Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenaědělstvi

3

obohod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 346. ze dne 16. prosince 1909.

7 article Nové tarify na ječmen a slad.

Nové tarify na ječmen a slad. O. Schmied. vrchní tarifní inspektor obchodní komory přážské. Ječmen I slad zařaděny jsou na rakouskýcih I uherských drahách při zásilkách celovagonových do zvláštního tanfu 1., jenž v nových tarifech rak. státních drah doznal z té příčiny velmi značného zvýšení, ježto dle tohoto tarifu dopravuje se i mouka a toi mouka z Uher, jejíž dovoz má býti po dů- vedném přání a dlouholetém úsili našich miynářů podstatně zdražen. Kdežto na c. k. státních drabách činily sazební jednotky tohoto zvl. tarifu 1. dosuo za každý ujetý km a 100 kg: od 1— 50 km 0.56 hal, od 51—150 km 0.48 hal., od 151—300 km 0.40 hal., přes 300 km 0.32 hal., k tomu manipulační poplatek 8 hal. a staniční po- platek 4 hal za 100 kg, budou od 1. ledna 1910 v tomto tarifu započítávati rak. státní dráhy- od 1—100 km 0.62 bal. per km a 100 kg, přes 100 km 0.48 bal. k tomu manipulační poplatek 12 hal. za 100 kg. Značné toto zdražení stihlo by přirozeně i do pravu ječmene a sladu, neboť jak podotkouto předměty tyto jsou zařaděny do stejné tarifní třídy — do zvl. tarifu 1. — jako mouka. Poněvadž tak značné zvýšení tohoto zvláštního larifu jest namiřeno výlučně proti Uhrám (v dovozu mouky z Uher), bylo problášeno již při výdeji projektů nových tarifů státních drah, že sazby na ječmen a slad budou zvláště upraveny teprve pozdějí vyhlašeny.

O Schmied Ječmen Uhry kg km hala bal

8 article

Otázka tato nabývá nyní, před bezprostředním vyhlášením těchto nových sazeb, aktualního významu a záhodno jí věnovati proto zejmena s hlediska české výroby ječmene i sladu největší pozornosti. V posledních letech nastavší zdražení surovin. pro výrobu sladu nejdůležitějších, totiž uhlí i ječmene. přivodilo sice i zpevnění cen sladu, avšak ježto toto zvýšení cen konečného výrobku nebylo úměrné se zvýšením výdajů výrobních, možno tvrditi, že zisk výrobců v posledních letech značně se zmenšil. K těmto nepřiznivým poměrům výrobním přisto- puje však další nepříznivý moment, totiž poměry tržební. Okolnost, že většina pivovarů rakonských vyrábí pro svoji spotřebu sama slad, podmiňuje, že lukrativní odbyt sladu vyhledává a nalézá výrobce náš v obchodu exportním. Ostatně nejen tato okolnost, nýbrž i zvláštní po- měr mezi váhou sladu a ječmene přispívá k tomu že se sladu poměrně ve velkém množství exportuje. Jest sad totiž značně lehčí ve váze než ječmen (53: 70) a jest tudiž přirozeno, že cizina dováží ra- ději konečný produkt o menší specifické váze, nel pomocný produkt o váze větší Jinou příčinou, proč výroba našeho sladu odká- zána jest na cizozemský odbyt, jest okolnost, že ječmeu v mnohých cizozemských krajinách vůbec se nepěstuje, takže již z této přičiny nutno opatřovati k účelům pivovarským pomocné látky z ciziny, dává se ovšem v příčině té přednost sladu před ječ- menem.

9 article

Jest tudíž důležito nastíniti, jakým způsobem vyvinovaly se poměry ve vývozu sladu našeho do celní ciziny. Dle statistiky zahraničního vývozu bylo export - váno z našeho mocnářství sladu v roku 19 3 2,042.004 q. v roku 1905 1,863.628, v roku 19 1,752.971 q a v r. 1909 (leden-červenec) 944 411 Z dat těchto vysvítá, že náš vývoz sladu klesa. Příčinu poklesu bledati dlužno předem v ochran- ných celně politických opalřeních cizích států, kamt dosavad náš slad byl vyvážen, zejména ovšem ve zvýšení cla v říši německé, neměně však i ve zru- šení naší sladové refakce, nastavším dnem 28. února 1906, jež poskytovala značných sazebních slev na- ším vývozcům, totiž na vzdálenosti 81—150 km 3u bal., přes 150 km 50 hal. za 100 kg. Do Německa činil na př. nás vývoz roku 1905 1.055.561 q, v r. 1908 pouze 758.072 q. Klesl tudlž za 3 lela o 297.489q- Než nejenom do Německa, nýbrž i do některýcl jiných, pro náš odbyt důležitých statů klesl vývoz sladu dosti značně.

Německo km kg

10 title

Statistická příručka království

11 article Pokud se Svýcarska a jiných Franeii blízkých

Pokud se Svýcarska a jiných Franeii blízkých států týče, padá tu na váhu zvláštní zvýhodňovaní vývozu sladu ve Francii, jež platí vysokou prémii exportní, totiž 400 fr. za vagon, kteraž prémie ovšem ponenáhlu, ale tím jistěji vytlačuje svou soutéž z do- tyčných území. Než nejen na poli celně-politickém, nýbrž i na poli tarifním poskytují cizí státy, zejména ovšem Ně- mecko, značné výhody odbytu domacího sladu, ze- jména ovšem v exportu, tak že i po této stránce stě- žována jest na odbytištich cizozemských soutěží na - šeho výrobku s výrobkem cizím. Pokud se týče speciálně otázky dopravních sazeb (na slad a ječmen), patrny jsou rozdily mezi novým zvlaštním tarifem 1. a dosavadními sazbami z následujícího porovnání (v haléřích za 100 kg): dosavadní vzdálenost nový c. k. st. spol. st. sev.-záp. pruské km dr. dr. dr. st. dr.

doktor Francie kg

12 article

102 104 102 350 198 188 18 195 20 Vysvitá z toho, že na státních drahách nastane vůči statu quo značné zvýšení, kdežto na tratich bý- valé společnosti státní dráhy a severozápadní dráhy nastanou v blízkýcha středních vzdálenostech menšl zlevnění, ve větších vzdálenostech však zvýšení. Moment tento má jinou důležitost pro dopravu ječmene a jinou pro dopravu sladu. Kdežto ječmen dopravuje se do sladoven celkem na menší vzdálenosti (asi do 150 km), dopravuje se slad nejen na vzdalenosti malé a střední, nýbrž — a to z valné části — na vzdálenosti velké. Patrno tudíž, že by zvýšením sazeb tak, jak se jeví dle no- vého zvl. tarifu 1. postižena byla poměrně více do- prava sladu, nežli doprava ječmene. Na př. na 150 km nastalo by u státních dra zvýšení o 16 h, snížení: u státní dráhy o 4 h, u se- verozápadní drahy o 6 h. Na 350 km nastalo by zvýšení u všech těchto drah a sice u c. k. stát. drah o 34 h, u společnosti státní dráhy o 10 h, u severozápadní dráhy o 2 b. Velice důležilou otázkou jeví se býti otázka ta rifů vývozních. V příčině té dlužno vytknouti. že u nás není vybudováním nějakého zvláštního ta- rifu exportního postaráno o žádoucí výhody v ex- portní dopravě sladu, naopak, jak již bylo podo- tknuto, byla jediná dosavadní výhoda, systematicky vybudovaná, totiž t. zv. sladová refakce, současné a platností nové obchodní smlouvy rakousko uhersko- německé v r. 1906 zrušena. Nehledic k ojedinělým opatřením tarifním v jed notlivých místních i svazových tarifech, neposkytují tudiž dosavadní tarify soustavně vybudovaných výhod v dopravě exportní, což tím tisnivěji působí na vývoj dopravy exportní, ježto v Německu, jež i ve výrob sladu jest silným naším konkurentem, jest v priči této znamenitým přímo způsobem o průmysl sladový postaráno.

Německo km

13 article

Kdežto na př. normální sazby speciálního ta rifu I. král. pruských slátních drah jsou při vzdále- nostech středních a větších značně vyšší než naše, poskytnut jest zvláštní výjimečný tari!, totiž 10 d., pro vývoz sladu za hranice. Sazby jeho jeví oproti normálním sazbám spec. tarifu I. snížení až o 469%. Působením takovýchto tarifních výhod vedle ji- ných opatření zajisté se stalo, že rakouský výrobek vytlačen byl německým výrobkem z oněch odbytiší. jež dříve velmi úspěšně uhájil. Potřeba jednotně upravených a k tomu oproti novému zvlaštnímu tarifu I. značně s ni- žených sazeb na ječmen i na slad jesl zřejmá a jest si jen toho přáti, aby byly slevy — jež, jak se proslýchá, budou percentuální a odstup- ňovány dle vzdáleností — vhodně voleny. Pokud se týče českých požadavků, bylo proje- veno přání, aby na dovoz ječmene ke sladování poskytnuty byly asi 20% slevy z nového spol. ta- rfu 1. (na ječmen pivovarský do 150 km jen slevy až do 15 proe., přes 100 km 20 proc.). při čemž se strany zemědělců výslovně se poža- duje obmezení na 150—200 km, aby nebyla tím podporována soutěž vzdálenějších krajin“) ve vývoru však tytéž slevy jako pro slad), na dopravu sla du pak požaduje se zavedení dosti nízkého barémového exportního tarifu stát. drah E 18 (dle tabulky Z II.). platícího na cu kr. Vyblášení nové sladové refakce, v nejbližších dnech očekávané, ukáže, pokud a jak vláda těmt požadavkům vyhověla.

km E 18

15 title

*) Viz »Zeměd. zprávy« č. 21. r. 1909, stať dra. Viškovského (str. 444).

Viškovský

16 article

Po dlouhých přípravách a mnohých oblížíci předkládá Zemšká statistická kancelá veřejnosti první vydäní své »Statistické pří- ročky«, v níž čtenář nalezne přehled všech nověj- ších statistických dat, království českého se týkaji- cích a úřadně nebo jinak spolehlivě zjištěných.

17 article

Na 479 stránkách přináší »Příručka« 281 tabule o těchto materilch: Výměra království českého a je- notlivých okresů zastupitelských, místní a správní rozdělení Čech, obyvatelstvo (stav z r. 1900, vývol od r. 1827, pohyb v posledních letech atd.), orgá- nové místní samosprávy, přehled výsledků voleb do sněmu král. českého, zdravotnictví a ústavy huma- nitní, chudinství, donucovací pracovny, polepšovny. okresní stravovny, sprostředkuvání práce, ubytování vojska, ubytování četnictva a dislokace jeho, přehle duchovenstva, školství a jiné ústavy vzdělavaci (školy národní, střední, odborné i vysoké, univerantní lidové přednášky, musea, lidové knihovny ald.), zemědělstvi (půda a držba její, sčítání zemědělských závodů, sčí- tání dobytka, statistika lesní, meteorologie, plochy osevu a sklizeň, spolky a družstva, vodní stavby rybařství, bonba, dobývání rašeliny), hornictví a hut- nietví, živnosti, průmysl a obchod (z výsledků sčí- tání živnostenských závodů, průmysl hospudářský ceny a kursy, živnostenská společenstva a družstva dělnictvo atd.), doprava (silnice, železnice, tramvaje vodní dráhy, pošta, telegraf, telefon), úvěr (banky spořitelny, záložny, zemské jubilejní úvěrní fondy zastavárny, poštovní spořitelna, bromadné pokla dny sirotčí), pojišťování (dělnické, nemocenské i úrazové životní, proti živelním škodám a j.), soudnictví civilní i trestní, sporné i nesporné, finance obecní, financ okresních zastupitelstev, finance království českého přirážková base, přirážky a nejdůle zntější data o finan- cích státních

Čechy lidový knihovna banka spořitelna

18 article

Z obsahu toho jest zřejmo, že »Příručka- přinášl nejen data, jež mají vzta k naší samosprávě, ale i tresť říšsk čili státní stalistiky, pokud se týká královstv českého. Pojetí télo říšské statistiky do »Statistickt příručky« jevilo se tím potřebnější, protože říšsk statistika vydává se u nás téměř všecka pouze jazy- kem německým: poskytuje tedy »Příručka« i če- skému čtenáři možnost použíti aspoň hlavních vý- sledků jejích. Citovaním pramene při každé ta bulce jest pak obecenstvu umožněno, aby v případě potřeboy našlo si podrobnější data i tehdy, když do příručky »Příručky« bylo lze pojati jen něco z nich. Redakci tohoto prvoího vydání »Příručkya obslaral společně se zástupcem přednosty Zemské statistické kanceláře drem. Dobroslavem Krej- čím a za jeho vrchního řízení koncip sta kanceláře dr. Jan Auerhan.

Příručkya Dobroslav doktor Auerhan

19 article

Z trhů peněžních, 15. prosince. (Pův. zpr. »N. L. ) Praha. Průben duešní bursy byl sice klidný, ale ceny většiny hodnot bankovních i akcií braly se smě rem vzestupným. K obchodům došlo pouze v akcilck Pražské úvěrní banky a placeno za ně K 699.— K 700.—, kterážto poslední cena zůstala v p atnost jako oficiální záznam. Akcie Kolinské továrny na ká vové náhražky získaly 10 K a při ostatních pak men- ších změnách kladeno za akcie: České pramyslov banky K 424.—, Hospodářské úvěrní banky K 429.— »Merkuru«, směn, asciové spol. K 637.— (+ K 1.—) České banky »Union« K 252.—, Zajišťovaci banky K 213—, Živnostenské banky K 249.75 (+ 25 b) Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a lu čebnn v Kolíně K 393.—, Kolínské továrny na k vové náhražky K 850.—, Podolské cementárn K 193 —. Pivovaru v Českých Budějovicích K 1210 — strojirny Daňkovy K 433.50 (+ 50 h), strojirny Ru- stonovy K 340.—, První česko-moravské strojírny K 1030.—, První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.—. Západo-českých továren kaolin. a šamot. K o68 — (+ K 1.—) pen ze. Vídeň. Začateční bursa byla pod tlakem ne- obyčejné nečinnusti, která způsobena politickými zmatky v obou polovinách ríše. V žádném oboru ne došlo k větším obratům. K větším prodejům doš jenom na baňském trhu, kde odbyt karlelovsného železa za měsíc listopad působil špatným dojmem. Také akcie Llovdu měly malou poptávku, magnesi- tové stouply. Na polední burse nechoť potrvala, pro- tože zprávy z par amentu rozladily. Ve šraňku mag nesitové a akcie spojených elektráren se zlepšily. východních drah byly prodávány. Na rentovém trhu květnová a červencová renta byly o 5 h nižší. Na eskomptním trhu peníze nezměněny, 31/2 9 %.

Kolinský Daňkův Llovd Praha Kolín Český Budějovice Vídeň úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Český banka Zajišťovac banka živnostenský banka K 433.50 50 h

20 article

Konec pražské bursy uhelné? V Praze, 15. pro- since. Ačkoliv všem dosud nové zavedeným institucím na zdejší burse přišlo se z kruhů povolaných patřič- ným zájmem a porozuměním vstříc, jest to jediná uhelná bursa, která zůstala popelkou. Již skoro dva roky konají se pravidelné trhy uhelně 15. každéh měsíce a bylo dosud málo dnů, které by návštěvou a výsledky bursovních závěrek plně uspokojovaly. Ujednává se totiž většina obchodů, ja dříve obvyklo, mimo trh bursovní. Ne- bude tudíž zajisté s podivením, když v následujícím roce pro nedostatek pochopení tyto uhelné trhy na burse již konány nebudou. Uhelná přílo ha kursovního listu, možno, že poslední vydán bude ještě před svátky a přinese případné oficiální změny cen na trhu s uhjím Pražský průmysl pro zmocňovací zákon. Jednota průmysiníků v obvodu obcnodní ko mory pražské, odbor svazu rakouských prů myslníků, zaslala říšské radě u příležitosti porad o zá- konu zmocňovacím, následujicí telegrafický projev »Podepsaná jednota žáda nalehavě o přijetí zmocň vacího zákona. Klesající vývoz ubližuje nejen prů- myslu a obchodu, nýbrž jest i umenšením kupní síly tuzemského trhu na úkor zemědělské produkce a také stupňuje vzrůstající pasivnost obchodní bilance.

Praha burza uhelný odbor svaz

21 article

Jednota obrátila se kromě toho telegraficky na mini- sterstvo obchodu a vybídla rovněž telegrafickou žádostí řadu poslanců, by hlasovali pro zmocňovací zakon. Němci při berní práci. Ve schůzi rozpočtového výboru 14. t. m. podal posl. dr. Steinwender řadu finančních návrhů, a to ve způsobu přímo úžasném. Navrhl totiž, aby zatímně pouze pro rok 1910 zavedena byla řada nových daní, resp. aby zvýšeny byly nynější sazby některých daní dosavadních Pro svůj návrh poplenil dr. Steinwender finanení plán ryt. Bilinského; návrh svůj pak odůvodňuje tím, že rozpočet na příští rok vykazuje deficit 42 millionů, že schodek tento ještě vzroste, a žeje

Němec doktor Steinwender

22 article

proň třeba úhrady. Návrh zní, že řečené berní zvý- šení má býti provedeno na úhradu rozpočtového schodku t. j. návrh má býti promrskůn a za známýcb politických tahanic má býti svezen zároveň s rozpočtovým provisoriem. Návrh je po stránce ústavní přímo ohavný a po stránce politické ještě ohavnější: má vládě opatřiti peníze, aby tak usnad- něno bylo její postavení proti slovanské oposici. Po stránce finanční dr. Steinwender navrhuje: 1. přiražku při vyšších stupních osobní daně z příjmu a to z příjmu od 20.000 do 40.000 K přírážku obnášející dvě desetiny dosavadní sazby berní. z přijmu od 40.000—80.000 K přírážku 3/1a k dosa- vadní sazbě, z příjmu 80 000—160.000 K přirážku /4% a přes 160.000 K přirážku /2% sazeb dosavadních. — Dále navrhuje dr. Šteinwender zvýšení přirážkové daně k dividendám, a to od dividendy 90 do 30 přirážky 3—15%, a z dividend vyšších přirážkovou deň 20%. — Vedla toho navrhuje dr. Steinwende zavedení daně z tanfiem a to z výnosu tantiemového do 10.000 K daň 590, z výnosu do 100 000 K dat 10%, z výnosu do 500 000 K daň 15% a z výnosu přes 500.000 K daň 200. Kdyby na místě tantiem byla placena denní odměna větší než 50 K denně. ma byti spočten roční její výnos a ten má být zdaněn dle sdělené stupnice. — Konečně navrhuje dr. Steinwender změnu daně dědické a z darů. Sazby jím navrhované jsou z částí totožné s vladní předlohou reformy daně dědické, z části se ji velice blíží. Ovšem: od návrhu k usnesení je dosud ne smírně daleko.

Steinwender

23 article

Duchcovský uhelný spolek bude dle odhadu řed telství vy láceui za letošní rok dividendu 12 procen jako lone Vývoz uhlí. V týdnu od 5. do 11. prosince do- pravenu bylo ha saských státních drahácu 92.224 lun českého hnědého ubli, o 5632 tun měně než lnni a o 11.917 tun měně než v soudobí r. 19 7. Úherská statistika lihu. Dle předběžného výkazu za listopad t. r. činila výroba 99.401 (— 18.009) hl, zdanění 81.626 (+ 20.218) a to 79.856 (+ 24.298 kont. a 1770 (— 4080) uxkont. Vývoz 152 (+ 28 exkont. Denuturace 16.132 (+ 1613) a to 3272 (— 67) hl kont. a 12.860 (+ 1680) hl. exkont. Výprava rychlozboží na severozáp. nádraží Praze v době vánoční. S úřadní strany bylo vy- dáno upozornění, že vzhledem k obmezeným prosto- rovým poměrům ve skladišti rychlozboží na praž- ském severozáp. nádraží doporučuje se ve vlast- ním zájmu obecenstva podávati, resp. vyzdvihovati rychlozboží do a ze stanice dřívější České severnía Jiho-severo-něm. spojovací dráhy v době vánoční nikoli na severozápadním nádraží, ný- brž na nádraží Františka Josefa.

František Josef 28 exkont Praha Denuturace 16.132

24 article

Rakonsko-uherská banka. Příští úterý koná se ve Vídni schůze generální rady Rak.-uh. banky, na jejímž pořadu nalézají se jen běžné zálezitosti, ze- jměna příprava k valné hromadě. O otázce úrokové míry jednáno nebude. Těžba petroleje v Haliči činila v listopadu t. r. 16.376 cisteren a to 14.409 cist. v Tustanovicích a 1967 cist. v Boryslavi. Cena surového petroleje či- nila 14. t. m. 2.12 K pro pohotovou dodávku, 2.35k při dodávce v r. 1910. Adrijská elektrárenská společnost ve Rěce s oneldy usnesla zvýšiti svůj akciový kapitál ze na 15 mil. kor. Z vralislavského tahu na len. Dne 14. t. m byl ve Vratislavi druhý den trhu na len. Nabízeny byly zejména ruské lny. Majetníci žádali za svo zboží o 15—20% více než loni. Jakost jeho prý však neuspokojovala; trh byl bez obchodu.

Rakonsko Vídeň Halič uherský banka

25 article

Odbyt uhelného syndikátu rýnsko-vestfálského obnášel v listopadu t. r. za 2412 pracovních dnů 5,492 140 (loni v listopadu za 24 pracovních dnu 5,136.768) tun čili denně letos 227.653, loni 214.03 Osnova zákona na podporu pěstování a zužitko- vání dobytka, jež je vládním lákadlem pro agrárníky. aby je navnadila pro propuštění obchodních smlu s balkánskými státy, obsahuje ve svých vysvětliv- kách také rezdělení subveneí pro jednotlivé sumy roční dolace 6 mil kor., na účel zákona počítaných Z nich má 1 mil. kor. býti zůstaven ve vládní po kladně pro organisace na zužitkování dobytka, t.i na podporu jeho vývozu, na zřizování vývozních trhů atd. Z 5 mil. kor., určených na roční rozdílení subvencí, má se dostati 1,187.000 korun, Morav 415.000 kor., Slezsku 107.000 kor., Haliči 1,428.000 kor. atd. V zemích dvojjazyčných, tedy v první řadě v Čechách, má býti subvence rozdělena podle ná- rednostní državy — — dobytkal Mezinárodní sjezd bytový bude se konati ve Ví- dni od 30. května do 2. června. Na programu jsou themata o kommunální politice bytové, c úvěru pro stavební činnost, obecně prospěšnou, o domech ma- lých a čir žovních a o zlevnění stavebních nákladů. — Se sjezdem spojena bude výstava plánů a modelů vzorných bytů. V čele přípravrého komitétu stojí bývalý ministr práv dr. Klein. Insolvence. Továrna laků Fischer a Pils ch v Ústi nad Labem zastavila platy s pasivy 100.000 K a nabízí čtyřicetiprocentní kvotu vyrovnací — Insolventní je firma Grossmann a Roth velkoobchod se zbožím pleteným v Pešti; pasiva činí na 600 000 K. tuny.

doktor Klein Fischer Grossmann Roth Morava Slezsko Halič Čechy ústit nad Labe Pešť

26 article

Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné výměně podané směnky, chaky, poukázky a faktury od 8 do 15 prosince r. 1909 K 26,033 094 . 11 oproti K 29,008 268.83 v téže době loni. Součet všech podání od 2. ledna 1909 činí k 1068,118 414.96 a vykazuje u porovnání s K 1090,214 372.62 téhož obdobi předešlého roku úbytek K 22,095 957 66.

K 29,008

27 article Trhy peněžní.

Trhy peněžní. Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 15. prosince. (Telefgr. »Nár. Listů-) Po burse. Kreditky 669.75 po —.—, uherské kr- dilky 780.50, anglobanka 312.50, bankovní jednota 554.75, umonka 583.—, länderbanka 591.—, státní dráha 743.—, jižní dráha 123.75, polabská dráha —, severozáp. dráha —.—, turecké tabáková 368.—, rýmavsko muráňské 663.50, alpinky 727.— po —.—, květnová renta 95.15, uherská koruno vá 92 45. turecké losy 222.—, marky za hotové 117.90, ultimo 117.70. Smýšlení slabé. Závěrečné kursy Zástavní listy 15. pros. 14. pros. 4nroc. Hypot. banky kr. českého 97.— 97 — 31/2 proc. Hypot. banky kr. českého 89.50 89.50 4roc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.10 95 10 95.10 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95.10 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99.75 99. 75 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Úistřední banka čes. spořitelen 49% 100.— 100.— Hospodářská úvěrní banka . .. 430.— 430.— Česká průmyslová banka . . . 429.50 422.— Pražská úverní banka v Praze. . 698.50. 701.— Daňkovka . . . . . 434.— 434.— 800 — Královédvorská cementárna . . . 808.— Elektr. akc. sp. dř. Kolben a sp. . 398.— 398.— x. Z Vídně, 15. pros ince. (Tellgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První čísto značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.70 198.90, Bukurešť na kr átké lhůly 93.95, 94.15 Brussel šek na kr. ihůty za 100 fr. —.—, — Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.821/2. 117.921/2. Německo za delší lhůty —.—, — Londýn šek a kr. ih. a 10 lib. št.. 241.—, 241.271/2, Londýn na delší lh. —, —.—, Nový York za 100 dollarů —. — —.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.07 1/2 95.221/9. Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad

Kolben Vídeň Praha Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Úistřední banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový banka úverní banka Daňkovka Italia šek 95.221 / 9

28 article

a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 254.— 255.—, Pelrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříž šel na králké lh. za 100 fr. 95.621/2. 95.80, Pařiž delší lh. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh. 95.371/2, 95.55, na delší thůty —.—, —.—. Švýcary šek a krátké lh. 95.371/9, 95.55, na delší lh. —.— Berlinská bursa. Z Berlína, 16. prosince. (K. k.) V 1 hod. 15 m Kreditky 210.10, státní dráha —.—, lombardy 22.40 Smýšlení klidné. Z Berlína, 15. prosince. (K. k.) Kreditky 209.90 berlínská obchodní 180.70 darmštadská banka 136.10 německá banka 248.20. diskonto komand 196.20 drážďanská banka 160.70 národní banka 129.30 státní dráha 159.—, lombardy 23.30 Kanada 180 10 Baltimore 117 50. dráha Henri 134.—, bochumské 249.20, dortmundské 94 40, Lauřina huť 126.70 Consolidace —.—, gelsenkirchenské 216 7U, harpensko 206.— Hibernia — — Packet. 133.70. Lloyd 182.—. dynam trust 178.20 Smýšlení slabší. Z Hamburku, 15. prosince. (K. k.) Rak. stříbrn renta 98.60, rakouská zlatá renta 99.90, uherská zlalá renta 96 20), italská renta 104 10), kreditky z10.25 losy z r. 1860 —.—, státní draha —.—, lombardy 23.25, stříbro 71.75 zboží, 71.25 peníze. Smýšlen k idné. Z Frankfurtu, 15. prosince. (Telegr. závěr. kursy. Úvěrní akcie 210.10 akcie společnosti státní dráhy 158.90 lombardy 23.30 papír. renta —.—, stří brná rentá 99 15, rak. zlata renta 100 30, 4 o rak korun, renta 95.95, oberská zlatá renta 95.40, uher. korunová renta 92..55 Smýšlení volné. Z Frankturtu, 15. prosince. (Dodat bursa.) Úvěrn akcie 210.10, státní dráha 158.90, lombardy 23.30.

Henri 134 Lloyd 182 Paříž Basilej Berlín Kanada Hibernia Hamburk Frankfurt darmštadský banka německý banka 248.20 drážďanský banka 160.70 národní banka Lauřin huť 126.70 los papír

29 article

Pařížská bursa. Z Paříže, 15. prosince. (Počáteční bursa.) 3proe renta 9 Ba. Smýšiení kolisavé. Z Paříže, 15. prosince. (Tigrm. závěr. kursy. Sproc. renta 99.27, ttalská renta —.— rakouský pozemk. úvěc. ústav 1221, státní dráha — lombardy —.— cneky na Londýn 25 22 rakou- ská zlata renta 101.55, uherská zlatá renta 98.90. otomanská banka 731 tabaková režie 393 — ruské 1906 103.70, turecké losy 219.25, Rio Tinto 1956.—, španělské exteriery 97.40. — Smýšlení uhajené. Petrohradská bursa. Z Pstrohradu, 15. prosince. (Zpráva Živnost. banky.) 15. pros. 14. pros Diskontní . . . . . . . . . 458.— 459 — Baku . . . . . . . . . . . 314.— 312.- Caspienne . . . . . . . . . 4000.— 4000.— Sormovo . . . . . . . . . 120.— 120.50 Rusko-čínská banka . . . . . 226.— 226 — Ruská průmyslová banka . . . 318.— 317.5 Petrohradské metaliurgcké . . . 135.— 135.— . . . . . . . . 156.— Kolomna 156.— Putilovské železo . . . . . . 108.50 108.— 203 — 202.—

Sormův Paříž Londýn Rio Tinto Bak Rusko Kolomna průmyslový banka

30 article Fémr.

Fémr. 520.— Pojišťovna Salamandra . . .. 123.— Druha pojištovna prou ohni . . 122.— 153.— 154 — Ruská proti ohni . . . . ..

31 article

Pražská bursa. V Praze, 15. prosince. Oficialní záznamy znějí Zástavní listy české byp. banky 590 „ . . » 31n Zakladní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 19e „ . , , (v K) 4% Mel. úpisy „ „ » (ve zl.) 4% „ . . . » (v K) 4 % Žel. úpisy . „ Zákl. diužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 % Dlužní upisy. Živnost. banky 4 1/2 Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 490 Zást, listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské .. Zástavní listy mor. byp. banky 50 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 40 Želez. úpisy, Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/29

Praha Český průmyslový městský spořitelna

32 article

hal. zem. banky 41/2 Kom dl. úpisy . . . 490 Zeleznič. . . . . 4% Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1/2 „ . . . . . 490 » Rak. uherské banky 400 „ . Dolnorak. hyp. ústavu 4 9%- . 34/2 Kom. di úp. . „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. drah d % Buská státní půjčka z r. 1906 39% Únorová společná renta (v pap.) 4.290 Dubnová , . (ve stř.) 4.2 Květnová . . (v pap.) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . 4% korunová renta. . . 49%. investiční . . . . 31/v Česká eskontní banka . . . . akcie Česka banka Union. . . . . . Česká průmyslová banka . . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. .. Pražská úvěrní banka . . .. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojirna . .. Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . .. El.-tech. akc. sp. dř. Kolben a sp. Česká společnost cukerní .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost. První česká ral. v Modřanech tov. orient. cukrov. Západočeské tov. kaol, a šamot. Trhy na zboži.

Dubnová Daňkův Rustonův Kolben Poldin Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Česko banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka haličský akciový hypoteční banka uherský banka El Komo květnový

33 article Flodinová bursa.

Flodinová bursa. V Praze, 15. prosince. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšeni ce česka 1909 kg 77—81, 13.35, 13 90, rakouská —.— —.—, uherská 1903 — kg —.—, —.—, cizá —.— —.—, moravská 1909 —.—, —.—; žito české nové 1909 71—75 kg 9.75, 10 25, uherské 1909 —.— —.—; ječmen výběr 8.40, 8.50, I. jakosti 8.— 8.10, střední 7.70, 7.80, merkant. 7.50, 7.60: o ve prima 1908 —.—, —.—, 1909 7.50, 7.60, ove merkantilní 7.40, 7.45, kukuřice 1905 8.40 8.50. kukuřice 1909 7.35, 7.40, cinquantinová 1909 10.20, 10.35; vikev česká —.—, —.—, haličská 0.—

Praha kg 8.50 . kukuřice 1909

34 article

0.—, uherská 0.—, 0.—, Pohanka 0.—, pros Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. U K 45.—, 45.50, č. 1 44.—, 44 50, e. 2 43 —, 43..50, č. 3 40 —, 40.50, č. 4 38.—, 38 50 č 5 36.50, 37.—, č. 6 33.—, 33 50, č. 7 30.—, 31.50 č. 8 18.50, 19.—, 0/P 43.50, 44.—. Žitná mouke č 0. 32.—, 33—, č. O/I. 31.—, 32.—, č. I. 29.50, 30.50, II. (jednomletá) 28.50, —.—, č. III. 25.50, 26.50, č. IV. (krmná) 18.50, 19.—, přeničné otruby jemné 13.—, 13 10, pšeničné otruby hrubé 13.50, 13.70, otruby žitné 13.20, 13 30,, krupice 100 kg 45.—, 45.50, prach 15.—, —.—, tluč —.—, —.—, kruupy: č. 3.0 44.50, 45.50, čís. 2/ 0 43.50, 44. 50. e čis. 0 42.50, 43.50, čís. 1 40 50, 41.50, čís. 2 38.50, 39.50, čís. 3 37. 50, 38.50, čís. 4 35.50, 36.50, čís. 5 34.50, 35.50, či s.7 31.—, 32., čís. 8 28.50, 29.50, čís. 9 26.50, 27.50, čis. 11 25.50, 26 50, zlom 27.—, 28.— Semona. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1909 25 25, 26.—, modrý ruský — —, —.—, kmin čes. —.— —.—, holandský 40.50, 41.—, Iněná semena haličská —.—, —.—, konopná semena hatičska 13.75, 14.— konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908 58.—, 75.—, červený roku 1909 83.—, 88.—, bllý 1908 46.—, 80.—, bílý 1909 50.—, 87.—, vojtěška česká 80.—, 100—, úročník —.—, —.—, thymotée ——, růžák 35.—-, 46. —, vojtěška uh. kokotice prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) 14.—, 15.—, dvojsečný —.—. —.—, řepka vlhká 1909 —.— —.—, řepka zimní sucha, 1909, —.—, —.—, čepkové pokrutiny 9.—, 9. 15.

Pohanka Semon 40 50 kg K 45 O / I . 31 28.50

35 article

Luštěniny. Ceny za 50 kg transifo : fasole k va- ření n 13.5U, 14.—, ke krmení 0.—, 0.—, boby —.— -—, hrach Viktoria 14.50, 16.50, k vaření žlutý 12.—, 13.—, k vaření zelený 14.—, 16 50, ke krmení —, —.—, čočka 1908 10 50, 16.50 Sušené ovoce. Cany za 50 kg: švestky české 19.9 1U —, 17.—, merkant. bos. —.—, bos. 110/ 120 —. —.—, 95/110 —.—, —.—, 80/65 —.—, —.—, 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —. — —.—, třešně —.—, —.—, hrušky 12.—, 30.—, kří- žaly 9 —. 11.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg trausíto: neliso- vané nuve 6.—, 6.25, nelisovane 6.——, 6.25, české 0.—, C.—, sláma cepy mlácená 3 75, 5.85, ke krme —. —.—, ke stlaní 2.80, 3.—, cizí —.—, — .—. Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —.— rýžový —.—, vlhký bramb. škrob —.—, —.—, bram- borový: I. jakosti 33.50, 34.—, nejjemnější 34 50 35.—, škrobová moučka 34.50, 35.— Slad po 50 kg: Ia 13 50, 13.75, Ila 13.—, 13 10. Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito : sádlo uherske 95.50, 96 50, sádlo americké —. —, —. —, 1ůj —.—, —.—. Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu 2.90, 3.30. k pálení lihu 2.60, 2.70. Cekanka sušená po 50 kg : 8.75, 8.85.

Slad Can 1 U kg Viktoria sušený ovoce

37 article

T. Z Vídně, 15. prosince. (Telef. zpr. »Nár. L.e) Plodinova bursa. Situace na trhu s chlebovi- nami jest celkem nezměněna, obchod jest těžkopadný a vlektý a zejména scházejí podněty, které by po- vzbudily poptavku a konsum. Mlgny jsou dávno za- sobeny a protože odbyt mouky není nikterak čilý. nemají spotřebu. Obcnod je nečinný, protože ceny mu nevyhovojí. Majitelé své požadavky v pšenici snížili o 5 h, ale ani potom obchod se nezlepšil, Žito má ceny a tendenci nezměněnu. V ječmení není žadného zájmu a poptávka stoupla o 5 h. Oves klidný ceny nezměněny. Obchod s moukou vázne následkom stoupnutí cen, ale na trhu s chlebovinami miýny se pokusily docil ti vyšších cen, ale nepodařilo se jim to. Otruby a plcní moučka byly zanedbavány. Znamenaly Pšenice tisská 14.95, 15.30, pšenic banátská 14.60, 14.95, pšenice rumunská 14.50, 14.75, pšenice slovacká 1415, 14.60, pšenice z Morav- ského pole 13.90, 13.85, ruská 14.10, 14..55. — Žito slovácké nově 9.95, 10.10, žito z okoli Pešti 10.—. 10.—, žito z jižní dráhy 9.90, 10.05. žito rakouské 9 90, 10.10. — Ječmen moravský 8 80, 9.50, rak. 7.41, 8.35. slovácký 8.—, 9 —, z jižní dráhy 7.—, 8.40 severo uherský 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 6.90 7 70, ke krmaní 6.90, 7.70 Kukuřice uherská 7.70, 7.95, no á 6.45, 6.80 cinquantinská nová 8.50, 9.——, suchá 0 —, 0. —. — Oves uherský 0.—, 0.—, vybraný nový 8.20, 8.75, špatnější 0.——, 0.—, český a moravský 7. 65, 8 —..

Plodinův Otruba Vídeň Morava Pešť Ječmen moravský 8 80 severo uherský 0 6.90 7 70

38 article

Řepka, pohotová 14.25, 14 50, rumunská —.— Mouka z vídeňské pšenice č. 0 K 22.2), 22 60, č. 3 20 20, 21.10, č. 5 18.90, 1970, č. 7 16.20, 16.90, k krmení 7.40, 7.65, žitná mouka víd. č. 1 15.55, 15 16, č. 2 11.75, 12.—, č. 3 —.—, —.—, otruby pšeničné 5.50, 6.—, otruby žitné 5.65, 5.95, Z Berlína, 15. prosince. (K. k.) Závěr Pšenice n prosinec 222.90, na květen 220.25, na červenec —.— smýšlení mdlé. Žito na prosinec 166.25, na kvéten 172 75, na červenec —.—, smýšlení mdlé. — Over na prosinec 155 50, na květen 160.50, smýšlení stalé. — Kukuřice na prosinec — —, na květeu —, smýšlaní klidné. Počasí: mráz. Z Hamburku, 15. prosince. K k) Pšenice hol- štýnská pevná, 223. -, žito mezlenburské klidné, 148.— až 165 —, žito ruské pevné, 131.— až —.—. Počasí- chladno. Z Paříže. 15. prosince. 3 hod. 15 m. (C. T. B.y Oves mdlý, na prosinec 18.45, na leden 18.25, na leden-duben 18.20, na březen červen 18.35, žita klidné, na prosinec 16.—, na leden 16.10, na leden- duben 16.35, na březen červen 16.85, pšenice klidná, na prosinec 23 60, na leden 23.75, na leden-duben 24 19, na březen-červen 24.55, mouka klidná, na prosinec 31.25, na leden 31.15, na leden-duben 31 25. na březen-červen 31.80. Počasí: mlhavo. Z Paříže, 15. prosince. (K. k.) Oves mdlý, na prosinec 18.45, na leden 18.25, na leden-duben 18.20, na březeničerven 18.35, žito klidné, na pro- sinec 16.—, na leden 16.10, na leden duben 16. 35, na březen-červen 16.85, pšenice klidná, na pro- sinec 23.65, na leden 23.75, na leden-duben 24.10, na březen-červen 24.55, mouka klidna, na prosinee 31.25, na leden 31.15, na leden-duben 31.25, na březen červen 31.60. Počasí: mihavo.

Řepka Berlín Hamburk Paříž C . T

39 article

52 1.—

40 article

Peníze! Zbož 101.50 102.50

42 article

9N.— 89. 50 90 50 100.— 95 1. 96.10 96.10 95 10 96.10 95.10 96 19 95 10 95.10 96 10 99 75 10U 75 99.75 100-7 100— 100 30 101.50 102.50 96.50 97. 50 94.85 95 85 94.30 95.30 100.70 96 35 100 — 92 35 93.35

43 article

101 70 97 35 100.50 94 35 94 3 99.75 94.75 99 75 97 25 88.50

44 article

94.25 93.75 98 75 96.25 87.50 88.50 96 23 99 35 99.35 95. 35 95.30 18.3 95.30 85.65

95.30

45 article

87.50 95.25 101.50 99 15 99.15 95.15 95 10 118 15 93.10 85.45 252—— 253 — 124 —

46 article

422 — 213- 429.— 700.—— 703.—

48 article

450.— 249. 75 686.— 1772 1030 433.50 340.— 396.—

50 article

—n.— V Praze, 15. prosince. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Dnes prohlášená německá statistika za měsíc listopad, dle niž ubylo zásob asi o 175 000 t, nezůstala bez příznivého vlivu na trhy. Na dnešním našem trhu vyčkáváno první depeše hamburské, která zněla důvěřvěji; na polední pak 219 fen. zota- vený Magdeburk bylo lze za pohotové zboží K 28.10, za podzimní lhůty K 24.55 v parité ústecké dociliti. Londýn jakož i odpolední Ham- burk zachovaly ustálený směr, poslednější však v záznamech nepřinesl nie pozoruhodného. Naše bursa konči ustáleně a cenami K 28.05 za promptní ze stanice, K 28. 10 za překladiště K 2455 na říjen-prosinec z Ústl. Obchod s bílým zbožim zachovává cenu K 76.25 ze stanic lovárních. Celkové dnešní hamburské cukerní zá- soby činily 77.250 t. proti 79.630 t. před týdnem a 34.930 t. před rokem. Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 proc. rend. za 100 k pohotového zboží k dodání z Ústí nad Labem z stanice K 28 05, 28.15, z Ústí nad Labem přístaviště 28.10, 28.20, z Prahy 27 65, 27.85, z Prahy-Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína 27.25, 27.45, z Par- dubic 27.—, 27.20, z Kralup 27.45, 27.65. — Do- dávky na lhůty: z Ustí n. Labem staníce na listopad 1909 —.—, —.——, na prosinec 1909 —.—,

Praha Magdeburk Londýn Ham Ústí nad Labe Karlín Kolín Kralupy

52 article

34.50 340.— 414 —

53 article

1240 198.50 20.50

54 article

1210 393.— 193 — 514.— 2670 563.— 100 — 225.— 255.— 566.—

55 article

——, z Ústí přístávište na prosinec 1909 — . —

Ústí