2
masthead
N Praze, v pátek dne 5. května 1905.
N Praha
4
article
Nn ranní n odpol. listy
předplácí ne
v Praze v adtnsainistraci
svěíe. . . . . . 5 K —k
na čiert leta . . . .
s dvaji en K 50
s něsl
nčlot ieta . . . . 7 K c0h
ve filialkách
2 K3o
za měsíe . .
P'ošton:
n ětert lela . . ..
s dvojí zisilkou
sa rěste
rt lás . . . ke
L. Z Petrohradu, 4. května. V 8 hod.
38 min. (Původní telegram zvláštního dopiso-
natele »Nár. Listů«.) Přes vážné nepokoje
v Polsku vláda zdá se býti odhodlána
poslati zbytek vojska tam rozloženého
do Mandžurska.
Generální námořní štáb vyvraci
zprávu o transportech věera oznáme-
ných, nicméně zpráva potvrzena jest
do jisté míry vypravením lodí ze Se-
bastopolu, jež vezou mužstvo a vý-
zbroj do jižní Ameriky.
V diplomatických kruzích ujišťnje
se, že koupě lodí nemůže býti zma-
řena a že Japonsko může se omeziti
jen na protest, jelikož kupní smlouva
jest již uzavřena na samém počátku
války. Protest přijde tudíž rozhodně
opozděný. Cena lodí jest 80 millionů.
Lodi tyto nezúčastní se již války
sloužiti budou jen za nátlak při vy-
mahání lepších podmínek při míru.
Japoňsko protestuje u Francie z
příčinon domnělého návřatu loďstv
admirála Rožestvenského do kamran-
ské zátoky. Zdejší vyslanectvo neob-
drželo ještě znění protestu.
Vzhledem na nepokoje selské
utvořena byla na Kavkaze, v Georgii
s Krymu milice.
V Baku dle pověsti vojáci spojiii
se se vzbouřenci, pověsivše plukovníka
a zabivše setníka
(Ostatní telegrafieké a telefonické zprávy
viz na straně 4.
milice
Praha
Petrohrad
Polsko
jižní Amerika
Japonsko
Francie
Kavkaz
Krym
Bak
5
article
Povážlivý krok.
Povážlivý krok.
V parlamentě vídeňském přikročeno ku
projednání předlohy o celním tarifu bez jaké-
koli překážky a aniž by se bylo stalo, co bylo
se očekávalo na základě projevu, jejž nejednou
byl učinil klub svobodomyslných poslanců če-
ských a aniž by byl dodržen slib, že klub ten
nepřipustí ku projednání jiné než ony záleži-
tosti, jež ve lhůtě předvělikonoční byly přesně
vytčeny, nesplní-li vláda Gautschova určité před-
poklady.
Bez vzrušení, bez pohnutí, tak jakoby bylo
slo o věc nejpřirozenější, ujal se referent vý-
borový v télo záležitosti slova a v debatěse
pokračuje klidně a za slabé a skrovné assi-
stence p. t. zástupeův lidu, jak to již v mara-
stickém zákonodárném sboru vídeňském je zje-
vem cbyčejným.
V takové situaci jest více než přirozená
otázka, kterou kladou si dnes lisicové politicky
myslicích lidí českých, zda-li vůbec a jakým
způsobem dostála vláda slibům, daným poslan-
cům českým při svěm nastoupení.
Nebude nám snad vytýkáno, že porušilí jsme
povihnou v takovýchto záležitostech diskretnost,
jest-li, ovšem že prozatím jen z daleka, dotkneme
se této věci. Detaily a dokonce snad reprodukci
nějakých protokolárních usnesení ovšem přinésti
nemůžeme, vždyť také již na čase, aby obecen-
tvo naše v záležitostech takých opásalo se frpěli-
rosti u vědomi, že každé politické sdělení státi
se musí pravou dobou a způsobem takovým, aby
nevzbudilo reakci u těch, jichž se konečně také
Gautschův
6
article
Prozatím budiž podotknuto, že vláda se ne-
chová pokud jde o kardinální požadavky naše
zásadně odmitavě, že ochotna je vyhověti našim
oprávněným tužbám i v jiných ještě věcech, jichž
splnění uznáno bylo nutným, však všechno to,
co nabízí, má u nás ominosní formu slibů a těm
po smutných zkušenostech z minulosti nikdo již
nevěří. Uznáváme, že snad by byly proposice
vládní poslancům našeho národa v jiné formě
presentovány, kdyby nebyla právě v dobu vy-
jednávání se dostavila neblahá choroba chef
vlády, jež věci nejen zdržela, nýbrž protáhla do
jisté míry též postup jejich. Uznáváme též —
a v ohledu tom prosíme již předem abychom
byli ušetřeni zbytečných výčitek — že vláda při
nejlepší vůli v tomto stadiu s ničím jiným, než
se sliby k poslancům dostaviti se nemohla.
7
article
Víme též, že nelze sliby takové hypote-
kárně vtěliti a pojistiti si bezpečně jejich splnění,
však činí-li vláda nároky, abychom ji důvěřovali,
pak máme zase my na vzájem práva žádati na
nl, aby věc zařidila tak, by již z předu vy-
loučeno bylo kategoricky jakékoli podezření, že
nesmýšlí s námi upřímně a naopak, že jen o to
ji jde, získati času a příležitosti, aby prosadila,
nač ona se svého stanoviska největší váhu klade,
nás pak s požadavky oprávněnými odkázati na
»dobu vhodnější«, jak zní terminus technieus
vládní, jakýmž nesčíslněkráte jsme byli již od-
byti, když presentovali jsme svou směnku.
A podezření, že jde zase již jen o to,
provésíi, co vládě vhod, je právě v tomto oka-
mžiku odůvodněno, neboť nikdo z kruhů
viádních nedal dosud poslancům českým nále-
žitého vysvětlení, proč vláda trvala se
zvláštní houževnatosti právě na
vyřízení předlohy o celním tarifu
a proč tato předloha dána na
jednací pořad dřive, než vláda do-
stála oproti poslancům danému
slovu v oněch věcech, jež měly
české delegaci umožniti, aby po
uplynutí známého respira změniti
mohla trvaleji posici svou oproti
oliciální Vídni.
V normálních dobách a v jiném státě, kde
slib daný vykonavateli státní moci má jinou
cenu než v Rakousku, ovšem by snad tato ne-
lýče.
Vídeň
Rakousko
8
article
pravidelnost neměla tak veliké důležitosti, však
v tomto státě a oproti Vídni nen
nikdy přebytečnou opatrnost
v záležitostech, jež na pohled ne-
zdají se býti, pokud jde o situaci.
kvality rozhodující.
Proč vláda, jež na repertoiru má tolik ne
vyřízených záležitostí, právě s předlohou tarifo-
vou se vylasila a na tom trvala, aby byla
uzákoněna dříve, než zaujme postavení ku
požadavkům naším? Je pravda, že předloha ta
nenáleží k oněm, jež prohlášeny byly klubem
za záležitosti, jejichž vyřízení neztrpíme, nebu-
de-li vyhověno požadavkům našim. Nejdě tuo
obchodní a celní smlouvu s určitým státem, ale
popříti se nedá, že předloha ta je prae-
ludiem k rakousko-uherskému vy-
rovnání, k onomu vyrovnání, k vůli němuž,
dle soudu našich nepřátel, byly nám povoleny
jazykové ústupky, obsažené ve známých naříze-
ních a k vůli kterémuž nám tato nařízení byla,
dle našeho přesvědčení, na neslýchanou naš
potupu po více než dvouleté době platnosti
opět vzata.
Nikdo nepopře, že předloha s celní sazbou
nemá pouze hospodářskou důležitost, nýbrž že
obsahuje též významný moment politický, tím
ale oprávněnější je nedůvěra, vzbuzená tím, že
vláda právě s touto předlohou tak si popllila.
A proto neváháme prohlásiti, že bychom
byli raději viděli, kdyby klub v této věci byí
osvědčil větší odpor, než jak se bylo stalo.
Vídeň
9
article
Již proto, že podobné complaisance vzbu-
zují u méně zasvěceného politického obecenstva
dojem slabosti a že reagují neblahým způsobem
na veřejné minění a jeví se pak ve z je-
vech, jež poskytují odpůrcům strany
příležitost a zbraně k jejímu pode-
zřivání, osočování a povlovnému
ubíjenl.
Toto, abychom tak řekli, stereotypní již
couvání, když před tím bylo vytčeno rozhod-
nými slovy určité stanovisko, ba nejednou
i ustanovena přesná meta pro určitý postup.
poškozuje dle našeho přesvědčení stranu více,
než nedostatečné její politické a národní ňspěchy
ně. Česká veřejnost a sice veřejnost politicky
myslící a polilicky zralá, uznává kritické posta-
vení zástupců národa ve sporech parlamentních,
ona jest si toho plně vědoma, že není nikterak
úkolem snadným v nynější více než kdy jindy
těžké a trudné posici české delegace dodělato
se effektů takových, abychom říci mohli: jsme
plně spokojeni s nimi, nikdo také nenutí po-
slance české, aby dělali zázraky, ale co se na
nich žádá, je při naprosté volnosti taktické dů-
slednost ve hlavních ellech a především ve
všem nelíčená pravda. Nebude člo-
věka, který by vytýkal politickému vedení, že
nestalo se na hodinu a na minutu, co se bylo
slíbilo, ale právem vytýkati se mu může, že
slíbilo, o čem nemělo úplného přesvědčení, že
bude splněno.
V tom, dle našeho přesvědčení, vězí pří-
čina nepopíratelné dekadence strany svobodo-
myslné a ve sméru tom státi se musí náprava.
strana svoboda
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
326, schůze.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 4. května.
V dolní sněmovně uherské začala dnes ve-
liká rozprava politická. Zahájili tam rokován
o návrhu adresy, vypracované hr. Apponyem.
Vítězná při všeobecných volbách strana neod-
vislosti bude v této debatě zajisté důrazně vedle
postulátů vojensko-jazykových, zastávati poža
davek po samostatném celním území uherském.
jemuž rozumí nikoli věcně pouze, jako dr.
Wekerle, ve smyslu usamostatnění a neodvis-
losti výroby a všeho národního hospodářství v
zemích koruny svatoštěpánské, nýbrž také země-
pisně.
V téže chvíli, kdy jest úplnou záhadou,
bude-li lze zachovati jednotné celní území. ra-
kousko-uherské, a kdy je tedy zcela nejisto,
přijme-li Uhersko a jeho parlament ještě stano-
visko hospodářské pospolitosti a jednoty s Před-
litavskem, cislajtanský parlament chce pro foro
suo skoncovati celní tarif, s uherskou vládou
smluvený. Pro všechny eventuality. Aby tato
polovina říše měla svoje sazby na dovoz, necht
se v Uhrách a s Uhrami stane cokoli. Dělá se
tedy zákon do zásoby, na sklad, do neurčita.
Situace, ve které se vyřizuje, po dvojí
stránce je nevyjasněna. Je temna, docela temna
v příčině budoucího poměru obou států mon-
archie a je temna v příčině postavení a poměru
jednotlivých stran na radě říšské ke vládě bar.
Gautsche. Co je přimělo, buďsi aktivně nalehati
na přijetí celního tarifu parlamentem, buďsi ku
passivnímu propuštění jeho je tlak po reservě.
po surogátě, na základě kterého, kdyby skončila
se nynější vojna s Uhrami rozchodem, Rakousko
samo mohlo by uzavřiti své obchodní smlouvy
s cizinou.
doktor
Wekerle
Gautsch
Vídeň
dolní sněmovna
Uhersko
Uhry
Rakousko
11
article
Zcela jiné, t. j. lepší byly věci, když dělal
sněmovna celní tarif posledněkráte. Před 16
léty. Nemíníme formu. Tehdy rokovalo se zvlášt
o každé položce — nebyla změněna plenem ani
jediná — a bezděky vynořila se dnes před očima
našimi, když dívali jsme se s lože žurnalistické
dolů na lavice české, hřmotná, vysoká postava
poslance Maška, kterýž interessů svého stavu,
textilního, hájil vytrvale a houževnatě, ale
marně. Máme na mysli jiné momenty.
Když majorita pravice povolovala celní tarií
beze změny, jak jej sjednaly obě vlády, věděla,
že jest to opus praktické, pro skutečnou po-
třebu, že je to tarif pre celou říši a že maďarský
parlament jej přijme stejně jako vídeňský. Vě-
děla však zejmena, že koná práci politickou pro
domo sua, pro sebe. Byla v ochotě, v sebeza-
pření, v odhodlanosti, se kterou strany většiny
vyhověly žádosti dra. Juliana Dunajewskéhoa
tarif odhlasovaly, ni jediné cifry v něm nemě-
níce, notná dose zdravého egoismu, který do-
konce nevyčitáme. Vědělo se: maggioranza faru
da sě. To vědomí bylo pružinou, bylo posilou
ale též útěchou. Všech těchto vznětů nen
tentokráte. Odtud ten chlad a to prázdno
v zasedací síni.
Mašek
12
article
Také dnes hodně pokročila povšechná de-
bata. Řečníci mluvili dlouho. Každý ovšem za-
stával své stanovisko zájmové: agrární, indu-
striální anebo politické a programové.
Oba členové klubu svobodomyslných lido-
vých poslanců českých, kteří byli ku předloze
té ustanoveni, promluvili již. Poslanec For-
mánek v čelo výkladů svých, ve kterých po-
jednal zvláště o vývozu ječmene a skotu
z království českého a celní rozluce mezi Ra-
kouskem a Uherskem, položil vyjádření, že
delegace česká, propouštějíc vyřízení celního
tarifu parlamentně, svých požadavků jazykových
a kulturních nikterak neodstavuje a vytkl také
opposiční stanovisko k osnově celního tarifu.
Uhersko
13
article
Poslanec Heimrich konstatoval, že
v tarifu tom pochodí Maďaři lépe než Cislajtanie
a že zemědělské potřeby télo poloviny říše ne-
jsou jím náležitě chráněny. Moravský poslanec
český odůvodňoval tudíž opposici českou prot
němu motivy hospodářskými, český mluvč
z království též motivy politickými.
Proslov ministra obchodu bar. Calla,
který zajisté byl učiněn jménem celého kabinetu
a jejž by ve sněmovně byl pronesl asi bar.
Gautsch sám, netrval ani 15 minut. Bylto
plaidoyer pro společné rakousko-uherské celní
územi a pro hospodářskou jednotu obou států,
postrádal však všech hrotů protiuherských. Ale
také jinak byla deklarace ta zajímavou a po-
zoruhodnou. Vláda klade necbyčejný důraz na
dělnost parlamentu netoliko pro celní tarif, ne-
toliko pro smlouvy obchodní, ale také »pro
možnost nové organisace hospodářského poměru
k druhému státu«. Toto prob ášení vlády, uči-
něné v den, kdy v Uhrách začínají v parlamentu
jednati o budoucím utváření hospodářských
styků cislajtanských, nestalo se zajisté bez
úmyslu. Možno a dlužno připraviti se na
odezvu.
Heimrich
Maďar
Calla
Gautsch
Uhry
14
article
Z Vídně, 4. května. (C. -B)
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11 15
hod. dopol.
Posl. dr. Fiedler podal osnovu zákona na
doplnění zákona o společenstvech ze dne 9. dubna
1873, ř. z. č. 70 v tom směru, aby za určilých.
v osnově přeshé vylčených podmínek společenstva
směla měniti předmět svého podniku, výši společen-
stevních podílů i způsob ručení, zvláště aby spole-
čenstva s ručením neobmezeným mohla přeměniti se
na společenstva s ručením obmezeným a naopak.
Posl. dr. Fiedler podal petici městské ob
Král. Městce za doplnění domovského zákona
obchodního gremia na Smíchově v záležitosti změny
živnostenského řádu.
Návrhy podali: posl. Schönerer a sp. stran
voleb do delegací; Nowak a s p. v příčině snah
Německa zavěsti poplatky z plavby a voroplavby
na Labi.
Dolazy podali poslanci: Hrubý V. a sp. p
ztrnutí šíje a nákazných nemoci v uhelné pánv
moravsko-slezské.
Vetter
Posl
doktor
Fiedler
Král
Nowak
Vídeň
Městec
Smíchov
Německo
moravskýslezský
15
article
Posl. Březnovský a spol. učinili tento dolaz
V poslední době ministerstvo železnic hledí co
možná obecenstvu zdražit a obmezit jízdu osobní
tím, že se sazby jízdní zvyšují, vozy přeplňují a
jízdní řád nedodržuje. Toto poškozování obecenstva
bylo dovršeno novým nařízením ministerstva železnie
které předpisuje, že osoba, která bez lístku vstoup
do vlaku, jest povinna zaplatit 6 korun na každou
vzdálenost Dosud byla sazba na toto porušení jizd
ního řádu stanovena na 1 korunu.
Neupíráme, že jest nutno, by byla pokutována
osoba, o které se prokáže, že chtěla zůmyslně po-
škodit dráhu, ale tímto přepjatým zvyšováním budou
nejvíce poškozeny osoby řádné, které se následkem
vzdálenosti stanice opozdí a přijdou na stanici, když
již pokladna byla zavřena a lístek jízdní si koupit-
nemohou. Zvláště na malých stanicích, kde poklad-
níka a přednostu zastává jedna osoba. Nejvíce však
budou poškozeny osoby, které v neděli použivají zá-
bavních vlaků a jež pro neznalost krajíny často
v době nejpozdější na stanici se dostaví. Toto kruté
ustanovení poškozuje nejen cestující obecenstvo, ale
i dráhu samu a proto táží se podepsaní
Hodlá Jeho Excell. toto nařízení odvolati?
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a ro-
kuje dál
Posl
Březnovská
16
article
o celním tarifu.
17
article
Posl. Formánek (nejprve česky, polom německy
praví, kdyby úřadovala ještě vláda dřívější, češt
poslanci nebyli by připustili projednání celního
tarifu, neboť musili bojovati proti škodné soustavě
Körbrově. Nynější vláda nenapravila sice bezpráví
spáchaná na národu českém, ale čeští poslanci ne-
chtějí přispívati k hospodářské škodě říše. Musí však
prohlásiti, že připouštějíce projednání této předloby
neodročují své kulturní a hospodářské požadavky.
Musí býti v opposici proti všeliké vládě, která ne-
dopomůže jejich národu k právu.
Posl
Formánek
18
article
Spěch, s jakým žádaly před Velikonocemi kruby
průmyslné za projednání celního tarifu, souvisei
s ujednáním o vyrovnání, které hleděly upevniti
aby se snad nevyčitalo se strany Uher, že jsme pů-
vodně ujednané vyrovnání nerespektovali. Z naš
strany jsme toho spěchu neměli. Uhří mají své pevné
opory. My, třeba tím trpěl průmysl, musíme za-
ujmouti opposiční stanovisko a český průmysl, který
sebou trpi, jak veřejně nám sdělováno, chce přinést
oběti, by také potřebám našim národním bylo vy-
hověno. Uznáváme ovšem, že čas kvapí, neb plat-
nost nových obchodních smluv s Německem a Italit
jest vázána určitou lhůtou, poměrně krátkou a třeba
jest, by obchodně politické poměry byly urovnány
Smlouva s Německem není přízníva našemu země.
dělství; vady ujednané nebude možno snadno od
straniti. Uzavření smluv obchodních se státy na
Balkáně bude míti obtíže; protivy zemědělství a prů-
myslu silně tu vystupují a je třeba rozvážně při-
kročiti k dočasnému vyřízení sporných olázek, jak
toho žádá prospěch obyvatelstva vyrábějícího a pra-
cujícího. Rečník obírá se podrobně na to smlouvou
německo rakouskou, kterou nepokládá za šťastnou.
S nedůvěrou hledlme budoucnosti vstříc, jelikož
předpokládáme, že nebyla zástupci vlády dostí há-
jena zásada pro výrobní třídy nejdůležitější, že totiž
třeba, by domácí práce byla obchodním
smlouvami nejen chráněna, ale při tom
aby také byla ať dělníku zemědělci, řemeslníkua
tím i každému podnikateli slušně odměňo-
vána, by břemena, která stát obyvatelstvu ukláda,
také mohlo něsti.
Uhře
Uhry
Německo
Italit
Balkán
19
article
Zemědělství v Čechách, na Moravě i ve Slezsku
přinesou obchodní smlouvy s Německem veliko
zhoršení a veřejně a všude se již přiznává, že země-
dělství v sousední říši značně se povznese a u nás
značně utrpí, zejmena v Čechách. Také všeobecně
proniká přesvědčení, že při vyjednávání o obchod-
ních smlouvách zvítězilo Německo, proto, že zá-
stupci naší vlády přijali poměrně velké zvýšení
zemědělských cel německých a souhlasně učinili Ně-
mecku velecenné ústupky při clech průmyslových
Nám nebyla dána náležitá náhrada.
Nechci se obírati detaily a ciframi, jsou dosta-
tečně známy. T'ro země české hlavně v zemědělském
směru padá na váhu ječmen. Zde přijaly byly sazby
na sladový ječmen místo 2 marek 4 marky a za
jiný ječmen místo 1.30 marky 2 marky. Tím utrp
speciálně český ječmen rány ohromné a vývoz jeho
do Německa bude těměř zůplna zaražen. Zástupei
vlády ale měli býti toho pamětlivi, že vývoz ten
přispívá k aktivitě naší obchodní bilance, opoře
úpravy valuty a zdroji berní síly u obyvatelstva
král. českého. Jest neuvěřitelno, jak mohli zástupci
vlády připustiti rozlišování mezi ječmenem krmným
a sladovacím. Tím jen dokázali, že neznali roky.
kde ječmen mnohem menší váhy, než jak naznačen,
smlouván za sladovaci, byl spracován k účelům pivo-
varským. Tím bude možno Německu opatřovati s
celou potřebu ječmena všude jinde, jen ne u nás
a nejen to: tím bude cena ječmene, hlavního to na-
šeho vývozního výrobku zemědělského, stlačovánaa
umožní se Německu, by ječmen jinde koupený do-
váželo k nám a zejmena do Čech.
Čechy
Morava
Slezsko
Německo
T ' ro země
20
article
Potrvá-li rozpjetí mezi ječmenovým clem rakou-
ským a německým a ustanovení provenience v širším
slova smyslu, jdeme vstříc nebezpečí, že následkem
premiové exportní politiky německé bude možno, žže
Německo k nám počne dovážeti i hlavní náš
výnosnější výrobek zemědělský a sice ječmen.
Jelikož pak svou vlastní produkcí ječmene Německo
nemohlo by u nás soutěžiti, bude kupovati a při-
vážeti do Německa za nízkou sazbu krmný ječmen
z Ruska za nízké clo, bude jej čistiti a k nám do-
vážeti takto ječmen ruský k sladování. Proto se ne-
mělo připustit třídění ječmene v sazbách celních z Ru-
ska. Rečník poukazuje na dovoz cizího, hlavně obilí
ruského, do severu Čech Německem, které takto ovládá
vývozní obilní obchod ruský na západ Evropy. Ale
při obchodních smlouvách nejde jen o zemědělstv
a o ostatní vrstvy výrobní, alei o to, máme-li hospo-
dářsky klesati a upadati čím dál tím více v odvislost
od Německa. O tom by měli uvažovat všichni či-
nitelé, jimž záleží na samostatnosti této říše, tedy
vláda v prvé řadě.
Pohromu, hrozící našemu ječmenu, třeba zmí-
ňovali všemi prostředky státními i soukromými. Jen
v malé části to možno a sice zlepšováním jakosti
našeho ječmene. O to třeba usilovati, by ječmen náš
pro svou výbornou jakost byl vyhledáván od ciziny
za každou cenu, tak že by průmysl zahraniční se
nemohl bez našeho ječmene obejíti. V král. českém
kruhy zemědělské se o to přičiňují, zejmena Ústřední
hospodářská společnost v Praze. Jelikož jim ale pro-
středky k tomu nestačí, jest povinností tyto snaby
podporovati všemi činiteli a z prostředků i státních.
Čo
Německo
Rusko
Evropa
Praha
21
article
Jako pěstitel řepy podříditi se musil co do jakosti
požadavkům cukrovarníka, pěstitel bramborů potřebám
lihovarů a škrobáren, tak díti se musí do budoucna
i při ječmenu. Na tom stanovisku stojí zejmena Ně-
mecko, které předpisuje zemědělství, čeho od ječmene
žádá, a také jest známo, jakým úsilím se v Německu
na zvelebení pěstování ječmene pracuje, což i u nás
nastati musí. Výzkumný ústav pívovarský v Berlíně
pořádá výstavy ječmene, kde veškeré vzorky jsou
zkoušeny vědecky co do hodnoty obsahu, a potom
jen ty nejlepší jakosti doporučují se k účelům pivo-
varským. Z důvodu toho navrhuji resoluci
»Vláda se vyzývá, by k zlepšení jakosti přispěla
všemi prostředky, aby vývoz našeho ječmene byl
udržen.« Řečník mluví pak o jiných sazbách země-
dělských, zmiňuje se o dovozu umělého medu
upozorňuje na sazby zeleninové a přechází k otázce
rozluky s Uhrami. Zemědělství u nás rozlukusi
přeje, poněvadž by své výrobky doma lépe zhodno-
tilo, průmysl ovšem, zejmena texti ní, žádá za udržení
Německo
Berlín
Uhry
22
article
Jodbytu do druhé poloviny říše aspoň na takovou
dobu, nežli nový odbyt sobě zabezpečí. Řečník je
přesvědčen, že by nové trby nalezl, zejmena kdyby
vláda dbala o to, by naše konsuláty se staraly
o informaci domácí výroby a kdyby železniční poli-
tika byla vedena na prospěch výrobních tříd. Ovšem
nejvíce by snad celní rozlukou mohlo utrpět děl-
nictvo, jelikož chleboviny by se asi podražilya
snad i menším vývozem průmyslných výrobků mohlo
by nastati zmenšení výroby průmyslové. Za ujedna-
ných obchodních smluv s Německem, které opatřovat
si bude do budoucna chleboviny z Ruska, nemůže
Uhersko postrádati trhu rakouského pro své výrobky
zemědělské a musí si je udržeti; v tom dána nám
zbraň pro ochranu našeho vývozu do Uher. Proto je
třeba, by rakouská vláda a i parlament byly dost
silnými a pevnými, aby prospěchy obyvatelstva prot
Uhrům uhájily a to bude jen možno, když všichni
národové této říše budou upokojeni. Upokojení to na-
stane, když budeme míti nejen stejné povinnosti, ale
také stejná práva národní, hospodářská i politická.
Uher
Německo
Rusko
Uhry
23
article
(Hlučný potlesk mezi českými poslanci.)
Ministr Call praví, že vláda měla před sebou
přesný úkol. Pronikavé změny v obchodní politice
sousedních zemí pro náš zahraniční obchod nejdůle-
žitějších, ale také stáří všeobecného ceiního tarifu.
pocházejícího z let 1882 a 1887, nutkalo nás nespo-
kojiti se s pouhou opravou tohoto tarifu, nýbrž zho
toviti tarif úplně nový. Mají-li celní tarify vyhověti
svému úkolu, musí přimykati těsně ku praktickému
životu. Opozděnost našeho nynějšího tarifu nejeví se
v ničem tak, jako v okolnosti, že elektrotechnika
nenalezá v něm mísla svému významu jen poněku
přiměřeného. Na celní tarif působily rozhodně před
běžně práce loňské, kdy obchodní smlouvy vypršely
Obchodní politika kontinentální Evropy zdůrazní
v budoucnosti zásadu ochranného cla. Nejširší vrstvy
nalehají, aby výrobní práci byl zabezpečen vysoký
výnos, snaha, při níž stanovisko konsumentů musilo
ustoupiti do pozadí. Tomuto hnutí nebylo vyhnutí.
Nesmíme se uzavírati poznání, že účinek mohutných
proudů zejmena v sousedním Německu pocítíme
u nás zvláště a že nejsme s to učiniti tomu přílrž.
Také v novém celním tarifu zrcadlí se veliké hnuií.
které počalo jinde, ale sněmovna jest ve šťastné si-
tuaci, že vůči nedávno uzavřené smlouvě s Něme
ckem může již pozorovati, kterak směr ochranářský
jenž nalezal ostrý výraz v autonomním tarifu, byl
blahodárně zmírněn v tarifu smluvním.
Evropa
Německo
24
article
Ministr líčí předběžné práce s pořízením nového
tarifu, poukazuje zejmena k součinnosti obchodních
komor a praví, že předložený tarif jeví týž ráz jako
tarify jiných států. Zejmena nový německý a platný
francouzský. Novými ustanoveními o vyclívání zboží
z různých látek bude věc podstatně zjednodušena
Co se týče vysoké celní sazby, o tom rozhodovala
především hospodářská situace výroby.
Předložený celní tarií není však plodem hospo-
dářského uvažování vlády jednoho státu, nýbrž kom-
promissem, dokonce podmíněným kompromissem
rámci vyrovnání s Uhrami. Nikdy nejevily se výhody
společného celního území pro oba státy mocnářství
přesvědčivěji než nyní, budou li rozhodovati okol-
nosti výhradně hospodářské. Zmahání se směru
ochranářského, zejmena v oboru zemědělském, zvý-
šilo velmi podstatně hodnotu pospolitosti a cla prost
a navštěvované trhy pro odbyt obilí a dobytka staly
se nyní velmi řídkými.
Pospolitost nebo rozluka není pouze věcí citu
nýbrž především otázkou obchodní. Nesmí se počítati
decimálkami, nýbrž velikými číslicemi. Při takovém
uvažování můžeme položiti na váhu velikou hodnotu
V drobném prodejin
snní čísle o sobě . . . za 8 b
olpoledni
. . . za 2
Va Blislkách na venkověi
ragní čáslo. . . .
cd polednt.
. . . . . . . sb
Inseráty
platí se hotově rapřed.
Předplaconí a insarty přljímá sdmisl-
strnce v Marianské ulici č. 3.
Tam nachízají se též ročakee
Hískárna s ezpedice „ Národnich LLiinstů .
Rukepley sa novracelí.
Národnich
Uhry
Virginie
25
article
své konsumní síly. Učiníme to, jak nám povinnost
káže. Musíme to učiniti tím raději, budeme-li moci
zachrániti své vlastní národní hospodářství před ru-
šením nové organisace.
Ministr doporučuje vládní předlohu a připomíná.
že jen krátká lhůta sotva 10 měsíců dělí nás od 1.
března 1906, kdy počne nová doba v obchodu evrop-
ských států pro nás důležitých. Tento den nesmí
najíti nás nepřipraveny. Schválení celního tarifu bude
první etapou na dráze k opatření naší hospodářské
domáčnosti. Vyřízení celního tarifu poskytuje také
nejdůležitější a nejnezhytnější záruku, že hospodářské
zájmy této poloviny říše budou uhájeny stůj co stůj.
To platí zejmena také o našem hospo dářském po-
měru k Uhorsku. Vyřízení tarifu je za nynějších po-
měrů pilným příkazem hospodářsko-politického sebe-
zachování. Žádá proto za nejrychlejší a nezměněné
schválení tarifu. Vláda je si vědoma, že v tomto
stadiu i v dalším až do dokončeného vybudování
našich nových zařízení hospodářských potřebuje silné
opory parlamentu.
Posl. Lemisch prohlašuje, že nelze mluvlt o spo-
lečném celním tarifu a společném hospudářském zří-
zení. Průmyslové korporace vyjádřily se, že při zři-
zování společenství jedná se pouze o to, poskytnout
Uhrám příležitost k jejich hospodářské posile; země-
dělské sbory jsou již dávno pro rozluku. Pro nynější
celní tarif budu hlasovati pouze v dobré víře, že
bude přechodem k jeho zméně v samostatný celní
tarif rakouský. Ke změně Erbova minoritního vota
navrhuje vyzvati vládu, aby co nejdříve předložila
obecní celní tarif pro samostatné celní území na zá-
kladě sazeb tarifu pro celní území rakousko uherské.
Posl
Erbův
Uhry
26
article
Při stanovení autonomního tarifu hovělo se málo ra-
kouským zájmům, zemědělským jen pokud týkají ne
Uherska. Při uzavírání obchodní smlouvy s Italií
vyhovělo se zájmům jižních zemí. Smlouva s Ně-
meckem bývala by dopadla zcela jinak, kdyby Ra-
kousko bývalo jediným kompaciscentem. Úhry by
samy bývaly bez Rakouska docílity tak výhodnou
smlouvu. Poměry nutí k rozluce Rakouska s Úber-
skem a k stanovení zvláštního celního tarifu rakou-
ského. Z celního společenství tyji pouze Uhry. Heslo
»Pryč od Uher!« musí se změniti v heslo »Hri na
Uhry!«
Je povděčen, že v Uhrách probouzí se rakoczov-
ský duch a vyskytují se neshody mezi korunou a
Maďary, neboť tím urychluje se přirozený vývoj věcí
v Úhrách. Pojednává o clech ze surového železa a
železářském kartelu a projevuje obavu, že dojde také
k ocelářskému kartelu. Doufá, že nynější ministr
orby v důležitých agrárních otázkách osvědčí se ce-
lým mužem a agráři skupí se kolem něho také na-
proti Uhrám. Arci, předložený celní taril musí se
přijmouti za příčinou vyjednávání s cizími státy.
Maďar
Uhersko
Rakousko
Uhry
Italia
27
article
Do r. 191 neb 1917 nelze čekati. Takové příměří
nemůže se Ubrám povoliti. Nechceme vojnu, ale mír
na základě obapolných práv. (Pochvala mozi něme-
ckou stranou lidovou.)
Posl. Helmrich dovozoval, že celní tarif nepo-
skytuje dostatečné ochrany naproti cizině. Je pateno,
že při kompromisu mezi oběma částmi říše působily
Uhry mnohem silněji. Proto třeba změny a proto —
mimo politické příčiny — bude hlasovati proti ta-
rifu. Jako zástupce převahou agrárního okresu ne-
může hlasovati pro tavií, protože zemědělské zájmy
nejsou jím chráněny. Uvažuje o clu na len, pouka-
zuje na smutný stav Inářství a navrhuje resoluci
vyrovnání bonífikací při výrobě lihu v Rakousku
Uhrách, o používání denaturovaného Jihu k výrobě
octa, doufaje, že vláda po vyřízení celního tarifu
splní sliby dané těm, kdo vůbec nebo jen nedosta-
tečně jsou chráněni celním tarifem.
Ubra
Posl
Uher
Rakousko
Uhry
28
article
Posl. Schöpfer uvažoval význam vládních slibu
Tyrolska a přimlouval se za povznešení tyrolského
dobytkářství. Přecházeje k uherským poměrům,
pravil, že přijeti tarifu nemá vlastně žádného účelu,
neboť není naděje na uzavření celní a obchodní
smlouvy s Uhrami. Kdyby však i Uhry smlouvu
uzavříti chtěly, nelze na to přistovpiti, dokud ne-
budou dány výdatnější záruky, že bude zachovávána
loyálněji než dosud. Je přítelem hospodářských spo-
lečenstev, ale po tom, co se děje v Uhrách, nenl
společenství cilem, jehož především třeba domáhati
se. Výbor pro Derschattův návrh měl by především
uvažovati, třeba li nám samostatného celního
tarifa.
Posl. hr. K. M Zadlwitz zastával se výboru,
jenž přijal vládní předlohu beze změny. Doposud
nebyl žádný celní tarií v Rakousku skoncován bez
spolupůsobení všech interessovaných kruhů jako ny-
nější. Vybovuje také ochranářským požadavkům.
Tarií je především kompromisem mezi oběma vlá-
dami a mezi jednotlivými zájmovými skupinami.
Pokud týká se přijeti odstavených zprvu 17 po-
ložek, byla vláda požádána o nich s Uhrami vy-
jednávat. Stalo se, ale bez výsledku. Také jednání
s rozhodujícími uherskými politiky bylo marné, ne-
boť řeklo se, že není pomýšlení na změnu celního
tarifu, protože musí se dodržeti ráz kompromisu, uza-
vřeného v Uhrách mezi průmyslem a zemědělstvím.
Posl
Schöpfer
Tyrolsko
Derschattův
K M Zadlwitz
Tarie
Uhry
Rakousko
29
article
Proto většina výboru, ač s těžkým srdcem, přijala
celní taril dle textu vládní předlohy. Rečník lituje,
že není dovozného cla na dříví a lesní výrobky
vůbec a žádá, by aspoň celní svoboda pro dříví
příštích obchodních smluvách nebyla vázána.
O roziuce s Uhrami nechce uvažovat, avšak o
projednávaném celním tarifu může tvrditi: dojde-li
k celní rozluce a budeme-li nuceni poříditi si celní
tarif sami, hodí se jeho ustanovení také k tomuto
účelu. Konečně prohlašuje jménem své skupiny, že
bude hlasovati pro celní tarik.
Posl. Tambosi uvažoval hospodářské poměry
trentinské; dovozuje, že Tyrolsko a Voraribersko jsou
v nepevném spojení s ostatními zeměmi říše, tí-
hnouce k jiným středištím: Bavorsku, Švýcarsku
Lombardsku. Vláda nestarala se nikdy o upevnění
svazku s vnitřní říší. Lituje, že celní výbor nevy-
hověl požadavku zástupců obou národností v Ty-
rolsku, aby kukuřice byla prosta cla. Tyrolsko jižní
nebude míti z celního tarifu žádného prospěchua
proto nelze jej přijmouti. (Pochvala mezi Vlachy.)
Následující řečníci poslanci Scaramangaa
Stein nejsou ve sněmovně a proto přicházeji
o slovo.
Posl. Haider přimlouval se za Peschkův návrh.
Posl
Vlach
Scaramangaa Stein
Haider
Peschkův
Uhry
Tyrolsko
Bavorsko
Švýcarsko Lombardsko
30
article
Posl. Sommer soudí, že bude třeba opatřenív
různých oborech, aby se zabránil úpadek zeměděl-
ství. Chceme zdravý a silný selský stav a proto bu-
deme — vzdor některým pochybnostem — hlasovati
pro ochranu zemědělství položkami celního tarifu,
raději než pro některá ochranná cla průmyslová, jež
prospějí z většího dílu konkurenčnímu průmyslu
jichž používá se pouze ke zvýšování cen v tuzem-
sku. Přimlouvá se za decentralisaci celního zprávov-
nictví dle německého vzoru a žádá, by přebytků cel-
ních použilo se k určitým sociálně-politickým účelům
a ne k ukojení kulturních požadavků neněmeckých
národností. Kdo zná nenasytnost neněmeckých ná-
rodností v jejich požadavcích, bude schvalovat, aby
stát použil přebytků na prospěch chudého a slabého
obyvatelstva. Konečně prohlásil řečník, že bude hla-
sovati pro předlohu. (Pochvala.)
Posl. Piaffinger přimlouvá se pro obchodně poli-
lickou tíseň za rychlé přijetí celního tarifu beze vší
změny, třeba mnohé položky nevyhovovaly poža-
davkům průmyslu. Lépe míti celní taril, na jehož
základě lze uzavříti obchodní smlouvy, než žit
v bezesmluvném stavu. Než lépe bylo by, aby ny-
nější celní tarií pro případ roziuky nabyl automa-
ticky platnosti jako samostatný tarif rakouský. Na-
vrhuje příslušnou resoluci. (Pochvala.)
Rokování přerušuje se a schůze končí o 4.15
hod. odpol. Příští bude zejtra o 10. hodině do-
polední.
Posl
Sommer