Z Marokka.

vala presidentovi vroucími slovy za pozornosti, kteréž jejímu synu byly prokázány. — Na to učinil Loubet návštěvu infantu Carlosovia infantce Isabelle. Z Paříže, 23. října. President Loubet uděli bavorskému princi Ferdinandov velký kříž čestné legie. Z Gibraltaru, 23. října. (C.-B.) Dle došlých sem zpráv vydal Valiente po jednohodinné rozmluvě zajaté anglické důstojníky výměnou za pět osob zajatých anglickou vládou. Z Tangeru, 23. října. (C.-B.) Anglické vy- slanectvo odjede asi 6. listopadu, Vyslanec Lowther požádal úřadně, aby byl lupič Va- liente potrestán. Valiente žádal, když nastala výměna jeho bratra za anglické důstojníky, deset ručnic a 10.000 nábojů, jež mu byly také ihned dány. Z Tangeru, 23. října. (C.-B.) Odjezd fran- couzského vyslanectva z Fezu stanoven byl — nenastanou-li nepředvídané překážky — na den 26 t. m.

Krise v Uhrách. Nový předseda vládní kancaláře tiskové. Z Pešli, 24. října. Vláda jmenovala po- slance a hlavního redaktora časopisu » Pesti Naplo« Josefa Veszi a šefem vládní kanceláře tiskové. Pan Veszi byl předsedou spolku žurna- listů maďarských a vzdal se hodnosti té. Podle svých osobních známostí můžeme říci, že je nejen dobrým řečníkem, ale také znamenitým žurnalistou. Úkolem Veszia bude organisovat vládní tisk. Vláda vydávati chtěla nový veliký list, avšak odhodlala se vydáv at malý, ke kolportáži se hodící který rozšiřován bude v širokých vrstvách lidových a tyto zpravovati o zámyslech vlády a o důležitosti jejího pro- gramu. Mandát po Veszím v 3. okresu buda- pešťskěm dostane ministr orby Vörös. Také ostatní ministři, kteři mandáty dosud nemají budou do sestoupení říšského sněmu mandáty míti. Fejérváry se o mandát neuchází, poněvadi je členem sněmovny magnátů. Košutova schůze s chorvatskými a dalmalskými poslanci. Z Pešti, 24. října. Ve včerejší schůzi vý- boru koaličních stran oznámil František Ko- šut, že co nevidět v Dalmacii bude míti schůzku s dalmatskými a chor- vatskými pbslanei.

spojení Moskvy s jinými městy říše jest úplně přerušeno. Z Berlína, 24. října. vStávka železničních úřadníků a železničních zaměstnanců v Moskvě nabyla obrovského rozsahu. Ze 13 drah je vozba zastavena úplně na 12. Přichozi vyličují poměry moskevské barvami nejčernějšími. Ná- draží jsou přeplněna. Tři dny čekají cestující na nádraží, budou-li moci odjeti, jsouce nuceni v čekárnách tráviti den a noc. Na některých nádražích je také poroucháno světlo elektrické; svítí se tam svíčkami. Ceny potravin stále stou- pají, poněvadž není žádného přívozu. Také li- stonoši připojili se ke stávce. cee Všeobecná stávka ve Varšavě. Z Paříže, 23. října. (Původni.) »Temps« sděluje z Varšavy, že polská socialistická strana prohlásí dne 24. října všeobecnou stávku na důkaz sympatií prc oběti bouří v Moskvě Petrohradě.

K poměrům v Moskvě. Z Moskvy, 24. říjnr. (»Spb. Ag.«) Poněvadž jest poštovní doprava následkem stávky želez- ničních zřízenců zastavena, děje se obchodní korrespondence města Moskvy s provincil tele- graficky. Moskva má ještě na 8 dní dobytka, na 3 týdny nakládané maso a na 5 dní výrobky mlékařské. Ceny masa stoupaji, mléko úplně schází. Ministr dopravy kníže Chil- kov považuje situaci za váž no . Hospodářská zpráva předvídá postupné zdražo- vání potravin. Deputace stávkujících šla k do- pravnímu mínistru a žádala poskytnutí politických práv a propuštění uvězněných osob, tedy věci, jež s právomocí ministra nijak nesouvisí. Kníže Chilkov mluvil přátelsky se členy deputace a připomenul, že dříve, kdy sám byl ještě děl- níkem, v Anglii a Americe pracoval 16 hodin denně, aby si příjem svůj zvýšíl. Dále poukázal kníže na větší zdatnost ci- zozemských dělníků jak se zřetelem na jakost tak mnohost pracovní zdatnosti a zjistil, že je- jich příjmy jsou tak velké jako u ruských děl- níků. Dělníku, jenž namitl, že při 16 hodinách práce nezbývá pokdy k četbě a dalšímu vzdě- lání, odpověděl kníže Chilkov, že přec jen Ize jednu hodinu věnovati četbě. Sám pracuje více než dělník a zkazil si zrak svou namáhavou činností. Starosta města Moskvy by dnes uvědoměn, že obecní dělní ci zamýšlejí všeobecnou stávku, ne- budou-li jejích požadavky do 28. října splněny.

— Pensionování rady vrchního zemského soudu brněnského bar. d'Elverta, jež lze bez- prostředně očekávati, uvádí se v souvislost s jeho řáděním na Moravě, kteréž brněnskými událostmi dosáhlo vrcholu a na zemském sněmu bylo jak náleží osvětleno. Odchodem bar. d'Elverta z mo- ravského soudnictví, jež opustí s titulem dvor- ního rady, odstraněno bude z rakouské justice nejpříšernější monstrum, jeden z nejvyš- ších zemských soudců moravských, který své takřka trvalé dovolené užíval k orgrni- sování houfných zločinů veřejného přajlí. E'Elvert jest duší a vůdcem německých rabiáků na Moravé, i proslul již před léty jako vybiječ českých měst, zvláště Litovle. Odchodem jeho uprázdní se místo u vrchního zemského soudu moravsko-slezského, na jehož obsazení nárok připadá čekateli české národnosti, rovněž jako na místo vicepresidenta zemského soudu, uprázdněné povoláním dosavadního jeho držitele vicepre- Aug. Krišky do správního soudu. S napjetím očekává se, jak se správa soudnietví zachová k těmto spravedlivým požadavkům če- ským.

— K doplňovacím volbám v I. sboru na Novém městě se nám oznamuje: »Jistí pánové připravili si soukromou zábavu, davše do tisku a rozeslavše pp. voličům I. sboru opposiční kandidátní listinu, na které úžaslý čtanár nalezá jména pp. vrch. stav. rady Hlávký, ředitele Mikulejského, poslance V. Němce, prof. dra. Riegra, JUDra. Ant. Schauera, stav. rady J. Grögra a prof. Thomayera. Tuto listinu rozesílá pan inženýr Havel, nic toho nedbaje, že ani jediný z těchto kandidátů nemá nejmen- šího tušení, jak neslýchaným způsobem jmě- na jeho zneužito býti má ke vzbuzení zmatků při volbě. Zjistili jsme dotazy u jmenovaných pánů, že nikomu z nich vůbec nenapadá, dáti se voliti do obecního zastupitelství a že také s nikým v tomto směru nejednali a podle toho dlužnc posuzovati opravdovost, s jakou pan inženýr Havel a spol. na vážnost aktu vo- lebního ponlížejí. Z voličů I. sboru novoměst- ského také jistě nikoho nezmatou.“

Události na Rusi. Z tábora ruských revolucionářů. Ze Ženevy, 24. října. (Původní.) Ruští re volucionáři, sdružení kolem časopisu »Proletář«, jsou proti říšské dumě, kterou označují za no- vou baštu starého samodržaví. I hlásají revo- luci na zničení carské moci pomocí revoluční armády a dočasné revoluční vlády. Všadev duchu tom se má pracovat a nedati oddechu vládním oporám. Lid za revoluce všeobecné má svrhnouti samodržavní vládu a prohlásiti revo- luční vládu dočasnou, jež ihned zorganisuje re- voluční armádu k potlačení veškeré reakce nastolení lidové vlády. Vládě nemají se dávati daně a lidi pro armádu. Přečetné proklamace revoluční kolují po celé Rusi. Generál Liněvič. Z Petrohradu, 24. října. (Pův.) Ujišťuje se zde, že přijede sem v lednu generál Liněviča zdrží se tu měsíc. Volnost pro schůze. Z Petrohradu, 24. října. (Pův.) Na rozkaz cara konána ministerská porada k úradě v otázce o sociálně revolučních schůzích, a usneseno. aby nebyly trpěny v universitách, za to mají býti v jiných místnostech povoleny mimo školy. policie nemá do schůzí vnikati, rovněž ne zá- stupci administrativy. Ústupek ten všeobecně překvapuje, neboť nasvědčuje tomu, že vláda chce nechat vybouřit nespokojence. Stávky. Ze Saratova, 23. října. (C.-B.) Železniční zřízenci také zde zastavili práci a uspořádali s dělníky schůzi, jež byla asi 3000 oso navštívena. Přijata resoluce, v níž se žádá zá- konodárný sbor na základě známého liberálního programu. Dnes večer byla druhá schůzez účasti asi 5000 osob. Zřízenci průmyslových závodů přidali se k hnutí. Z Moskvy, 23. října. (C.-B.) Na trati Moskva—Vindava zastavena doprava. Železniční

Denní zprávy. — Posl. dr. Lecher pro všeobecné vo- lební právo. V »Ostrauer Zeitung« uveřejňuje dr. Lecher, za svou řeč ve prospěch všeobec- ného volebního práva klatbou své strany stížený, článek, jímž hledí získati německé strany pro »velký požadavek všeobecného hlasovacího práva, vůči němuž strany týto nesmějí se ukázati ne- schopnými rozhodnutí a zralého úsudku. Nej- méně prý však strana, kteráž se sama jménem pokroku pojmenovala. Nebezpečí v ohledu ná- rodnostním, píše dr. Lecher, je tu zajisté. Avšak nebezpečí to nebude odstraněno pštrosí politikou, nýbrž tím, že se mu odhodlaně do očí podíváme a nezadržitelně nadcházející re- formu uvedeme na ty cesty, které lze srovnati s oprávněnými národními zájmy německého lidu. Každá strana v Rakousku, která k télo životní otázce našeho státu nedovede najíti poměr, od- umře jako bezúčelná a bezkrevná marasmem.

Liberální strana však, kteráž zapírá základní myšlenku svého jsoucna: rovnoprávnost všech státních občanů, sama nad sebou vyřkla roz- sudek smrti, pramálo čestný. Závěr z těchto náhledů jest na bílední. Dr. Lecher doznává, že skutečný pokrok znamená nebezpečí pro ny- nější němectví, čímž ve skutečnosti rozumí se ovšem uvedení moci němectví v hranice přiro- zeně mu náležité. Sám však nemůže v sobě za- příti syna své zpátečnické strany, když mluvío cestách, jimiž zabezpečiti lze »oprávněné ná- rodní zájmy německého lidu.« Všeobecné rovné volební právo jest přece jenom proto pokrokem, že odpovídá právu všech občanů jakožto na- prosto rovnému, dosud potíranému. Jestliže však má míti národ německý krom toho vý- měru, jakého se mu rovným všeob. volebním právem dostane, ještě nějaký zvláštní nádavek před ostatními národy, potom přestává býti re- forma pokrokem, neboť zavádí starou nerovnost a bývalé bezpráví. To ovšem nepřizná ani dr Lecher, ačkoli to dobře ví.

— Neslýchaný případ zvůle brněnského magi- strátu vypravují brnenské »L. N.«. O půl 11. hodině dopolední dostavil se k p. Vlčkovi, řezníku v Hütte- rově ulici do krámu zřízenec, sluha obecní, s dota- zem, kde je jejich 6letý chl apec, žák I. třídy Matka uleknuta, tázala se, proč se naň ptá a oč. se tu jedná; odpověď zněla, že týče se to školní zále- žitosti a za tou príčinou má se dostaviti do školy. Rodiče nic zlého netušící propustili chlapce se stu- hou, poněvadž jim připověděl, že za chvilku se navrátí. Leč chlapec se nevracel ani do poledne, takže rodiče se strachovali, zdali se něco horšího nepřihodilo. Matka chvátala do školy a tu se k nemalému překvapení dověděla, že chlapce odvedl zřízenec do školního referátu na Dominikan- ské ulici č. 9. I jala se po chlapci a příčině sháněti.

Podobný případ přihodil se zároveň u děvčete pana Břečky, hostinského v ulici Františka Josefa, žačky 3. třídy, která též současně byla odvedena sluhou obce brněnské na školní referát. I tu byli rodiče stejně ustrašeni, když děvče dlouho nepřicházelo. V úřadovně školního referátu bylo na dítky naleháno, že prý o »Volkstagu« házely kamením do oken a po vojácích a pohrozeno jim, že když se »nepřiznají«, budou zavřeny do tmavé komory, kde jsou šváby, stínky, myši, potkaní atd., i že neobarží ničeho k jídlu, načež dítky, aby vyvázly z dalšího ne- bezpečí, »se přiznaly, že házely kamením«, což však není pravda. Tázány byly, kdo ještě házel kamením a že musí i jiné žáky jmenovati, což i uči- nily, udavše i některé žáky, kteří ani venku na ulici nebyli a jejichž rodiče je v týž den přísné drželi do- ma. Jmenovaní shora rodičové nejen že byli předstí- ráním obecního zřízence oklamáni, nýbrž i pustili páni na školním referátě 6letého chlapce lehce oble- čeného za sychravého a chladného počasí samotného domů, který se vrátil ke svým rodičům o půl 1. hod. po polední s pláčem a celý vyděšený. Jednání brněn- ské c. k. šk. rady dozná zajisté dalších následků.

— K otázce o přeložení prázdnin na středních školách. Z kruhů professorských se nám píše: Vzhle- dem k úřadnímu dotazu o přeložení hlavníci prázdnin radíme, aby se nepokládal za diktát. Přeložení má výhody pro Vídeň, odkud k němu vyšel podnět, a pro bohaté rodiny, které už v červnu se stěhují na letní byty, ale má za to četné nevý- hody pro ostatní žactvo a také pro učitele. Upozorňujeme jen na známou nepříhod- nost července pro turistiku, na drahotu té doby (do 15. srpna) ve všech jen trochu lázeňských místech trvající, na neshodu konce škol. roku s obecnými i mě- šťanskými školami a s universitou, a na důsledky toho pro přijímací zkoušky, které sotva budou přeloženy na 1. červenec, dále na to, že shudí studující vysokých škol budou zde za kondicemi musit bývati už., od- 1. záři a tráviti tu zbytečně pět neděl při zavřených všude knihovnách a při úplném odpočinku všech pod- půrných institucí. Uvážení i zasluhuje okolnost, že maturity nebude naprosto možno ukončiti v čerynu a že žáci by dle nového řádu měli plné čtyři měsíce učení pe sobě bez většího oddechu, což sotva bude na prospěch zdraví mládeže. — Dnešní schůze Besedy v Bubenči konatí se bude v hostinci „u Slavie“, nikoliv v sále „u Vlasti- mila“, jak omylem bylo ohlášeno. Začátek o 8. hod. vae