1
masthead
16. prosince 1909. Číslo 346
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
186.180 K. úhradu 57.749 K. Tyto a ostatní jiné fon
dy byly bez debaty schváleny.
Na to zahájena generální debata o před-
chozím rozpočtu obecním, který jeví potřebu řád-
nou 15,172.360 K. řádnou úhradu 9.502.253 K, mi-
mořádnou potřebu 3,985.453 K, úhradu 3,188.723 K
Delata o rozpočtu.
Pan m. r. F. Sonkup mimo jiné pravil: Při sdě-
lávání obsáhlého rozpočtu měla nová finanění ko-
mise přiležitost, aby starala se o zachování žádoucí
rovnováhy mezi příjmem a vydáním. Z něho vidíme,
že výdaje v rozpočtu řádném i mimořádném byly
omezeny na nejnutnějšť míru, takže ani letos nebude
zapotřebí zvyšovati obecních přirážek. Naproti tomu
v rozpočtu investičním požadavky na moderní úkoly
naší obce dosáhly takové výše, že opět není možno
jinak, než opatřiti potřebné prostředky cestou vý-
půjček. Sem spadají ony stavby i projekty, jež pod-
nikány jsou z ohledů zdravotních, regulačních, ko-
munikačních, kulturních i humanitních. Sem spadá
především obrovské dílo kanalisační, jež pro-
váděno jest po řadu let a dnes již zdárně pokročilo.
Jistou novou úhradou na tyto milionové výdaje mo
obci poskytnouti projektovaná dávka kanali-
sační a zvýšené stočné. Dalším novým zdro-
jem příjmů v rozpočtu investičním jest dávka par-
celační, která byla sice příčinou k mnohým stíž-
nostem, ale která jest jistě za daných poměrů daní
úplně spravedlivou. Její výnos v r. 1910 očekává se
obnosem 300.000 K. Smlouva o koupi hradeb-
ních plcch a kasáren od vojenského eráru
nebyla až posud podepsána, poněvadž erár uznal z
vhodné klásti obcí nemístné podmínky v příčině
hřiště německého spolku; doufáme však.
že i tato překážka dojde v nejbližších dnech svého
odstranční, načež po splacení I. lhůty v obnosu
F Sonkup
5
article
600.000 K bude obci odevzdána část fortifikačních
pozemků mezi petiinskou rozhlednou a bývalou stra-
hovskou bránou a pak hradební pozemky vyšehrad-
ské. Budovy kasární přejdou v rajelek obce dle
ujednání dle postupu náhradních novostaveb. Probí-
rajíce pak jednotlivé položky našeho rozpočtu vidí-
me, že s rozvojem města stoupá značnou měrou
i náklad na obecní a magistrátní úfad
nictvo a zřízenectvo. Jsou to na neposled-
ním místě všeobecné drahotní poměry, které nutí za-
městnance obce pražské volati po rychlém upravení
svých služebních poměrů. Žádá-li celá obec od svého
úřadnictva a zřízenectva řádně plnění povinností.
musí mu také láti spravedlivý, dnešním sociálním
poměrům odpovídající plat. Volání po nápravě v tom-
to směru jest poslední dobou tak naléhavé a vychází
současně téměř ode všech kategorií úřadnických i zří-
zereckých, že organisační komise musí pomýšlet
na pronikavou reformu systému plato-
vého. Jak z přípravných prací a studií na jevo vy-
chází, pomýšlí se na zavedení automatickéhe
postupu. Také na zřízenectvo obce praž-
ské a její podniků musí býti vzal spravedlivý zře-
tel. — Rovněž agenda politická a píene-
sená působnost, kterou obec místc státu vy-
konává, vyžaduje v obscním rozpočtu čím dále tím
větších vydajových položek, ale nějaké přiměřené
náhrady od státu marně požadujeme. Při sestavování
rozpočtu přirozeně musil býti brán žádoucí zřetel na
zůjmy stavu živnostensko-řemeslnéhoa
stavu obchodního. Se zájmy těchto stavů úzce
souvisí i snaha po zvelebení ruchu cizine-
ckého v Praze, o čež jest rovněž přiměřeným způ-
sobem v rozpočtu postaráno.
Tolik chtěl jsem s povšechného hlediska říci k
předloženému rozpočtu.
Praha
6
article
Dále musíme se s rozhodností a opravdovosti
zasaditi o změnu zastaralého obecního
řádu ve smyslu spravedlivého zastoupení všeho
obyvatelstva. Změna ta po stránce věcné jest tím
nalébavější, čím více se blížíme k rozřešenl
problému velké Prahy. Leč nejen hospodář-
skou stránku naší obce musíme míti stále na mysli
ale laké zcela zvláštního postavení na-
ší veleobce musíme si býti za každých okolností
vědomi. Radnice staroměstská má pro český národ
zvláštní politický význam, ona jest důle-
žitým mezníkem v celém našem národním snažení.
Radnire staroměstská nesmí býti pou-
hým pomníkem zašlých doba staré slá-
vy onamusíbýti živoucí baštou, vytvo-
řenoudlouhými věky na ochranu a obra-
nu zájmů celého českého národa a my-
šlenky slovanské vůbec.
Pan m. r. dr. Pík dotkl se
otázky Velké Prahy.
doktor
Velká Praha
7
article
Záležitost tato nesplnila naděje, do ní kladené.
Hlavní vinu shledává v tom, že smlouvy, mezi sou-
sedními obcemi a Prabou byly činěny na podkladě
soukromoprávném. S tohoto stanoviska jsme se ko-
nečně dostali a možno doufati, že v dozírně době
bude velecbec pražská uskutečněna. Potom také bude
možno splnit různá přání sousedních obcí. Řečník
rozvádí důležitost sloučení předměstí z ohledů národ-
nostních. Ještě jině otázky jsou pro toto sloučeni. Je
to pednik kanalisační, vodárenský a ústředních ja-
tek, otázka komunikační atd. Proti spojování obje-
vily se námitky rázu finančního. Po sloučení pře-
cházejí na Prahu veškeré povinnosti a břemenaa
jsou to značné povinnosti. Proto vyskytla se nová
myšlenka na stvoření zvláštního fondu, z kterého
by se tato břemena kryla. Jest si přáti, aby pří-
pravné práce co nejrychleji byly dokončeny a aby
sněm král, českého stal se dělným a předlohy při-
pojovací projednal. Řečník souhlasí s požadavkem
změny obecního volebního řádu s decentralisací sprá-
vy, tak aby jisté funkce byly dosavadním obcím za-
chovány.
Praha
8
article
Přecházeje k rozpočtům, vytýká jim nepřehled-
nost a vyslovuje přání, aby dosavadní způsob byl
nahražen novým, moderním. Úřadnictvo účtárny
nechť tento podnět uváží a nový způsob účtování na-
vrhne. Řečník praví, že každý ve shoru má se řídit
svým vlastním přesvědčením a nikdo nemusí podlé-
hat dočasným proudům ve veřejnosti. Vzpomíná, že
nejsou dosud zřízeny lidové lázně, hřiště, budova
pro průmyslovou vokračovací školu, je nutno dokon-
čit nešťastný dům u Prašné brány a zavedení pitně
vedy. Bude nutno zřídit komunikace zejména z No-
vého na Staré město, zřizení průkopu letenského.
dále vybudování celkové sítě elektrických drah, zří-
dit novou plynárnu, novou nemocnici atd. Vše to
spojeno bude se značnou finanční obětí. Ve veřej-
nosti mluvívá se posměšně o financích obce praž-
ské. Tak tragicky se to nemusí posuzovati a obee
jako bankrotářku vyličovati. Obec má 137 mil. dluhů
a 170 mil. jmění, není tedy předluženou. Obec ne-
může sledovati takový systém jako soukromník, ne-
může hromadit jmění. Lituje, že obci pražské nebyly
povoleny slosovatelné úpisy ke konversi všech dluhů.
Zmínil se o dávce parcelační a konstatoval, že proti
ní se ozvaly hlasy. (Hlučné projevy holešovických
zástupců: „My nebyli proti dávce, jen proti postupu
placení !“)
To je přece jedno! Když má obec povinnosti pla-
cení, musí mít také právo vybírání dávek. V nej-
bližší době budeme zde mít zase jednu záležitost.
kierá způscbila vzrušení.
Je to zvýšená dávka ze psů.
Stará město
9
article
Majitelé jich měli by však uvážiti, že obec mus
se starati o zdroje příjmů. Kruhy mimorad-
niční jsou proti zvýšení této dávky, ale toho ne-
n.usí být dbáno.(?) Kdyby těchto pokynů vždy
mělo být dbáno, nikdy žádná dávka by se neusku-
tečadla. Každá daň jest nesympatická.
Dále promluvil o různých požadavcích Hradčan
p. ob. st. Chmel a dovozoval, že za nynějších po-
měrů nechtějí na Hradčanech ani důstojníci bydliti.
(Pan Vaňha: Za to tam bydlí ženské!) Už ani t
ne, pane kolego! (Hlučná veselost.) Žádá, aby s
náklady na Hradčany v době noční dopravovaly po
elektrické dráze.
Ob. st. p. Březnovský se diví, proč se takové ob-
širně rokování děje, když se přece rozpočet nedo-
držuje. To je pouze
snaha po popularitě
některých pánů, co se děje. Snaha ta začíná už při
kandidaturách. Mnozí kandidáli už při kandidátnícl
řečech slibují, že budou pro určitý stav pracovati
Ale nikdy nebylo slyšet kandidáta, který by pro-
hlásil, že chce hájit obec pražskou proti útokům, se
zsech stran na ni podnikaným. My živnostníci iame
Chmel
Vaňha
Březnovská
Hradčany
Ob
10
article
ve svých požadavcích vždy skromní, my nepřichá-
zíme stále s novými žádostmi. Poukazuje na stálo
stoupající požadavky rozpočtu: magistrát a obecní
úřady (2.215.362 K proti 1,618.000 K před 3 roky)
pense (712.000 K proti 467.000 před- 3 roky). Nutno
se tázati: vydrží to poplatnictvo? V každém sboru
je slyšet smělé návrhy od pánů, kteří je činí jen
proto, aby měli reklamu v novinách a nikdy se
nestarají o úhradu. Řečník stěžuje si, že obec nemá
své nemocnice. Když některý obecní starší se rozne-
r ůže, musí jít do vinohradské nemocnice, jako
stalo řečníkovi. O zařízení této nemocnice zmiňuje
se s pochvalou.
Prohlašuje, že bude hlasovati proti zvýšen
daně ze psů, poněvadž psi jsou poloviční bez-
pečností v Praze. Spíše bude doporučovati, aby se
snížila položka na policii a z ušetřeného obnosu aby
se opatřili policejní psl. Rovněž je proti zdanění ko-
ček, ježto by se krysy rozmnožily.
Praha
obecní úřad
11
article
Obhájce banketů
Obhájce banketů
Přechází na stálé výtky proti banketům, jichž
jest řečník hospodářem. Jsou to obyčejně sociální
demokraté a jich redaktoři, kteří obci stále tyto
výtky činí. Doporučuje těmto mluvčím studium hi-
storie Prahy od Tomka. Tam stojí, že v dobách, když
byla Praha v rukou Táboritů, byl jeden banket z
druhým. Táborité zvítězili — byl banket, Táborit
prohráli — zase byl banket. (Veselost. Hlas: „Ať zi
bankety!“)
A bývaly to bankety, na které chodil králl
Dále řečník protestuje proti výtkám, jako b
obec s pracovním personálem nezacházela svědo-
mitě. U elektriky a plynárny vede se dělnictvu lépe
než u mnohých soukromých závodů. Vzdor tomu
vůdcové sociálních demokratů stále činí výpady
proti obci. Na vládu se s výtkami neodváží. Ti jejich
poslanci jsou teď černožlutí, že nechají vládu na
pokoji! My dovedeme lépe hospodařit než ti vypa-
sení pánové se sbírkami na raněné. Vím, že mě za te
orgán jejich pohaní, ale to bude pro mne pochvalou.
Kdyby mě chválil, tak se půjdu rovnou utopit!
(Hlučná veselost.)
Pan ob. st. V. Štěpánek prohlašuje, že
finanční situace obce pražské jest
kritická.
Tomek
Táboritánie
Štěpánek
Praha
12
article
Na jednoho obyvatele, bez rozdílu stáří a po
hlaví, připadá v Praze 600 kor. dluhů. Jediným svět
lým podnikem v obecním hospodářství pražském
jsou elektrické podniky. Porovnává rozpočet letošní
s rozpočtem z roku 1895 a konstatuje ohremné roz
díly. Tvrdí, že jmění obecní kleslo o 4 mil. korun
Přeje si, aby v rozpočtu zaveden byl jiný systěm
přehlednější. Vysvětluje, jak se stalo, že Praha m
více dluhů, než celé české království. Na palá
hr. Sylva Tarouccy doplácí obec 52.00
korun ročně a aby se na druhé straně šetřilo, vy
povězena byla z nájmu v bazáru vdov
Schneidrová, která tam byla 30 let! Vý-
pověď se stala proto, že jiný nájemník 300 kor. ročn
přidal. Kdyby to udělal soukromník. každý
bu mu řekl, že je špínal
Taroucca
Schneidrová
Praha
13
article
Řečník konslatuje, že za 10 let nebyly prove-
deny revise denníků, ač za to někteří úřadníci dal
si vyplatit příplatky! Náklad na zastupitel-
stvo z 41.000 K vzrostl na 173.000 K. Jak se t
stalo? Na opravu kočáru vydáno na př
4000 korun! Za to by byl nový kočár. Při položce
„jízdné“ se prostě nešetří. Do Čenstochova mohl
jeti jen p. starosta se 3 členy a nemusilo jich tam
být 12. To bylo zbytečným vyhazováním peněz! Vy-
týká, že zbytečně se hostila turecká výprava, vý-
prava národa, který po staletí utiskoval slovanské
národy. Nešetří se také na cestách zkušebních. Dotkl
se také „hospodářského programu“ předvolebního
s pelitováním konstatoval, že formální kom-
promis trvá na radnici dále. V programu
se výslovně tvrdí, že obecní starší nemá být doda-
vatelem obce. A to se děje! V tiskové komisi
se nejnověji zase zadávaly práce obecnímu star-
šímul Vyslovil se dále proti zavedení švýcarských
hodin v ulicích pražských a proti objednávkám z Ví-
dně, proti stavbě kostelů na náklad obce, proti pořá-
dání svatováclavské mše, kerá se slouží jen proto
aby se zvýšily příjmy faráře. Kostely ať si postaví
„černá ruka“! (Dr. Podlipný: Náboženská matice
Na obci se žádá 50.000 K pro holešovický kostel
to by mu pomohlo? Zajisté ne, za rok by přišel kc-
stelní spolek opět! Nepomáhejte klerikálům, ktet
proti nám vyvolávají: „Orli“! Aneluje na svobodo-
myslnost členů sboru, aby požadavek 50.00C K na
kostel nepovolovali. Kdyby přece položka byla povo-
lena, upozorňuje, že ještě je zde správní soud! Kon-
čí slovy:
doktor
Podlipná
Kon
14
article
»Z cizího krev neteče!
a to bylo zásadou v minulých letech při obecním
hospodářství! (Pochvala a potlesk.)
Po řeči p. ob. st. Loudy (nár. soc.), který v
slovil různá přání ve prospěch dělnictva, byla schů
ze o 8. hod. več. skončena.
Přiští schůze dnes o 4. hod. odpol. Pokračovat
se bude v generální debatě.
Louda
15
article
Pohřeb hr. Jana Harracha ve Vídni
Pohřeb hr. Jana Harracha ve Vídni
Z Vídně, 15. prosince. Za velkého úča
stenství obyvatelstva a za přítomnosti br. Gude
nusa jako zástupce císařova, arciknížat Františka
Salvatora, Bedřicha Rainera, zástupce arciknižete
Františka Ferdinanda, arcikněžny Marie Josefy
a stát. hodnostů, členů panské a poslanecké
sněmovny a mnoha členů diplomatického sboru,
dále členů vysoké šlechty a deputací českých
spolků konal se dnes pohřeb zesnulého hr. Jana
Harracha s vojenskými poctami. Mrtvola byla
vykropena ve skotském kostele tamním prelátem
za asistence P. Stojana a farního duchovenstva
skotského kostela. Po výkropu byla mrtvola
dopravena na nádraží a odvezena do Branné
kde bude v pátek pohřbena. Po výkropu vzdale
hulánské oddělení čest.
Zakázaný český zpěv nad rakví hr.
Harrach
František Salvator
Rainer
František Ferdinand
Marie Josef
Vídeň
poslanecký sněmovna
16
article
Harracha.
Z Vídně, 15. prosince. (Zvl. telegr. » Nár
Listů«.) Svému čestnému členu, hr. Harrachovi
chtěl zpévácký spolek »Lumír« vzdáti při po-
hřbu poslední poetu zazpiváním českého truchlo-
zpěvu v kostele u »Škotů«. Bylo mu však
v tom prelátem tohoto kostela v poslední
chvíli zabráněnol
Odepření přestávky ve schůzi poslane
cké snémovny.
Z Vidně, 15. listopadu. Všichni poslanci slovanšt
bez rozdllu stran byli do krajní míry rozhofčeni za-
mítnutím návrhu předsedy poslanecké sněmovny dra
Pattaie, by povolena byla v plenární schůzi jedno
hodinová přestávka za tím účelem, aby posl ane
slovanští mohli se odebrati na pohřeb hr. Jana
Harracha. Nevole byla tím větší, jelikož nikdy ješt
nestalo se, by se odepřela taková pausa, třeba jednal
se o muže daleko méně cenného, nežli byl br. Harrach
Pohřbu tohoto zúčastnili se za poslance české
dr. Pacák, dr. Fořt, dr. Čelakovský (tento také jak
zástupce společnosti musejní), dr. Kramář, Maštálk
a Neumann. (Zprávu o návrhu na pausu a zamítnut
přinosli jsme již ve večerním vydání »Nár. Blstůe.
Z Vídně, 15. prosince. Klub katol. strany národní
konal dnes schůzi, ve které věnoval předseda dr-
Hruban vřel u vzpomínku hr. Janu Harrachovi. Jedno-
myslně usneseno darovati na uctění památky českému
kostelu ve Vídni 100 K a škole Komenského 50
místo věnce.
Harrach
Pattaie
Nevole
doktor
Pacák
Fořt
Čelakovský
Kramář
Maštálk
Neumann
Hruban
Komenský
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
K úmrtí hraběte Harracha. Účastníci zvláštního
vlaku ku pohřbu Jana hr. Harracha, v pátek dne
17. t. m. v 6 hod. 38 ráno ze severozápadního ná-
draží odjíždějícího se upozorňují, že vlak ten, ni-
koliv do Jilemnice, nýbrž přímo na zastávku do
Branné pojede, kam asi v 111, přibude. Po pohrbu
odveze tento vlak pp. účastníky asi ve 2 hodiny
ze Branné do Jilemnice (nádraží Jilemnice město)
kde možno poobědvati. Pak kolem 4. hodiny odpol
odjíždí tento vlak do Prahy. Přesné časy jízdy zpět
budou oznámeny dle možnosti v odpoledních listech
— Správní výbor Spojeného družstv
Národního divadla zaslal soustrastný te-
legram hr. Ottovi Harrachovi do Vídně a zároven
věnoval k uctění památky zesnulého 100 K spolku
„Komenského“ ve Vídni. — Z Klubu českých
turistů v Praze. Ústřední výbor Klubu českých
turistů v Praze konal dne 14. t. m. za předsednictví
úřadujícího náměstka předsedova, advokáta JUDra
Lad. Valenty mimořádnou schůzi, ve které oceněny
byly zásluhy zesnulého hr. Jana Harracha, prvního
čestného člena klubu, horlivého a obětavého přízniv-
ce české turistiky. Výbor usnesl se k návrhům před-
sedajícíhc jednomyslně na tom, aby rodině zesnu-
lého zaslán byl soustrastný telegram, aby věnován
100 K spolku „Komenský“ ve Vídni, aby pohřb
v Branné zúčastnili se úřadující místopředsedap.
Harrach
Jan
Ott Harrach
Komenský
Valent
Jilemnice
Praha
Vídeň
nádraží Jilemnice
národní divadlo
klub český turista
Judra Lada
18
article
JUDr. Lad. Valenta, advokát, jednatel účetní rada
Jaroslav Prokop a člen výboru p. farář Ant. Kašpá-
rek atd. — Výbor Vývozního spolku pr
Čechy. Moravu a Slezsko, jehož zvěčnělý hr. Har-
rach byl protektorem, po zvláštní smuteční schůzi
zaslal rodině soustrastný telegram, jakož i zvláštní
soustrastný přípis a ku pohřbu zaslán do Vídně věnec
se stuhami a případným nápisem. Památka zvěčně-
lého protektora bude ještě uctěna aktem, jímž jméno
hr. Harracha trvale bude ke korporaci upoutáno. —
Také výkonný výbor nár. str. svobodomyslné zaslal
rodině soustrast. — Ze Semil. Obecní zastupitel-
stvo semilské projevuje hlubokou soustrast nad
úmrtím hraběte Jana Harracha. Dr. Špidlen.
JUDr
Lada
Valent
Prokop
Harrach
doktor
Špidlen
Morava
Slezsko
Haro
Vídeň
Semily
vývozní spolek pr Čechy
19
article
Na milionový dar Ústřední Matici
školské
Na milionový dar Ústřední Matici
školské
přispěli: Česká menšina v Nemajově a Starobucku
K 50.—, stol. společnost v host. p. V. Antonína n
Trotině 6.—, učitelská jednota »Janů« v Dol. Heřma-
nicích 17.—, sbírka v Červeném Kostelci 1000.—
Fr. Vraný, c. k. notář v Pacově, ze soudního smíru
20.—, společnost v kantýně rosické rafinerie 14.—
preferancisté v kavárně hofelu Veselka v Pardubicíe
50.—, z pokl. ve Střezmíři 12.—, stolní společnos
a p. Zimpricha v Ústi n. Orl. 2.—, sbírka u fy. Ant.
Kunz v Hranicích 115.—, z pokl. v Bohuslavicí
21.20, obec Velké Oslavice 7.50, sbírka z Polanky
816, J. Sveřepa uč. assist v Sarajevu, 59.—, sto
společnost v hostinci p. Štěpánka v Jirnech 3.—
hosp. vzděl. Havlíček v Liskovicích 2.40, občan
živnostenská záložna v Žebráce 20.—, spoř. a záložní
spolek v Jiřicích 10.—, odbor Národní jednoty se-
veročeské v H ŠtApanicích 20.—, městský úřad
v Deštné 10.—, R. Köhler, osobní pokl. c. k. stát. dr.
v Čakovicích 2.30, obec Něm. Kopisty 50.—, obec
Tample 10.—, hosté při honě ve Straškově 52.—
obec Zvoleněves 100.—, kroužek mládenců »Pro
bychom se netěšili« v Nov. Jičíně 80.—, Ohčanská
beseda v Žešově 34.—, obec Přívětice 10.—, V. Osvald.
spr. šk. v Bohdalově 3.40, J. Míchal v Praze 2.—
společenstvo brašnářů v Praze 1.—, odbor v Bene-
šově 20.—, obec Bezno 100.—, personál železniční
trati Mělník-Mšeno-Dolní Cetno ve Mšeně 104.80,
spolek živnostníků ve Všetatech 13.—, odbor v Č
Brodě 253.27, obec Okr. Dvořáci 24.40, odbor v Ro-
nově n. D. 281.20, hosp. spolek pro chov skotn
v Chrastavicích 20 —, obec Ostrov 19.—, obec B -
hánka 11 —, spoř. a zálož. spolek v Kejžlicích 2. 50.
obec Jarošov 10.—, »Stráž Lidu« v Budějovicíc
2.50, hosté v hotelu »Bida« v Chrudimi —.68,J
Janů
Zimprich
Kunz
J Sveřep
Štěpánek
Havlíček
R Köhler
doktor
V Osvald
J Míchal
Dvořák
Antonín můj Trotina
Dolo
Francie
Pacov
Hranice
Velká Oslavice
Polanka
Sarajevo
Jirny
Žebrák
Jiřice 10
Deštné 10
Čakovice
Německo
Kopist
Straškov
Zvoleněves
Jičín
Žešov
Bohdalov
Praha 2
Praha 1
Ben
Bezno
Mělník
Mšeno
Dolní Cetno
Č Brod
ro
Chrastavice
Kejžlice
Jarošov 10
Bida
Chrudim
obec Tample 10
Ohčanský beseda
obec Přívětice
spolek živnostník v Všetaty
obec B
20
article
Kolář. farář v Poniklé 5.—, L. Bartoň, řídící učitel
v Křižiicích 5.—, Fr. Douša v Kolině 3.—, spoř.
zálož. spolek v Keblově 10.—, odbor v Libání 90.70.
občanská záložna ve Vtelně 30.—, odbor v Luže
272.10, z pokl. v Ratiboři 7.—, odbor ve Vraclavi
178.. z pokl. č. 1150 v Suché 5.—, kroužek mlá-
denců v Nechanicích 50 —, hosp. čten. beseda v Se-
mechnici 150.—, J. Novotný ve Zhoři —.20, městská
rada v Poděbradech 10.—, obec Obecnice 50.—
občanská beseda ve Skuči 200.—, obsc Blovica 7.—
pdbor v Libušíně 20.—, dobročinný sp. »Desetihalét
v Břevnově 3.70, hosté u Zahradníků v Koěževsi
10.50, odbor v Turnově 200 —, obec Votvovice 30.—
obec Nová Ves u Velvar 84.06, Jan Drs ve Žiukově
6.—, okr. výbor ve Zbiroze 50.—, T. Čížek v Brne
1.—, obec Chomíž 10.—, odbor N. J. v Bohdalc
16.15, odbor ve Velkém Meziříčí 33 54, »Selské Listy
83.21, odbor v Ústíně 3.60, »Hlas Lidu« v Prostějově
43.60, R. Hanak v Určieích 18.96, odbor v Brodku
Nezamyslic 100—, odbor v Hor Otaslavicích
81.92, obec Zborovice 11.—, sb rka z Polanky 37.—
čistý výtěžek ze slavnosti svatohedvické, pořadaně
Matici opavskou 691.—, odbor v Troub ách 1491.59,
sbírka v Hor. Moštěnici 74.90, město Hranice na
Moravě 1000.—, sbírka při honu v Chodově 20.84.
V. Marek v Týnci n. L. 34.—, sbírka u p. B. Hálka
na Smíchově 2.20, pí. Blažena Bočková v Praze 10.—.
Sulc-vino-Praha 80 —, odborné spolky technické
v Praze 70 —, 359.83, rýsovna vodního stavitelství
stav inženýrství u Helmů z pokl. č. 426 9.55.
Úhrnem sebráno na milio n do 14. prosince 1909
474.241 K 15 h.
L Bartoň
Douša
J Novotná
Zahradník
Drs
R Hanak
Marek
Hálek
Bočková
Helm
Poniklá
Křižiice 5
Francie
Keblov 10
Libáň
Vtelno
Luže
Ratiboř
Vraclav
Nechanice
Zhoř
Poděbrady
Obecnice
Libušín
Břevnov
Turnov
Nová Vesa
Velvary
Zbiroh
Velký Meziříčí
Ústín
Prostějov
Určiee
Brodek
Nezamyslice
Otaslavice
Polanka
Moštěnice
Morava
Chodov
Týnec
Smíchov
Praha
obec Zborovice
odborný spolek technický v Praga 70
Žiukov
Chomíž 10
Bohdalc
21
title
Zemská komise pro upravení řek
23
article
Jizera. Přís. z. výb. Adámek zdůvodňuje
žádost okr. výb. jilemnického a vysocké b
n. J. za zřízení přehrad údolí na horním toku mal
a velké Jizery, jichž zřízení bylo výnosem zemské
komise ze dne 29. května uznáno nejen za možné
nýbrž také se stanoviska upravování Jizery za nutné
a jich provedení bylo slíbeno.
Žádal za sdělení, jak daleko jednání těchto pře
hrad dospělo, po připadě, kdy bude projekt ku pří-
slušnému usnesení zemské komisi předložen
Va příčině zřizování přehrad na Černé a Bile
Deštné, projektovaných vodním družstvem v Dol. P
lubném, podaná zevrubná a důkladná zpráva bydr
grafické kanceláře, objasňuje tuto spornou u tázku
a potvrzuje namitky v této příčině činěné. Zpráva
tato dokazuje, že by tyto nákladné přehrady měi
na upravení toku Jizery pranepatrný vliv. Za těchte
poměrů jest považlivo o příspěvek na zřízení těcht
přehrad s družstvem dále vyjednávati.
Není také rozřešena důležitá otázka zabezpe
čení příštího vydržovaní těchto družstvem zřízenýci
přehrad.
Za těchto poměrů a vzhledem k finanční situse
regulační akce není odůvodněno, aby se o povolen
milionového přispěvku na tyto pro upravení Jizery
nedůležité přehrady dále vyjednávalo, dokud nebud
rozřešeno a zabezpečeno zřízení důležitých přehra
v povodí Jizery.
S. r. Podhajský dovozoval, že přebrady na
Deštné nejsou bezvýznamné pro tok Jizery až
v příčině té bude dále vyjednaváno.
Adámek
Černá
Podhajský
velký Jizera
Virginie
Dolo
Jizera
Bilo Deštné
těcht přehrada
24
article
Ohře. Přís. z. v. Adámek žádá za sdělení
finančního efektu propuštění inž. Petersa (něm.
poslanec) ze smlouvy o regulování Hornoslavského
potoka.
M. r. ŠIrek dovozuje, že smlouva tato musil
býti rozvázána, protože by jinak byl regulační fon
ještě větších ztrát utrpěl, jelikož Potera nebyl st
svým závazkům dostáti.
Přís. z. v. Adámek vypočeti, že dle jeho in-
formace byla tlmto způsobem regulačnímu fondu
způsobena škoda asi 90.000 K. Jaký poplach by by)
z toho, kdyby byl Peters Čech
Při Vltavě ukazoval přís. z. v. Adámek
provádění regulací v obvodu Budějovic, jichž nákla
má býti uhražen z dotace zružením přehrady žel-
navské uvolněné.
Nežárka a Lužnice. Přís. z. v. Adáme
ujal se žádosti okr. výboru táborského, aby
úprava Nežárky jako přítoku řeky Luž nic
byla pojata do programu pro I. stavební období
dovodil nutnost této úpravy tím, že v případě, když
by řeka Nežárka upravena nebyla, brozilo by nebe-
zpečí pro povodl řeky Lužnice jednak povodněmi a
pak zanášením řečiště kamením.
Technickému komitétu bylo uloženo, by tuto žá-
dost vzal v úvahu a svým časem přislušné návrhy
učinil.
Přís. z. v. Adámek vytýkal, že byl zemskou
komisí schválený projekt úpravy Ublavy v Nýrsku
a u Bystřice tak změněn, že prvotné rozpočtený ná-
klad 89.568 K vyrosti na 179.000 K a že tento změ-
něný projekt nebyl předložen ani technickému komi
této, ani zemské komisi.
Adámek
Ing
ŠIrek
Peters
Čo
Vltava
Budějovice
Nežárka
Lužnice
Luže
Nýrsko
Bystřice
Petersa
25
article
St. rada Podhajský sdělil, že tento nový
projekt bude ještě zem. komisi předložen.
Při jednání v dodatečném schválan
presidiem učiněných opatření žádal pe
z. v. Adámek za vysvětlení velkých změn pro-
jektů na upravení Královského potoka.
St. r. Podhajský vysvětlil, že musilo byt
dodatně pohyblivé, štěrkovité dno tohoto potoka
stopňovitě upevňováno.
Př. z. v. Adámek vytýkal, že se na Ohři po-
volují stále nové podpory na vydržování jezů mly-
nářům a dovodil, že nemůže býti opravování sou-
kromých jezů úkolem regulace. Spolu se tázal, kd
bude tyto jezy na příště udržovati?
Mist. r. Slrek uvedl, že podpory tyto musily
býti povoleny, protože hrozilo nebezpečí strhnutí ně
kterých jezů, k jichž opravě nemají dotyční mlynář
prostředků. Zásadně se tato otázka teprve musí
řešiti.
Dála byly vyřízeny téměř bez debaty žádostí
podnikatelů staveb na Úpě, na Orlici ve přičině na-
hrad za obtížnější práce; schváleny projekty na
úpravu Doubravky po Žieby. Zlatého potoka, Be
rounky pod Srbskem, Černého potoka u Zdic, druhého
oddllu Botiče, zahrazení potoku zálezlského, pod-
moráňského a hostovického.
Konečně vyřízeny návrhy na úhradu výloh n
opatření projektu na úpravu Cidliny poděbradské
na opravy škod povstalých povodní na Sázavě pod
Dnespeky.
Podhajský
Adámek
Slrek
Orlik
St
Ohře
Úpa
Srbsko
Zdice
Botič
Cidlina
Sázava
26
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Císař a Roseggerův dvoumilionový
fond sohulvereinský, »Tetschen - Bodenbachen
Zig.« přináší dne včerejšího článek pod záhla-
vím: »Rakouský císař, česká školní štranice
Deutscher Schulverein.« V článku reprodu kuje
se zpráva, že cfsař František Josef věnoval vi
deňskému spolku »Komenský« dar 500 zl. P -
něvadž prý císař nepochybně dar svůj věnoval.
jsa o to požádán, musí s německé strany, co
promeškáno nahraženo býti. Ježto pak je pravdě-
podobno, dí děčínský list, že císař, bude-
k němu s německé strany vznešena prosba,
věnuje také na německé školní účely nějaký
obnos, který bude činiti nejméně 2000 K, nebo
v Rakousku bydlí Němců více než dvakráte
tolik co Čechů. Dva tisíce korun jest prý však
právě jeden stavební kámen pro Roseggerovu
nadaci. »Vyzýváme tudíž správu německého
Schulvereinu — končí děčinský list — aby se
obrátila na J. V. cisaře Františka Josefa se žá-
dostí, aby ráčil na Roseggerovu nadační sbírku
upsati jeden anebo více stavebních kamenů.«
Jistá místa děčínského článku nelze otisknouti
vzhledem na ohroženou bezpečnost veřejného
tisku českého v Praze, ale uvádi-li citovaný štváě,
že spolek »Komenského« podle stanov má za
účel počešťovati a skutečně také počešťuje, dlužno
na to odpověděti, že spolek »Komenský« vydržuje
pro 22 513 českých r. 1907 úřadně ve Vídni
zjištěných školních děti dvě soukromé česke
školy, čtrnáchitřidní ve Favoritech, dvoutřídní na
Císař
Roseggerův
František Josef
Komenský
Němec
Čecho
Rakousko
Praha
Vídeň
Bodenbachen Big
27
article
Landstrasse a vedle dvou opatroven a pěti jazv-
kových škol pro české dítky německou školu
navštěvující a konečně dvoutřídní školu v Poš-
torné. Pohřichu stačí školy Komenského ve
Vídni pouze pro 1052 děti české, tedy více než
21.513 českých školních dětí jest bez českého
vyučování. Mezi dětmi »Komenského« není ani
jediného německého, to celému světu známo,
děčinský nacionál opskuje jenom vědomou a také
podlou lež, což jest ovšem téměř výhradným za-
městnáním německého tisku v Rakousku a zvlášt
českých zemích, pokud se českých záležitost
týče. Rozumí se, že to neopakujeme pro dě
činský plátek, ale jeli »Komenský« z tét
příčiny znovu německým tískem napadán.
bude zajisté na české veřejnosti, aby zvýšeným
zájmem a zdvojenou horhivostí zaštítila české
soukromé školství ve Vídni a v Dol. Rakousích.
Komenský
Vídeň
Rakousko
Dolo
Rakousy
Komenský
28
article
— Ukázkou kolasálních směšností, jaké
svým všeněmeckým bratrům v říši na nos vě-
šeti odvažují se němečtí utlačenci v Rakousku, —
jest dopis buď fingovaný, sneb skutečné zaslaný
princi Ludviku Bavorskému v odvetu za jeho
známou helmstadtskou řeč. Dopis z Tyrolska pr
pocházející a nyní německými listy v Čechác
doslovné otiskovaný, ironisuje prince Ludvíka
přiznává mu ovšem, že skvéle vítěznými vál-
kami německými v minulém století většině ně
meckého národa dopomoženo k nacionálnímu
státu. Avšak tato nová německá říše mohla prý
býti vykoupena toliko vydáním nečitaných mi-
lionů německých soukmenovců sousedním, více
méně nepřátelským mocnostem a nejeitelnějsí
obětí bylo prý tu obětování německo-rakouského
kmene národního. Tomu nebylo možno vyhnoutn
se, dovozuje princi Ludvikovi anonymní Tyrolák.
jednak měla říše habsburská zůstati nedotknu-
telnou, aby zachován byl Německu bezpečný
spojenec a jednak neměl býti rozmnožen kato-
hieký živel v nové protestantské říši německé
po vůli Bismarkově. Vývoj však dal za pravdu
jeho tehdejším protivníkům, králi Vilémovi
Moltkemu, neboť Němci v Rakousku jsou zasvě-
cení podle úmyslu rozhodujících krubů úplnému
potření a pozvolnému odnárodnění. Kruhy tylo,
nedůvěřujíce mohutnosti německé nacionální my-
šlenky, vědí, že tepna jejího srdce dotud nen
úplně podvázána, dokud bude v Rakousku
kousek čistě německé země. A proto již nyní
má býti Vídeň počeštěna a Štyrsko a Krajina
poslovaněna. Všechny pokusy Němců vzepřitise
lomu, jsou prý pranýřovány jako velezráda.
Ludvik
Moltke
Němec
Rakousko
Tyrolsko
Německo
Vídeň
29
article
A kde mají vzlti Němci v Rakousku odvahu
zmužilost k obraně proti guberniálním prý po-
kusům poslovaňování, když aní mocná němec
říše netroufa si učmniti ani nejmenší rozklad prot
tomu? táže se mluvči Tyrolanů budoucího bavor
ského krále a po všelikých ještě jiných přemetech
nerozumu a mrzačení pravdy dospívá k úsudku
„My Němci v Rakousku jsme obětováni spoje
nectví německo-rakouskému, chceme-li zůstati
věrnými státními občany habsburského státu.
musíme se státi Slovany, to so od ná
žádá. Na dosažení německého nadpráví v Ra-
kousku není pomyšlení, na takové převraty už
nikdo dnes nevěři. Německá říše, ať tedy trvá
na své zásadě obětování Němců Ostmarky, ale
ať od nás v budoucnosti nie nečeka. Beztoho
za dalších třicet let nebudeme již ani na světě,
aspoň ne jako Němci. Naše záhuba však bude
koncem rakousko-německého spojenectví a t
můžeme dnes již s hodinkami v ruce sle-
dovati...“ Stačí zajisté. Dnes za nejtužšího
protislovanského regimentu v Rakousku, kdy slo-
vanské národnosti říše s úžasem pociťují celou
váhu systému, hnaného neodolatelným něme-
ckým terorem takměí k samému už rozhodování
c bytí či nebyti nás Slovanů v říši, v době, kdy.
jak se zdá, vybičován býti má poslední už, ale
nejzoufalejší odpor český proti čtvrcení vlasti
Němec
Tyrolan
Ostmarka
Slovan
Rakousko
30
article
Ja zničení menšin za vlády kabinetů Schreinerova,
zvaného Bienerthovým, tisk německý fana-
tikům plemene v Rakousku i za hranicemi před-
kládá tato šílenstva k víře! V podstatě je to sice
politická fraška, ale v Německu má splniti své
poslání jakc výkřik umírajících rakouských Slo-
vanů. S „hodinkami v ruce“ lze určiti jieh
— Otázka příbytečného ve službách zem-
ských Lékaři a úřadníci zemských ústavů,
kteří poživají naturálních bytů, žádali novou
úpravu přibylečného, poukazujíce na to, že jsou
vůči jiným úradníkům zkráceni, dostávajíce na-
turální byt na místě příbytečného. OdborI.
zemského výboru uznal oprávněnost těchto
stesků, a proto zpravodaj prelát dr. Burian na-
vrhl ve včerejší schůzi zemského výboru, by
lěkařům a vůbec úřadnikům zemským, požíva-
jíeím naturálního bytu, vypláceno bylo ješté
i poloviční přibytečné, a to od 1. ledna r. 1910.
Schreinerův
Bienerthův
doktor
Burian
Rakousko
Německo
31
article
Dále navrhl, aby platy sluhů byly upraveny v
smyslu osnovy, zemským výborem sněmu před-
ložené, ale dosud neprojednané: aby platy vý-
pomoených sluhů byly zvýšeny z dosavadních
2 K 50 h na 3 kor. denně a aby sluhům de-
finitivním byly uděleny přídavky, takže největší
přídavek činiti může nejvýše 60 kor. měsíčně.
Oba tyto návrhy preláta dra. Buriana byly
schváleny.
— Zakročení proti soudcům politicky čin-
ným. Dle zprávy novinářské podal posl. Choc
dne 14. t. m. na říšské radě interpelaci pro
disciplinární vyšetřování soudce dra. Zpěváka
pro jeho politickou činnost. Z pramene úplně
věrohodného se nám sděluje, že řečený soudce
nebyl a není v žádném disciplinárním
vyšetřování. Jest však pravda, že ministerstvo
spravedlnosti, na základě provedeného šetření
některým českým soudeům, politicky působleím,
bez rozdílu stran, udělilo úřadní připomínku, dle
které se jim sděluje, že svým politickým veřej-
ným vystupováním mohou otřásti důvěru oby-
vatelstva ve svou soudcovskou nestrannost.
Bylo by zajímavo zvěděti, zdali podobnou při-
pominku obdrželi také soudcové národnosti ně-
skon!
jítfinitivní
Burian
Choc
32
article
mecké.
— Jaroslav Vrohlický opět u pracovního slelu.
Radostnou rnovinu oznamuje časopis »Maje: mistr
Jaroslav Vrchlický napsal po dloubé chorobě, která
vyrazila péro z požehnané ruky, první báseň, kterou
odevzdal přiteli svému dru. Jaromíru Boreckému, aby
ji otiskl v »Mají«. Baseň tato jmenuje se »Hvězdné
sny« a uveřejněna na čelném místě ve vánočním
právě vydaném čísle »Maje«. Literární toto překva-
pení bude v českém světě dozajista přijato se váe-
obecnou nejsrdečnější radosti,
— Osobní. Pan Jan Rubík, revident ředitelství
c. k. státnícn drah v Praze, jmenován byl minister-
stvem železnic zástupcem přednosty kontroly přijmu
v Pizni.
— Pramoce. Pan JUC. Antonín Zadák bud
dne 18. t. m. o 121/4 hod. odpol. na vysokém učení
Karlo-Ferdinandově za doktora vešverých práv pro-
hlášen. — Pan JUC. Vendelín Halik rodem ze Smí-
chova bude dne 18. t. m. o 3/412. hod. dopol. n
české universitě Karlo- Ferdinandově doktorem veške-
rých prav veřejně prohlášen.
— Úmrtí. Pan Karel Lissal, pražský měšťan
zemřel v úterý po ukončeném 73. roce. Pohřeb bude
zejtra o 3. hod. odpol. z chrámu u sv Štěpána na
hřbitov olšanssý.
— Za příčlnou úmrtí p. cís. zady Karla Dimmra
dostalo se rodině zvěčněleho přebojných projevů sou-
strasti. Zejměna kondolovali pp.: místodržitel hrabě
Coudenhove, ministři m. sl. dr. ryt. Randa, dr. Al.
Vrohlický
Vrchlický
Borecký
Rubík
JUC
Antonín
Halik
Lissal
Štěpán
Dimmra
Coudenhove
doktor
Randa
Al
Maja
Praha
vysoký učený KarlaFerdinandov
český univerzita Karla
Ferdinandův doktor veške
33
article
Bráf. Vojtěch br. Schönborn. Karel prine Schwarzen-
berg. Artuš hr. Aichelburg s chotí, baronové Ema-
nucí. Viktor, Franlišek a A fred Ringho žerové. Konrád
bar. Braun, starosta měst pražských dr. Karel Groš,
František baron Waidek, Gečmen z Waldeků, rytíř
z Pergerů, Jos Š bestán rytíř z Daubků, Josef rytíi
Wohanka, dv. r. prof dr. Jar. Hlava, dv. r. prol. dr.
Maxner, dv. r. Vyšín, A. O. Zeuthammer, dr Karel
Viškovský, dr. Ant. Šchauer, presidenti obchodních
komor pražské Řivnáč, budějovické Pacák, plzeňské
Houdek, Alexandr Richter, r. z. s. V. Tobisch, stav.
rada Karel Víček, stav. rada Jos. Rosenberg, r. z. s.
L. Mareš, vrch. řed. tov. E. Koiben, prol. dr. Cho-
dounský, dr. Stulba, dr. Klumpar, starosta dr Hruška,
řed. Zvěřina, řed. Štekl, řed. Wünsch, vl. rada Hoto-
watz, řed. Nár. divadla Gustav Schmoranz, Eduard
Vojan, pí. Manie Hořicová Laudova, profesor Kamil
Henner, pruf. Janovský, prof. V. Rubeška, město Smí-
chov, výbor a úřadnictvo Občanské záložny na Sml-
chově. Občanska besede na Smichově, správní rada,
ředitelství a úřadnictvo akc. strojírny dříve Brestfeld,
Daněk a spol., ředitelství v Blausku. Slaném a Ústí n.
Bráf
Vojtěch
Karel
Schwardit
Artuš
Aichelburg
Ema
Viktor
Franlišek
bar
Braun
doktor
Groš
Waidek
Gečmen
Waldek
Daubek
Josef
rytía
Wohanka
Jar
Maxner
Vyšín
A O
Zeuthammer
Viškovský
Antonín
Houdek
Richter
V Tobisch
Karel víčko
Rosenberg
L Mareš
E Koiben
Stulba
Klumpar
Hruška
Zvěřina
Wünsch
Schmoranz
Vojan
Hořicová Laudův
Henner
Janovský
profesor
V Rubeška
Perger
budějovický Pacák
Řivnáč
rada Jos
rada Hoto
národní . divadlo
34
article
L. téže společnosti, správní rada společnosti pro prů-
mysl cukerní, úradnictvo a ředitelstva cukrovarů,
spravni rada a ředitelství Živnostenské banky a ře-
ditelství všech jejich filalek, správní rada a úřad-
nictvo první české společnosti pro raffinování cukru,
ředitelstvo a úřadnictvo západočeských továren ka-
olinových, ředitelství „Zemské banky, správní rada
Akcion. pivovaru na Smíchově, ředitelstvo a úřad-
nictvo hlubokého dolu »Florentiny«, správní rada,
ředitelství a úřadnictvo El. akc. spol. dř Kolben
spol., Vysočany, Rak.-uherská banka, filialka úvěrního
ústavu, řediteistvo česko-moravské továrny na stroje,
Pražská úvěrní banka, filialka Anglo-rakouské banky,
Obchodní a živnostenska komora, Pražsko-duchcov-
ská dráha, Akademický čtenářský spolek v Praze,
Časký klub, obec Košíře, Česko-slovanská akademie
obchodní v Praze, obchodní gremia na Smichově a
v Karlině. Ochranný Svaz pivovarů, Pražský spole-
čenský klub. L. T. Cerci, spolek Hořica, Zpěv. spotek
Hlahol. Sokol I. Smíchov, spol. obch. praž. »Merkure,
spolek »Láska« Smíchov, družstvo sv. Václava, spo-
lek dělníků v Karlíně, zem. spolek pro nemocné plic-
nimi chorobami, Sbor měšťanské pěchoty. Israelská
náboženská obec na Smichově, president Živnobanky
J. Olto, dr Bedřich Jahn st., J. Topinka, šl. Hemerka
ze Stanmíru, cís. rada Ježek, Prokop Sedlak, prof.
Městecký, prof. Červenka, vrch. řed. Živ. banky J.
Florentin
Karlin
svatý . Václav
J Olto
Jahn
J Topinka
Hemerka
Ježek
Prokop Sedlak
profesor
Městecký
Červenka
Smíchov
Vysočany
Košíře
Praha
Karlín
Stanmír
ředitelství živnostenský banka
El . akciový . společenský
uherský banka
úvěrní banka
čtenářský spolek v Praga
Časký klub
svaz pivovar
spolek Hořica
Sokol I . Smíchov
spolek » Láska « Smíchov
Živa . banka
35
article
(Pokračován l. )
Hájek, řed. Eng ä uder.
— Zemský výbor království českého projednal
ve včerejším sezení vedle záležitosui námi již včera
uvedených toto: Usneseno sděliti místodržitelství,
že zemský výbor souhlasí s předloženými prozatím-
ními pravidly pro dozorči a správní službu na hradě
Karlové Týně. — (Reterát přís. z. v. dra. Škardy.)
Mistodržitelství projeven souhlas s navrženým slo-
žením okresních zastupitelstov v Hartmanicícha
Budějovicích. — Zamítnuty stížnosti: Františka
Vavřince o rozdělení obnosu 500 K, povolených
okresním výborem v Žizkově na školní pomůcky,
velkostatku Plánice o směru stavby dráhy Nepo-
muk—Žinkovy, městské rady v Hradci Královéa
stavbě domů čp. 170 a 171 v Hradci Král., a Mane
Leglerové o zřízení nových lázní v Teplicích. —
vyhověno stížnostem obce Hora Kutná o přestavbě
domu čp. 214 v Hoře Kutné, obce Peršteinu o stavbě
studny a kolny při domě čp. 10, Jana Werdeckera
o zřízení chodníku při parc. č. 3119/1 v Lanškrouně,
těžařstva v Bodenu o stanovení stavební čáry pro
parc. č. 76 v Bukvě, Eduarda Dietricha o přístavbě
arkýře při domě čp. 203 v Karlových Varech, obce
Černovic o přestavbě masných krámů A. Hrdličky.
Hájek
Eng ä
Karel Týna
František Vavřinec
Perštein
Werdecker
Dietrich
A Hrdlička
Hartmanicích Budějovice
Plánice
Nepa
Žinkovy
Hradec
Hradec Královský
Teplice
Kutná
Lanškroun
Boden
Karlová Vary
Černovice
Man Leglerová
36
article
— Částečně vyhověno stížnostem: Frant. Sallera a
Terezie Petrákové o stavbě hlavní stoky v ulici
Trojické v Praze a stížnosti Otty Rösslera v Cuk-
mantlu o zřízení oplocení parcely čk. 646/1 v By-
střici. — (Reterát přís. z. v. dra. Werunské ho.)
Kc stížnostem obcí: Zemětic, Čelákovy a Soběkur
zrušeno rozhodnutí okresního výboru v Dobřanech
o veřejnosti cesty z Chalup do Soběkur. — (Relerát
hr. Schönborna.) Usneseno uložiti technickému
oddělení, aby nejděle ve dvou letech jednou pro-
vedlo revisi a kontrolu strojního zařizení družstev
hospodářských, zemí subvencovaných. — Jednajeo
žádosti Josefa Hamerníka, majitele statku Vokovia
František
Saller
Petrák
Ott Rössler
Schönborn
Hamerník
Praha
Zemětice
Čelákovy
Soběkury
Dobřany
Chalupy
okresní výbor