ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 54c57250-70c0-11dc-814a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 78, org 7, person 106, work 9
1 masthead
Ročnik XXXXI
2 masthead
V Praze, v úterý dne 28. července 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 204.
4 article
Na ranní a odnol. Mfsfy pěnseheo láef se v Praze v sduínistran s oř la . . . . 6 K - s dvojí denáškou na maěat na štot leta . . . . 7 K 50h ve fiskách: 2 K n0h na měsie . Pošten něst nn::: o s dvojí zisilkou sa měí kE na čtsrk te ta
Praha NN
5 article Nejnovější jmenování ve službě soudní.
Nejnovější jmenování ve službě soudní. „Nestranná a ke všem národům tohoto sou- státi stejně spravedlivá“ vláda Körbrova uká- zala opětně při nejnovějším jmenování ve službě soudní v král. českém, jež uveřejněno bylo v sobotu dne 25. července, jaké stanovisko zaujímá vůči národu českému a jak dovede v praxi pro- vozovati rovnoprávnost, již tak často hlásatí se neostýchá. Několikráte právem poukazováno bylo k to mu, jak doposud každá vláda vídeňská protežo- vala úřadníky německé národnosti oproti úřadní- kům českým, ale to, čeho dopustil se býv. ministn správedlnosti Spens-Booden a co se stalo za ny nějšího předsedy ministerstva a zároveň správce ministerstva spravedlnosti dra. Körbra, pře- sahuje všechny meze. Nedosti na tom, že k vůli několi k kandidátům německé národnost čeští žadatelé musili čekatitéměr roknavyřizenísvých žádostí, čím tito národohospodářsky jsou ci- telně a naprosto nespravedlivě po- škozováni, ale nejnovější jmeno- vání, tak toužebně očekávané, jest tak křikla- vým bezprávim, spáchaným na českých soud- cích, že k odsouzení jeho jest i nej ostřejší kritika příliš mírnou. Ob- sazena byla povýšením celkem 22 mista soud- covská, neb tajemnická (VIII. třida hodnostní) kterýžto počet sám o sobě svědčí, jak dlouho jednotlivá místa byla neobsazena. Z těchto povýšených úřadníků jest méně než polovice Čechů a více než polovice Němců.
Čecho Němec Ob
6 article
Kdežto čeští úřadníci byli povýšeni přesně dle pořadí, byli Němci povýšeni bez ohlodu na status soudcovských úřadníků, a přeskočili starší kol legy své. Tak přeskočil Emil Lambl, soudní adjunkt ve Stříbře a jmenován okresním soud- cem v Roketnici 38, Robert Hantschl, jmenovaný soudcem ve Stříbře, 40, Edmund Köchlin, jme- novaný soudním tajemníkem v České Lípě a Jan Schütz, jmenovaný soudním tajemníkem v Tepli- cich, 41, dr. Karel Hirsch, jmenovaný okresním soudcem v Nových Hradech, Bedřich Stainl, jme- novaný soudcem v Maršově, František Hikisch, jmenovaný soudcem v Aši, 50, Josef Dostal, jme- novaný soudním tajemníkem v Duchcově a Mi- kuláš Ullmann, jmenovaný soudcem v Rakov- níku (české město!), dokonce 55 svých staršíeh kollegů!
Němec Lambl Hantschl Köchlin Schütz doktor Hirsch Stainl Hikisch Dostal Ullmann Roketnice Tepli Nová Hrad Maršov Aš Duchcov Rakov okresní soudc Český lípa
7 article
Jmenovaní tito úřadníci nepřeskočili snad z toho důvodu, že by měli nějakou obzvláštn kvalitikaci, nýbrž jedině z toho důvodu, že jsou Němni, a nemůže důvodém tohoto nespravedli- vého jmenování býti snad ta okolnost, že by praeterovaní češti úřadníci měli nepříznivější kvalifikaci služební neb jazykovou, naopak, všichni jsou výtečně kvalifiko- váni a ovládají oba jazyky zemské tak dokonale, že sám presidene vrchniho zemského soudu dr. rytíi Wessely jednotlivým z nich řekl, že ovládají jak spisovnou řeč tak i jednotlivá nářečí německá lépe nežrodilíNěmci. A tito výteční a naprosto svědomiti úřadníci čeští byli takovým, až příliš křiklavým bezprávím přeskočeni. Věru, tako- véto asiatské poměry jsou možny jen ve státě, jemuž scházejí veškery podmínky existence práv- ní! A pak chce dr. Körber ještě tvrditi, že jest ke všem národnostem naprosto spravedlivým a že representuje nestranné ministerstvo úřadnické. Jest opravdu nejvýš na čase, aby celá veřejnos česká mohutným protestem se ohradila proti takovémuto znásilňování českých úřadníků, aby blíže přihlédla a bedlivě sledovala celý postu
doktor Wessel Körber
8 article
germanisačního systému vlády vídeňské při ob- sazování úřadů v zemích koruny české a aby nedovolila, aby výtečně kvalifikovaní a svědomití úřadníci čeští byli pokládáni za „méně cenné“ a přeskakováni byli hůře kvalifikovanými úřad níky německými. Jest opravdu pozoruhodno, jak Němíci upev ňují svoje posice při vyšších úřadech. Při vrch- ním zemském soudě v Praze jest mnoho vrch- ních radů, kteří neumějí zcela nic česky. Ob- chodní soud v Praze jest až na 2 neb 3 soudee celý německý a německý ráz tohoto soudu s udržuje tak úsilovným způsobem, že místa po zemřelých českých úřadnících se zde obsazuj Němci. Tak na př. bylo místo po zemřelém ra dovi Šikýřovi, který byl opravdovým Čechem obsazeno zuřivým Němcem drem. Isákem a n tamní místo vrchního rady má býti dosazer opětně Němec, který neumi ani pořádně česky U zemského soudu v Praze jest mnoho úřad níků, kteří umi špatně česky. Soudní adjunkt dr Lorenz neumí slova česky, a ježto na základo toho není způsobilý ke slůžbě u zemského soudu bývají mu rok co rok přidělovány výnosné, i ně- kolik měsíců trvající komise, které přece maj býti přidělovány všem soudeům u zemského soudu dle pořadí. U německého soudu by neby ztrpěn úřadník, neznající německy, u pražského zemského soudu úřadník, česky neumějící, ne- jen že obstojí, ale má ještě to nejvýhodnější po stavení. Místo vrchního rady při zemském soudč po smrti Čecha Prokše, kťeré bylo vyhrazeno soudcům české národnosti, bylo uděleno Něme Lukschovi, a uprázdněné místo vrchního rady po rozhodném Čechu Baborovi jest již nyní před mětem bojů mezi Čechy a Němci, ač má beze vší výhrady připadnouti Čechu.
Němec Šikýř Čecho Isák Lorenz Prokš Luksch Čech Babor Praha Ob Čechy Němík
9 article
U ostatních soudů tomu není lépe. Míst dvorního rady a presidenta krajského soudu v Litoměřicích po vlažném Čechu Kurzovi má již jisté zuřivý Germán vrchní rada Jedlitschka (I), a podobně i místo po dvorním radovi Ježkovi v Kutné Hoře má býti zadáno Němci. Smutná jest bilance jmenování při vyšších místech,a ještě smutnější poměry nastávají, bude-li se takto v praeterování Čechů pokračovati i při místech nejnižších. Poměry soudcovské v král. českém jsou samy sebou až příliš neutěšené, ale tako- výmto postupem vlády vídeňské při povyšování stávají se přímo nesnesitelnými. Ministr „spra- vedlnosti“ ukazuje takto podřízeným svým sám costu, jakou se mají bráti při úřadování, a že jeho miláčkové Němci jsou v tomto ohledu žáky až příliš učelivými a příliš rádi se opičí po svém vzorném chefoxi, není třeba příklady ani dovo- zovati. Němečtí úřadníci jsou ve výhodě i v úřa- dování, kdežto čeští úřadníci jsou prací přetěžo- váni. Ve smíšených okresech Němei nekonají ani polovičku práce, jim přikázané, ježto mnoho případů jest českých, kteréž oni pro neznalos jazyka vyřizovati nemohou, tak že tato česká po dání se přidělují českému úřadníku, který vedle svého referátu musí pak vyřizovati ještě česká podání z referátů jiných. Jest téměř k neuvěření ale přece jen pravda. A tak to jde stále k hor šímu. Lepší místa vyhražují se Němcům, horší
Čech Kurz Germán Ježek Němec Čecho Litoměřice Kutná hoře
10 article
Čechům: do Prahy se hrnou Němci, kdežto Česi do t. zv. uzavřeného území se nedostanou,a ježto českých úřadníků jest mnohem více než německých, jaké plynou z toho vyhlídky pro Čechy, když celá řada míst se jim předem zne- možňuje? Jest to věru na pováženou. Česká veřejnost musí neprodleně proti ta- kovému bozpráví zakročiti, a české poselstvo za- jisté neopomene mohutným protestem tlumočiti nevoli celého českého národa nad tak křiklavým utlačováním upřímných českých úřadníků. Quo usque tandem, pane dre. Körbře?
Čecho Němec Praha Čechy
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Nástupce Kallayův. Nástupcem Kallayovým je jmenován Štěpár Burian, svobodný pán z Rajce, Maďar rodem smýšlením, zeť bývalého ministra Fejervara Narodil se r. 1851 v prešpurské župě, zde byl jeho otec drahná léta vicišpánem (náměstkem županovým). Vystudovav orientálskou akademi ve Vídni, oddal se diplomatické službě. Nejprre sloužil při rak. uh. konsulátě v - Alexandrii, polom v Bukureštu. Roku 1878 stal se vice konsulem v Bělehradě, r. 1880 byl přesazen do Solle. Od r. 1882—1886 spravoval jako konsul hlavní konsulát v Moskvě. Od r. 1887 do 1895 byl představitelem rak.-uh. vlády Sofli nejprve jako konsul, potom hlavní konsul. potom diplomatický agent, polom jako mimo- řádný vyslanec a posléze jako ministr resident. Ze Sofie byl povolán do zahraničného minister stva. Roku 1897 byl poslán za vyslance do Athén. Roku 1900 byl povýšen do stavu ba ronského, roku 1903 v únoru jménován tajným radou. Význam tohoto jmenování dá se vyjádřit několika slovy. Pan Burisů bude pokračovate lem Kallayovým. Jest jako. Kallay znalcen balkánských poměrů, což u diplomata znamená znalcem slabých stránek balkánských národů Tyto slabé stránky bude v okupovaném obyva telstvu uměle pěstovati na úkor stránek dobrých právě jako předehůdce. Jako Kallay bude pionýrem idey maďarského imperialismu n Balkáně. Tím, že správa okupovaných zemí na- pořád se dává v ruce Maďarům, dostává s myšlence maďarského imperialismu nejvyššího povolení a poskytuje se ji čas, aby se rozvi nula, zakotvila, zbudovala si tradici a vychovala si bojovníky všech druhů. V nepřirozenosti této myšlenky jest nej větší její slabost a v ní zárodek jejího pádu jenž dřive nebo později přijíti musl.
Kallayův Burian Maďar Fejervar Soft Buris Kallay Rajec Vídeň Alexandrie Bukurešt Bělehrad Moskva Sofie Atény Balkán
12 article
Lekce Khuenu Hedervárskému. V uherském sněmu posl. Vaszonyi podrobi program nového předsedy uherského ministerstva důkladné kritice a výsledek byl, že program neobstál. Novou vládu považuje za úřadniekou. Cílem jejím jest omeziti práva parlamentu. Hr. Heder várský ještě se neohřál na křesle ministerského předsedy a již počíná se ukazovati absolulism. Jak vládl v Chorvatsku, tak bude vládnouti v Uhrách, protože se jinak nenaučil. Pro jeho působnost v Chorvatsku nelze miti v něj dů véru. Kdo dovedl seděti 20 let mírně a chladně mezi národem, který ho nenáviděl a nikoli ne- spravedlivě, ten ukazuje, že veřejné mínění mu není ničím. Že předseda ministerstva vládl v Chor- valsku násilně, o tom netřeba mluviti. Přátele jeho říkají, že v zájmu Maďarů zavedl v Chor vatsku nejpřísnější censuru, násilnější volebn systém a potlačil tam veškerou svobodu. Udá- losti chorvatské nemohou dojíti lepšího ospra- vedlnění, než přiznáním, že útisky a násile Khuena Hedervárského v Chorvatsku dály se v prospěchu Maďarů. Chorvatsko není země oku- povaná, nýbrž je to část území koruny sv. Ště- pána, má tedy právo na ústavný život. V uher- ském sněmu nesmí býti vzata Chorvatsku zá- ruka ústavnosti a nesmí se tu schvalovati, že Khuen Hedervárský páchal na Chorvatech násili. Jaký zájem mohou míti Maďaři na tom, aby Chorvatsko ve svém vniterném životě postrádalo svobody, ústavnosti a demokratičnosti ? Právě to škodí maďarským zájmům, že se Chorvatům vnuká, jakoby ústrky a násilí tam páchané měly za účel nějaký maďarský prospěch. Nikoli, t
Hedervárský Maďar svatý . Šta Khuen Hedervárský Chorvat Hradec Chorvatsko Uhry Chor
13 article
se dálo jen ve prospěchu vládní strany chor- vatské, která si lživě přikládá jméno strany ná- rodní a která si násilím a korrupcí zabezpečuje mandáty. To se může diti v zájmu absolutistů v zájmu Rakouska, ale nikoli v zájmu Maďdarů. neboť myslim, že mi každý poctivý Maďar dá právo prohlásiti, že nemůže býti v zájmu Ma- darstva, povstane-li vláda proti ústavě a veřejné svobodě. Spolek polsko-rumunský v Bukovině. Polští poslanci sněmu bukovinského, tvoříe tam tak zvaný klub polsko-arměnský, uzavřeli spolek s Rumuny, kteřiž představují polovinu obyvatelstva Bukoviny. V Rumunsku tento spolel uvítali velmi sympaticky jako vážný fakt politíky rumunské. Rumunské listy píšou o ton úvodní články jako o velké události.
Maďar Rumun Rakousko Ma Bukovina Rumunsko polskýrumunský
14 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. července. Srbští spiklenci ve Vídni. »Beogradske Novine« uveřejňují článek přípravách ke krvavému dni 11. června. Článek pochází od jistého srbského politika a dospěl do bělehradského listu přes Vídeň. V kavárně »Impérial« na vídeňském Ringu je malý pokojík, v něm »srbský stůl«, u něhož před 11. červnem den co den sedal dr. Nena- dovič, nyní často jmenovaný tajemník krále Petra, a s ním mnoho osob, které za Milana Alexandra hrály v životě srbského národa důle žitou, ač ne vždy slavnou a záslužnou úlohu. Mezi nimi býval Vladan Dorděvič, bývalý před- seda ministerstva a Vukašín Petrovič, bývalý ministr financi, kteříž oba patří mezi největší škůdce srbského národa a nejbídnější stvůry posledních Obrenovičů. To jim nevadilo, schá- zeti se s přívrženci Karaďorděvičovými. Ob čas docházeli tam plukovník Mašín, vůdce spiklenců a podplukovník Naumovič, jenž při kralovraždě náhodou zahynul.
Nena Petro Milan Alexandr Dorděvič Vukašín Petrovič Obrenovič Karadjordjevičův Mašín Naumovič Praha Vídeň Beogradske Novine
15 article
Nenadovič přítomným u stolu vždycky oznamoval, jaké zprávy obdržel z Bělehradu Nějaký zahradník každého dne chodil z Běle hradu do Zemuna a tam dával na poštu listy pro Nenadovíče. Za »srbským stolem« ve ví- deňské kavárně lépe byli zpraveni o každé sebe menší události v Bélehradě, než sám dvůr běle- hradský. Přicházeli tam také srbští důstojníci, diplomaté, obchodníci a průmyslníci. Tu byly známy všechny podrobnosti Alavantičovy afféry v Šabci. Když tento pokus selhal, byly vymy šleny nové plány. Rozumi se, že tyto tajné schůzky srbských nespokojenců nemohly zůstati nezpozorovány. Srbská vláda vyslala do této společnosti svého vyzvědače. Byl to student Ni kola, jenž se vydával za rozhořčeného nepřítele krále Alexandra. Ale »srbský stůl« vyzvědače prohlédl. Kdykoli Nikola přišel ke stolu, jeden po druhém ze společnosti se ztrácel a vyzvědač býval za chvíli sám. Nenadovič často tajně odjížděl z Vídně. Dvě neděle před krvavou nocí bělehradskou kdosi se tázal Nenadoviče, co nového v Srbsku »Mějte strpení ještě 14 dní«, odpovédě tajemník krále Petra. »Polom najdele Alexandr zde, ve Vídni, budete ho moci potkati na pro cházce a otázati se, jak se má srbský král Ostatně můžete poslati, jste-li kavalir, Draze cestovní šál, aby nenastydla, až ji v noci po vezou na kocábce z Belehradu do Zemuna.« Dne 10. čerýna večer nebylo u »srbskéh stelu« ve vídeňském »Imperialu« žádného hosta, ale v jistém hotelu ve vnitřním městě byla malá společnost. Mluvili zticha, skoro šeptali. Pro dleli do 3. hodiny ranní ranní. Byl úsvit let
Alavantičův Alexandr Nenadovič Petro Imperial Bělehrad Běla hrad Zemuna Šabac Vídeň Srbsko
16 article
V srubném predeji ani číelo o sobě . . . za B . . . sa zb oděolední . Ve flialkích na vezkovs zanní črlo. . . . . . . . 3h odpslední I nserá t plati ze hotevé rupfeě. Předplacení a inserty přijímá z dmie- strace v Marlanské ulici č.3. Tam »acházaší se též redakce tiskárus a eapedice „ Národních Lilste- Bakopisy se novraceji
Marlanský ulice národní LilsteBakopisa
17 article
ního jitra. Srbové vyšli na ulici, zazpívali s vlasteneckou píseň a provolali: »Živeo kralj Petar Karadjordjevié !« Rotšild na Kavkaze. Nemožno již nyni určiti, nesouvisí-li my- šlenka sionistů, koupiti od Ruska Kavkaz udělati z něho židovskému národu novou vlast, se snahou Rotšildovou, soustřediti na svém ma- jelku co možná nejvíce petrolejových pramenu v Baku a monopolisovati tento výnosný průmys v rukou židovských. Dne 15. t. m. koupil Rotšild nové, velké a nejlepší části petrolejových pozemků, které dávají ročně 50,000.000 pudů nafty. Tolik nafty dosud čerpal. Dobývá ji tedy nyní ročně 100 mill. pudů, což se rovná množství, které dobývá Nobel. Kromě těch dvou jsou majiteli naftových pozemků na Kavkaze: Mantašev (80 mill. pudů), Hukasov (40 mill. pudů), »Anglická společnost pro dobývání ruské nafiy«, »Bakin- ská společnost ruské nafiy« a S. M. Šibajen a sp.«, jež dohromady čerpají 80 mill. pudů. Všech naftových firem v Baku je 170. Množství nafty do roka dobyté 650 mill. pudů, z čehož 400 mill. pudů vypadá na vyjmenova- ných šest firem s Rotšildem v čele.
Srba Petar Karadjordjevié Rotšildová Nobel S M Šibajen Kavkaz Rusko Bak Mantašev Hukasov
18 article
Strachy Koburgovy. Bylo předčasno považovati dráhu Ferdi nanda Koburského v Bulharsku za ukončenou a věřiti, že se již na bulharský trůn nevrátí. Tolik ale je pravda, že se bezpečna necití a že ho v Bulharsku rádi nemají, o čemž píše so- fijský » Mír«: Kniže Ferdinand už delší dobu žije v strachu. Do jeho dvora přicházejí hromady ne- podepsaných listů, obsahujících různé hrozby, mezi nimi i tu, že knížecí dvůr bude dynamitem vyhozen do povětří, bude-li vláda překážeti make- donské organisaci a nepovede-li kníže vojsko do Makedonie. V jednom z těch listů stálo: »Národ, jejž hanební zrádci a cizácká falešná politika zotročili, dovede svým vojskem obhájíti svou nezávislost... Národ se tě táže, kníže, kam jej vedeš? .... Ty jsi náčelníkem hrozných zrádců . .. Svoje knižecí práva ustoupil si v sa- mém stoličném místě svém cizím státům.« V jiném psáno: »Vlasť je v nebezpeči, spaste ji aspoň od vniterných zrádců, ministrů . . Nemáte-li statečnosti, abyste vyzkoušené naše vojsko vedli na pomoc naším drahým bojov- níkům v Makedonii, proč aspoň nezaženete úřadní zrádce, nevezmete si vládu vlasteneckou a v jejím čele neprolestujete proti reformám v Makedonii ?«
Koburgův Ferdinand Bulharsko Makedonie
19 article
Slovanská komise moskevské archeologické společnost Ve výroční valné schůzi moskevské archeo logické společnosti dne 27. března 1892 bylo čteno následující prohlášení: »V poslední dobé studium dějin a archeologie slovanských národů udělaly veliké pokroky. Zřízeny byly čtyři slo- vanské akademie: v Krakově, Záhřebě, Praze a Bélehradě, povstalo množství učených spo- lečností, historických, archeologických a numi- matických, které vydávají rozličné památky, ko- nají rozkopky, sestavují sbírky a pořádaji učené sjezdy. Velká důležitost, jakou má pro ruskou histerickou a archeologickou vědu znalost dějin a archeologie příbuzných nám slovanských ná- rodů a užší styky se slovanskými učenci, vzbu- dily u několika našich členů myšlenku, zařídi kroužek členů slavistů, který by měl za úko sledovati pokroky slovanské vědy a též samo- statně studovati jednotlivé stránky minulosti
Krakov Záhřeb Praha
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vlastníinou. Z pamětí de Wetových. Před třemi léty, dne 29. července 1900 udála se kapitulace generála Prinsloo-a, velitele spojených sborů burských u Stabbertsneku. Kapi- tulace stala se osudnou pro všechen další zápae malého nárůdku jiho- afrického, zápasícího z svoji svobodu proti světovládnému obru rdousiči, Anglii. Brzo dostavily se smutné následky. O prů- běhu událostí, jež kapitulaci předcházely, doví dáme se zajímavé podrobnosti ze zápisků gene- rála de Weta 1), znamenitého vlastence a voje- vůdce. „S úžasem tážeme se,“ píše generál, „jak že jsme mohli vytrvati v odporu proti nepříteli tak mocnému. Světová říše anglická vrhla se na dvě republičky, které po názoru evropském sotva byly obydleny. A tahle říše nevyštvala proti nám pouze všechny své anglické, irské a škotské vo- jáky, nýbrž i dobrovolníky z Australie, Nového Zélandu, Kanady a jižní Afriky najala do služeh svých bělochy i černokožce. Byli jsme odříz nuti ode všech přístavů, odkázáni pouze na vlastní své síly skrovničké. Avšak ni ohromná přesila nepřátel, ni nepřízeň poměrů hmotných nebyla by nás zdolala, kdyby se nebyli našli v řadách našich zrádcové, pověstní později ná- zvem svým National Scouts, „národní zvědové“ kteři vedli nepřítele na vlastní krev, ničemníci. kteří vyzrazovali naše tajná usnesení, naše sta- noviště, naše kryty a naše skladiště, a kdyby nebylo úžasné přímo liknavosti a ledabylost u vykonávání vlastenecké povinnosti, občansko i vojenské ..
jít Wetový Wet Kapi Anglie Austrálie Nový Zéland Kanada jižní Afrika National Scout Prinslooa
21 article
„Bylo v době návalu hromadných zástup lorda Robertsa a jeho proniknutí do Pretorie Pudilo mne ničiti bez ustání železnici oraňskou Byla to jediná čára, po níž lordu Robertsovi do- vážeti se mohly obrovské zásoby potravin, nebo železnice natalskou a delagojskou drželi jsme 1) Tříletá válka Bura s Britem; napsa generál Kristián R. de Wei tenkráte ještě ve své moci. Bylo tudíž přiroze- ným, ba životným úkolem naším, přerušiti stůj co stůj, spojení Angličanů s Kapskem. Kdyby našinci byli bývali vynalézavější u volbě pro- středků, kdyby byli rázněji postupovali u ka- žení železnic a kdyby byli přesněji prováděli vydané rozkazy, aby odehnán byl všechen do- bytek jatkový z okolí dráhy železné — jako stalo se v okolí Johannesburgu a Pretorie z roz- kazu Ludvíka Bothy — již tehda byl by lorda Robertsa a zástupy jeho stihl osud Samaritánů v Samaři: byli by vyhladověni bývali. Vojsko anglické nezachránila v Pretorii před zkázou účelná jeho opatření a slavená prozíravost mar šálka Robertsa, nýbrž jediné špatné plněn našich rozkazů, občanská i vojenská lik na- vost našich... Téměř v každé kapitole uvádí Dewet do- klady, jak prohřešovali se Buři sami na vlastním svém prospěchu. Budiž zde uveden odstrašující případ Mar tina Prinslova. Bylo koncem června r. 1900. Dewet čeli tehda ve východním Oraňsku řadě anglických generálů, vyslaných proti němu lordem Robert- „Měl jsem asi 5300 mužů“ — píše —' „ne- boť spojil se se mnou generál Roux s částí svého lidu. Jiná část jeho mužstva zůstala v Hou Neku, poblíže Ficksburgu, a jiná ve Witneku (na pomezí Basutska). Angličané se blížili a ne- daleko Elandsfonteinu, na 12 mil) jižně od Lindleye, strhla se potyčka dělostřelecká, za níž arci i ručnice pilně houkaly. Trvala 1 1/2 dne.
Robertsa Pretorius Roberts Brito R Wei Angličan Both Samaritán Bur Dewet Robert Roux Lindley Bura Kapsko Johannesburg Pretorie Mar Oraňsko Basutsko Trval 1
22 article
Vyznamenal se tu velitel Michal Prinsloo. Do- spěl jsem k němu ve chvíli, kdy mužstvo jeho postřílelo anglické dělostřelce; se sto muži hna útokem, chtěje se děl nepřátelských zmocniti Kryl jsem jeho přístup palbou z jedné Krupovky a jedné patnáctiliberní Armstrongovky s účinkem kladným, neboť nepřítel přinucen byl ucouvnouti. Prinsloo dostal se k dělům, vzal je, neměl však potahů, aby je odvezl. Zapřáhl tedy občany sem. 7) Rozuměj vždy míle anglické; 1 míle anglické ačkoli z nejbližšího návrší pálilo oddělení Angli- čanů. Snad by byl děla šťastně odvezl, kdyby nebyla udeřila veliká přesila britská, kterou od- bíti nemohl jsem svými dvěma děly, nešťastnou náhodou téže chvíle porouchanými: závor Arm- strongovky odletěl a závor Krupovky — snad se dosud nikdy nestalo! — slil se s cévou! Ne- býti toho, byli bychom dobyli anglických děl pro něž jsem byl potahy právě sehnal. Micha přinucen utěci kvapem a zanechati všechna t déla nepříteli. S večerem obstoupili nás Angli čané na severu, načež jsme ucouvli na Blauwko a následujícího jitra do Bethlehemu.
Michal Prinsloo Kryl Micha Angl Bethlehem vždy míle závora Arm
23 article
„Přidružila se jiná oblíž. Oproti zákazu mému, přivlekli občané do tábora spoustu vozů Nepřátelé měli zvyk zabavovati na farmách vozy a voly. Burové ovšem nelibě nesli ztrátu svého majetku a tak se domnívali, že v ležení budou se svými vozy, kárami a jinými povozy bezpeční Se stanoviska ryze lidského jest ovšem přiro- zeno, zachrániti, co se odvézti dá, s vojenského však spása taková děje se na úkor celku, vlasti S žalem poznal jsem však, že občané nechápali A nejhůře bylo, že nechtěli ani poslouchati, pod- říditi se lepšímu názoru, vyššímu účelu, zvláště kde jednalo se o jich vlastní majetek. Mohl jsem. žel, appellovati pouze na jejich dobrou vůli. Ná- silné odstranění vozů z tábora bylo by tehda mělo v zápětí revoltu s důsledky velice ne- milými.“ „Hodlaje brániti Bethlehem, zpytoval jsem s podřízenými generály a veliteli následujícíh jitra návrší, zvoliv pro každého z nich stano- viště. Hlavní obranná čára naše táhla se jižně od Wolhuterskopu a severozápadně ode vsi. Obyvatelstvo jsem vyzval, vykliditi se z Bethle- hema, což se záhy stalo. Také vězněný zrádee Vilonel.3) Kolem 4. hodiny odpolední přiblížil se čelný zástup anglický, načež rozpoutal se boj- Angličané toho dne odraženi. Následujícího jitr přitrhl směrem od Reitzu valný proud Angličano přibyv ze Zavalska a veden, nemýlím-li se, ge *) Pověstný později „generál“ a vůdce „národníel zvědů“, ve službách anzlických, britskými depešem vychvalovaný.
Burová Angličan Bethlehem Wolhuterskopa Bethle Reitz
24 article
nerálem Hektorem Mac Donaldem.*) Spojil se s oddíly gen. Clementa, Huntera, Broadwooda Pageta a nepochybně i jiných, kteří obsadil Bethlehem, doufajíce zničiti Oraňce. Strašně, na štěstí však bez valného účinku, rozhoukala se nyní anglická děla. Nemohu pominouti mlče ním pamětihodný a strašný účinek lyditového granátu: vpadl do stanoviště generála Steene- kampa a zabil 25 koní. Koně stáli na 200 kroků za palební čarou občanů; granát narazil před nimi na kámen a vybuchl.) „Kolem 2. hodiny odpolední pronikli Angli čané naší čarou na stanoviště velitelů Van Aardta a Petra Fourie, kteří — nemohouce odolati couvli. Jedno z děl, již ztracené, svrhli se srázn stěny, že se rozbilo na kusy.*) Couvli jsme pře Retiefs Nek, kde připojil se k nám předsed Steijn s vládou oraňskou, na jih.
Mac Donald Clement Broadwooda Paget Oraňce Steen Angl Van Aardt Petro Fourie Hunter Bethlehem Kona Nek
25 article
„Angličanům bylo po dobytí Bethlehem třeba odpočinku, zvláště generálu Mac Donal dovi, jenž chvatnými pochody byl přibyl až ze Zavalska. Získali jsme tím vítané příležitosti. zotaviti se. Nebylo pochybností o zámyslech ne- přátel. Nyní, kdy couvli jsme všichni, vyjímaj slabší části v Kommando Neku a Witneku, z hory Roodebergské, počítali určitě, že nás zničí Pohoří, za nímž jsme se postavili, byl řetěz hor- ský, počínající na Caledonské řece, na pomez basutském a táhnoucí se polokruhem ke Stab- berts Neku a odtud opčt nazpět na Witzieshock na basutskou hranici. Východ z velkolepého polo kruhu horského byl možný pouze průsmyky. Jen tudy mohly projeti vozy a děla; mimo ně jes půda i chodci pěšímu sotva schůdna. Zřejme tedy, že Angličanům náš ústup do kotliny by nad jiné vítán; zdálo se jim, že z pasti nevy- vázneme. Byli bychom skutečně bývali ztraceni kdybychom byli na místě setrvali. Návrhu, zaujat tu stanoviště obranné, zprotivil jsem se vší váhou pádných protidůvodů. Konečně uzavřeno, opu- stiti kotlinu, vyjímaje lichý strážný oddil, jemuž uloženo, nepřítele oklamati. Ustanoveno, roz- ) Skončil letos v Paříži sebevra ždou
Angličan Mac Bethlehem Paříž Donal d
26 article ) Vedeno ve zprávách anglických mezi udo bytým“
) Vedeno ve zprávách anglických mezi udo bytým“ děliti náš sbor na tři části: Jeden oddil, mnou vedený, chrániti měl vládu oraňskou a dáti se směrem na Kroonstad-Heilbron. Druhý byl oddíl velitele Pavla Rouxe. Úko- lem jeho bylo následovati v noci ku pondělku 16. července, den po mém odchodu, mne prů- smykem Stabberts Nekem směrem na Bloem- fontein, a dále na jih, kde měl v tamních okre- sech svolati a znova ozbrojiti občany. Třetí sbor svěřen generálu Crawtherovi, měl téhož dne táhnouti na sever od Bethlehema, po- kud by se nesetkal se sborem zástupce vrchního velitele Hattingha, s nímž by pak operoval okresech severovýchodních. Něco občanů horského kraje wittebergen- ského s vrchním velitelem Martinem Prinsloo mělo ostati na místě na stráži. Byli rozděleni na tři stráže, nesměli chovati při sobě vozů a v pří- padě tlaku nepřátelského měli kvapem prchnouti přes hory. Pověřil jsem úkolem tím naschvál ro- dáky zdejší, v krajině obeznalé.
Pavel Roux Crawther Martino KroonstadHeilbron Bethlehem
27 article
Vše bylo upraveno; 15. července proše jsem se svými Stabbertsnekem a očekával, že generálové zachovají se dle mých direktiv. Leč, co se nepřihodilol Hned po mém odchodu zvedlo se několik důstojníků, nespokojených s velitelem generálem Rouxem, kterého jsem ustanovil za zástupce hlavního velitele a přáli si valnou hromadu k volbě — jiného vůdce. Kdyby byl Roux rázně zakročil, byly by se mohly věci jinak utvářiti. Ten však se neprotivil a tak občané setrvali v horách a svolali na 27. července hromadu, v níž nezá- konně a hlasy několika jen důstojníků (nepřitom- ných nedbáno) zvolen vrehním generálem zástup- cem Martin Prinsloo. Co však bylo prvním činem nového správee vojskového? „Vzdal se bez podmínky Angli- čanům. „Tito pronikli zatím 17. a 18. červenc Stabbertsnekem a Retiefs Nekem, což mělo v zá- pětí zmatek v řadách občanů, již za horami byli zůstali. Velká část důstojníků i mužstva chtěla se vzdáti bez odporu, což projeveno ve shromá- ždění, v němž zvolen Prinsloo. Sedmnácti proti třinácti hlasům usneseno, vzdáti se. Usnesení
Roux Martin Prinsloo Tito Nek Angl