ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3729c1b0-7af2-11dc-bc20-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: place 23, person 22, work 2, org 3
1 masthead
V Praze, v sobdtu dne 28. října.
Praha
2 masthead
K číslu 297. Čislo v Praze za 21 a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou; na měsíc 3 K 80h
Praha
4 article Uherská krise.
Uherská krise. Vyhlášení vládního programu. Z Pešti, 28. října. Dnes o 5. hod. odpol. přijme ministerský předseda bar. Fejérváry 150člennou deputaci druhého peštského okresu, vůči které vyloží vládní program, bezpočtukráte již ohlášený. Ten bude neprodleně uveřejněn po všech zemích koruny svatoštěpánské a bude rozšířen — nota bene — »všemi zemskými jazyky,« jak se ve vládních listech předpovídá. Najednou mají v Uhrách také zemské jazyky! Do- kud šlo jenom o maďarský pych a maďarskou moc, buďsi vlády nebo vládní strany, znali tam řeč jenom jednu: státní jazyk uherský. Nouze, která naučila Dalibora housti, bar. Fejérvára. jdoucího na verb jednak po příslušnících strany jím zakládané, jinak po přívržencích jinonárod- ních, zvláště chorvatských a saských, donutila viděti, že v Uhrách jsou také jazyky a národy nemaďarské, stejně jako nouze donucuje magi- strát vídeňský, rozesílá-li losy své chudinské lo- terie, vytisknouti na nich podmínky hry všemi jazyky, kdežto šéf magistrátu vídeňského, velko- možný dr. Lueger, nejen na říšské radě hlásí samospasitelnost němčiny v celém životě státním, nýbrž počíná si proti češtině ve Vídni daleko nesnášelivěji nežli zkrachovaná strana starolibe rální.
Dalibor Lueger Pešť Uhry Vídeň
5 article
Vládní naděje.
6 article
Z Pešti, 28. října. Vláda doufá, že pra- covní její program způsobí proni- kavou změnu v situaci, zejmena že ta- kový účinek míti budou blahodějná zařízení, která kabinet chystá ve třídách pracov- ních. Bar. Fejérváry hodlá se pronést také o vojenských záležitostech.
Pešť
7 article Revoluce na Rusi-
Revoluce na Rusi- Veliká tízeň v Moskvě. Z Berlína, 28. října. Z Moskvy sdě lují: Od včerejška není v městě ani
Rus Moskva Berlín
8 article
vody, ani plynu. Tramway jezdí jenom na některých tratich. Pekárny a pekař' s ké krámy jsou zavřeny. Posledn chléb jest rozprodán. Četné sou- kromé ústavy a kanceláře zasta- vily svoji činnost. Cestujíci, kteří na dráze uvázli. Z Moskvy, 28. října. Na nádražích meškají tisíce lidí, kteří se nale- zají v největší nouzi, nemajíce pe- ně z. Železniční správa vyplácí těm, kteří mají průvozní lístky, denně 50 kopějek, ba i celý rubl. Protože cestující jsou nuceni spát n studené a vlhké podlaze, četní z nich onemocněli, zvláště děti. Zoufalost je velká. Ve- liké nepříjemnosti mají cestující, kteří zů- stali na trati a marně čekají, že budou dopraveni dále, na malých sta- nicích a ve velkých vesnicích. Doprava zboží vázne úplně.
Moskva kopějka
9 article Vzpoura v Saratově.
Vzpoura v Saratově. Ze Saratova, 27. října. (C.-B) »Petrohr- telegr. agentura« oznamuje: Ve vnitřním městě jsou všechny krámy uzam- čeny. Vozba tramwaye byla zastavena. Banky a telegrafní úřad jsou voj- skem střeženy. Davy lidu vynucují, aby ve všech průmyslových závodech práce byla za- stavena. Gubernátor výdal provolání, ve kterémž oznamuje, že bude všechno srocován a rušení veřejného pořádku bran- nou mocí potlačeno.
Davy Saratov Petrohr
10 article
Bouře v Revalu.
Reval
11 article
Z Revalu, 27. října. (C.-B) »Petrohr telegr. agentura« oznamuje: Po dobytía vydrancování obchodů se zbraně- mi odebrali se stávkující k továrnám, a b tam vynutili zastavení práce. Take tam bylo drancováno. Povoláno bylo na pomoc vojsko. Všechny obchody jsou zavřeny.
Reval
12 article
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
13 article
Plný válečný stav ve Varšavě. Z Varšavy, 27. října. (C.-B.) Zde byla prohlášena všeobecná stávka. Zejtra zůstanou všechny obchody uzavřeny. Na mě- sto bude uvalen třetí stupeň stavu válečného. Po 8. hodině večerní ne- smí se nikdo objeviti na ulicích. Střed polský. Z Varšavy, 27. října. Konána zde schůze polská za účelem zřízení nové politické strany s názvem »střed polský« v říšské dumě. V baltických provinciích. —ch. Z Berlína, 27. října. »Frankf. Ztg.« sděluje v soukromém dopise z Revalu: Peklo vypuklo na Rusi, jest to kvašení, zuřivost v pa- ličství a vraždění, boření všeho zděděného. Také zde v naší malé zemi všechno jest přeo vráceno. My všichni jsme pro opravy, ale přec jen velice pochybujeme, vyjde-li ze všeho něco roz- umného. Dále se líčí, jak i pastorům stavení, stodoly a úroda zapalovány, všude hrozí stávky, z Petrohradu nedocházejí noviny. Uplynulé zimy nebylo v Revalu plynu, domy a ulice byly v noci ve tmě, nebylo možno koupiti též maso a chleba a k tomu válka. Litevci. Z Petrohradu, 27. října. (Pův. tel. »Nár. Listů«.) Konána zde schůze Litevců, jichž nej. bližším požadavkem jest zjednání plathosti li- tevštině a dobyti práv občanských a svobod. Zástupci vyslovili se skepticky o říšské dumě, jež nevzbuzuje u Litevců žádhých nadějí. Mlu- vili na schůzi též zástupci Bělorusů, pokroko- vých Poláků a Lotyši. V resoluci se práví, že skutečné uspokojení Litvy možné jest jen při úplné likvidaci panující policejně byrokratické soustavy vládní, kdy všem národům obývajícím Rusko dáno bude právo svobody národní, kdy Litva nabude samosprávy na základech demo- kratických v čele s vilenským sněmem, jenž vypracuje osnovu práv pro ostatní hárodnostiv
Litevec Polák Lotyš Varšava Berlín Reval Petrohrad Litva Rusko práv občanský a svoboda
14 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Baranka. Napsal Bohdan Tříska.
Baranek Tříska
15 article
Byla jak to bradlo, které trčí v dáli z tma vých lesů v mračné nebe tvrdým balvanitým če- lem. Kdo ví, jak dlouho žila už! I staří hlap pamatovali ji stále takovou, jaká byla nyní, i když ještě s „mlíčenem“ čouhajícím z galitek brouz- dali se kalužemi po dědině. Byla jak to bradlo Velká, silná babizna, převyšující o pohlavek „dlóhyho Franto“, s tváří hluboko vrásčitou. sivým okem, vysedlou, energickou bradou, orlím nosem. Ač nenesla těla už vzpříma jako mladice. vykračovala si přece dosud rázně. A jak! Byla by mnohou mladou tetku ještě přeskočila rov nýma nohama. Hotový kyrysar-veterán. Měla tako muže; jmenoval se Beran — vulgo Baran. Ter i děti umřeli dávno. Byla nejstarší dělnicí u dvora. Dřela se tan už, kdy ještě kníže pán sám držel dvůr, kdy stáda ovcí pásla se po „Lánech“ a po úhorech, kdy ještě všecka vrchnost sídlela na úsovském zámku. Ta dávno se také už odstěhovala do Mohelnice a na Nové Zámky. Když kníže dvůr pronajal, pracovala u všech nájemců; nynějš „starý pán“ také už sešedivěl — jen ona ještě v plné síle od jara do zimy, jako drak. Pama- tovala dobu, kdy mocný cech mlatců z „cha- loupek“ pronesl pyšné: „Dokud dvůr dvorem bude, my mlatci nepominem!“ A mlatci už všichni jsou odnesení ke svatému Mikulášovi, už dávno „mašina“ pohltává ani ne za tři neděle vše, s čím mlatci měli co dělat až do božího A byla veselá! Kde ona, tam samý smích a samé dovádění. Byla mladým lidem evangeliem všech rozumů a zkušeností, kterých je třeba za všech případů chuďasovi v zapomenutém kraji. jara.
Franta Beran Baran Mikuláš Lány Mohelnice Pam boží A
16 article
Každému řekla bezohledně do očí nejpeprnější pravdu. Říci to jiný — byla by krvavá pranice vyrvané vlasy by nestačil odnésti vítr. Jí to pro- šlo. Každý moh „babu“ „vystát“ — a když třeba nemohl, měl k ní aspoň úctu. „Starý pán“ sám od sebe jí vymohl u knížete pána doživotn pensi. Dostávala čtvrtročně tři zlaté. Sama si cho- díla pro ně do Nových Zámků, dobrých 5 hodin cesty. Dosud ji vidím. Je mlhavé podzimní ráno. Čtyři hodiny. Jde bosa, v ruce silný kyj, hlavu má zabundanou ve velký šátek, na těle má starý, prastarý burnus. kolem pasu stažený lýkem. Tak jde jako podivná Amazonka, či děsný duch a mizí daleko v obla- cích mlhy. Po poledni bude zase už doma. Tak žila tu jak věkovitý, blesky rozbrázděný dub na „Hraničkách“, svědek tolika pokolení Netklo se jí nic. Se smíchem říkala: „Až jedno svatymo Mikolášovi nenapadne, abe si mě vzal, mosi přejít pro mě s dvóma párama koňů a jechče mne nedostane!“ A přece také na ni došlo a to tak, že se toho nikdy nenadála. Vlk byl toho příčinou.
Vlk Nová Zámek
17 article
Mladý březen dopíjel poslední zbytky sněhu v úvalech a na výšinách. Na „stežníku“ nad „chaloupkami si odpočívali. Byli to Petr a Dodo Fabišovi. Máma koupila ve „Skalce“ haluzí, oni je vozili domů na trakaři. Petr o pět roků starší vezl, Dodo táhl za provaz uvázaný na „šebenice“ Odpočívali naposledy. Ještě kus a budou doma Zahleděli se na chaloupky, které dochaté a na- chýlené stářím takřka se jedna o druhou opíraly „Kóké, Petře,“ povídá Dodo. „To bě běl virvál debe se tuťka nehde tak chetlo. To be plavala jedna chajda za drohó.“ Petr přikývl, zadumali se. Vědí, co je to. Asi před 4 roky odešli všichni jednou ráno. Oba bratři starší na práci, Dodo s mámou na trávu. Nevlastní bába, jejich výměn- kářka, si vařila zatím snídaní — a oni se vrátili jen k hromadám popelu Vzpomněli si na ten strašný čas, vstali a jeli.
Petr Doda Fabiš Doda Kóký
18 article
Před jejich ohněm nehořelo v obci dlouho. Po dvou letech však to začalo. Pravidelně dva — až třikrát do roka. Dodo tehdy vyšel školu. Veškerá tíha jejich malého hospodářství spočí- vala na jeho zádech. Máma rok už ležela, bratří byli ve světě. Zedničili. Dodo byl hospodářem, hospodyní — vším. Nešel nikdy spát, dokud neprohledl stodůlku, půdu, chlév a neobešel celou chaloupku. I ze sna každý šustot ho rušil. Kolikrát vyběhl, když černá noc sinavými kotouči mlh a těžkých mračen se dívala do oken, domní- vaje se ve své předrážděné fantasii, že to chuch- valce dýmu se valí nad střechou! Svlékaje se, nikdy nezapomněl pozorně položiti šaty: dolů kabát, pak vestu, nahoru kalhoty, aby se co nejrychleji oblékl, kdyby se něco stalo. Jednu se probudil a plný dvorek byl plamene a jisker. Hořelo u souseda. Asi za týden po oné rozmluvě na „stežníku“ klečel Dodo večer u okna a modlil se. Náhle spatřil, jak rudá záplava přeletěla nad chalupami a zbarvila oblohu, jako když příval bahnité vody rozlije se v čistou hladinu potoční — — — Vztýčil se a ven. Bratří ještě nespali a řehotali se: „Aha, jž zas ho to chetá.“ Nedosmáli se. Prostřed chaloupek hořelo. Bylo to u Vlka. Ba- ranka měla tam výminek. Chajda byla na spad- nutí. Vlk se pojistil na každý hřebík. Sami byli připraveni, vyběhli; Baranku nevzbudili. „Det jsme měslelé, že se probodí.“ Ba, ona se pro- budila; vyběhla v košili. — Pádí do vnitř. — Chtěla si aspoň peřiny zahránit. Ze sklopce nad síní šlehaly plameny a sršely jiskry — ne- dbala. Vběhla do jizby. Stropem proráží plamen — strop s rachotem padá. Vyletěla s hořícín vlasem, opálená. Shořelo jí vše, i ta koza ve chlívku. Odnesli ji. Týden se smrti bránila, pak podlehla. Čtyři chlapi ji odnesli ke svatému Mi- kulášovi. Dvou párů koní nebylo třeba.
Doda Aho Vlk Baranek Vyletěl