myšlenky kutnohorské Budče. Další peněžité příspěvky zaslaly Česká akademie Františka Josefa v Praze 200 bratrské jednoty učitelské: soběslavská 10 K, haber ská 5 K, podbělohorská 10 K, vlašímská 5 K, pře loučská 10 K, duchcovská 10 K, sobotecká 8 K, hlin ská 10 K, čáslavská 10 K, poděbradská 20 K, pod kazínská 10 K, roudnická 10 K, skutečská 5 vysokomýtská 8 K, litomyšlská 3 K, hořovická 8 choustníktučapská 5 K, místní školní rada v Záboř 10 K, v Křečhoři 10 K, pan Bělský, dvorní dodavate v Kulné Hoře, 25 K. Nové příspěvky docházely v po- sledních dnech a registrovány budou později. Návštěva na pardubické výstavě. První den vý slavy pardubické těšil se návštěvě 28.000 osob z těch dopraveno bylo dráhami a to severozápadn 2500 a státní dráhou 2600 osob. V Pardubicích vy dávány jízdní lístky u třech pokladen, ale nikteral návalu osob nestačily. Proto musila býti zřízena n výstavišti zvláštní pokladna pro výdej lístků. Lístky vydávají se k jízdě tam i zpět. Zahájení výstavy pardubické súčastnil se jak zástupce výkonného výboru národul strany svobodo myslné též pan JUDr. Jan Vejvar, advokátv Karlíně.
Bělský JUDr Vejvar Kutná hoře Budeč Praha Křečhoř 10 K Kulný hoře Pardubice Karlín Český akademie František Josef Záboř 10 K soběslavský 10 K
26 article
Krajinská hospodářaká, průmyslová a živnosten ská výstava v Třebíči od 2. do 30. srpna 1903. Na proti koberci se znakem města Třebíče jest vchod do třetího oddělení výstaviště, jež plošným obsabem jest největší a jsou na něm nejrozsáhlejší pavíllony. zemědělský a průmyslový. Uprostřed obou stojí na vyvýšeném místě pavillon hudební. Z něho zazní- vají večer zvuky výstavní kapely, řízené p. Máchalem Naproti pavillonu hudebnímu při zdi, jež výslaviště na straně jihozápadní částečně ohraničuje, jest žele- tavská pivnice a s ní sousedí na obou stranách roz- lehlé, polokryté budovy, v nichž umístěny jsou stroje hospodářské a jejich součásti, kočáry, váhy atd. N straně severozápadní za průmyslovým palácem jest rozsáhlé cvičiště k sokolskému sletu dne 9. srpna. Za ním jest veliká plocha půdy pro vystavování drů- beře, hovězího dobytka, koní atd. Technologické průmyslové museum obchodní živnontenské komory v Praze pořádá ústřední obvo dovou výstavu prací vyznamených na místních vý stavách: ve Dvoře Králové, Hořicích, Jaroměři, Ji lemnici, Kostelci n. Orl., Libáni, Mělníku, Miletíně Nechanicích, Novém Městě n. M., Nové Pace, Polic n. M., Rychnově n. Kn., Turnově, Úpici a ve Vojicíel u příležitostí výstavy českého severovýchodu v Hoři- cích v době od 2.—7. srpna 1903. Výběr z těcho prací vystaven bude na zemské ústřední výstavě vy znamenaných prací z měst celého království v Par dubicí ch od 15.—30. srpna
Máchal Rychnův Třebíč Praha Dvůr Králové Hořice Jaroměř Kostelec můj Orlický Libáň Mělník Miletín Nechanice Nový město můj Nová Paka Kněžná Turnov Úpice Vojicíel
27 article K poměrům v pražské c. k. vše- obecné nemocnici.
K poměrům v pražské c. k. vše- obecné nemocnici. Neblahé dvě události, které v nejnovější dob přihodily se na klinickém oddělení prof. dra. Jaksche v budově c. k. všeobecné nemocnice pražské, vzbu- dily pochopitelné vzrušení v kruzích nejen lékař- ských, nýbrž i ve veřejnosti vůbec. Míníme tudíž, že nebude nevčasným a tím méně bezvýznamným ob šírnější rozbor poměrů, které ve zdejší všeobecné ne- mocnici vládnou již po léta a za které novým a velevýmluvným isou dokladem „účinné a vášně prosté“ pěče vídeňských vlád nejen c vývoj česl vědy lékařské, nýbrž o veřejné zdravotnictví vůbe jehož veliký národohospodářský význam v kulturních státech dávno se pochopil. Podotýkáme, že úvaha naše založena je na podkladě ryze věcném a že opírá n o dala čerpaná v kruzícb odborníků zkušených a n slovo vzatých.
profesor doktor Jaksch
28 article
Než-li přejdeme k rozboru podrobnému, zmíníme se především o otázce významu pražské vše obecné nemocnice Otázka tato rozpadá se ve dva oddíly: 1. Jaký význam má nemocnice zmíněná pro obecenstvo, resp. nemocné, kteří chtějí se v ní léčiti a 2. jaký význam má pro lékařský dorost, který hodlá se v ní vzdělá- vati v samostatné, praktické lékaře- Pokud jde o stránku prvou, má pražská všeobecn nemocnice význam mnohem větší, než nějaká ne- mecnice okresní, protože jsou v ní umístěny dvě lékařské lakulty a poněvadž do ní ode dávna již po- sílaly a posílaji se i z markrabství moravského a vč- vodství slezského, ba také z míst mimo Rakousko téžké případy chorob dílem k pozorování, dílem k sta- novení diagnosy, dílem k léčení. Nemocnice zdejší získala si v tom ohledu u obyvatelstva zemí koruny české i za jich hranicemi slušné jméno a renomě.
Rakousko
29 article
Proto je naší povinností, zpozorujeme-li, že by ústav tento nemohl sobě svého renomé zachovati a že ne hevěl by požadavkům, jež mu věda i moderní pokrok Čech ukládá, dháti o nápravu a jakmile zpozoruje ve řejnost, že stát anebo jeho orgánové tohoto úkolu ne dbají, musí chopiti se iniciativy a přiměti povolané orgány k plnění převzatých povinností sama Význam všeobecné nemocnice pro dorost lékařský dán je lím, že v budově její umístěny jsou dvě lé- kařské fakulty (česká a německá) a zejmena tk zv. praktické odbory lékařských fakult. Nesmí se pře- hlédnouti, že my Čechové máme lékařskou fakultu jedinou a protože ve všech oborech vidíme, ž stát spokojí se pravidelně jen zřízením té či oné in- stituce české a pak dělá pouze to, co musí, není pak divu, že i zdejší nemocnice v tomto případě ne- počíná si jinak. Leč máme-li již tuto instituci jedinou. musíme tím více hleděti a naléhati, by stát k je- jímu zvelebení podnikal vše, co vědecky je možno a ne toliko to, co činiti musí.
Čecho Čechy kařský fakulta odbor lékařský fakulta
30 article
Dlužno kromě toho povážiti, že Němci v říši ma lékařských fakult 20, v Rakousku 5, vesměs velic dobře siluovaných, krásně zařízených a bohatě doto- vaných a že pro Němce neznamenala by nedostatečnost zdejší fakulty újmy téměř pražádné, kdežto my do- posud odkázáni jsme na instituci jedinou, ze kte- réhožto fakta sama již vyplývá nulnost naléhati n to, by přestalo již nespravedlivé spoření státní po- kladny, jde-li o fakultu naši a by instituce tato dl významu svého i dle své důležitosti způsobem přimě- řeným a řádným byla zvelebována a všestranně re- spektována. Nezáležíť pouze na tom, by řidili ji mu- žcvé bystří, vzdělaní a vědecké práce schopní, nýbrz také na tom, by se jim poskytlo potřebných pro- středků: dobrých laboratoří, dobře dotovaných klinik řádného zajištění hmotného, tak, aby mohli sobě ope- třovati nulných moderních pomůcek, zřizovati knihov- ny atd. A tážeme se teď, přihlížejíce ke všem uvedeným okolnostem, zda všeobecná nemocnice pražská po- žadavkům na ni v obou směrech kladeným vyhovuje? Vyhovuje požadavkům obecenstva, vyhovuje poža- davkům lékařského dorostu?.
Němec Rakousko ma lékařský fakulta 20
31 article
Přihlédneme-li k věci samě, dlužno uvésti ná sledující: Nemocnice je uprostřed Prahy a nemá žádn zahrady. Na malém komplexu stěsnána je řad budov, v nichž je vzduch ovšem stísněný a pro zdárný úspěch léčby samotné tudíž méně přiznivý. Moderni nemocnice má míti v okolí s dostatek volného pro- steru, protože je celá řada chorob, kde nelze ne- mocného nechati stále ležeti na lůžku a kde ho po případě dlužno i s lůžkem přenésti na čerstvý vzduch buď do dvora nebo do zahrady. O léto podmínce však ve všeobecné nemocnici není ani řeči. Chybou ne- změrnou, ba neodpustitelnou bylo, že se nepomýšlelo před 20 lety při zřizování klinik na to, že bude současně se vzrůstem Prahy a předměstí třeba ne- mocnici rozšiřovati. Vždyť již na místě samém byle lze tehda získati prostory mnohem větší nežli je dnes mohl se za laciný peníz koupiti „Hrádek“, který získal, bohužel, soukromník a vystavěl na ploše řadu činžáků, takže místo, kterého by byla potřebovala ne- mocnice na zahrady neb domy pro úřadníky, kanceláře atd. je teď ztraceno Jednalo se potom též o koupi ústavu hluchoně- mých. V poslední době ústav tento za drahý peníz byl získán, od té chvíle však přes rok již stojí prázdný a nedělá se v něm pranic. Zde nejlepší doklad ne- hybnosti správy státní: nejen že v čas nepomý- šlela na nezbytné v budoucnosti rozšíření nemocnice nýbrž i když objekt koupila, nechává jej zcela ladem Jeť hotovým okrádáním státu, když za 80.000 K koup se budova a nechá se pak plně nevyužitkovanou. T kteři řídí správu, rozhodně poškozují erár a myslí-l. že nahradí státu škodu způsobenou tím, že budou še třiti na nemocných, jednají ještě nespravedlivěji a zvrá- ceněji. Šetřiti se dá, ale způsobem zcela jiným
Praha T kter
32 article
Svého času byla příležitost, umístiti nemocnici v rozsáhlé zahradě ve Slupech. Věc mohla se tě pro vésti tak, že by se byla slupská zahrada spojil se všeobecnou nemocnicí a v tom případě by byl nemocnice vzdor tomu, že by byla uprostřed města, přece ještě jakž takž odpovídala moderním požadav- kům. Ostatně na tento moment nepamatovali pání při zřizování jiných odborných léčebných ústavů Tak nepamatoval na př. zemský výbor na zahradu u nalezince, kde je sice krásná budova, ale žádní zahrada a tuléž vadu vytkneuti sluší překrásně sic zbudované a překrásně zařízené nové dětské nemoc- nici na Karlově. V posledních letech dosahuje počet pacientů (le- žících), léčených samotnou nemocnicí, cifry 20.000 do roka. Patrno tedy, že uynější počet postelí (1251) ne stačí. Kromě všeobecné nemocnice je v Praze ješt z veřejných nemocnic: židovská se 70 postelemi, soukromých: nemocnice Milosrdných sester pod Pe- třínem s 250 postelemi, nemocnice Milosrdných bratří se 165 postelemi, nemocnice u Alzbětinek se 68 pe- stelemi, dětská nemocnice asi se 100 postelemi, česká dětská nemocnice asi s 90 postelemi a okresní ne- mocnice vinohradská se 100 postelemi, úhrnem ted 2094 postelí léčebních pro Prahu, která předměstími čítá na půl millionu obyvatell. . . Toť počet nepoměrně malý a to uznává se také ve všech vzpomenutých ústavech. Dle instrukcí ne- mají se přijímati nemocní nevyléčitelní. Leč co Híi o tomto stanovisku s hlediska humanity? Co m tokový ubožák, který je mnohdy v posledním tažen a nemá nikde nikoho, dělati? Jak má sobě počínai v tomto případě soucilný a svědomitý lékař ?.
Karlov Praha
33 article
Všeobecná nemocnice nevyhovuje tudíž poku jde o rozsah, ani potřebám Prahy a předměstí, natož přílivu hrnoucímu se tam z Čech, Moravy a z Slezska. A představte sobě teď situací lékařovu, při- bude-li nemocný na př. jenom z Písku nebo z Č. Bu- dějovic, nemocný stižený chorobou těžkou, která po- třebuje pečlivého ošetřování a je-li nemocnice pře- plněna! Co má sobě lékař v přijímací síni počít Dle instrukce má chuďasa poslat zpátky, ví-li třeba že nebožák nemá ani na cestu. Srdcervoucí scény ode- hrávají se v takovém případě, leč nic naplat. Léka odevzdá nemocného policii, která dá ubožáka dopra- viti šupem domů, kde mu přece byl lékař místní sám radil k cestě do Prahy. Lékař tento byl tady před míst- ním obecenstvem i v očích nemocného samotna bl- mován. On byl sice povinen svému svědomí i pře- pisům, poslal chuďasa do Prahy, ale lékař ve vše- obecné nemocnici musil dle své instrukce ne- mocného odmítnouti. Co říká tomu spravedlnost, o říká tomu humanila?.. Že však nemocnice návalu paclentů ani když přesně jedná se dle instrukcí a všichni nevyléčitelní se odmítnou, naprosto nestačí, o tom lze se přesvěd čiti každou chvilku. Nejsouť všichni nemocní uloženi na postelich: z valné části leží i vedle po- stelí, na zemi, takže mnohdy nelze ani pokojem takovým projíti. Časlo leží v po- koji, určeném pro 15 postelí, až dvacet ne mocnýchl A nejsou to jen choroby irrelevantnt nýbrž i nakažlivé, které se takto stý kají dohromady, také nejnebezpečnějšt nákaza pro lidi vysílené po delších cho- robách: tuberkulosa Z těchto fakt je patrno, že všeobecná nemocnie nedostačuje tedy především pokud jde o nemnocn
Praha Čechy Morava Slezsko Písek Č . bu