1
masthead
5. května 1905. Císlo 122.
2
masthead
NÁRODNÍ LISY.
národní Lisa
4
article
nadají se všedního dne velké nebo malé parníky
k denním a nočním výletům za velmi výhodnou
cenu. V květnu zadají se též parníky k dopoledním
výktům aneb ku prohlídkám zdýmadel a komorových
plavidel na trati Praha — Klecany.
Klecan
Praha
5
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Z Vídně, 4. května. (C.-B.) Dnes konala se z
trásného počasi obvyklá jarní vojenská přehlídka
na Šmelcu za vrchního velem sborového velitele hr.
Uexkul-Gyllenbanda, které se zúčastnili četní arci-
věvodové a arcivévodkyně a diplomatický sbor. K 9.
hodě přijel císař se saským králem. O 1/211. hodině
byla slavnost skončena a panovníci odjeli do dvor-
nlho hradu. Přehlídky zúčastnilo se 35 praporů pěchoty
a myslivců, 10 škadron jízdy, 5 dělostřeleckých pluků
se 92 děly, 4 selniny a 6 škadron vozatajstva se zdra-
votním oddělením.
= O nedávno zesuulém slavném hvězdáři Stru-
vervi, vypravuje se hezká historka. Struve pozván byl
kdysi k velkoknížeti Michalovi, bratru Alexandra I.
Struve
Michalus
Vídeň
Str
6
article
Ienec nemiloval nekonečných hostin, ale neviděl
židného vyhnutí a musil jíti. Všichni důstojníci pe-
bohradské posádky a carovy osobní stráže, jakož
i nejvyšší hodnostové dostavili se v plném lesku,v
ndherných uniformách, takže Struveovi, který přišel
v jedlnoduchém občanském svém šatu, bylo v této
společnosti nevolno. Uchýlil se stranou k oknu, aby
co nejméně byl pozorován. Velkokníže Michal, když
prošel řadou uniformovaných, spatřil jej, an krčí se
v koutku. Aby mu dal na jevo svou přízeň, povolal
jej k sebě a po delší dobu s ním rozmlouval. Struve,
zezvyklý etiketě dvorské, počínal si při rozhovoru
ntobratně. Každé chvíle jinak se postavil, strkal
nce do kapes, brzy za záda. Důstojníci ohrnovali nad
ním nosy a někteří docela výsměšně se o něm pro-
nesli. Velkokníže Michal zaslechnuv jednu uštěpačnou
poznámku mladšího důstojníka, vyžádal si tichoa
promluvil takto: „Mějte, prosím, pánové, ohledy
s mým přítelem a velikým učencem Struvem. Jak
víle, jest znamenitým astronomem a proto jest nyní
lolik zaražen a v rozpacích, když vidí kolem sebe
plno hvězd a přemnoho z nich na nepra-
vém mistě..“ Od té doby Struve, jenž častěji
zavílal ke dvoru velkoknížele, nebyl více předmětem
pesmněchu.
Michal
Struve
7
article
= Zajímavý telegrafický pokus vykonán byl
v noci na dnešek u příležitosti mezinárodního sjezdu
železničního ve Washingtonu. Pět minut před dva-
táclou hodinou půlnoční všemi směry odeslá ny te-
kegrafické depeše, označující přesně čas, kdy na ap-
porátu odklepány. O půlnoci práce telegrafistů skon-
čena. Určitě slanice telegrafní v Evropě, Asii, Austra-
lii a Arice dožádány pak, aby přesně sdělily, v kolik
bodn a minut první znamení depeší obdržely. Na
zikladě loho sestavena bude podrobná zpráva o roz-
lu času jednollivých míst světa.
= Nový japonský ostrov. Japonsko, říše deseti
íc ostrovů, obohaceno bylo o nový ostrov, zí-
shaný nikoliv válkou, nýbrž cestou míru. Následkem
pečmořského vulkanického výbuchu ve skupině
ostrovů boninských objevil se nový ostrov značných
rozměrů. Nový ostrov má obvod 4 kilometrů, na jižní
srně ohraničen jest příkrými skalami, pokrytými
jstě lavinou. Na severu jest jezero, jež mělo při pří-
chodu sousedních, ostrovanů ještě vřelou vodu.
Washington
Evropa
Asie
Arica
Japonsko
8
article
= Ztrnutí šíje. Z Opavy se telegrafuje: Počel
všech ošetřovaných osob, onemocněvších ve Slezsku
ztrutím šíje, byl koncem dubna 35. Přivedené jso-
lace a desinfekce dalšímu šíření nemoci účinně vzdo-
rují. — Ze Štyrského Hradce se oznamuje: Zprávy
časopisecké o nových případech ztrnutí šíje se dle
úřadního vyšetření nepotvrzují. Časopisy jmenované
osoby přijaty byly do nemocnice pro jiné nemoci. —
Z Vídně se sděluje: 13letý Josef Neuwirth, který před
pěkolika nedělmi onemocněl ztrnutím šíje a ošetřován
byl v dětské nemocnici, propuštěn byl z ní nyní úplně
uzdraven. Také děvče Kamila Kurzova, nemocí touto
zachvácená, vyvázla již z nebezpečí a bude v několika
dnech z nemocnice propuštěna. — Ve Lvově zemřei
ztrnutím šíje poštovní officiál Ludvík Ling. Ve Lvově
onemocněly ztrnutím šíje dvě děti. — Z Opavy:
V Drahomyšlu onemocněla 16letá dcera továrního
dělníka Josefa Ochodka ztrnutím šíje a zemřela. —
= Loupežná vražda provedena byla v noci ze
dne 6. na 7. dubna na silnici u Dachova v Bavorsku.
Welnák Jiři Zotz z Riedu vypravil se dne 6. dubna
odpoledne s povozem do Mnichova na výroční trh
a vzal s sebou asi 100 marek. V Dachově koupil seno
a vyplatil za ně 87 marek. Na další cestu vydal se
z hostince, v němž se zdržel krátce po půlnoci, ale
do Mnichova nedojel. O jedné hodině v noci byl na
silnici ve vzdálenosti 2 kilometrů od Dachova pře-
paden neznámým mužem, sražen ranou tupým před-
mětem do hlavy k zemi, zraněn pak na hlavě a v obli-
čeji a oloupen o vše, co při sobě měl. Zotz nenabyl
již více vědomí a do rána zemřel.
Neuwirth
Kurzův
Ling
Ochodek
Zotz
Opava
Slezsko
Vídeň
Lvov
Bavorsko
Ried
Mnichov
Dachov
Štyrský Hradec
9
article
Z literatury.
Z literatury.
Pa h a-
22 — Vzpomínka z německých mořských
lězní. V lázeňském domě bylo všude na ná-
pdném místě vyloženo skvostně vázané a ná-
dherně vypravené dílo o Pešti a Uhrách. Psané
v několika řečech, vypravené dokonalými foto-
grafiemi mělo nezastíraný účel přilákat pozornost
mezinárodního proudu cestovatelů, který rok za
rokem rozlévá se hojněji po Evropě, svést jej
z obchodních, kulturních i politických příčin do
hlavního města maďarské země. Bylo mi tehdy
Ito, že tam nenacházím aspoň nějaké skromné
dílo o naší Praze, — a neodvážil jsem se ani,
pomýšlet na dílo, které by vyhovovalo ještě
jiným požadavkům, než pouhé, byť i umělecky
vypravené reklamě.
Tím vděčněji dívám se na dílo, které právě
vydal pan Hantich, a které neobyčejně dobře
plní úkol, dosud nesplněný, jejž dávno měl
vykonati naše literární veřejnost, poskytuje aspoň
z části cizině o nás informaci, která je nutna,
chceme-li, aby cizína věnovala naší kulfuře větší
pozornost a měla pro ni správnější pochopení
než dosud. Hantichovo francouzské dílo o Praze,
mluvíci o hlávním městě českém po stránce
historické, umělecké a hospodářské, je psáno
s takovou láskou, je vypraveno tak uměleckya
opatřeno tak krásnými reprodukcemi pohledů,
předmětů uměleckých, obrazů atd., že vzbudí
jistě pozornost nejen u obyčejných turistů, ale
i lídí uměleckého citu. Ernest Denis, pozoru-
hodný historik francouzský, jenž tolik zabýváse
dějinami českými, pochopil důležitost díla a na-
psal k němu předmluvu plnou srdečné sympati
ku Praze a opravdového uznání pro autora.
Hantich
Hantichův
Denis
Pešť
Uhry
Evropa
Praha
lázeňský dům
10
article
Nepochybuji, že cizina bude ochotna uznat
dobré stránky publikace, že ráda bude se zní
informovat, že dá se ráda pohnout obrazy
tuziem k hojnější návštěvě Prahy a čtením
ráda nspraví si tak mnohý naivní ještě a ne-
správný názor o naší minulosti, o naší kultuře
a našem životě. Bude však také potřebí, a to
je důležito, aby i naše česká veřejnost věno-
vala dílu pozornost. Nemůžeme žádati na ci-
ziné — mužové tak osvícení jako Denis jsou
jen výjimkou — aby sama ze sebe dávala im-
puls k interessu o publikace takové, jako je
přítomná, nebo jako jsou Lülzowovy České dě-
jiny. Je potřebí, abychom sami starali se, hor-
livě a obětavě, o hojně rozšiření všudy tam,
kde je naděje, že věc dostane se do rukou
mnohým a takovým lidem, jichž interess by
mohla vzbudit. Bylo by to vděčným a krásným
úkolem nejen rady městské, ale i našich vel-
kých bank a podobných ústavů, kdyby — spo-
jujíce třeba národní účel s vlastní, obchodní
reklamou, kterou by připojily — postaraly se
rozšiřiti knihy takové do světových míst lázen-
ských, do velkých finančních ústavů, s nimiž
jsou ve spojení, jež mivají velmi nákladně zři-
zené a krásnými publikacemi opatřené míst-
nosti pro cizince — krátce, aby ujaly se knihy
a přispěly k účelu, který chee plniti a po stránce
literární i umělecké také plní — šířiti znalost
našeho života za hranicemi a sbližovati nás tak
s kulturním životem Evropy.
Denis
Praha
Evropa
Lülzowův Český da
12
article
* Lothar Suchý: Kniha lyriky. V Praze.
nákl. družstva Máje. 1904.
Upoutá ihned silným rázem lidské jednotky
klerou vyjadřuje, ale v prvých dvou oddílech ne-
vítězí. Neběží ani tak o zevní formu, ale obsah
Všecko intimné, rodinné city, záležitosti rázu jedi-
nečného, jichž siluaci ani nerozumíme, zpověď vilné
žádosti, stíny zneužitých žen, zcela nebásnická, pu-
dová nálada tělesnosti. Teprve pozdní pykání a vý-
čitky svědomí jsou schopny pravé emoce. Zcela něco
jiného jsou básně oddílu třetího a čtvrtého, Modlitby
publikánovy a Cestou životem Obsah je cenný, lidsky
důležilý, forma šťastně přilehavá. Velice zajímav
verše. Představují denník básníka-vojika, jejž trudy
vojenské prosy vypudily z tělesnosti do duchovnosti.
přinutily jej soustředit se, prověsti vnilřní výpravu
do boje za štěstí ryzejší, v povznešení vyrovnané duše.
Viastně kus veršováné Iilosofie pravé, všcobecně lid-
ské, která začíná bolestmi záporů, pochyb a nevěry.
vrcholí bojem mezi ženou a Kristem, a končí nábožen-
stvím nového života. Tuto touhu po novém životě.
po vydatnějším a významnějším úkolu, v němž by se
výboj onergie vítězně provedl, veliký a uchvacující
stesk předčasně ohroženého života, jemuž se cíl v
dálce ztrácí, vyjadřuje oddíl čtvrtý bá snicky tak
opravdově, že sám platí za celou sbírku.
* Otakar Červinka: 1848. Román a
skutečnost z pamětí našich otců. Nákl. F. Šimáčka
v Praze, 1900.
Lothar Suchá
Krist
Červinka
Šimáček
Praha
13
article
Ročník pětatřicátý Šimáčkovy „Libuše“ učinil
dobrou trefu Červinkovým spisem. Nezáleží tak na
románu, jako na zajímavé pravdě jeho obsahua
zvláštní, milé citovosti, kterou čtení ctihodných pa-
mětí vzbuzuje. Asi už ne v každém! Moderní vlna
navěžila strmou hráz mezi náladou slavné vzpominky
a vystřízlivělou přítomností. Bylo by však nedobře,
aby se dalo tradici ruchu tak pamálného uluchnouti.
Román Červinkův je v prvých dvou částech kronika
více rodinná, srdcím členů drahocenná, posvátná. Vy-
bledlé listy, zažloutlé památky na jasný den hlučného
lrhu literárního vynesené jakoby se cbvěly o svůj
pel před dotykem frivolné zvědavosti. V prvé části
vystupuje z kraje obzoru dávné doby buditelské starý
kmet Červinka, vyznání českobratrského, rychtářa
písmák. Vypravování prostě, kronikářské, tichounce
idyllické. Po něm živě rázným krokem syn jeho
Václav, doktor Červinka a budící se Praha. Na obra-
ze objeví se památný Ostředek, František Čech, otec
básníka Svatopluka, a přípravy k osudnému dramatu
svatodušnímu. Líčení je napínavé, a co zvlášť platí,
plno údajů i zpráv zcela nových, které nesměly
zajíli v prachu archivu rodinného. Zprávy o chování
se studentů znějí zle. Kapitola 12. (str. 197 a další)
líčí scénu u Vindišgréce dle pramene dosud skrytého.
způsobem novým. Na str. 202. nová zpráva o původu
řeže, na str. 207. zajímavá zpráva svědecká A. Pod-
statného. Dosud bývalo právě c nejdůležitějších vý-
stupech mluveno tajuplně a povrchně, jakoby se
mohlo, ale nechtělo. Zde u Červinky se vypravuje vše
určitě, pokud se ovšem ví. Líčení barikádového
boje je svěží, velkolepé vybavení. Takovou knihu si
rád přečti, český člověče! Škoda, že byla uzná na
potřeba pseudonymů!
Vbk.
Šimáčkův
Libuše
Červinkův
Červinka
Václav
Čo
Svatopluk
Praha
Ostředek
svědecký A
14
article
* Leda: Pohádky pro velké a malé děti. Nákl
G. Dubského v Č. Budějovicích. 1904.
Kniha pozoruhodného obsahu i směru, dobrého
jádra myšlenkového i uměleckého. Možno beze všech
přeháněk sem tam srovnávati i s Andersenem, aěkoli
nechce napodobovati, nýbrž obstáti samostatně.
„Pohádková královna“ je vlipná povídka. Pomocí po-
hádky provedené vítězství elegantního milovníka nad
zdráhavou, zpupnou kráskou. „Black“, vtipná satira
na velikášství, nesmyslný kult sportsmanů, na česko-
německé poměry, spolu karikatura zuřivého zpravo-
dajo interviewera. Kousek dobrého jádra, Nejlepší
číslo asi „Peklo v konkursu“. Slchy na špatnost lid-
skou, pravda žalná, na čertovinu v liferatuře, jakýsi
přehled dějin novověkých. Vlip na vtip. „Slunečný
král“ a „Poslední válka“ mravoučné pohádky rázu
andersenovského. „Kadeř“, pohádka mládí, pokus
o skutečnou poesii elegickou. „Na výspě“ pohádka
sláří, idylla sentimentálná. Velmi dojme „Pohádka
o mamince“, pěkného umění jemných nápovědí. Také
„O chudém králi“ je platný kousek mravoučné poesie.
pln půvabu pohádkové naivity i pravdy. Zbývajícím
čtyřem pohádkám je nějak těžko přijíti na chuť. Ale,
co uvedeno, stačí na důkaz, že je Ledova síla dobrá
spis cenný, ač pro děti právě není. Spíše pro čte-
náře, který rád myslí.
Vbk
* Maxim Gorkij: Ztracení lidé. Stařena
Isergil. Mákar Čudra. Z ruštiny přeložil Jan
Wagner. Spisů M. Gorkého díl III. Nákl. Fr. Hovorky
v Praze, 1905.
G Dubský
Andersen
Black
Gorkij
Ztracený
Wagner
M Gorký
Hovorka
Č . Budějovice
Praha
15
article
„Ztracení lidě“ líčí známý svět Gorkého, bosáky.
s nebývalou silou soustředěnosti a názornosti. Uká-
záno ubožáctví vší silou své příčinnosti, počelnost
i životnosti. Kolem nahodilého střediska, kolem sebe-
vědomé duše humorného člověka, ve hrozném za-
padlém zákoutí bídy shromáždil autor celý tábor
padlých existencí. Vedle vztyčuje se sobecká bez-
citnost lidi zaopatřených. Kontrast obou světů příkrý,
nesmířitelný. Čtení neodolatelně poutavé. Předmět
jímavý, umění jímavé. Dojem celku úžasná tragedie
lidského bojiště. Vášně, náruživosti, neštěstí bludu,
neštěstí náhod, opilství, malomoc vůle, a nade vše
silný, strašlivě silný zvyk, jenž všecko drží pod hla-
dinou. Sprostota úžasná, bití žen, podvodnictví,
chlasty do němoty, výbuchy zvířeckosti, ale i železná
osudnost a nezbytnost. „Už nikdy!“ hučí strašlivý
soud nad ubožáky. A přece! V žalostném bahně co
zajímavého živola! Co vzácných stop ryzího lidství!
Gorkij nic nefalšuje, chce pravdu, ale nikoli pro pou-
hou literaturu. Pro soucit a hnutí života spravedlivěj-
šího. Vizte, praví, kupce a boháče! Má technické vzdě-
lání, penize, klid a rezvahu, má žádosti uplatniti se
stůj co stůj. Nepije, je pořádný, má zvyk vůle. To
je intelligent, jemuž je um zbraní. Soucitu nemá.
Je to dravec. Zničí celou obec bosáků. Nad špínou
země plují přísná oblaka, ruský lidový autor je vzývá
a volá na soud a spásu. — Čím více jsme zaujati sou-
citnosti, tím silněji překvapí povidky druhé dvě.
Autor pocítil touhu osvěžit duši něčím vzletnějším,
kde by jará jeho síla a orlí pud mohly zajásati. Re-
kovství živola pravého, silného a zdravého, jehož sice
už není, ale bývalo tam v dálných vlastech kdesi.
A jest a vždy bude v touze lidské a ve snech bás-
nických
Vhk
Ztracený
Gorký
Gorkij
Re
16
article
N. N. Karazin: V rákosí. Román z turke-
stanského života. Z ruštiny přeložil Hadži Ibrahim.
S illustracemi autorovými. — Louis Bousse-
nard: Hořící ostrov. Román z posledních událost
na Kubě. Z frančiny přeložil Jos. Rychnovský, v
Praze u Ed. Beauforta. 1904. — 1.50 a 1.80 K
Román ruského spisovatele je dílo skutečného
umění. Z prvu zajímavá směs, idylla, dobrodružství,
na konec zamilovaný román. Zdá se napřed, jakoby
pravda popisů byla hlavním cílem. Tropické džungle!
Tigří honby! Ohromný proud Syr-Darje, širé plochy
daleka, touhyplné divadlo pestrého živola. Ale z plo-
chy bohatě podnalované znenáhla vyvslává život
a postava lovce Kosatkina, jenž přivodí uchvacující
drama. Mezi výstupy stálě střídání panoramat, nála-
dových effektů. Na př. spíci auly! Obraz dojemn
poetický. Zaklínání zlého ducha, zjevy Kirgizů, vše
originální, silné. Láska, démon řádí jako všude, ale
zde mezi hroznými bažinami, v rákosí plném šelem,
širých vod a kirgizských dvorců, uprostřed dravého
boje o život nabývá zvláštního nebezpečného vzhledu
Po přečtení dlouho doznívá účin dramatu, skončeného
v tajemném pláči rákosnaté hlubiny.
Román francouzský má látku sensační, ale spo-
léhá jen na ni. Divý úlok jízdy kubánské na španěl-
skou pěchotu, hrdinka cnosti doktorka Friquetta, vzor
věrnosti a šlechetnosti, z mrtvých vstalý přítel, útěk
podzemní stokou, obtady lidožroutů atd. jeví vkus
málo jemný. Lehké sensační zboží pro zábavu.
N N Karazin
Hadži
Bouss
Jos
Beaufort
Kosatkin
Láska
Friquett
Kuba
Praha
SyrDarja
17
article
Vbk.
* Václav Hladík: Evženi Voldan. Román. Ná-
kladem J. Olly v Praze.
Kniha silná svou psychologil, uměleckou struktu-
rou a plastikou i svou ironií. Zachycuje soudobý živol
náš, naši tragikomedii politickou a hospodářsskou,
Čtenář poznává v postavách knihy ne-li určité osob-
nosti, tedy aspoň určitě typy našeho živola. A typy
kreslené se znamenitou přesností a ostrosti přes to,
že místy lehce ironicky jsou zabarveny. Vedle chladně
vypočítavého finaněníka, piráta bursovního Volnera,
politický snaživec bez vnitřní víry, Evžen Voldan,
kolem nich smutná, ač pestrá a hlučná družina agi-
tátorův, literátů, malířů, voličů, žurnalistů, hereček,
bursiánů a dělníků. A slyšíme-li Voldana v soukromí
se vysmívati: „Jsme plni romantiky historické, ko-
cháme se v bohatýrství předků i není divno, že nej
větším cílem naší práce jeví se nádherný korunovační
průvod s historickými kostýmy a klenoty na Hradča-
nech — aby pak on sám i nových tónů v politice.
„politiky positivnější a praktičtější“ využil na místě
pro „pevný system politických zásad“ především jen
pro své ctižádostivé cíle osobní — je nám, když sle-
dujeme rozpor jeho slov a skutků, jakobychom včera
nebo dnes ještě byli postavu živou shlédli někde v nej-
bližším svém okolí. Kniha způsobí asi hodně rozprav
a polemik v kruzích literárních.
Hladík
Voldan
Olla
Praha
18
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* Zvon praví o dnešním zápase o Národní di
vadlo: „Ještě se nerozhoduje o příští správě Národ-
ního divadla, ještě nynější správa drží v rukou svých
umělecký prospěch našeho národního domu, a řek-
něme, že se stěstím a s dovedností, přece už teď se
zápasí o příští državu s horlivostí nápadnou... ale
nikde nemluvi se o osobnostech uměleckých, které
by další pokrok českého dramatického umění a české
opery zaručovaly, všude jde jen o změnu podnika-
telstva.
* Rozhledy mají článek, nadepsaný „Kritik
a literární historik-encyklopaedista“, Staví se v něm
kritika k historii literatury tak, jako politika k so-
ciologii, medicina k fysiologii. Důrazni se subjektiv-
nost a bezprostřednost kritiky proti neúčastnémua
perspektivnému zření literární historie. Končí několika
slovy o příčinách a zákonech vývoje literárního.
* Poslední číslo Alpského Věstníku, ktěrý
vydává český odbor slovinského alpského družstva,
má také literární upomínku. Otiskuje výňatky z Alp-
ského cestopisu českého z roku 1836. Ze starého, zna-
menitého listu, klerý vycházel v lélech třicátých, s ry-
tinami, jako „první česká revue“, vyhledal popis
cesty Karia Fritsche do, Terstu. Je tu hojně zmínek
o jižních, slovanských Alpách, dnes tak hojně Čechy
navštěvovaných.
* Máj registruje zprávu, že odbyt knih cizíeh
u nás netušeně stoupá a tuší, že se tak děje na úkor
domácí literatury. Je ovšem třeba rozeznávat: stou-
pající zájem o import ruských, francouzských, angli-
ckých originálů, stoupající odbyt odborně a vědecké
literatury všech řečí je nám jen vítán, ale právem
bojujéme profi importu toho časopiseckého i kniž-
ního smetí, jež tak mnohým je stále ještě jakoby lepší
běžnou duševní stravou, než české věci — ať již
v originálu či v překladech. Proti tomuto importu se
obrací právem Máj.
Čtenář.
Kario Fritsch
Alpy
Terst
Čechy
19
article
Slovanské spisy-
20
article
* Vladimír Solovjev: Tri razgovora. Tru
izd. Petěrburg.
Solovjev zná míchat idejným živlem. Nejrůznější
otázky filosofické i náboženské dovedl uvésti v hovor
způsobem vždy novým a svým. Knihon „Ruskoa
náboženství světové“ obrátil k sobě zvlášť pozornost.
přimlouvaje se za sjednocení církví křesťanských.
Je zastancem idejného proudění na Rusi, jež ocitá
se v jistě protivě vůči positivismu ruských universii
neméně než vůči učením Tolstého. („Tri razgovory“
zabývají se lehkým konversačním způsobem otázkou
„zla“ ve světě.)
Několik osob z elegartní společnosti někde v láz-
ních na Středozemním moři baví se způsobně o váž
ných otázkách. Nejsou všecky stejného vzdělání, aie
všichni na tolik dobře vychovaní a neodvislí spole-
čensky, aby bez vášně mohli spolu vyměňovati ná
zory. Je tu těžkopádný trochu ač sympatický generál
pak hovorný a kroutivý diplomat, vtipná, povrchn
dáma, nějaký p. Z.... „neurčitého věku a postavení
a konečně mladý, nadšený kníže, zaujatý vyšším
záměry, ale jen průměrně nadaný. Všichni hovo
hladce a příjemně o časových thematech, protřepávaj
otázky pokroku, odzbrojení, zásady „neodpírati zlu“
o konci dějin světových, o Antikristu. Není sice nikde
vysloveno, že má být tolstoism polřen, ale učen
jasnopoljanské je stále na mušce.
Solovjev
Tolstý
Rus
Tri razgovor
21
article
V úvodě mluví Solovjev o společnosti nábožen-
ských sektářů, kteří si v jizbě vevrtali dirku do stěny
tiskli k ní zbožně svoje rty a sťále opakovali: má
jízbečko, má dírečko, zachráňte mne! Jejich vyznání
bylo čisté, upřímné, ale netuze vábivo Brzo však pod-
lehlo evoluci a transformaci. Jizba překřtěna „krá-
lovstvím božím na zemi“ a dirka „novým evange-
liem“. Narážka na dotyčné spisy Tolstého je tu zře-
Solovjev vytýká Tolstému, že při všem apparálu
dogmatickém je prostý až do dělinství. V Razgovorece
přidělil autor úlohu zastávati tolstoism kníželi, dobro-
srdečnému, leč v moudrosti naprosto neobezřelému
duchu. Solovjev má za to, otázky, o něž běží, že jsou
mnohem šložitější a nelze je tak prostě lineárným
způsobem řešit. Na příklad otázka odzbrojení! Ani
s hlediska mravního nelze prostě popírati válků. A co
se zásady dotýče, o „zlu, jemuž nesluší se protivití““
nemyslí Solovjev, že by bylo možno přijati ji slep
a beze všech zřelelů ke skutečnost
Ozdobou knihy je skvělá fantasic o Antikristovi
Žluté plemeno, vedené Japonci, přepadlo Evropu.
Jizba
Solovjev
Tolstý
Japonec
Evropa
22
article
Na osvobození ode jha mongolského sloučila se Evropa
ve Spojené státy. Neobyčejný, geniální muž ocil se
v čele vlády. Pravý nadělověk, jenž vnutil společnosti
své zákony: Antikrist! Ten napřed svádí, aby mohl
panovati, šíří hmotný blahobyt, okouzluje duchy ča-
rodějnictvem své vědy. Dábelské jeho všemoci postaví
se na odpor tré zanícených křestanů. Marně se snaží
je zničiti. Tři věrní strážcové svatého učení, sraženi
k zemi, znovu se zvedají, vzkříšeni a vítězně vychá-
zejí ze svrchovaného zápasu s mocností zla. Země se
rozstupuje, aby pohltila Antikrista a tisícileté „krá-
lovství boží“ na zemi.
Solovjev objevuje se tu vedle prostého logika
a dialektika i mystikem, věřícím v konečné vílězslví
dobra. Literárně má dílo svůj půvab. má své stránky
duchaplné a svrchovaně ostrovtipné vedle dojemně
zádumčivých. „Razgovory“ plné rozkošné nenuce-
— vot—
telna
svatý učený
Antikrist
Solovjev
Evropa
spojený stát
23
article
nosti“
Ze slovanských listů.
Spolek polských novinářů konal
valnou hromadu. Předsedou je dvorní rada Adam Kro-
chowiecki. Spolék má 203 tisic jmění. Vyplácí šesti
vdovám pensi po 960 K. Jednomu členu výslužné
720 korun.
*Pruská vláda nakračuje zostra proti polské-
mu divadlu v Poznani. Z nepatrných příčin
vypovidá členy, kteří nejsou pruskými poddanými
Reditel divadla Edm. Rygier má těžkou úlohu se-
staviti personál výlučně z pruských poddaných.
* V palácí hraběte Czapského v Krakově uspo-
řádána výstava autografů, pečeti a histori-
ckých listin polských. Podpisy králů polských o
Zikmunda 1., listy Mikuláše Reje, Jana Kochanow-
ského a jiných slavných mužů polských.
* V Krakově zemřel literární historik dr. Zbig-
niev Kniaziolucki, redaktor literární rubriky
„Czasu“, skriptor biblioteky Jagiellonské. Monumen-
tální dílo jeho (v Lipsku německy vydané): „Prví
léta vlády Jana Olbrachta“; krakovská Akademie
vydala jeho dílo „Materialy k biografii Mikuláše Reje“
kromě toho obstaral kritická vydání polských středo-
věkých spisovatelů a mn. j. V krátce po sobě ubývá
knihovně Jagiellonské třetí člen: přeč ním zemře
kustos Olimann a do pense odešel bibliotekán
Estreicher.
V záhřebském divadle vypravena se
značným úspěchem tragedie A. Tolstého „Smrť cara
Ivana Hrozného“ s J. Fijanem a pí. Růžičkovou di
Strozzi v hlavních úlohách.
Adam
Czapski
Zikmund
Mikuláš rej
Kochanow
doktor
Zbig
Olbracht
Estreicher
A Tolstý
Smrť car
Hrozný
J Fijan
Růžičkův
Strozzi
Poznaň
Krakov
Lipsko
Reditel divadlo
edm
24
article
* „Dilo“ přináší serii článků E. Valenčičeo
slovinské literatuře, „Galičanin“ řadu článků
rozebírajících Andrejeva „Červený smích“, jehož pře-
klad otiskuje také záhřebský „Obzor “
* Slovinské listy vzpomínají, že právě deset le
tomu, co v Lublani bylo strašné zemětřesení
Za těchto deset let vybudováno v Lublani 14 veřej-
ných budov a 364 soukromých domů. Má dnes Lu-
blaň v celku 1706 domů.
* Slovinský básník „Medvěd“ zmizel náhle
z literárního obzoru. „Slovenski Narod“ vyslovil po-
dezření, že ho biskup někde vězní. Věc se vyjasnila
Biskup dal churavého básníka do sanatoria v Dol
Rakousích a platí naň 200 K měsíčně
* V Záhřebě úsilovně sbíraji na pomník bi-
skupa Strossmayera, v Lublani na pomník
E Valenčičeo
Andrejev
Lu
Biskup
Strossmayer
Dila
Lublaň
Dolo Rakousy
Záhřeb
Slovenski Narod
25
article
Prešernů v. Přední pocla slovinský má dosud ne-
Prešernů v. Přední pocla slovinský má dosud ne-
patrný pomníček na Bledu a náhrobek v Krani.
Petrohradská akademie věd vyprácovala ob
sáhlý referát o svobodě tisku a předložila mi
nisterstvu k úvaze. Sestavila i projekt lepší registrace
vyšlých děl a úpravy zákona o povinných výtiscíeh
* Mneho cenného materiálu pro slavistu obsahuj
Pypinovy paměti, otiskované v letošním „Věsi
níku Jevropy.
„Propuštěný“ professor konservatoře petro
hradské, skladatel Rimskij-Korsakov, autor
„Sněguročky“ a j. děl hudebních, byl za premiery
opery „Kaščej bezsmertnyj“ předmětem demonstra-
üivních ovaci.
* V knihovně carské akademie věd olevřena vý-
stava děl slavného ruského malíře A. A. Popov
rodáka Tulského, nar. 1832, 1 1890.
* Polonofobie vlády pruské nabírá už formu
psychopathickou. Z obavy, že by herečka Popla wská-
Morská mohla míti velký úspěch a roznítiti diváky
zakázala vláda její pohostinské hry v Poznani. Do 2
hodin ji z německé říše vypověděla.
Rusín, universitní professor lvovský dr. C.
Rimskij
Korsakov
Kaščej
Popov
Popl
Rusín
doktor
Bled
Kran
Poznaň
petrohradský akademie věda
carský akademie věda
26
article
Studzinskij měl v krakovském „Slovanském
klubu“ přednášku o počátcích rusolilského ruchu mezi
rakouskými Rusíny. Přednášku opřel materiálem po
sud nepoužitým, korrespondencí lvovského professora
Jakuba Golovackého, propagátora rusefilských idei
mezi Rusiny.
* V Krakově v nejbližší době rozhodovali se bude
o zadání městského divadla na tři léta.
Z řady kandidátů největší naděje má básník Stan
Wyšpiaúski, režisér lvovský Solski a dosavadní ná-
jemce herec Kotarbiňski
* V krakovském divadle s velkým úspěchem hraje
se předposlední drama Gorkého „Letníci
(Dačníki)
* Mí. Pervuchin oliskuje svě vzpomínky na A. p
Čechova. Pobyt na Jaltě, v Moskvě i jinde otravo-
vala Čechovu zvědavost obecenstva. Nebylo dne, aby
jeho villu neokukovali hosté, nechodili za ním po ná-
břeží. Intervieweři vtírali se k němu ve dne, v noi
a jakkoli Čechov často si stěžoval, neměl přece dosti
energie vzepříti se.
Slowianin.
Studzinskij
Rusín
Golovacký
Wyšpiaúski
Kotarbiňski
Gorký
Letník
Dačníki
Pervuchin
Čechův
Čechov
Krakov
Jalta
Moskva
27
article
Z cizích revuí-
28
article
* K autorové epidemii! Redakce berlínského tý-
denníku zeptala se svých čtenářů, koho má kdo za
svého miláčka v literatuře a v umění. Došlo
9762 odpovědí.Tedy pravý dav hotový na pokyn!A
odpovědi také svědčí o stálém ruchu, moci hesla.
Z dramatiků nejvýš ceněn Ibsen (7863 hlasů), z histo-
rických maliřů Menzel (6561), z humoristů W. Busch
(5054), z lyriků Lilienkron (3355), z genrových malírů
Knaus (2397), ze sochařů Max Klinger (2342), z herců
Kainz (2072), ze zpěváků Destinnová (1976) (1), z ka-
rikaturistů T. T. Hcine (1714), ze skladaterů operních
Humperdinck (!) (1643, z romanopisců Froussen
(1399), ze symfon. skladatelů Grleg (1021), z houslistů
Sarassate (407) atd.
* Dvojí fiasko potkalo rod d'Annurziů při
premiéře nové hry „Pod svícnem tma“. Otec utrpěl
porážku jako autor, syn jako debulant na sceně.
* Něco pro divadelní všehohlty! V „Deutsche
Rundschau“ studie A. Brandla o způsobu „jak hráti
Shakespeara p
* Pro městskou knihovnu v Düsseldorfu někdo
koupil za 12 tisíc marek knihovnu Heinových
spisů a děl, pojednání a brožur o Heinovi a knihov-
ně odevzdal — darem.
Došla
Ibsen
Menzel
W Busch
Knaus
Klinger
Kainz
Destinnová
T T Hcine
Humperdinck
Grleg
d ' Annurzia
A Brandl
Shakespeare
Heinův
Hein
Düsseldorf
Deutsche Rundschau
Froussen
30
article
* Mezi svými. Povídka z dávnověku Čech o
Vítězslava Unzeitiga. Dilo II. knižnice »Dět
ského Máje, který pořádá a vydává Frant. Hrn
číř, učitel v Nymburce, za redaktorské zodpověd-
nosti Jos. B. Zápotočného v Rokycanech.
*Hlubiny. Román od dram. spisovatele Adolfa
Brabce. V nákladu a tisku dvor. knihtiskárny A.
Landfrasa syna v Jindřichově Hradci.
* Mistra Jana IIusi Sebrané spisy. V no-
vou češtinu převedl Milan Svoboda. Úvody a
vysvětlivkami opatřil dr. V. Flajšhans. Seš. 42.
Vydává Jos. R. Vilimek v Praze.
* Slovenci v šomodski županiji na
Ogrskem, Zgodovinska, narodopisna in književna
črtina. Napisal Anton Trstenj ak. V Lublani
1905. Narodna tiskárna. Zajímavá, bystře psaná
studie o slovinských osadách v Uhrách, kde žije
přes 70 tisíc Slovinců.
*K. Ostarzewski-Baraňski: Z Dorzecza
Weltawy. Lwów. Z Drukarni M. Schmitta. 1905.
Unzeitig
František
B Zápotočný
Brabec
A Landfrasa
Jan Rus
Svoboda
doktor
V Flajšhans
R Vilimek
Trstenj
Baraňski
M Schmitt
Čechy
Nymburk
Rokycany
Jindřichov Hradec
Praha
Lublaň
Uhry
Narodno tiskárna
Z Dorzecza Weltawy
31
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Universilní kursy učitelské Zejtra v sobotu p
4. hod. odpolední zahájí univ. docent p. dr. Stan.
Růžička v posluchárně hygienického ústavu na
Bojišti pokračování svých přednášek o školní
hygieně.
Jednota učit. »Komenský« pro Prahu a okoli má
v ponděli dne 8. května o půl 8. hod. večerní
v kreslírně měšťanské šeoly ve Vladislavově ulici
spolkovou schůzi. »0 Bedřichu Schillerovi« promlu
doc. pan dr. J. Krejčí.
doktor
Stan
Růžička
Komenský
Schiller
J Krejčí
Praha
Vladislavův ulice
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Tenorista Julins Bochníček, člen dvorní oper
maďarské zmizel v noci na včerejšek z Pešti a už
prý se tam nevrátí. Dle dopisu, jejž zaslal maďarskému
redaktorovi, byl prý nucen co nejrychleji z Pešti se
vytratiti, protože správa tamější dvorní opery otálela
s obnovením jeho smlouvy. Gáže měl Bochníček
v Pešti 22.000 K ročně. Reditelství bylo prý ochotno
obnoviti jeho smlouvu příštím rokem, ale předseda
ministerstva zdráhal se podepsati v době přechodné
kontrakt s tak velikým služným. Julius Bochníček
vydal prý se na cestu do Ameriky k vyzvání ředitele
Córieda, který mu slibuje značné důchody. Jak po-
vědomo, působil Julius Bochníček před léty jako
chorista a později jako lyrický tenor pod pseudony-
mem Julius Laubner při německém divadle v Praze.
Julins Bochníček
Bochníček
Julius Bochníček
Córieda
Julius Laubner
Pešť
Amerika
Praha
33
article
Z nenadání zmizel a objevil se ve Štělíně jako ka-
pelník. Porušiv tam za nedlouho smlouvu, vrátil se
opětně do Prahy i býl angažován na Národním di-
vadle, kde záhy si získal hojnost obliby. Ale za krátko
odjel nepozorovaně do Pošti, kde byl přijat za velmi
příznivých podmínek, ačkoli Nár. divadlo pražské
právo své reklamovalo. Bochníček omlouval se tehdáž.
že byl nucen opustiti Prahu, protože mu z Pešti uči-
nili skvělé nabídnutí. Nyní zmizel z Pešti, jako ze
Štětina a Prahy
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraj
se po třetí komedie »Manže!« od Annie Vivant
s pí. Benoniovou, sl. Grégrovou, pp. Želenským, Vo
janem, Hašlerem a Viesnerem v hlavních rolích
dnešní představení připadá 3. čtvrtce předplatitelů
(čís. běžné 183), na kterouž záměnu pp. abonent
zvláště se upozorňuji. Zejtra budou dvě představení
odpoledne pro studentstvo Zeyerova historická tra
gedie »Doňa Sanča«, k níž možno koupiti vstu
penky u denní pokladny již dnes, a na večer opera
»Braniboři v Čechache (2. čtvrtka předpla-
cení), kterouž zahájen bude Smetanův cyklus.
Bochníček
Štětina
Manže
Annie Vivant
Benoniová
Grégrův
Želenský
Hašler
Viesner
Zeyerův
Sanča
Smetanův
Praha
Pošť
Pešť
národní divadle
národní
národní divadlo
34
article
Také pozejtří bude se hráti dvakráte; odpoledn
o z1/4 hod. jako slavnostní představení pro dělnictvo
národně sociální Kovařovicova opera »Psohlavcie;
před touto přednese p. Želenský proslov od A. E. Mu-
žika. Na večer bude slavnostní představení na počest
40letého trvání Spolku architektů a inženýrů v král.
českém a sehrány budou o něm Vrchlického veselo-
hra »Soud lásky« a Dvořákova opera »Tvrdé
palicec; představení zahájeno bude Smetanovou
slavnostní ouverturou a proslovem Jar. Vrchlického,
jejž přednese pí. Kvapilová. Hráti se bude mimo
předplacení. V pondělí bude druhé předslavení z cyklu
Smetanova, opera »Prodaná nevěsta« s panem
Mařákem poprvé po jeho dovolené v úloze Jeníkaa
sl. Bobkovou v úloze titulní. Na úterek jest ustano-
veno slavnostní představení v paměť stého výročl
úmrtí Schillerova; provedena bude básníkova »Marie
Stuartovna«, nově obsazená a zcela nově sceno-
vaná. Titulní roli bráti bude poprvé pl. Kvapilová,
královnu Alžbětu opětně pí. Laudová, Hanu Kennedy
pl. Danzerová. Leicestra poprvé p. Vávra, Mortimera
p. Vojan, Talbota p. Řada, Burleighe poprvé pan
Želenský, Paulela poprvé p. Steinsberg. Melvila po-
prvé p. Janeman a Davisona poprvé p. Hašler. Slavná
iragedie Schillerova, jejíž režii má dramaturg pan
Kvapil, provedena bude tentokráte se všemi svými
scěnami, beze zkratek dříve obvyklých. Přihlášky
přijímá denní pokladna. Na neděli dne 14. t. m. od-
poledne chystá se Jiráskova hra »Gero«, ke kte-
rémuž představení ohlášena je návštěva lužických
Kovařovicův
Psohlavcie
Želenský
Vrchlický
Dvořákův
Smetanův
Kvapilová
Mařák
Bobkův
Schillerův
Stuartovna
Laudová
Hana Kennedy
Danzerová
Vávra
Mortimer
Vojan
Talbot
Paulel
Steinsberg
Melvile
Janeman
Davison
Hašler
Kvapil
Jiráskův
Gera
spolek architekt
královna Alžběta
35
article
Srbů.
Srbů.
+ Lidové dvadlo „Urania“ v Praze VII. Jako
45 hra v předplacení hraje se dnes „Boj všem ženám“
Veselohra o 5 jedn. Napsal R. Kneisl. Přeiožila E.
Pešková. Režisér Bohd. Lachman. Začátek o 7. hod.
večer. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. drány.
Zejtra provedeno bude Šubrtovo nistorické drama
„Probuzenci“, jemuž předcházeti bude proslov z péra
K. L. Macháče a živý obraz, arranžovaný režisé rem
p. V. Spurným. Začálek o 248. hod. več. Ceny míst
poloviční.
+Z kancelále smíchovského divadla. Dnes
hraje se Hervéova operela „Mamzel Nitouche““ s pl.
Ziegierovou v titulní úloze. Zejtra v sobotu hraje se
ve prospěch železničních zřízenců v král. českém Kaň-
kovského obraz ze železničního živola „Povinnosl“.
Poněvadž minulé neděle bylo zimní livadlo při obou
představeních (cdp. hrán „Služebník svého pána“a
večer „Vlast“) úplně vyprodáno, budou se v neděli
7. května obě tyto hry při snížených cenách opakovati.
V areně bude odpol. vypraven populární vaudeville
„Pasť na muže“ v novém obsazení damských úlo
a večer opakovati se bude „Cirkusačka“
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradecli.
Dnes hraje se při malých cenách po 80. „Pražské
švadlenky“. Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slov
napsal O. Faster. Zejtra při malých cenách „Meteo
— děvče s třemi spodničkami
Srba
R Kneisl
E Pešková
Lachman
Šubrtův
Macháč
V Spurná
Hervéův
Nitouche
Král
Fraško
O Faster
Praha
Pištěkův lidový divadlo
36
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Skvělý požilek připraven posluchač-
stvu ve člvrtém večeru Českého komorního spolku.
Nejen že České kvartetto sehrálo se svrchovanou do-
konalostí Mendelssohnův kvartett z Es-dur (s roz-
košnou kanzonettou, jako z nejjemnějších vláken snu
letní noci stkanou) a Haydnův z D-dur (op. 64, č. 5).
kterýž přes veškeré úctyhodné stáří zářil věčným mlá-
dím své usměvavé radosti, jasem své nenynoucí klas-
sické čistoty, ale slyšeli jsme tu ve výborné reprodukci
nově plepracovaný kvintelt Vitězlava Nováka, s pl.
Marií Beltelheimovou-Timoniovou u klavíru. Tuším,
již po třelí přistoupil Novák s opravnou rukou
k svému mladistvému dílu, avšak péče ta o zdokona-
lení vlastního výtvoru nevybila se na prázdno. Po-
slední recensí jeho klavírního kvintettu dostává ko-
morní literatura naše dílo, které náleží k nejkrásnějším
klavírním kvinteltům vůbec. Je to nyní mistrovský
kus, mohoucí směle jíti svělem. Ke střední větě, ča-
rovným to variacím na staročeskou píseň milostnou
z 15. století, plným bystroduché polyfonie, neobvyk-
lých harmonií a při všech umělostech přece nejvrouc-
nějšího citu, druží se nyní důstojné věty krajní, od-
povídající pokroku skladatelova smělého vývoje. Prvé
allegro má celé mocné, vášnivé vření Novákova ducha,
Mendelssohnův
Vitězlava Novák
Beltelheimová
Novák
Novákův
Český komorní spolek
esodur
Timoniova
Haydnův z Ddur
37
article
vzmach, kontrasty a gradaci. Thematika je tu plna
síly a umu; neztrácí se ani v žádném chaosu, aniž
opět v pouhé hře zvukově, naopak stále vše krásně,
plasticky a sytě zní a stále vše má svůj myšlenkový
význam, svou citovot. vzpruhu, Ba erupci, která
v krásně zpívaných melodiích strhává do svého víru
cit posluchačův. Finale jest nejenom nadepsáno, ale
také zní „slovácky“. Bujný národní tanec chytne
nás do svého reje, má originalitu, ztepilost a křep-
kost, oheň a resolutnost rasy. Svéráz národní spojuje
se tu s vyspělou technikou skladatelskou v ladný umě-
lecký celek. Vítězslav Novák je zlatá hlava mezi na-
šimi mladými skladateli. Jeho vývoj byl nejpracnější:
mnoho trudů, mnoho bouří a hledání; ale jaké zrají
dnes plody na tom štěpu, který ssaje mízu z národ-
ního svérázu a zpevnil se a osamoslatněl v tvůrčích
zápasech s uměním!
Koncert Soukromého spolku ku podporování do-
mácích chudých v Praze měl hostem virtuosa na
housle p. Artura Hartmanna. Ušlechtilý, půvabný tón,
dobrá škola a vkusný přednes vyznačovaly umělce.
kterýž ve Vieuxtempsově čtvrtém koncertě rozvinul
dosti virtuosily, v Bachově „Chaconně“ pak i dosti
intelligence, celkem však nerozehřál obecenstvo hou-
slovou virtuositou dneska již přesycené a na zářivější
zjevy technické z domácího pěstění Ševčíkova zvyklé.
Novák
Hartmann
Vieuxtempsův
Bachův
Ševčíkův
Praha
38
article
Zdisciplinovaný orchestr konservatolní zopakoval za
svědomitého vedení prof. z Kaänů čtyři nejzávažnější
čísla z Beethovenova balelu „Stvůry. Prometheovy
a sehrál Dvořákovu symfonii z Es-dut (op. 10), čí-
tanou za první, která sice ještě jeví kvašení se z živlů
cizích, ale již také tolik má svěrázného a ve své
oekonomičnosti opravdu symfonicky jadrného, že vždy
bude poutati, nejen se stanoviska historického jako
vstup k nádherné symfonické tvorbě mistrově, ale
vlastní cenou svých svižných, ba útočně svěžích
myšlenek.
Ušlechtilou ideou jsou lidově koncerty „Klubu
přátel dělnictva“, kteréž potkávají se, jak nedělní od-
poledne v Rudolfinu osvědčilo, s velkou oblibou ve
svých vrstvách. Bohatý pořad, ztlumočený výborně
Českou Filharmonií (dirigent dr. Zemánek) a Hlaholem
(sbormistr p. Piskáček, při provedení vlastní skladby.
ballady „Krásná Marije“), také plně zasloužil
toho úspěchu. Zdál se nám na svůj účel až příliš la-
bužnicky sestaven. Ukázka z nejmladší lvorby Dvořá-
kovy („Tragická ouvertura“) vedle zjevů nejnovějších
a modernisticky nejrafinovanějších, symfonických bá-
sní Vít. Nováka („Pohádka o věčné touze“) a Jos.
Beethovenův
Prometheův
doktor
Zemánek
Piskáček
Marija
Vít
Novák
Rudolfinum
Jos
Český filharmonie
Hlahol
o věčný touha
39
article
Suka („Praga“), není-li to pořad spíše pro hudebního
gourmanda, ucho zvyklé okoušení nejexquisnějšícha
nejprotilehlejších dojmů, nežli pořad výchovné ten-
dence, který by z hudby naší i z jednotlivých mistrů
jejich měl přinášeti v postupném vývoji to nejtypi-
čtější? Což ovšem nemá býti výtkou, jako spíše po-
kynem pro budoucnost.
Neblahého výročí Dvořákovy smrti vzpomenuto
téže neděle več. „Dvořákovým koncertem pěvectva Velké
Prahy“. Sešly se tu čtyři župy pěvecké, aby pečlivými
výkony oslavily památku genia. Hlahol zapěl vedením
p. Ad. Piskáčka — který však jednotlivé momenty
mohl ještě plastičtěji vyzvednouti — první větší dílo
mistrovo, jímž kdysi vítězněji pronikl a v širších vrst-
vách stal se známým, hymnus „Dědicové Bílé Hory“
na báseň Hálkovu. Smíšený tento sbor dosud působl
svým vzletem, lapidárním výrazem a vroucností vla-
steneckého zápalu, kterýž skladateli vnukal ty my-
šlenky hymnické síly. Sklonem k smetanismu zajímal
nás smíšený sbor „Hymna českého rolnictva“ na slova
Pippichova (župa podvítkovská, řízením B. Sequensa).
Další vokální program tvořily úryvky ze „Slabat
Mater“ (župa podbělohorská, sbormistr A. Hychlík)
a první díl z oratoria „Svatá Ludmila“ (župa středo-
česká, nesoucí jměno Dvořákovo). Nejsem zaujat pro
uvádění fragmentů, snad mohlo se pěvectvo usjednotiti
raději na provedení některého velkého vokálního díla
celého, a součinnost všech čtyr žup mohla pak. ta-
kovému provedení dodati ráz mimořádné události.
Než pečlivost přípravy a zdar provedení nelze upříti
žádnému číslu. Koncert vyspěl na povrch mladého,
nadaného dirigenta v osobě koncertního mistra České
Filharmonie, p. Mil. Zuny. Dirigoval i „Husilskou“
a „Polednici“, i „Sv. Ludmilu“ pevně, s elegancía
temperamentem.
Suk
Dvořákův
Piskáček
Dědicová
Hálkův
Pippichův
A Hychlík
Ludmila
Zuna
Praga
Velká Praha
Slabat Mater
Český filharmonie
Bílá Hora
župa středa
40
article
Instituce studeniských koncertů, tak blahodárná
ve svém výchovném poslání, spokojila se tentokrá
opakováním Doušova duchovního koncertu s Bacho-
vým „Magnificat“ jako hlavním hřebem pořadu.
Pokročilá saisona jevila na oba posléze uvedené
koncerty svůj vliv. Zviáště při memoriálu Dvořákově
nesli jsme prázdnotu sálu trpce. Ale nebylo vinno
též nedosti čilé arrangement?
+ »Hlabol« pražský koná dnes přesně o 6. hod.
večer pravidelnou zkoušku se sborem damským, o ho-
dinu později společně s mužským sborem Ježto mše,
jež právě se sluduje, v nejkratší době nacvičena býti
musí, žádá výbor o četné účastenství. Veškeré dopisy
pro »Hlahol« buďtež až do odvolání zasílány do Mě-
šťanské besedy v Praze, kamž místnosti spolkové
počátkem tohoto měsíce přeloženy byly.
Pěvecké a hudební sdružení »Smelana«v
Praze má mimořádnou valnou hiromadu v sobotu,
dne 6. května o půl 8. hod. večerní »U saského
dvora«.
+ Zpěvácký spolek »Škroup«. Dnes důležilá
zkouška »U Helmů«. Dámy o 7., paní o 8. hod.
+ Zpěvácký spolek »Bendl« na Lelné cvičí dnes
v pátek 5. května »U Moskvy« od 8 hodin večer.
+ Pěvecký spolek »Dalibor« v Slaném uspořádá
koncert v neděli dne 7. května ve dvoraně »U bílého
beránka«. Hudební čásť provede kapela p. Zábran-
ského a členové »Dalibora«. Začátek o půl 8. hod.
+ Sdružené spolky Vesna, Balibor a Dalibor
Hožicích pořádají dne 7. května v divadelním sáleo
8. hod. več. Dvořákův koncert ve prospěch postavení
pomníku mistru Antonínu Dvořákovi v Hořicích.
+ Ze Strakonic. (Koncert.) V sobolu dne .
května koná se ve dvoraně spolkového domu koncert
odboru Národní jednoty pošumavské ve Strakonicích
za spoluúčinkování orkestru Filharmonie a kroužku
pošumavských tamburašů. Začátek o půl 8. hodine
večer.
Doušův
Dvořákův
Škroup
Bendl
Dalibor
Balibor
Dalibor Hožice
Dvořák
Bacho
Praha
Helm
Moskva
Slaný
bílý beránek
Hořice
Strakonice
Hlahol
zpěvácký spolek
pěvecký spolek
spolkový dom