Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 81, place 84, org 10, work 3
1
masthead
5. dubna 1905. Číslo 122
2
masthead
NÁRODIIÍ LISTY.
3
masthead
Strana 5.
4
article
sněmovny zástupci všech stran za
pledsednictví presidenta hr. Vettra. Vláda
byla zastoupena místo bar. Gautsche, který
si dnes opětně vyjel, ministrem vnitra hrabětem
Bylandtem-Rheidtem. Zpravodaj o cel-
ním tarifu dr. Bärnreither navrhl, aby se
o 650 jeho položkách vykonaly rozpravy pouze
dvě: jedna o elech z emě.dělských a druhá
o clech průmyslovýc h. Proti tomuto plánu
vyslovili se poslanci dr. Stránský, dr. Pa-
cák, dr. Šusteršič, Seitz a Prášek.
Dr. Stránský uznal sice, že dle jednacího
Hídu nožno rozděliti materii každého návrhu
každé předlohy, dodal však, že musí potírati
každé omezování svobody slova. Posl. dr. Pa-
ežk prohlásil, že právě vzhledem na uznanou
oěehodně - politickou důležitost celního tarifu
musí býti trváno na normálním projednání
jeho; proto nutno zachovati aspoň modus, který
hyl zachován ve výboru celním, kde celní tarií
byl rozdělen na 7 skupin. Hr. Bylandt-
Rheidt jménem vlády dal v odpověď: Mini-
slerstvo pro sebe celního tarifu nepotřebuje. Ten
má býti toliko pevnou oporou pro vyjednávání
se státy cizími ve smlouvě obchodní. Ovšem,
vládě záleží na skoncování celního tarifu parla-
mentem, ale nikoli v jejím zájmu, nikoli také
v zájmu věci, kterou zastupuje, nýbrž v zájmu
národního hospodářství.
Když byl dr. Bärnreither po krátké
debatě vzdal se svého návrhu a připojil se ke
stanovisku předsedy klubu po-
slanců českých, usneseno:
1. podrobná debata o celním tarifu budiž
rozvržena na 7 resp. 6 čústí;
2. buďtež konány plenární schůze denně
od 10 hodin dopol. do 4 hodin odpoledne, vy-
jímaje budoucí pondělek a úterek (9. května je
prázdno pro den Schillerův). Rozpočtový
výbor koná schůze denně od 6 do 10 hod.
rečer.
Gautsch
Bylandt
Rheidt
doktor
Bärnreither
Stránský
pa
Šusteršič
Seitz
Prášek
Posl
Schillerův
Hradec
5
article
Předseda vlašského klubu bar. Malfati
naléhal, aby splněn byl slib, který byl Vlachům
dán v konferenci předsedů klubovních v ten roz-
um, že ještě před zasedáním sněmu království
českého odbude se první čtení předlohy o zřízení
vlašské fakulty v Roveredě. President
k. Vetter pravil, že nalezne již nějaký způ-
sob, aby tento slib mohl býti splněn. Protože
však v konferenci byl vysloven odpor proti noč-
ním schůzím, svolá hr. Vetter počátkem pří-
štího týdne opětně konferenci předsedů klubov-
ních, aby učinil po té stránce rozhodnuti.
Konečně po návrhu poslanců prinee
Schwarzenberga a hr. Dzieduszy-
ckého usneseno vládní předlohu, kterou upra-
vuje, t. j. zlepšuje se platduchovenstva,
položiti na jednací pořad. To se také koncem
dnešní schůze ex praesidio stalo.
Z Vídně, 4. května. „Slovinská Sve-
za“ zabývala se dnes vyřízením celního tarifu
a jeho meritem. Po stránce první vyslovil se klub
proti každému pokusu rokování omeziti způso-
bem, dle jednacího řádu nepřípusiným. Dr
Šusteršič byl zmocněn, aby stanovisko t
dumočil v konferenci předsedů klubů. Po stránce
věcné podával ředitel Povše zevrubný referát.
o kterém byla dlouhá debata, v níž se bude ještě
zejtra pokračovati. Zvláště věnována byla sta-
novisku klubu k známému minoritnímu votu po-
slance Práška, pro jehož přijetí Povše se vy-
slovil. Formální usnesení se však ještě nestalo.
Vlach
Vetter
Schwarzenberg
Šusteršič
Prášek
Rovereda
Vídeň
vlašský fakulta
6
article
Ministr dr. Randa operován.
Z Vídně, 4. května. Ministr dr. Antonín
Randa dal se včera ve zdejším sanatoriu opero-
vati na oční zákal. Vede se mu tak dobře, že
bude moci ústav již v nejbližších dnech opu
stiti.
Dr. Willek.
Z Vídně, 4. května. Bývalý ministr železnie
dr. Jindřich Wittek bude zejtra jmenován
čestným měšťanem vídeňským.
Z moravského sněmu.
Z Brna, 4. května. Moravským zemským
sněmem v podzimním zasedání usnesený zákon
ve příčině nového obecního řádu pro
Brno byl císařem potvrzen. V prosinei
tohoto roku vykonají se tedy volby v nové Iv.
kurii (všeobecné), která bude míti 9 mandátů.
Dosavadní obecní řád byl v platnosti od r. 1850
Kretské hnutí.
Z Kaney, 4. kvělna. Za hranice zasláno
provolání: »Národ kretský stržením řeckýeh
praporů mezinárodním vojskem ve svých nej-
větších citech hluboce uražen, žádá svobodo-
myslné národy a evropský tisk za manifestační
projevy a prosí je, by v jeho prospěch se za-
sadily u velmocí za splnění jeho legitimníeh
staletí starých práv.«
w. Z Londýna, 4. května. »Daily Mail«
sděluje: Když Kreťané sňali kretské prapory
vyvěsili místo nich řecké, obcházelo ve středu
ráno mezinárodní vojsko veřejné budovy, sňalo
šetrně vlajky řecké a nahradilo je kret-
skými. — Ruský důstojník, který vojsko vedl.
prohlásil, obrácen k lidu, že doufá, že řecký
prapor bude opět vztýčen. V Kane
spuštény jsou řecké prapory na všech soukro-
mých budovách jen do poloviny žerdí a obchody
jsou zavřeny. Uspořádány schůze, navštíven
tisíci osobami a resoluce, jež schváleny, doru-
čeny konsulům cizích států.
Randa
doktor
Willek
Wittek
Kreťaný
Vídeň
Brno
Kanea
Londýn
Daily Maila
7
article
Akce Turecka v Arabii.
Z Vídně, 4. května. „Zeit“ uveřejňuje
z Cařihradu na svůj vrub: Mimořádná válečná
rada zasedala třikráte za přítomnosti sultánový
a usnesla se zahájiti ve velkém slohu akci prot
Bedujnům, proti kmenům Vahabit
ským, proti povstalcům v Jemenu a n
zálivě perském. Bylo usneseno mobili
sovati za tím účelem armádu 100.000
mužů. Zároveň usneseno zahájiti přá
telskou politiku se všemi balkán
skými státy, zejmena s Bulharskem
Z Caříhradu, 4. května. „Neue Fr. Presse“
oznamuje: Protože povstání v Jemenu nabylo
velmi vážného rozsahu, turecká vláda povolala
do zbraně 50 praporů, to jest 40.000 mu žn.
Také čásť vojska, která jest v Makedonii, bude
poslána do Jemenu. Podle zprávy z Jemenu, byli
všíchni turečtí administrat i vn
úřadníci povstalci porubáni.
Marocká otázka.
w. Z Londýna, 4. května. Alžírsko-
marocká pohraniční otázka upraví se
dle telegramu „Timesů“ z Tangeru mezi Francii
a sultánem záhy ve Fezu definitivně.
n. Z Berlína, 4. května. Do Marokka vy-
pravilo se dne 22. dubna několik německýeh
obchodních agentů jako předvoj velké výpravy.
chystané na podzim k zajištění a podpoře ně-
meckého obchodu. Účel výpravy, které zúčast-
nili se zástupci různých německých firem, není
znám. Agenti tito setkají prý se ve Fezu s di-
plomatickými zástupci Německa.
Spojené státy a Venezuela.
w. Z Londýna, 4. května. »New York
Herald« sděluje: Jelikož president Castro
chová se i k novému zástupci Spojených států
nevlídně, zašle se mu ultimatum s pohrůžkou
ostřejších opatření. Castro nepovažuje presi denta
Roosevelta oprávněným, aby bez svolení
kongresu vypověděl Venezuele válku.
Neue
Castro
Roosevelt
Turecko
Arabia
Vídeň
Cařihrad
Jemen
Bulharsko
Francie . Presse
Makedonie
Londýn
Tanger
Francie
Berlín
Maroko
Německo
spojený stát
Venezuela
Timesy
New York Herald
8
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherská krise.
Z Pešti, 4. května. (C.-B.) Královská kurie
se usnesla, zahájiti vyšetřování o volbě ministra
honvédů Nyira v II. pešťském okresu vo-
lebním, proti níž podány námitky.
Z Vídně, 4. května. (C.-B.) Ministr hrabě
Khuen- Hederváry odjel do Pešti.
ch. Z Pešti, 4. května. Hr. Appony
a bar. Banífy promluví zejtra v adresní de-
batě. Opposice chce tuto zkrátiti a v sobotu
skoncovati, aby dostala se zdresa neprodleně
do rukou panovníkových. Odevzdá mu ji depu-
lace, ve které bude Košut, Apponyi,
Bánffy a Julius Andrássy.
Saský král ve Vídni.
Z Vídně, 4. května. (C.-B.) Po včerejší
slavnostní hostině saský král navštívil arcikněžnu
Marii Josefu a vrátil se o 411. hod. do dvor-
ního hradu. Dnes konala se rodinná snídaně
u arcivévody Otty, kleré zúčastnili se také císa
a saský král.
Z Vídně, 4. května. (C.-B.) Saský král
vykonal o 3. hodině v občanském obleku
obchůzku vnitřním městem. O 5. hod. odpol.
byla ve dvorním hradě rodinná hostina, které se
zúčastnil císař, saský král, arcivévodové a arci-
vévodkyně, kněžna Žofie Hohenbergo va,
prine Jindřich Bavorský a prine Filip
Koburský. Císař propůjčil saskému vyslanci
ve Vídni hr. Rexovi velkokřiž řádu Leopol-
dova, saskému vrchnímu štolbovi gen.-lieutenantu
Hangkovi řád železné koruny I. tř.
saským generálmajorům Kriegernovi
Altrockovi velkokříž řádu Františka Josefa.
Nyiro
Khuen
Hedervára
Košut
Apponyi
Bánffa
Julius Andrássy
Marie Josef
Ott
Hohenbergo
Jindřich bavorský
Filip
Rex
Kriegern Altrock
František Josef
Pešť
Vídeň
Hradec
Leopol
9
article
Král Bedřich August propůjčil hr. Be-
legardovi zlatou hvězdu k velkokřiži saského
řádu Albrechtova, sborovému veliteli polnímu
zbrojmistru Adolfu Horsetskému velkokříž
Albrechtova řádu ve zlatě, rakousko-uherskému
vysla nci v Drážďanech Velicsovi komturský
kříž řádu Albrechtova.
Z Vídně, 4. května. (C B.) Ku poctě sa
ského krále uspořádán byl v 8 hod. večen
v redutním sále dvorní koncert, k němuž se
dostavili eísař, saský král, arcivévodové, ministři
generalita a diplomatický sbor.
Z Vídně, 4. května. (C.-B.) Saský král
odjel, provázen císařem, na nádraží, o půl 11.
hodině v noci s arcivěvodou Františkem Ferdi-
nandem a saským vyslancem Rexem na hon do
Neubergu. Panovníci srdečně se rozloučili.
Benářská schůzka ministrů.
Z Vídně, 4. května. (C.-B.) Dle zprávy
»Polit. Corresp.« mělo setkání ministra hr. Go-
luchowského s italským ministrem zahra-
ničních záležitosti Tittonem v každé příčině
velice uspokojující průběh, který předvidalse
ve Vídni i v Řimě. Schůzka nemohla míti za
účel, zjednati dohodu v některé věci, týkající
se zájmů obou států, protože vlády rakousko-
uherská a italská v otázkách těchto již dávno
jsou v naprostém souladu. Politická cena schůzky
spočívá v tom, že naskytla se příležitost, aby
stykům obou států dán byl také výraz slovem
a sesílil se soulad názorů a parallelismus snah
kabinetů v Římě i ve Vídni, zejmena v otázce
makedonské. Jiný neméně vážný význam
benátské schůzky spočívá v tom, že jí dán pro
veřejné mínění zjevný projev vřelému rázu po-
měru mezi Italií a Rakousko-Uherskem. Lis
končí nadějí, že zamezí se tím vznik nových
klamných názorů, odporujících politice obou vlád.
President Loubet.
Z Paříže, 4. května. (C-B) Presiden
Loubet odjel včera večer do Montelimaru,
kam přibyl dnes o 7. hod. ráno.
Bedřich August
Albrechtův
Horsetský
Ferdi
Rex
Loubet
Drážďany
Vídeň
Neuberg
Řima
Řím
RakouskoUhersko
Paříž
Montelimar
10
article
Panovnické cesty.
11
article
Z Paříže, 4. května. (C.-B.) Anglický krá
Eduard odjel z Paříže o 11. hodině dopoledn
zvláštním vlakem. Na nádraží dostavil se zá-
stupce presidenta Loubeta, ministr zahraničníeh
záležitosti Delcassé a jiní. Četné obecenstve
krále hlučně zdravilo.
r. Z Pařiže, 4. května. „Le Journal“ ozna-
muje, že císař rakouský navštivi v řijnu ital
ského krále v Římě. O tčto návštěvě jed-
nalo prý se za schůzky Goluchowskéh
s Tittonem a ujednány podrobnosti římskéh
pobytu císařova.
r. Z Paříže, 4. května. Král Eduard mě
s ministrem zahraničních záležitosti Delc as-
séem tři rozmluvy, poslední včera v palác
markýza de Breteuil, kde uchýlil se s ním
do salonu a delší dobu s ním hovořil.
Z Benátek, 5. kvétna. Německý císai
Vilém s císafovnou Augustou Viktori
a královskými prinei odjeli večer zvláštnín
vlakem do Berlína.
Z Londýna, 4. května. (C.-B.) Král Eduar
přijel o 6. hod. večer na nádraži » Victoria «
uvítán ministry, odjel do buckinghamského paláce.
Eduard
Loubet
Breteuil
Vilém
Augusta Viktori
Eduar
Victoria
Paříž
Řím
Benátky
Berlín
Londýn
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Jarní zasedání státní železniční rady.
Z Vídně, 4. května. „Fremdenblatt“ ozna-
muje: Státní železniční rada sejde se k jarnímu
zasodání 9. června. Toho dne konati se bud
plenární sehůze. Dne 7. června sejdou set
stálé výbory její, aby vykonaly průpravnou po-
radu o věcech, kterými se má rada zabývati.
Jsou to předlohy ministerstva železničního a ná-
vrhy iniciativní. Jednací pořad jarní kampano
bude teprve stanoven.
Z rakouské severozápadní paroplavební
společnosti.
Z Vídně, 4. května. (C.-B.) V dnešní mimo-
řádné valné schůzi rakouské severo-
západní paroplavební společno-
sti bylo usneseno prodati 1996 akcií dráždan-
ské akciové strojírny a loděnice po 895 mk. z
každou na 1000 mk. nominálních znějící akcii
akciové společnosti spojených labských plaveb-
ních společnosti a ztrátu následkem této trans-
akce povstalou obnosem 149.700 mk. uhraditi
z reservních fondů.
Vývoz pice.
Z Vídně, 4. května. Ministr obchodu baron
Cal1 měl s ministrem orby hr. Bouquoy em
poradu ve příčině zrušení zákazu vývozu píce,
vydaného loni v srpnu. S uherskou vládou nebylo
ještě žádného jednání. Na místech úřadních
pokládá se však nynější chvile, ve které jest
blízka slibná senoseč a ve které podmínky pro
zachování této zápovědi zmízely, vhodnou, aby
se zápověď zrušila.
Bilance.
Z Vídně, 4. května. „Nede Fr. Presse“
oznamuje k bilancí mezinárodní elektri-
cké společnosti, že příjmy v minulém
roce sice neslouply, za to však výdaje se značně
zmenšily. Následkem toho jest společnost s. to.
vypláceti za minulý rok dividendu 9%% (lon
Cal
Ned František
Vídeň
spojený labský plavba
13
article
Alpské dráhy.
Z Vídně, 4. května. „Neue Fr. Presse
oznamuje: V kruzích rakouské vlády pokládá
se všeobecně odvolání se jižní dráhy na ustano-
vení koncessni listiny, dle které měla býti
především jižní dráze nabídnuta stavba zlpských
drah, za naprosto bezpředmětné a ukazují př
tom na dohodu mezi vládou a správou jižní
dráhy z 9. května 1898, kterou bylo dovoláva-
nému se právu praejudikováno. Ostatně, praví se
dále, jižní dráha při jednání s vládou vůbec se
neprohlásila, že by chtěla koncessi na alpské
dráhy získati.
Turecká půjčka.
Z Berlína, 4. května. (C.-B) Dnešní sub-
skripce na 2,640.000 tureckých liber nominál-
ních = 48,960.00 mk. císařské ottomanské čtyř-
procentní půjčky z r. 1905 byla ihned po za-
hájení u zavřena.
Mezinárodní sjezd železniční.
Z Washingtonu, 3. května. (C.-B.) Předseda
amerického oddělení mezinárodního železničního
sjezdu poukázal na to, že na sjezdu jsou letos
poprve zastoupeny Německo a Kuba svými de-
legáty. Weslinghouse uvedl pak, že železnicím
nastává následkem náhrady páry elektřinou nové
období.
Ústřední trh ve Sv. Marxu.
Z Vídně, 4. května. Na trh hovězího dobylka
přihnáno bylo o 319 kusů více, nežli minulého týdne
a zboží bylo většinou velmi dobré a dobré. Obchod
byl chabý a dobytek krmný vesměs zlevněl. Pro
Dolní Rakousy, zejmena pak pro Čechy, byla vělší
poptávka, ale pro Vídeň byla slabší. Nejlepší krmnl
voli z Moravy a Uher zlevněli o 1 korunu, rovněž
i voli první jakosti, v nichž byl obchod velice chabý.
Smýšlení později se ještě zhoršilo a ceny zlevněly
o 2 korony.
Neue
Weslinghous
Vídeň
Berlín
Washington
Německo
Kuba
Dolní Rakousy
Čechy
Morava
Uhry
14
article
Uherští voli prostřední jakosti byli zanedbáváni
a prodávání stěží při slevé 2 až 4 korun. Zboží
horší jakosti bylo velice málo a ceny jeho se
snadno udržely. Na trhu s býky, na který dopraveno
o sto kusů méně, převládala velká zdrželivost a ceny
znovu o 2 K zlevněly. U krav, bůvolů a drobného
dobytka zachovaly se při klidném obchodu ceny
z předešlého týdne. Z příhonu, v němž bylo 256
kusů z Moravy a z Čech žádný, prodáno 3220 kusc
pro Vídeň, 708 pro Dolní Rakousy, 145 do Čech
102 do Moravy, 8 pro Horní Rakousy, 20 do Slez-
ska a 148 zbylo neprodáno.
Na trh s vepřovým dobytkem dopraveno byl
tučných vepřů o 129 více, ale vepřů na maso o 814
méně. Obchod v prvých byl chabý, protože kupe
chtěli přepjaté ceny stlačiti, což se jim však podařilo
jen u lehkého zboží, které zlevnělo o 2 hal. na kilu
Tuční vepří prvé jakosti udrželi si ceny z předešlého
týdne; zbylo jich neprodaných 346. V podsvinčatec
bylo smýšlení velice pevné, protože nabídka poptávce
nestačila. Prodavači přidražili 4—6 hal. na kilu, což
také dostali, ale obchod byl proto zdrželivý a nebyly
prodány 353 kusy.
Morava
Čechy
Vídeň
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
15
article
Na trh s ovcemi dopraveno o 500 kusů více
čeští kupci čile kupovali, čímž udržely se předešle
ceny. Do Čech naloženo asi 600, do Švýcar asi
50 ovel.
Na trh s telaty přivezeno o 1150 kusů více
smýšlení bylo následkem toho chabé. Telata prvé
jakosti zlaciněla o 4- 6 haléřů, lehčí o 10 haléřů
na kilu.
Na trh se zabitými vepři dopraveno o 550 kusů
více a ceny klesly o 4 haléře na kilu. Zabité ovce
udržely si při klidném obchodu ceny z předešlého
týdne. Smýšlení na trhu s jehňaly, jichž přivezeno
o 1100 více, bylo chabé a ceny zlaciněly o 2
na páru.
Z Paříže, 1. května. (Původní zpráva »Národních
Listů«.) Trh na ovce. Dopraveno 20.339 ovcf. Obchod
byl obtížný při cenách klesajících. Nebylo prodáno
2000 kusů. Znamenaly ovce francouzské 77—110
africké 97—102 cím. za půl kila váhy masa. Do jatek
dovezeno bylo do 1. května přímo 10.914 kusů a dne
30. dubna zůstalo v nich 1065 kusů.
Čechy
Paříž
16
article
st. Z Pešli, 4. května. (Zvl. te egr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 17.000 metr. centů
o 15—20 hal. levněji. Platila za 100 kg: pše-
nice tisská 82 kg K 19..60, 81 kg K 19.30,
80 kg K 19 10, stolno bělehradská 79.5 kg
K 19.05, pešíská 80 kg K 19.25, banátská
79 6 kg K 18.85, pančevská 77.5 kg K 18.—;
žito (— 10 h) K 14 80 až 15.10; kukuřice
(— 10 h) K 15 254 oves (— 10 h) korun
14.— sž 1435; ječmen K 13..90.
Terminový obchod byl mdlý n
déšť, ke konei pevný, protože na Potisí ještě
nepršelo.
K večeru znamenala: pše nic e na květen
K 18.38, na říjen K 16 86, žito na květen
K 14.70, na říjen K 13 78, oves na kvéten
K 13.90, na říjen K 11.80, kukuřice na
květen K 14.86, na červenee K 14.44, řep ka
na srpen K 23.90.
Sádlo smlouváno po K 143.—; jine
zboží beze změny.
Platil
Sádlo
kg
17
article
Počasi: na bouřku.
Z Líverpoolu, 3. května. (Telegram.) Ve 4 bod.
10 minut. Obraty činily 10.000 žoků. Z toho na
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.-
žoků. Americké dodávky na měsíc květen 4 05,
0.—, na květen červen 4.05, 0.—, na červen červenee
4.07, 0.—, na červenec-srpen 4.09. 0.—, na srpen-
září 411, 0.—, na září-říjen 4.12, 0.—, na Hjen
listopad 4.13, 0.—, na listopad-prosinec 4.15, 0.—
na prosinec-leden 4.15, 0.—, na leden únor 4.10
0.—. Smýšlení klidně.
Z Nového Yorku, 4. května. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) (Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse sotva stálé Znamenala: pšenice
na květen 931/8 (937/s), na červe-
nec 88/% (887/8), kukuřice na květen
5252 (527/4), cukr (Fair Muscovados)
4.— (4.—), bavlna 7.85 (7.90). — Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
nerozhodné.
Hjen listopad
Nový York
18
article
Alpské dráhy.
Subkomitét železničního výboru, kterému ulo
ženo provésti šetření o důvodech netušeného překro-
čení rozpočtu na stavbu nových alpských dráh, před-
ložil právě svoji zprávu, vypracovanou p. posl. inž
Kaftanem. Obšírný tento referát, který vypracován
se značnou píli a znalostí odbornou, jest zdrcujíe
kritikou státní správy železniční, a novým dokladem
jak naléhavou je potřeba důkladné reorga-
nisace správy státních dráh. Její hro
namířen sice formálně proti bývalému ministru
Wittkovi, ve skutečnosti ale postihuje celou soustavu
státních dráh a jest vážným mementem nutnost
obratu. Co na zprávě speciálně velmi sympaticky
nutno vitati, jest otevřenost, s jakou předměí
probírá. Jest vzácnou tato přímost ve sněmovně, kde
tak často nemístné ohledy vedou ke zbytečné a ne-
zdravé benevolenci a kde tak často pravda se za-
stírá opatrnými obraty, z nichž jen zasvěcení mohou
vyčísti výtky-
Zpráva počává především velmi detailně postup
jednání subkomitétu, vyjádření expertů a vládních
zástupců, dotýká se vývodů co do zvýšení mzdy děl-
nické, olázek výkupu pozemků státních dráh, geolo-
gických poměrů, dopravního programu alpských drá
a p. a přechází na to ke stanovisku subkomitétu.
Kaftan
Wittek
19
article
K výstavbě druhého spojení s Terstem vyzván
vláda parlamentem již r. 1868 — teprve r. 1901 př-
nesl splnění tohoto přání. „Od počátku říšské rady
bylo to r. 1900 poprvé, že vláda předložila hospodář-
skou předlohu počítající s úvěrem 517 mill. K. Pr
opětněm podání 1901 vzrostl obnos tento na 567
mill. K“ (refundace včítány). Ač byly politické mo-
menty při tom rozhodny, měla vláda vypracovati de-
teilní a podrobný stavební a provozovací program
Zkušeností a poznatků měla vláda po ruce hojně
Vláda ovšem disponovala staršímí projekty, leč opo-
menuto zjistiti, jsou-li předpoklady těchto plánů ještě
přiměřeny. V jednání subkomitétu jednáno o před-
chozím a zenerálním projektu a obou těchto výrazů
užíváno jako identických. Nemůže býli nesprávněj-
šího postupu, nehledě ani k tomu, že přece vláda
srad nemohla na základě povrchního předchozíh
projektu žádati na parlamentu úvěr 258 mill. k
Terst
20
article
„Bylo tedy těžkou chybou, že teprve během vypra-
cování detailních projektů ukázala se nutnost změ-
niti celý provozovací program a že bylo nutno změ-
niti již vypracovaný detailní projekt linie karavanské
a bochyňské. V době, kdy osnova o výstavbě alpských
dráh předložena, provozoval stát již 11.200 km. dráh
a mohl tedy zavčas býti vypracován příslušný pro-
vozovací program. Také vojenské požadavky musilo
přece ministerstvo železnic již r. 1900 znáti. Kdyby
bylo správně postupováno, bylo by bývalo nutno
„nejdříve vypracovati provozovací program, pak pro-
gram stavební a na jeho základě projekty detailní.“
km
21
article
Tak bylo by bývalo znemožněno smutné překvapen
nynější a stát byl by uspořil mnoho millionů. Na
každý způsob měla ale vláda žádati okamžitě po
vypracování detailních projektů za indemnitu co do
překročení úvěru, bez ohledu na to, je-li parlamen
dělným čili nic. Místo toho se ale vesele stavělo,
překročení úvěru ignorováno a tak octli jsme s
v daném stavu. V § 14. vláda nemohla přece skládati
své naděje, neboť nebylo ho možno v lomto případu
užíti! Vedle uvedené chyby činěny naprosk ne-
přiměřené náklady na zvýšení výkon-
nosti nových dráh. Srovnání s poměry českých
dráh, jež zpráva podrobně uvádí, jes nejlepším do-
kladem v tomto směru. Slavba sama uměle urych-
lována, bez ohledu na to, že byly některé trt
přeloženy a že bylo nutno prověsti nové technické
šetření. Výmluva na vyscké mzdy jest nep-
pustna, protože od r. 1901—4 nejevila se naprosto
tendence vzestupná co do mzdy. Také výmluva na
vysoké ceny materiálu stavebníhoa
speciálně cementu jest neudržilelna. Svaz továren
cementu ve zvláštním přípisu výslovně dovozuje, ž
ceny se nezměnily po založení kartelu. Že bude
stavba obtížná, bylo jasno hned od počátku: šlo
přece o pohorskou dráhu. Vláda toho ale při vypra-
cování projektů nedbala. Pokud zachovány sta-
vebně-ekonomické zásady, bylo by možno
zjistiti jen na místě samém. Překročení úvěru činilo
na trati Celovec—Terst 5014, na turské dráze 34.3,
na pyrenské dráze 72.4, a průměrně na celé stavbě
47%, respektive s připočtením doplňků na oboz 53 9% t
Slavba
Celovec
Terst
22
article
A ještě dnes stojíme před obavou, nedojde-li k novým
překročením, nebude-li vyžadovati udržování nových
dráh značné náklady a nebude-li doprava trpěti kli-
matickými a geologickými poměry. Pravým opakem
k alpským dráhám provádí se investiční program
existujících dráh státních velmi pozvolna. Platí t
ovšem o českých dráhách v prvé řadě. Z úvěrů do
konce 1905 povolených užilo jen 58.42%! Co do
výnosnosti nové dráhy alpské vypočítává vláda,
že budou činiti čisté příjmy dle poměru r. 1905 5 mill.
korun; jevilo by se tedy zúročení investovaného ka-
pitálu 1.9424. Proti vládnímu výpočtu podal posl. Ko-
lischer svůj výpočet, který dospívá k důsledkům
mnohem nepříznivějším. Dle dat toholo poslance bude
činiti čistý výnos dráh alpekých jen 3.034 mill.k
oproli 5 mill. K, jak udává ministerstvo železnic. Sub-
komitét odhaduje výnos dráh stejně, jako uvedený
poslanec. Dle tohoto výpočtu postačí čistý výnos k
zúročení původního stavebního kapitálu 1.79
— nové náklady budou naprosto ne-
zúročeny... Dle názeru subkomitélu
vzejde předlitavskému rozpočtu ze
stavby těchto dráh roční zatížen
alespoň 4 mill. K na dobu nedohlednou
ko
23
article
O vyhlídkách dohody dopravní s jižní drá-
hou praví zpráva: „Nulno se obávati, že minister-
stvem zahájené jednání s jižní dráhou o rozdělení
dopravy, narazí na oblíže, prolože státní správa
ssmozřejmě bude usilovati, aby svedla značnou část
dopravy jižní dráhy na nové státní dráhy alpské
zatím co jižní dráha bude se snažiti, by uplatnila
svá koncessní ustanovení.“ Dle ustanovení konces-
ních má totiž býti nabídnuta předem koncesse pro
len případ, že se výstaví nová soutěžní trať. Na-
bčka tato ale učiněna nebyla.
K zrušení zákazu vývozu pícnin. V obchodním
ministerstvu uvažuje se — jak jsme již sdělili —
o zrušení zákazu vyváželi plcniny. O otázce této ko-
nány již přípravné porady zúčastněných odborných
ministerií, dosud ale meriterní jednání nezahá jena
Ke zrušení zákazu jest ovšem třeba dohody s uher-
skou vládou, poněvadž po dohodě s ní zákaz vydán
a může býti tedy pouze obapolným souhlasem obou
vlád zrušen. V Pešti pak, dle sdělení „Fr.“, neuči-
něny v tom směru naprosto žádné kroky, ani iníor-
mace o eventuálním stanovisku uherské vlády v tom
směru vyžádány nebyly. Má se za to, že Uhry ne
budou proti zrušení uvedeného zákazu, protože se
již necilí nikde nedostatek píce. Vzhledem k tontu
má se za to, že dojda ještě během tohoto
měsíce k odvolání zmíněného zákaz u
Zvýšení dopravních sazeb v Rusku. Jak jsme jis
oznámili, míní ruská vláda zvýšiti osobní dopravní
sazby. Sazby tyto byly v Rusku dosud značně
nepoměrně nizky. Nová zvýšení tarifní (co do osobní
dopravy) maji činiti pro prvou třídu 20, druhou 339%.
Uher
Pešť
Francie
Rusko
24
article
Sazby třetí třídy zvýšeny nebudou. Zvýšení sazei
prvé a druhé třídy má platiti pro veškery vzdáne
nesti. Vláda ruská má za to, že výnos tohoto zvýšení
bude činiti 30 mill. rublů, čímž by deficit osobní do-
pravy byl paralysován. Kdyby ovšem zvýšení saze
prvé a druhé třídy nestačilo, dojde ke zvýšení do
pravného i pro třetí třídu.
Obnova smlouvy s dunajskou paroplavební spe-
lečnosti. Jednání o obnově subvenční smlouvy s du-
najskou paroplavební společností bude teprve za ně-
kolik týdnů obnoveno. V původní předloze, která ji
říšské radě byla předložena, mají býti provedeny pod-
statné změny a sice zvláště co do výměry výhoda
co do výkonnosti společnosti. Společnost jest prý
ochotna přijmouti žádané změny. Nová smlouva mo
nabyti platnosti počátkem r. 1906
Objednávky kolejníc pro státní dráhy. Během
příšlího týdne budou vypsány dodávky kolejí pro
nové dráhy státní, jež se právě staví. Jde jednak o
koleje pro nové alpské dráhy, kde potřeba není do-
sud uhražena, jednak pro některé místní dráhy.
Výkazy drah. Dopravní příjmy české se-
verní dráhy činily od 1. ledna do 30. dubna
t. r. 3,192.526 K, o 43.488 K méně než loni. Úbytek
tento přivoděn poklesem dopravy nákladové.
25
article
Rakousko-uherská banka. Včera konána schůze
generální rady rakousko uherské banky, na které po-
dával generální tajemník zprávu obchodní. Dle ni
vzrostly obraty obchodní k závěru dubna o 71 mill.
korun (proti 86.4 mill. K loní v témž období). Pokles
oproti lonsku dán tím, že poslední den dubna při-
padl na neděli a že tedy odpadly obchody v něm.
K inkassu měla banka 1. května směnek za 51.5
mill. K a podáno jí bylo směnek za 60 mill. K.
Malodráha Král. Dvár—Beroun—Konšprusy. V
měsíci dubnu 1905 bylo dopraveno 14.390 (— 1230)
tun nákladů, začež se přijalo K 15.009 (— 1671). O
1. ledna 1905 bylo celkem 48.720 (+ 1580) tun do-
praveno a činí celkový příjem K 50.889 (+. 1607) ce
se rovná K 12.722.— za rok a kilometr.
Včelažský spolek pro Prahu a širší okolí konal
30. dubna svou ustavující valnou hromadu za pří-
tomnosti více než 70 osob. Schůzi zahájil p. Ne
ťuka. Po formaliích následovala přednáška delegá la
zemského spolku p. Forstra z Příbrami a na to čilý
rozhovor.
Král
Forstra
Rakousko
Beroun
Konšprus
Příbram
uherský banka
rakouský uherský banka
Včelažský spolek pro Praha
26
article
Svaz asekuračníků v Praze. Těchto dnů došly
ministerstvem vnitra schválené stanovy nově zříze-
ného svazu a konána dne 30. dubna ustavující valná
hromada za značného účastenství ze všech končin
Čech zavítavších členů. Pan Karel Kohn poukázal na
celou řadu nepřístojností, jimiž asekuračnictví trpí
uvedl způsoby, jimiž zlepěení přivoditi lze a kladl
zvláště váhu na to, že dosavadní způsob asekurač-
nictví jest proto neurovnaným, poněvadž zákonného
upravení postrádá. Mimo zařízení dobročinných účelů
bude toto první snahou nového svazu. Slova řečníkova
přijata s nadšenou pochvalou. Ve volbách na to pro-
vedených zvoleni byli pp. Gustav Roubíček předsedou;
Alois Zucker pokladníkem, Karel Kohn zapisovatelem
a do výboru pp. A. Veleminský, Fr. Janda, M. Lederer,
Josef Polák, Stanislav Hrabě, Filip Fischl, Em. Rei
m nn, Ludvík Lederer, Alois Volf, Edmund Katz.
Bavlna. O stavu nové americké sklizné bavlny
se oznamuje: Práce osevní jsou všude v plném
proudu, byť nebylo povětří vždy příznivo. Dle úřad-
ních zpráv pršelo v Texasu a ze středních a sever-
ních krajin státu tohoto přicházejí stesky do mrazů;
mimo to vzrůstají obavy zátop. Práce farmářů byly
vlhkým počasím zdrženy, ale přes to činí osev po-
kroky a v některých časně obdělaných krajích jest
osev dobrý. Také v Arkansasu, Oklahomě a v Iadiau
Territory trpěl osev vlhkem. Práce v Louislaně
zvolna pokračují, jsou ale průměrně o 2—4 týdny
opozděny. V Mississippi jsou práce osevní značné
zpozděny (o 2—3 týdny). V Georgii, Caroliněa
Tennessee práce rychle pokračnjí. Jak budu obme-
zena letos osevní plocha, nelze říci, má se ale za
to, že redukce nebude vyšší 10%. V nejbližších tý-
dnech bude možno učiniti si v tom směru přesný
obraz.
Banky, záložny a spořitelny.
Za měsíc duben 1905 vykazují;
vklady výplaty
korun
Kohn
Roubíček
Zucker
A Veleminský
Janda
M Lederer
Josef Polák
Hrabě
Fischl
em
Lederer
Volf
Katz
Praha
Čechy
nový svaz
Francie
Texas
Arkansas
Oklahoma
Louislana
Mississippi
ný svaz
27
article
Spoř. kr. m. Kolina . . . . 1,157.052 1,290.312
Chrudimská spořitelna . . 197.718 241. 967
138.56
Všeobecná zál. v Praze . 168.770
Trhy peněžní.
Z Vídně, 3. května.
kursy.)
100 90.lvovskočernovická 587.—
Únorová renta .
100.50
spol. st. dr. rak. uh. 662. 25
květnová . .
90.25
100 30
červenc. » .
jižní dráha . .
říjnová ,
100 85
štyrsko hr.-köfl.
severní dráha . 5760).—
119.45
rakouská » zlatá
432.—
» kor.
100 5
rak. severozáp. dr.
118 20
pardubická dráha
uherská » zlatá
437.—
» kor.
97 95
polabská dráha
česká sev. dráha.
368.—
rak. invest. renta
buštěhradská A
uher. » ,
1117.—
4% zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov.
banky král. č. .
ducheov.« podmok
31/29% zást. I. Hyp.
2380.—
ústecko-lepl. dr.
banky král č. .
dunaj. paroplaveb. 957.—
4% kom. dluhop.
645.—
Zem. banky kr. č.
rakouský Lloyd.
355.—
4% žel. dl. úpisy
turecká labák. rež.
614.—
rak. zbrojovka .
Zem. banky kr.č.
Rudolfova huť .
státní losy 1860
alpská montan. sp. 537.50
159 35
po 500 zl. . .
po 100 zl.
193.75
rým.-muráň. spol. 556.—
543.—
28. 25
Poldina huť ..
státní losy 1864
2679.—
485 —
losy úvěrního úst.
praž. želez. sp. .
538 50
česká montan. sp. 1560. —
vídeň. l. komun.
170.25
Daněk . . . . 437.—
tisské losy . ..
144 —
západočeská uhl. 247.—
turecké losy ..
1648.—
rak.-ub. banka .
severočeská uhl.
doktor
Lloyd
Daněk
Praha
Vídeň
28
article
(Závěrečné úřadnl
29
article
93.40
89.50
100.4
100.15
100.15
30
article
664 —
646.—
rak. úvěrní ústav
304.—
vídeň. stavební sp.
mostecká uhl. sp.
b. anglo- rakouská
544.—
hirtenberské ..
vídeňská unionka
942. —
458.50
Schodnica . ..
618.—
b. pro země rak.
775.25
uh. úvěrní banka
haličsko-karpatské
995.—
554.—
bank. jednota . .
peštska vagonka-
1916.—
c. úst. pro ův. por
deviza německa .
117.25
Česká průmyslová
» pařížská
95.4
418 —
» curyšská . 93.2
banka . . . .
405 —
londýnská 240. 0
roln. úvěr. banka
česká b. Unton
247.—
dvacetifrank . . 19. 0
marka papírová . 117.25
Zivnost. banka . 247.—-
» . 252 5
králodvor. cement. 905.— rubl
Po pevném průběhu na konec smýšlení na
místní a na peštské realisace poněkud ochablo. Brai-
kovní hodnoty dosti pavné,
Eskontní zazby 2131,—31/2 procenla.
úvěrní banka
93.2 banka
31
article
x. Z Vídně, 4. května. (Telefgr. »Nár. Listů-)
Denní bursa. Podstata dnešního obchodu byla
pevná, obchod sám však byl skrovnější, než-ha ve
dnech minulých. Reserva spekulace vysvětluje se udá-
lostmi novoyorskými, které účinkovaly na tamní bursu
nepříznivě a nepřímo měly v zápětí stlačení kursu
laké zde. Následkem toho jevila se zde zdrželivost,
kteráž ovšem netýkala se papírů v posledních dneci
favorisovaných. Rozsáhlé obraty děly se opětné v al-
pinkách. Kromě příčin v poslední době opělně uvádě-
ných, působily dnes pověsli, že u společnosti alpské
objednány koleje pro Ameriku. Stoupnutí kursu tobote
papíru zastaveno, když zajištěn zisk. Na trhu doprav-
ním, na kterém bylo v posledních dnech klidno, byl
dnes ruch čilejší. Pověsti o postälňovací akci zase
umikly, ale s lím větším důrazem ukazováno na pří-
znivější poměry dopravní, zvlášté pak k tomu, že
kupovány železniční papíry hojněji k ukládání. Hlle-
dány akcie polabské, ústecko-teplické i severní při
kursech vyšších. Jen akcie státní dráhy nebyly v ta-
kové výhodě. Stouply též akcie dunajské paroplavební
společnosti. Akcie hirtenberské továrny nabojové hojné
kupovány na zprávy, že vyjednávání s Ruskem dobíe
se dalí. Také akcie rakouské zbrojovky podražily.
Zvláštní haussa vyvinola se v akciích lälnderbanky na
brzké linancování teztilního závodu. Na trhu s papíry
Vídeň
Amerika
Rusko