Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve čtvrtek 16. prosince 1909.

Praha

3

Číslo 346

4 article

Ma ranni avečerní listy předpláci so V Praze v administraci: Ba měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškoui na čtvrt leta . . . . 7 K Bzh ve Aliálkáche na měsio. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslo. . . . . . B K na čtvrt ieta . . . . 9 K en s dvoji zásilkou na měsie.

Ma Praha

5 title

Ba vrieta: : : kg

6 title

Dnešní číslo pro Prahu le. o 10 stranách.

Praha

7 article V rozhodný boj !

V rozhodný boj ! Konečně, po dvouměsíčném téměř krutém přepínání trpělivosti slovanské, tetiva její — prasklal Do poslední chvíle váhala Slovanská jednota v boji, sobě vnuceném, vysáhnouti k rozhodné ráně. Dokud jen zbývala jiskra naděje, že prostřednictví polského kola setká se u vlády a Němcův s nějakým úspěchem, dotud se přemáhala seč byla i snášela nej- krutější příkoří se strany německo vládního tisku s pravou jobovskou trpělivostí. Jak známo, zahájil vůdce polského kola prof Glabiňski v říjnu t. r. svou smiřovací akci v důvěře, že podaří se mu přiměti Němce z Čech, aby upustili od své neslýchaně fri- volní obstrukce proti sněmu království če- ského. — Leč brzy se přesvědčil, že s Němci zdejšími není řeči. Marně jim uváděl na mysl, že bez uvolnění sněmu českého ne- mohou přece od poslancův českých, roz- trpčených tolikerým protivenstvím národu jejich ve vlasti i ve Vídni činěným, poža- dovat beránčí poddajnost v říšské radě Odpověď zpupných hegemonů německých z Čech zněla trvale: »Dokud Češi nepřijmou naše základní požadavky (t. j. rozdělení Čech). dotud nebude žádného českého sněmu !« Ačkoliv byl takto justamentem něme ckých obstrukčníkův zmařen základní před- poklad pro klidnou práci parlamentu vídeň ského, prof. Glabiňski nevzdával se nieméně pořád ještě naděje; uchopil se věci za jiný konec. Nechav otázku rdouseného sněmu království českého zatím stranou, rozvinul otázku přeměny vlády Bienerthovy třeba že s ní čeští poslanci byli » domluvili« A hle, dobromyslnost slovanská dala si říci.

Němcův Němec Čech profesor Glabiňski Bienerthův Čechy Vídeň profesor Glabiňski

8 article

Otálela se zabájením obstrukce pravé, od- tarasila dráhu odvoláním pilných svých na- vrhů, připustila první čtení prozatímného roz počtu Bienerthova, vyčkávajíc příchod té Glabiňským slibované nové, »nestranné spravedlivé vlády« Však tato zůstávala stále pouhým pře- ludem v oblacích a když posléze Slovanská jednota naléhala na — skutek, když poža- dovala dosti skromně, aby v té přiští vládě 60procentová většina slovanských národův obdržela alespoň stejný počet mini strův jako 36procentní menšina německá tu se ukázalo, jaká hra opět s námi byla hrána! Níc víc než — 5 ministrův mezi 13 nám bar. Bienerth skrze p Glabinského včera nabídnul! Pouhých 5 Slovanů proti 8 Něm- cům, kdežto po právu a spravedlnosti poměr má býti zrovna obrácený: 8 Slovanův prot 5 Němcům (60: 369) Jakž jsme mohli s takou nešetrnou na bídkou se smířiti? A k tomu ještě ty dalšt Bienerlhovy podmínky za tu »milost !« Na- před jsme měli propustit ve všech třech čte ních rozpočet, zmocňovací zákon o smlouvách obchodních, jakož i zvýšení daně lihové; ba nedosti na tom, napřed jsme měli se do- hodnouti o pracovní program parlamentu s vládou a Němci pro celý příští rok! To znamenalo propustit nejen chystané to ohromné příští zvýšení daní dle plánu páně Bilinského, ty stomilionové nové půjčky na obzoru, ale i ty pověstné jazykové a krajské předlohy vládní, po nichž Němci tak lační jako druhdy Hebrejci po manně na poušti

Bienerthův Bienerth Glabinský Slovan Němec Bilinský Hebrejec Německo Slovanův

9 article

Vše to jsme měli zaručit předem závazně a čekat potom trpělivě až zráčí se panu Bie- uerthovi podniknout označenou rekonstrukci svého kabinetu, v němž by pak těch ubo- hých 5 slovanských ministrů bylo proti německým v tomže pěkném postavení, jako bývali předešlí našinci. — Tu přestávalo věru všechno! O poslední zbytek respektu byla by se Slovanská jed- nota připravila, kdyby byla přistoupila na takový kontrakt. Odmítla jej a zmo- nila strany své, že netřeba dále vyčkávati, ale že mohou vůči jednání vlády neprodleně zatarasiti jed nac pořad parlamentu svými připra- venými pilnými návrhy. — Načez ihned čeští agrárníci podali včera předsedovi parlamentu svých 37 pilných návrhů. po nichž následovati budou ostatní. Lze si pomysliti poprask, jaký tento čin způsobil. Toho se věru nepřátelé naši, za- strašující poslance naše do poslední chvíle všemi možnými hrozbami, zhola nenadáli. Když pak minul první emračný dojem pře- kvapení nesmírného, nastal nevýslovný roz- ruch v parlamentě jako v kruzích vládních, nejinak než jako by byla v centru puma praskla.

Bie Načez

10 article

Bienerth hned jel k mocnáři, ale neobdržel prý tam svolení an k zavření, ani kodročení, nadtoz k rozpuštění parlamentu — ač teprve dva dni před tím vůči deputaci svazu rakouských agrárníků výslovně tím hrozil pro případ, nebude-li mu zmocňovací zákon k uzavírání smluv obchodních s balkánským státy neprodleně povolen. — Z toho by se mohlo soudit, že jest baron Bienerth — hotov; vskutku již také včera večen šířila se po Vídni pověst, že Bienerth bude obětován a že jest na obzoru nová vláda — barona Gautsche. Zaznamenáváme proste pověst, ale schází nám dosud víra v ni Spíše se podobá, že pokusí se Bienerth po mocí Němcův a sociálních dem kratů, ba snad i Polákův (l) o posledn zoufalý svůj zápas s oposicí slovanskou aspoň se hlásá vládní telegrafickou korespon dencí do světa, kterak prý veškeré tyto spráce milovné velké strany« se před zrakoma páně Bienerthovýma ihned v parlamentě shlukly v jednu bojovno ligu proti obstrukci českých agrárnlků a Slovanské jednot vůbec, kterak se jim pohlavár sociálních demokratů dr. Adler postavil jako nej- vyšší generál v čelo a kterak prý jsou sociální demokraté i Němci odhodláni u do lávati slovanskou obstru kc trvalými denními i nočními schů- zemi bez přestání až do Vanoc, b i přes Vánoce a ž do Sylve s tr a.

Bienerth Gautsch Němcův Polákův Bienerthův doktor Adler Němec Vánoce Vídeň

11 article

Počítají na svou přesilu, doufají, že to obstrukce slovanská tak dlouho nevydrží, nýbrž únavou nekonečných schůzí vysílena konečně umlkne a podepíše kapitulaci t. j. nechá projíti rozpočet i zmocňovací zákon do konce roku jak toho vlada potřebuje. Prvním činem této ligy bylo, že nechtěli pánové včera dopustit, aby se odročila schůze sněmovny i jen na pouhou hodinku co by poslanci čeští doprovodili hraběte Jana Harracha na poslední pouti jeho Však uhlídáme, jak dlouho jejich janičárská ráže pro vládu Bienerthovu vydrží. Předstírá-li dr. Adler, že mu jde o to.

Harrach Bienerthův doktor Adler

12 article

aby v zájmu dělného lidu byla v čas parla- mentem schválena obchodní smlouva s Ru- munskem, rozpadá se důvod ten v nivec vůči skutku, že již ta smlouva jest beztak uzavřena, a že si ji vláda dovede hravě »uzákonit« svým § 14. přes prázdniny vá- noční. Ani Slovanská jednota neobstruuje meri- torní obsah té smlouvy s Rumunskem, nýbrž ona prostě kladevrozhodný a ne- smířitelný odpor vládě Biener- thově, po jejímž odstoupení ne- dávno ještě též sociální demokracie rakouská ve svém propuštěném manifestu tak vášnivě volala. Slovanská jednota prostě svou ob- strukcí chce potříti tuto vládu a s ní celý systém Slovanstvu tak úporný a proto zajisté nasadí v zahájeném rozhodném boji svém veškeré síly, a vytrvá zmužile, odhodlaně obětovně až do posledka. Toho se bohda voličstvo české na po- slancích svých nedočká, aby pro nějaký ty- den trvalé lopoty parlamentní nevydrželi v zápasu sebe tužším a sebe nerevnějším za rovnoprávnost a příští spravedinost pro národ český a veškeré slovanské národy v Rakousku proti nepříčetné téměř již politice zuřivých Velkoněmců zdejšíchl »Slovanská jednota a dokonce i sami čeští poslanci dovedou si také zjednati respekt, když — chtějí a neztratí sebedůvěru odvahu!« napsal koncem října t. r. sám dr. Kramář, dodav, že »není možno aby čeští poslanci vrátili s s klidným svědomím do Čech, kdyby nechali říšskou rad klidně pracovat, kdežto na sněm českém by znovu začala něme- cká obstrukce.«

Kramář Rumunsko Rakousko Čechy

13 article A současně prohlásil vůdce českých

A současně prohlásil vůdce českých agrárníků poslanec Udrzal doslovně: »M jsme nuceni přijati boj za nejnepří znivějších poměrů; a však provedem jej, byť jen v defensivním posta vení, tak dlouho, pokud nezmizí po slední útočník . « Opakujeme, že sice svévolně nevyhledá váme boje, ale tam, kde je nám vnucena kde se mu se ctí vyhnouti nemůžeme, t am neznáme žádné bázně a žádného couvnutí a musili bychom dojít prokletí, kdybychom v pravý čas nenasadili nutné zmužilosti na ochranu našeho práva... Jsme nuceni k zoufalé obraně, neboť mám býti v ohledu národním zbaveni všech práv ! . .. Brzy budeme nuceni podstoupiti zkou- šku, dovedeme-li postaviti veliký spo- lečný cíl nad cíle osobní, — požehnanou svornost nad malicherné spory a nesváry ! — Nuže hodina zkoušky té nadešla doufejme, že z ní valná většina českého slovanského poselstva vyjde slavně! Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou v prospěch souměrné podpory nejdůležitě jších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvlástě Konej každý, samosprávné a peněžní korporace. spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujt v místních prodejnách!

Čecho

14 title

Říšská rada.

15 article Obstrukce Slovanské jednoty.

Obstrukce Slovanské jednoty. Zahájení obstrnkce českými agrárníky — Dvanáctihodinná řeč posl. Kotláře. Německé porady s Bienerthem. — Třeba šestnáctidenní nepřetržité zasedání!- Bouřlivé demonstrac sociálních demokratů a kře- sťanských sociálů před par- lamentem. Bar. Gantseh povolán k císaři. — Ode přené povolení k rozpuštění a uzavřen říšské rady?

Bienerth

16 article

Ve Vídni, 14. prosince.

Vídeň

17 article

(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů .) Poruské obstrukci, která vyčerpána byla projednáním pilného návrhu posl. Petruše viče, zahájena byla neprodlen o 1. hod. s poledne obstrukce Slovanské jednoty pilnými návrhy, které podal poslanci česko-agrární presiden- tu poslanecké sněmovny dru. Pattai ovi, počtem 37. První z nich byl návrh poslance Václav Kotláře na zřizení zvěrolékařské české školy v Praze. Navrhovatel odu vodňoval tento požadavek v řeči, která dosu (o 7. hod. večerní) trvá. Poslanec Kotlář mluvil většinou česky. Opětně byly jeho výklady pře- rušeny souhlasem a potleskem poslanců česko agrárních. Všeobecně uznávána byla fysická vy trvalost jeho, zvláště když ohlásil, že dovede stoje mluviti a řečniti třeba 12 hodin.

Petruš Václav kotlář Praha

18 article

Odpoledne konala se u bar. Bienertha (V iz o tom zprávu na jiném mistě) porada poslanců německých, ve které nalézal se take dr. Pattai. Tam na podnět předsedy bylo usneseno konati schůzi nepřetržitě po celou noc a zejtra po celý den a tak dále, třeba až do 31. prosince neustále, podniknouti tak pokus, aby obstrukce, prová- děná českými agrárníky, byla zdolána. Za tou příčinou rozdělili se poslanci vládní v ně kolik skupin, aby vždycky náležitý poče byl ve sněmovně, druzí pak mohli spát. Roz- dělili se však také na vrstvy poslanci Slovanské jednoty. Z tohoto důvodu jsme nuceni konstatova ve stručných bulletimnech toliko stav jaký jest v určitou hodinu. 7 hod. 45 m. Po 6. hodině večerní byl parlamentní budova obklíčena hustým kordonem policie pěší. Parlamentní palác v pravém slova smyslu byl blokován. Stalo se tak z obavy, ž aranžovány budou sociálními demokraty a stou penci vládních stran demonstrace. K těm také došlo. O 1/47. hod. nahromadil se před sněmovnou a si 4000 lidí, kteří pokři kovali „Pryč s Bienerthem!“, „Pryč s agrán níky!“, „Pryč s obstrukeí!“, „Pryč s Kotlá (8 hod.) Do sněmovny poslanecké stihl právě zpráva, že císař přija ! odpoledne bý valého ministerského předsedu Pavla svob pána Gautsche ve slyšení, které trval 11/2 hodiny. — — (8 hod. 45 min.) Posl. Kotlář mluví ještě stále. Mluví jižskoro celých 8 hodin Po 8. hodině přistoupil ke skupině českých po- slanců, jej poslouchajících, polský kněz. řem!“

Bienerth doktor Pattai Pavel Gautsch Posl

19 article

V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 k Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5 h nseráty platí se hetově napřed Předplacení a inserty přijimi administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se též redakce. tiskárna a sxpodice „Národnich Listů Rukopisy se nevracejí.

20 article

Pastor. Poslanci čeští jej odměnili hlučným po tleskem. Budova parlamentní jest plna. Poslanei všech stran povoláni byli z Vídně do poslane- cké sněmovny, kde většina jich jest odhodlána zůstati přes půlnoc. Také členové kabinetu jsou rozdéleni ve skupiny. Min. obchodu dr. Weis- kirchner a správce ministerstva orby Pop mají hlídku do jedné hodiny s půl- noci. Parlament jest obklíčen policejní stráží, která rozmnožena byla 50 jezdci. Tito jsou umístěni za parlamentním palácem, kde sestou- pili s koní. Právě vrátil se posl. prof. dr. Waldert od bar. Bienertha, kterému šel prohlásiti, že Němei z alpských zemí by poklá- dali slovinského ministra aťsi re- sortního, atsi krajana za casu belli.. (9 hod. 15 min.) Právě skončena před parlamentem veliká sociálně-demokratická de- monstrace. Z radnice a z velikého prostranství před ni, kde konaly se ve dvoraně a pod širým nebem valné schůze, na kterých mluvili po- slanci: Tomášek, Müller, Daszyňski, Schuh- meier, Němee (česky), Forstner, Reumann, Aust (česky), Glöckel, Renner a Skaret, přišli účast- níci valným průvodem v šestistupu.

Pastor doktor Weis profesor Waldert Bienerth Němei monstrace Tomášek Müller Daszyňski Schuh Němee Forstner Reumann Aust Glöckel Renner Skaret Vídeň cký sněmovna

21 article

Kráčeli velice zvolna na široké ulici. Ne- překročili koleje tramwaye, jež mohla ne- rušoně jezditi. 200 policejních strážníků jízdních posla- veno bylo před parlamentní budovu. Na obou podjezdech k rampě stálc po 60 mužích pěších. O 4. hodině odpoledne dali poslanci sociálně- demokratičtí pokyny do místností dělnických do továren, aby se přišlo před parlament. Ještě nežli dělníci opustili továrny a dílny, byli zpra- veni, kam se mají dostaviti. Přišlo jich na 10.000. Vykonali hlučnou demonstraci. Usta- vičně volali: „Pryč s českými agrárníky!“ „Pryě s Bienerthem!“, „Pryč s vládou!“, „Fuj škůd- eům lidu!“, „Abzůg Kotlář!“, „Vivat František Ferdinand!“, „Přijdeme zas, přijde nás víc, při- jdeme zejtra, přijde nás v sobotu na 100.0001“ Poslanci, pokud mohli, vyběhli ze zasedací síně na obě rampy, odkud sociální demokraté mávali šátky svým soudruhům dole. Demonstrace trvala skoro půl hodiny. Nodošlo k žádné srážce. Posl. Kotlář mluví ještě. O 9. hodině do- nesl mu posl. Vojta černou kávu ... (9 hod. 45 min.) Do sněmovny poslane- cké došla právě zpráva, že koruna odepřela bar. Bienerthovi plnou moc k rozpuštění řiš- ské rady, ale také k odročení jejímu!

Pry Bienerth František Ferdinand Posl Vojta Abzůg kotlář

22 article

(10 hod. 18 min.) O 10. hodině, mluviv plných 9 hodin, vyžádal si posl. Václ. Kotlář, aby na 5 minut mohl ze zasedací síně vyjíli. Místopředseda dr. Starzyňski za potlesku slovanských poslanců svolil, stejně jako dovolil za německé obstrukce proti Badenovi tehdejší místopředseda dr. Kramář dru. Lecherovi vyjíti. Venku v kuloáru dáno posl. Kotlářovi za přestávky jemu povolené jídlo a pití. Posilniv se, vešel do zasedací síně, kde byl uvítán hluč- ným potleskem a jal se mluviti dále. Předsed- nictvo převzal dr. Pattai. Všechny lavic v parlamentní budově jsou obsazeny Na nich leží spíce poslanci všech stran. Z blízkého di. vadla dvorního, josefovského a německo-lido- vého přišli velice četní lidé do loží a na galerii podívati se na noční schůzi

Václ doktor Starzyňski Kramář Lecher Pattai Předsed

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Zámky a jezera. „Zbývá pouze 10 minut,“ pravila plavo- vlasá průvodkyně, a hned pak ozvala se malá její trubka, svolávající také ostatní účastníky vyjížďky, kteří s písečnatého břehu pozoroval půl míle vzdálený švédský Hlelsingborg, s krá- lovským sídlem Sophiero a zámkem Kulla Gunnarstorp v popředí. Nikomu však nechtělo se odtrhnoutiod nádherné podívané, ani tam těm na břehu, an nám na přívětivé verandě, odkud obraz roman- tického pobřeží rýsoval se v plné barvité své Jen několik set metrů odtud vypínal se mo hutný zámek Kronborg, shlížející hrdě své ze lené báně a čtyři věže přes polozanešené valy přímo v stříbrné hladině Sundu. Kdysi mocná tato pevnost přeměněna dnes — v kasárna. Ze staré slávy zbyly tu snad jen veliký kříž na plo- ché střeše a — historicky proslavené — kase maty, v nichž odpočívá i národní rek dánský „Holger Danske“. Dříme prý tam na kamennem stolci, očekávaje, až nebezpečí vlasti vylomí ho z drimot. Jeho kovová socha na balvanovitém trůně strmí ostatně také poblíže pomníku Hamle- tova. Zde sedí zasmušilý ten hrdina, ozbrojen širokým mečem s pohledem upřeným strážně do vnitra země, jakoby si nepřál skřížiti svých my- šlenek s touhami zasněného svého souseda .. „Zmeškáme vlak!“ ozvala se opět, nyní již poněkud nedůtklivě, měkká němčina naší veli- telky. Tentokráte pobídka nevyzněla na plano. V okamžiku nasednuto a v několika minutách do stiženo nádraží, odkudž drahou nastoupen cesta ke královskému zámku Fredensborgu. Nová trať veďla z počátku rozkošnou kraji nou, vyšperkovanou četnými, uchvacujícími po hledy na moře, jehož čisté a průhledné vody lá- kají k osvěžení v několika mořských lázních

Holger Danske Kronborg Fredensborg

25 article

*) Viz »Nár. Listy« 16. listopadu t.r. jež usadily se tu do klína zelených, bukových lesů. Teprv pak, když trať vrací se do vnitrozemí mění se podstatně také ráz krajiny, kterou mir- ným rhytmem projíždíme. Harmonické splynut pevniny v mořem přestává a pevná země zabírá plně svá práva. Zde, uprostřed bukových lesů. při mírném zvlnění půdy, připomínající tak tro chu české krajiny, vytrvalý a praktický rolník dánský vzdělává svá štědrá role, na nichž lp s veškerou měkkostí své poněkud sentimentáln povahy. A mezitím, co mešká se svými drobným koníky, či strakatým skotem na svých brázdách, pečlivá, vkusu milovná žena spravuje mu jeh dům, vychovává jeho děti, pokud škola sam nepřevezme povinnost vésti je po cestách krásy pravdy a důmyslné potřeby. A tak pod pracovitou dlaní dánských rol níků a přičiněním jejich zlatovlasých žen, jež skoro všechny jsou hezké a půvabné, roste mohutní blahobyt celé země, která mění se takto v jedinou obrovskou zahradu.

26 article

Při jízdě na Fredensborg a na zpátečn cestě do Kodaně, měli jsme častokrát příležitost shlédnouti tak mnohá vzorná hospodářství, jichž praktické zařízení také u nás, zvláště zásluhou vynikajícího znalce dánských poměrů prof dra A. Krause, náležitého dochází dnes již zhodno cení. Netřeba dosvědčovat, že při podobném zají mavém pozorování nedlouhá cesta do malého městečka Fredensborga uplynula lehce a ben únavy, ač slunce žehlo velmi nemilosrdně do vy- hřátých vagonů. Na nádraží připraveny byly opět povozy jež v 10 minutách dovezly nás k zámku, který jak nám sděluje průvodce, ještě za času Chri stiana IX. a královny Louisy těšil se zvláštn přízni vysokého panstva; také car Alexandr III. který s dánským rodem královským sňatkem svým s Marií Fedorovnou těsně byl spříbuzněn každý rok v bezpečí před útoky anarchistů pro- žíval zde několik spokojených dnů, v nichž rád asi zapomínal na svoji carskou korunu a víc se cítil člověkem. Z ostatních mocnářů evrop ských pobývali ve Fredensborgu anglická k

A Kraus Louisa Fedorovna Fredensborg Kodaň

27 article

lovna, Jiří, král řecký, a švédský vladař Oskar- že také německý císař ve vznešené této společ- nosti nescházel, rozumí se samo sebou. Nyní je zámek obvyklým podzimním sídlem královské rodiny dánské, ač i mimo tuto dobu král sem rád zajíždí. Naše průvodkyně s náleži tou obřadností v hlase sdělila nám, že Jejieh Veličenstva také letos, teprve před třemi týdny opustila Fredensborg, a že se sem nepochybně opět brzy vrátí. Smíme však protc přece projíti královskými síněmi bílého, jednoduchého zámku a shlédnouti tak, alespoň plaše, jak bydlí panov- nická rodina. Ke sklamání mnohých neshledáváme s však nikde s opravdovým přepychem. Obývací salony zařízeny jsou celkem jedno duše, s vkusem, který vyvrcholuje v tak zv „modrém sále“, bohatými obrazy a stukou v zdobeném. Nesporně větším dojmem, než zámek sám působí jeho sad, jakož i romantické okolí, v němž ukrývají se mimo jiné zvláště pověstně zříceniny Waldemarova zámku Gurre u malého jezera téhož jména, které opředeny jsou dodne půlnočními legendami loveckými, jimiž národní zkazky obohatily dějiny tohoto vladaře.

Jiří Oskar Waldemarův Gurre

28 article

Zámecký sad Fredensborgu má pak dokonce slávu nejkrásnějšího parku v Dánsku. Uchváti skutečně neočekávaný výhled, který překvapi nás, když klíčník otevřel poslední dvéře zámku z bohatého květinami kobercového centra rozbí- hají se hvězdovitě nekonečné, tuším, lipové aleje, na jichž konci jako modrý zázrak proble- skuje zreadlovité jezero (Esromsee). V bukových hájích bělají se mramorové sochy a vábí neodolatelně zatoulati se v zelených stínech, jimiž jsou obklopeny. Leč i tu již opět času dbalá průvodkyně p bízí nás k návratu k povozům. Ve chvili mizí zámek, aby se nám ješta několikráte objevil v průhledech lesních cest vedoucích k jezeru a také úhledné vily kolem ztrácejí se pátravým zrakům. Ujíždíme klusem romantickou, jezery bo hatou krajinou k nejkrásnějšímu zámku dánské- mu Frederiksborgu, k němuž počítáme dle map dobrých devět kilometrů cesty. Vystupujeme skutečně teprve po půl druhé hodině jízdy, aby chom prošli nejprve rozsáhlý starofranicouzský sad, který se svými bukovými alejemi a symetri ckými cestami zdvihá se právě nad jezerem v jehož středu Christian IV. vykouzlil nádher nou, pohádkovou to budovu zámeckou, jež patr k nejskvělejším výtvorům světového stavitelské ho umění. Nesplnitelný rozmar zakladatele Frederik borgu, který usmyslil si, přítel vod, lesů a niv vystaviti zámek v místech, kde se narodil a pr nějž nedovedli se nadehnouti dánští stavitelé skvěle provedli architekti angličtí, kteří s d myslem, hodným obdivu, vyzdvihli úžasnou tu stavbu goticko-byzantského stylu právě upro- střed jezera.

Frederik borg Dánsko

29 article

Roku 1859 zámek sice vyhořel, ale oběta- vosti národa a jednotlivců, zvláště dra. Jacob sena, znovu postaven a vyšňořen poklady, jimiž málokterá památka světová může se honositi Dnes uvnitř nádherně vypravených síní umístěn je národní historické museum, jehož sbírky obrazů, rytin, nábytku, tkanin, šperků a soch vyžadovaly by samy několikadenní prohlidky na niž ovšem při vyjížďce našeho druhu nebyl ani pomyšlení. Procházeli jsme tudíž jen výstavními sály zastavujíce se pouze tam, kde upoutával zvýšen zájem: v rytířské síni přízemní, u obrazů, před stavujících pád Arkony (L. Tuxen), či smrt krá- lovny Dagmar, tak, jak ji v modravých lihijíeh obdivuhodným štětcem zachytil G. v. Rosen Jinde opět chvilkové pozornosti dožadovalos Blochovo plátno, znázorňující, jak mladý Chri stian IV. přijímá klíče říšského pokladu od umí- rajícího kaneléře Nielse Kaase, obraz to jeder z nejpůsobivějších, síň Tychona de Brahe,č veliká sbírka vzácných rytin. Zvláštního obdivu hoden je také pohádkový rytířský sál, jehož sty- ny potaženy imitací gobelinů od N. Overgaarda. a jenž bohatě vyzdoben mramorem, nástropním kresbami a životními portrety královského pří- buzenstva dánské panující rodiny. Sál s velikým, od požáru ušetřeným krbem v průčelí, vyřezáva- ným stropem a skvělou výzdobou nástěnnou

Jacob seno L Tuxen Dagmara Rosen Blochův Kaas Tychon Brahe

30 article

těšil prý se zvláštní pozornosti císaře Víléma II. Rádi jsme uvěřili. Zpáteční cestou zastavili jsme se ještě u obrovského obrazu, představujícího panující rodinu dánskou s veškerým vznešeným příbu- zenstvem. Závistivý úsměv dam, zvláště starších, vy- volalo také nádherně lože královské, smotané celé ručně vypracované z hedvábí barvy sma- ragdové. Hladce dlážděným dvorem zaměřili jsme pak k nejstarší a nejvzácnější památce Frede- riksborgu — zámecké kapli. Portálem bohatě vypracovaným vešli jsme do rozlehlé renesanční kaple, v níž zvláště štědrost stříbrných ozdob vyvyšuje malebnouskladnost svatostánku s dvo- jitou galerií na mramorových sloupech. Svítivé alabastrové sochy jasně odrážejí se od ebeno- vého oltáře perletí a stříbrem vykládaného, kte- rý šťastně zachráněn byl při požáru. Blochovy originální malby biblické a královská kaple uce- lují pak dojem svatyně po stránce umělecké i pokud se týče prostornosti. Živě malovanými okny zapadající slunce vysílalo již značně šikmé paprsky, když jsme opouštěli Frederiksborg. Prvé, plaché stíny ve- čera kladly se v alej Christianovu i na jeho ka- menný stolec, na němž dle dánské pověsti kaž- dého večera umění mílovný král osobně vyplácel mzdu dělnictvu, pracujícímu na stavbě zámecké. Zrcadlo jezera také stávalo se již temnější, stírajíc zvolna klidný obraz červeného zámku se svého povrchu. Malým městem Hilleröd projeli jsme ko- nečně k nádraží a odtud vlakem přes rozkošné městečko Lyngby navraceli jsme se do Kodaně. Záhy také dostihli jsme prvých, vzorných kolo- nií dělnických domků, odkud do hlavního města dánského bylo již jen několik minut. Dorazili jsme šťastně i tam a vystoupili v nevlídném po- někud nádraží kodaňském z přeplněného va- gonu, značně zemdleni, ale obohaceni dojmy ne- zapomenutelnými. Quido M. Vyskočil

Fred Blochův Christianův M Vyskočil Kodaň Vílém II