1
article
Litvě, poslanci do sněmu mají býti zvoleni na
základě všeobecného přímého, rovného a taj-
ného práva hlasovacího. Posléze schva-
luje se bovkot dumy říšské a vyslo-
váje se schůze pro činný postup se všemi po-
krokovými živly společnosti v boji s policejně-
byrokratickým zřízením nynějším.
Stávky v Polsku.
Z Lodi, 27. října. (Pův.) Zde stávkuje přes
20.000 lidí, podobně v Pabianicích.
Moskevská měsiská rada v permanenci.
Z Moskvy, 27. října. (C.-B.) »Petrohradská
telegrafní agentura« oznamuje: Městská
rada byla svolána k mimořádné schůzi a bude
zasedati bez přestání. Vzhledem
k hrozivému stavu věcí svolá purk-
misír zejtra zástupce šlechty, škol i různých
spolků, jakož i stavovských svazů do radnice,
aby s nimi o povšechném stavů věcí rokoval.
Polští akademikové pro stávku.
Z Krakova, 27. října. (Pův.) Socialistický
»Naprzód« přináší provolání výkonného výboru
varšavské »Spójni« k akademikům varšavským,
dlícím zde, aby přijeli do Varšavy a súčastnili
se schůzí akademických k úradě o schvá-
lení další stávky universitní.
Z Poznaně, 27. (Pův.) »Dziennik Poznaň-
ski« sděluje z Varšavy, že studentský spolek
»Zrzeszenia« vyslovil se již pro univer-
sitní stávku do 15. ledna 1906. Nebu-
dou-li do té doby povoleny žádané
ústupky polské na universitě, na-
stane boykot university ode dne
15. ledna.
Litva
Polsko
Pabianice
Moskva
Krakov
Varšava
Poznaň
Dziennik Poznaň
2
article
Francouzský hlas o stávkách.
Z Paříže, 27. října. (Pův. zpr. »N. L.«)
»Le Temps« vidi ve stávce železniční pokus
o všeobecnou a hnutí čistě revoluční, jemuž če-
liti lze jen zavedením kontroly a veřejnosti v samo-
vládném režimu dnešním. Nejvhodnějším místem
pro to jest svolání říšské dumy, aby takto po-
loženy byly meze autokracii a nastalo právo
kritiky státních záležitostí. Třeba velkých oprav
důkladných na Rusi. Rozvážní Rusové počítajíce
s tím jsou bohužel v menšině a zdá se,že
slovo patří nyní krajním živlům, sahájícím k ná-
silí. A toho dlužno litovati pro Rusko, jež by
za nynějších poměrů potřebovalo naléhavě po-
řádku, umírněnosti a jednoty.
Carská rodina neprchla na yachtu.
Ze Lvova, 27. října. (Pův.) »Dziennik
Polski« sděluje z Petrohradu: Pověst, jakoby
carská rodina byla se zachránila na yachtu, ne-
zakládá se na pravdě. Ujišťuje se však,že
car chystá manifesto konstituci. Také
do Petěrhofu nejezdí vlaky, možno se tam
dostat jen povozy.
V Petrohradě klid?
Oproti poplašným zprávám všeho téměř
evropského tisku ve příčině očekávaného vý-
buchu čiré anarchie v hlavním městě ruské říše,
obdržela »Živnostenská banka« v Praze
dnes z Petrohradu telegram, ve kterémž se opti-
misticky hlásí, že je v městě ticho a že se
očekává brzké ukončení stávek. — Také z
Varšavy došla »Živnostenskou banku« zpráva,
že tam nastalo ztišení.
Rus
Dziennik Polski
Paříž
Rus
Rusko
Lvov
Petrohrad
Praha
Varšava
živnostenský banka
Le Temps
4
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 28. října (C.-B.) »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Finanční ministr jmenova
v personálním stavu finanční prokuratury pražské
kancelářského oficiála Julia Seika adjunktem
ředitelstva pomocných úřadů.
Ministr orby v Dalmacii.
Ze Zadru, 28. října. (C.-B.) Včera přijel
ministr orby hr. Buquoy do Gruše. Vzhledem
k trvající povětrnosti změnil ministr cestovní
program a odjel dnes do Novi.
Norský sněm.
Z Kristianie, 27. října. (C.-B.) Storthing
konal dnes odpoledne schůzi. Předseda přečetl
pohnutým hlasem odpověď krále Oskar a, jež
byla vyslechnuta shromážděním stoje. Odpověd
byla k návrhu předsedy připojena k protokolu.
Na to přečetl ministr spravedlnosti Bull tele-
gram švédského ministra spravedlnosti, ve kte-
rém se oznamuje podepsání karlštadské dohody,
zrušení říšské listiny a uznání Norska za samo-
statný stát se strany Švédska. Telegram ten by
k návrhu ministra zahraničních záležitostí rovněž
připojen k protokolu.
Potom oznámil ministr zahraničních záleži-
tostí, že předseda ministerstva nemůže se ná-
sledkem nachlazení zúčastniti dnešní schůze
storthingu a požádal předsedu, aby vzhledem
k významu věci odročil poradu o vládní před-
loze osnovy zákona ve příčině budouc
státní formy a o návrhu 10 členů stor-
thingu na hlasování lidu do zejtřka. Kdyby se
ministerský předseda však ani zejtra do schůze
nedostavil, nechť přikročí storthing ihned k po-
radě. Návrh předsedův na odročení schůze do
zejtřka byl přijat.
Julio Seiko
Buquoy
Gruš
Storthing
Oskar
Vídeň
Dalmacie
Novi
Kristiania
Norsko
Švédsko
Wiener Zei
5
article
Sněm věvodství slezského.
Sněm věvodství slezského.
(XLII. zasedání šestá schůze.)
—s. V Opavě, 27. října 1905
Na začátku schůze přidělena byla značná řada
českých petic z obcí za provádění rovnoprávnostiu
zemských úřadů za opravu volebního řádu přísluš-
ným výborům. Z řad poslanců podány byly dva ná-
vrhy. Posl. Josephy navrhuje vypracování nového
stavebního řádu pro Slezsko, jehož je vskutku za-
potřebí a posl. Karel Türk, aby vláda byla vyzvána,
by při opravě zákona o nemocenském pojišťování byla
pamětliva zřízení zvláštních okresních nemocenských
pokladen pro čeleď a dělnictvo hospodářské. Návrh
první bude odůvodňován příští týden, návrh Tůrkův
ve schůzi sobotní.
Povolena byla podpora ke stavbě spojovací silnic
k nádraží ve stanici Nov. Heřminovech obnosem 5000
korun s ohledem na velké obtíže, které stavba půso-
bila a značné výhody, které tím četné obce pro do-
pravu získaly.
Na stavbu okresní silnice z Heřminov pře
Milotice do Jelení v okrese bruntálském k říšské sil-
nici navržena byla podpora 1800 K na 1 km. Posl.
Posl
Joseph
Türk
Tůrkův
Opava
Slezsko
Heřminovy
Milotice
km
6
article
Olbrich přimlouvá se s ohledem na chudovu kraje
a zúčastněných obcí za povolení 2200 K za km., což
podporuje posl. dr. Ed. Türk. Při hlasování jedno-
hlasně schválen návrh posl. Olbricha a tím návrh
zemského výboru padl.
Obci Malé Lhotě, která má již 31.752k
dluhů (zaviněných stavbou nové školy a silnice) po-
volena další půjčka 4000 K ze zemského ústavu pro
úvěr obecní.
Obci Sosnové povolena na stavbu dvoutřídní
školní budovy (náklad 45877 K) podpora 7000 K, obci
Ropici ke stejnému účelu (náklad 41.341 K) taktéž
7000 K. Se žádostí za podporu na vnitřní zařízení
obě obce poukázány na zemský výbor.
Konečně povolena zemská podpora 200 K ně-
mecké sekci okresní učitelské knihovny pro okres
Opava-venkov, 400 K na vydržování průmyslov
školy pokračovací v Hrušově pro první rok
a schválena účetní uzavírka zemského zemědělského
fondu za rok 1904.
Přiští schůze v sobotu 28. října o 10. hodině
dopolední
Olbrich
doktor
Ed
Sosna
Malá Lhota
Ropice
Opava
Hrušov
7
article
Pro oběti „„ Volkstagu.
Pro oběti „„ Volkstagu.
Moravský odbor Národní rady české v se-
zení svém dne 25. října 1905 uvažoval o ná-
kladech, jaké vyžadovati budou podpory a platy
pro nesčetné zraněné a uvězněné v říjnových
událostech brněnských a shledal, že doposud
došlé příspěvky nikterak nebudou dostačovati
ke hražení vydání těch, tím více, když krutými
rozsudky zemského soudu brněnského právě vy
danými nešťastné oběti ty mají býti žalářovány
po celé měsíce.
Z příčin těch obrací se moravský odbor
České národní rady ke slavným městským ra-
dám, obecním představenstvům, českým obchod-
ním podnikům, finančním ústavům, dále ke všem
slavným spolkům, korporacím a organisacím,
jakož i vůbec ke každému česky smýšlejícímu
člověku se snažnou i naléhavou prosbou, aby
neprodleně v obcích a mezi svými členy
sbírky pro zraněné a uvězněné uspořádali,
příspěvky od těch, kdož dosud nepři-
spěli vybrali a posílali buď přímo neb pro-
střednictvím obecních úřadů k rukoum poklad-
níka moravského odb. Národní rady české pana
dra. Josefa Dolanského, advokáta v Brně, Zelný
trh, aneb dra. Jana Čapka, advokáta v Brně,
Radniční ulice č. 1.
Pomoc rychlá nezbytná.
Moravský odbor Národní rady české.
Dr. Otakar baron Pražák,
předseda.
Dr. Václav Šílený
Dr. Jos. Koudlela,
Prof. inž. M. Ursíny,
místopředsedové.
Dr. Fr. Koželuha,
Dr Jos. Dolanský,
jednatel.
pokladník.
Dolanský
Čapek
doktor
Otakar baron Pražák
Václav šílený
Jos
profesor
Ing
M Ursíny
Koželuh
Brno
radniční ulice
Francie
odbor národní rada
Český národní rada
doktor Jos
8
article
Dr. Jan Čapek.
doktor
Čapek
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Čeština v obchodní komoře liberecké.
Pan Jar. Červený, továrník v Král. Hradci, za-
slal obchodní a živnostenské komoře liberecké
následující list:
Odvolávaje se na komorní přípis ze dne 20.t.
m., jímž mi bylo oznámeno zvolení za řádného
člena, uprázdněné úmrtím p. Rob. Rätze, dovoluji
si nvní jako řádný člen této komory připojíti se
v plném znění k protestu který ve schůzi obchodní
a živnostenské komory v Liberci dne 19. října t.
r. v příčině znásilňování jazyka českého, jako rov-
noprávného při zasedání komory podali pánové
PhMg Bohumil Matoušek, starosta král, věn. mě-
sta Mladé Boleslavi a p. Frant. Pitra, knihař v Li-
berci, oba jako členové obchodní a živnostenské
komory liberecké.
— Kterak přišel prof. Wellner v Brně ke
svému poranění? Naproti zprávám českého
tisku brněnského, že prof. Wellner za brněn-
ských bouří raněn byl na oku nikoli sedě ve
své studovně uvnitř budovy německé techniky,
nýbrž na ulici, když vyrazil ze dveří zpolíčkovat
českého hocha, prohlásil místodržitel hr. ie-
rotin na sněmu, že oko prof. Wellnera 1.ylo
poroucháno skutečně kamenem, hozeným dernon-
strujícími Čechy zavřeným oknem do technikv.
Král
Rob
PhMg
Matoušek
František
Pitr
profesor
Wellner
Hradec
Liberec
Mladá Boleslav
Brno
živnostenský komora
živnostenský komora liberecký
10
article
České listy, zejmena »L. N.«, nespokojují se
tímto úřadním líčením, nýbrž stojí na tom, že
vyslechnuti mají býti svědkové, hotoví pří-
sežně stvrditi, že prof. Wellner zraněn
byl na ulici. Naproti tvrzení místodržitelovu, že
prof. Wellner byl od 9. hod. ranní v technice,
tvrdí svědkové s velkou určitostí, že byl pro-
fessor Weliner viděn na nádraží při vítání ně-
meckých hostí. Také drožkář, který vezl pro-
fessora Wellnera, vypravoval lidem z domu něco
zcela jiného, než p. místodržitel sněmu. Leči
kdyby do opravdy byl býval německý professo
raněn ve své studovně, jisto je, že podobná
nehoda mohla potkat mnohého českého profes-
sora i v českých ústavech, kdyby jeho oko bylo se
nacházelo v dráze kamene, vrženého německou
rukou. Těch německých kamenů byla přece
spousta. Na které straně je více pravdy, na
české či německé, dokázal spor o smrt nešťast-
ného Pavlíka, kterouž podle německých urput-
ných tvrzení — zavinili prý čeští lékaři. Málo
scházelo, a »Tagesbote« byl by dokázal, že se
Pavlík probodl sám. Týž list vypravoval, že
v kapse zavražděného nalezen otevřený kapesní
nůž. Toto nesmyslné tvrzení kolovalo všemi ně-
meckými listy, ačkoli není nic snazšího, než
— mrtvole vziti z kapsy zavřený nůž, otevřiti
jej a vstrčiti jej takto zase zpět.
— Ještě o schůzi universitní. Sl. redakce! Prosím
vzhledem ke dnešnímu prohlášení dra. St. Růžičky
za uveřejnění těchto posledních řádek. Na schůzi
universitní, dle zpráv veřejně otištěných, útočil prof.
dr. Velich na mladočeské poslance. Na to ujal se
slova prof. dr. Čelakovský a žádal vůči tomu a pro-
jevům, řeč dra. Velicha doprovázejícím, „aby byla
slyšena i druhá strana“ (t. j. poslanci). Dle referátů
hned po schůzi uveřejněných odpověděl prý dr. St.
L N
profesor
Wellner
Pavlík
Stanislav
Růžička
doktor
Velich
Čelakovský
11
article
Růžička: „Poslanci se nedostavili a tím se odsuzují
sami.“ Dle zprávy v „Času“, teprve ve čtvrtek oti-
štěné a p. drem. Růžičkou podepsané, řekl týž:
„Druhá strana zde není, a tím odsuzuje se sama.“
Nyní prohlašuje dr. Růžička, že slova ta na nepozvané
poslance se nevztahovala. Jsem s tím spokojen. Těší
mne, že jsem svým dotazem v klubu a touto kon-
troversou zjednal o řečech na schůzi pronešenýcha
o průběhu schůze universitní náležitého světla. Za
účinně spolupůsobení při tom p. dru. St. Růžičkovi
upřímně děkuji. Váš Dr. Herold.
— Osobní. Pan MUDr. Frant. Oldřich jmeno-
ván byl vrchním lékařem nemocnice u Milosrdných
v Brně. — Pan MUDr. Josef Fric, lékař c. k. stát-
ních drah v Citolibech, byl jmenován knížecím lé-
kařem.
— Poměry u c. k. poštovního úřadu v Hradci Král.
stávají se stále nesnesitelnějšími. Ačkoliv práce stále
přibývá, zmenšuje se počet úřadnictva, tak že jeden
úřadník nucen jest zastávati třeba trojí službu na-
jednou, což ovšem k bezpečnosti a správnosti jeho
výkonů nikterak nepřispívá. U přepážky pro přijímání
a vyplácení peněz jest pouze jeden úřadník, který
při nejlepší vůli nemůže stačiti, takže mnoho osob
po dlouhém čekání s nepořízenou odchází, aby dru-
hého dne pokusily se znova o vyřízení své záležitosti.
Růžička
doktor
Stanislav
Herold
MUDr
František
Oldřich
Josef Fric
Král
Brno
Citoliby
Hradec
12
article
Za těchto poměrů nelze se nikterak diviti případu,
který se v minulých dnech udál a který mohl snadno
zničiti existenci řádného úřadníka. C. k. poštovní
assistent pan J. v návalu práce a ve spěchu, s jakým
nuceni jsou úřadníci zde vůbec pracovati, místo 50 K
vyplatil padesát zlatých dvacetikorun, takže večer
při odvádění peněz do pokladny nedostávalo se mu
950 korun. Ačkoliv pak plakáty a v místních časo-
pisech žádán byl ten, kdo omylem onen obnos obdržel,
aby se přihlásil, nestalo se tak, a celá záležitost pře-
dána byla četnictvu k pátrání. Tu teprve asi po 10
dnech nalezeno bylo v poštovní schránce 42 zlatých
dvacetikorun pod adresou poškozeného úřadníka, tak
že se mu ještě nedostává 110 korun, které musí ze
své kapsy nahraditi. To jest následek přehnaného
šetření na personálu u zdejšího úřadu, na čemž hlavní
vinu má pan inspektor Reisser, který úřadníky ne-
ustále ubírá a různé služby slučuje, jen aby co nejvíce
sil ušetřil, nehledě k tomu, že zbylé úřadnictvo úkol
svůj zastati nemůže. Patrně chce si své příjmění za-
sloužiti. Pan vrchní správce je už starý pán, úplně
bez vůle, který ke každému nápadu p. inspektora při-
kývne a neodvažuje se nikdy odporovati, ačkoliv sám
musí uznati, že služba takto dále konati se nemůže
Inspektor nikdy se nepřesvědčí, je-li také skutečně
možno službu dle jeho nápadů a zařízení řádně vy
konávati. Úřadníctvo o jeho inspekci obyčejně an
nezvi. poněvadž on konferuje pouze s vrchním správ
Reisser