ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 52be6ef0-78e8-11dc-91de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 159, place 87, org 15, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
4. května 1905.
4 masthead
Císlo 121.
5 article
Předseda předčítal přípis, že ministr dr. ryt. Wittek byl sproštěn svého úřadu a odb. šef tajný rada Wrba pověřen správou ministerstva železnie načež ministr vnitra správce ministerstva železnic představil. Ministr financí podal předlohu o prodeji několika nemovitostí v Praze; ministr orby předlohu o změně ve vyměřování a vybírání poplatků mírových a kut Okresní soud v Žamberku žádá za vydání posl Hovorky a zemský trestní soud ve Vídni za vy- dání posl. dra. Kramáře pro přestupek proti bezpeč nosti cli. Posl. Malik a sp. podali pilný návrh: Vláda se vyzývá, aby dala brannému výboru k disposie všecky spisy a pomůcky, týkající se služební smlouvy kapelníka Josefa Feixe 66. pěš. pluku v Uzgoradu s důstojnickým sborem a podporovala všemožně še- tření v příčině stíhání tohoto kapelnika. Branný výbor podej do 14 dní zprávu poslanecké sněmovně Posl. Stein a sp. navrhují vyzvati vládu, aby vyjednávala s uherskou vládou za účelem ujednávání že zvýšené celní příjmy tarifových položek pšenice, ječmen, oves, kukuřice a voli celního tarifu, kter připadají na rakouskou polovinu říše, mají býti ode- čteny od upotřebení společných celních příjmů a sloužiti za základ a pozdější příspěvek k novému pojišťování dělníků, vdov a sirotků. O tomto poji- štění buď učiněno ustanovení zvláštním zákonem.
Wittek Hovorka Kramář Posl Malik Feix Stein Praha Vídeň okresní soud v Žamberk poslanecký sněmovna
6 article
Než tento zákon nabude platnosti, buďte zmíněné větší výnosy sbírány na účet této poloviny říše a uloženy na úrok. Dotazy podali poslanci: Hovorka a spol. proč okr. šk. rady zapověděly učitelům přijímati práce ve výborech Raifeisenských; — Čipera a spol. po jazykových poměrech v okresu dohřan- ském; — Klofáč a spol. po chování se orgánů pro vyměřování poplatků: — König a spol. po chování se finančních orgánů k zemědělcům při vy- měřování daní: —— Fresl a spol. po zákazu schůze národních socialistů v Mnichově Hradišti; — Sta- něk a spol. po používání nedostatečných vozů na trati z Prahy do Veselí; — Černý a spol. po po měru mezi zaměstnavateli a dělníky sklářskými okresu železno-brodském; — Aibrecht a spol. po jazykových poměrech u soudů moravských; — dr. Gross a spol. po odpírání věcných potřeb pro německou měšť. školu v Karlíně tamním obecním zastupitelstvem; — dr. Funke a spol. po usnesení pražské městské rady o nepřipouštění německých nápisů na obchodech. (V inlerpellaci ukazuje se k tomu, že toto usnesení je brutálním znásilňováním německých obchodníků a poplatníků pražských a nejlepším důkazem, jak Čechové, mluvicí stáleo rovnoprávnosti, rovnoprávnosti skutečně rozumějí.
Hovorka Klofáč Fresl Černá Gross Funke Čecho Mnichov Praha Karlín Raifeisenský
7 article
Usnesení je prý však také úplně protizákonné, po- něvadž pouliční pozemky nejsou soukromým majet- kem obce, jímž může volně nakládati, nýbrž statkem veřejným, jehož užívání dopouští jen takové obme- zení a podmínky, které souvisí s účelem silnic. In- terpellanti se táží, hodlá-li ministr vnitra zjednati co nejdříve pomoc proti tomuto protiprávnímu zná- silňování německých obchodníků v Praze a jaká hodla učiniti opatření, aby odkázal městskou radu pražskou do jejích mezí a také na příště zabránit takovému hrubému porušení práva a zákona); — Schreiler a spol. po nahražení dvojjazyčných nápisů a úřadních razítek u poštovního úřadu v Li- toměřicích jednojazyčnými německými; — Prášek a spol. po snížení cukerní daně; — Čhoc a spol. po obsazování učitelských míst na měšťanských ško- lách řeholnicemi; — Singer a spol. po úpravě úvěrnictví a platebnictví zkrácením promlčení pro obyčejné pohledávky. Posl. ryt. Starzyňski praví k formálnímu návrhu, když v poslední sehůzi učinil návrb, aby zpráva mmunitního výboru v záležitosti posl. Tav- čara byla dána jako první kus na jednací pořad, že neměl ani tušení, že v konferenci předsedů bylo usneseno nedopouštěti, aby do ustanoveného pořadu jednání: celní tarif, zákon o podomním obchodua vlašská právnická fakulta bylo něco vsouváno. Ani většina sněmovny o tom nevěděla, jinak byla by řečníkův návrh zamítla. Poněvadž se však uká- zalo, že konference předsedů učinita usnesení proti vsouvání nějakých předmětů, řečník se nerozpakuje navrhnouti, aby zpráva immunitního výboru byla s pořadu odvotána. Návrh se schvalůje. Sněmovna přechází k jednacímu pořadu.
Prášek Singer Posl Ina Praha vlašský právnický
8 article
Posl. Malik odůvodňuje pilnost svého návrbu uvedl přípis ministerstva zemské obrany, dle něho kapelník Feix považuje se za šikovatele a proto je podroben vojenskému soudu. Nyní je v trestním vy- šetřování u posádkového soudu v Košici pro vý měnu drahého plukovního nástroje za méně dobrý pro nařčení setníka Hokuly a pro podezření, že in- spíroval anonymní dopis, zaslaný veliteli pluku. Řečník dokazuje, že Feix zapsán jako šikovatel, aby důstojnický sbor nemusil kapelníkovi tolik platit jinak je pouhým civilistou, jenž uzavřel s důstojni- ckým sborem soukromou smlouvu. Soudní řízení proti němu ve vojště zavedené je protizákonnéa protiprávní. Nařčení proti němu jsou bezpodstatná. Při vyšetřování jednalo se s ním hrozně. Obrátil se na ministerstvo spravedlnosti za pomoc, ale to vy- řklo, že vojenské osoby podléhají vojenskému soudu Ze své služby uvádí řečník přiklady vojenských sna- žilků, již dobývají si povýšení přes mrtvoly svých soudruhů a žádá konečně, aby jeho návrh uznán byl pilným. Ministr zemské obrany Schönsich vyvozuje ze zprávy VI. armádního sboru, že Feix považoval se za šikovatele, pročež p dlehá trestnímu zákonu vojen- skému. Ministerstvo spravedlnosti podavši o případu tom vyřízení, prohlásilo, že není třeba žádného dalšího opatření. Závěrečné přelíčení koná se dnes. Ministr odmítá stesk na dlouhou vyšetřovací vazbu a pro hlašuje, že rakouský soud nebýval by mohi v této záležitosti zakročiti, protože provinění stalo se v Uhrách Žádá, by se pilnost návrhu zamitla. Po protestním doslovu navrhovatelově pilnost ná vrhu p ropadl a valnou většinou. Sněmovna zahajuje druhé čtení výborové zprávy
Posl Malik Feix Hokula Uhry
10 article
o celním tarifu.
11 article
Referent poslanec dr. Bámrelther uváděl přede- vším důvod spěšného vyřízení celního tarifu. Přede- vším obecnou obchodně politickou situací. Obchodní smlouvy s Belgií, Bulharskem, Italí, Německem, Ru- skem, Švýcarskem dojdou 1. března, resp. v polovici prosince 1906. Nechce líčiti situaci, jaká by vznikla. kdyby se poměry nespořádaiy. Obchodně- politi cký stav potomní pocitil by se v Rakousku všude. Při- jetí celního tarifu je hospodářskou nutností prvního řádu. Uvažuje význam autonomního celního tarifu pro rakousko uherskou říši jako obchodně politickou jed- notku líčí velké výhody rozsáhlých hospodářských území. Malé mohou se udržeti jen za mimořádných poměrův, ale konečně přece jen octnou se v oboru zájmů cizích. Autonomním celním tarifem chrání se možnos zachovati vyšší organisaci rak.-uher. celního území Na druhé straně musí se však počítati také s fakly. jež nás nutí použíti celního tarifu jako samostatného naproti Uhrám. Následky stagnace a uherských po- měrů pro obchodně politické styky říše nelze více popírati, nýbrž třeba věděti, na čem jsme. Musíme opatřiti se pro případ, že by Uhry v nejbližší době nebyly s to, nebo nechtěly usavříti obchodní smlouvy s jmenovanými státy. Možná, že není daleka doba, kdy budeme nuceni vyjednávati samostatně a hájiti své zájmy sami. K tomu třeba celního tarifu a tot třeti příčina k jeho schválení.
doktor Bámrelther Uher Belgie Bulharsko Italý Německo Švýcarsko Rakousko Uhry
12 article
Zmíniv se obšírněji o minoritním votu Erbově praví, že porada a usnešení o celním tarifu má být zkouškou skutečné a pravé dělnosti poslanecké sně- movny. Má býti zkouškou, zda shromáždění zde zá- stupci Rakouska mají síly a vůli hájiti aktivně ra- kouské zájmy naproti Uhrám. Přimlouvá se, aby de- bata vedla se také v tomto smyslu. Na Uhry netřeba si zbytečně vyjížděti. Doporučuje, aby látka, t.j celní tarif, celní zákon a Pacákův návrh rozvrhly se tak, aby o tarifech jednalo se zevrubně ve skupi- nách. Případné předsednické konferenci buď vyhra- ženo, dohodnouti se o způsobu. Při každé skupině mohly by se projednati příslušné resoluce a Peschkův návrh mohl by se vřaditi tam, kam dle věcné sou- vislosti patří. Bylo by žádoucím, by za debaty jevila se mezi zástupci zemědělství a průmyslu taková shoda, jako za porad výborových. Žadá, by se tanií zevrubně uvážil a potom přijal beze zmény. (Hlučna pochvala.)
Pacákův Peschkův Rakousko Uhry
13 article
Referent pro celní zákon posl. dr. Chiar vyhražuje si své vývody pro doslov. Posl. Garapich, referent o Peschkově návrhu stran dovozu dobytka z Ruska a balkánských států, přimlouvá se za příslušný výborový návrh. Minoritní zpravodaj posl. Peschka poukazuje na svůj navrh, praví, že dosavadní veterinářské smlouvy se Srbskem nedostačovaly, neboť zanešena nejednou nákaza přes Uhry. Proto třeba ochrany. neboť jinak nebude možno vyvážeti přebytečný do- bytek do Němec. Je povděčen vládnímu prohlášení ve výboru, že nepovolí se Srbsku při uzavírání nové obchodní smlouvy žádné hraniční výhody, ale proto přece trvá při svém návrhu, protože výbody mohly by se poskytnouti z příčin politických. Mu- síme býti s to jako Německo, kdykoliv uzavříti se naproti ostatním zemím. Nebylo by to možno, kdyby se uzavřela smlouva o zvířecích nákazách. Srbsko zbude se většiny svého zemědělského vývozu do Rakonska, kdež však hradí dobrou polovici svých průmyslových potřeb. Proto doporučuje svůj návrh. Minoritní zpravodaj posl. Licht výhradil si své vývody pro doslov.
doktor Chiara Posl Peschkův Peschek Němec Rusko Srbsko Uhry Německo
14 article
Posl. Sohraffel (první řečník contra), mluvě pouze za sebe, poukazuje na zanedbávání zemědělstvía ochranu průmyslu v Rakousku, což má za následek větší chudobu po venkově a větší zámožnost v mě- stech. Předloha není ujednáním rakouské vlády s uherskou, nýbrž také ujednáním rak.-uher. prů- myslu s uherskými magnáty, s uherským zeměděl- stvím. Kritisuje zevrubně jednání výborové. Zvýšení obilních cel stojí Tyrolsko ročně + 3 mill. a vládní sliby neobsahují pro Tyrolsko žádné výhody.v Uhrách není vlády, jež by mohla ujednati s Rakou- skem celní tarif a proto nelze pochopiti, proč rokuje se o kompromisním tarifu. Ať připraví se samostatný tarif a dle něho vyjednávejte se smlouvy s cizinou. Uhry mají na vůli přidati se k vyjednávání. Pro ny- nější tarif hiasovati nemůže. Jen samostatný tarií může udělati přítrž ustavičné vyděravosti uherské Rád by, aby Uhry byly nuceny shodnouti se s Ra- kouskem o možném poměru. Navrhuje resoluci ve smyslu Steinova návrbu, žádaje, by se záhy podala příslušná předloha. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.) Rokování přerušuje se.
Posl Sohraffel Uher Steinův návrba Rakousko Tyrolsko Uhry
15 article
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na Slá- mův dotaz po organisační změně služby při po- štovní spořitelně, že je povděčen každému zlepšova- címu podnětu a dává jej prozkoumat. Organisace po- štovní spořitelny musí přizpůsobiti se poměrům ob- chodním, avšak myslí, že dosavadní zřízení vyhovuje ještě úplně dosavadním potřebám obyvatelstva; — na Bergrův po zkracování techniků v pa- tentním úřadě, že snaží se o všemožné zlepšení osobních poměrů technických funkcionářů a jes ochoten uvážiti všeliké zlepševací podněty. Posl. Steln ptal se předsedy sociálně politi- ckého výboru, nehodlá-li dáti ve výboru prozkoumati program starobního a invalidního pojišťování a po- dati o tom sněmovně zprávu. Sociálně-politický výbo byl by k tomu oprávněn již proto, že vláda svěřila dobrozdání také různým korporacím. Konec schůze o 4.50 hod. odpol.; příští bude zejtra o 11. hod. dl op.
Call Bergrův Posl
16 article
V zejtřejší schůzi poslanecké sněmovny podají poslanci Fresl a soudruzi pilný návrh na refórmu bratrských pokladen ve smyslu pozemštění. Tento návrh se neprodleně projedná. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 3. května. (C. B.) Rozpočtový výbor rokoval o tit.: Průmy slové a obchodní školy a Odborné ústavy. Posl. dr. Ladislav Dvořák: Před třemi léty usnesla se poslanecká sněmovna vyzvati vládu, aby v Domažlicích zřízena byla státní odborná škola ke zpracování dřeva s českou vyučovaci řečí. Od té doby ministerstvo vyučování ničeho ke zřízení školy nepodniklo. Interpelloval jsem loni pana ministra v tom směru, načež dostalo se mi odpovědi, že prý ústřední komise pro podporu školství průmyslověho vyslovila se proti zřízení, protože prý nejsou v Do- mažlicích podmínky pro zřízení uvedené školy. Do- kážu hned, že toto odůvodnění poměrům odporuje, že naopak, jsou-li kde tyto podmínky, platí to o Do- mažlicích. Chci předem konstatovati, že, jak ministr vyučování svaluje zodpovědnost na ústřední komisi, tak zase tato k dotazům a návrhům, v ní poslancem Brdlikem včiněným, odpověděla, že záležitost ta do komise nepatří, nýbrž do ministerstva, resp. do parlamentu. Tyto vzájemné výmluvy způsobují doklad, kte- rého nelze odůvodnit. To přece nejde, aby pan ministr vymlouval se stále na stanovisko komise, která má jen poradní hlas a ignoroval po tři léta usnesení parlamentu. Jsem nucen J. E. žádat opětně za vy- světlení a dovoluji si doporučiti ku přijetí resoluci kterou se vláda opětně důrazně vyzývá, aby v Do- mažlicích českou odbornou školu ke zpracování dřeva zřídila.
Fresl Posl doktor Dvořák Brdlik Vídeň Domažlice poslanecký sněmovna
17 article
Dr. Dvořák podrobně pak dokazoval, že zvláště Domažlice hodí se pro zřízení školy takové, neboť leží v lesnaté krajině v komplexu lesů obee- ních a velkostatkářských, které tvoří téměř 9000h. výměry. V Domažlicích zřízeno bylo v čas družstvo dřevařské, v okolních obcích zabývá se obyvatelstvo škatulkářstvím a domácím průmyslem dřevařským, Klenči je 25 živnostníků s 33 pomocnými silami, kdyňském okresu 100 mistrů se 150 pomocnými si- lami toho druhu. V městě zřízeny v poslední době dva moderní závody truhlařské se strojovou výrobou, jež nábytek exportují. Obyvatelstvo samo vůbec ohledů výrobních, z vlastní iniciativy se organisuje, jen stát neposkytuje příležitost ke vzdělání. Splnění tohoto požadavku nemá ráz jen kultutní, ale v dnešní době, kdy jistě druhy řemesla konkurují se strojovou výrobou, udržují se jen, zvýší-li se niveau výroby, zvláště lepším vzděláním, řešil by tu stát i kus so- cialní úlohy. V Čechách je celkem 26 odborných škol německých, 15 českých, z toho je dřevařských 5 ně meckých (2 z nich na Šumavě) a pouze 1 česká (v Chrudimi). Na Šumavě není české školy dře- vařské. Domažlice ryze české město o 3000 obyva- telích, uzel dvou železnic a dráhy do Tachova, jsou ochotny věnovati budovu a zařízení pro tuto školu. Dále uvádí obšírně důvody pro zřízení české prádelnické školy v Ústí nad Orticí, doporučuje pro eventualní akci postátňovací, aby se přihlíželo k ob- chodním akademiím v Hradci Králové, v Chrudimia v Plzni, a mluví pro zvýšení subvence chrudimskému museu průmyslovému. Posl. Kaiser přimtouval se za postátnění resp zvýšení subvenci pro obchodní školy a pojedna o platech professorů na babických ústavech. Posl. dr. Žáček přimlouval se za větší sub- vence obchodních škol a konečné postátnění obchod ních škol vyšších.
Dvořák Posl Kaiser doktor Žáček Domažlice Kleneč Čechy Šumava Chrudim Tachov Ústí nad Ortice Hradec Králové Chrudimia Plzeň
18 article
Posl. Menger brojil proti češtině na živno- stenské a obchodní škole v Mor. Ostravě. Tamější průmysl je většinou v německých rukou. Je pro po- slátnění obchodních škol. Posl. Hofmann přimlouval se resolucí za k - nečné splnění přání dílovedoucích na státních prů- myslových ústavech a za vyrovnání učitelů řečí na těchto ústavech s učiteli středních škol. Posl. Kiemann podal resoluční návrh, aby vláda postupně postátňovala vyšší a dvoutřídní ob- chodní školy. Posl. dr. Baernreither za bastianperske košíkářství. Ministr dr. Hartel zmínil se pochvalně o těch. kdo starali se o povznešení průmyslového školstv v Rakousku a přičinění ministerstva o jeho zdoko- nalení a přizpůsobení praktickým potřebám. Mini- sterstvo bylo by povděčno, kdyby se mládež věno- vala více průmyslovým odborům, než studiím na středních školách. Postátnění obchodních školje žádoucí, ale lze je prověsti pouze ponenáhlu, protože během času zřízeno jich v Rakousku tuze mnoho. Najprve musí se pečovat o zvýšení subvencí. S otáz- kou postátnění obchodních ústavů souvisí také zjed- nání vzájemnostního poměru jejich personálu. Ko- nečně sliboval ministr dle možnosti vyhověti proje- veným přáním. Projednávané položky byly schváleny a schůz pkončena. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. května. Odloučení církve od stálu. Hrabě Boni de Castellane, známý po- slanec za depart. Basses-Alpes, jeden z účastníků a pořadatelů slavnostního večera na počest Čechů v hotelu Palais Orsay za jubilea Viktora Huga, uveřejnil velmi dokumentovaný článek o odloučení církve od státu v »Nineteenth Century«. Hr. de Castellane zkoumá situaci církve ve Francii od Kapetovců a dovozuje, že konkordátní systém je odkazem staré Francie.
Posl Menger Hofmann doktor Baernreither Hartel Min Castellane Čecho Hug Kapetovec Ostrava Rakousko ko Praha Hradec Francie BasSESAlpe Palais Orsay Nineteenth Century
19 article
Teď po 400letém trvání má býti zrušen tento regime konkordátní, jenž je jednou z nejstarších tradicí politických a jenž zajistil styky církve se státem francouzským. Odloučení státu o církve bude míti dle pisatele za následek ne- obmezenou svobodu eírkve katolické. Tomu však se vždy bránili králové franeouzští, moudře uznávajíce, že církev musí být disciplinovaná. aby nijak nezasahovala do podstaty státu. Ny- nější boj proti konkordátu je dle autora ne- bezpečným dobrodružstvím, jímž se prospěje jen vlivu německému, noboť protestantský císa germánský rád převezme po Francii ochranu papeže a církve. Na Východě jen tím vzroste síla německá. Ve Francii bude způsobena anarchie nebo útisk. Autor končí prohlášením. že rozluka, jak se nyní hodlá provésti, poved zemi k náhoženské porobě a tím ke vzpouře občanské válce. Hrabě Lützow o rakousko-nherském konfliktu a českém stanovisku. Záležitosti rakouské velice zajímají anglický tisk, který konečně též počíná si všímati česko otázky. Před nedávnem zminili jsme se o článku Sira Blennerhasseta ve »Fortnightly Roview«, dovolávajícím se sympatií anglické veřejnosti pr český boj. V »National Review« uveřejnil Františel Košut pojednání o uherském vyrovnání. »Mor- ning Post« obšírně se rozepsala o posledníeh událostech v Rakousku. A jeden z nejdůleži tějších anglických žurnálů politických, orgán radikální strany »The Westminster Ga- zette«, přinesl krásný článek hraběte dra.
Lützow Košut Francie Rakousko National Review the Westminster galium Fortnightnout Roview Mor
20 article
Lützowa: »Bohemia and the conflikt bet- ween Austria and Hungary.« Hr. Lützow s po- těšením konstatuje, že Čechy přestávají býti Angličanům zemí neznámou. LIčí historické po- zadí nynějších sporů rakousko-uherských a poměn Čechů k nim. Zmiňuje se o uherské akci proti- rakouské r. 1866, kdy Klapka sbíral svou legi a kdy »jen náhle uzavřený mír zabránil posta- vení se Maďarů na stranu Prušáků.« Pak vy- pravuje o Beustově činnosti státnické a diplo- matické v Rakousku. Od dob Kaunicových ne- bylo zvláště schopného ředitele zahraniční poli- tiky rakouské. Beusť nebyl neschopný, v každém případě převyšoval značně své nástupce Kalnoka a Goluchowského. Dále naznačuje Lülzow, jak bylo zmařeno české vyrovnání. Maďaři, »rození státníci«, zvílězili se svými požadavky. Čechové stále bojují o uznání svých historických a ná- rodních práv. Klerikální politikové tvrdi, že vliv řimské církve je jedinou překážkou proti pruské propagandě. Avšak hr. Lůtzow dokládá, že čeští protestanti jsou prodchnuti duchem Hlusa a Komenského, kteři jsou známí svými malým sympatiemi k Němcům. Čechové budou zajisté dle příkladu Maďarů chtít prosadit své poža- davky. Nemají příčiny dávati přednosť Pešti an Vídni. Hrabě Lützow cituje z »Národníc Listů« výrok: »Vídeň byla vždy největším zlem Rakouska.« Čechové neustoupí od svéh velkého programu a chtějí býti spravován z Prahy, nikoli z Vídně.
Lützow Angličan Čecho Klapka Maďar Prušák Beustův Kaunicův Goluchowský Komenský Němec Hradec Čechy Rakousko Pešť Vídeň Praha Bohemia and the confliktoria beta Austria and Hungara
21 article
Podobné autonomie snad dostane se bě- hem doby i jiným zemím a Rakousko se pro mění v »monarchistické Švýearsko«. A hrabě Lützow končí svůj článek významným, pozo ruhodným appellem na český lid a zejmena na českou šlechtu: »Dvě věci jsou nutné, ehtějí-li Čechové dosíci svého cíle a neutrpěti porážku jako r. 1867. Především náro musí být svorný. Šlechta pak, ná- sledujlc příkladu uherské aristo- kracie, musí zanechati předsudků, jež jsou absurdní v 20. stoleti měšťanské a vzdělané třídy musí přestati mysliti, že každý hrabě a kniže v Čechách je nutně fri- volní a nevychovaný tvor, jehož politické sympatie — pokud má jakých — směřují k Německu. Rol- níci musí přilnouti větší láskou k rodné zemi což se děje učením dějin ve školách, čímž vzniká úcta lidu k vlasti.« — Článek tento, z nějž jsme vděční šlechtici českému, způsobil pa- trně rozruch ve Vídni. Londýnský nedělní žurnál »Sunday Times« přináší telegram svého vídeň ského dopisovatele, který se velmi čepejří nad opovážlivostí sira Blennerhassetta a hr. Lülzo wa, chtějících »zainteresovati anglické obecenstvo pro politiku českou«. Hlasatel vídeňské poli tiky v londýnském žurnálu protestuje proti Lützowově výroku, že Čechy musí býti řízeny z Prahy a ne z Vídně. To by prý vedlo k od- loučení království od Rekouska! A uboz Němci: stihl by je pak osud, jakého zakoušejí Rusíni od Poláků. Tak balamutí vídeňský do- pisovatel čtenáře (na štěslí méně četné). »Sun- day-Times« opakují též oblíbenou lež vídeňských šmoků o českém klerikalismu. Středoamerický president zavražděn? Předseda republiky quatemalské Caprert byl dle některých zpráv, došlých do Londýna zavražděn. Potvrzení zprávy té ani příčiny domnělého atentátu dosud nedošlo.
Lützow Čecho Rol Blennerhassett Lützowův Němec Rusín Polák Rakousko Čechy Německo Vídeň Praha Rekousko Londýn SundayTimes
22 article
Úmluvy rakousko- italské? Vídeňský dopisovatel »Berl. Tagblattu« do- vídá se, že Goluchovskému a Tittonovi pudařilo se v Benátkách dosíci dohody o všech běžných otázkách, také o balkánské. Dříve zamýšlelo prý Rakousko okupovati ještě kua území za Mitrovicí, k čemuž dle drí vější smlouvy s Portou má právo (7), avšak úmyslu toho se později zřeklo a Goluchovský opakoval prý nyní Tittonovi ujištění, že Víden nehodlá vojenským postupem obtíže situace zvý- šiti a citlivost Italů pobouřiti. Odtud prý též vřelejší ton přípitků. Kromě toho, nebudou-l manévry rakouské v jižním Tyrolsku, jež proti Italii byly vykládány, docela odřeknuty, budou prý pozváni k nim některý prine italský a vy- nikající italské osobnosti. Doba musí ovšem ukázati, zdaliž se poměr italsko-rakouský po dvou pouhých diplomatických a diplamaticky pronesených přípiteích nepojímá příliš opti- misticky.
Berl Goluchovský Titton Víden Italos Benátky Rakousko Mitrovica Tyrolsko
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Na docela falešnou adresu obrací se včerejší číslo zdejšího orgánu radikálně pokro- kového svým pokračováním kapitol v příčině »mladočeských punktací«. Po našem zevrubném a jasném výkladu o tom, čím se liší t. zv. »mladočeské punktace« od staročeských punk- tací r. 1890, po našem přesném důkazu, že jsme vykonali vůči vládním předlohám, pokud nám jich obsah byl sdělen vídeňským dopisem dne 23. dubna, svou povinnost posudku a v dů- sledcích svého známého stanoviska také jich odmítnutí, tedy vše, co v našich silách bylo — přichází včera radikálně pokrokový orgáns výtkou, že nezáleží na tom, jak se »mlado- české punktace« dělaly a dělají, nýbrž že se vůbec dělaly a dělají. Pardon! Jedná-li seo našem stanovisku ku poradám letošním a jich výsledku a staví-li se nám na oči naše jednání, jaké bylo oproti punktacím 1890 a jaké jest oproti moravským smiřovačkám záleží, a si ce velmi na tom, jak se dělaly a dělají, čil ve kterém období jsme se postavili k punk- taeím, smiřovačkám a mladočeským transakcím o dělnost sněmu. Punktační protokol r. 1890 byl hotovým, obě strany zavazujícím elaborátem, smiřovačky návrhem ze stálého smiřovacího vý- boru moravského sněmu vyšlým, tedy vlastně sněmovní předlohou, kdežto z vládních předloh uchystaných pro sněm království českého není nic víc známo, leč co stálo ve vídeňském našem dopise ze dne 23. dubna. Z toho dopisu pro nepodjatý zrak je zřejmo, že výsledek porad vládní předlohy na něm založené nejsou ani závazným protokolárním podepsaným elaborátem nějaké punktační konference, aniž nacházejí se ve stadiu moravských smiřovaček ve stálém vy- rovnacím výboru zem. sněmu, ježto teprve do ta- kového slálého aneb nestálého výboru přijíti mohou.
24 article
Je tedy nade vši pochybnost postaveno, že když jsme zakročili svými články proti vládním před- lohám pro zemský sněm český ustanoveným, učinili jsme tak časněji než v obou ostatních případech, ale ve všech třech případech vždy, jakmile nám to bylo možno. Dovozuje-li pak radikálně pokrokový orgán, že jsme věděli »o punktování čelných poslanců českých s ně- meckými« a dovozuje-li to citátem z téhož na- šeho čísla ze dne 23. dubna, počínajícím; »Jestli jsme o věci té dosud se nezmínili, stalo se to proto, že v úctě máme dané slovo . .«, míníme, že radikálně pokrokový orgán přes lepší povědomost o věci s úmyslem křivdy něcoji- ného předstírá. Z celého ostatního kontextu cito- vaného našeho článku vysvítá, že pochází z péra poslance, kterýž byl vázán daným slovem do jisté doby o věci nezminiti se, a že, jakmile doba ta minula, mohl a také splnil v listě našem svou povinnost publicisty. Pro redakci na- šeho listu byl dopis vídeňský tak dobře prvním sdělením o vládní předloze, jako pro českou veřejnost v den jeho uveřejnění, tedy den před tím.
25 article
— Také posl. Gessmann, antisemit, pro krále pruského! Z voličské reči dolnorakou- ského poslance Gessmanna, jednoho z předáků Luegrovy strany, eituje se zdařilý odstavee. odnášející se k uherské otázce možnosti rozluky celního území i armády. »Jakkoli by něco po- dobného,« pravil posl. Gessmann, »bylo velm politování hodno, zvláště se stanoviska víden- ského, přece bychom my Němci v Rakousku měli naději, že by nám 65 millionů našich soukme novců v sousední spřátelené říši umožnilo naš národní záchranu, kdežto by se Maďaři musil strachovati o svoje další trvání jakožto trosk ve velkém konglomerátu národů.« — I Švýcary v nebezpečí počešlění. »N zür. Ztg.« vypravuje o skupině českých dělníků, najatých k pěstování eukrovky ve Witzwillua Gampelinu. Dělníci uvázli v Bernu, kde skon- čila platnost jich jízdních listků a nemohli dále.
Gessmann Luegrův Němec Maďar Švýcar Rakousko Bern
26 article
Konečně slitoval prý se nad nimi přednosta sta- nice, tak že mohli večer dále jeti. K této zprávě přidává liberecký štváč: »Tak to Češi dělají V Čechách již všechno zaplavili, co se zapla- viti dalo, nyní, když už tu pro ně místa není. vystěhují se beze všech prostředků; Němci uji- mají se jich v bídném stavu jejich, dříve či později dožijí se na nich nevděku a tato metla zůstane jim na krku. Nechť se mají i Švý- caři na pozoru. S málem se začíná — třeba by se nám vysmáli — bojem a národ- nostními zápasy to končivá.« Připomenouti sluší jen tu maličkost, že čeští dělníci, o nichž řeč. byli vyzvání a najati v Čechách a že do Švýcan vezl je německý vůdce. Že by měli dnes všichni Češí v Čechách místa nadbytek, kdyby nebylo bývalo německých vetřelců, kteří český sever západ všechen zaplavili a historickému národu českému na krku zůstali, jest ovšem nepochybno. — Doplňovací volba do sněmu královstvi českého. Za okresy venkovské Slané, Libocho- vice a Velvary vykonána byla předevčírem po předehozí dvojí volbě bezvýsledné volba u ž e mezi kandidátem národní strany svobodomyslné p. řed. dr. Jos. Munzarem z Plzně a agrár- níkem p. Landou. Skrutinium provedeno bylo teprve včera. Ředitel pan dr. Munzar obdržel 2036 hlasů, agrárník pan Landa, pro něj i v posledních ještě dnech rozvinuta byla ho- rečná sgitační činnost řadou poslanců agrárních, dostal 2679 hlasů i jest tudíž zvolen.
Čech Němec doktor Jos Munzar Landa Čechy Slaný Libocho Velvary Plzeň
27 article
— Klub mladší generace národní skrany svobodomyslné koná výroční valnou hromadu v sobotu dne 6. května o 8. hodině večerní v »červeném salonu« restaurace p. Šlechty na Ferdinandově třídě (kavárna Louvre). Pořado 1. Zahájení sehůze předsedou. 2. Čtení zápisu o ustavující valné hromadě. 3. Zprávy jednatele pokladníka a revisorů účtů. 4. Rozprava o or ganisaci. 5. Volné návrhy. 6. Určení členského příspěvku pro příští správní rok. 7. Volba sta- rosty a dvou jeho náměstků a 7 členů výboru. — Osobní. Architekt pan Josel Kovařovič podnikatel staveb v Praze, podrobil se v těchto dnech státní zkoušce z pozemního stavitelství u veleslav- ného c. k. místodržitelství a stal se oprávněným slavitelem. — Pan Vitězslav Kukla z Kladna podrobiv se státní zkoušce ze hry na housle uznán byl způsobilým k samostatnému vyučování ve bře na housle na školách středních a ústavech učitelských — Úmrti. V úterý dne 2. května t. r. zemtel v Praze po delší nemoci slečna Hedvika Hu- báčkova, c. k. poštovní a telegrafní manipulantka, v 25. roce věku svého. Pohřeb konán bude v pátek dne 5. května t. r. o 4. hod. odpol, z ústřední kaple na hřbitově olšanském. — Pan prof. MUDr. J. Hnářek přesídlil do Ferdl- nandovy třídy, dům čís. 6, proti České spořitelně Ord. od 8—9 a od 3—— 4 hod — Povýšení do šlechlického stavu. Pan Rudell Sedláček, dvorní rada nejvyššího a kassačního soudu v. v., sídlem na Křivoklátě, povýšen byldo dědičného stavu šlechtického. Udělen mu byl i jeho potomkům praedikát »šlechtic Vožický a Bla- nický« s příslušným znakem.
Šlechta Josel Vitězslav Kukla Hu profesor MUDr J Hnářek Rudell Sedláček Ferdinandov třída Louvre Praha Kladno Olšanský Ferdl Křivoklát Český spořitelna Orda
28 article
— Příspěvsk země na náklady obecného tkal- ství v Praze. Po léta domáhá se král. hlav. měse Praha upravení úhrady nákladu na své školst kterýž náklad slále stoupá, zejmena připojováaa předměstí. Bezpodmínečné připojení Libně, kde p vzata zemi značná čásť nákladů, jasně ukázalo, k tímto směrem při připojování dále Praha nemůže po stupovati a že bez úpravy této otázky celá akce Velké Prahy musí uvíznouti. Z té příčiny rada maěst ská naléhá na upravení této záležitosti, neboť jen pak může Praha v rozvoji školství pokračovati a na- léhavé otázky příznivě vyřizovati. Nyní vydina ob- šírná zpráva o dosavadních krocích, v tomto směn podniknutých a z té uvádíme některá děležitěj místa. Rada městská podala 7. června 1902 žádot ke sněmu, v níž bylo žádáno, aby byl schváleo zákon, jenž by stanovil, že Praha, jako zvláštní po- litický a školní okres, byla vyňata z povinnosti, při spívati k nákladu zemskému na potřeby obecněhe školství, po případě, že obecním důchodům pražským dostati se má z fondu zemského přiměřené náhrady za příspěvky, jež pod titulem „zemských přírážek“ fondu zemskému na potřeby obecného školství ročně obec pražská odvádí. Kromě toho podána petice, v n žádáno, aby Praha přišla ve příčině zemské subvenc do poměru jako ostatní okresy školní. Petice tyt s návrhy poslanců Pradeho, Leglera, dra. Schückra.
Prade Legler Praha Libeň
29 article
aby zrušen byl zemký zákon ze dne 24. února 1873. odkázal sněm — uznávaje křiklavou nesrovnaloso samostatných školních okresů — zemskému výboru, jemuž uloženo, vyšetřiti ztráty, které tylo okresy utrpěly v posledním desetiletí, že školství samy vy- držují a kromě toho platí ještě celou zemskou při- rážku — ze které značná čásť k úhradě školství slouží — a konečně, že i na náklady stavební žádné subvence nedostávají. Dále uloženo zemskému vý- boru podati zprávu, jakého příspěvku by se dostal musílo těmlo okresům, kdyby v ohledu finančním na roveň měly býti postaveny ostatním okresům školním a konečně měl býti předložen návrh zákons, čelící k těmto opravám, v nejblížším oddílu zasedán sněmu. Zemský výbor vypracoval předlohu, ktert však Praze naprosto vyhověti nemůže, ježlo pro- jektovaná subvence neodpovídá nákladům a stále stoupajícím potřebám školství pražského. Včera za- bývala se touto olázkou právnická komise se škol- ským odborem na radnici staroměstské. Debaty zúčastníli se pp.: starosta dr. Srb, náměstek d Groš, dále pp.: Rašín, Schrötter, dr. Baštýř, inž.
doktor Srb Groš Rašín Schrötter Baštýř Ing Praha
30 article
Neubert a Kasalický. Poukázáno k tomu, že obec pražská nemůže další finanční oběti přinášeli. Ze- jmena připojení Libně vyžádalo si značný správni náklad na školství okrouhle 300.000 K ročně (kromě investic) a dosud ober žádné náhrady od země ne- obdržela, ačkoliv náklad ten od země převzala. Kromě toho uvedeno, že přetížené poplslnictvo prž. ské potřebuje již nutně úlevy. Dále upozorněno, žei připojení předměstí stalo by se upravením této otázky snadnějším. Za dosavadních okolností byl by další připojení téměř nemožné, neboť by každé připojení znamenalo zvýšení přirážek i v dosavadních částech Prahy. Konečně uvedeno, aby obec pražská domáhala se i náhrady za převzetí Libně a zavedeni pivní dávky, která určena byla k uhražení úprav platů učitelských a ze které Praze nic odváděno ne- bylo. Návrhy lyto jednomyslně schváleny a předlo- ženy budou radě městské a shoru obecních starších k podání opětné pelice jako roku 1902. Zároveň usne- seno dožádali sdružení pražských poslanců za pod- poru této pro Prahu velmi důležitě otázky. — Z Vídně, 3. května. Zemským velitelem hřeb- činců království českého jmenován místo nebožilka majora Beutlera major Walise h.
Neubert Beutler Walis Libeň Praha Vídeň Praga
31 article
— Angličtí žurnalisté na český jih. O letošníeh svátcích svatodušních zavítá do Čech sdružení brit- ských žurnalistů. Hostě navštíví mimo Prahu zejmena též český jih, zvláště města České Budějovice, Hl- bokou, Prachatice a Husinec. Zde vzdají hold pa- mátce mistra Jana Husi. V Českých Budějovicích. kde budou nocovati, pohostí je Beseda česko-budějo- vická a uspořádá na počest jich přátelský večer. — Družstvem pro zřízení a ndržování samostati jízdámy sokolské v Prazo dne 29. dubna t. r. ve veliké dvoraně ostrova Žofínského pořádaná IV. společenská zábava doeílila v každém směru úplného úspěchu. Četné obecenstvo naplnilo již záhy z večera rozsáhlou dvoranu, jejíž estráda proměněna byla ve vkusné diva- delní jeviště, vyzdobené umělecky provedeným nábyt- kem a vnitřním zařízením. Před jevištěm v bohatých skupinách květinových postavena byla poprsí neza- pomenutelných zakladatelů Sokolstva Fügneraa Tyrše. Bohatý a pečlivě roztříděný pořad rozproudi ihned z počátku čilý ruch a život a všichni spolu- účinkující byli po zásluze odměňování dlouhýma opětovným potleskem za bezvadné umělecké výkony své. Pěvecký kroužek Sokola pražského hned prvým humoristickým sborem rozvýřil vesciou náladu, která se stupňovala stále víc a více dalšími výkony, roz- košným výstupem nedostiženého komika našeho p.
Čo Jan Hus Fügneraa Tyrš Praha Český Budějovice Prachatice Sokol
32 article
Jindřicha Mošny, lahodným zpěvem slečny Mari Vytopilovy, oduševnělým přednesem básní Nerudo- vých a Sládkových paní Boženou Jeřábkovou-Kaclo- vou a živě přednesenými humoristickými písněmi p. inž. K. Pelikána. Vrcholem všeho byla veselohra „Námluvy“ od A. Čechova, jejíž řízné provedení paní Boženou Jeřábkovou-Kaclovou a pp. Jindř. Mošnou a Edmundem Slavínským odměněno bylo hlučnou a opětovnou pochvalou. Vše zakončeno bylo křepkým rejem tanečním. Na základě skvělého úspěchu vzdává družstvo srdečný a opravdový dík všem těm, ktelí jakýmkoliv způsobem ke zdaru zábavy přispěli. Jaou to obětavé vlastenecké ústavy a široké národní kruhy naše, vždy po boku našem stojící časopisy, spoluúčin- kující a zdar celého podniku zaručující dámy, paní Božena Jeřábková-Kaclová a slečna Marie Vytopilova, páni Jindřich Mošna, Edmund Slavinský, K. Pelikán a Jaroslav Prokop, jakož i bratrský pěvecký kroužel Sokola pražského. Stejně vřelý dík náleží obchodníku p. Janu Böhmovi, Ferdinandova tř. 25, za postavení vkusného jeviště, firmě A. Baumgartel a syn v Kariíně za výzdobu jeviště a vykrášlení téhož umělecky prove deným nábytkem, zahradnickým závodům pánů6 Dittricha za krásné kytice a Jana Bürzermeistra z ladnou výzdobu místností květinovými skupinami, sta- víteli pian p. K. Stárkovi, Spálená ulice 25, za zapůj- čení piana, firmě Hynek Gottwald za zapůjčení ko- berců, majitelům tiskáren pánům F. B. Batovcovi a A Wiesnerovi za nákladné tiskopisy a konečně pánům Topičovi, Boh. Lantnerovi, Frant. Řivnáčovi, v.
Mošna Vytopilův Neruda Jeřábkův Ing K Pelikán A Čechův Kaclův Jindřichův Slavínská Jeřábková Kaclová Slavinský Prokop Sokol Böhm A Baumgartel Bürzermeistra K Stárek Gottwald Batovec Wiesner František Řivnáč Kaclo Ferdinandov třída Spálená ulice pán 6 Dittrich
33 article
Vlkovi, Jos. Zelenému, Józovi Papeži, A. Storchovi K. Gubišovi a Jos. Kovaříkovi za laskavý předprode vstupenek. Všem budiž čest a chvála tím větší, poně- vadž veškeří zde uvedení příznivci lídili se heslem sokolským: „Ni zisk, ni slávu!“ — Volby do městského zastupitelstva v Karlfaš byly včera skončeny ve třetím sboru a zvolení byk vesměs kandídáti, jichž jména nalézala se na kon promisní kandidátní listině. Jsou to pp. Bléha Jan hostinský, Engelmann Josef, továrník, Görtler Josel továrník, Kovářík Ant., obuvník, JUDr. Lokay Pra advokát, Petráček Boh., obchodník, Rudovský Váci bednář, Sakař Josel, architekt, Stibitz Anlonín, krono
Vlk Jos A Storch K Gubiš Kovařík Jan hostinský Engelmann Josef Görtler Josel JUDr Lokay Petráček Boh Rudovský Vác Sakař Josel Stibitz Anlonín