ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 52d85f90-78e8-11dc-b9f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 34 celkem · entity: person 50, place 113, work 11, org 12
1 masthead
4 května 1905
2 masthead
Přiloha „Národnich Listu
3 masthead
k číslu 121.
4 masthead
Strana 9.
5 article
Osvobození obci od poplatků při koupi nemovitosti k účelům ve- řejným. Podává mag. koncipista dr. V. Joachim. V těchto dnech doručeno bylo radě král. hlav. města Prahy několik rozhodnutí správního toudu, vesměs ze dne 29. prosince 1904, tý bjíich se otázky v nadpise uvedené, která zamenají úplný převrat v dosavadní praxi sprivního soudu ve prospěch obcí, okresůa jaých korporací veřejnoprávních. Poněvadž rozvojem obcí a okresů množí se připady, kde jmenovaně korporace nabývaji nemovilosti k účelům regulačním, komunikačním i jiným (stačí uvěsti na přiklad, že obec praž- ská v minulém pětiletí zakoupila — kromě ob- jeklů assanačních — nemovilosti v ceně přes 7 millionů korun), má otázka naše stále větší význam pro finance autonomních korporací z důvodu toho budiž dovoleno poněkud obšir- něji o věci pojednati. Jak známo, uslanovuje sazební položk 20/102 lit. 1) zákona poplatkového, že listiny o postupu nemovitosti, kterých se vlastníc v zájmu veřejném, t. j. pro potřeby státu neb obce, nebo vůbec k účelům veřejným vzdáti musí, jsou od poplatku věcně (úplně) osvo- bozeny. Vedle toho stanoví povšechně položka 44/75 lit. b), že obce jsou osobně osvobo- zeny od poplatků v příčině listin a spisů, které vydávají pro veřejné účely jim svěřené. — Pr tom dle § 69. popl. zák. před pisuje se polo- vice poplatku druhé straně neosvobozené (je-li obec kupcem, tedy prodávajícímu); z pravidla ovšem zavazuje se kupující smlouvou, že po- nese poplatek převodní ze svého — a jest tedy vlastně v případech osobního osvobození obee osvobozena jen od polovice poplatku.
doktor Joachim Praha
6 article
Dosavadní praxe správního dvora soudního příznávala obeím osvobození od poplatků —a to věcně, úplné — jen v případech skuteč- ného vyvlastnění, upírajie je důsledně v případech, kde převod uskutečnil se smlou- vos, třeba pod nátlakem expropriace (nálezy č. 5827, 6248, 6297 Budw. a j.); jak známo, případy skutečného vyvlastnění v praxi jsou vzácné; zpravidla i když se zavede řízení vy- vlastňovací, nedochází až k vydání nálezu vy- vlastňovacího, nýbrž strany během řízení se dohodnou a postup uskuteční se smlouvou. — Osobní (poloviční) osvobození správní soud pro smlouvy o koupi nemovitostí obeím dosud dů- sledně vůbec odpíral, třeba byly nemovi- tosti zakoupeny k účelům veřejným (nálezy čís. 2531, 5312, 6248 Budw). — Jest zjevem vzácným a zajímavým, že ministerstvo finanei v otázce naší bylo mnohem liberálnější a mno- hem méně fiskální než správní soud. Nařizovalť výnos ministerstva finsncí ze dne 12. srpna 1893 čís. 33019: Bezplatné převody nemovitostí k zakládání a rozšiřování ulica pod. jsou od poplatků vůbec (věcně) osvobo- zeny, prokáže-li se, že se nemovitosti užilo ku jmenovaným účelům a že byla zapsána do se- znamu statku veřejného. Úplatné převody ne- movitostí jsou osvobozeny od poplatku listinného i převodního (věeně), když se prokáže neb úřadně dosvědčí, že bylo povoleno vyvlastnění nemovitosti nebo že bybývalo povoleno kdyby se strany nebyly dohodly, a dále že ne- movitost zapsána do seznamu statku veřejného.
Budw
7 article
Nebylo-li vyvlastnění povoleno nebo nebylo-li prokázáno, že by bývalo povoleno, jest. obee pouze osobně (polovičně) osvobozena od po- platku. Výnosem ministerstva financí ze dne 10. dubna 1902 čís. 14.483 byl právě cilovaný výnos z roku 1893 zrušen a zavedena praxe nová, nepříznivější pro obce a blížici se praxi správního dvora soudního. Byloť jím předepsáno, že osobní osvobození od poplatků má místo jen potud, pokud koupené nemovitosti skutečně se použije k veřejnému účelu; byl-li tedy na př. zakoupen dům k rozšíření ulice, přiznáno osvo- bození jen v příčině kvoty kupní ceny, připada- jící na plochu pro ulici věnovanou. Dále usta- noveno, že věcné (úplné) osvobození má místo jen při skutečných vyvlastněních a nikdy při převodech smluvních. — Částečná úleva proti dřívějšku nastala potud, že netrvá se na poža- davku, abý nemovitost byla zapsána do seznamu slatku veřejného, nýbrž zpravidla stačí výslovné uvedení účelu v listině smluvní. Sotva nová praxe vešla v život, rada městská ihned důsledně podávala stížnosti po- řadem instancí až ke správnímu dvoru soudnímu proti platebním rozkazům na převodní poplatky ze smluv, kterými zakupovány nemovitost k účelům veřejným (rozšíření ulic, slavba mostů a nábřeží a pod.). Stížnosti domáhaly se jednak příznání věeného osvobození i při převodec uskutečněných smlouvami, ale pod nátlakem expropriace, jednak přiznání osobního osvobození (v připadech, kde vyvlastnění možné není) v při- čině celého objektu.
8 article
V příčině prvé (věené osvobození) bylo po- ukazováno ve stížnostech, že je naprosto ne- správno obmezovati věcné osvobození od poplatků na případy skutečné expropriace, že naopak sluší je přiznávati ve všech případech, kde expro- priace byla možná, třeba nebyla skutečně pro- vedena, čili jinými slovy, že nesluší zde hleděti na formu, nýbrž na věc, zdali totiž postup nemovitosti děje se k účelu, k jehož uskutečnění zákon propůjčuje právo expropriace. To dovo- zeno obšírným rozborem sazební položky 20/102 lit. f poplatkového zákona a síce jak výkladem slovnim, tak historickým vývojem, dále rozborem pojmu vyvlastnění, ve kteréžto příčině poukazo- váno k tomu, že by bylo anomalii nepřiznávati věcné osvobození od poplatků pro převody uskutečněné smlouvami pod nátlakem expro- priace, když veškeré zákony o expropriaci přede- pisují jako podstatnou náležitost řízení pokue o smír. Konečně poukázáno, k jakým důsledkům názor finančního ministerstva vedl by v praxi, že by totiž osvobození od poplatku bylo prémií proty, kdož se provedení podniku, o který jde, stavějí na odpor, dávajíce se k postupu pozemku nutiti složitou procedurou řízení expropriačního. Správní soud v nálezu ze dne 29. pro- since 1904 čís. 14.038 názor právě uvedený úplně akceptoval. Uvádi výslovně, že názor obmezující věcné osvobození od poplatků na případy skutečné expropriace jest »přímo nerozumný« (»geradezu irrationell«). Předpokla- dem osvobození dle saz. pol. 20/102 lit. 1 »je
Předpokl
9 article
povinnost ku postupu pozemku, zakládající se na veřejném účelu, ke kterému se postup děje. aniž se dále rozeznává, zdali došlo ke skuteč- nému vykonání donucení in thesi přípustného čili nic. Hledíe pak k ratio legis: obětování soukromého vlastnictví pro blaho celku nestíhat ještě dávkou pro celek ve státě organisovaný. bylo by přímo nerozumné, odpor provedený až ke skutečnému vykonání práva donucovacího ... prémiovati poskytnutím osvobození od po- platku, při loyálním splnění povinnosti ku po- stupu však osvobození odepírati«. — Po stránce formální vysloveno v citovaném nálezu, že ke stížnosti legitimována je pouze strana podáva- jící, bylo-li obci (kupující) přiznáno již osobní osvobození od poplatku. Také v olázce rozsahu osvobození o sob- ního správní soud přidal se k názoru, háje- nému ve stížnostech rady městské, že totiž není správné, obmezovati osobní osvobození od po- platku na část zakoupeného objektu, použitou k účelům veřejným.
10 article
V té věci praví nález čís. 14.042, že »osobní osvobození vztahuje se dle důvodu a účelu svého na právní jednání v onom rozsahu, ve kterém nutno bylo toto jednání uzavřiti k dosažení veřejného účelu, o který šlo, tedy v připadě, že zakoupen dům k účelu rozšíření ulice, na nabytí v celém rozsahu, pokud realitu — hledíc k nepouživatelnosti zbytku zůstávají- cího po odstoupení plochy pro ulici potřebné pro dosavadní účele vlastníkovy — jen v celém rozsahu bylo lze zakoupiti, nebo její postup jen v celku vynutiti; neboť v tomto případě vyža- doval právě účel, pro který poskytuje se výhoda osvobození od poplatku, aby získána byla celá realita. Náleží proto právnímu jednání směřují- címu k uskutečnění tohoto účelu v rozsahu, ve kterém se uskutečnilo, osvobození od poplatku, a nezáleží dále na tom, zdali reality úplně či jen částečně k rozšíření ulice bylo použito. V tom směru jest po případě vyhradii straně průkaz, že nebylo možno získati nebo vynutiti postup části reality skutečně potřebné pro ulici. « O zásadní otázce, zdali osobni osvobo- zení na smlouvy o koupi nemovitostí vůbec lze vzlahovati, správní soudní dvůr výslovně a po- všechně se nezmiňuje, avšak nepřímo odpovídá na ni kladně, jak z uvedeného znění nálezu plyne. V obou uvedených směrech tedy — jakz předešlého patrno — správní soudní dvůr názor ve stížnostech rady městské hájený přijal za svůj. Na konec budiž dovoleno pro domo pozna- menati, že všechny stížnosti rady městské pra- covány byly v hospodářském referátě magi strátním.
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 3. května. (K pádu Witt- kovu.) Z polských listů vyslovují se o pádu Witikově pouze časopisy neodvislé. „N. Ref.“ konstatuje, že odstoupení ministra železnie vzbudí v Haliči všeobecné, upřímné uspokojení. „Nechut dra. Wittka k Haliči byla všeobecně známa. S touto jeho nechutí souvisely stále nnové obtíže, na něž naráží stavba průplavů a postát- něni severní dráhy. Kdežto pro Halíč nebylo ni- kdy groše na nejnutnější spojovací prostředky, na dráhy alpské vyhozena sta millienů s bezpří- kladným zanedbáváním parlamentního vota. Nyní možno se naditi, že důležité pro Hlalič otázky vejdou na příznivější dráhu.“ „Slowo Polskie“ prohlašuje pád Wíttkův z bezprostřední následek Kaftanova referátu o alp- ských drahách. Dr. Wittek ví prý, že tento re- ferát osměší ho v očích všech odborníků a učiní pcchybnou i jeho dobrou vůli ve věcech politi- ckých. Ale dr. Wíttek nebyl by odstoupil již nyní, kdyby ho k tomu dr. Gautsch nebyl dvakrát vybídl. Poprvé, když za svého zástupce na dobu své choroby doporučil hr. Bylandta a ne Wittka jako nejstaršího člena kabinetu, podruhé po svát- cích takovým způsobem, že o něm veřejně mluviti nelze. Dr. Gautsch vl, že by se nedo- mohl klidu v párlamentě, dokud by dr. Wittek seděl v křesle ministra železnic. Debata o že- lezničním rozpočtu nabyla by ve výborů želez- ničním i v plenu sněmovním tak bouřlivého rázu, že by při tom nepochodil ani parlament ani vláda. Po odchodu Wittkově výtky minister- stvu železnie nebudou již tak bouřlivé. V další části své úvahy „Sl. Pol.“ vybizí opětně polské kolo, aby portefeuille ministerstva železnic hle- dělo získati pro sebe. V Praze, 3. května. (Uherská krise.
Witt N Ref Wittek Polskie Kaftanův doktor Gautsch Wittkův Pol Praha Halič
12 article
Po klamných pověstech, že panovník přibude do Pešti již počátkem května, aby konečně rozřeši uherskou kabinetní krisi, zavládly pochybnosti, přibude-li panovník do Pešti vůbec ještě během měsíce května. „Fremdenbl.“ sděluje v té věci. že don odjezdu panovníkova do Pešti není sice ještě stanoven, že však v květnu panovník Pešt určitě navštíví a uspořádá tam, jak obyčejně. různé dvorní slavnosti. Ale ustavení nového ka- binetu nelze se naditi v nejbližších dnech, poně- vadž koalice dosud nejeví možnosti, aby její stanovisk se uvedlo v souhlas se stanoviskem koruny. Proto prý vláda za adresní rozpravy vy- zve sloučené strany levice, aby uskrovněním svých požadavků umožnily odchod nynější vlády a nastolení nového kabinetu. Opposice hodlá uvésti adresní debatu na široký podklad. Někteří členové strany Košutovy budou prý žádati, aby se text adresy doplnil růz- nými požadavky vojenskými a hospodářskými. Také Chorvaté budou žádati za změnu texlu, domáhajíce se celní pospolitosti s Rakou skem. Konečně i poslanci národnostní vystoup se svými zvláštními požadavky. Strana Banffova hodlá prý změnit svůj název a přizpůsobiti svůj program situaci.
Košutův Chorvat Pešť
13 article
Firma „Banffy“ nemá ovšem v Uhrách valně dobré pověsti. Z Pešti, 3. května. (Uherská sně- movna.) Předseda dr. Justh zahájil dnešní schůzi poslanecké sněmovny v 111/2% hod. oznámil, že posl. Ludv. Szalay ze strany libe- rální vzdal se mandátu. Město Sombor zaslalo sněmovně pozvání k slavnostnímu odhalení pa- mátníku Jos. Schweidla, bojovníka za svobodu z roku 1848. Předseda vyzývá poslance, ktel se hodlají zúčastniti slavnosti, aby se ohlásili v presidiální kanceláři. Posl. Ugron žádá, aby se k deputaci sněmovny připojil i některý zá- stupce předsednictva, s čímž předseda souhlasí. Na to stanoven jednací pořad příští schůze, jež se koná zejtra v 10 hod. dopol. Na jednací po- řad dána adresní debata. Konec schůze v 111/2 hod. dopol. Ze Lvova, 1. května. (Spor Ruské ma- tice smetropolitou hr. Šeptický m.) Když byla r. 1848 po příkladu „Matice české“ založena ve Lvově „Haličsko-ruská matice“, po- jato do stanov ustanovení, že protektorem „Ma- tice“ bude vždy ruský metropolita lvovský. Když však mezi haličskými Rusy nastala roztržka o literární jazyk a hlavně o pravopis a bývalý metropolita Sylvestr Sembratovič podporoval zjevně přívržence pravopisu fonetického, kdežto knihy „Haličsko-ruské matice“ se tisknou pravo- pisem etymologickým, sbližujícím jazyk malo- ruský s jazykem velkoruským, valná hromada
doktor Justh Szalay Posl Rus Sylvestr Uhry Pešť Sombor Lvov Ma poslanecký sněmovna
14 article
„Matice“ změnila r. 1900 spolkové stanovy v ten způsob, že z nich vypustila odstavec o pro- tektoru. Nynější metropolita, hr. Šeptický zvě- děl prý o této změně teprve r. 1904 a domáhal se u výboru „Matice“ svého práva na protektor- ství spolku. Výbor však mu odvětil, že změněné stanovy byly již dávno schváleny a tím zaniklo metropolitovo právo. Vznikla z toho polemika v ruských časopisech haličských, načež „Ma- tice“ na obranu svého stanoviska vydala zvláštní brožuru, v níž otištěn stížný list metropolitův i odpověď výboru „Matice“. V této odpovědi se praví mimo jiné: V tu dobu, když „Matice“ se zakládala, ruští biskupové haličtí byli netoliko duchovními, nýbrž i politickými vůdci ruského lidu. Později se však poměry změnily. Biskupové pod nátlakem vlivu vládního i polského počali se odeizovati národním požadavkům ruským. Proto novější osvětové spolky ruské nejmenovaly už metropolitu svým protektorem. Pro změnu stanov „Matice“ rozhodujícím bylo, že metro- polita výslovně pokáral všechny Rusy, kteří se drží historických základů života a rozvoje ru- ského národa, že zjevně podporoval novoty v li- terárním jazyku a pravopis fonetický, čímž zne- snadnil lidu čtení spisů církevních, psaných ja- zykem církevně-slovanským. Proto výbor „Ma- tice“ nevidí toho potřebu, aby opětnou změnou stanov vyhověl přání metropolitovu. Z Terstu, 3. května. (Doplňo v a c volba říšská. Zdejší obchodní komora konala dnes v poledne volbu poslance na říšskou radu místo Baseva, jenž se mandátu vzdal. Ze 40 komorních radů volilo 31 a 30 hlasy zvolen člen obchodní komory Caesar Combi.
Rus Caesar Combi Ma Terst Matica
15 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Zahraniční obchod říše v r. 1904. Právě vydána konečná dala zahraničného obchodu říše za r. 1904. Dovoz v roce leňském dle dat těchto činil: ve spe- ciálním obchodu 2048.0 mill. K, v řízení zušlechto vacím 62.4 mill. K, opětný dovoz 0.7 mill. K — celkem tedy 2111.7 mill. K, vývoz co do obchodu speciálního 2029 0 mill. K, co do řízení zušlechťova- cího 0.3 mill. K, zpětný vývoz 93.0 mill. K, celkem 2182.3 mill. K (r. 1903: 300 mill. K). Dle skupin výrobních podává výkaz tento obraz: 1902 1903 1904 Dovo z: mill. K výroba zemědělská . . 838.06 939.25 1048 00 hutní, báňská . 193.36 204.702 218 9 „ průmyslová . . 688.91 733 16 780. 9 Vývoz výroba zem ědělská . . 746.66 820 62 740 99 „ hutní, baňská . 132.85 137..23 138.00 „ průmýslová . . 1034.08 1171.92 1209 66 Hlavními předměty dovozu byly: kolonialní zboží 582 mill. K (r. 1903: 47.3 mill. K), tabák 52. (52.6), obilí, leštěniny, rýže, mouka a p. 116 6 (59.7 mill. K. zvířecí přodukty 127.8 (114 3) mill. K, ná- poje 14 (37 9) mill. K, uhlí a koks 103.5 (100.6), ba- vlna surová 215.2 (186 9) mill. K. vlna 130.2 (114.4) mill. K, hedvábi a zboží hedvábné 83.5 (81.6) mill K, kůže a zboží kožené 53.0 (51.6), literární a umě- lecké předměty 58.9 (55.9) mill. K a ve vý vozu cukr 151 9 (167), obili, luštěniny, mouka, rýže ap. 132.1 (197). jatečný a tažný dobytek 161.9 (168) zvířeci produkty 193.4 (187.5), nápoje 42.2 (38.8) vina, vlněné zboží a příze 90.1 (84 1), dříví 251 . (237), uhlí a koks 87.6 (91.5), kůže a kožené zboži 599 (66.4), dřevěné a kostěné zboží 50.6 (51.4) sklo a zboží skleněné 56 9 (51.1) mill. K. Jednotlivé státy zastoupeny v obchodu s naší říší takto:
84 1
16 article
1904 Procenta oproti r. 1903 mill. K dovozu mill. K 37.3 Německo . . . . 764.7 + 19 9 Spojené státy . . 182.5 . . . 154.9 7.6 — 61 6.4 + 18.7 Brilská Indie . . 130 1 Rusko . . . . . 119 9 Italie . . . . . 1046 5.1 — 17 4 Francie. . . . . 67.5 61.3 + 17.5 Rumunsko . . . Srbsko . . . . . 57 6 Švýcarsko . . . . 49.6 + 120 Brasilie . . . . Turecko . . . . 37.0 Belgie . . . . . A gentina . . . . + 13 4 28.0 Egypt . . . . . Nizozemí . . . . 20 1 Řecko . . . . . 20 1 Nizozem. Indie . . 182 o7 Čile . . . . . . 13.0 Čína. . . . . . Japonsko . . . . 6.5 Španělsko . . . . 5.8 Brit. Australie . . 5.9 1904 oproti 190 co do vývozu mill. K o% vývozu mill. — 47.8 Německo . . . . 961.1 46.0 — 45.6 Anglie . . . . . 181.5 Italie . . . . . 1568 Turecko. . . . . 91.4 + 142 Švýcary . . . . . 79.7 Rumunsko. . . . 75.9 + 11.5 Rusko . . . . . 71.7 63.0 Francie . . . . .
Brita Německo spojený stát Rusko Rumunsko Srbsko Švýcarsko Turecko Belgie Egypt Nizozemí Řecko Indie Japonsko Austrálie Anglie Francie Brilská Indie Čína Španělsko Italia
17 article
Britská Indie . .. + 280 Spojené státy . .. 38.1 Egypt . . . . . 33.5 Nizozemí . . .. 32.4 1.6 — 07 Srbsko . . . . . 26.7 Bulharsko . . . . 19.1 Belgie . . . . . Řecko . . . . . 179 0.9 + 3.0 Brasilie . . . . . 6.4 Španělsko . . . . 5.2 Dánsko . . . . . 49 Japonsko . . . . 26 Cina . . . . . . 24. K hospodářským snahám osamostatňovacím bal- kánských států. Co nejdříve má býli zahá jeno jed- nání o nových obchodních smlouvách se zeměmi balkánskými, Srbskem a Bulharskem v prvé Fadě Základna jednací jest značně změněna. Jednak vslu- pujeme my do stadia zvýšené ochrany agrární, která uzavře značnou měrou dovoz srbským a bulharským zemědělským plodinám k nám, jednak snaží se oba státy zodpověděti tento náš krok zvýšením svých cel- ních sazeb průmyslových. Najíti východisko, bude dosti oblížno a krátkou poměrně dobou jednaci značně stíženo. Jak míní na př. Bulharsko seriósně jíti dráhou osamostatňování, patrno nejlépo z toho. že nedávno bulharskou vládou nařízeno, že úřad- nické a vojenské uniformy mají býti nadále zholovo- vány pouze z látek v Bulharsku vyrobených. Tak v Srbsku nalezají stálo více a více půdy podobné snahy. Přimyslíme-li si odpor, se kterým se setkáv rakouská politika na Balkáně, možno si snadno uči niti obraz vyhlídek co do nových obchodních smlu
Indie spojený stát Egypt Nizozemí Srbsko Bulharsko Řecko Japonsko Balkán Belgie Brasilia Španělsko Dánsko
18 title
Anglie
Anglie
19 article
s tamními státy. Dařilo-li se anglické a německé sou- těži nás vytiskovati, není pochyby, že bude tomu nyní tím více. Ale k podrobnostem se ještě obšírně vrátíme. K sociálním snahám českého průmyslu. Roku 1855 založen p. J. Hernychem v Ústí nad Orlicí ruční závod tkalcovský, malých rozměrů. Rozvoj podniku vedl po vstupu syna zakladatelova Floriána Hernycha r. 1875 do závodu (firma tehdy změněna ve firmu dosud platnou J. Hernych a syn) k počátkům strojní výroby její. Vytrvalým úsilím p. Flor. Her- nycha, který vyšel z nejmenších počátků, rozvíjel se závod netušenou měrou a z malých základů vytvořen jeden z největších bavlnářských podniků nejen če- ského, alo i rakouského průmyslu textilního. Uvedené firmě, jejímž jest p. Florián Hernych výhradným ma- jitelem, náležejí dnes veliké mechanické tkalcovny bavlnářské v Ústí n. Orlicí, Vamberce, HInátnici, Ne- koři a Chrudimi, přádelna bavlny v Nadelburgu u No- vého Vídeňského Města, jakož i velkostatek Rtišovice a pivovar v Milině. Dnes zaměstnává firma tato tisíce dělníků a její produkty mají nejen značný odbyt v
J Hernych Hernych Ústí nad Orlice Orlice Vamberk HInátnice Chrudim Nadelburg u no Rtišovice Milina Flore
20 article
Rakousku, nýbrž razí si i dráhu do vývozišť cizích. zvláště na Levantu. Obraty podníku dosahují tu rychle stoupající výše. Závod založil v Čstí n. Orl. již před léty celou kolonii dělnických domů a změňoval čelné domy v městě zakoupené v byty pro úřadníky a zří- zence továrny ústecké vesměs za nízké nájemné. u příležilosti 50letého jubilea firmy, které závod nyní právě slaví, rozhodl se majitel její p. Flor. Hernych následkem silného rozvoje svých podniků, dáti ve- škerému dělnictvu a úřadnictvu v do- mech těchto ubytovanému bezplatné byty. Rozhodnutí tolo, které nabylo platnosti od 1. května t. r., vzbudilo mezi dělnictvem přirozeně plné uspokojení. Lze si jen přáti, aby tento krásný příklad nalezl i jinde následování.
Rakousko Orlický Flore
21 article
Doba pracovní v dolech. Právě vydaná ročenk ministeria zemědělstvi jedná o mzdových pracovních poměrech v dolech r. 1902. Protože zákon o devíti- hodinné šichtě v dolech uhelných nabyl platnost 1. července 1902, jest zajímavost uvedeného výkazu tím jen zvýšena. Pracovní doba v kamenouhelných dolech (včílaje i výjezd z dolu a do dolu, jakož chvíle odpočinku) činila v uvedeném roce: V okresech pražském a slánském až 8 hodin u 37.132 všeho dělnictva, 8—9 hodin u 32.182%, 9—10 hodin u 7.63%, 10—11 hodin u 3.55%, 11—12 hodinu 19.51% dělnictva. V okresech plzeňskéma stříbrském do 8 hodin u 12.39%, 8—9 hodin u 56.70, 9—10 hodin u 12.47%, 10—11 hodinu 17.175, 11—12 hodin u 1.27% všeho dělniciva. V re- vírním okresu kutnohorskám analogicky 23.12. resp. 52.24%, pak 6.30, 12.26 a 6.8%. V osirav- sko-karvínském do 8 hodin 0.303%, 8—9 hodin 77.05%, resp. 4.75, 2.43 a 15.455. Celkem platila doba devítihodinná pro 65.94% všeho dělnictva na dolech kamenouhelných zaměstnaného. V hnědo- uhelném průmyslu platila šichta osmi až devíli hodin v okresích teplickém, mosteckém a chomutovském pro 63.17%, falknovském a loketském pro 51.919%, lubenském pro 74.51%, celjském a lublaňském ale jen pro 1.73% všeho dělnictva (do 8 hodin pracovaio tam 71.25%). Celkem platila u průmyslu hnědouhel- ného pracovní doba do 8 hodin pro 15.022%, 8—9 hodin pro 54.32%, 9—10 hod. pro 9%, 10—11 hod pro 11.77% a 11—12 hod. pro 9.84% všeho dělnictva
22 article
Nová postátňovací akce co do uhelných dolů Německu? Bavorská vláda vyslala v posledních dnech do některých dolů rýnskovestfálských odborné své úřadníky, kteří zevrubně stav dolů těchto prozkou- mali. Z postupu toholo soudí kruhy bursovní, ž se vláda bavorská obírá myšlenkou nabýti uhelné doly a to tím spíše, protože před několika léty se stavěla dosti sympaticky k podnětu k zakoupení ně- kterých dolů ve Vestfálsku slátem bavorským. Také pruská vláda bude prý úsilně pokračovati v dosavad- ních snahách sestátňovacích co do uhelných dolů. Prohlidka masa pro Smíchov. Městský úřad smí- chovský vydal tuto vyhlášku: Dle úřadního zjištěn nebývají jehňata a kůzlata z jiných obcí na smíchov- ský trh dopravovaná před jich odevzdáním podrobena zvěrolékařské prohlídce. Upozorňujeme tudíž na vy- hlášku zdejší ze dne 17. dubna 1896 č. j. 8737, jejíz ustanovení vztahují se též na jehňata a kůzlatá, která jako veškeré maso z dobytka mimo Smíchov pora- ženého musí před odevzdáním ve zdejší obci býti po- drobena zvěrolékařské prohlídce a za tou příčinou musí do masného tržiště smíchovského dopravena a tam v případě nezávadnosti na důkaz vykonaně prohlídky úřadni značkou opatřena býti. Ustanovení toto uvádíme opětně u všeobecnou známost, aby se dle něho každý, zejmena trhovci niditi mohli. Záro- veň vyhlašujeme, že každá zásilka zabité drůbeže a zvěře, zejmena z Haliče a z Uher došlá, musí ihne po dojití městskému zvěrolékaři býti ohlášena. Zvěro- lékařská prohlídka masa na Smíchov odjinud dopra- vovaného koná se každodenně vždy jen o 8. hodině ranní neb o 1. hodině odpolední v masném tržišti na Smíchově v ulici Vltavské. Každý, kdo by nařízení tohoto nešetřil, potrestán bude dle § 35. obee, zřízení pokutou až do K 20.— aneb v případě nedobytnosti pokuty vězením až do 48 hodin
Německo Vestfálsko Smíchov Halič Uhry
23 article
K vývozu masa do Německa. Magistrát král. hlav města Prahy vydal tuto vyhlášku: Dle vynesení mi nisterstva vnitra ze dne 19. dubna 1905, čís. 16.28 císařská německá vláda vyslovila za příčinou zvlášt- ního připadu, že dle § 4. německého zákona o pro- hlídce jatečného dobytka a masa ze dne 3. června 1900 a k tomu náležejicího usnesení spolkové rady ze dne 30. května 1902 dlužno střeva pokládati za maso a že následkem toho dle § 13. odst. 2 tohoto zákona mohou býti připuštěna k dovozu pouze přes celní úřady k tomu určeně. Snahy sladovnického průmyslu německého. V Mannheimu založen svaz jihoněmeckých průmysl- níků sladovnických, jehož účelem jest, aby bylo ja- kostně povzneseno pěstění ječmene v jižním Ně- mecku a tím docilováno co možno nejlepšího ječmen sladovacího. Snahami těmito má býti plně využito ochrany, kterou německému ječmenu a sladu přináší autonomní celní tarif německý. Na c. k. odborné školo pro zpracování dřevav Chrudimi zadáno bude počátkem školního roku 1905- několik státních nadací po 400 K ročně. Žádosti. svědčící c. k. ministerstvu kultu a vyučování, dolo- žené listem křestním a domovským, vysvědčeními z praxe, posledním vysvědčením školním i ze školy pokračovací a vysvědčením nemajetnosti podány bud- tež nejdéle do 15. května t. r. ředitelství svrch uvedené školy. Bližší poučení o zadě vání těchto na- dací obsažena jsou ve zvláštní vyhlášce, která všem správám pokračovacích škol průmyslových byla do- ručena Družstvo ke zvelebení chovu dobylka okr. opo- čenského pořádá v neděli dne 28. května v Opočně přehlídku a odměňování plemenného skotu. Zahrno- vati bude plemenný materiá! simenský, čistokrevný kližený a domácího chovu. Přehlídka bude otevřena e 9. hodině dopol. a končí k 5. hodině rozdílením odměn.
Německo Praha Mannheim Chrudim Zahrno spolkový rada svaz jihoněmecký průmysl
24 article
Stavba nové budovy pro skupštinu v Bělchradě. Dle zprávy došlé vyvozní kanceláře obchodní a živ- nostenské komory pražské bude, jak jsme ostatně už sdělili, co nevídět vypsáno ofertní řízení na stavbu nové budovy pro skupštinu v Bělehradě, jejíž výlohy jsou rozpočteny na 21/2 mill. franků. Interessenti se žádají, by se co nejdřive přihlásili u jmenované vý- vozní kanceláře, aby jim ofertní vypsání ihned p dojiti mohlo býti zasláno. Z Obchodnické jednoty pro Moravu a Slezsko v Brně. V posledních dnech práce pro sestavení Adre- sáře českého průmyslu a obchodu postoupila v př úspěšně. Úplně ukončen jest již oddíl průmyslu tex- tilního a pracuje se na oddíle průmyslu železářského. — Společníky s kapitálem 6 až 180 tisíc korun hle-
Bělehrad Morava Slezsko Brno
25 article
62.0 o1
26 article
dáme pro různé dobře prospívající podníky průmy slové i obchodní. Almanach továren na hospodářské stroje a ná- řadí, podníků a závodů s veškerými potřebami pro zemědělství vůbec, vydán bude již dne 1. května t.r a rozdělen na následující oddíly: banky, cihlářská závody, hospodářské stroje a nářadí, hasičské ná- řadí, hnojiva umělá, chemické rozbory, závody krmiva dobytčí, dučební továrny, mazadla a oleje mlékarské stroje a nářadí, motory, plachty pytle, parní pluhy půjčují, pojišťovny, provazárny semena, školkv. slavitelé a vodnikatelé staveb, tka- niny drátěné, váhy, vápenice, vodovody a čerpadla. Almanach bude zaslán každému zemědělci za náhradu poštovného 30 hal. a nezemědělci za 1 korunu ve známkách. Hospodářský spolek roudnický koná v neděll dne 7. května o 9. hodině dopol. v Roudnici v místno- stech „Řipu“ valnou hromadu, na níž promluví p. prof. Fr. Novák „O způsobu hospodaření v severo- západní Evropě“ a p. řed. Karel Kindl „O školství hespodářském v cizině a v král. českém“ Českým podnikatelům — píše se nám — nasky- tuje se výhodná koupě keramické továrny, velmi prakticky zařízené. Továrna nalezá se v průmyslovém městě a až dosud byla v rukou českých. Informace ochotně podá do 20. t. m. redakce »Práva Šumavanů- ve Strakonicích. Konkurs byl prohlóšen krajským soudem v Li- toměřicích na jmění pozůstalosti po Terezii Jungnicklové, majitelky domu v Malém Újezdě. Konkursním komisařem přednosta okresního soudu v Teplicích, správcem dr. Eberle, advokát v Trnova- nech. Schůze věřitelů 8. května, přihlášky do 31. květ- na, rok likvidační 7. června. — Gustav Kampf. ne- protok. nájemce přádelny ovčí vlny v Panském mlýně u Jihlavy (8. a 30. května, 9. června).
profesor František Novák Kindl Šumavan Jungnicklová doktor Eberl Kampf Roudnice Evropa Strakonice Malý Újezd Teplice Trnov Jihlava
27 article
Insolvence. Emanuel Berg, obchod s obuví v Tě- šíně. B. Meyer, obchod se suknem ve Št. Hradci. Melh. Jemelík, neprotok. krejčí v Přerově. Julie Laschová, obchodnice v Praze. Fr. Eisnerová, obchodnice v Pře- myšlu. Emma Tallovitzová, modní salon v Liberci. Zdislav Grzyrinski, obchodník ve Lvově. Köpi a Kemény, prot. firma v Pešti. Vilém Hellepart, obchod- ník ve Vídni. K. Freund, prot. obchod se suknem a potřebami pro krejčí v Prešpurku. G. Ausch, obchodník v Pešti. Banky, záložny a spořitelny Zemská banka království českéhne Slav 30. dubna 1905: Základní fond závodní 10,000.000 K. Vklady : a) na běžný účet K 37,640.427 79, b) na pokl. poukázký K 11,221.800.—, c) nas vkladní knížky K 9,406 345.74 (= K 58,268.573.53). Vklady z obchodů zápůjčkov. K 44,445.096.79. Komunální dlužní úpisy v oběhu 321,392.800 K. Meliorační úpisy v oběhu K 11,839.800.—. Železniční úpisy v oběhu K 123,514.600.—. Komunální zápůjčky K 321,348.436.—. Melio- rační zápůjčky K 13,896.275.34. Železniční zápůjčky K 123,374 208.51. Hypoleční zápůjčky K 7,998 885.60. Stavební úvěry K 133.200.—. Zásoba směnek K 52,046.548.27. Záloha na cenné papíry K 163.130.—. Uhražený konto- korrent K 20,284.553.83. Zásoba cenných pa- pírů K 31,520 508 65. Deposita v uschování a ve správě K 156,432.647 94. Pražská úvěrní banka přijímá přihlášky na 5% poukázky správy ruského slátního po- kladu, které asi v nejbližších 14 dnech jmenovanou správou vydány budou. Bližší v insertě Akciová směnární společnost „Merkur“, filiálka v Praze, zřídí též v Žižkově směnárnu a depositní po- kladnu. Účelné místnosti najaty byly v Ilusově třídě č. p. 73. Činnost této nové bankovní odbočky zahájena bude v nejkratším čase, jakmile bude adaplace míst- no sti provedena.
Berg B Meyer Jemelík Laschová František Eisnerová Tallovitzová Grzyrinski Köpi Kemény Hellepart K Freund G Ausch Hradec Přerov Praha Liberec Lvov Pešť Vídeň Prešpurk Žižkov Ilusov třída zemský banka úvěrní banka
28 article
Občanská záložna v Hořovicích konati budev neděli dne 7. května o 9. hod. dopol. valnou hro- madu. Rozvaha za rok 1904 vykazuje aktiva: půjčky 2,080.525 K 1 h, uložené přebytky 217.432 K 36 h, cenné papíry 187.906 K 84 h, vlastní dům 53 369 K 32 h, tiskopisy 110 K, inventář 946 K 49 h, zálohy 1016 K 62 h, hotovost koncem roku 26.447 K 87 h, úhrnem 2,567.754 K 51 h. Passiva: Závodní podíly členů 31.256 K 96 h, vklady 2,249.352 K 60 h, úroky pro rok 1905 11.807 K 51 h, reservní fond 257.995 K 78 h, nevyplaceno z výtěžku z roku 1903 2620 K 83 h, výtěžek 14.720 K 83 h. Spořitelna města Napajedel vykazuje v roz- vaze za rok 1904 aktiva: Hotovost pokladniční 30.201 K 30 h, záruka města Napajedel 20.200 K, po- hledávky 1,304.784 K 54 h, různě: pohledávka úroků nedoplacených 2801 K 71 h, hodnota reservního fondu 21.338 K 35 h, úhrnem 1,378.825 K 90 h. Passiva: pohledávka vkladatelů 1,318.312 K 17 h, záruka města Napajedel 20.200 K, různé 9436 K 13 h, fond reservní 21.170 K 30 h, fond k uhražení ztrá kursovních při cenných papírech fondu spořitelního 621 K, fondu reservního 168 K 5 h, správní výtěžek za rok 1904 8918 K 25 h.
Hořovice Napajedla
29 article
Česká záložnía v Hodkovicích koná v neděli dn. 7. května o 10. hodině dopol. valnou hromadu ve dvoraně „České besedy“. Rozvaha za rok 1904 vyka- zuje aktiva: Hotovost pokladní 583 K 99 h, půjčky členů na směnky 123.819 K 27 h, na hypotéky 7415 K 64 h, přebytky uložené 5345 K 67 h, inventář 192 k 67 h, nemovitost č. 16 v Radimovicích 2551 K 34 h. nedoplacené úroky r. 1904 2308 K 53 h, předem splacené úroky r. 1904 k vlastních výpůjček 781 K 25 h, zásoba knížek a směnek 101. K 68 h. úhrnem 143.100 K 4 h. Passiva: Závodní podíly 5430 K. reservní fond 4831 K 15 h, vklady 95.914 K 52 h, vý- půjčky vlastní 34.692 K 90 h, úroky r. 1904 předem výbrané 946 K 34 h, zisk za rok 1904 1285 K 13 h Za měsíc duben 1905 vykazují:
Hodkovice Radimovice Český beseda reservní fond
30 article
Obč. záložna na Smlchově . 91.058 212.742 1,243.575 První zál. na Vys. Mýtě . .1,122 711 Měst. spoř. na Mělníce . . 255.315 354.958 Měst. spořit. na Král. Vino- 641.605 hradech 353.634 Obč. zál. v Chrudimi . . . Městská sp. v Benešově . . 230.117 Záložna řemeslnicko - živnosten- 122.442 ská v Žižkově . . . .. Obč. záložna v Chocni. 62.721 140.744 M. spoř. v Mnich. Hradišti 74.200 Spoř. měst. ve Slané m 47. 228 Obč. zál. v Libni Praha- VIII. Obč. zál. na Malé straně v 49.361 Praze . . . . . . . . M. spoř. v Brandýse n. L. . 278.164 Obč. zálož. v Poděbradech 50 294 203.662 Občanská zál. v Nymburce. 253.204 Spoř. král, města Nymburka 109.858 Spořitelna města Turnova 168.732 Spořitelna královédvorská 179.885 Spoř. kr. hor. m. Hory Kutné 74.575 Obč. záložna v Nächodě . 110.561 Spořitelna v Domažlicích. 11.264 Spoř. m. obce Bakova n. J. 258.371 Obecní spoř. v Roudnicín. L. 502.840 Spořitelna kr. města Plzně. 47.001 Spoř. obecní v Pečkách n. dr. 38.900 M. spoř. v Semilech n. J.. 181.069 Spoř. měst. v Poděbradech 167.352 Spořitelna města Soběslavi
Král Hora Mělník Chrudim Benešov Žižkov Choceň Hradiště Slaný m 47 Libeň Praha 49.361 Praha Brandýs Poděbrady Nymburk Turnov Domažlice Bakov můj Roudnicín Plzeň Pečky můj Semily Soběslav 74.200 spořit . město záložna řemeslnickýživnosten obecní spořit
31 article
Městská spoř. v Náchodě . . Jub. spoř. obecní cls. Františka 118. 022 Josefa v Polské Ostravě 86.840 Okr. zál. hosp. na Smíchově 74.656 Národní zůložna v Praze. 103.876 Obchodní zál. v Praze .. 58.534 Obč. záložna v Přelouči . Ústř. zál. učitelstva česko- 65.188 slovanského v Praze . . . . 78.080 M. spořitelna blovická . 124.900 Záložna v Hradci Králové 42.273 Spoř. města Přeštic . . .. Trhyponěžní. Pražská bursa. V Praze, 3. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Počátek jara byl v dřívějších létech počátkem klidné saisony naši bursy, přípravou k suchopáru léta, kdy obchody jen těžce a spoře se rozvíjely. Letos tomu tak není. Trh zachovává si svůj pevný směr a čilý zájem. Ale čím více se stává naše bursa stře- dem obchodů místa, tím více hlásí se nutnost, aby byla konána v době, kdy bije ještě tepna života ob- chodního, tedy asi v poledne, Tímto posunutím ho- diny bursovní do středu dne stoupne i význami váha její a vzrostou pravděpodobně i obchody její Nemohla by bursovní rada připravovati již nyní vklady výplaty korun
František 118 Josef Náchod Juba Ostrava Smíchov Praha Přelouč Hradec Králové Přeštice národní zůložn
32 article
381.495 348.809 171.737 120.008 57.838 103.948 73.466 22.700 64.221 163.344 34.426 147.719 79.021 168.337 223.839 196.925 80.826 139.165 6.090 284 347 523.764 32.714 16.998 161.197 84.09
34 article
155.604 28 342 145.379 64.514 81.188 93.361 18.779 45.833 130.105 13.605