3
masthead
28. července 1903.
5
article
rozličných slovanských národů. Majíce na zř-
teli sjednocení roztroušených sil, pracujíeíeh
v tomtéž směru a též velikou důležitost a užitek
jaký může míti studium slovanské minulosti pro
moskevskou archeologickou společnost, podepsan
členové žádají, aby se zřídilo v naší Společnost
zvláštní slovanské oddělení čili komise, která by
shora vytknutý úkol na sebe vzala.«
Podepsán byl prof. moskevské university
J. Linničenko a 11 jiných členů, ponejvíce pro
ťessorů vyšších ústavů moskevských.
Návrh byl jednohlasně schválen a oddělen
ihned zřízeno. Od té doby minulo 10 roků.
Nedávno slovanské oddělení slavilo v úzkém
kroužku jubileum svého desltiletého trvání
učené své činnosti.
Oddělení nemá pravidelných schůzí; čle
nové se scházejí na pozvání předsedovo, oby-
čejně jednou za měsíc, ovšem jenom v době
zimní, V sezení koná se jedna nebo dvě před-
nášky, o nichž se pak vede volná debata. Hoste
jsou vítáni a scházejí se v hojném počtu. Bě-
hem deseti let byla 61 schůze, přednášel
pak 127.
univerzita J . Linničenko
6
article
Přihlížejíce k přednáškám jednotlivých členů.
shledáváme, že studium slovanských starožitno
stí soustředilo se hlavně na studium 1. apo
kryfů, 2. pověstí, 3. některých jednotlivých
památek starého slovansko-ruského písemnictví.
4. památek slovanské a ruské literatury překla-
dové, 5 památek písemnictví poutnického (do
zaslíbené země), jednotlivých starých spisovatelů
a bezejmenných spisů, 7. slovanských překladů
sv. písma a 8 památek starého, církevně slo-
vanského jazyka. Mimo to obrácen byl zřetel
na otázky historické, na studium národní slo-
vesnosti, na ruský jazyk a jeho dialektické
zvláštnosti, na obrazopis (i konografii) a drobno-
pis (miniaturu). Jestliže k tomu připojíme ještě
práce, týkající se rusko-slovanské bibliografie,
vyčerpáme tím všechny oddíly slavistiky, které
více méně poskytovaly látku k přednáškám ve
Slovanské komisi.
Z čelnějších přednášek uvedeme následu-
jící: 1. Přehled slovanských knihoven v Ra-
kousku a Srbsku. 2. Slovanské rukopisy v Ru-
munsku. 3. O dualu ve staroslovanštině
4. O významu amuletů, nazvaných zmijovníky.
(3). 5. O národní slovesnosti a lite-
ratuře 18. století. 6. O řeči polabských Slo
vanů. 7. O maloruských pořekladech v sedlecké
gubernii. 8. O vynalezení slovanské azbuky
9. Vysvětlivky mnohých forem církevně-slovan-
ského jazyka a m.j.
svatý . písmo
Srbsko
7
article
Mimo pravidelné přednášky a spojené
nimi debaty čteny byly též posudky a výňatky
z nových prací, jednajících o slavistice. Tak
čten byl posudek prof. dr. Niedrla o práci prof.
dra. Píče: »Archeologický výzkum v středních
Čechách s předmluvou. Bojové, Markomani
Češi dle svědectví historického a archeologi-
ckého«. Dále čteny byly posudky o Vondrá-
kově: Altslovenische Studien, o J. Polivkově
Kronika o Bruncvikovi v ruské literatuře,o
Vlčkových dějinách literatury české, o nejnověj
ších pracích prof. Sobolevského a Karského.
Z oboru slovanské paleografie aj.
Ve významné dni byla pořádána sezení na
památku znamenitých mužů (HOM), kteřísi
získali zvláštních zásluh o slovanskou vědu.
Tak na př. jedno sezení bylo věnováno památce
P. Šafaříka, při čemž prof. Brandt posuzoval
Šafaříka jako zpytovatele slovanských řečí a
písmen, a prof. Lavrov přednášel o životě a vě-
decké činnosti Šafaříkově. Jiné sezení věnováno
bylo vědecké činnosti Františka Palackého,
jehož zásluhách o vývin historické vědy české
obšírně pojednal tentýž prof. moskevský Brandt.
Dále se přednášelo o básnické rodině srbské
Iljičů, o činnosti Dobrjanského, o slovanofilov
Chomjakovu a v minulém roce o Kollárovi,
pěvci »Slávy deery«.
Slovanská komise vydává svůj vlastní č
sopis, který vychází v neurčitých lhůtách. Do-
posud vyšly tři díly velkého formátu pod názvem
Drevnosti. Trudy slovanské komise moskevské
archeologické společnosti. Moskva 1895, 1898
a 1902. V časopise jsou vytištěny důležitější
přednášky, protokoly jednotlivých schůzí a ne-
krology znamenitějších slavistů, mezi nimiž se
nalézá nekrolog bývalého bibliothekáře českého
profesor
doktor
Niedrla
Píč
Markoman
Čech
Sobolevský
Karski
P Šafařík
Brandt
Šafařík
Lavrov
Šafaříkův
Palacký
Chomjakov
Kollár
deera
Čechy
Moskva
Homa
Altslovenische Studien
Polivkov kronika
Drevnost
8
article
sice v zápětí zase zvráceno a zavřeno, požádati
za šestidenní příměří. Leč jakým právem smělo
shromáždění pokládati generály anglické za tk
naivní, aby povolovali lhůtu, než Burové dovtipí
se způsobu, jak z pasti vyváznouti? Byla to
báječná krátkozrakost, či spíše... něco jiného!“
„Nicméně měla komanda burská i tehd
ještě příležitosti nazbyt, uniknouti směrem do
Oldenburku či Witzieshoeku. Avšak Prinsloc na
místě všeho odebral se ke generálovi Hunterovi.
vyjednati s ním podmínky příměří. Angličan je
arci nepovolil. 29. července vzdal se tedy Prins-
loo bez podmínky se všemi svými Bury a co
ještě povážlivější bylo: Vilonel, odsouzenýa
vězněný velezrádce, hrál při kapitulaci roli vy-
nikající.“
S Prinslooem vzdali se generál Crawther
velitelé Pavel de Villiers, Ferreira, Joubert, d
Plooij, Potgieter, van der Merve, Roux a celkem
asi 3000 občanů. Generálové Froneman, Fourie.
de Villiers (harrismithský) a velitelé Basebrock.
Burová
Hunter
Angličan
Prins
Crawther
Pavel
Villiers
Ferreira
Joubert
Potgieter
Roux
Froneman
Fourie
Oldenburk
Witzieshoek
d Plooij
der Merv
9
article
Olivier, Visser, Kolbe a jiní unikli s některým
počtem občanů a 6—7 děly.
„Jak označiti čin Martina Prinslooa i ostat-
ních vyšších důstojníků burských? Vina spadá
na bedra i prostých Burů? Zasluhují právem
pranýře pro všecky budoucí časy.“
„Následovala ještě smutná dohra: velik
počet občanů z Harrismithska a část velitk
vredeské, kteří byli pohromě již unikli, odjel
z domova a vzdali se v Harrismithu generálu Mae
Donaldovi. Jen skřípotem zubů lze vzpomínati
kterak lehkomyslně vrhal se náš lid do bahna
potupy a zkázy. Harrismithšti měli ve svých řa-
dách vlastizrádce, jakéhos Petra Maree, jenž byl
členem parlamentu. Ten zejmena zasazoval se
za kapitulaci; požívaje velikého vlivu mezi li
dem, přemluvil občany k hanebnému činu, on-
čelný ze šedesáti poslanců, kteří byli hlasoval
— pro válku! Toť jeden z příkladů, a opakuji
nebýti odrodilců, chabých všeho druhu a Kafrů.
události — pokud člověk odhadnouti dovede —
jinak by se byly utvářily . ..
Olivier
Visser
Kolb
Martino Prinsloo
Mae
Petro Maree
10
article
Jinak řečeno: Burští předáci nesprávně od-
hadovali mravní sílu svého národa, pustili se
zápas na základě falešných předpokladů a pod
lehli okolnostem podceňovaným.
— os.
musea Vrtátka, sestavený pisatelem těchto řádků.
Tvůrcem a duší díla byl a je až doposud prok
moskevské university Matvěj Ivanovič Sokolov
Přesvědčiv se, že je půda pro jeho dílo mezi
členy archeologické společnosti vhodná, ohlížel
se po spolupracovnicích. A když je nalezl, při-
stoupil k uskutečnění díla, které zajisté zaslu-
huje našich sympatií, anoť seznamuje moskevské
učené kroužky s učenou činností a vědeckými
snahami jiných slovanských národů. Bylo bysi
jen přáti, aby podobné učené kroužky vznikaly
nejenom v ostatních universitních střediskách
ruských, nýbrž i v jiných větších městech, aby
se tím v ruské intelligenci vzbudil žádoucí zájem
pro věci slovanské. Členové slovanské komise,
majíce na zřeteli vynikající působení svého před-
sedy, uchystali mu po uplynutí prvního decennia
dojemnou slavnost na důkaz své vděčnosti z
jeho zásluhy o utvoření slovanské komise.
J. Havelka.
J Havelka
muzeum Vrtátka
univerzita Matvěj Ivanovič Sokolov
11
article
René Henry o makedonské otázce.
V »L' Eelairu« ze dne 26. t. m. uve-
řejňuje René Henry zajímavou studii, v níž
varuje Makedoňany před dalšími skutky zou-
falé revoluce. Slova francouzského publicisty jsou
prodehnuta opravdovým citem pro věc make-
donskou a slovanskou. Domlouvá povstalým
Bulharům, aby nedali se mýlit sympatickými
projevy z ciziny, jež nemají než platonický vý-
znam: »Praví přátelé Makedoňanů, Bulharů
Srbů,« píše Henry, »mají upřímně prohlásiti, že
za nynější situace v Evropě je cesta revoluční
a válečná, kterou se chtějí teď opět dáti, velmi
nebezpečnou, vedoucí k propasti.« Makedonšt
vůdcové ztratili již asi všechny své illuse o za-
kročení Evropy ve prospěch boje za svobodu.
Západní mocnosti neučiní pro ně ničeho. Francie
je pro mír a chce-li býti věrnou allianci, musí
se řídit dle tendence ruské politiky. Italie má
na mysli jen svůj zájem o Albanii a žárlivé
střeží rovněž sobeckou politiku rakouskou. Anglie
je velmi nestejná ve svém poměru k Balkánu,
ke krajům, jež zve »near eart«, intrikuje ovšem
s Bulhary stambulovskými v Cařihradě a v Plov-
divu, ale pohlíží jen na »daleký východ« a ko-
lem oceánu indického a tichého. Její stanovisko
vyjádřil vynikající publicista: »Otázka východní
nestojí za život jediného granátníka anglického
Jedině Německo, Rusko a Rakousko by mohly
aktivně zasáhnouti do simbroglia makedonského«.
Německo je ovšem přitelem ottomanské říše.
jejíž armádu reorganisovali pruští důstojníci.
René Henry
V L
Bulhar
Makedoňan
Srba
Henry
Evropa
Francie
Albánie
Anglie
Balkán
Cařihrad
Plov
Německo
Rusko
Rakousko
12
article
Mezi Rakouskem a Ruskem od r. 1897 je do
hodnutí k udržení statu quo. Společně zástupe
obou mocností navrhli turecké vládě plán re-
forem, jež však Bulhaři prohlásili za nedosta-
tečné a směšné. Ani na malé státy slovanské
na Balkáně nemohou Bulhaři spoléhati. Ru
munsko je neutrální, politicky ovládané Něme-
ckem. Řecko stojí proti Slovanům a kloní se
k Turecku. Jedině zbývá Srbsko a Černá Hora,
kde nyní převládá proud sympatický, zasáhnula
činem do otázky bulharské. Ale tři malé státy
Bulharsko, Srbsko a Černá Hora, nemohou pod-
stoupiti rozhodný boj s tureckou říší. Nábledy
Henryovy jsou pessimistické a dle něho revo
luční pokusy na Balkáně jsou beznadějné.
Nebezpečí německé a volha papeže.
Ve »Figaru« ze dne 26. t. m. čteme
článek Georgesa Villiersa, redaktora zahraniční
rubriky o nebezpečí německém. Stojí za zmínku,
jak osvětluje nový rozmach politické výbojnosti
německé. Německo sleduje posledních 10 let
politiku shody s Vatikánem, chce pomocí jeho
získati doma podporu katolického středu a za
hranicemi dosíci protektorátu missií katolických,
dosud patřícího Francii. Němci zanechali antikleri-
kálního Kulfurkampfu. Bývalá katolická opposice,
vedená Windthorstem, stala se teď vládní
stranou. Ve Francii naproti tomu vláda započala
boj proti katolictví, čehož Německo chytře vy-
užitkovalo pro sebe. Německo mocně zorganiso-
valo své katolické missie, jež pomáhají šířiti
německý vliv zejmena na východě. Důležité
posice v Asii, Americe jižní, v Africe západn
i východní jsou obsazeny missionářskými posád-
kami německými. V posledních letech rychle se
rozmohly německé missionářské ústavy v Mal
Bulhar
Figar
Němec
Rakousko
Rusko
Balkán
Řecko
Turecko
Srbsko
Černá Hora
Bulharsko
Německo
Vatikán
Francie
Asie
Afrika
Mala
Slovan
Georges Villiersa
13
article
Asii, které jsou platnými agenturami německé
svělové politiky. Přes to Lev XIII. nechtěl do-
tknouti se francouzského protektorátu, ač fran-
couzská vláda byla stále nepřátelštější vůč
církvi. Němci však doufají nyní, že zmoení se
tohoto staletého privilegia francouzského po volbě
nového jim přátelského papeže. Tím jen vzroste
síla Německa. Villiers praví, že Francie sama
usnadňuje dílo německé a dává svou protikato-
lickou politikou nepříteli do ruky zbraň proti
sobě. »Figaro« vyzývá vládu, aby nezapominala
zásluh missií francouzských a nepodporovala
svým pronásledováním jich plány německé
vlády. Francouzská expanse utrpi pohromu, do-
sáhne-li Německo svého cíle po volbě nástupee
Lva XIII. a Villiers končí prohlášením, že otázk
tato není náboženská, ani politická, ale ná-
rodní.
Lev
Němec
Villiers
Figaro
Lev XIII
Asie
Německo
Francie
14
article
Změny v pruském ministerstvu.
V příčině změn, jež prý nastanou na pod
zim v pruském ministerstvu, píší »Pos. N.
Nachr.«: Ministr vnitra svob. pán Hammerstein
sotva se toho dočká, aby podzimní pruské
zemské volby řídil jako chef nynějšího svého
ressortu. Jediným a naprosto určitým kandidátem
na jeho místo jest bývalý vůdce konservativní
strany, nynější zemský ředitel brandeburský
vicepresident panské sněmovny, svob. p. M an-
teufíel, který požívá plné důvěry na místě
nejvyšším a považuje se za povolaného muže,
by napravil hlavu odpůrcům průplavů. Manteuffe
jest sice konservativeem, ale nevzpírá se mo-
derním snahám. Úkolem jeho patrně bude, aby
svojí vážností na pravici prosadil průplavn
projekt. Také ministr spravedlnosti Schön-
stedt postoupí své místo známému presidentu
vrchního zemského soudu jedné z východníeh
provincil.«
Že odstoupí Schönstedt, potvrzuje i »Berl
Tageblatt« a dodává, že se tak stane nejpozději
na podzím. Rovněž odstoupení Hammersteinovo
není prý pravdě nepodobným. Provedl za své
ministerské činnosti tolik kotrmelců — z nichž
netečné chování vlády vůči nouzi, zaviněné po-
vodní ve Slezsku, není nejmenším — že zralým
iest pro úřad vrchního presidenta. Zmíněný li
Posa
N Nachr
Hammerstein
Schön
Berl Tageblatt
Hammersteinův
Slezsko
panská sněmovna
M an
15
article
také připouští, že Manteufflovi by se podařilo.
prosaditi průplavní předlohu, protože za nynější
celkové situace politické nepokládali by konser
vativci opportunním, činiti této předloze ne-
zlomný odpor.
Změna volebního řádu v Sasku.
Volby do říšského sněmu německého v Sa-
sku, při nichž 22 mandáty ze 23 padly tam
do rukou sociálním demokratům, působily tak
mocným dojmem, že saská vláda neví si nyn
při opravě volebního řádu do zemského sněmu
žádné rady, by zamezila, aby sociální demo-
kraté nedomohli se většiny také ve druhé sta-
vovské sněmovně. Z této tísně mají ji nyní
vysvoboditi četné návrhy na opravu volebního
řádu v Sasku, pocházející od jednotlivců, z nichž
pro zajímavost uvádíme dnes dva, které dle
»Leipz. Tagebl.« činí dva vážení členové strany
národních liberálů. Oba návrhy odmítají vše-
obecné a rovné právo hlasovací s výslovným
podotknutím, že se tím má zameziti sociálně-
demokratická většina ve druhé sněmovně. Prvý
návrh rozděluje voliče ve čtyři skupiny dle po-
volání takto: samostatné osoby při zemědělstv
volí 20 poslanců, samostatné osoby v průmyslu
obchodu a dopravě 20 poslanců, svobodná po
volání 18 a ostatní rovněž 18 poslanců, v dopl
ňovacích volbách pak vojenští vyslou-
žilci a otcové tří a více vojínů (l)
akademicky vzdělaní muži a poplatníci s nej
větší daní dohromady 20 poslanců v příme
volbě.
Sasko
16
article
Druhý návrh ponechává dosavadní systém
tří volebních tříd bez vpočtení pozemkové daně.
z nichž každá volila by 30 poslanců přímo
tajně.
Rozdělení ve městské a venkovské volebnt
okresy by dle obou návrhů odpadlo.
Tyto návrhy, vyšlé z kruhů liberálních
mnoho liberálnosti v sobě nemají a nebude na
ní zbudována, jak za dnešních poměrů v Sasku
bezpečně lze očekávati, ani příšti volebn
oprava.
Mandžursko.
Jakou cenu mají poplašné zprávy, šířené
z Londýna o napjetí a hrozícím vypuknutí války
mezi Ruskem a Japonskem, ukazuje znovu sdě-
lení »Voss. Zlgu« z Londýna, dle kterého lon-
dýnské ruské vyslanectví prohlašuje, že neprav-
divou je zpráva, jako by se prine Č in zdráha
otevříti Mandžursko cizincům. Toto vyslanectv
tvrdí dále s veškerou určitosti, že Rusko své
závazky splní do písmenky a že nebude ame-
ricko čínské dohodě činiti žádných obuíží.
Také japonské vyslanectví v Londýně pro
hlašuje všechny pověsti o válce za výmysl
že Japonsko a Spojené státy severoamerické
jednaly společně, jenom že Japonsko chovalo
se zdrželivěji.
Voss
Sasko
Londýn
Rusko
Japonsko
spojený stát
17
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
Zemská banka královstvi českého. V dnešní
za předsednictví náměstka vrchního ředitele JUDra
J. Podlipného a přítomnosti ředitelů Hečmana Jandy
Josefa Hyrše, JUDra. J. Lošťáka a náhradníka JUDra
J. Malého konané schůzi ředitelstva Zemské banky
byly návrhy stálého řediteje dra. J. Lošťáka, týkajíc
se pomocné akce pro kraje stížené poslední živelní
pohromou, s malými formálními změnami jednohlasně
přijaty a předloženy pak ke schválení výboru zem-
Pan poslanec dr. Lad. Dvořák, vrátiv se z No
derneye, ostrova v Severním moři, kde dlsl v léčení
včera odpoledne do Prahy, odjiždí dnes ráno do
všech měst svého volebního okresu, jež krupobitím
byla těžce stížena.
skému.
J Podlipný
Hečman Janda
Hyrš
JUDr
J Lošťák
JUDr J Malý
doktor
Lada
Dvořák
severní moře
Praha
18
article
Z Budětic (okres Sušice). Dne 19. t. m. po šeste
hodině večerní stihlo celý sušický okres strašné
krupobití. Dvě třetiny okresu po obou stranách
Otavy, kde i naše obec se nalezá, jsou ožebračeny
Kroupy velikosti vlašských ořechů a slepičích vaje
vytloukly okna, srážely větve s ovocem se stromů
úrodu polní úplně zničily, ptactvo a drobnou zvěř
potloukly. Místo obilí s polí sváží se kroupami na-
tlučený hnůj z lesů. Uváží-li se, že náš chudý pošu-
mavský kraj, zejmena naše obec, jest v posledních
desiti létech mezi jinými živelními pohromami, su-
chem a mokrem, již potřetí stižena hrozným kru-
pobitím, jakého není pamětníka, netřeba líčiti bídu
a soužení dělnického lidu. Politování hodno, že lidé
k tomu povolaní a z kruhů, jichž tato hrůza přímo
se netýká, kteří v prvých okamžicích přece jen ne-
byli tak rozrušeni jako rolnictvo, před samou sklizní
svého celého svého majetku, nepoukázali veřejnosti
a vyšším úřadům na tolo naše neštěstí tak, jak to
učinili povolaní orgánové v jich okresích. Místo-
držitel, když už byl v okresu sousedním, měl shléd-
nouti i hrůzu v našem okresu sušickém ! Poslance
máme jednoho Němce, druhého . . ., pan hejtman
by nejraněji viděl, kdyby rolnictvo i v tomto neštěstí
mlčelo a jen dále platilo, intelligence nedbá a tak je
v této věci náš okres zpola umičen.
Kroupa
Němec
Budětice
Sušice
Otava
19
article
Z Libušína. Divadelní společnost Josefa a Antoni
Faltysových uspořádala dne 25. července t. r. před
stavení ve prospěch obyvatel v král. českém živeln
pohromou stižených. Za přispění obecní rady při
prodeji lístků vybráno bylo 50 K, kteréž svému
účelu odevzdány budou.
Z okresu lonnského. (Pův. zpr.) Jako v jiných
krajích zemí koruny české letošního léta v dnech
právě minulých způsobeny byly hrozné škody krupo
bitím neb průtrží mračen, tak i v okresu lounském
živelní pohromy přivodily pravou katastrofu, jejíž
následky budou bída a nouze, které krutě dolehnou
na zdejší přičinlivý lid rolnický a dělný. Vělšina
obyvatelstva našeho okresu hledí starostlivě vstřic
děsivé budoucnosti. Rolnictvo na Lounsku poškozeno
bylo již ve značné míře polními hraboši, kteří minu-
lého roku na podzim a letos na jaře ve velkém
množství se objevili v polovině okresu a způsobili
na polnostech, zejmena na ozimech a travinách
škody veliké. Na to dostavila se sucha jako r. 1893.
Josef
Antoň Faltysův
Libušín
Lounsko
20
article
Po několik měsíců v okresu vůbec nepršelo, země
byla vypráhlá, obilí a traviny zakrněly, schnuly na
polích. O píci bude velká nouze, seno nebylo téměř
žádné. Timto hrozným suchem utrpěli zdejší hospo-
dáři velikých škod na obilí i travinách a zejmena
na chmelnicích. V polovině okresu pěstuje se totiž
zvláště po nejvíce jen chmel, který slyne svou
dobrou jakostí. Letošním suchem však je chmel
v okresu lounském téměř úplně zničen, pouze
v některých občích ve chmelnicích výše položených
se udržel, však i ten jest špatný. Co to znamená
pro rolnictvo této části okresu, kde se zvláště chmel
pěstuje, lze se domyslili. Škoda způsobená jde do
sta tisíců. Rolnictvo zbaveno jest letos hlavního, ba
jediného výnosu svého hospodářství. A aby kata-
strofa v celém okresu byla dovršena, postihlo celý
téměř okres ve dnech právě minulých děsné krupo-
bití, jakého zde nepamatují. Kroupy, ba vlastně kusy
ledu zničily na polích a chmelnicích, co dosud
suchem zhubeno nebylo. A k tomu ke všemu rolníci
většinou pojištění ani vůbec nejsou, neboť pro ne-
příznivá poslední hospodářská léta málokdo se dal
pojistiti. V některých obcích zničena jest úroda úplně.
21
article
Vypadá to smutně v celém téměř okresu, až na ně-
kolik obcí, které byly alespoň od krupobití uchrá-
něny. Ze všeho zeje pustota, prázdnota, nouze
bída. Aby tyto byly alespoň poněkud zmírněny
lid zachován před zoufalstvím, o to přičiniti se jest
povinností všech orgánů k tomu povolaných, zejmen
státu a země. Okresní výbor v Lounech učinil ji
potřebné kroky k zjednání státní i zemské pomoci.
Vláda byla požádána, aby vyslala svého zástupe
do okresu k shlédnutí způsobených pohrom. Jménem
poškozených obcí podala se žádost za udělení stát
ních podpor těm, kdož poškozeni byli tak, že v nouz
se ocítí. Zakročeno bude o státní a zemskou bez-
úročnou půjčku pro poškozené obce. C. k. okresn
hejtmanství bylo požádáno, aby se ujalo těžce po-
škozených zájmů obyvatelstva v okresu a mělo při
slevě daní k poškozeným zření v největší míře.
Louny
22
article
Z Ml. Vožice. K četným dotazdm, jak městc
naše o zmírnění bídy se stará, odpovídáme: Hne
druhého dne po stihnuvší nás katastrofé obrátilos
okresní i městské zastupitelstvo s prosbou k místo-
držiteli, okresnímu hejímanu a poslanci Langovi.
aby přijeli shlédnouti způsobené škody a zubože
nému kraji pomocí svou přispěli. Zároveň zaslán
žádost k c. k. místodržitelství a klubu českých po
slaneů na radě říšské, aby okresu poskytnuta státn
subvence, aby odvolány byly letošní vojenské ma
névry, a na ně preliminovaný obnos přiřknut by
poškozeným, jakož aby vláda nákladem svým k-
nečně přikročila ke zřízení velenutné lokální dráby
v našem okresu. Ve schůzi, dne 26. t. m. konané
připojilo se také okresní zastupitelstvo k záchrann
akci, jejíž návrh, z našich řad vycházející, v denních
časopisech dne 24. července byl uveřejněn. Do pří
slušné komise zvoleni pp.: okresní starosta Hojovec
hrabě Kuenburk, JUDr. Bedřich hrabě Deym; ředitel
velkostatku Joachymsthal, městský radní V. Rosol
hoštický farffě P. Teplý. Kromě toho objíždějí již po
tři dny okres pp. Hojovec, hrabě Deym a ředlitei
Joachymshal, odhadujíce škody na osení způsobené.
Lang
Kuenburk
JUDr
Deym
Joachymsthal
V Rosol
P Teplá
Joachymshal
23
article
Odhad škod na budovách, zahradách a lesich obsta
rávají jednotlivými obcemi zvolení důvěrníci. V nej
bližších dnech odebere se pak do Vídně zvolená
deputace, aby na příslušných místech o stavbě lo-
kální dráhy v okrese mladovožickém intervenovala.
V. výkaz příspěvků složených v kanceláří pra-
sidia rady král. hlavního města Prahy pro obyvatele
v království českém živelní pohromou stížené
Rudolf Auerhann, zemský pokladník . . K
Josef Štědrý, revident c. k. stát. drah v. v.
Sl. Jos. Reisserova, učitelka . . . ..
Nejmenovaný P
20.10
Karel Kubeš, ředitel v. v. . . . . .
10.50
Nejmenovaný z Nymburka . . . ..
Stolová společnost »Padesátka« v Karlfně
Dolno-břežanští ochotníci
Občanská záložna v Třebenicích . ..
Fr. Pokorný, ředitel cukrovaru Vrbatky.
A. S., Kouřím
Manželé Choutkovi z Prahy: (na Tábor
25 K, na Světlou 25 K) . . . .
Dr. Ant. Heveroch
Úhrnem . . K 253.6
K tomu dle I., II., III. a IV. výkazu . . » 1371-10
Celkem . . K 1624.70
Auerhann
Josef štědrý
Reisserův
Kubeš
František
Pokorná
Vrbatka
A S
Choutka
doktor
Antonín
Heveroch
Vídeň
Praha
Nymburk
Karlfn Dolno
Třebenice
Tábor
jmenovaný
24
article
V. výkaz příspěvků, složených v kanceláři Nár
jednoty pošumavské ve prospěch jihočeských menšin
krupobitim těžce posližených:
V hostinei p. Josela Kubíka ve Vršovicích
»na Borovance« vybralo se na podnět p.
hostinského v neděli dne 26. července ke
svrchu uvedenému účelu od denních hostů
a z výtěžku z kuželníku obnos . . . . K 7.34
Pp hosté »u Fleků« v Praze . . . . . . » 50.—
P. dr. Ant. Piskáček, obvodní lékař v Kostelci
u Prostějova
Sl. dobročinná a vzděl. beseda »František
Palacký« v Praze . . . . . . . . . » 40.—
Na smíchovské plovárně vybráno plavčíkem
p. Mukenšnablem v damském oddělení . » 26.3
V panském oddělení plavčíky: p. Tišerem . . » 13.40
p. Zenklem. . » 8 4
p. Krauskopem » 7.6
S darem ústředního výboru 1000 K celkem do
dnes přijato K 1277. 04.
Další příspěvky přijímá kancelář N. J. P. v Praze
ve Vodičkově ulici č. 36, v domě Národní kavárny
Josel Kubík
Borovanka
doktor
Antonín
Piskáček
Palacká
Tišer
Vršovice
Praha
Kostelec u Prostějov
Vodičkův ulice
p . Zenkl
25
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstavy pro nměleckou výchovu v Kutné Hoře. Vj
stava kutnohorská nabývá hned v prvých dnech pro no
vost svou a idealní účel čím dále, tím větší obliby; ná
vštěva jest velice četná a dle příprav, jež jednollivé
hlavně učitelské korporace činí ku prohlédnutí výslavy
dá se souditi na velice čestný výsledek záslužného
podniku. Uznání hodnou solidaritou učitelstva českého
nazvati sluší zájem, jaký jeví jednotlivé učitelské
spolky podniku tomu, kterým má býti do vychovatel
ství vnesen nový, jarý duch, povznášející již útlou
mysl dětskou. Četné spolky učitelské a korporac
ochotně dle možnosti přispěly k uskutečnění myšlenky
kutnohorské Budče. Další peněžité příspěvky zaslaly
Česká akademie Františka Josefa v Praze 200
bratrské jednoty učitelské: soběslavská 10 K, haber
ská 5 K, podbělohorská 10 K, vlašímská 5 K, pře
loučská 10 K, duchcovská 10 K, sobotecká 8 K, hlin
ská 10 K, čáslavská 10 K, poděbradská 20 K, pod
kazínská 10 K, roudnická 10 K, skutečská 5
vysokomýtská 8 K, litomyšlská 3 K, hořovická 8
choustníktučapská 5 K, místní školní rada v Záboř
10 K, v Křečhoři 10 K, pan Bělský, dvorní dodavate
v Kulné Hoře, 25 K. Nové příspěvky docházely v po-
sledních dnech a registrovány budou později.
Návštěva na pardubické výstavě. První den vý
slavy pardubické těšil se návštěvě 28.000 osob
z těch dopraveno bylo dráhami a to severozápadn
2500 a státní dráhou 2600 osob. V Pardubicích vy
dávány jízdní lístky u třech pokladen, ale nikteral
návalu osob nestačily. Proto musila býti zřízena n
výstavišti zvláštní pokladna pro výdej lístků. Lístky
vydávají se k jízdě tam i zpět.
Zahájení výstavy pardubické súčastnil se jak
zástupce výkonného výboru národul strany svobodo
myslné též pan JUDr. Jan Vejvar, advokátv
Karlíně.
Bělský
JUDr
Vejvar
Kutná hoře
Budeč
Praha
Křečhoř 10 K
Kulný hoře
Pardubice
Karlín
Český akademie František Josef
Záboř 10 K
soběslavský 10 K
26
article
Krajinská hospodářaká, průmyslová a živnosten
ská výstava v Třebíči od 2. do 30. srpna 1903. Na
proti koberci se znakem města Třebíče jest vchod do
třetího oddělení výstaviště, jež plošným obsabem jest
největší a jsou na něm nejrozsáhlejší pavíllony.
zemědělský a průmyslový. Uprostřed obou stojí na
vyvýšeném místě pavillon hudební. Z něho zazní-
vají večer zvuky výstavní kapely, řízené p. Máchalem
Naproti pavillonu hudebnímu při zdi, jež výslaviště
na straně jihozápadní částečně ohraničuje, jest žele-
tavská pivnice a s ní sousedí na obou stranách roz-
lehlé, polokryté budovy, v nichž umístěny jsou stroje
hospodářské a jejich součásti, kočáry, váhy atd. N
straně severozápadní za průmyslovým palácem jest
rozsáhlé cvičiště k sokolskému sletu dne 9. srpna.
Za ním jest veliká plocha půdy pro vystavování drů-
beře, hovězího dobytka, koní atd.
Technologické průmyslové museum obchodní
živnontenské komory v Praze pořádá ústřední obvo
dovou výstavu prací vyznamených na místních vý
stavách: ve Dvoře Králové, Hořicích, Jaroměři, Ji
lemnici, Kostelci n. Orl., Libáni, Mělníku, Miletíně
Nechanicích, Novém Městě n. M., Nové Pace, Polic
n. M., Rychnově n. Kn., Turnově, Úpici a ve Vojicíel
u příležitostí výstavy českého severovýchodu v Hoři-
cích v době od 2.—7. srpna 1903. Výběr z těcho
prací vystaven bude na zemské ústřední výstavě vy
znamenaných prací z měst celého království v Par
dubicí ch od 15.—30. srpna
Máchal
Rychnův
Třebíč
Praha
Dvůr Králové
Hořice
Jaroměř
Kostelec můj
Orlický
Libáň
Mělník
Miletín
Nechanice
Nový město můj
Nová Paka
Kněžná
Turnov
Úpice
Vojicíel
27
article
K poměrům v pražské c. k. vše-
obecné nemocnici.
K poměrům v pražské c. k. vše-
obecné nemocnici.
Neblahé dvě události, které v nejnovější dob
přihodily se na klinickém oddělení prof. dra. Jaksche
v budově c. k. všeobecné nemocnice pražské, vzbu-
dily pochopitelné vzrušení v kruzích nejen lékař-
ských, nýbrž i ve veřejnosti vůbec. Míníme tudíž, že
nebude nevčasným a tím méně bezvýznamným ob
šírnější rozbor poměrů, které ve zdejší všeobecné ne-
mocnici vládnou již po léta a za které novým a
velevýmluvným isou dokladem „účinné a vášně
prosté“ pěče vídeňských vlád nejen c vývoj česl
vědy lékařské, nýbrž o veřejné zdravotnictví vůbe
jehož veliký národohospodářský význam v kulturních
státech dávno se pochopil. Podotýkáme, že úvaha naše
založena je na podkladě ryze věcném a že opírá n
o dala čerpaná v kruzícb odborníků zkušených a n
slovo vzatých.
profesor
doktor
Jaksch
28
article
Než-li přejdeme k rozboru podrobnému, zmíníme
se především o otázce významu pražské vše
obecné nemocnice
Otázka tato rozpadá se ve dva oddíly: 1. Jaký
význam má nemocnice zmíněná pro obecenstvo, resp.
nemocné, kteří chtějí se v ní léčiti a 2. jaký význam
má pro lékařský dorost, který hodlá se v ní vzdělá-
vati v samostatné, praktické lékaře-
Pokud jde o stránku prvou, má pražská všeobecn
nemocnice význam mnohem větší, než nějaká ne-
mecnice okresní, protože jsou v ní umístěny dvě
lékařské lakulty a poněvadž do ní ode dávna již po-
sílaly a posílaji se i z markrabství moravského a vč-
vodství slezského, ba také z míst mimo Rakousko
téžké případy chorob dílem k pozorování, dílem k sta-
novení diagnosy, dílem k léčení. Nemocnice zdejší
získala si v tom ohledu u obyvatelstva zemí koruny
české i za jich hranicemi slušné jméno a renomě.
Rakousko
29
article
Proto je naší povinností, zpozorujeme-li, že by ústav
tento nemohl sobě svého renomé zachovati a že ne
hevěl by požadavkům, jež mu věda i moderní pokrok
Čech ukládá, dháti o nápravu a jakmile zpozoruje ve
řejnost, že stát anebo jeho orgánové tohoto úkolu ne
dbají, musí chopiti se iniciativy a přiměti povolané
orgány k plnění převzatých povinností sama
Význam všeobecné nemocnice pro dorost lékařský
dán je lím, že v budově její umístěny jsou dvě lé-
kařské fakulty (česká a německá) a zejmena tk
zv. praktické odbory lékařských fakult. Nesmí se pře-
hlédnouti, že my Čechové máme lékařskou fakultu
jedinou a protože ve všech oborech vidíme, ž
stát spokojí se pravidelně jen zřízením té či oné in-
stituce české a pak dělá pouze to, co musí, není
pak divu, že i zdejší nemocnice v tomto případě ne-
počíná si jinak. Leč máme-li již tuto instituci jedinou.
musíme tím více hleděti a naléhati, by stát k je-
jímu zvelebení podnikal vše, co vědecky je možno
a ne toliko to, co činiti musí.
Čecho
Čechy
kařský fakulta
odbor lékařský fakulta
30
article
Dlužno kromě toho povážiti, že Němci v říši ma
lékařských fakult 20, v Rakousku 5, vesměs velic
dobře siluovaných, krásně zařízených a bohatě doto-
vaných a že pro Němce neznamenala by nedostatečnost
zdejší fakulty újmy téměř pražádné, kdežto my do-
posud odkázáni jsme na instituci jedinou, ze kte-
réhožto fakta sama již vyplývá nulnost naléhati n
to, by přestalo již nespravedlivé spoření státní po-
kladny, jde-li o fakultu naši a by instituce tato dl
významu svého i dle své důležitosti způsobem přimě-
řeným a řádným byla zvelebována a všestranně re-
spektována. Nezáležíť pouze na tom, by řidili ji mu-
žcvé bystří, vzdělaní a vědecké práce schopní, nýbrz
také na tom, by se jim poskytlo potřebných pro-
středků: dobrých laboratoří, dobře dotovaných klinik
řádného zajištění hmotného, tak, aby mohli sobě ope-
třovati nulných moderních pomůcek, zřizovati knihov-
ny atd.
A tážeme se teď, přihlížejíce ke všem uvedeným
okolnostem, zda všeobecná nemocnice pražská po-
žadavkům na ni v obou směrech kladeným vyhovuje?
Vyhovuje požadavkům obecenstva, vyhovuje poža-
davkům lékařského dorostu?.
Němec
Rakousko
ma lékařský fakulta 20
31
article
Přihlédneme-li k věci samě, dlužno uvésti ná
sledující:
Nemocnice je uprostřed Prahy a nemá žádn
zahrady. Na malém komplexu stěsnána je řad
budov, v nichž je vzduch ovšem stísněný a pro zdárný
úspěch léčby samotné tudíž méně přiznivý. Moderni
nemocnice má míti v okolí s dostatek volného pro-
steru, protože je celá řada chorob, kde nelze ne-
mocného nechati stále ležeti na lůžku a kde ho po
případě dlužno i s lůžkem přenésti na čerstvý vzduch
buď do dvora nebo do zahrady. O léto podmínce však
ve všeobecné nemocnici není ani řeči. Chybou ne-
změrnou, ba neodpustitelnou bylo, že se nepomýšlelo
před 20 lety při zřizování klinik na to, že bude
současně se vzrůstem Prahy a předměstí třeba ne-
mocnici rozšiřovati. Vždyť již na místě samém byle
lze tehda získati prostory mnohem větší nežli je dnes
mohl se za laciný peníz koupiti „Hrádek“, který
získal, bohužel, soukromník a vystavěl na ploše řadu
činžáků, takže místo, kterého by byla potřebovala ne-
mocnice na zahrady neb domy pro úřadníky, kanceláře
atd. je teď ztraceno
Jednalo se potom též o koupi ústavu hluchoně-
mých. V poslední době ústav tento za drahý peníz byl
získán, od té chvíle však přes rok již stojí prázdný
a nedělá se v něm pranic. Zde nejlepší doklad ne-
hybnosti správy státní: nejen že v čas nepomý-
šlela na nezbytné v budoucnosti rozšíření nemocnice
nýbrž i když objekt koupila, nechává jej zcela ladem
Jeť hotovým okrádáním státu, když za 80.000 K koup
se budova a nechá se pak plně nevyužitkovanou. T
kteři řídí správu, rozhodně poškozují erár a myslí-l.
že nahradí státu škodu způsobenou tím, že budou še
třiti na nemocných, jednají ještě nespravedlivěji a zvrá-
ceněji. Šetřiti se dá, ale způsobem zcela jiným
Praha
T kter
32
article
Svého času byla příležitost, umístiti nemocnici
v rozsáhlé zahradě ve Slupech. Věc mohla se tě
pro vésti tak, že by se byla slupská zahrada spojil
se všeobecnou nemocnicí a v tom případě by byl
nemocnice vzdor tomu, že by byla uprostřed města,
přece ještě jakž takž odpovídala moderním požadav-
kům. Ostatně na tento moment nepamatovali pání
při zřizování jiných odborných léčebných ústavů
Tak nepamatoval na př. zemský výbor na zahradu
u nalezince, kde je sice krásná budova, ale žádní
zahrada a tuléž vadu vytkneuti sluší překrásně sic
zbudované a překrásně zařízené nové dětské nemoc-
nici na Karlově.
V posledních letech dosahuje počet pacientů (le-
žících), léčených samotnou nemocnicí, cifry 20.000 do
roka. Patrno tedy, že uynější počet postelí (1251) ne
stačí. Kromě všeobecné nemocnice je v Praze ješt
z veřejných nemocnic: židovská se 70 postelemi,
soukromých: nemocnice Milosrdných sester pod Pe-
třínem s 250 postelemi, nemocnice Milosrdných bratří
se 165 postelemi, nemocnice u Alzbětinek se 68 pe-
stelemi, dětská nemocnice asi se 100 postelemi, česká
dětská nemocnice asi s 90 postelemi a okresní ne-
mocnice vinohradská se 100 postelemi, úhrnem ted
2094 postelí léčebních pro Prahu, která
předměstími čítá na půl millionu
obyvatell. . .
Toť počet nepoměrně malý a to uznává se také
ve všech vzpomenutých ústavech. Dle instrukcí ne-
mají se přijímati nemocní nevyléčitelní. Leč co Híi
o tomto stanovisku s hlediska humanity? Co m
tokový ubožák, který je mnohdy v posledním tažen
a nemá nikde nikoho, dělati? Jak má sobě počínai
v tomto případě soucilný a svědomitý lékař ?.
Karlov
Praha
33
article
Všeobecná nemocnice nevyhovuje tudíž poku
jde o rozsah, ani potřebám Prahy a předměstí,
natož přílivu hrnoucímu se tam z Čech, Moravy a z
Slezska. A představte sobě teď situací lékařovu, při-
bude-li nemocný na př. jenom z Písku nebo z Č. Bu-
dějovic, nemocný stižený chorobou těžkou, která po-
třebuje pečlivého ošetřování a je-li nemocnice pře-
plněna! Co má sobě lékař v přijímací síni počít
Dle instrukce má chuďasa poslat zpátky, ví-li třeba
že nebožák nemá ani na cestu. Srdcervoucí scény ode-
hrávají se v takovém případě, leč nic naplat. Léka
odevzdá nemocného policii, která dá ubožáka dopra-
viti šupem domů, kde mu přece byl lékař místní sám
radil k cestě do Prahy. Lékař tento byl tady před míst-
ním obecenstvem i v očích nemocného samotna bl-
mován. On byl sice povinen svému svědomí i pře-
pisům, poslal chuďasa do Prahy, ale lékař ve vše-
obecné nemocnici musil dle své instrukce ne-
mocného odmítnouti. Co říká tomu spravedlnost, o
říká tomu humanila?..
Že však nemocnice návalu paclentů ani když
přesně jedná se dle instrukcí a všichni nevyléčitelní
se odmítnou, naprosto nestačí, o tom lze se přesvěd
čiti každou chvilku. Nejsouť všichni nemocní uloženi
na postelich: z valné části leží i vedle po-
stelí, na zemi, takže mnohdy nelze ani
pokojem takovým projíti. Časlo leží v po-
koji, určeném pro 15 postelí, až dvacet ne
mocnýchl
A nejsou to jen choroby irrelevantnt
nýbrž i nakažlivé, které se takto stý
kají dohromady, také nejnebezpečnějšt
nákaza pro lidi vysílené po delších cho-
robách: tuberkulosa
Z těchto fakt je patrno, že všeobecná nemocnie
nedostačuje tedy především pokud jde o nemnocn
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Písek
Č . bu