ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 52e92870-78e8-11dc-96c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 40 celkem · entity: org 27, person 219, place 80, work 13
1 masthead
5. května 1905. Císlo 122.
2 masthead
NÁRODNÍ LISY.
národní Lisa
3 masthead
Strana3.
4 article
nadají se všedního dne velké nebo malé parníky k denním a nočním výletům za velmi výhodnou cenu. V květnu zadají se též parníky k dopoledním výktům aneb ku prohlídkám zdýmadel a komorových plavidel na trati Praha — Klecany.
Klecan Praha
5 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Z Vídně, 4. května. (C.-B.) Dnes konala se z trásného počasi obvyklá jarní vojenská přehlídka na Šmelcu za vrchního velem sborového velitele hr. Uexkul-Gyllenbanda, které se zúčastnili četní arci- věvodové a arcivévodkyně a diplomatický sbor. K 9. hodě přijel císař se saským králem. O 1/211. hodině byla slavnost skončena a panovníci odjeli do dvor- nlho hradu. Přehlídky zúčastnilo se 35 praporů pěchoty a myslivců, 10 škadron jízdy, 5 dělostřeleckých pluků se 92 děly, 4 selniny a 6 škadron vozatajstva se zdra- votním oddělením. = O nedávno zesuulém slavném hvězdáři Stru- vervi, vypravuje se hezká historka. Struve pozván byl kdysi k velkoknížeti Michalovi, bratru Alexandra I.
Struve Michalus Vídeň Str
6 article
Ienec nemiloval nekonečných hostin, ale neviděl židného vyhnutí a musil jíti. Všichni důstojníci pe- bohradské posádky a carovy osobní stráže, jakož i nejvyšší hodnostové dostavili se v plném lesku,v ndherných uniformách, takže Struveovi, který přišel v jedlnoduchém občanském svém šatu, bylo v této společnosti nevolno. Uchýlil se stranou k oknu, aby co nejméně byl pozorován. Velkokníže Michal, když prošel řadou uniformovaných, spatřil jej, an krčí se v koutku. Aby mu dal na jevo svou přízeň, povolal jej k sebě a po delší dobu s ním rozmlouval. Struve, zezvyklý etiketě dvorské, počínal si při rozhovoru ntobratně. Každé chvíle jinak se postavil, strkal nce do kapes, brzy za záda. Důstojníci ohrnovali nad ním nosy a někteří docela výsměšně se o něm pro- nesli. Velkokníže Michal zaslechnuv jednu uštěpačnou poznámku mladšího důstojníka, vyžádal si tichoa promluvil takto: „Mějte, prosím, pánové, ohledy s mým přítelem a velikým učencem Struvem. Jak víle, jest znamenitým astronomem a proto jest nyní lolik zaražen a v rozpacích, když vidí kolem sebe plno hvězd a přemnoho z nich na nepra- vém mistě..“ Od té doby Struve, jenž častěji zavílal ke dvoru velkoknížele, nebyl více předmětem pesmněchu.
Michal Struve
7 article
= Zajímavý telegrafický pokus vykonán byl v noci na dnešek u příležitosti mezinárodního sjezdu železničního ve Washingtonu. Pět minut před dva- táclou hodinou půlnoční všemi směry odeslá ny te- kegrafické depeše, označující přesně čas, kdy na ap- porátu odklepány. O půlnoci práce telegrafistů skon- čena. Určitě slanice telegrafní v Evropě, Asii, Austra- lii a Arice dožádány pak, aby přesně sdělily, v kolik bodn a minut první znamení depeší obdržely. Na zikladě loho sestavena bude podrobná zpráva o roz- lu času jednollivých míst světa. = Nový japonský ostrov. Japonsko, říše deseti íc ostrovů, obohaceno bylo o nový ostrov, zí- shaný nikoliv válkou, nýbrž cestou míru. Následkem pečmořského vulkanického výbuchu ve skupině ostrovů boninských objevil se nový ostrov značných rozměrů. Nový ostrov má obvod 4 kilometrů, na jižní srně ohraničen jest příkrými skalami, pokrytými jstě lavinou. Na severu jest jezero, jež mělo při pří- chodu sousedních, ostrovanů ještě vřelou vodu.
Washington Evropa Asie Arica Japonsko
8 article
= Ztrnutí šíje. Z Opavy se telegrafuje: Počel všech ošetřovaných osob, onemocněvších ve Slezsku ztrutím šíje, byl koncem dubna 35. Přivedené jso- lace a desinfekce dalšímu šíření nemoci účinně vzdo- rují. — Ze Štyrského Hradce se oznamuje: Zprávy časopisecké o nových případech ztrnutí šíje se dle úřadního vyšetření nepotvrzují. Časopisy jmenované osoby přijaty byly do nemocnice pro jiné nemoci. — Z Vídně se sděluje: 13letý Josef Neuwirth, který před pěkolika nedělmi onemocněl ztrnutím šíje a ošetřován byl v dětské nemocnici, propuštěn byl z ní nyní úplně uzdraven. Také děvče Kamila Kurzova, nemocí touto zachvácená, vyvázla již z nebezpečí a bude v několika dnech z nemocnice propuštěna. — Ve Lvově zemřei ztrnutím šíje poštovní officiál Ludvík Ling. Ve Lvově onemocněly ztrnutím šíje dvě děti. — Z Opavy: V Drahomyšlu onemocněla 16letá dcera továrního dělníka Josefa Ochodka ztrnutím šíje a zemřela. — = Loupežná vražda provedena byla v noci ze dne 6. na 7. dubna na silnici u Dachova v Bavorsku. Welnák Jiři Zotz z Riedu vypravil se dne 6. dubna odpoledne s povozem do Mnichova na výroční trh a vzal s sebou asi 100 marek. V Dachově koupil seno a vyplatil za ně 87 marek. Na další cestu vydal se z hostince, v němž se zdržel krátce po půlnoci, ale do Mnichova nedojel. O jedné hodině v noci byl na silnici ve vzdálenosti 2 kilometrů od Dachova pře- paden neznámým mužem, sražen ranou tupým před- mětem do hlavy k zemi, zraněn pak na hlavě a v obli- čeji a oloupen o vše, co při sobě měl. Zotz nenabyl již více vědomí a do rána zemřel.
Neuwirth Kurzův Ling Ochodek Zotz Opava Slezsko Vídeň Lvov Bavorsko Ried Mnichov Dachov Štyrský Hradec
9 article Z literatury.
Z literatury. Pa h a- 22 — Vzpomínka z německých mořských lězní. V lázeňském domě bylo všude na ná- pdném místě vyloženo skvostně vázané a ná- dherně vypravené dílo o Pešti a Uhrách. Psané v několika řečech, vypravené dokonalými foto- grafiemi mělo nezastíraný účel přilákat pozornost mezinárodního proudu cestovatelů, který rok za rokem rozlévá se hojněji po Evropě, svést jej z obchodních, kulturních i politických příčin do hlavního města maďarské země. Bylo mi tehdy Ito, že tam nenacházím aspoň nějaké skromné dílo o naší Praze, — a neodvážil jsem se ani, pomýšlet na dílo, které by vyhovovalo ještě jiným požadavkům, než pouhé, byť i umělecky vypravené reklamě. Tím vděčněji dívám se na dílo, které právě vydal pan Hantich, a které neobyčejně dobře plní úkol, dosud nesplněný, jejž dávno měl vykonati naše literární veřejnost, poskytuje aspoň z části cizině o nás informaci, která je nutna, chceme-li, aby cizína věnovala naší kulfuře větší pozornost a měla pro ni správnější pochopení než dosud. Hantichovo francouzské dílo o Praze, mluvíci o hlávním městě českém po stránce historické, umělecké a hospodářské, je psáno s takovou láskou, je vypraveno tak uměleckya opatřeno tak krásnými reprodukcemi pohledů, předmětů uměleckých, obrazů atd., že vzbudí jistě pozornost nejen u obyčejných turistů, ale i lídí uměleckého citu. Ernest Denis, pozoru- hodný historik francouzský, jenž tolik zabýváse dějinami českými, pochopil důležitost díla a na- psal k němu předmluvu plnou srdečné sympati ku Praze a opravdového uznání pro autora.
Hantich Hantichův Denis Pešť Uhry Evropa Praha lázeňský dům
10 article
Nepochybuji, že cizina bude ochotna uznat dobré stránky publikace, že ráda bude se zní informovat, že dá se ráda pohnout obrazy tuziem k hojnější návštěvě Prahy a čtením ráda nspraví si tak mnohý naivní ještě a ne- správný názor o naší minulosti, o naší kultuře a našem životě. Bude však také potřebí, a to je důležito, aby i naše česká veřejnost věno- vala dílu pozornost. Nemůžeme žádati na ci- ziné — mužové tak osvícení jako Denis jsou jen výjimkou — aby sama ze sebe dávala im- puls k interessu o publikace takové, jako je přítomná, nebo jako jsou Lülzowovy České dě- jiny. Je potřebí, abychom sami starali se, hor- livě a obětavě, o hojně rozšiření všudy tam, kde je naděje, že věc dostane se do rukou mnohým a takovým lidem, jichž interess by mohla vzbudit. Bylo by to vděčným a krásným úkolem nejen rady městské, ale i našich vel- kých bank a podobných ústavů, kdyby — spo- jujíce třeba národní účel s vlastní, obchodní reklamou, kterou by připojily — postaraly se rozšiřiti knihy takové do světových míst lázen- ských, do velkých finančních ústavů, s nimiž jsou ve spojení, jež mivají velmi nákladně zři- zené a krásnými publikacemi opatřené míst- nosti pro cizince — krátce, aby ujaly se knihy a přispěly k účelu, který chee plniti a po stránce literární i umělecké také plní — šířiti znalost našeho života za hranicemi a sbližovati nás tak s kulturním životem Evropy.
Denis Praha Evropa Lülzowův Český da
11 article
České spisy-
12 article
* Lothar Suchý: Kniha lyriky. V Praze. nákl. družstva Máje. 1904. Upoutá ihned silným rázem lidské jednotky klerou vyjadřuje, ale v prvých dvou oddílech ne- vítězí. Neběží ani tak o zevní formu, ale obsah Všecko intimné, rodinné city, záležitosti rázu jedi- nečného, jichž siluaci ani nerozumíme, zpověď vilné žádosti, stíny zneužitých žen, zcela nebásnická, pu- dová nálada tělesnosti. Teprve pozdní pykání a vý- čitky svědomí jsou schopny pravé emoce. Zcela něco jiného jsou básně oddílu třetího a čtvrtého, Modlitby publikánovy a Cestou životem Obsah je cenný, lidsky důležilý, forma šťastně přilehavá. Velice zajímav verše. Představují denník básníka-vojika, jejž trudy vojenské prosy vypudily z tělesnosti do duchovnosti. přinutily jej soustředit se, prověsti vnilřní výpravu do boje za štěstí ryzejší, v povznešení vyrovnané duše. Viastně kus veršováné Iilosofie pravé, všcobecně lid- ské, která začíná bolestmi záporů, pochyb a nevěry. vrcholí bojem mezi ženou a Kristem, a končí nábožen- stvím nového života. Tuto touhu po novém životě. po vydatnějším a významnějším úkolu, v němž by se výboj onergie vítězně provedl, veliký a uchvacující stesk předčasně ohroženého života, jemuž se cíl v dálce ztrácí, vyjadřuje oddíl čtvrtý bá snicky tak opravdově, že sám platí za celou sbírku. * Otakar Červinka: 1848. Román a skutečnost z pamětí našich otců. Nákl. F. Šimáčka v Praze, 1900.
Lothar Suchá Krist Červinka Šimáček Praha
13 article
Ročník pětatřicátý Šimáčkovy „Libuše“ učinil dobrou trefu Červinkovým spisem. Nezáleží tak na románu, jako na zajímavé pravdě jeho obsahua zvláštní, milé citovosti, kterou čtení ctihodných pa- mětí vzbuzuje. Asi už ne v každém! Moderní vlna navěžila strmou hráz mezi náladou slavné vzpominky a vystřízlivělou přítomností. Bylo by však nedobře, aby se dalo tradici ruchu tak pamálného uluchnouti. Román Červinkův je v prvých dvou částech kronika více rodinná, srdcím členů drahocenná, posvátná. Vy- bledlé listy, zažloutlé památky na jasný den hlučného lrhu literárního vynesené jakoby se cbvěly o svůj pel před dotykem frivolné zvědavosti. V prvé části vystupuje z kraje obzoru dávné doby buditelské starý kmet Červinka, vyznání českobratrského, rychtářa písmák. Vypravování prostě, kronikářské, tichounce idyllické. Po něm živě rázným krokem syn jeho Václav, doktor Červinka a budící se Praha. Na obra- ze objeví se památný Ostředek, František Čech, otec básníka Svatopluka, a přípravy k osudnému dramatu svatodušnímu. Líčení je napínavé, a co zvlášť platí, plno údajů i zpráv zcela nových, které nesměly zajíli v prachu archivu rodinného. Zprávy o chování se studentů znějí zle. Kapitola 12. (str. 197 a další) líčí scénu u Vindišgréce dle pramene dosud skrytého. způsobem novým. Na str. 202. nová zpráva o původu řeže, na str. 207. zajímavá zpráva svědecká A. Pod- statného. Dosud bývalo právě c nejdůležitějších vý- stupech mluveno tajuplně a povrchně, jakoby se mohlo, ale nechtělo. Zde u Červinky se vypravuje vše určitě, pokud se ovšem ví. Líčení barikádového boje je svěží, velkolepé vybavení. Takovou knihu si rád přečti, český člověče! Škoda, že byla uzná na potřeba pseudonymů! Vbk.
Šimáčkův Libuše Červinkův Červinka Václav Čo Svatopluk Praha Ostředek svědecký A
14 article
* Leda: Pohádky pro velké a malé děti. Nákl G. Dubského v Č. Budějovicích. 1904. Kniha pozoruhodného obsahu i směru, dobrého jádra myšlenkového i uměleckého. Možno beze všech přeháněk sem tam srovnávati i s Andersenem, aěkoli nechce napodobovati, nýbrž obstáti samostatně. „Pohádková královna“ je vlipná povídka. Pomocí po- hádky provedené vítězství elegantního milovníka nad zdráhavou, zpupnou kráskou. „Black“, vtipná satira na velikášství, nesmyslný kult sportsmanů, na česko- německé poměry, spolu karikatura zuřivého zpravo- dajo interviewera. Kousek dobrého jádra, Nejlepší číslo asi „Peklo v konkursu“. Slchy na špatnost lid- skou, pravda žalná, na čertovinu v liferatuře, jakýsi přehled dějin novověkých. Vlip na vtip. „Slunečný král“ a „Poslední válka“ mravoučné pohádky rázu andersenovského. „Kadeř“, pohádka mládí, pokus o skutečnou poesii elegickou. „Na výspě“ pohádka sláří, idylla sentimentálná. Velmi dojme „Pohádka o mamince“, pěkného umění jemných nápovědí. Také „O chudém králi“ je platný kousek mravoučné poesie. pln půvabu pohádkové naivity i pravdy. Zbývajícím čtyřem pohádkám je nějak těžko přijíti na chuť. Ale, co uvedeno, stačí na důkaz, že je Ledova síla dobrá spis cenný, ač pro děti právě není. Spíše pro čte- náře, který rád myslí. Vbk * Maxim Gorkij: Ztracení lidé. Stařena Isergil. Mákar Čudra. Z ruštiny přeložil Jan Wagner. Spisů M. Gorkého díl III. Nákl. Fr. Hovorky v Praze, 1905.
G Dubský Andersen Black Gorkij Ztracený Wagner M Gorký Hovorka Č . Budějovice Praha
15 article
„Ztracení lidě“ líčí známý svět Gorkého, bosáky. s nebývalou silou soustředěnosti a názornosti. Uká- záno ubožáctví vší silou své příčinnosti, počelnost i životnosti. Kolem nahodilého střediska, kolem sebe- vědomé duše humorného člověka, ve hrozném za- padlém zákoutí bídy shromáždil autor celý tábor padlých existencí. Vedle vztyčuje se sobecká bez- citnost lidi zaopatřených. Kontrast obou světů příkrý, nesmířitelný. Čtení neodolatelně poutavé. Předmět jímavý, umění jímavé. Dojem celku úžasná tragedie lidského bojiště. Vášně, náruživosti, neštěstí bludu, neštěstí náhod, opilství, malomoc vůle, a nade vše silný, strašlivě silný zvyk, jenž všecko drží pod hla- dinou. Sprostota úžasná, bití žen, podvodnictví, chlasty do němoty, výbuchy zvířeckosti, ale i železná osudnost a nezbytnost. „Už nikdy!“ hučí strašlivý soud nad ubožáky. A přece! V žalostném bahně co zajímavého živola! Co vzácných stop ryzího lidství! Gorkij nic nefalšuje, chce pravdu, ale nikoli pro pou- hou literaturu. Pro soucit a hnutí života spravedlivěj- šího. Vizte, praví, kupce a boháče! Má technické vzdě- lání, penize, klid a rezvahu, má žádosti uplatniti se stůj co stůj. Nepije, je pořádný, má zvyk vůle. To je intelligent, jemuž je um zbraní. Soucitu nemá. Je to dravec. Zničí celou obec bosáků. Nad špínou země plují přísná oblaka, ruský lidový autor je vzývá a volá na soud a spásu. — Čím více jsme zaujati sou- citnosti, tím silněji překvapí povidky druhé dvě. Autor pocítil touhu osvěžit duši něčím vzletnějším, kde by jará jeho síla a orlí pud mohly zajásati. Re- kovství živola pravého, silného a zdravého, jehož sice už není, ale bývalo tam v dálných vlastech kdesi. A jest a vždy bude v touze lidské a ve snech bás- nických Vhk
Ztracený Gorký Gorkij Re
16 article
N. N. Karazin: V rákosí. Román z turke- stanského života. Z ruštiny přeložil Hadži Ibrahim. S illustracemi autorovými. — Louis Bousse- nard: Hořící ostrov. Román z posledních událost na Kubě. Z frančiny přeložil Jos. Rychnovský, v Praze u Ed. Beauforta. 1904. — 1.50 a 1.80 K Román ruského spisovatele je dílo skutečného umění. Z prvu zajímavá směs, idylla, dobrodružství, na konec zamilovaný román. Zdá se napřed, jakoby pravda popisů byla hlavním cílem. Tropické džungle! Tigří honby! Ohromný proud Syr-Darje, širé plochy daleka, touhyplné divadlo pestrého živola. Ale z plo- chy bohatě podnalované znenáhla vyvslává život a postava lovce Kosatkina, jenž přivodí uchvacující drama. Mezi výstupy stálě střídání panoramat, nála- dových effektů. Na př. spíci auly! Obraz dojemn poetický. Zaklínání zlého ducha, zjevy Kirgizů, vše originální, silné. Láska, démon řádí jako všude, ale zde mezi hroznými bažinami, v rákosí plném šelem, širých vod a kirgizských dvorců, uprostřed dravého boje o život nabývá zvláštního nebezpečného vzhledu Po přečtení dlouho doznívá účin dramatu, skončeného v tajemném pláči rákosnaté hlubiny. Román francouzský má látku sensační, ale spo- léhá jen na ni. Divý úlok jízdy kubánské na španěl- skou pěchotu, hrdinka cnosti doktorka Friquetta, vzor věrnosti a šlechetnosti, z mrtvých vstalý přítel, útěk podzemní stokou, obtady lidožroutů atd. jeví vkus málo jemný. Lehké sensační zboží pro zábavu.
N N Karazin Hadži Bouss Jos Beaufort Kosatkin Láska Friquett Kuba Praha SyrDarja
17 article
Vbk. * Václav Hladík: Evženi Voldan. Román. Ná- kladem J. Olly v Praze. Kniha silná svou psychologil, uměleckou struktu- rou a plastikou i svou ironií. Zachycuje soudobý živol náš, naši tragikomedii politickou a hospodářsskou, Čtenář poznává v postavách knihy ne-li určité osob- nosti, tedy aspoň určitě typy našeho živola. A typy kreslené se znamenitou přesností a ostrosti přes to, že místy lehce ironicky jsou zabarveny. Vedle chladně vypočítavého finaněníka, piráta bursovního Volnera, politický snaživec bez vnitřní víry, Evžen Voldan, kolem nich smutná, ač pestrá a hlučná družina agi- tátorův, literátů, malířů, voličů, žurnalistů, hereček, bursiánů a dělníků. A slyšíme-li Voldana v soukromí se vysmívati: „Jsme plni romantiky historické, ko- cháme se v bohatýrství předků i není divno, že nej větším cílem naší práce jeví se nádherný korunovační průvod s historickými kostýmy a klenoty na Hradča- nech — aby pak on sám i nových tónů v politice. „politiky positivnější a praktičtější“ využil na místě pro „pevný system politických zásad“ především jen pro své ctižádostivé cíle osobní — je nám, když sle- dujeme rozpor jeho slov a skutků, jakobychom včera nebo dnes ještě byli postavu živou shlédli někde v nej- bližším svém okolí. Kniha způsobí asi hodně rozprav a polemik v kruzích literárních.
Hladík Voldan Olla Praha
18 article Z českých listů.
Z českých listů. * Zvon praví o dnešním zápase o Národní di vadlo: „Ještě se nerozhoduje o příští správě Národ- ního divadla, ještě nynější správa drží v rukou svých umělecký prospěch našeho národního domu, a řek- něme, že se stěstím a s dovedností, přece už teď se zápasí o příští državu s horlivostí nápadnou... ale nikde nemluvi se o osobnostech uměleckých, které by další pokrok českého dramatického umění a české opery zaručovaly, všude jde jen o změnu podnika- telstva. * Rozhledy mají článek, nadepsaný „Kritik a literární historik-encyklopaedista“, Staví se v něm kritika k historii literatury tak, jako politika k so- ciologii, medicina k fysiologii. Důrazni se subjektiv- nost a bezprostřednost kritiky proti neúčastnémua perspektivnému zření literární historie. Končí několika slovy o příčinách a zákonech vývoje literárního. * Poslední číslo Alpského Věstníku, ktěrý vydává český odbor slovinského alpského družstva, má také literární upomínku. Otiskuje výňatky z Alp- ského cestopisu českého z roku 1836. Ze starého, zna- menitého listu, klerý vycházel v lélech třicátých, s ry- tinami, jako „první česká revue“, vyhledal popis cesty Karia Fritsche do, Terstu. Je tu hojně zmínek o jižních, slovanských Alpách, dnes tak hojně Čechy navštěvovaných. * Máj registruje zprávu, že odbyt knih cizíeh u nás netušeně stoupá a tuší, že se tak děje na úkor domácí literatury. Je ovšem třeba rozeznávat: stou- pající zájem o import ruských, francouzských, angli- ckých originálů, stoupající odbyt odborně a vědecké literatury všech řečí je nám jen vítán, ale právem bojujéme profi importu toho časopiseckého i kniž- ního smetí, jež tak mnohým je stále ještě jakoby lepší běžnou duševní stravou, než české věci — ať již v originálu či v překladech. Proti tomuto importu se obrací právem Máj. Čtenář.
Kario Fritsch Alpy Terst Čechy
19 article
Slovanské spisy-
20 article
* Vladimír Solovjev: Tri razgovora. Tru izd. Petěrburg. Solovjev zná míchat idejným živlem. Nejrůznější otázky filosofické i náboženské dovedl uvésti v hovor způsobem vždy novým a svým. Knihon „Ruskoa náboženství světové“ obrátil k sobě zvlášť pozornost. přimlouvaje se za sjednocení církví křesťanských. Je zastancem idejného proudění na Rusi, jež ocitá se v jistě protivě vůči positivismu ruských universii neméně než vůči učením Tolstého. („Tri razgovory“ zabývají se lehkým konversačním způsobem otázkou „zla“ ve světě.) Několik osob z elegartní společnosti někde v láz- ních na Středozemním moři baví se způsobně o váž ných otázkách. Nejsou všecky stejného vzdělání, aie všichni na tolik dobře vychovaní a neodvislí spole- čensky, aby bez vášně mohli spolu vyměňovati ná zory. Je tu těžkopádný trochu ač sympatický generál pak hovorný a kroutivý diplomat, vtipná, povrchn dáma, nějaký p. Z.... „neurčitého věku a postavení a konečně mladý, nadšený kníže, zaujatý vyšším záměry, ale jen průměrně nadaný. Všichni hovo hladce a příjemně o časových thematech, protřepávaj otázky pokroku, odzbrojení, zásady „neodpírati zlu“ o konci dějin světových, o Antikristu. Není sice nikde vysloveno, že má být tolstoism polřen, ale učen jasnopoljanské je stále na mušce.
Solovjev Tolstý Rus Tri razgovor
21 article
V úvodě mluví Solovjev o společnosti nábožen- ských sektářů, kteří si v jizbě vevrtali dirku do stěny tiskli k ní zbožně svoje rty a sťále opakovali: má jízbečko, má dírečko, zachráňte mne! Jejich vyznání bylo čisté, upřímné, ale netuze vábivo Brzo však pod- lehlo evoluci a transformaci. Jizba překřtěna „krá- lovstvím božím na zemi“ a dirka „novým evange- liem“. Narážka na dotyčné spisy Tolstého je tu zře- Solovjev vytýká Tolstému, že při všem apparálu dogmatickém je prostý až do dělinství. V Razgovorece přidělil autor úlohu zastávati tolstoism kníželi, dobro- srdečnému, leč v moudrosti naprosto neobezřelému duchu. Solovjev má za to, otázky, o něž běží, že jsou mnohem šložitější a nelze je tak prostě lineárným způsobem řešit. Na příklad otázka odzbrojení! Ani s hlediska mravního nelze prostě popírati válků. A co se zásady dotýče, o „zlu, jemuž nesluší se protivití““ nemyslí Solovjev, že by bylo možno přijati ji slep a beze všech zřelelů ke skutečnost Ozdobou knihy je skvělá fantasic o Antikristovi Žluté plemeno, vedené Japonci, přepadlo Evropu.
Jizba Solovjev Tolstý Japonec Evropa
22 article
Na osvobození ode jha mongolského sloučila se Evropa ve Spojené státy. Neobyčejný, geniální muž ocil se v čele vlády. Pravý nadělověk, jenž vnutil společnosti své zákony: Antikrist! Ten napřed svádí, aby mohl panovati, šíří hmotný blahobyt, okouzluje duchy ča- rodějnictvem své vědy. Dábelské jeho všemoci postaví se na odpor tré zanícených křestanů. Marně se snaží je zničiti. Tři věrní strážcové svatého učení, sraženi k zemi, znovu se zvedají, vzkříšeni a vítězně vychá- zejí ze svrchovaného zápasu s mocností zla. Země se rozstupuje, aby pohltila Antikrista a tisícileté „krá- lovství boží“ na zemi. Solovjev objevuje se tu vedle prostého logika a dialektika i mystikem, věřícím v konečné vílězslví dobra. Literárně má dílo svůj půvab. má své stránky duchaplné a svrchovaně ostrovtipné vedle dojemně zádumčivých. „Razgovory“ plné rozkošné nenuce- — vot— telna
svatý učený Antikrist Solovjev Evropa spojený stát
23 article
nosti“ Ze slovanských listů. Spolek polských novinářů konal valnou hromadu. Předsedou je dvorní rada Adam Kro- chowiecki. Spolék má 203 tisic jmění. Vyplácí šesti vdovám pensi po 960 K. Jednomu členu výslužné 720 korun. *Pruská vláda nakračuje zostra proti polské- mu divadlu v Poznani. Z nepatrných příčin vypovidá členy, kteří nejsou pruskými poddanými Reditel divadla Edm. Rygier má těžkou úlohu se- staviti personál výlučně z pruských poddaných. * V palácí hraběte Czapského v Krakově uspo- řádána výstava autografů, pečeti a histori- ckých listin polských. Podpisy králů polských o Zikmunda 1., listy Mikuláše Reje, Jana Kochanow- ského a jiných slavných mužů polských. * V Krakově zemřel literární historik dr. Zbig- niev Kniaziolucki, redaktor literární rubriky „Czasu“, skriptor biblioteky Jagiellonské. Monumen- tální dílo jeho (v Lipsku německy vydané): „Prví léta vlády Jana Olbrachta“; krakovská Akademie vydala jeho dílo „Materialy k biografii Mikuláše Reje“ kromě toho obstaral kritická vydání polských středo- věkých spisovatelů a mn. j. V krátce po sobě ubývá knihovně Jagiellonské třetí člen: přeč ním zemře kustos Olimann a do pense odešel bibliotekán Estreicher. V záhřebském divadle vypravena se značným úspěchem tragedie A. Tolstého „Smrť cara Ivana Hrozného“ s J. Fijanem a pí. Růžičkovou di Strozzi v hlavních úlohách.
Adam Czapski Zikmund Mikuláš rej Kochanow doktor Zbig Olbracht Estreicher A Tolstý Smrť car Hrozný J Fijan Růžičkův Strozzi Poznaň Krakov Lipsko Reditel divadlo edm
24 article
* „Dilo“ přináší serii článků E. Valenčičeo slovinské literatuře, „Galičanin“ řadu článků rozebírajících Andrejeva „Červený smích“, jehož pře- klad otiskuje také záhřebský „Obzor “ * Slovinské listy vzpomínají, že právě deset le tomu, co v Lublani bylo strašné zemětřesení Za těchto deset let vybudováno v Lublani 14 veřej- ných budov a 364 soukromých domů. Má dnes Lu- blaň v celku 1706 domů. * Slovinský básník „Medvěd“ zmizel náhle z literárního obzoru. „Slovenski Narod“ vyslovil po- dezření, že ho biskup někde vězní. Věc se vyjasnila Biskup dal churavého básníka do sanatoria v Dol Rakousích a platí naň 200 K měsíčně * V Záhřebě úsilovně sbíraji na pomník bi- skupa Strossmayera, v Lublani na pomník
E Valenčičeo Andrejev Lu Biskup Strossmayer Dila Lublaň Dolo Rakousy Záhřeb Slovenski Narod
25 article Prešernů v. Přední pocla slovinský má dosud ne-
Prešernů v. Přední pocla slovinský má dosud ne- patrný pomníček na Bledu a náhrobek v Krani. Petrohradská akademie věd vyprácovala ob sáhlý referát o svobodě tisku a předložila mi nisterstvu k úvaze. Sestavila i projekt lepší registrace vyšlých děl a úpravy zákona o povinných výtiscíeh * Mneho cenného materiálu pro slavistu obsahuj Pypinovy paměti, otiskované v letošním „Věsi níku Jevropy. „Propuštěný“ professor konservatoře petro hradské, skladatel Rimskij-Korsakov, autor „Sněguročky“ a j. děl hudebních, byl za premiery opery „Kaščej bezsmertnyj“ předmětem demonstra- üivních ovaci. * V knihovně carské akademie věd olevřena vý- stava děl slavného ruského malíře A. A. Popov rodáka Tulského, nar. 1832, 1 1890. * Polonofobie vlády pruské nabírá už formu psychopathickou. Z obavy, že by herečka Popla wská- Morská mohla míti velký úspěch a roznítiti diváky zakázala vláda její pohostinské hry v Poznani. Do 2 hodin ji z německé říše vypověděla. Rusín, universitní professor lvovský dr. C.
Rimskij Korsakov Kaščej Popov Popl Rusín doktor Bled Kran Poznaň petrohradský akademie věda carský akademie věda
26 article
Studzinskij měl v krakovském „Slovanském klubu“ přednášku o počátcích rusolilského ruchu mezi rakouskými Rusíny. Přednášku opřel materiálem po sud nepoužitým, korrespondencí lvovského professora Jakuba Golovackého, propagátora rusefilských idei mezi Rusiny. * V Krakově v nejbližší době rozhodovali se bude o zadání městského divadla na tři léta. Z řady kandidátů největší naděje má básník Stan Wyšpiaúski, režisér lvovský Solski a dosavadní ná- jemce herec Kotarbiňski * V krakovském divadle s velkým úspěchem hraje se předposlední drama Gorkého „Letníci (Dačníki) * Mí. Pervuchin oliskuje svě vzpomínky na A. p Čechova. Pobyt na Jaltě, v Moskvě i jinde otravo- vala Čechovu zvědavost obecenstva. Nebylo dne, aby jeho villu neokukovali hosté, nechodili za ním po ná- břeží. Intervieweři vtírali se k němu ve dne, v noi a jakkoli Čechov často si stěžoval, neměl přece dosti energie vzepříti se. Slowianin.
Studzinskij Rusín Golovacký Wyšpiaúski Kotarbiňski Gorký Letník Dačníki Pervuchin Čechův Čechov Krakov Jalta Moskva
27 article
Z cizích revuí-
28 article
* K autorové epidemii! Redakce berlínského tý- denníku zeptala se svých čtenářů, koho má kdo za svého miláčka v literatuře a v umění. Došlo 9762 odpovědí.Tedy pravý dav hotový na pokyn!A odpovědi také svědčí o stálém ruchu, moci hesla. Z dramatiků nejvýš ceněn Ibsen (7863 hlasů), z histo- rických maliřů Menzel (6561), z humoristů W. Busch (5054), z lyriků Lilienkron (3355), z genrových malírů Knaus (2397), ze sochařů Max Klinger (2342), z herců Kainz (2072), ze zpěváků Destinnová (1976) (1), z ka- rikaturistů T. T. Hcine (1714), ze skladaterů operních Humperdinck (!) (1643, z romanopisců Froussen (1399), ze symfon. skladatelů Grleg (1021), z houslistů Sarassate (407) atd. * Dvojí fiasko potkalo rod d'Annurziů při premiéře nové hry „Pod svícnem tma“. Otec utrpěl porážku jako autor, syn jako debulant na sceně. * Něco pro divadelní všehohlty! V „Deutsche Rundschau“ studie A. Brandla o způsobu „jak hráti Shakespeara p * Pro městskou knihovnu v Düsseldorfu někdo koupil za 12 tisíc marek knihovnu Heinových spisů a děl, pojednání a brožur o Heinovi a knihov- ně odevzdal — darem.
Došla Ibsen Menzel W Busch Knaus Klinger Kainz Destinnová T T Hcine Humperdinck Grleg d ' Annurzia A Brandl Shakespeare Heinův Hein Düsseldorf Deutsche Rundschau Froussen
30 article
* Mezi svými. Povídka z dávnověku Čech o Vítězslava Unzeitiga. Dilo II. knižnice »Dět ského Máje, který pořádá a vydává Frant. Hrn číř, učitel v Nymburce, za redaktorské zodpověd- nosti Jos. B. Zápotočného v Rokycanech. *Hlubiny. Román od dram. spisovatele Adolfa Brabce. V nákladu a tisku dvor. knihtiskárny A. Landfrasa syna v Jindřichově Hradci. * Mistra Jana IIusi Sebrané spisy. V no- vou češtinu převedl Milan Svoboda. Úvody a vysvětlivkami opatřil dr. V. Flajšhans. Seš. 42. Vydává Jos. R. Vilimek v Praze. * Slovenci v šomodski županiji na Ogrskem, Zgodovinska, narodopisna in književna črtina. Napisal Anton Trstenj ak. V Lublani 1905. Narodna tiskárna. Zajímavá, bystře psaná studie o slovinských osadách v Uhrách, kde žije přes 70 tisíc Slovinců. *K. Ostarzewski-Baraňski: Z Dorzecza Weltawy. Lwów. Z Drukarni M. Schmitta. 1905.
Unzeitig František B Zápotočný Brabec A Landfrasa Jan Rus Svoboda doktor V Flajšhans R Vilimek Trstenj Baraňski M Schmitt Čechy Nymburk Rokycany Jindřichov Hradec Praha Lublaň Uhry Narodno tiskárna Z Dorzecza Weltawy
31 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Universilní kursy učitelské Zejtra v sobotu p 4. hod. odpolední zahájí univ. docent p. dr. Stan. Růžička v posluchárně hygienického ústavu na Bojišti pokračování svých přednášek o školní hygieně. Jednota učit. »Komenský« pro Prahu a okoli má v ponděli dne 8. května o půl 8. hod. večerní v kreslírně měšťanské šeoly ve Vladislavově ulici spolkovou schůzi. »0 Bedřichu Schillerovi« promlu doc. pan dr. J. Krejčí.
doktor Stan Růžička Komenský Schiller J Krejčí Praha Vladislavův ulice
32 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Tenorista Julins Bochníček, člen dvorní oper maďarské zmizel v noci na včerejšek z Pešti a už prý se tam nevrátí. Dle dopisu, jejž zaslal maďarskému redaktorovi, byl prý nucen co nejrychleji z Pešti se vytratiti, protože správa tamější dvorní opery otálela s obnovením jeho smlouvy. Gáže měl Bochníček v Pešti 22.000 K ročně. Reditelství bylo prý ochotno obnoviti jeho smlouvu příštím rokem, ale předseda ministerstva zdráhal se podepsati v době přechodné kontrakt s tak velikým služným. Julius Bochníček vydal prý se na cestu do Ameriky k vyzvání ředitele Córieda, který mu slibuje značné důchody. Jak po- vědomo, působil Julius Bochníček před léty jako chorista a později jako lyrický tenor pod pseudony- mem Julius Laubner při německém divadle v Praze.
Julins Bochníček Bochníček Julius Bochníček Córieda Julius Laubner Pešť Amerika Praha
33 article
Z nenadání zmizel a objevil se ve Štělíně jako ka- pelník. Porušiv tam za nedlouho smlouvu, vrátil se opětně do Prahy i býl angažován na Národním di- vadle, kde záhy si získal hojnost obliby. Ale za krátko odjel nepozorovaně do Pošti, kde byl přijat za velmi příznivých podmínek, ačkoli Nár. divadlo pražské právo své reklamovalo. Bochníček omlouval se tehdáž. že byl nucen opustiti Prahu, protože mu z Pešti uči- nili skvělé nabídnutí. Nyní zmizel z Pešti, jako ze Štětina a Prahy + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraj se po třetí komedie »Manže!« od Annie Vivant s pí. Benoniovou, sl. Grégrovou, pp. Želenským, Vo janem, Hašlerem a Viesnerem v hlavních rolích dnešní představení připadá 3. čtvrtce předplatitelů (čís. běžné 183), na kterouž záměnu pp. abonent zvláště se upozorňuji. Zejtra budou dvě představení odpoledne pro studentstvo Zeyerova historická tra gedie »Doňa Sanča«, k níž možno koupiti vstu penky u denní pokladny již dnes, a na večer opera »Braniboři v Čechache (2. čtvrtka předpla- cení), kterouž zahájen bude Smetanův cyklus.
Bochníček Štětina Manže Annie Vivant Benoniová Grégrův Želenský Hašler Viesner Zeyerův Sanča Smetanův Praha Pošť Pešť národní divadle národní národní divadlo
34 article
Také pozejtří bude se hráti dvakráte; odpoledn o z1/4 hod. jako slavnostní představení pro dělnictvo národně sociální Kovařovicova opera »Psohlavcie; před touto přednese p. Želenský proslov od A. E. Mu- žika. Na večer bude slavnostní představení na počest 40letého trvání Spolku architektů a inženýrů v král. českém a sehrány budou o něm Vrchlického veselo- hra »Soud lásky« a Dvořákova opera »Tvrdé palicec; představení zahájeno bude Smetanovou slavnostní ouverturou a proslovem Jar. Vrchlického, jejž přednese pí. Kvapilová. Hráti se bude mimo předplacení. V pondělí bude druhé předslavení z cyklu Smetanova, opera »Prodaná nevěsta« s panem Mařákem poprvé po jeho dovolené v úloze Jeníkaa sl. Bobkovou v úloze titulní. Na úterek jest ustano- veno slavnostní představení v paměť stého výročl úmrtí Schillerova; provedena bude básníkova »Marie Stuartovna«, nově obsazená a zcela nově sceno- vaná. Titulní roli bráti bude poprvé pl. Kvapilová, královnu Alžbětu opětně pí. Laudová, Hanu Kennedy pl. Danzerová. Leicestra poprvé p. Vávra, Mortimera p. Vojan, Talbota p. Řada, Burleighe poprvé pan Želenský, Paulela poprvé p. Steinsberg. Melvila po- prvé p. Janeman a Davisona poprvé p. Hašler. Slavná iragedie Schillerova, jejíž režii má dramaturg pan Kvapil, provedena bude tentokráte se všemi svými scěnami, beze zkratek dříve obvyklých. Přihlášky přijímá denní pokladna. Na neděli dne 14. t. m. od- poledne chystá se Jiráskova hra »Gero«, ke kte- rémuž představení ohlášena je návštěva lužických
Kovařovicův Psohlavcie Želenský Vrchlický Dvořákův Smetanův Kvapilová Mařák Bobkův Schillerův Stuartovna Laudová Hana Kennedy Danzerová Vávra Mortimer Vojan Talbot Paulel Steinsberg Melvile Janeman Davison Hašler Kvapil Jiráskův Gera spolek architekt královna Alžběta
35 article Srbů.
Srbů. + Lidové dvadlo „Urania“ v Praze VII. Jako 45 hra v předplacení hraje se dnes „Boj všem ženám“ Veselohra o 5 jedn. Napsal R. Kneisl. Přeiožila E. Pešková. Režisér Bohd. Lachman. Začátek o 7. hod. večer. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. drány. Zejtra provedeno bude Šubrtovo nistorické drama „Probuzenci“, jemuž předcházeti bude proslov z péra K. L. Macháče a živý obraz, arranžovaný režisé rem p. V. Spurným. Začálek o 248. hod. več. Ceny míst poloviční. +Z kancelále smíchovského divadla. Dnes hraje se Hervéova operela „Mamzel Nitouche““ s pl. Ziegierovou v titulní úloze. Zejtra v sobotu hraje se ve prospěch železničních zřízenců v král. českém Kaň- kovského obraz ze železničního živola „Povinnosl“. Poněvadž minulé neděle bylo zimní livadlo při obou představeních (cdp. hrán „Služebník svého pána“a večer „Vlast“) úplně vyprodáno, budou se v neděli 7. května obě tyto hry při snížených cenách opakovati. V areně bude odpol. vypraven populární vaudeville „Pasť na muže“ v novém obsazení damských úlo a večer opakovati se bude „Cirkusačka“ + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradecli. Dnes hraje se při malých cenách po 80. „Pražské švadlenky“. Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slov napsal O. Faster. Zejtra při malých cenách „Meteo — děvče s třemi spodničkami
Srba R Kneisl E Pešková Lachman Šubrtův Macháč V Spurná Hervéův Nitouche Král Fraško O Faster Praha Pištěkův lidový divadlo
36 article Hudba.
Hudba. + Koncerty. Skvělý požilek připraven posluchač- stvu ve člvrtém večeru Českého komorního spolku. Nejen že České kvartetto sehrálo se svrchovanou do- konalostí Mendelssohnův kvartett z Es-dur (s roz- košnou kanzonettou, jako z nejjemnějších vláken snu letní noci stkanou) a Haydnův z D-dur (op. 64, č. 5). kterýž přes veškeré úctyhodné stáří zářil věčným mlá- dím své usměvavé radosti, jasem své nenynoucí klas- sické čistoty, ale slyšeli jsme tu ve výborné reprodukci nově plepracovaný kvintelt Vitězlava Nováka, s pl. Marií Beltelheimovou-Timoniovou u klavíru. Tuším, již po třelí přistoupil Novák s opravnou rukou k svému mladistvému dílu, avšak péče ta o zdokona- lení vlastního výtvoru nevybila se na prázdno. Po- slední recensí jeho klavírního kvintettu dostává ko- morní literatura naše dílo, které náleží k nejkrásnějším klavírním kvinteltům vůbec. Je to nyní mistrovský kus, mohoucí směle jíti svělem. Ke střední větě, ča- rovným to variacím na staročeskou píseň milostnou z 15. století, plným bystroduché polyfonie, neobvyk- lých harmonií a při všech umělostech přece nejvrouc- nějšího citu, druží se nyní důstojné věty krajní, od- povídající pokroku skladatelova smělého vývoje. Prvé allegro má celé mocné, vášnivé vření Novákova ducha,
Mendelssohnův Vitězlava Novák Beltelheimová Novák Novákův Český komorní spolek esodur Timoniova Haydnův z Ddur
37 article
vzmach, kontrasty a gradaci. Thematika je tu plna síly a umu; neztrácí se ani v žádném chaosu, aniž opět v pouhé hře zvukově, naopak stále vše krásně, plasticky a sytě zní a stále vše má svůj myšlenkový význam, svou citovot. vzpruhu, Ba erupci, která v krásně zpívaných melodiích strhává do svého víru cit posluchačův. Finale jest nejenom nadepsáno, ale také zní „slovácky“. Bujný národní tanec chytne nás do svého reje, má originalitu, ztepilost a křep- kost, oheň a resolutnost rasy. Svéráz národní spojuje se tu s vyspělou technikou skladatelskou v ladný umě- lecký celek. Vítězslav Novák je zlatá hlava mezi na- šimi mladými skladateli. Jeho vývoj byl nejpracnější: mnoho trudů, mnoho bouří a hledání; ale jaké zrají dnes plody na tom štěpu, který ssaje mízu z národ- ního svérázu a zpevnil se a osamoslatněl v tvůrčích zápasech s uměním! Koncert Soukromého spolku ku podporování do- mácích chudých v Praze měl hostem virtuosa na housle p. Artura Hartmanna. Ušlechtilý, půvabný tón, dobrá škola a vkusný přednes vyznačovaly umělce. kterýž ve Vieuxtempsově čtvrtém koncertě rozvinul dosti virtuosily, v Bachově „Chaconně“ pak i dosti intelligence, celkem však nerozehřál obecenstvo hou- slovou virtuositou dneska již přesycené a na zářivější zjevy technické z domácího pěstění Ševčíkova zvyklé.
Novák Hartmann Vieuxtempsův Bachův Ševčíkův Praha
38 article
Zdisciplinovaný orchestr konservatolní zopakoval za svědomitého vedení prof. z Kaänů čtyři nejzávažnější čísla z Beethovenova balelu „Stvůry. Prometheovy a sehrál Dvořákovu symfonii z Es-dut (op. 10), čí- tanou za první, která sice ještě jeví kvašení se z živlů cizích, ale již také tolik má svěrázného a ve své oekonomičnosti opravdu symfonicky jadrného, že vždy bude poutati, nejen se stanoviska historického jako vstup k nádherné symfonické tvorbě mistrově, ale vlastní cenou svých svižných, ba útočně svěžích myšlenek. Ušlechtilou ideou jsou lidově koncerty „Klubu přátel dělnictva“, kteréž potkávají se, jak nedělní od- poledne v Rudolfinu osvědčilo, s velkou oblibou ve svých vrstvách. Bohatý pořad, ztlumočený výborně Českou Filharmonií (dirigent dr. Zemánek) a Hlaholem (sbormistr p. Piskáček, při provedení vlastní skladby. ballady „Krásná Marije“), také plně zasloužil toho úspěchu. Zdál se nám na svůj účel až příliš la- bužnicky sestaven. Ukázka z nejmladší lvorby Dvořá- kovy („Tragická ouvertura“) vedle zjevů nejnovějších a modernisticky nejrafinovanějších, symfonických bá- sní Vít. Nováka („Pohádka o věčné touze“) a Jos.
Beethovenův Prometheův doktor Zemánek Piskáček Marija Vít Novák Rudolfinum Jos Český filharmonie Hlahol o věčný touha
39 article
Suka („Praga“), není-li to pořad spíše pro hudebního gourmanda, ucho zvyklé okoušení nejexquisnějšícha nejprotilehlejších dojmů, nežli pořad výchovné ten- dence, který by z hudby naší i z jednotlivých mistrů jejich měl přinášeti v postupném vývoji to nejtypi- čtější? Což ovšem nemá býti výtkou, jako spíše po- kynem pro budoucnost. Neblahého výročí Dvořákovy smrti vzpomenuto téže neděle več. „Dvořákovým koncertem pěvectva Velké Prahy“. Sešly se tu čtyři župy pěvecké, aby pečlivými výkony oslavily památku genia. Hlahol zapěl vedením p. Ad. Piskáčka — který však jednotlivé momenty mohl ještě plastičtěji vyzvednouti — první větší dílo mistrovo, jímž kdysi vítězněji pronikl a v širších vrst- vách stal se známým, hymnus „Dědicové Bílé Hory“ na báseň Hálkovu. Smíšený tento sbor dosud působl svým vzletem, lapidárním výrazem a vroucností vla- steneckého zápalu, kterýž skladateli vnukal ty my- šlenky hymnické síly. Sklonem k smetanismu zajímal nás smíšený sbor „Hymna českého rolnictva“ na slova Pippichova (župa podvítkovská, řízením B. Sequensa). Další vokální program tvořily úryvky ze „Slabat Mater“ (župa podbělohorská, sbormistr A. Hychlík) a první díl z oratoria „Svatá Ludmila“ (župa středo- česká, nesoucí jměno Dvořákovo). Nejsem zaujat pro uvádění fragmentů, snad mohlo se pěvectvo usjednotiti raději na provedení některého velkého vokálního díla celého, a součinnost všech čtyr žup mohla pak. ta- kovému provedení dodati ráz mimořádné události. Než pečlivost přípravy a zdar provedení nelze upříti žádnému číslu. Koncert vyspěl na povrch mladého, nadaného dirigenta v osobě koncertního mistra České Filharmonie, p. Mil. Zuny. Dirigoval i „Husilskou“ a „Polednici“, i „Sv. Ludmilu“ pevně, s elegancía temperamentem.
Suk Dvořákův Piskáček Dědicová Hálkův Pippichův A Hychlík Ludmila Zuna Praga Velká Praha Slabat Mater Český filharmonie Bílá Hora župa středa
40 article
Instituce studeniských koncertů, tak blahodárná ve svém výchovném poslání, spokojila se tentokrá opakováním Doušova duchovního koncertu s Bacho- vým „Magnificat“ jako hlavním hřebem pořadu. Pokročilá saisona jevila na oba posléze uvedené koncerty svůj vliv. Zviáště při memoriálu Dvořákově nesli jsme prázdnotu sálu trpce. Ale nebylo vinno též nedosti čilé arrangement? + »Hlabol« pražský koná dnes přesně o 6. hod. večer pravidelnou zkoušku se sborem damským, o ho- dinu později společně s mužským sborem Ježto mše, jež právě se sluduje, v nejkratší době nacvičena býti musí, žádá výbor o četné účastenství. Veškeré dopisy pro »Hlahol« buďtež až do odvolání zasílány do Mě- šťanské besedy v Praze, kamž místnosti spolkové počátkem tohoto měsíce přeloženy byly. Pěvecké a hudební sdružení »Smelana«v Praze má mimořádnou valnou hiromadu v sobotu, dne 6. května o půl 8. hod. večerní »U saského dvora«. + Zpěvácký spolek »Škroup«. Dnes důležilá zkouška »U Helmů«. Dámy o 7., paní o 8. hod. + Zpěvácký spolek »Bendl« na Lelné cvičí dnes v pátek 5. května »U Moskvy« od 8 hodin večer. + Pěvecký spolek »Dalibor« v Slaném uspořádá koncert v neděli dne 7. května ve dvoraně »U bílého beránka«. Hudební čásť provede kapela p. Zábran- ského a členové »Dalibora«. Začátek o půl 8. hod. + Sdružené spolky Vesna, Balibor a Dalibor Hožicích pořádají dne 7. května v divadelním sáleo 8. hod. več. Dvořákův koncert ve prospěch postavení pomníku mistru Antonínu Dvořákovi v Hořicích. + Ze Strakonic. (Koncert.) V sobolu dne . května koná se ve dvoraně spolkového domu koncert odboru Národní jednoty pošumavské ve Strakonicích za spoluúčinkování orkestru Filharmonie a kroužku pošumavských tamburašů. Začátek o půl 8. hodine večer.
Doušův Dvořákův Škroup Bendl Dalibor Balibor Dalibor Hožice Dvořák Bacho Praha Helm Moskva Slaný bílý beránek Hořice Strakonice Hlahol zpěvácký spolek pěvecký spolek spolkový dom