1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 293. ze dne 24. října 1905.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
První žena Paříže . ..
Paříž
3
article
Před týdnem vynesena z basiliky sv. Klotildy
v Paříži rakev se stříbrným víkem, vyzdobená je-
diným věncem z lučních květů. Konal se pohřeb
vévodkyně ze Saganu a Talleyrandu, stařeny 70leté,
dámy, jež kdysi těšila se zvučnému názvu »první
ženy Paříže« a jejíž jméno plnilo před léty sloupce
všech předních francouzských listů. Vévodkyně ze-
mřela na svém zámku ve Valencayi a mrtvola její
převezena byla do Paříže, v jejíž půdu uložena na
Ústředním hřbitově ve hrobce rodinné
A tisk pařížský, ten mocný, působivý a pro
všecko zajímavé nejvýš nadšený tisk boulevardů, ne-
vhodil ani drobný lupen historické vzpomínky do
jícnu čerstvě vykopaného hrobu za mrtvým tělem
ženy, kteráž těšila se před léty nejvřelejší přízni vy-
sokých aristokratických kruhů, kteráž požívala názvu
královny mód, zákonodárkyně chiku a hlasatelky
dobrého tonu
Vévodkyně ze Saganu čítala do řad svých přátel
bývalého prince walesského, nynějšího anglického
krále a jako doma pohybovala se na dvoře belgi
ckém a koburském. Bývala původně ženou, v jejíž
žilách neproudila ani kapka modré krve. Jako hra-
běnka z Richelieů, markýza de Gallifettová a jiné
vynikající osobnosti francouzského dvora byly pů-
vodu občanského, tak také narodila se jasná paní
ze Saganu jakožto dcera bohatého, bankéře Scilliěra.
jehož rodinné pergamenty znázorňovaly objemnou
sbírku cenných papírů a šeků . . . Bratrem pozdější
vévodkyně byl známý Roger Scillir, jenž život skon-
čil v ústavu choromyslných po sporu, kterýž se svou
chotí zapředl o rozvod nešťastného sňatku.
svatý . Klotilda
Sagan
Talleyrand
Gallifettová
Scilliěra
Scillir
Paříž
Richelie
královna mód
4
article
Po smrti bratrově zdědila 36letá vévodkyně
jeden z nejkrásnějších na počátku let sedmdesátých
a nejvýstavnějších paláců pařížských v Rue Domini-
que a proměnila jej — v hotel. Od té chvíle předě-
lán i název paláce »scillirského« v hotel »sagan
ský«, neboť právě před provedenou změnou touto
stala se jeho majitelka chotí schudlého vévody ze
Saganu a Talleyrandu.
A hotel stal se v nejkratší době střediskem členů
nejvyšší aristokracie.
Za doby »sezonní« neuplynulo dne, aby noviny
nebyly zmínky pronesly o velikolepých slavnostech
a radovánkách, v hotelu pořádaných, jakož aby »první
ženu Paříže«, jak vévodkyni mimo jiné též lichotivě
zvaly, nebyly zanesly vůní kadidla, rozplývající se
v dým chvalořečí a nadšeného obdivn
V palácových síních botelu pořádány dle lon-
dýnských vzorů »gardenparteny« při barevných
krojích, z nichž zejména oblíben byl u mužů tehda
červený frak, jejž vévodkyně k nošení určovala.
K »dinérs de téte« zvána byla výhradně smetánka
pařížské šlechty, účastníci dostavovali se v přísných
historických krojích, nebo jinak se zvláště upraveným
zevnějške m.
Paní vévodkyně bývala v tom směru nevyčer-
patelnou studnicí neobyčejných nápadů. Ku plesovým
zábavám »de Tiéres« dávala si dostaveníčko šlechla
v přestrojení lvů, tygrů, ryb, včel, ptáků atd. Jednou
pozván byl k plesu toho druhu pan Walter Homes,
americký milliardář, jenž telidáž z Nového Yorku
přesídlil trvale do Paříže.
Sagan
Talleyrand
téte
Tiéres
Homes
Rue Domin
Paříž
Nový York
5
article
Přišel v hedvábném, krvavě červeném fraku,v
jehož knoflíkové dírce trčela kytička lučních květin.
Vévodkyně, zabavivši se s hostem, požádala jej při
rozmluvě o drobnou hrstku těch prostých květů . ..
Homes potěšen vyhověl se vrozenou elegancí jejímu
přání... A od té doby — jak alespoň se vypravuje
— stal se pan Homes ještě horlivějším ctitelem luč-
ního kvítí.
Brzy však nadešly zlé doby palácovému podniku.
Při kterési příležitosti spili se kočové, očekávající na
nádvoří návrat panstva. A když se šlechta vracela
k povozům z nočních radovánek, přepadla jedno-
tlivce spitá čeládka a zbila panstvo do krvava ..
Afféra zvířila prach sensace v pařížské veřej-
nosti. A výsledek korunován byl další osudnou udá-
lostí, že satyrik a pamfletista Adel Hermaut ve své
komedií, provozované v předním divadle, živou ná-
dvorní scénu spitých vozků ještě pestřeji vylíčil,
představiv divákům, do věci nezasvěceným, paní vé-
vodkyni jakožto ženu výstřední.. . divokou .. . zhý-
řilou
Vévoda ze Saganu vyzval po pátém provozování
kusu autora na souboj pistolemi. Byl to jeden ze
soubojů, jímž nejvyšší měrou rozechvěny byly vlny
městské zvědavosti nejširších pařížských kruhů ..
Mluvilo se o afféře, kteráž posuzována s naprosto
různého stanoviska. A konec konců přijat s mrazi-
vým překvapením: vévoda, raněn byv k srdci, po
prvním výstřelu odpůrcovy pistole klesl k zemi
mrtev.
Od té doby byl hotel v Rue Dominique zcela
opuštěn. Majitelka přesídlila na svůj zámeček ve Va-
lencavi a žila v nejvyšším ústraní.
Těchto dnů, jak praveno, zemřela zapomenuta,
neznáma, zavržena ... Jen věnec z prostého lučního
kvítí zdobil stařeninu rakev.
Kdo jí ho věnoval? A proč právě to byl věnec
z prostého lučního kvítí ? . ..
Homes
Sagan
Rue Dominique
Virginie
Adel Hermaut
6
article
= Lékař a hraběnka. K proslulému lékaři pro
ženské choroby v D. dostavila se hraběnka G., aby
tázala se ho o radu. Byly právě ordinační hodiny a
hraběnce tudíž nezbylo než počkati, až přijde na ni
řada. Když po delší chvíli vešla k lékaři, seděl tento
u svého stolu a aniž by se byl obrátil, pravi!: »Pro-
sím ještě chvilku strpení, co toto dopíši. Račte si
sednout na židli!« Hraběnka, uražená nonchalancí
lékaře, pravila: »Pardon, pane doktore, jsem hraběnka
G.!« Na to odvětil lékař zcela lhostejně: »Tak sed-
něte si tedy na dvě židle !«
Zemřelí v Praze.
Dne 15. října 1905. Kopecká Žofie, svob.
dcera obchodníka, 26 roků, 953—II. Roubíček Jakub,
žen. soukromník, 75 roků, 1188—II. Brunner Karel,
svob. setník, 55 roků, 588—III. Kommova Božena,
dcera účetního šikovatele, 2 roky, 173-—IV. Štěpánek
Jan, žen. býv. zedník, 83 roky, 28—VI. Král Václav.
žen. modelér, 29 roků, 703—VII. Vlachovská Anna,
31/4 měs., 740—VII. Štěpán Jan, žen. dělník, 70 roků,
307—VIII. — U Milosrdných bratří: Dobro-
hruška Jan, ovdov. uzenář, 72 roky. — U Milo-
srdných sester: Kapr František, ovdov. býv.
truhlář, 68 roků. Hlaváček V., žen. kočí, 44 roky. —
V jo sefo vské nemoc nici: Schöplová Klára,
Kopecká
Žofie
Roubíček
Jakub
Brunner
Karel
Kommův
Božena
Štěpánek
Václav
Štěpán Jan
Jan
Hlaváček
Praha
28 — VI
dobrohruška
U Mila
Kapr František
Schöplová Klára
7
article
vdova, 74 roky. — Ve všeo becné nemocni ci:
Bílá Kateřina, žebračka, 82 roky. Dvořáková Rozalie,
vdova, 93 roky. Sochorová Marie, manželka kočího,
40 roků.
Dne 16. října 1905: Kvasničkova Anežka, ře-
holnice u sv. Voršily, 68 roků, 139—II. Wutschka
Josef, žen. obchodní sluha, 39 roků, 1805—II. Zá-
koucký Václav, žen. droguista, 40 roků, 935—VII. —
Ve všeobecné nemocnici: Kliplová Marie,
manželka úřadníka, 50 roků. Petrová Marie, žena
dělníka, 63 roky. Hattwich Karel, sluha. — U Milo-
srdných sester: Kronusová Rosalie, vdova po
krejčím, 78 roků. — U Alžbětinek: Kleinpetrová
Antonie, vdova po uzenáři, 63 roky.
Dne 17. října 1905. Sládková A., vdova po krej-
čím, 74 roky, 217—II. — V chorobinci: Žalud
Hynek, svob. býv. nádenník, 59 roků. — Ve vše-
obecné nemocnici: Kern Jan, svob. dělník,
21 rok. Kunz Otto, studující, 22 roky.
Dne 18. října 1905. Němečkova Marie, dcera
zámečníka, 21/2 měsíce, 997—I. Brejcha Václav, žen.
soukromník, 80 roků, 1385—II. Smutný Karel, žen.
úřadník, 79 roků, 1867—II. Hlaváčkova Anna, dcera
uhlíře, 17 roků, 207—IV. Sukovatý Bohumil, syn vý-
čepníka, 14 roků, 197—VIII. — U Milosrdných
sester: Horna Jan, svob. truhlář, 50 roků.
Dvořáková
Marie
svatý . Voršila
Josef
Václav
Karel
Sládková
Kunz
Němečkův
I Brejcha
Hlaváčkův
Anna
uhlíř
Bílá Kateřina
Kvasničkův Anežka
Kliplová Marie
Petrová Marie
U Mila
Kronusová Rosalia
U Alžbětinka
Kleinpetrová Antonia
Žalud Hynek
Kern Jan
Sukovatý Bohumil
Horno Jan
8
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
v úterý 24. října.
Král
Praha
národní divadlo
9
article
22. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
HJRDIS.
Opera o čtyřech dějstvích. Dle Ibsenova dramatu
napsal Frant. Khol. Hudbu složil Karel Moor.
Režisér Adolf Krössing. Dirigent František Picka.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 10. hod.
Ibsenův
František
Khol
Moor
Krössing
Picek
10
article
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 24. října.
Začátek o 7. hod.
Po čtvrté: N AN A.
Komedie o 7 obrazích od E. Zoly. Přeložil K. Ve-
selý. Režisér B. Kovář.
Zola
Praha
lidový divadlo
N AN A
11
title
Švandovo divadlo na Smichově.
Smichov
Švandův divadlo
12
article
V úterý 24. října.
13
article
Začátek o 7. hod.
7. hra v předplacení (úterní).
Julinčin únos (Clo- Clo).
Vaudeville o 4 odděleních od A. Landesbergra a
L. Steina. Přel. V. Táborský. Hudbu složil Ferdi-
nand Pagin. Režisér Josef Kubík.
Julinčin
A Landesbergr
L Stein
V Táborský
Ferdi
Kubík
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehranoon
Pištěkovo lidové divadlo vnehranoon
na Král.
V úterý 24. října.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Jak se v Praze lidé baví.
aneb: Dr. Zástěrka.
Burleskní fraška o 4 jednáních. Napsali E. Čas
a J. Žert.
25043
Král
J Žert
Praha
Pištěkův lidový divadlo
15
article
dceřiných a doušky, ulevila si matka na osmi stránkách
nejstaršímu členu rodiny.
Nebohá dáma měla skutečně mnoho omluv pro
sebe. Molly jako začátek sestavila celou úvodní stránku
zřejmým a milosrdným záměrem, aby matku upokojila.
A tak to nemělo naprosto žádného smyslu. Dojem byl
takový, jako bývá obyčejně dojem poznámek, určených
k tomu, aby nějakou věc něžně prolomily. Jenom se tím
paní Woodové zatočila hlava a naplnilo ji to chorobným
strachem. »Ach, pro milosrdenství, Saro«, vykřikla,
»pojď sem. Co to znamená?« A povzbuzena starší dcerou,
obrátila onu prvou stránku a nalezla na konci druhé
stránky, co to znamenalo.
Divocha s noži a pistolemi!« hořekovala.
»Dobře, matinko, já jsem ti to vždycky říkávala,«
děla dcera Sara.
»Co je to hospodářský?« zvolala matka. »A kdoje
to soudce Henry?«
»Vzala si jakéhosi vrchního sluhu,« řekla Sara.
»Připustí-li se, aby to došlo až ke svatbě, nevím, zdali to
dokážu, abych byla přítomna.«
(Tyto hrozby pronášela proti Molly stále a s tako-
vými výsledky, že to musí býti na patřičném místě
ukázáno.)
»Ten člověk mně, jak se zdá, psal sám,« řekla paní
Woodová.
»Nezná nic lepšího,« řekla Sara.
»Ku podivu!« řekl později Sařin manžel. »To pro-
vedla velmi mužný čin!« Tak řádilo leknutí v domě v Ben-
ningtoně. Molly si mohla ušetřiti mnohá svá ujišťování,
týkající se všeobecné úcty, jíž požívá její pastevec a jak
352 -
— 349
Moll
Wood
Sar
Henry
Woodová
Sara
Bena
16
article
jakousi kamennou stěnu. A tak zde seděla, oči upřené na
neúprosný arch papíru, který ležel před ní, čekajíc a chví
lemi obracela zrak s pustou beznadějností k rozličným
předmětům v pokoji. A co takto seděla nečinně, černt
hlava naproti ní se skláněla dolů a vytrvalé péro pohy
bovalo se od věty ke větě.
Povšimla si, že se na ni dívá zardělý a slavnostní
Ona podivná barva mořské vody, již nedovedla nikdy po
jmenovati, zrcadlila se v jeho očích. Skládal dopis.
»Ty jsi skončil?« řekla.
17
article
»Ano.« Hlas jeho byl velmi klidný. »Připadám s.
»Ano.« Hlas jeho byl velmi klidný. »Připadám s.
čestnějším člověkem.«
»Snad mi bude možno napsati něco večer u pani
Taylorové,« řekla, dívajíc se na svůj papír.
Tam bylo načrtnuto několik slov. To bylo vše, co
mohla ukázati. Při této dané úloze, napsati dopis, před-
stihl pastevec silně slečnu učitelku !
Ale v noci, když on ležel na svém lůžku, usnuv
pevně, bděla ona ve svém pokoji v domě paní Tay-
lorové.
A tak byly příštího dne vypraveny na poštu ony tři
dopisy a proto učinila paní Taylorová onen svůj výkřik
»Už je to tu!«
Den před tím, než se Virgiňan vrátil, aby převzal
svou práci na farmě soudce Henryho, oznámili s Molly
svou novinku. Co řekla Molly paní Taylorové a co řekla
paní Taylorová jí, to nemá pro nás zájmu, ač pro ně to
mělo velký význam.
Ale Mr. MacLean náhodou zajel velmi časně ráno
na návštěvu, aby se poptal na zdraví svého přítele.
»Line,« počal Virgiňan, »nebude žádné neštěstí,
zvíš-li to o nějakou hodinku dříve než ostatní. »Já jsem —«
„Vlrgiňan.“
Hlas
Taylor
Taylorová
Virgiňan
Henry
Moll
Mister
MacLean