3
masthead
4. května 1905.
5
article
Předseda předčítal přípis, že ministr dr. ryt.
Wittek byl sproštěn svého úřadu a odb. šef tajný
rada Wrba pověřen správou ministerstva železnie
načež ministr vnitra správce ministerstva železnic
představil.
Ministr financí podal předlohu o prodeji několika
nemovitostí v Praze; ministr orby předlohu o změně
ve vyměřování a vybírání poplatků mírových a kut
Okresní soud v Žamberku žádá za vydání posl
Hovorky a zemský trestní soud ve Vídni za vy-
dání posl. dra. Kramáře pro přestupek proti bezpeč
nosti cli.
Posl. Malik a sp. podali pilný návrh: Vláda
se vyzývá, aby dala brannému výboru k disposie
všecky spisy a pomůcky, týkající se služební smlouvy
kapelníka Josefa Feixe 66. pěš. pluku v Uzgoradu
s důstojnickým sborem a podporovala všemožně še-
tření v příčině stíhání tohoto kapelnika. Branný
výbor podej do 14 dní zprávu poslanecké sněmovně
Posl. Stein a sp. navrhují vyzvati vládu, aby
vyjednávala s uherskou vládou za účelem ujednávání
že zvýšené celní příjmy tarifových položek pšenice,
ječmen, oves, kukuřice a voli celního tarifu, kter
připadají na rakouskou polovinu říše, mají býti ode-
čteny od upotřebení společných celních příjmů a
sloužiti za základ a pozdější příspěvek k novému
pojišťování dělníků, vdov a sirotků. O tomto poji-
štění buď učiněno ustanovení zvláštním zákonem.
Wittek
Hovorka
Kramář
Posl
Malik
Feix
Stein
Praha
Vídeň
okresní soud v Žamberk
poslanecký sněmovna
6
article
Než tento zákon nabude platnosti, buďte zmíněné
větší výnosy sbírány na účet této poloviny říše a
uloženy na úrok.
Dotazy podali poslanci: Hovorka a spol.
proč okr. šk. rady zapověděly učitelům přijímati
práce ve výborech Raifeisenských; — Čipera a
spol. po jazykových poměrech v okresu dohřan-
ském; — Klofáč a spol. po chování se orgánů
pro vyměřování poplatků: — König a spol. po
chování se finančních orgánů k zemědělcům při vy-
měřování daní: —— Fresl a spol. po zákazu schůze
národních socialistů v Mnichově Hradišti; — Sta-
něk a spol. po používání nedostatečných vozů na
trati z Prahy do Veselí; — Černý a spol. po po
měru mezi zaměstnavateli a dělníky sklářskými
okresu železno-brodském; — Aibrecht a spol.
po jazykových poměrech u soudů moravských; —
dr. Gross a spol. po odpírání věcných potřeb pro
německou měšť. školu v Karlíně tamním obecním
zastupitelstvem; — dr. Funke a spol. po usnesení
pražské městské rady o nepřipouštění německých
nápisů na obchodech. (V inlerpellaci ukazuje se k
tomu, že toto usnesení je brutálním znásilňováním
německých obchodníků a poplatníků pražských a
nejlepším důkazem, jak Čechové, mluvicí stáleo
rovnoprávnosti, rovnoprávnosti skutečně rozumějí.
Hovorka
Klofáč
Fresl
Černá
Gross
Funke
Čecho
Mnichov
Praha
Karlín
Raifeisenský
7
article
Usnesení je prý však také úplně protizákonné, po-
něvadž pouliční pozemky nejsou soukromým majet-
kem obce, jímž může volně nakládati, nýbrž statkem
veřejným, jehož užívání dopouští jen takové obme-
zení a podmínky, které souvisí s účelem silnic. In-
terpellanti se táží, hodlá-li ministr vnitra zjednati
co nejdříve pomoc proti tomuto protiprávnímu zná-
silňování německých obchodníků v Praze a jaká
hodla učiniti opatření, aby odkázal městskou radu
pražskou do jejích mezí a také na příště zabránit
takovému hrubému porušení práva a zákona); —
Schreiler a spol. po nahražení dvojjazyčných
nápisů a úřadních razítek u poštovního úřadu v Li-
toměřicích jednojazyčnými německými; — Prášek
a spol. po snížení cukerní daně; — Čhoc a spol.
po obsazování učitelských míst na měšťanských ško-
lách řeholnicemi; — Singer a spol. po úpravě
úvěrnictví a platebnictví zkrácením promlčení pro
obyčejné pohledávky.
Posl. ryt. Starzyňski praví k formálnímu
návrhu, když v poslední sehůzi učinil návrb, aby
zpráva mmunitního výboru v záležitosti posl. Tav-
čara byla dána jako první kus na jednací pořad, že
neměl ani tušení, že v konferenci předsedů bylo
usneseno nedopouštěti, aby do ustanoveného pořadu
jednání: celní tarif, zákon o podomním obchodua
vlašská právnická fakulta bylo něco vsouváno.
Ani většina sněmovny o tom nevěděla, jinak byla
by řečníkův návrh zamítla. Poněvadž se však uká-
zalo, že konference předsedů učinita usnesení proti
vsouvání nějakých předmětů, řečník se nerozpakuje
navrhnouti, aby zpráva immunitního výboru byla
s pořadu odvotána.
Návrh se schvalůje.
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu.
Prášek
Singer
Posl
Ina
Praha
vlašský právnický
8
article
Posl. Malik odůvodňuje pilnost svého návrbu
uvedl přípis ministerstva zemské obrany, dle něho
kapelník Feix považuje se za šikovatele a proto je
podroben vojenskému soudu. Nyní je v trestním vy-
šetřování u posádkového soudu v Košici pro vý
měnu drahého plukovního nástroje za méně dobrý
pro nařčení setníka Hokuly a pro podezření, že in-
spíroval anonymní dopis, zaslaný veliteli pluku.
Řečník dokazuje, že Feix zapsán jako šikovatel, aby
důstojnický sbor nemusil kapelníkovi tolik platit
jinak je pouhým civilistou, jenž uzavřel s důstojni-
ckým sborem soukromou smlouvu. Soudní řízení
proti němu ve vojště zavedené je protizákonnéa
protiprávní. Nařčení proti němu jsou bezpodstatná.
Při vyšetřování jednalo se s ním hrozně. Obrátil se
na ministerstvo spravedlnosti za pomoc, ale to vy-
řklo, že vojenské osoby podléhají vojenskému soudu
Ze své služby uvádí řečník přiklady vojenských sna-
žilků, již dobývají si povýšení přes mrtvoly svých
soudruhů a žádá konečně, aby jeho návrh uznán
byl pilným.
Ministr zemské obrany Schönsich vyvozuje ze
zprávy VI. armádního sboru, že Feix považoval se
za šikovatele, pročež p dlehá trestnímu zákonu vojen-
skému. Ministerstvo spravedlnosti podavši o případu
tom vyřízení, prohlásilo, že není třeba žádného dalšího
opatření. Závěrečné přelíčení koná se dnes. Ministr
odmítá stesk na dlouhou vyšetřovací vazbu a pro
hlašuje, že rakouský soud nebýval by mohi v této
záležitosti zakročiti, protože provinění stalo se v Uhrách
Žádá, by se pilnost návrhu zamitla.
Po protestním doslovu navrhovatelově pilnost ná
vrhu p ropadl a valnou většinou.
Sněmovna zahajuje druhé čtení výborové zprávy
Posl
Malik
Feix
Hokula
Uhry
10
article
o celním tarifu.
11
article
Referent poslanec dr. Bámrelther uváděl přede-
vším důvod spěšného vyřízení celního tarifu. Přede-
vším obecnou obchodně politickou situací. Obchodní
smlouvy s Belgií, Bulharskem, Italí, Německem, Ru-
skem, Švýcarskem dojdou 1. března, resp. v polovici
prosince 1906. Nechce líčiti situaci, jaká by vznikla.
kdyby se poměry nespořádaiy. Obchodně- politi cký
stav potomní pocitil by se v Rakousku všude. Při-
jetí celního tarifu je hospodářskou nutností prvního
řádu. Uvažuje význam autonomního celního tarifu pro
rakousko uherskou říši jako obchodně politickou jed-
notku líčí velké výhody rozsáhlých hospodářských
území. Malé mohou se udržeti jen za mimořádných
poměrův, ale konečně přece jen octnou se v oboru
zájmů cizích.
Autonomním celním tarifem chrání se možnos
zachovati vyšší organisaci rak.-uher. celního území
Na druhé straně musí se však počítati také s fakly.
jež nás nutí použíti celního tarifu jako samostatného
naproti Uhrám. Následky stagnace a uherských po-
měrů pro obchodně politické styky říše nelze více
popírati, nýbrž třeba věděti, na čem jsme. Musíme
opatřiti se pro případ, že by Uhry v nejbližší době
nebyly s to, nebo nechtěly usavříti obchodní smlouvy
s jmenovanými státy. Možná, že není daleka doba,
kdy budeme nuceni vyjednávati samostatně a hájiti
své zájmy sami. K tomu třeba celního tarifu a tot
třeti příčina k jeho schválení.
doktor
Bámrelther
Uher
Belgie
Bulharsko
Italý
Německo
Švýcarsko
Rakousko
Uhry
12
article
Zmíniv se obšírněji o minoritním votu Erbově
praví, že porada a usnešení o celním tarifu má být
zkouškou skutečné a pravé dělnosti poslanecké sně-
movny. Má býti zkouškou, zda shromáždění zde zá-
stupci Rakouska mají síly a vůli hájiti aktivně ra-
kouské zájmy naproti Uhrám. Přimlouvá se, aby de-
bata vedla se také v tomto smyslu. Na Uhry netřeba
si zbytečně vyjížděti. Doporučuje, aby látka, t.j
celní tarif, celní zákon a Pacákův návrh rozvrhly se
tak, aby o tarifech jednalo se zevrubně ve skupi-
nách. Případné předsednické konferenci buď vyhra-
ženo, dohodnouti se o způsobu. Při každé skupině
mohly by se projednati příslušné resoluce a Peschkův
návrh mohl by se vřaditi tam, kam dle věcné sou-
vislosti patří. Bylo by žádoucím, by za debaty jevila
se mezi zástupci zemědělství a průmyslu taková
shoda, jako za porad výborových. Žadá, by se tanií
zevrubně uvážil a potom přijal beze zmény. (Hlučna
pochvala.)
Pacákův
Peschkův
Rakousko
Uhry
13
article
Referent pro celní zákon posl. dr. Chiar
vyhražuje si své vývody pro doslov.
Posl. Garapich, referent o Peschkově návrhu
stran dovozu dobytka z Ruska a balkánských států,
přimlouvá se za příslušný výborový návrh.
Minoritní zpravodaj posl. Peschka poukazuje
na svůj navrh, praví, že dosavadní veterinářské
smlouvy se Srbskem nedostačovaly, neboť zanešena
nejednou nákaza přes Uhry. Proto třeba ochrany.
neboť jinak nebude možno vyvážeti přebytečný do-
bytek do Němec. Je povděčen vládnímu prohlášení
ve výboru, že nepovolí se Srbsku při uzavírání
nové obchodní smlouvy žádné hraniční výhody, ale
proto přece trvá při svém návrhu, protože výbody
mohly by se poskytnouti z příčin politických. Mu-
síme býti s to jako Německo, kdykoliv uzavříti se
naproti ostatním zemím. Nebylo by to možno, kdyby
se uzavřela smlouva o zvířecích nákazách. Srbsko
zbude se většiny svého zemědělského vývozu do
Rakonska, kdež však hradí dobrou polovici svých
průmyslových potřeb. Proto doporučuje svůj návrh.
Minoritní zpravodaj posl. Licht výhradil si své
vývody pro doslov.
doktor
Chiara
Posl
Peschkův
Peschek
Němec
Rusko
Srbsko
Uhry
Německo
14
article
Posl. Sohraffel (první řečník contra), mluvě pouze
za sebe, poukazuje na zanedbávání zemědělstvía
ochranu průmyslu v Rakousku, což má za následek
větší chudobu po venkově a větší zámožnost v mě-
stech. Předloha není ujednáním rakouské vlády
s uherskou, nýbrž také ujednáním rak.-uher. prů-
myslu s uherskými magnáty, s uherským zeměděl-
stvím. Kritisuje zevrubně jednání výborové. Zvýšení
obilních cel stojí Tyrolsko ročně + 3 mill. a vládní
sliby neobsahují pro Tyrolsko žádné výhody.v
Uhrách není vlády, jež by mohla ujednati s Rakou-
skem celní tarif a proto nelze pochopiti, proč rokuje
se o kompromisním tarifu. Ať připraví se samostatný
tarif a dle něho vyjednávejte se smlouvy s cizinou.
Uhry mají na vůli přidati se k vyjednávání. Pro ny-
nější tarif hiasovati nemůže. Jen samostatný tarií
může udělati přítrž ustavičné vyděravosti uherské
Rád by, aby Uhry byly nuceny shodnouti se s Ra-
kouskem o možném poměru. Navrhuje resoluci ve
smyslu Steinova návrbu, žádaje, by se záhy podala
příslušná předloha. (Pochvala mezi křesťanskými
sociály.)
Rokování přerušuje se.
Posl
Sohraffel
Uher
Steinův návrba
Rakousko
Tyrolsko
Uhry
15
article
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na Slá-
mův dotaz po organisační změně služby při po-
štovní spořitelně, že je povděčen každému zlepšova-
címu podnětu a dává jej prozkoumat. Organisace po-
štovní spořitelny musí přizpůsobiti se poměrům ob-
chodním, avšak myslí, že dosavadní zřízení vyhovuje
ještě úplně dosavadním potřebám obyvatelstva;
— na Bergrův po zkracování techniků v pa-
tentním úřadě, že snaží se o všemožné zlepšení
osobních poměrů technických funkcionářů a jes
ochoten uvážiti všeliké zlepševací podněty.
Posl. Steln ptal se předsedy sociálně politi-
ckého výboru, nehodlá-li dáti ve výboru prozkoumati
program starobního a invalidního pojišťování a po-
dati o tom sněmovně zprávu. Sociálně-politický výbo
byl by k tomu oprávněn již proto, že vláda svěřila
dobrozdání také různým korporacím.
Konec schůze o 4.50 hod. odpol.; příští bude
zejtra o 11. hod. dl op.
Call
Bergrův
Posl
16
article
V zejtřejší schůzi poslanecké sněmovny podají
poslanci Fresl a soudruzi pilný návrh na refórmu
bratrských pokladen ve smyslu pozemštění. Tento
návrh se neprodleně projedná.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 3. května. (C. B.)
Rozpočtový výbor rokoval o tit.: Průmy
slové a obchodní školy a Odborné
ústavy.
Posl. dr. Ladislav Dvořák: Před třemi léty
usnesla se poslanecká sněmovna vyzvati vládu, aby
v Domažlicích zřízena byla státní odborná škola ke
zpracování dřeva s českou vyučovaci řečí. Od té
doby ministerstvo vyučování ničeho ke zřízení školy
nepodniklo. Interpelloval jsem loni pana ministra
v tom směru, načež dostalo se mi odpovědi, že prý
ústřední komise pro podporu školství průmyslověho
vyslovila se proti zřízení, protože prý nejsou v Do-
mažlicích podmínky pro zřízení uvedené školy. Do-
kážu hned, že toto odůvodnění poměrům odporuje,
že naopak, jsou-li kde tyto podmínky, platí to o Do-
mažlicích. Chci předem konstatovati, že, jak ministr
vyučování svaluje zodpovědnost na ústřední komisi,
tak zase tato k dotazům a návrhům, v ní poslancem
Brdlikem včiněným, odpověděla, že záležitost ta
do komise nepatří, nýbrž do ministerstva, resp. do
parlamentu.
Tyto vzájemné výmluvy způsobují doklad, kte-
rého nelze odůvodnit. To přece nejde, aby pan ministr
vymlouval se stále na stanovisko komise, která má
jen poradní hlas a ignoroval po tři léta usnesení
parlamentu. Jsem nucen J. E. žádat opětně za vy-
světlení a dovoluji si doporučiti ku přijetí resoluci
kterou se vláda opětně důrazně vyzývá, aby v Do-
mažlicích českou odbornou školu ke zpracování dřeva
zřídila.
Fresl
Posl
doktor
Dvořák
Brdlik
Vídeň
Domažlice
poslanecký sněmovna
17
article
Dr. Dvořák podrobně pak dokazoval, že zvláště
Domažlice hodí se pro zřízení školy takové,
neboť leží v lesnaté krajině v komplexu lesů obee-
ních a velkostatkářských, které tvoří téměř 9000h.
výměry. V Domažlicích zřízeno bylo v čas družstvo
dřevařské, v okolních obcích zabývá se obyvatelstvo
škatulkářstvím a domácím průmyslem dřevařským,
Klenči je 25 živnostníků s 33 pomocnými silami,
kdyňském okresu 100 mistrů se 150 pomocnými si-
lami toho druhu. V městě zřízeny v poslední době
dva moderní závody truhlařské se strojovou výrobou,
jež nábytek exportují. Obyvatelstvo samo vůbec
ohledů výrobních, z vlastní iniciativy se organisuje,
jen stát neposkytuje příležitost ke vzdělání. Splnění
tohoto požadavku nemá ráz jen kultutní, ale v dnešní
době, kdy jistě druhy řemesla konkurují se strojovou
výrobou, udržují se jen, zvýší-li se niveau výroby,
zvláště lepším vzděláním, řešil by tu stát i kus so-
cialní úlohy. V Čechách je celkem 26 odborných škol
německých, 15 českých, z toho je dřevařských 5 ně
meckých (2 z nich na Šumavě) a pouze 1 česká
(v Chrudimi). Na Šumavě není české školy dře-
vařské. Domažlice ryze české město o 3000 obyva-
telích, uzel dvou železnic a dráhy do Tachova, jsou
ochotny věnovati budovu a zařízení pro tuto školu.
Dále uvádí obšírně důvody pro zřízení české
prádelnické školy v Ústí nad Orticí, doporučuje pro
eventualní akci postátňovací, aby se přihlíželo k ob-
chodním akademiím v Hradci Králové, v Chrudimia
v Plzni, a mluví pro zvýšení subvence chrudimskému
museu průmyslovému.
Posl. Kaiser přimtouval se za postátnění resp
zvýšení subvenci pro obchodní školy a pojedna
o platech professorů na babických ústavech.
Posl. dr. Žáček přimlouval se za větší sub-
vence obchodních škol a konečné postátnění obchod
ních škol vyšších.
Dvořák
Posl
Kaiser
doktor
Žáček
Domažlice
Kleneč
Čechy
Šumava
Chrudim
Tachov
Ústí nad Ortice
Hradec Králové
Chrudimia
Plzeň
18
article
Posl. Menger brojil proti češtině na živno-
stenské a obchodní škole v Mor. Ostravě. Tamější
průmysl je většinou v německých rukou. Je pro po-
slátnění obchodních škol.
Posl. Hofmann přimlouval se resolucí za k -
nečné splnění přání dílovedoucích na státních prů-
myslových ústavech a za vyrovnání učitelů řečí na
těchto ústavech s učiteli středních škol.
Posl. Kiemann podal resoluční návrh, aby
vláda postupně postátňovala vyšší a dvoutřídní ob-
chodní školy.
Posl. dr. Baernreither za bastianperske
košíkářství.
Ministr dr. Hartel zmínil se pochvalně o těch.
kdo starali se o povznešení průmyslového školstv
v Rakousku a přičinění ministerstva o jeho zdoko-
nalení a přizpůsobení praktickým potřebám. Mini-
sterstvo bylo by povděčno, kdyby se mládež věno-
vala více průmyslovým odborům, než studiím na
středních školách. Postátnění obchodních školje
žádoucí, ale lze je prověsti pouze ponenáhlu, protože
během času zřízeno jich v Rakousku tuze mnoho.
Najprve musí se pečovat o zvýšení subvencí. S otáz-
kou postátnění obchodních ústavů souvisí také zjed-
nání vzájemnostního poměru jejich personálu. Ko-
nečně sliboval ministr dle možnosti vyhověti proje-
veným přáním.
Projednávané položky byly schváleny a schůz
pkončena.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. května.
Odloučení církve od stálu.
Hrabě Boni de Castellane, známý po-
slanec za depart. Basses-Alpes, jeden z účastníků
a pořadatelů slavnostního večera na počest
Čechů v hotelu Palais Orsay za jubilea Viktora
Huga, uveřejnil velmi dokumentovaný článek
o odloučení církve od státu v »Nineteenth
Century«. Hr. de Castellane zkoumá situaci
církve ve Francii od Kapetovců a dovozuje, že
konkordátní systém je odkazem staré Francie.
Posl
Menger
Hofmann
doktor
Baernreither
Hartel
Min
Castellane
Čecho
Hug
Kapetovec
Ostrava
Rakousko
ko
Praha
Hradec
Francie
BasSESAlpe
Palais Orsay
Nineteenth Century
19
article
Teď po 400letém trvání má býti zrušen tento
regime konkordátní, jenž je jednou z nejstarších
tradicí politických a jenž zajistil styky církve
se státem francouzským. Odloučení státu o
církve bude míti dle pisatele za následek ne-
obmezenou svobodu eírkve katolické. Tomu však
se vždy bránili králové franeouzští, moudře
uznávajíce, že církev musí být disciplinovaná.
aby nijak nezasahovala do podstaty státu. Ny-
nější boj proti konkordátu je dle autora ne-
bezpečným dobrodružstvím, jímž se prospěje jen
vlivu německému, noboť protestantský císa
germánský rád převezme po Francii ochranu
papeže a církve. Na Východě jen tím vzroste
síla německá. Ve Francii bude způsobena
anarchie nebo útisk. Autor končí prohlášením.
že rozluka, jak se nyní hodlá provésti, poved
zemi k náhoženské porobě a tím ke vzpouře
občanské válce.
Hrabě Lützow o rakousko-nherském konfliktu
a českém stanovisku.
Záležitosti rakouské velice zajímají anglický
tisk, který konečně též počíná si všímati česko
otázky. Před nedávnem zminili jsme se o článku
Sira Blennerhasseta ve »Fortnightly Roview«,
dovolávajícím se sympatií anglické veřejnosti pr
český boj.
V »National Review« uveřejnil Františel
Košut pojednání o uherském vyrovnání. »Mor-
ning Post« obšírně se rozepsala o posledníeh
událostech v Rakousku. A jeden z nejdůleži
tějších anglických žurnálů politických, orgán
radikální strany »The Westminster Ga-
zette«, přinesl krásný článek hraběte dra.
Lützow
Košut
Francie
Rakousko
National Review
the Westminster galium
Fortnightnout Roview
Mor
20
article
Lützowa: »Bohemia and the conflikt bet-
ween Austria and Hungary.« Hr. Lützow s po-
těšením konstatuje, že Čechy přestávají býti
Angličanům zemí neznámou. LIčí historické po-
zadí nynějších sporů rakousko-uherských a poměn
Čechů k nim. Zmiňuje se o uherské akci proti-
rakouské r. 1866, kdy Klapka sbíral svou legi
a kdy »jen náhle uzavřený mír zabránil posta-
vení se Maďarů na stranu Prušáků.« Pak vy-
pravuje o Beustově činnosti státnické a diplo-
matické v Rakousku. Od dob Kaunicových ne-
bylo zvláště schopného ředitele zahraniční poli-
tiky rakouské. Beusť nebyl neschopný, v každém
případě převyšoval značně své nástupce Kalnoka
a Goluchowského. Dále naznačuje Lülzow, jak
bylo zmařeno české vyrovnání. Maďaři, »rození
státníci«, zvílězili se svými požadavky. Čechové
stále bojují o uznání svých historických a ná-
rodních práv. Klerikální politikové tvrdi, že vliv
řimské církve je jedinou překážkou proti pruské
propagandě. Avšak hr. Lůtzow dokládá, že
čeští protestanti jsou prodchnuti duchem Hlusa
a Komenského, kteři jsou známí svými malým
sympatiemi k Němcům. Čechové budou zajisté
dle příkladu Maďarů chtít prosadit své poža-
davky. Nemají příčiny dávati přednosť Pešti an
Vídni.
Hrabě Lützow cituje z »Národníc
Listů« výrok: »Vídeň byla vždy největším
zlem Rakouska.« Čechové neustoupí od svéh
velkého programu a chtějí býti spravován
z Prahy, nikoli z Vídně.
Lützow
Angličan
Čecho
Klapka
Maďar
Prušák
Beustův
Kaunicův
Goluchowský
Komenský
Němec
Hradec
Čechy
Rakousko
Pešť
Vídeň
Praha
Bohemia and the confliktoria beta
Austria and Hungara
21
article
Podobné autonomie snad dostane se bě-
hem doby i jiným zemím a Rakousko se pro
mění v »monarchistické Švýearsko«. A hrabě
Lützow končí svůj článek významným, pozo
ruhodným appellem na český lid a zejmena na
českou šlechtu: »Dvě věci jsou nutné,
ehtějí-li Čechové dosíci svého cíle a neutrpěti
porážku jako r. 1867. Především náro
musí být svorný. Šlechta pak, ná-
sledujlc příkladu uherské aristo-
kracie, musí zanechati předsudků,
jež jsou absurdní v 20. stoleti
měšťanské a vzdělané třídy musí
přestati mysliti, že každý hrabě
a kniže v Čechách je nutně fri-
volní a nevychovaný tvor, jehož
politické sympatie — pokud má
jakých — směřují k Německu. Rol-
níci musí přilnouti větší láskou k rodné zemi
což se děje učením dějin ve školách, čímž
vzniká úcta lidu k vlasti.« — Článek tento, z
nějž jsme vděční šlechtici českému, způsobil pa-
trně rozruch ve Vídni. Londýnský nedělní žurnál
»Sunday Times« přináší telegram svého vídeň
ského dopisovatele, který se velmi čepejří nad
opovážlivostí sira Blennerhassetta a hr. Lülzo wa,
chtějících »zainteresovati anglické obecenstvo
pro politiku českou«. Hlasatel vídeňské poli
tiky v londýnském žurnálu protestuje proti
Lützowově výroku, že Čechy musí býti řízeny
z Prahy a ne z Vídně. To by prý vedlo k od-
loučení království od Rekouska! A uboz
Němci: stihl by je pak osud, jakého zakoušejí
Rusíni od Poláků. Tak balamutí vídeňský do-
pisovatel čtenáře (na štěslí méně četné). »Sun-
day-Times« opakují též oblíbenou lež vídeňských
šmoků o českém klerikalismu.
Středoamerický president zavražděn?
Předseda republiky quatemalské Caprert
byl dle některých zpráv, došlých do Londýna
zavražděn. Potvrzení zprávy té ani příčiny
domnělého atentátu dosud nedošlo.
Lützow
Čecho
Rol
Blennerhassett
Lützowův
Němec
Rusín
Polák
Rakousko
Čechy
Německo
Vídeň
Praha
Rekousko
Londýn
SundayTimes
22
article
Úmluvy rakousko- italské?
Vídeňský dopisovatel »Berl. Tagblattu« do-
vídá se, že Goluchovskému a Tittonovi pudařilo
se v Benátkách dosíci dohody o všech běžných
otázkách, také o balkánské. Dříve zamýšlelo
prý Rakousko okupovati ještě kua
území za Mitrovicí, k čemuž dle drí
vější smlouvy s Portou má právo (7), avšak
úmyslu toho se později zřeklo a Goluchovský
opakoval prý nyní Tittonovi ujištění, že Víden
nehodlá vojenským postupem obtíže situace zvý-
šiti a citlivost Italů pobouřiti. Odtud prý též
vřelejší ton přípitků. Kromě toho, nebudou-l
manévry rakouské v jižním Tyrolsku, jež proti
Italii byly vykládány, docela odřeknuty, budou
prý pozváni k nim některý prine italský a vy-
nikající italské osobnosti. Doba musí ovšem
ukázati, zdaliž se poměr italsko-rakouský po
dvou pouhých diplomatických a diplamaticky
pronesených přípiteích nepojímá příliš opti-
misticky.
Berl
Goluchovský
Titton
Víden
Italos
Benátky
Rakousko
Mitrovica
Tyrolsko
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na docela falešnou adresu obrací se
včerejší číslo zdejšího orgánu radikálně pokro-
kového svým pokračováním kapitol v příčině
»mladočeských punktací«. Po našem zevrubném
a jasném výkladu o tom, čím se liší t. zv.
»mladočeské punktace« od staročeských punk-
tací r. 1890, po našem přesném důkazu, že
jsme vykonali vůči vládním předlohám, pokud
nám jich obsah byl sdělen vídeňským dopisem
dne 23. dubna, svou povinnost posudku a v dů-
sledcích svého známého stanoviska také jich
odmítnutí, tedy vše, co v našich silách bylo —
přichází včera radikálně pokrokový orgáns
výtkou, že nezáleží na tom, jak se »mlado-
české punktace« dělaly a dělají, nýbrž že se
vůbec dělaly a dělají. Pardon! Jedná-li seo
našem stanovisku ku poradám letošním a jich
výsledku a staví-li se nám na oči naše jednání,
jaké bylo oproti punktacím 1890 a jaké jest
oproti moravským smiřovačkám záleží, a si ce
velmi na tom, jak se dělaly a dělají, čil
ve kterém období jsme se postavili k punk-
taeím, smiřovačkám a mladočeským transakcím
o dělnost sněmu. Punktační protokol r. 1890
byl hotovým, obě strany zavazujícím elaborátem,
smiřovačky návrhem ze stálého smiřovacího vý-
boru moravského sněmu vyšlým, tedy vlastně
sněmovní předlohou, kdežto z vládních předloh
uchystaných pro sněm království českého není
nic víc známo, leč co stálo ve vídeňském našem
dopise ze dne 23. dubna. Z toho dopisu pro
nepodjatý zrak je zřejmo, že výsledek porad
vládní předlohy na něm založené nejsou ani
závazným protokolárním podepsaným elaborátem
nějaké punktační konference, aniž nacházejí se
ve stadiu moravských smiřovaček ve stálém vy-
rovnacím výboru zem. sněmu, ježto teprve do ta-
kového slálého aneb nestálého výboru přijíti mohou.
24
article
Je tedy nade vši pochybnost postaveno, že když
jsme zakročili svými články proti vládním před-
lohám pro zemský sněm český ustanoveným,
učinili jsme tak časněji než v obou ostatních
případech, ale ve všech třech případech vždy,
jakmile nám to bylo možno. Dovozuje-li pak
radikálně pokrokový orgán, že jsme věděli
»o punktování čelných poslanců českých s ně-
meckými« a dovozuje-li to citátem z téhož na-
šeho čísla ze dne 23. dubna, počínajícím;
»Jestli jsme o věci té dosud se nezmínili, stalo
se to proto, že v úctě máme dané slovo . .«,
míníme, že radikálně pokrokový orgán přes lepší
povědomost o věci s úmyslem křivdy něcoji-
ného předstírá. Z celého ostatního kontextu cito-
vaného našeho článku vysvítá, že pochází z péra
poslance, kterýž byl vázán daným slovem do
jisté doby o věci nezminiti se, a že, jakmile
doba ta minula, mohl a také splnil v listě našem
svou povinnost publicisty. Pro redakci na-
šeho listu byl dopis vídeňský tak dobře prvním
sdělením o vládní předloze, jako pro českou
veřejnost v den jeho uveřejnění, tedy den
před tím.
25
article
— Také posl. Gessmann, antisemit, pro
krále pruského! Z voličské reči dolnorakou-
ského poslance Gessmanna, jednoho z předáků
Luegrovy strany, eituje se zdařilý odstavee.
odnášející se k uherské otázce možnosti rozluky
celního území i armády. »Jakkoli by něco po-
dobného,« pravil posl. Gessmann, »bylo velm
politování hodno, zvláště se stanoviska víden-
ského, přece bychom my Němci v Rakousku
měli naději, že by nám 65 millionů našich soukme
novců v sousední spřátelené říši umožnilo naš
národní záchranu, kdežto by se Maďaři musil
strachovati o svoje další trvání jakožto trosk
ve velkém konglomerátu národů.«
— I Švýcary v nebezpečí počešlění. »N
zür. Ztg.« vypravuje o skupině českých dělníků,
najatých k pěstování eukrovky ve Witzwillua
Gampelinu. Dělníci uvázli v Bernu, kde skon-
čila platnost jich jízdních listků a nemohli dále.
Gessmann
Luegrův
Němec
Maďar
Švýcar
Rakousko
Bern
26
article
Konečně slitoval prý se nad nimi přednosta sta-
nice, tak že mohli večer dále jeti. K této zprávě
přidává liberecký štváč: »Tak to Češi dělají
V Čechách již všechno zaplavili, co se zapla-
viti dalo, nyní, když už tu pro ně místa není.
vystěhují se beze všech prostředků; Němci uji-
mají se jich v bídném stavu jejich, dříve či
později dožijí se na nich nevděku a tato metla
zůstane jim na krku. Nechť se mají i Švý-
caři na pozoru. S málem se začíná —
třeba by se nám vysmáli — bojem a národ-
nostními zápasy to končivá.« Připomenouti sluší
jen tu maličkost, že čeští dělníci, o nichž řeč.
byli vyzvání a najati v Čechách a že do Švýcan
vezl je německý vůdce. Že by měli dnes všichni
Češí v Čechách místa nadbytek, kdyby nebylo
bývalo německých vetřelců, kteří český sever
západ všechen zaplavili a historickému národu
českému na krku zůstali, jest ovšem nepochybno.
— Doplňovací volba do sněmu královstvi
českého. Za okresy venkovské Slané, Libocho-
vice a Velvary vykonána byla předevčírem po
předehozí dvojí volbě bezvýsledné volba u ž e
mezi kandidátem národní strany svobodomyslné
p. řed. dr. Jos. Munzarem z Plzně a agrár-
níkem p. Landou. Skrutinium provedeno bylo
teprve včera. Ředitel pan dr. Munzar obdržel
2036 hlasů, agrárník pan Landa, pro něj
i v posledních ještě dnech rozvinuta byla ho-
rečná sgitační činnost řadou poslanců agrárních,
dostal 2679 hlasů i jest tudíž zvolen.
Čech
Němec
doktor
Jos
Munzar
Landa
Čechy
Slaný
Libocho
Velvary
Plzeň
27
article
— Klub mladší generace národní skrany
svobodomyslné koná výroční valnou hromadu
v sobotu dne 6. května o 8. hodině večerní
v »červeném salonu« restaurace p. Šlechty na
Ferdinandově třídě (kavárna Louvre). Pořado
1. Zahájení sehůze předsedou. 2. Čtení zápisu
o ustavující valné hromadě. 3. Zprávy jednatele
pokladníka a revisorů účtů. 4. Rozprava o or
ganisaci. 5. Volné návrhy. 6. Určení členského
příspěvku pro příští správní rok. 7. Volba sta-
rosty a dvou jeho náměstků a 7 členů výboru.
— Osobní. Architekt pan Josel Kovařovič
podnikatel staveb v Praze, podrobil se v těchto dnech
státní zkoušce z pozemního stavitelství u veleslav-
ného c. k. místodržitelství a stal se oprávněným
slavitelem. — Pan Vitězslav Kukla z Kladna
podrobiv se státní zkoušce ze hry na housle uznán
byl způsobilým k samostatnému vyučování ve bře
na housle na školách středních a ústavech učitelských
— Úmrti. V úterý dne 2. května t. r. zemtel
v Praze po delší nemoci slečna Hedvika Hu-
báčkova, c. k. poštovní a telegrafní manipulantka,
v 25. roce věku svého. Pohřeb konán bude v pátek
dne 5. května t. r. o 4. hod. odpol, z ústřední kaple
na hřbitově olšanském.
— Pan prof. MUDr. J. Hnářek přesídlil do Ferdl-
nandovy třídy, dům čís. 6, proti České spořitelně
Ord. od 8—9 a od 3—— 4 hod
— Povýšení do šlechlického stavu. Pan Rudell
Sedláček, dvorní rada nejvyššího a kassačního
soudu v. v., sídlem na Křivoklátě, povýšen byldo
dědičného stavu šlechtického. Udělen mu byl i jeho
potomkům praedikát »šlechtic Vožický a Bla-
nický« s příslušným znakem.
Šlechta
Josel
Vitězslav Kukla
Hu
profesor
MUDr
J Hnářek
Rudell Sedláček
Ferdinandov třída
Louvre
Praha
Kladno
Olšanský
Ferdl
Křivoklát
Český spořitelna Orda
28
article
— Příspěvsk země na náklady obecného tkal-
ství v Praze. Po léta domáhá se král. hlav. měse
Praha upravení úhrady nákladu na své školst
kterýž náklad slále stoupá, zejmena připojováaa
předměstí. Bezpodmínečné připojení Libně, kde p
vzata zemi značná čásť nákladů, jasně ukázalo, k
tímto směrem při připojování dále Praha nemůže po
stupovati a že bez úpravy této otázky celá akce
Velké Prahy musí uvíznouti. Z té příčiny rada maěst
ská naléhá na upravení této záležitosti, neboť jen
pak může Praha v rozvoji školství pokračovati a na-
léhavé otázky příznivě vyřizovati. Nyní vydina ob-
šírná zpráva o dosavadních krocích, v tomto směn
podniknutých a z té uvádíme některá děležitěj
místa. Rada městská podala 7. června 1902 žádot
ke sněmu, v níž bylo žádáno, aby byl schváleo
zákon, jenž by stanovil, že Praha, jako zvláštní po-
litický a školní okres, byla vyňata z povinnosti, při
spívati k nákladu zemskému na potřeby obecněhe
školství, po případě, že obecním důchodům pražským
dostati se má z fondu zemského přiměřené náhrady
za příspěvky, jež pod titulem „zemských přírážek“
fondu zemskému na potřeby obecného školství ročně
obec pražská odvádí. Kromě toho podána petice, v n
žádáno, aby Praha přišla ve příčině zemské subvenc
do poměru jako ostatní okresy školní. Petice tyt
s návrhy poslanců Pradeho, Leglera, dra. Schückra.
Prade
Legler
Praha
Libeň
29
article
aby zrušen byl zemký zákon ze dne 24. února 1873.
odkázal sněm — uznávaje křiklavou nesrovnaloso
samostatných školních okresů — zemskému výboru,
jemuž uloženo, vyšetřiti ztráty, které tylo okresy
utrpěly v posledním desetiletí, že školství samy vy-
držují a kromě toho platí ještě celou zemskou při-
rážku — ze které značná čásť k úhradě školství
slouží — a konečně, že i na náklady stavební žádné
subvence nedostávají. Dále uloženo zemskému vý-
boru podati zprávu, jakého příspěvku by se dostal
musílo těmlo okresům, kdyby v ohledu finančním
na roveň měly býti postaveny ostatním okresům
školním a konečně měl býti předložen návrh zákons,
čelící k těmto opravám, v nejblížším oddílu zasedán
sněmu. Zemský výbor vypracoval předlohu, ktert
však Praze naprosto vyhověti nemůže, ježlo pro-
jektovaná subvence neodpovídá nákladům a stále
stoupajícím potřebám školství pražského. Včera za-
bývala se touto olázkou právnická komise se škol-
ským odborem na radnici staroměstské. Debaty
zúčastníli se pp.: starosta dr. Srb, náměstek d
Groš, dále pp.: Rašín, Schrötter, dr. Baštýř, inž.
doktor
Srb
Groš
Rašín
Schrötter
Baštýř
Ing
Praha
30
article
Neubert a Kasalický. Poukázáno k tomu, že obec
pražská nemůže další finanční oběti přinášeli. Ze-
jmena připojení Libně vyžádalo si značný správni
náklad na školství okrouhle 300.000 K ročně (kromě
investic) a dosud ober žádné náhrady od země ne-
obdržela, ačkoliv náklad ten od země převzala.
Kromě toho uvedeno, že přetížené poplslnictvo prž.
ské potřebuje již nutně úlevy. Dále upozorněno, žei
připojení předměstí stalo by se upravením této
otázky snadnějším. Za dosavadních okolností byl
by další připojení téměř nemožné, neboť by každé
připojení znamenalo zvýšení přirážek i v dosavadních
částech Prahy. Konečně uvedeno, aby obec pražská
domáhala se i náhrady za převzetí Libně a zavedeni
pivní dávky, která určena byla k uhražení úprav
platů učitelských a ze které Praze nic odváděno ne-
bylo. Návrhy lyto jednomyslně schváleny a předlo-
ženy budou radě městské a shoru obecních starších
k podání opětné pelice jako roku 1902. Zároveň usne-
seno dožádali sdružení pražských poslanců za pod-
poru této pro Prahu velmi důležitě otázky.
— Z Vídně, 3. května. Zemským velitelem hřeb-
činců království českého jmenován místo nebožilka
majora Beutlera major Walise h.
Neubert
Beutler
Walis
Libeň
Praha
Vídeň
Praga
31
article
— Angličtí žurnalisté na český jih. O letošníeh
svátcích svatodušních zavítá do Čech sdružení brit-
ských žurnalistů. Hostě navštíví mimo Prahu zejmena
též český jih, zvláště města České Budějovice, Hl-
bokou, Prachatice a Husinec. Zde vzdají hold pa-
mátce mistra Jana Husi. V Českých Budějovicích.
kde budou nocovati, pohostí je Beseda česko-budějo-
vická a uspořádá na počest jich přátelský večer.
— Družstvem pro zřízení a ndržování samostati
jízdámy sokolské v Prazo dne 29. dubna t. r. ve veliké
dvoraně ostrova Žofínského pořádaná IV. společenská
zábava doeílila v každém směru úplného úspěchu.
Četné obecenstvo naplnilo již záhy z večera rozsáhlou
dvoranu, jejíž estráda proměněna byla ve vkusné diva-
delní jeviště, vyzdobené umělecky provedeným nábyt-
kem a vnitřním zařízením. Před jevištěm v bohatých
skupinách květinových postavena byla poprsí neza-
pomenutelných zakladatelů Sokolstva Fügneraa
Tyrše. Bohatý a pečlivě roztříděný pořad rozproudi
ihned z počátku čilý ruch a život a všichni spolu-
účinkující byli po zásluze odměňování dlouhýma
opětovným potleskem za bezvadné umělecké výkony
své. Pěvecký kroužek Sokola pražského hned prvým
humoristickým sborem rozvýřil vesciou náladu, která
se stupňovala stále víc a více dalšími výkony, roz-
košným výstupem nedostiženého komika našeho p.
Čo
Jan Hus
Fügneraa Tyrš
Praha
Český Budějovice
Prachatice
Sokol
32
article
Jindřicha Mošny, lahodným zpěvem slečny Mari
Vytopilovy, oduševnělým přednesem básní Nerudo-
vých a Sládkových paní Boženou Jeřábkovou-Kaclo-
vou a živě přednesenými humoristickými písněmi
p. inž. K. Pelikána. Vrcholem všeho byla veselohra
„Námluvy“ od A. Čechova, jejíž řízné provedení paní
Boženou Jeřábkovou-Kaclovou a pp. Jindř. Mošnou
a Edmundem Slavínským odměněno bylo hlučnou
a opětovnou pochvalou. Vše zakončeno bylo křepkým
rejem tanečním. Na základě skvělého úspěchu vzdává
družstvo srdečný a opravdový dík všem těm, ktelí
jakýmkoliv způsobem ke zdaru zábavy přispěli. Jaou
to obětavé vlastenecké ústavy a široké národní kruhy
naše, vždy po boku našem stojící časopisy, spoluúčin-
kující a zdar celého podniku zaručující dámy, paní
Božena Jeřábková-Kaclová a slečna Marie Vytopilova,
páni Jindřich Mošna, Edmund Slavinský, K. Pelikán
a Jaroslav Prokop, jakož i bratrský pěvecký kroužel
Sokola pražského. Stejně vřelý dík náleží obchodníku
p. Janu Böhmovi, Ferdinandova tř. 25, za postavení
vkusného jeviště, firmě A. Baumgartel a syn v Kariíně
za výzdobu jeviště a vykrášlení téhož umělecky prove
deným nábytkem, zahradnickým závodům pánů6
Dittricha za krásné kytice a Jana Bürzermeistra z
ladnou výzdobu místností květinovými skupinami, sta-
víteli pian p. K. Stárkovi, Spálená ulice 25, za zapůj-
čení piana, firmě Hynek Gottwald za zapůjčení ko-
berců, majitelům tiskáren pánům F. B. Batovcovi a A
Wiesnerovi za nákladné tiskopisy a konečně pánům
Topičovi, Boh. Lantnerovi, Frant. Řivnáčovi, v.
Mošna
Vytopilův
Neruda
Jeřábkův
Ing
K Pelikán
A Čechův
Kaclův
Jindřichův
Slavínská
Jeřábková
Kaclová
Slavinský
Prokop
Sokol
Böhm
A Baumgartel
Bürzermeistra
K Stárek
Gottwald
Batovec
Wiesner
František
Řivnáč
Kaclo
Ferdinandov třída
Spálená ulice
pán 6 Dittrich
33
article
Vlkovi, Jos. Zelenému, Józovi Papeži, A. Storchovi
K. Gubišovi a Jos. Kovaříkovi za laskavý předprode
vstupenek. Všem budiž čest a chvála tím větší, poně-
vadž veškeří zde uvedení příznivci lídili se heslem
sokolským: „Ni zisk, ni slávu!“
— Volby do městského zastupitelstva v Karlfaš
byly včera skončeny ve třetím sboru a zvolení byk
vesměs kandídáti, jichž jména nalézala se na kon
promisní kandidátní listině. Jsou to pp. Bléha Jan
hostinský, Engelmann Josef, továrník, Görtler Josel
továrník, Kovářík Ant., obuvník, JUDr. Lokay Pra
advokát, Petráček Boh., obchodník, Rudovský Váci
bednář, Sakař Josel, architekt, Stibitz Anlonín, krono
Vlk
Jos
A Storch
K Gubiš
Kovařík
Jan hostinský
Engelmann
Josef
Görtler Josel
JUDr
Lokay
Petráček Boh
Rudovský Vác
Sakař Josel
Stibitz Anlonín