ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 52b965e0-78e8-11dc-9159-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 38, person 51, org 5
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 4. května 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 121.
4 article
Na rannt a odpol. II9ty předeláci ne v Prazé v admi lnistrani sa něsle u dtnt kta . . . . 6 K. —h s drují donáškos na mise nělot ha . . . . 7 K 30h re Glialkách ua ně4e . . . . . . 2 K 30h Pošton: ke s šrají zisllkon vh . . .. n ivrei kaeaor
5 article Ireší čislo pro Prahu le o 10 stranách.
Ireší čislo pro Prahu le o 10 stranách. L. Z Petrohradu, 3. května. (Původn lelgr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Koncem tohoto týdne odplují z Kronštatu transporty s mužstvem námořním, plnou výzbrojí námořnickou a s mn- nicí i zbraněmi. Cíl výpravy té jest neznám, ale dle některých podrobno- stí lze souditi, že výprava tato jest v souvislosti s koupí lodí argentin- ských, nedávno ohlášenou. Z Paříže, 3. května. (C.-B.) »Agenee Iavas« sděluje: Tajemník zdejšího japonského vyslance dostavil se v pondělí do ministerstva vnějších záležitostí i tázal se, je-li vládě francouzské známo, že lodi ruské eskadry nalezají se stále ještě ve francouzských vodách terri- toriálních. Dostalo se mu za odpověd. že, jak se soudí, všecky ruské lodi opustily francouzské vody. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 4.)
Agenee Iavas Praha Petrohrad Paříž
6 article Vídeňský parlament projednává celní tarif monarchie.
Vídeňský parlament projednává celní tarif monarchie. K mnohým nepochopitelným záhadám zvláštnostem „říše pravděnepodobností“ přibyla nová. — Mezi oběma její polovinami panuje ohledně badoucího jich poměru obchodního doposu čirá nejistota. Od vítězství maďarské strany ne- odvislosti v lednových volbách uherských visí celní a obchodní svazek Cislajtanie s Uhrami pavětří. Nikdo neví, bude-li dnešní většina sněmu uherského ocholna, schváliti vyrovnání ze sylvestrovské noci r. 1902, mezi Körbrema Szellem sjednané, či zamítne-li je a pro- hlásí-li obchodní a celní samo- statnost uherského státu vůči všemu světu, tudíž i vůči Cislajtanii, následkem čehož by na Litavě byly zřízeny červeno-bělo-zelené colní šraňky uherské právě tak, jako na všech ostatních hranicích říše sv.-štěpánské až po Rěku. Tato možnost jest dnes bližší než kdy jindy, všude se o ní uvažuje, ve Vídni nemohou pro ni spáti. Nuž a nyní nastojte. Zrovna Véto nejnejistějšíanejkritičtějš situsci nalehne vláda vídeňská n eislajlanský parlament, aby horempádem, beze změny sehválil onen mezi vládou Kör- brovou a Szellovou praeně slátaný celní tarií, dle něhož má se budoucně vybírati clo na hra- nieích celého rakousko-uherského mocnářství, nejinak, než jakoby se od oně sylvestrovské noci r. 1902 mezi Cis a Trans nebylo nejmenšího přihodilo, než jakoby v Uhrách podnes (rvala liberálni vláda a většina parlamentní, dbajíeí o celní a obchodní svazek Uher s Rakouskem, zkrátka, jakoby se v Uhrách — ani nechu- n elilo. —
Cislajtanie svatý Uher Uhry Vídeň Rakousko
7 article
Jaký rozum v tomto šachovním tahu? Zabit dvě mouchy jednou ranou, vykládají mezi řádky a šeptají officiosové vídeňští. Jednak chcesi nevým tím celním tarifem, jehož zvýšené sazby skýtají průmyslu i zemědélstvu pronikavější ochrany celní, nežli poskytoval tarif z r. 1882 a 1887, zjednati výhodnější posici při nastávajícím obnovování obchodních smluv s ci- zími státy — jednak chce uzákoněním jeho „ozbrojiti“ se i vůči Uhrám pro případ, že by většina sněmu uherského se rozhodla pro roz- luku, číli pro celní šraňky uherského státu na Litavě vůči nám. — Proč pak ale potom uza- vřela tak ukvapeně, před uzákoně- nim tohoto nového celního tarifu svého, ob- chodní smlouvu s nejdůležitějším srasedem a konkurentem, s Německem? Tím si věru sotva posloužila moudrá Austria u Ruska, Italie a států balkánských, s nimiž počne nyní na základě nového, zostřeného tarifu vyjednávat o příští své smlouvy obchodní.
Uhry Německo Rusko Italia Austria
8 article
A vůči Uhrám? Tu tepřv nechápeme vtipu. Vždyť je tento celní tarif, o němž dnes počal parlament vídeňský rokovat, kompromis- sem mezi uherskou vládou (Szellovou), žádavší vysoká ela agrární, a rakouskou, přející si zvýšených cel průmyslových, následkem čehož nebyl by naprosto možným na hranicich mezi Uhrami a Cislajtanií — bez těžké újmy pro zdejší průmysl, jemuž by Uhry odvetou v tu chvili zavřely nejkrutějšími válečnými cly hranice své, jakmile by zdejší vláda chtěla na Litavě vybírati vysoká cla z uherských obilin surovin. Pro případ hrozící rozluky mezi Uhrami a Cislajtani í nemá tedy náhlé to projednání celního tarifu vídeňským rajehsrátem ani význam hastroše, jehož by se v Uhrách i jen vrabci lekli. Nevidíme tedy na- prosto těch „dvou much, zabitých jednou ra- nou“, ale spíše jen jalovou demonstraci a ránu, která jde mimo.
Szellová Uher Uhry Litava
9 article
„Pošelilostí a chybou zároveň,“ nazývá „Arb.-Ztg.“ tuto, officiosy na výsost velebenou „obralnou a vysoce vlasteneckou akci vlády Gautschovy“, vykládajíc původ její tímto za- jímavým sdělením: „Vymyšlen byl ten nápad od úřadníků ministeria obchodu. Zakládal se na do- mněnce, že pozváním maďarských státníkův na slyšení ke dvoru vídeňskému, krise uher- ská v brzce bude uklizena, načež se zdejší vládě (Gautschově) naskytne rychlým zdejším parlamentním vyřízenim celního tarifu vytoužená příčina, aby mohla s novou uberskou vládou se dohodnout o otázce celého vyrov- nání rakousko-uherského, jak bylo mezi Körbrem a Szellem o sylvestrovské noci r. 1902 spočetěno. V tom byl by býval ještě ja- kýs rozum. Avšak dnes, kdy onen předpoklad — totiž brzké skončení krise uherské a zřizení činu schopné vlády v Uhrách — úplně selhal, dnes nemá pro- mrskání „eelního tarifu pro mocnář- ství rakousko-uherské“ v cislajtanském parla- mentu nejmenšího smyslu a všechen ten officiosní žvást „o výzbroji a brnění“ může býti pouze v Rakousku produkován. Problém pro
Gautschův Szell Uhry Rakousko
10 article
Rakousko spočívá přece v otázce: udrží-li se, či pomine-li dosavadní celní a obchodní jednota naše s Uhry? Pořizovati sobě celní tarií pro společné celní území rakousko- uherské, když nevíme, bude-li toho společněho celního území ještě zej tra vůbee — to věru není žádné ozbrojení se. Nebot dojde-li k vyrovnání s Uhry, pak je vyřízení cel- ního tarifu věcí vedlejší; nedojde-li však k vyrovnání, pak je celé to projednání a přijelí celního tarifu — marností. Úsudku tomu sotva lze odepříti správnosti. Celní tarif zaujímal v souboru vyrov- nacích předloh v rakousko-uherském vy rovnání, jež podala vláda Körbrova vídeňskému parlamentu dne 28. ledna 1903, až páté místo. Na 1. byly předlohy valutní, na 2. předlohy bankovní, na 3. předloha o celním a ob- chodním spolku s Uhrami, na 4. předlohy berní, na 5. předloha celního zákona a celního tarifu, na 6. předlohy o zave- dení platů hotovými. — Nuže, ze souboru toho vybrala vláda Gautschova předlohu c cel- ním tarifu jakožto politicky nejméně choulostivou, ryze hospodářskoua chce ji míti spolknutou „uzdravujícím“ se parla- mentem přede všemi, ačkoliv celé ostatní vyrovnání rakousko-uherské visí ve vzduchu.
Körbrův Gautschův Rakousko Uhry
11 article Toto provádění stavby od střechy a zapřáhání
Toto provádění stavby od střechy a zapřáhání keně od ohonu, je sice zábavné na pohled, avšak účelným a praktickým je sotva kdo shledá. Klub českých poslancův mohl býti právem uražen, že přes jeho hlavu dán tento předmět na jednací pořad. Nikdo by mu věru nebyl mohl zazlivat, kdyby se byl včera usnesl, že projed- nání celního tarifu za nevyjasněné do- sud situace naprosto nepřipustí. Ne- učinil toho, nezvedl poodloženého meče ob- strukce proti této nepolitické, hospodářské před- loze vládní, ač právě ohromný objem zákona. čitajícího do kolika set položek, skytal nejváb- nější příležitost, nýbrž přestal na usnesení, že bude hlasovat proti zahájen podrobné debaty. — Budoucnost nedaleká ukáže, nedopustila-l se většina klubu timto svým mirně opposičním rozhodnůtím chyby? Orgán sociální demokracie cislajtanské se jí posmívá, že prý si tím chtěla vykoupit — těch 8 dní českého sně- mování v Praze. Dojista mohly to býti též politické úvahy a důvody, jež přiměly delegaci českou ku připuštění této, průmyslni- etvem jako rolnictvem nalehavě a dávno již po- žadované důležitosti; avšak pak, doufáme. jednalo se zástupcům našeho národa z aj i sto o větší a významnější cíle, nežli o zí- skání několika dní klidné práce ubohému sněmu království českého, Zdali oběti položenou cílů těch vskutku dosáhnou, zdali nobudou ve své důvěře v dobrou vůli kruhů rozhodujicích opě trpce zklamáni jakc jejich předchůdci staročeští toť ovšem jiná otázka, kterou netroufáme si do posud zodpovědět.
Praha
12 article Uherská krise.
Uherská krise. (Úvaha státoprávní a politická od dra. L adisl a v Dvořáka.) O požadavcích uherských nelze uvažovat- s nízkého stupně denního vývoje. Politika uher- ská je soustavou velkého slohu, ujasněných cllo a bezohledného provádění, smíšeninou vlastene- ckého vzletu s vášnivým ohněm a umírněné vy- počítavosti, jež obejde překážku, které nemůže přímým nárazem zmoci. Nemůžeme proto posuzovati požadavky ma darské jen dle znění poslední umírněné adresy dnešního sněmu uherského. Nutno otevříti oč poznání, že jestliže nestačily nesmírné hospodář- ské i politické a národní výhody, jež dualism dnešní přinesl Uhrám hospodářsky tehdy slabým germanisovaným, topícím se v převaze většiny neuherských národností, v zahraničním oboru bezvýznamným, že dnešní sjednocené, sesílené, chauvinistické Ulíry medají se ve svém rozvoji zadržeti nějakým sentimentálním ohledem ku Předlitaví neb komukoli jinému. Tento rozchod jest dies certus an incertus quando.
Dvořák Uhry
13 article
Přes to neztraťme objektivnosti a shrňm předem posudek o uherských požadavcíeh s právního hlediska. Tu shledáváme, že spl- nění jich spočívá v rukou obou zákono- tvorných činitelů uherských, sněmu a krále; ohledně vojenských záležitostí vý- hradně v rukou tohoto. Požadavek celní rozluky může se opříti dnešní právně již existující samostatné zelní ůzemí uherské a formální přesunutí právomoc delegací na sněm uherský odpovídalo by jen do- savadnímu vývoji, který odňal jim fakticky zá- konodárnou právomoc. Ve přičině zahraničního a obchodního za- stoupení vůči cizině vedla by celní rozluka dů- slednou přirozeností ke zřízení uherských kon- sulátů. Předlitaví nepřihlíželo by zajisté se založe- nýma rukama, kdyby tímto, s hlediska uherského zákonodárství formálně správným postupem měly býti postuláty maďarské splněny. Kde je však jus cogens, jež by Uhrám znemožnilo provésti tuto rovisi dualismu? Nen
Uhry
14 article
ho prostě a nebude od toho okamžiku, kdy král dal by této revisi sankcil Lze ovšem namítnouti, že samy hospo dářské zájmy Uher přikazují Uhrám vy- trvati ve společenství s Rakouskem. Jako jest tato these správnou, nelze pře- hlédnouti, že národní tendence Madarů ovlá- dají i mnohé pole jejich hospodářských zájmů. Maďaři dobře vědí, že na příklad při celní rozluce bylo by lze podstatně posiliti maďarisaei výrobních vrstev ve městech, v nichž Maďaři tvoří dvě třetiny obyvatelstva, kdežto n venkově nenáleží jim ani jeho polovice. Přes to jest ještě dnes příkaz hospodář- ského prospěchu Uhrám z dualismu plynoucího příliš mocným, aby kdokoli z vedoucích státníků uherských dnes vážně pomýšlel na jeho rozbití jako celku, takže dojde as pravděpodobně k dal- šímu jednání mezi Předlitavím a Uhrami dunlistickou úpravu hospodářských poměrů i po roce 1907. Na vývoj nejbližších událostí bude míti tedy vliv votum vídeňského parlamentu ve příčině úpravy národohospodářského a finanč- ního vyrovnání a konečně stanovi sko krále uherského ohledně však požadavků uherských. Není pochyby, že hlas sněmovny vídeňské jak při hospodářském smlouvání s Ubrami tak u císaře rakouského jako krále uherského bude slyšán a respektován, bude-li se opírati o je d no- myslnost sněmovny aneb aspoň o souhlas národů slovanských, jichž větve příbuzné tvoří valnou čásť obyvatelstva Uher.
Uher Maďar Uhry Rakousko
15 article
Tu nabývá pro nás celá olázka ještě jino tvářnosti než povahy právního posudku. Než z dosavadní své reservy vykročíme. máme, tuším, ještě vyrovnati, aspoň z části, účet s Cislajtanií! Co je přirozenější, než že dohodě s Uhram měla by předcházeti dohoda vnitřní? K ní dojdeme ne rekriminacemi, ale tlakem stejných zájmů. Nedávno konala se ve Vídni konference zástupců všech zemských výborů, aby doradila se o sanování zemských financí celém státě zbědovaných. Projevy zástupců všech národů v této schůz i v letošním rozpočtovém výboru sněmovny uči- něné, nezůstavují pochybnosti, že jde tu o ná- pravu vážné všemi národy dožadovanou. Zemské finance lze však sanovati nikoli způ- sobem polovičatým, nýbrž jen vytvořením sy- stému financi zemských tím, že by sněmy jisté daně, dosud říšským zákonodárstvím upravené, ukládaly a vybíraly. Následovala by se tím jen cesta již o svěd- čená! Vždyť zemská dávka pivní v Če- chách se nejen osvědčila, ale předčila výtěžkem i způsobem vybírání všecko očekávání. Tento systém financi zemských mohl by se ovšem uskutečniti jen rozšířením právom oc sněmů. Na tomto podkladu, doplněném přirozeným důsledkem spravedlivé úpravy voleb- ních řádů — známé naše aktuální požadavky netřeba tu jistě zvláště akcentovati — bylo by jistě lzt docíliti součinnosti všech národů tohoto státu k ochraně společných zájmů vůči Uhrám i k dalšímu rozvoji vnitřnímu pro přítomnost i dohlednou budoucnost!
Vídeň Uhry sněmovna uč
16 title
III.
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. 325 schůze. Z Vídně, 3. května. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Rouge et noir. Červená s černou. Paráda totiž. Byla dnes dvojí. Doset sociálních demo- kratů na poctu svého nového, jedenáctého ko- legy, pardon, soudruha Hanuše Resla, vypa- v drobném prodejl: canní číslo o sobě . . . za 8 odpelední . . . . . . . za ? h ve Blialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 3k Inserát plalí se hetevé rapřel Předplseení a inserty pšijímá v dmini- strace v Mlarlanské ulici č. z Tam nanházají ne též redakee tiskárna a ozpediee „Národnich Listě“. Rukopisy se nevrncsjí
Resl Vídeň Mlarlanský ulice Rouge
18 article
rádilo se červenými karafiáty. Jemu tské jeden dali a Benjamin jejich nyní, kdy zastupuje ven- kovský okres lubenský, je zrovna takový, jaký byl, když byl poslancem za hlavní město štyraké. Ve pěti létech, co neposlancoval ve Vídni, se nezměnil ani dost málo. Černá paráda byla na ministerské lavici. »Civilní« členové kabinetu přišli ve fracích na poctu svého nového kolegy, správce ministeria železničního, dra. Ludvíka Wrby. Po třell ve čtyřech měsících musili se již tak oblékat. »To je funus a to jsou křtiny zároveň, « pravil mi jeden z těch, kteři byli jmenováni v lednu r. 1900, »pochováváme spolupracovníka, spolu však uvádíme nového. Až si obleknu po čtvrté, půjdu si na pohřeb — svůj.« A dokonce nebyl melancholickým při výroku tom. Naopak, byl vesel. Alespoň se tak tvářil. Jako človék, jenž jest úplně smířen se svým osudem, jenž je připraven, že — nejděle v září — bude své spolubojovníky Spense, Rezka, Böhma- Bawerka, Giovanella, Körbra, Welsersheimba, nyní pak Wittka následovat ad inferos, do trvalé pense.
Benjamin Wrba Spens Rezek Böhm Bawerka Giovanell Körbr Welsersheimba Wittek Vídeň
19 article
Celní tarií začali dnes projednávati. Zahájila se o něm všeobecná rozprava, která potrvá zajisté několik dní. Počala za všeobecné nesdilnosti, nepozornosti, malátnosti. Jak bylo jinak r. 1886, když položili 2. čtení celního tarifu na jednací pořad! Jaké to bylo napjetí, jaká bojovnost, jaké válečné rozechvění na obou stranách, levici a pravici, a jaké teprve na lavici ministerské! Jaký to byl ruch tehdy. Vše bylo rozčileno, podrážděno, do víru strženo. Jen jeden člověk byl kliden a nehnut. To byl dvorní rada dr. Antonín Mezník, universální a vždy pohotový referent, jenž dovedl zprávu podávat o všem, mluvit, jak dlouho bylo třeba, mlčet, když bylo třeba, který byl také referentem o nově dani cukerní a jenž — čtyřiasedm- desátník, jako president senátu správního soudu trávě svůj zasloužený odpočinek v české metro- poli — zajisté v těchto dnech vzpominá na svoji tehdejší funkci. Sebe větší hluk, sebe lomoznější vřava, sebe prudčí útoky ho ne- zmátly a nezmýlily. Měl vytrvalost, která je někdy cností, někdy chybou. Pro vládu a pro většinu pravice byl takový flegmatik trefou. Byl tarasem, o kterýž odrážel se příboj nejbourli- vější.
doktor Mezník
20 article
Jen dva jsou ještě dnes poslanci v řadách aktivní delegace na radě říšské. Dr. Žáček, jenž náležel opposici, a dr. Eduard RK gr. opposičník. Ale tento rozhodný radikál ve chvili kritické osvědčil smysl vzácný pro potřebu chvíle, vzácné rozpoznání pro punetim litis vzácnou solidaritu pro všečeské zájmy a pro- spěchy. Bylo v noci, ve které hlasovalo se o clu petrolejovém. Levice navrhla nižší. Professor Eduard Suess, slavný geolog a znamenitý orator, byl její hlavním mluvčím. Přistoupil k poslanci za venkovské obce roudnické a verboval jej, aby hlasoval pro »elo lidové«. Ala dr. Eduard Grégr odtušil mu: »Mdý pane, vám a vašim pánům na levici nejedná se o levnější pe- trolej, vám nejedná se vůbec e petrolej, vám jedná se o povalení vlády, o porážku praviee a návrat k moci a k tomu já se nepropůjčím.« Děl a šel a položil votum své proti úkladům Plenerovým. Též on zajisté vzpomíná dnes onoho pamálného dne, kdy hlasovalo se nomi- nálně o celní položku, fakticky však o poli- tický směr. Toho všeho nebude teď. Nebude žádné emoce, žádné krise, žádného zápolení, žádné pravice a žádné levice a žádný ministr nebude musit do bitvy. Vše se odbude hladce a klidně. Z Vídně, 3. května. (C.- B) Sněmovna jest bojně navštivena Nové zvolený poslanec R es e l složil slib.
doktor Žáček Eduard RK Suess Al Grégr Plenerův Vídeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dvakrát v Dakovu. Vzpomínky na J. J. Strossmayera. Dvakrát bylo mi dopřáno v životě přiblížit se velkému patriarchovi slovanské myšlenky Strossmayerovi! Poprvé roku 1898. Pluk náš zúčastnil se velkých cvičení ve Slavonii. Doba manévrů plynula vesele od přijemné stanice ke stanici Všude vlídně vítali vojáky. Poslední sta- nicí bylo Dakovo. Měli jsme tu ztráviti plných 10 dni. Byl jsem nemálo žádostiv, poznati osob- nost i sídlo velikého Slovana. Na pochodu z Vin- kovců, sotva jsme se probrali nízzkou okolní pahorkatinou, již druhého dne vynořily se na ob- zoru červené, vysoké věže ďakovské katedrály, zářící ranními paprsky. Leč pochod trval dvě hodiny, minula třeti, čtvrtá a věže jakoby se vysmívaly našemu úsilí. Stále na obzoru širéa nekonečné pláně kynuly našim tužbám, až ko- nečně po dlouhých 5 hodinách stanuli jsme za zvuků budby na dakovském náměstí. Impo- santní katedrála týčila se moliutnými rozměry nad město, zastiňujíe v zeleni stromů přikrčenou residenci. Na druhý den dopoledne ustanovena byla obřadná návštěva důstojnického sboru v sídle duchovního velmože. Před 1/412. stáli jsme en parade v slavnostním sále. Vše v napjatém oče- kávání. Nešlo jen o pouhý obvyklý akt slušnosti, 1 jednotlivci, národně zcela lhostejní a nepro- budili, pokládali za jistou událost pro sebe, sta- nouti v nejbližší chvíli tváří ve tvář „der sla- vischen Excellenz Přesně o 1/412. nadzvedla se těžká portiéra t průčelí slně a vstoupil Strossmayer. S krku splýval mu na prsa zlatý řetěz s křížem, vyklá- daným velikými ametysty, levicí přidržoval si hedvábné záhyby fialové sutány. Na hromadnou peklonu důstojnictva poděkoval elegántním úklo- nem a pozorně naslouchal proslovenému po zdravu našeho výmluvného plukovníka. Stál polo
Strossmayer Slovan Slavonie dakovský náměstí Dakov Impa
22 article
odvrácen od okna, zraky upřeny ve tvář řeční- kovu. V obličeji, neobyčejné důstojnosti, zářily modré oči nekonečnou dobrotou a bílé, volně splývající vlasy, v jasu dopoledního slunce zá- řily glorielou světce. Vysoká, štíhlá postava v ele- gantní říze zdála se v osvětlení tom ještě větší. Proslov skončen. Pohlod Strossmayerů s tváře mluvčího přesunul se na nás, stojícív pelokruhu. Srdečně uvítav hosty, projevil přání po dobu pobytu co nejčastěji se s nimi vídati. Denně bývalo několik zástupců důstojni- ckého sboru zváno do residence ku polednímu stolu. Hostitel býval vždy výborného humoru, oplývaje roztomilostí. Jednou obrátila se řeč na Petrovaradín, kde náš pluk byl posádkou. Obličej Strossmayerův náhle zvážněl. — Tam jsem zažil trpké chvile! řekl, ale přece rád vzpomínám na toho strážce našeho Srěmu. K obecnému naléhání hostů počal vypravo- vati úryvek ze svého života.
Strossmayer Strossmayerův Petrovaradín
23 article
Jako mladý doktor filosofie dostal se po vy- svěcení do Petrovaradína za kaplana. Brzy došlo k rozmíškám mezi ním a starým farářem, jehož vzdělání odpovídalo asi společenským požadav- kům tehdejší Vojenské hranice. Dlouho snášel mladý kaplan příkoří se strany svého představe- ného, aletýrání nebylo konce. Konečně odhodlal se mladý duchovní radikálně si pomoci. Jednoho rána — zmizel kaplánek z fary Bez peněz vydal se pěšky na cestu do vzdále- ného Dakova, aby si postěžoval biskupu. Cesta vedla přes Frušku Goru a dále širou rovinou do Dakova. Třotího dne pozdě večer, vysílen, hladov, pln úzkosti, jak bude biskupem uvítán, dorazil mladý muž do residence. Biskup Kukovič dověděl se ihned o jeho příchodu. Nehledě na pokročilou dobu, dal si jej zavolati. Biskup pozorně naslouchal stížnosti. přednášené zajíkavým hlasem a když mladý muž ukončil, promluvil biskup vážným hlasem; — Milý synu, přísahal jste oboedienci (po- slušnost) svým představeným a nezbý vá, než do
Kukovič Petrovaradín Dakovo
24 article
státi přísaze. Odpočinete si zde den — 2 dny a pak se musíte vrátiti na své působiště. Zdreen výrokem svého vrchního pastýře. opouštěl mladý kněz komnatu biskupovu. Přes hroznou únavu tělesnou, nezavřel po celov noc oka. Hroznými barvami jevila se mu budoucnost. Druhý den dopoledne byl znovu povolán k biskupovi. S klidnou resignací přestupoval práh pokoje, připraven uslyšeti podrobnosti těž- kého pokání, jaké jej očekává. Leč jaké překva- peni! Byla tu pro něj uchystána nepředvídaná zpráva. Nevrátí se už do Petrovaradina, nýbrž půjde — do Vídně — na další studie. Biskup Kukovič znal již dávno neobyčejné nadání Strossmayerovo. Doporučil horlivého theologa ústavu Augustiánskému ve Vídni. Úz dva dny před tím, nežli si Strossmayer přišel do Dakova stěžovati, bylo zde vyřízeníz Vídně, že je do ústavu přijat. Biskup však, chtěje mladému muži uvésti na pamět povinnost kře- sťanské pokory, zamlčel prozatím milou zprávu vůči přestupníku a uložil mu návrat do Petro- varadina. Však jen na oko.
Kukovič Strossmayerův Strossmayer Vídeň Dakovo Petra
25 article
Za několik dní odjížděl Strossmayer vesele do Vídně, kde započala jeho skvělá kariéra vele nadaného kněze Jihoslovana. Historka mladého, těžce zkoušeného ka- plánka dobře pobavila posluchače vzácného hestitele. Deset dní v Dakovu uplynulo jako v po- hádce. Přišel den rozloučení. Časně z rána stál pluk v semknutých řadách před katedrálou, krátký, srdečný proslov, vojenský pozdrav a již se tříštily zvuky naší hudby o nároží, obrážejíce se ozvěnou v ulicích malého městečka. Kolikrát obrátil jsem se v sedle, hledaje v dáli červené věže dakovského dómu, líbané purpurem ranních paprsků. Konečně zmizela z obzoru poslední stopa Strossmayerova velko- lepého pomníku! Upřímné „do vidjenja!“ vy- dralo se mi z prsou. — Uplynula tři léta. Náš pluk zase jednou po- zdě večer dorazil do Dakova. Zbývalo sotva trochu času upraviti úbor a dostaviti se do vě- nečku, jejž v městě pořádali na naši počest. Následujícího dne ráno o desáté byla pontifi- kální mše v důmu. Měli jsme vyhražena sedadla v přední lodi chrámové. Něco bylo nápadno. Mši nesloužil Strossmayer, nýbrž světící biskup Voršak. Před gloria otevřely se znenáhla postranní dvéře naproti nám a vešel proslulý dakovský biskup. Leč, jaká změna za ta tři léta! Vysoká dříve postava, byla nachýlena do předu, hlava klesala na prsa! Bylo patrno, jak těžce vetchý už stařec sklání kolena. Pak obrátil se k náma pezdravil lehkým úklonem. Ceremonář dovedl důstojného kmeta ke křeslu, bohatě vyřezáva- nému. Zřejmě únavou Strossmayer usedl.
Strossmayer Jihoslovan Strossmayerův Vídeň Dakovo
26 article
Mimoděk zabloudil zrak ke stropu přední lodi. Tam vypodoben Strossmayer v plné ještě životní síle. Kleče v bohatém ornátě, podnášt na rudém polštářku vzorek dakovského dómu sv. Petru. Jaký rozdíl podobl Tam mladý, růžolící kněz s bohatým, kašta novým vlasem, zde stařec zlomený, pod tíhou let klesající! Ovšem přešlo půl století od chvíle. kdy vznikl obrazl Po mši odebrali jsme se do residenční za- hrady, kde bylo teprv úřadní vítání s pánem sídla. Tehdy byla v Dakovu soustředěna celá bri- gáda. Všechen sbor důstojnický byl na ten den hostem biskupovým. Za plného denního světla byla změna ve tváři i postavě našeho slovan- ského patriarchy ještě patrnější. Vlas zbělel úplně, tváře zapadly, brada se prodloužila. Klo- bouk se širokou střechou přičiňoval, že se obli- čej zdál ještě drobnější a chudší. Srpnové slunce sálalo sice teplem, dýchajíc plameny v bujnou srěmskou révu, leč slabý, vetchý stařec byl upjat v těžký, dlouhý kabát jako v zimě. Sbor si vyžádal na hostiteli, aby se dal spo- lečně s námi fotografovati. Nežli vše připraveno, hovořil Strossmayer s nejblíže stojícími. I na řeči bylo znáti, jak stáří nemilosrdně podlámalo síly muže, druhdy tak energického. Byl tehdy 87 roků stár. Že. toval, že má s Pánembohem kontrakt na dožití stého roku. S úsměvem po- kračoval: — Přeji nejmladším pánům mezi vámi abych se s nimi po třinácti létech zde mohl se- kati jako s generály.
Strossmayer svatý . Petr Vlas
27 article
— To by bylo příliš brzy, Excellencí! od- tušil brigádník. — Přidejme ještě dalších 13 let. spolenám v milost boží, že toho také ještě do- Rozhovor přerušen vyzváním fotografa, abychom se seskupili. Při značném množství osob nebylo to snadné. Po skončeném aktu hlásil ceremonář, že tabule je připravena. Všecko důstojnictvo bylo hostem, ale pro tolik osob nebylo v residenčním sále místa. Proto jen menšina pozvána nahoru, ostatní pohostěni v hotelu. Tabule zahájena po starém chorvatském zvyku starou, zlatožlutou slivovici. Podnosy byly nejvybranější. Okolí Strossmayerovo závodilo v ochotě i úslužnosti k hostům. Kolem druhé hodiny povstal Strossmayer, aby pronesl obvyklý přípitek mocnáři. V tom okamžiku jakoby to ani nebyl on. Břemenem le sehnutá postava se vzpřímila, prsa s vypjala, v očích zazářil mladický oheň. Plným, kovovým hlasem pronášel vzletnou zdravici. Mluvil asi 10 minut, všichni jsme stáli, hledíce s úžaser na krásného kmeta, jenž za hrobového ticha končil: — Prosím jen milého Boha, aby svojí mi- lostí osvítil J. V. na sklonku života jeho, aby všem národům říše vrátil jejich práva, jež jim dle věčné spravedlnosti patří. Děla zahřměla, okna residence se otřásala a stříbrovlasý stařec jako prorok vítězství, stál tu vzpřímen, nezdolán léty, oblit v celé postavě ja- sem slunečních paprsků, dopadajících vysokými okny síně. Tu chvíli všichni jsme věděli, že se ssku- teční jeho „úmluva s bohem“, že veliký muž dožije plného století. Až neúprosná smrť jinak rezhodla. O celé desítiletí zkrátila lhůtu vzác- ného života, tak drahého všemu Slovanstvu. Dr. .
Strossmayerův Strossmayer Plná doktor