2
masthead
Přiloha „Národnich Listu
5
article
Osvobození obci od poplatků při
koupi nemovitosti k účelům ve-
řejným.
Podává mag. koncipista dr. V. Joachim.
V těchto dnech doručeno bylo radě král.
hlav. města Prahy několik rozhodnutí správního
toudu, vesměs ze dne 29. prosince 1904, tý
bjíich se otázky v nadpise uvedené, která
zamenají úplný převrat v dosavadní praxi
sprivního soudu ve prospěch obcí, okresůa
jaých korporací veřejnoprávních.
Poněvadž rozvojem obcí a okresů množí
se připady, kde jmenovaně korporace nabývaji
nemovilosti k účelům regulačním, komunikačním
i jiným (stačí uvěsti na přiklad, že obec praž-
ská v minulém pětiletí zakoupila — kromě ob-
jeklů assanačních — nemovilosti v ceně přes
7 millionů korun), má otázka naše stále větší
význam pro finance autonomních korporací
z důvodu toho budiž dovoleno poněkud obšir-
něji o věci pojednati.
Jak známo, uslanovuje sazební položk
20/102 lit. 1) zákona poplatkového, že listiny
o postupu nemovitosti, kterých se vlastníc
v zájmu veřejném, t. j. pro potřeby státu neb
obce, nebo vůbec k účelům veřejným vzdáti
musí, jsou od poplatku věcně (úplně) osvo-
bozeny. Vedle toho stanoví povšechně položka
44/75 lit. b), že obce jsou osobně osvobo-
zeny od poplatků v příčině listin a spisů, které
vydávají pro veřejné účely jim svěřené. — Pr
tom dle § 69. popl. zák. před pisuje se polo-
vice poplatku druhé straně neosvobozené (je-li
obec kupcem, tedy prodávajícímu); z pravidla
ovšem zavazuje se kupující smlouvou, že po-
nese poplatek převodní ze svého — a jest tedy
vlastně v případech osobního osvobození obee
osvobozena jen od polovice poplatku.
doktor
Joachim
Praha
6
article
Dosavadní praxe správního dvora soudního
příznávala obeím osvobození od poplatků —a
to věcně, úplné — jen v případech skuteč-
ného vyvlastnění, upírajie je důsledně
v případech, kde převod uskutečnil se smlou-
vos, třeba pod nátlakem expropriace (nálezy
č. 5827, 6248, 6297 Budw. a j.); jak známo,
případy skutečného vyvlastnění v praxi jsou
vzácné; zpravidla i když se zavede řízení vy-
vlastňovací, nedochází až k vydání nálezu vy-
vlastňovacího, nýbrž strany během řízení se
dohodnou a postup uskuteční se smlouvou. —
Osobní (poloviční) osvobození správní soud pro
smlouvy o koupi nemovitostí obeím dosud dů-
sledně vůbec odpíral, třeba byly nemovi-
tosti zakoupeny k účelům veřejným (nálezy
čís. 2531, 5312, 6248 Budw). — Jest zjevem
vzácným a zajímavým, že ministerstvo finanei
v otázce naší bylo mnohem liberálnější a mno-
hem méně fiskální než správní soud.
Nařizovalť výnos ministerstva finsncí ze dne
12. srpna 1893 čís. 33019: Bezplatné převody
nemovitostí k zakládání a rozšiřování ulica
pod. jsou od poplatků vůbec (věcně) osvobo-
zeny, prokáže-li se, že se nemovitosti užilo ku
jmenovaným účelům a že byla zapsána do se-
znamu statku veřejného. Úplatné převody ne-
movitostí jsou osvobozeny od poplatku listinného
i převodního (věeně), když se prokáže neb
úřadně dosvědčí, že bylo povoleno vyvlastnění
nemovitosti nebo že bybývalo povoleno
kdyby se strany nebyly dohodly, a dále že ne-
movitost zapsána do seznamu statku veřejného.
Budw
7
article
Nebylo-li vyvlastnění povoleno nebo nebylo-li
prokázáno, že by bývalo povoleno, jest. obee
pouze osobně (polovičně) osvobozena od po-
platku. Výnosem ministerstva financí ze dne 10.
dubna 1902 čís. 14.483 byl právě cilovaný
výnos z roku 1893 zrušen a zavedena praxe
nová, nepříznivější pro obce a blížici se praxi
správního dvora soudního. Byloť jím předepsáno,
že osobní osvobození od poplatků má místo jen
potud, pokud koupené nemovitosti skutečně se
použije k veřejnému účelu; byl-li tedy na př.
zakoupen dům k rozšíření ulice, přiznáno osvo-
bození jen v příčině kvoty kupní ceny, připada-
jící na plochu pro ulici věnovanou. Dále usta-
noveno, že věcné (úplné) osvobození má místo
jen při skutečných vyvlastněních a nikdy při
převodech smluvních. — Částečná úleva proti
dřívějšku nastala potud, že netrvá se na poža-
davku, abý nemovitost byla zapsána do seznamu
slatku veřejného, nýbrž zpravidla stačí výslovné
uvedení účelu v listině smluvní.
Sotva nová praxe vešla v život, rada
městská ihned důsledně podávala stížnosti po-
řadem instancí až ke správnímu dvoru soudnímu
proti platebním rozkazům na převodní poplatky
ze smluv, kterými zakupovány nemovitost
k účelům veřejným (rozšíření ulic, slavba mostů
a nábřeží a pod.). Stížnosti domáhaly se jednak
příznání věeného osvobození i při převodec
uskutečněných smlouvami, ale pod nátlakem
expropriace, jednak přiznání osobního osvobození
(v připadech, kde vyvlastnění možné není) v při-
čině celého objektu.
8
article
V příčině prvé (věené osvobození) bylo po-
ukazováno ve stížnostech, že je naprosto ne-
správno obmezovati věcné osvobození od poplatků
na případy skutečné expropriace, že naopak
sluší je přiznávati ve všech případech, kde expro-
priace byla možná, třeba nebyla skutečně pro-
vedena, čili jinými slovy, že nesluší zde hleděti
na formu, nýbrž na věc, zdali totiž postup
nemovitosti děje se k účelu, k jehož uskutečnění
zákon propůjčuje právo expropriace. To dovo-
zeno obšírným rozborem sazební položky 20/102
lit. f poplatkového zákona a síce jak výkladem
slovnim, tak historickým vývojem, dále rozborem
pojmu vyvlastnění, ve kteréžto příčině poukazo-
váno k tomu, že by bylo anomalii nepřiznávati
věcné osvobození od poplatků pro převody
uskutečněné smlouvami pod nátlakem expro-
priace, když veškeré zákony o expropriaci přede-
pisují jako podstatnou náležitost řízení pokue
o smír. Konečně poukázáno, k jakým důsledkům
názor finančního ministerstva vedl by v praxi,
že by totiž osvobození od poplatku bylo
prémií proty, kdož se provedení podniku,
o který jde, stavějí na odpor, dávajíce se
k postupu pozemku nutiti složitou procedurou
řízení expropriačního.
Správní soud v nálezu ze dne 29. pro-
since 1904 čís. 14.038 názor právě uvedený
úplně akceptoval. Uvádi výslovně, že
názor obmezující věcné osvobození od poplatků
na případy skutečné expropriace jest »přímo
nerozumný« (»geradezu irrationell«). Předpokla-
dem osvobození dle saz. pol. 20/102 lit. 1 »je
Předpokl
9
article
povinnost ku postupu pozemku, zakládající se
na veřejném účelu, ke kterému se postup děje.
aniž se dále rozeznává, zdali došlo ke skuteč-
nému vykonání donucení in thesi přípustného
čili nic. Hledíe pak k ratio legis: obětování
soukromého vlastnictví pro blaho celku nestíhat
ještě dávkou pro celek ve státě organisovaný.
bylo by přímo nerozumné, odpor provedený až
ke skutečnému vykonání práva donucovacího ...
prémiovati poskytnutím osvobození od po-
platku, při loyálním splnění povinnosti ku po-
stupu však osvobození odepírati«. — Po stránce
formální vysloveno v citovaném nálezu, že ke
stížnosti legitimována je pouze strana podáva-
jící, bylo-li obci (kupující) přiznáno již osobní
osvobození od poplatku.
Také v olázce rozsahu osvobození o sob-
ního správní soud přidal se k názoru, háje-
nému ve stížnostech rady městské, že totiž není
správné, obmezovati osobní osvobození od po-
platku na část zakoupeného objektu, použitou
k účelům veřejným.
10
article
V té věci praví nález čís. 14.042, že
»osobní osvobození vztahuje se dle důvodu a
účelu svého na právní jednání v onom rozsahu,
ve kterém nutno bylo toto jednání uzavřiti
k dosažení veřejného účelu, o který šlo, tedy
v připadě, že zakoupen dům k účelu rozšíření
ulice, na nabytí v celém rozsahu, pokud realitu
— hledíc k nepouživatelnosti zbytku zůstávají-
cího po odstoupení plochy pro ulici potřebné
pro dosavadní účele vlastníkovy — jen v celém
rozsahu bylo lze zakoupiti, nebo její postup jen
v celku vynutiti; neboť v tomto případě vyža-
doval právě účel, pro který poskytuje se výhoda
osvobození od poplatku, aby získána byla celá
realita. Náleží proto právnímu jednání směřují-
címu k uskutečnění tohoto účelu v rozsahu, ve
kterém se uskutečnilo, osvobození od poplatku,
a nezáleží dále na tom, zdali reality úplně
či jen částečně k rozšíření ulice bylo
použito. V tom směru jest po případě vyhradii
straně průkaz, že nebylo možno získati nebo
vynutiti postup části reality skutečně potřebné
pro ulici. «
O zásadní otázce, zdali osobni osvobo-
zení na smlouvy o koupi nemovitostí vůbec lze
vzlahovati, správní soudní dvůr výslovně a po-
všechně se nezmiňuje, avšak nepřímo odpovídá
na ni kladně, jak z uvedeného znění nálezu
plyne.
V obou uvedených směrech tedy — jakz
předešlého patrno — správní soudní dvůr názor
ve stížnostech rady městské hájený přijal
za svůj.
Na konec budiž dovoleno pro domo pozna-
menati, že všechny stížnosti rady městské pra-
covány byly v hospodářském referátě magi
strátním.
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 3. května. (K pádu Witt-
kovu.) Z polských listů vyslovují se o pádu
Witikově pouze časopisy neodvislé. „N. Ref.“
konstatuje, že odstoupení ministra železnie
vzbudí v Haliči všeobecné, upřímné uspokojení.
„Nechut dra. Wittka k Haliči byla všeobecně
známa. S touto jeho nechutí souvisely stále nnové
obtíže, na něž naráží stavba průplavů a postát-
něni severní dráhy. Kdežto pro Halíč nebylo ni-
kdy groše na nejnutnější spojovací prostředky,
na dráhy alpské vyhozena sta millienů s bezpří-
kladným zanedbáváním parlamentního vota.
Nyní možno se naditi, že důležité pro Hlalič
otázky vejdou na příznivější dráhu.“
„Slowo Polskie“ prohlašuje pád Wíttkův z
bezprostřední následek Kaftanova referátu o alp-
ských drahách. Dr. Wittek ví prý, že tento re-
ferát osměší ho v očích všech odborníků a učiní
pcchybnou i jeho dobrou vůli ve věcech politi-
ckých. Ale dr. Wíttek nebyl by odstoupil již
nyní, kdyby ho k tomu dr. Gautsch nebyl dvakrát
vybídl. Poprvé, když za svého zástupce na dobu
své choroby doporučil hr. Bylandta a ne Wittka
jako nejstaršího člena kabinetu, podruhé po svát-
cích takovým způsobem, že o něm veřejně
mluviti nelze. Dr. Gautsch vl, že by se nedo-
mohl klidu v párlamentě, dokud by dr. Wittek
seděl v křesle ministra železnic. Debata o že-
lezničním rozpočtu nabyla by ve výborů želez-
ničním i v plenu sněmovním tak bouřlivého
rázu, že by při tom nepochodil ani parlament
ani vláda. Po odchodu Wittkově výtky minister-
stvu železnie nebudou již tak bouřlivé. V další
části své úvahy „Sl. Pol.“ vybizí opětně polské
kolo, aby portefeuille ministerstva železnic hle-
dělo získati pro sebe.
V Praze, 3. května. (Uherská krise.
Witt
N Ref
Wittek
Polskie
Kaftanův
doktor
Gautsch
Wittkův
Pol
Praha
Halič
12
article
Po klamných pověstech, že panovník přibude do
Pešti již počátkem května, aby konečně rozřeši
uherskou kabinetní krisi, zavládly pochybnosti,
přibude-li panovník do Pešti vůbec ještě během
měsíce května. „Fremdenbl.“ sděluje v té věci.
že don odjezdu panovníkova do Pešti není sice
ještě stanoven, že však v květnu panovník Pešt
určitě navštíví a uspořádá tam, jak obyčejně.
různé dvorní slavnosti. Ale ustavení nového ka-
binetu nelze se naditi v nejbližších dnech, poně-
vadž koalice dosud nejeví možnosti, aby její
stanovisk se uvedlo v souhlas se stanoviskem
koruny. Proto prý vláda za adresní rozpravy vy-
zve sloučené strany levice, aby uskrovněním
svých požadavků umožnily odchod nynější vlády
a nastolení nového kabinetu.
Opposice hodlá uvésti adresní debatu na
široký podklad. Někteří členové strany Košutovy
budou prý žádati, aby se text adresy doplnil růz-
nými požadavky vojenskými a hospodářskými.
Také Chorvaté budou žádati za změnu
texlu, domáhajíce se celní pospolitosti s Rakou
skem. Konečně i poslanci národnostní vystoup
se svými zvláštními požadavky.
Strana Banffova hodlá prý změnit
svůj název a přizpůsobiti svůj program situaci.
Košutův
Chorvat
Pešť
13
article
Firma „Banffy“ nemá ovšem v Uhrách valně
dobré pověsti.
Z Pešti, 3. května. (Uherská sně-
movna.) Předseda dr. Justh zahájil dnešní
schůzi poslanecké sněmovny v 111/2% hod.
oznámil, že posl. Ludv. Szalay ze strany libe-
rální vzdal se mandátu. Město Sombor zaslalo
sněmovně pozvání k slavnostnímu odhalení pa-
mátníku Jos. Schweidla, bojovníka za svobodu
z roku 1848. Předseda vyzývá poslance, ktel
se hodlají zúčastniti slavnosti, aby se ohlásili
v presidiální kanceláři. Posl. Ugron žádá, aby
se k deputaci sněmovny připojil i některý zá-
stupce předsednictva, s čímž předseda souhlasí.
Na to stanoven jednací pořad příští schůze, jež
se koná zejtra v 10 hod. dopol. Na jednací po-
řad dána adresní debata. Konec schůze
v 111/2 hod. dopol.
Ze Lvova, 1. května. (Spor Ruské ma-
tice smetropolitou hr. Šeptický m.)
Když byla r. 1848 po příkladu „Matice české“
založena ve Lvově „Haličsko-ruská matice“, po-
jato do stanov ustanovení, že protektorem „Ma-
tice“ bude vždy ruský metropolita lvovský. Když
však mezi haličskými Rusy nastala roztržka
o literární jazyk a hlavně o pravopis a bývalý
metropolita Sylvestr Sembratovič podporoval
zjevně přívržence pravopisu fonetického, kdežto
knihy „Haličsko-ruské matice“ se tisknou pravo-
pisem etymologickým, sbližujícím jazyk malo-
ruský s jazykem velkoruským, valná hromada
doktor
Justh
Szalay
Posl
Rus
Sylvestr
Uhry
Pešť
Sombor
Lvov
Ma
poslanecký sněmovna
14
article
„Matice“ změnila r. 1900 spolkové stanovy v
ten způsob, že z nich vypustila odstavec o pro-
tektoru. Nynější metropolita, hr. Šeptický zvě-
děl prý o této změně teprve r. 1904 a domáhal
se u výboru „Matice“ svého práva na protektor-
ství spolku. Výbor však mu odvětil, že změněné
stanovy byly již dávno schváleny a tím zaniklo
metropolitovo právo. Vznikla z toho polemika
v ruských časopisech haličských, načež „Ma-
tice“ na obranu svého stanoviska vydala zvláštní
brožuru, v níž otištěn stížný list metropolitův
i odpověď výboru „Matice“. V této odpovědi se
praví mimo jiné: V tu dobu, když „Matice“ se
zakládala, ruští biskupové haličtí byli netoliko
duchovními, nýbrž i politickými vůdci ruského
lidu. Později se však poměry změnily. Biskupové
pod nátlakem vlivu vládního i polského počali
se odeizovati národním požadavkům ruským.
Proto novější osvětové spolky ruské nejmenovaly
už metropolitu svým protektorem. Pro změnu
stanov „Matice“ rozhodujícím bylo, že metro-
polita výslovně pokáral všechny Rusy, kteří se
drží historických základů života a rozvoje ru-
ského národa, že zjevně podporoval novoty v li-
terárním jazyku a pravopis fonetický, čímž zne-
snadnil lidu čtení spisů církevních, psaných ja-
zykem církevně-slovanským. Proto výbor „Ma-
tice“ nevidí toho potřebu, aby opětnou změnou
stanov vyhověl přání metropolitovu.
Z Terstu, 3. května. (Doplňo v a c
volba říšská. Zdejší obchodní komora
konala dnes v poledne volbu poslance na říšskou
radu místo Baseva, jenž se mandátu vzdal. Ze
40 komorních radů volilo 31 a 30 hlasy zvolen
člen obchodní komory Caesar Combi.
Rus
Caesar Combi
Ma
Terst
Matica
15
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zahraniční obchod říše v r. 1904. Právě vydána
konečná dala zahraničného obchodu říše za r. 1904.
Dovoz v roce leňském dle dat těchto činil: ve spe-
ciálním obchodu 2048.0 mill. K, v řízení zušlechto
vacím 62.4 mill. K, opětný dovoz 0.7 mill. K —
celkem tedy 2111.7 mill. K, vývoz co do obchodu
speciálního 2029 0 mill. K, co do řízení zušlechťova-
cího 0.3 mill. K, zpětný vývoz 93.0 mill. K, celkem
2182.3 mill. K (r. 1903: 300 mill. K). Dle skupin
výrobních podává výkaz tento obraz:
1902 1903 1904
Dovo z:
mill. K
výroba zemědělská . . 838.06 939.25 1048 00
hutní, báňská . 193.36 204.702 218 9
„ průmyslová . . 688.91 733 16 780. 9
Vývoz
výroba zem ědělská . . 746.66 820 62 740 99
„ hutní, baňská . 132.85 137..23 138.00
„ průmýslová . . 1034.08 1171.92 1209 66
Hlavními předměty dovozu byly: kolonialní zboží
582 mill. K (r. 1903: 47.3 mill. K), tabák 52.
(52.6), obilí, leštěniny, rýže, mouka a p. 116 6 (59.7
mill. K. zvířecí přodukty 127.8 (114 3) mill. K, ná-
poje 14 (37 9) mill. K, uhlí a koks 103.5 (100.6), ba-
vlna surová 215.2 (186 9) mill. K. vlna 130.2 (114.4)
mill. K, hedvábi a zboží hedvábné 83.5 (81.6) mill
K, kůže a zboží kožené 53.0 (51.6), literární a umě-
lecké předměty 58.9 (55.9) mill. K a ve vý vozu
cukr 151 9 (167), obili, luštěniny, mouka, rýže ap.
132.1 (197). jatečný a tažný dobytek 161.9 (168)
zvířeci produkty 193.4 (187.5), nápoje 42.2 (38.8)
vina, vlněné zboží a příze 90.1 (84 1), dříví 251 .
(237), uhlí a koks 87.6 (91.5), kůže a kožené zboži
599 (66.4), dřevěné a kostěné zboží 50.6 (51.4)
sklo a zboží skleněné 56 9 (51.1) mill. K. Jednotlivé
státy zastoupeny v obchodu s naší říší takto:
84 1
16
article
1904 Procenta oproti r. 1903
mill. K dovozu mill. K
37.3
Německo . . . . 764.7
+ 19 9
Spojené státy . . 182.5
. . . 154.9 7.6 — 61
6.4 + 18.7
Brilská Indie . . 130 1
Rusko . . . . . 119 9
Italie . . . . . 1046
5.1 — 17 4
Francie. . . . . 67.5
61.3
+ 17.5
Rumunsko . . .
Srbsko . . . . .
57 6
Švýcarsko . . . .
49.6
+ 120
Brasilie . . . .
Turecko . . . .
37.0
Belgie . . . . .
A gentina . . . .
+ 13 4
28.0
Egypt . . . . .
Nizozemí . . . .
20 1
Řecko . . . . . 20 1
Nizozem. Indie . . 182
o7
Čile . . . . . . 13.0
Čína. . . . . .
Japonsko . . . . 6.5
Španělsko . . . . 5.8
Brit. Australie . . 5.9
1904 oproti 190
co do vývozu mill. K o% vývozu mill.
— 47.8
Německo . . . . 961.1
46.0
— 45.6
Anglie . . . . . 181.5
Italie . . . . . 1568
Turecko. . . . . 91.4
+ 142
Švýcary . . . . . 79.7
Rumunsko. . . . 75.9
+ 11.5
Rusko . . . . . 71.7
63.0
Francie . . . . .
Brita
Německo
spojený stát
Rusko
Rumunsko
Srbsko
Švýcarsko
Turecko
Belgie
Egypt
Nizozemí
Řecko
Indie
Japonsko
Austrálie
Anglie
Francie
Brilská Indie
Čína
Španělsko
Italia
17
article
Britská Indie . ..
+ 280
Spojené státy . ..
38.1
Egypt . . . . .
33.5
Nizozemí . . ..
32.4
1.6 — 07
Srbsko . . . . .
26.7
Bulharsko . . . .
19.1
Belgie . . . . .
Řecko . . . . . 179
0.9 + 3.0
Brasilie . . . . . 6.4
Španělsko . . . . 5.2
Dánsko . . . . . 49
Japonsko . . . . 26
Cina . . . . . . 24.
K hospodářským snahám osamostatňovacím bal-
kánských států. Co nejdříve má býli zahá jeno jed-
nání o nových obchodních smlouvách se zeměmi
balkánskými, Srbskem a Bulharskem v prvé Fadě
Základna jednací jest značně změněna. Jednak vslu-
pujeme my do stadia zvýšené ochrany agrární, která
uzavře značnou měrou dovoz srbským a bulharským
zemědělským plodinám k nám, jednak snaží se oba
státy zodpověděti tento náš krok zvýšením svých cel-
ních sazeb průmyslových. Najíti východisko, bude
dosti oblížno a krátkou poměrně dobou jednaci
značně stíženo. Jak míní na př. Bulharsko seriósně
jíti dráhou osamostatňování, patrno nejlépo z toho.
že nedávno bulharskou vládou nařízeno, že úřad-
nické a vojenské uniformy mají býti nadále zholovo-
vány pouze z látek v Bulharsku vyrobených. Tak
v Srbsku nalezají stálo více a více půdy podobné
snahy. Přimyslíme-li si odpor, se kterým se setkáv
rakouská politika na Balkáně, možno si snadno uči
niti obraz vyhlídek co do nových obchodních smlu
Indie
spojený stát
Egypt
Nizozemí
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Japonsko
Balkán
Belgie
Brasilia
Španělsko
Dánsko
19
article
s tamními státy. Dařilo-li se anglické a německé sou-
těži nás vytiskovati, není pochyby, že bude tomu nyní
tím více. Ale k podrobnostem se ještě obšírně vrátíme.
K sociálním snahám českého průmyslu. Roku
1855 založen p. J. Hernychem v Ústí nad Orlicí ruční
závod tkalcovský, malých rozměrů. Rozvoj podniku
vedl po vstupu syna zakladatelova Floriána Hernycha
r. 1875 do závodu (firma tehdy změněna ve firmu
dosud platnou J. Hernych a syn) k počátkům
strojní výroby její. Vytrvalým úsilím p. Flor. Her-
nycha, který vyšel z nejmenších počátků, rozvíjel se
závod netušenou měrou a z malých základů vytvořen
jeden z největších bavlnářských podniků nejen če-
ského, alo i rakouského průmyslu textilního. Uvedené
firmě, jejímž jest p. Florián Hernych výhradným ma-
jitelem, náležejí dnes veliké mechanické tkalcovny
bavlnářské v Ústí n. Orlicí, Vamberce, HInátnici, Ne-
koři a Chrudimi, přádelna bavlny v Nadelburgu u No-
vého Vídeňského Města, jakož i velkostatek Rtišovice
a pivovar v Milině. Dnes zaměstnává firma tato tisíce
dělníků a její produkty mají nejen značný odbyt v
J Hernych
Hernych
Ústí nad Orlice
Orlice
Vamberk
HInátnice
Chrudim
Nadelburg u no
Rtišovice
Milina
Flore
20
article
Rakousku, nýbrž razí si i dráhu do vývozišť cizích.
zvláště na Levantu. Obraty podníku dosahují tu rychle
stoupající výše. Závod založil v Čstí n. Orl. již před
léty celou kolonii dělnických domů a změňoval čelné
domy v městě zakoupené v byty pro úřadníky a zří-
zence továrny ústecké vesměs za nízké nájemné. u
příležilosti 50letého jubilea firmy, které závod nyní
právě slaví, rozhodl se majitel její p. Flor. Hernych
následkem silného rozvoje svých podniků, dáti ve-
škerému dělnictvu a úřadnictvu v do-
mech těchto ubytovanému bezplatné
byty. Rozhodnutí tolo, které nabylo platnosti od
1. května t. r., vzbudilo mezi dělnictvem přirozeně
plné uspokojení. Lze si jen přáti, aby tento krásný
příklad nalezl i jinde následování.
Rakousko
Orlický
Flore
21
article
Doba pracovní v dolech. Právě vydaná ročenk
ministeria zemědělstvi jedná o mzdových pracovních
poměrech v dolech r. 1902. Protože zákon o devíti-
hodinné šichtě v dolech uhelných nabyl platnost
1. července 1902, jest zajímavost uvedeného výkazu
tím jen zvýšena. Pracovní doba v kamenouhelných
dolech (včílaje i výjezd z dolu a do dolu, jakož
chvíle odpočinku) činila v uvedeném roce: V okresech
pražském a slánském až 8 hodin u 37.132
všeho dělnictva, 8—9 hodin u 32.182%, 9—10 hodin
u 7.63%, 10—11 hodin u 3.55%, 11—12 hodinu
19.51% dělnictva. V okresech plzeňskéma
stříbrském do 8 hodin u 12.39%, 8—9 hodin
u 56.70, 9—10 hodin u 12.47%, 10—11 hodinu
17.175, 11—12 hodin u 1.27% všeho dělniciva. V re-
vírním okresu kutnohorskám analogicky 23.12.
resp. 52.24%, pak 6.30, 12.26 a 6.8%. V osirav-
sko-karvínském do 8 hodin 0.303%, 8—9 hodin
77.05%, resp. 4.75, 2.43 a 15.455. Celkem platila
doba devítihodinná pro 65.94% všeho dělnictva na
dolech kamenouhelných zaměstnaného. V hnědo-
uhelném průmyslu platila šichta osmi až devíli hodin
v okresích teplickém, mosteckém a chomutovském
pro 63.17%, falknovském a loketském pro 51.919%,
lubenském pro 74.51%, celjském a lublaňském ale
jen pro 1.73% všeho dělnictva (do 8 hodin pracovaio
tam 71.25%). Celkem platila u průmyslu hnědouhel-
ného pracovní doba do 8 hodin pro 15.022%, 8—9
hodin pro 54.32%, 9—10 hod. pro 9%, 10—11 hod
pro 11.77% a 11—12 hod. pro 9.84% všeho dělnictva
22
article
Nová postátňovací akce co do uhelných dolů
Německu? Bavorská vláda vyslala v posledních dnech
do některých dolů rýnskovestfálských odborné své
úřadníky, kteří zevrubně stav dolů těchto prozkou-
mali. Z postupu toholo soudí kruhy bursovní, ž
se vláda bavorská obírá myšlenkou nabýti uhelné
doly a to tím spíše, protože před několika léty se
stavěla dosti sympaticky k podnětu k zakoupení ně-
kterých dolů ve Vestfálsku slátem bavorským. Také
pruská vláda bude prý úsilně pokračovati v dosavad-
ních snahách sestátňovacích co do uhelných dolů.
Prohlidka masa pro Smíchov. Městský úřad smí-
chovský vydal tuto vyhlášku: Dle úřadního zjištěn
nebývají jehňata a kůzlata z jiných obcí na smíchov-
ský trh dopravovaná před jich odevzdáním podrobena
zvěrolékařské prohlídce. Upozorňujeme tudíž na vy-
hlášku zdejší ze dne 17. dubna 1896 č. j. 8737, jejíz
ustanovení vztahují se též na jehňata a kůzlatá, která
jako veškeré maso z dobytka mimo Smíchov pora-
ženého musí před odevzdáním ve zdejší obci býti po-
drobena zvěrolékařské prohlídce a za tou příčinou
musí do masného tržiště smíchovského dopravena
a tam v případě nezávadnosti na důkaz vykonaně
prohlídky úřadni značkou opatřena býti. Ustanovení
toto uvádíme opětně u všeobecnou známost, aby se
dle něho každý, zejmena trhovci niditi mohli. Záro-
veň vyhlašujeme, že každá zásilka zabité drůbeže
a zvěře, zejmena z Haliče a z Uher došlá, musí ihne
po dojití městskému zvěrolékaři býti ohlášena. Zvěro-
lékařská prohlídka masa na Smíchov odjinud dopra-
vovaného koná se každodenně vždy jen o 8. hodině
ranní neb o 1. hodině odpolední v masném tržišti
na Smíchově v ulici Vltavské. Každý, kdo by nařízení
tohoto nešetřil, potrestán bude dle § 35. obee, zřízení
pokutou až do K 20.— aneb v případě nedobytnosti
pokuty vězením až do 48 hodin
Německo
Vestfálsko
Smíchov
Halič
Uhry
23
article
K vývozu masa do Německa. Magistrát král. hlav
města Prahy vydal tuto vyhlášku: Dle vynesení mi
nisterstva vnitra ze dne 19. dubna 1905, čís. 16.28
císařská německá vláda vyslovila za příčinou zvlášt-
ního připadu, že dle § 4. německého zákona o pro-
hlídce jatečného dobytka a masa ze dne 3. června
1900 a k tomu náležejicího usnesení spolkové rady
ze dne 30. května 1902 dlužno střeva pokládati za
maso a že následkem toho dle § 13. odst. 2 tohoto
zákona mohou býti připuštěna k dovozu pouze přes
celní úřady k tomu určeně.
Snahy sladovnického průmyslu německého.
V Mannheimu založen svaz jihoněmeckých průmysl-
níků sladovnických, jehož účelem jest, aby bylo ja-
kostně povzneseno pěstění ječmene v jižním Ně-
mecku a tím docilováno co možno nejlepšího ječmen
sladovacího. Snahami těmito má býti plně využito
ochrany, kterou německému ječmenu a sladu přináší
autonomní celní tarif německý.
Na c. k. odborné školo pro zpracování dřevav
Chrudimi zadáno bude počátkem školního roku 1905-
několik státních nadací po 400 K ročně. Žádosti.
svědčící c. k. ministerstvu kultu a vyučování, dolo-
žené listem křestním a domovským, vysvědčeními
z praxe, posledním vysvědčením školním i ze školy
pokračovací a vysvědčením nemajetnosti podány bud-
tež nejdéle do 15. května t. r. ředitelství svrch
uvedené školy. Bližší poučení o zadě vání těchto na-
dací obsažena jsou ve zvláštní vyhlášce, která všem
správám pokračovacích škol průmyslových byla do-
ručena
Družstvo ke zvelebení chovu dobylka okr. opo-
čenského pořádá v neděli dne 28. května v Opočně
přehlídku a odměňování plemenného skotu. Zahrno-
vati bude plemenný materiá! simenský, čistokrevný
kližený a domácího chovu. Přehlídka bude otevřena
e 9. hodině dopol. a končí k 5. hodině rozdílením
odměn.
Německo
Praha
Mannheim
Chrudim
Zahrno
spolkový rada
svaz jihoněmecký průmysl
24
article
Stavba nové budovy pro skupštinu v Bělchradě.
Dle zprávy došlé vyvozní kanceláře obchodní a živ-
nostenské komory pražské bude, jak jsme ostatně už
sdělili, co nevídět vypsáno ofertní řízení na stavbu
nové budovy pro skupštinu v Bělehradě, jejíž výlohy
jsou rozpočteny na 21/2 mill. franků. Interessenti se
žádají, by se co nejdřive přihlásili u jmenované vý-
vozní kanceláře, aby jim ofertní vypsání ihned p
dojiti mohlo býti zasláno.
Z Obchodnické jednoty pro Moravu a Slezsko
v Brně. V posledních dnech práce pro sestavení Adre-
sáře českého průmyslu a obchodu postoupila v př
úspěšně. Úplně ukončen jest již oddíl průmyslu tex-
tilního a pracuje se na oddíle průmyslu železářského.
— Společníky s kapitálem 6 až 180 tisíc korun hle-
Bělehrad
Morava
Slezsko
Brno
26
article
dáme pro různé dobře prospívající podníky průmy
slové i obchodní.
Almanach továren na hospodářské stroje a ná-
řadí, podníků a závodů s veškerými potřebami pro
zemědělství vůbec, vydán bude již dne 1. května t.r
a rozdělen na následující oddíly: banky, cihlářská
závody, hospodářské stroje a nářadí, hasičské ná-
řadí, hnojiva umělá, chemické rozbory, závody
krmiva dobytčí, dučební továrny, mazadla a oleje
mlékarské stroje a nářadí, motory, plachty
pytle, parní pluhy půjčují, pojišťovny, provazárny
semena, školkv. slavitelé a vodnikatelé staveb, tka-
niny drátěné, váhy, vápenice, vodovody a čerpadla.
Almanach bude zaslán každému zemědělci za náhradu
poštovného 30 hal. a nezemědělci za 1 korunu ve
známkách.
Hospodářský spolek roudnický koná v neděll
dne 7. května o 9. hodině dopol. v Roudnici v místno-
stech „Řipu“ valnou hromadu, na níž promluví p.
prof. Fr. Novák „O způsobu hospodaření v severo-
západní Evropě“ a p. řed. Karel Kindl „O školství
hespodářském v cizině a v král. českém“
Českým podnikatelům — píše se nám — nasky-
tuje se výhodná koupě keramické továrny, velmi
prakticky zařízené. Továrna nalezá se v průmyslovém
městě a až dosud byla v rukou českých. Informace
ochotně podá do 20. t. m. redakce »Práva Šumavanů-
ve Strakonicích.
Konkurs byl prohlóšen krajským soudem v Li-
toměřicích na jmění pozůstalosti po Terezii
Jungnicklové, majitelky domu v Malém Újezdě.
Konkursním komisařem přednosta okresního soudu
v Teplicích, správcem dr. Eberle, advokát v Trnova-
nech. Schůze věřitelů 8. května, přihlášky do 31. květ-
na, rok likvidační 7. června. — Gustav Kampf. ne-
protok. nájemce přádelny ovčí vlny v Panském mlýně
u Jihlavy (8. a 30. května, 9. června).
profesor
František
Novák
Kindl
Šumavan
Jungnicklová
doktor
Eberl
Kampf
Roudnice
Evropa
Strakonice
Malý Újezd
Teplice
Trnov
Jihlava
27
article
Insolvence. Emanuel Berg, obchod s obuví v Tě-
šíně. B. Meyer, obchod se suknem ve Št. Hradci. Melh.
Jemelík, neprotok. krejčí v Přerově. Julie Laschová,
obchodnice v Praze. Fr. Eisnerová, obchodnice v Pře-
myšlu. Emma Tallovitzová, modní salon v Liberci.
Zdislav Grzyrinski, obchodník ve Lvově. Köpi a
Kemény, prot. firma v Pešti. Vilém Hellepart, obchod-
ník ve Vídni. K. Freund, prot. obchod se suknem a
potřebami pro krejčí v Prešpurku. G. Ausch, obchodník
v Pešti.
Banky, záložny a spořitelny
Zemská banka království českéhne Slav 30.
dubna 1905: Základní fond závodní 10,000.000 K.
Vklady : a) na běžný účet K 37,640.427 79, b) na
pokl. poukázký K 11,221.800.—, c) nas vkladní
knížky K 9,406 345.74 (= K 58,268.573.53).
Vklady z obchodů zápůjčkov. K 44,445.096.79.
Komunální dlužní úpisy v oběhu 321,392.800 K.
Meliorační úpisy v oběhu K 11,839.800.—.
Železniční úpisy v oběhu K 123,514.600.—.
Komunální zápůjčky K 321,348.436.—. Melio-
rační zápůjčky K 13,896.275.34. Železniční
zápůjčky K 123,374 208.51. Hypoleční zápůjčky
K 7,998 885.60. Stavební úvěry K 133.200.—.
Zásoba směnek K 52,046.548.27. Záloha na
cenné papíry K 163.130.—. Uhražený konto-
korrent K 20,284.553.83. Zásoba cenných pa-
pírů K 31,520 508 65. Deposita v uschování a
ve správě K 156,432.647 94.
Pražská úvěrní banka přijímá přihlášky na 5%
poukázky správy ruského slátního po-
kladu, které asi v nejbližších 14 dnech jmenovanou
správou vydány budou. Bližší v insertě
Akciová směnární společnost „Merkur“, filiálka
v Praze, zřídí též v Žižkově směnárnu a depositní po-
kladnu. Účelné místnosti najaty byly v Ilusově třídě
č. p. 73. Činnost této nové bankovní odbočky zahájena
bude v nejkratším čase, jakmile bude adaplace míst-
no sti provedena.
Berg
B Meyer
Jemelík
Laschová
František
Eisnerová
Tallovitzová
Grzyrinski
Köpi
Kemény
Hellepart
K Freund
G Ausch
Hradec
Přerov
Praha
Liberec
Lvov
Pešť
Vídeň
Prešpurk
Žižkov
Ilusov třída
zemský banka
úvěrní banka
28
article
Občanská záložna v Hořovicích konati budev
neděli dne 7. května o 9. hod. dopol. valnou hro-
madu. Rozvaha za rok 1904 vykazuje aktiva:
půjčky 2,080.525 K 1 h, uložené přebytky 217.432 K
36 h, cenné papíry 187.906 K 84 h, vlastní dům
53 369 K 32 h, tiskopisy 110 K, inventář 946 K 49 h,
zálohy 1016 K 62 h, hotovost koncem roku 26.447 K
87 h, úhrnem 2,567.754 K 51 h. Passiva: Závodní
podíly členů 31.256 K 96 h, vklady 2,249.352 K 60 h,
úroky pro rok 1905 11.807 K 51 h, reservní fond
257.995 K 78 h, nevyplaceno z výtěžku z roku 1903
2620 K 83 h, výtěžek 14.720 K 83 h.
Spořitelna města Napajedel vykazuje v roz-
vaze za rok 1904 aktiva: Hotovost pokladniční
30.201 K 30 h, záruka města Napajedel 20.200 K, po-
hledávky 1,304.784 K 54 h, různě: pohledávka úroků
nedoplacených 2801 K 71 h, hodnota reservního fondu
21.338 K 35 h, úhrnem 1,378.825 K 90 h. Passiva:
pohledávka vkladatelů 1,318.312 K 17 h, záruka města
Napajedel 20.200 K, různé 9436 K 13 h, fond reservní
21.170 K 30 h, fond k uhražení ztrá kursovních při
cenných papírech fondu spořitelního 621 K, fondu
reservního 168 K 5 h, správní výtěžek za rok 1904
8918 K 25 h.
Hořovice
Napajedla
29
article
Česká záložnía v Hodkovicích koná v neděli dn.
7. května o 10. hodině dopol. valnou hromadu ve
dvoraně „České besedy“. Rozvaha za rok 1904 vyka-
zuje aktiva: Hotovost pokladní 583 K 99 h, půjčky
členů na směnky 123.819 K 27 h, na hypotéky 7415 K
64 h, přebytky uložené 5345 K 67 h, inventář 192 k
67 h, nemovitost č. 16 v Radimovicích 2551 K 34 h.
nedoplacené úroky r. 1904 2308 K 53 h, předem
splacené úroky r. 1904 k vlastních výpůjček 781 K
25 h, zásoba knížek a směnek 101. K 68 h. úhrnem
143.100 K 4 h. Passiva: Závodní podíly 5430 K.
reservní fond 4831 K 15 h, vklady 95.914 K 52 h, vý-
půjčky vlastní 34.692 K 90 h, úroky r. 1904 předem
výbrané 946 K 34 h, zisk za rok 1904 1285 K 13 h
Za měsíc duben 1905 vykazují:
Hodkovice
Radimovice
Český beseda
reservní fond
30
article
Obč. záložna na Smlchově . 91.058 212.742
1,243.575
První zál. na Vys. Mýtě . .1,122 711
Měst. spoř. na Mělníce . . 255.315
354.958
Měst. spořit. na Král. Vino-
641.605
hradech
353.634
Obč. zál. v Chrudimi . . .
Městská sp. v Benešově . .
230.117
Záložna řemeslnicko - živnosten-
122.442
ská v Žižkově . . . ..
Obč. záložna v Chocni.
62.721
140.744
M. spoř. v Mnich. Hradišti
74.200
Spoř. měst. ve Slané m
47. 228
Obč. zál. v Libni Praha- VIII.
Obč. zál. na Malé straně v
49.361
Praze . . . . . . . .
M. spoř. v Brandýse n. L. .
278.164
Obč. zálož. v Poděbradech
50 294
203.662
Občanská zál. v Nymburce.
253.204
Spoř. král, města Nymburka
109.858
Spořitelna města Turnova
168.732
Spořitelna královédvorská
179.885
Spoř. kr. hor. m. Hory Kutné
74.575
Obč. záložna v Nächodě .
110.561
Spořitelna v Domažlicích.
11.264
Spoř. m. obce Bakova n. J.
258.371
Obecní spoř. v Roudnicín. L.
502.840
Spořitelna kr. města Plzně.
47.001
Spoř. obecní v Pečkách n. dr.
38.900
M. spoř. v Semilech n. J..
181.069
Spoř. měst. v Poděbradech
167.352
Spořitelna města Soběslavi
Král
Hora
Mělník
Chrudim
Benešov
Žižkov
Choceň
Hradiště
Slaný m 47
Libeň
Praha
49.361 Praha
Brandýs
Poděbrady
Nymburk
Turnov
Domažlice
Bakov můj
Roudnicín
Plzeň
Pečky můj
Semily
Soběslav
74.200 spořit . město
záložna řemeslnickýživnosten
obecní spořit
31
article
Městská spoř. v Náchodě . .
Jub. spoř. obecní cls. Františka
118. 022
Josefa v Polské Ostravě
86.840
Okr. zál. hosp. na Smíchově
74.656
Národní zůložna v Praze.
103.876
Obchodní zál. v Praze ..
58.534
Obč. záložna v Přelouči .
Ústř. zál. učitelstva česko-
65.188
slovanského v Praze . . . .
78.080
M. spořitelna blovická .
124.900
Záložna v Hradci Králové
42.273
Spoř. města Přeštic . . ..
Trhyponěžní.
Pražská bursa.
V Praze, 3. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Počátek jara byl v dřívějších létech počátkem klidné
saisony naši bursy, přípravou k suchopáru léta,
kdy obchody jen těžce a spoře se rozvíjely. Letos
tomu tak není. Trh zachovává si svůj pevný směr
a čilý zájem. Ale čím více se stává naše bursa stře-
dem obchodů místa, tím více hlásí se nutnost, aby
byla konána v době, kdy bije ještě tepna života ob-
chodního, tedy asi v poledne, Tímto posunutím ho-
diny bursovní do středu dne stoupne i význami
váha její a vzrostou pravděpodobně i obchody její
Nemohla by bursovní rada připravovati již nyní
vklady
výplaty
korun
František 118
Josef
Náchod
Juba
Ostrava
Smíchov
Praha
Přelouč
Hradec Králové
Přeštice
národní zůložn
32
article
381.495
348.809
171.737
120.008
57.838
103.948
73.466
22.700
64.221
163.344
34.426
147.719
79.021
168.337
223.839
196.925
80.826
139.165
6.090
284 347
523.764
32.714
16.998
161.197
84.09
34
article
155.604
28 342
145.379
64.514
81.188
93.361
18.779
45.833
130.105
13.605