1
masthead
V Praze, v pátek dne 30. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 30.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Porady surovářů s raffinéry.
Z Vídně, 30. ledna. Časně, již o ho-
dině osmé, sešli se v síni, ve které se pro-
jednává státní rozpočet a největší předlohy
hospodářských zákonů, zástupcové surovářů
a raffinérů, aby za tlaku vlády a poslanců
ze zemí, cukr vyrábějících, pokusili se o do-
rozumění, kterého se v posledních dnech
marně domáhali. Někteří musili být povoláni
telegraficky, přijeli nočními vlaky a jeliz
nádraží Františka Josefa přímo do parla-
mentu.
Na této poradě, které se zúčastnil také
zpravodaj panské sněmovny a kontingentač
ním zákoně, dr. Mattuš, záviseti bude, co
se stane dnes v plénu poslanecké sněmovny.
záviseti bude osud nejen zákona kontingen
tačního, nýbrž také smlouvy brusselské
Císař včera ke členu panské sněmovny.
hr. Kottulinském u vyslovil přání, aby
panska sněmovna smlouvu vyřídila do konce
tohoto měsíce.
Včera již mezi oběma skupinami stalo
se malé sblížení. Očekává se, že dojde
k dohodě, jakkoliv se netají, že nen
snadnou.
Moravští surovarníci konali včera odpo-
ledne schůzi, které předseda! Prosko-
wetz: dr. Bünzel přimlouval se o to.
aby nestalo se žádné závazné dohodnut
s raffinéry. Přijato posléze usnesení, vedle
kterého má se podat panské sněmovně pe
tice: »Veškeří, dnes shromáždění surováři,
prosí sněmovnu panskou, aby zákon o dvoji
kontingentaci, který byl tuze rychle projednán
a usnesen, ustálila pouze na jeden
rok tak, aby zjevné nedostatky
mohly býti v roce konstatovány
a potom opraveny.
František Josef
doktor
Mattuš
Bünzel
Vídeň
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
zákon o dvojí kontingentace
6
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 30. ledna. (C.-B.) Císař pro
půjčil řídícímu učiteli chlapecké školy u sv
Císař
Vídeň
7
article
Štěpána v Praze na odpočinku Janu K lí-
movi zlatý záslužný kříž.
Císař propůjčil řídícímu učiteli trojtřídní
obecné školy v Kostelci Eustachovi Horov
stříbrný záslužný kříž s korunou.
Z Říma, 29. ledna. (C.-B.) Německy
říšský kancléř hr. Bülow zaslal Prinet-
tovi telegram, ve kterém vyslovuje jemu
své srdečné sympatie a nejupřímnější přání,
aby se pozdravil.
z Říma, 30. ledna. (C.-B.) Příčinou
onemocnění ministra zahraničních záležitostí
Prinetta jest přepracování. Dr. M az-
zoni má za to, že se jedná o překrvení
(congesci) a nikoliv o krvácení (haemorrha-
gii). Nenastane-li ve 24 hodinách nějaká
komplikace, bude asi průběh nemoci úplně
příznivý.
Štěpán
Jan
Eustach Horov
Bülow
Prinet
doktor
Praha
Kostelec
Řím
Německo
8
article
Ze Štokholmu, 29. ledna. (C.-B.)
Říšský sněm schválil dnes zvýšení daně z ko-
řalky a zvýšení cel na lihoviny a vína. Zvý
šené sazby celní nabudou zejtřkem platnosti.
Z Haagu, 29. ledna. (C.-B.) V první
sněmovně byl ministr zahraničních zá
ležitostí interpellován o pověstech, že vláda
zamítla dar knihovny pro haagský smírčí
soud, nabízený americkým millionářem Car-
negiem. Ministr odpověděl, že ani vláda
nizozemská, ani správní rada smírčího soudu,
ani mocnosti signatární neodmítly takového
daru. Nebyla učiněna žádná takováto na
bídka v žádné takové formě, aby vzhledem
na zvláštní ráz smírčího soudu haagského
mohla býti přijata nebo zamítnuta. Nejlepší
formou daru takového byla by zvláštní na
dace, zatím by vláda dar, kdyby byl nabídnut.
ráda spravovala.
V dalším průběhu schůze prohlásil mi-
nistr zahraničních záležitostí Lynden, od-
povídaje na dotaz ve příčině otázky vene-
zuelské, že také Nizozemí ma nároky
vůči Venezuele, o nichž se už dlouho vy-
jednává. Doufá, až budou poměry venezuel-
ské upraveny, že také Nizozemí příslušný
podíl obdrží.
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Štokholm
Haag
Nizozemí
Venezuela
10
article
Strach.
Strach.
Franz Moor v »Loupežnících« v jednom ze
svých monologů rozjímá o tom, jak by nejlépe
svého nenáviděného otce ze světa zprovodil. Vy-
kládal při tom ze skříně svého arsenálu smrtící
zbraně jednu po druhé a mezi nimi nejednou
z posledních byl — strach!
Strachem chtěl zlosyn starého Moora usmrtiti.
České přísloví dí, že strach má velké oči. Což
znamená, že vidí nebezpečí, kde není a že je
zveličuje, kde hrozí jen měrou nepatrnou.
Tento strach, jenž dívá se do světa brejlemi
černými a jenž děsí se vlastního stínu, vjel, jak
se zdá, do údů pražským i jiným Němcům.
A stopujeme-li strach po původu a po jeho
příčinách, k jakému dospějeme poznání? Že
rodí se z vědomí viny, že příšerná
jeho silhouetta je všude průvodkyní hříchu.
Vídeňské listy, plny strachu o bezpečnost
svých milých soukmenovců v Praze, chvějí se
již zase, že by se mohly opakovati opět udá-
losti z roku 1897, v posledních dnech měsíce
listopadu a v prvních dnech prosince.
Moor
Němec
Praha
11
article
Nezaměstnaní pořádají schůze a po městě.
průvody a je pozorovati, že hnutí, které bylo
na začátku čistě podstaty sociální, dnes prý je
zbarveno již nacionálně. Malý pokyn prý by
stačil, aby rozpoutány byly vášně davu, který
ocítí-li se na bezcestí, nedá se ovšem ve své
vášni udržeti. Německé obyvatelstvo pražské prý
je strašně rozčileno a ohlíží prý se po pomoci,
kterou vláda prý mu povoliti je povinna.
Toť se ví: jakmile se ozve v Praze s jedné
strany hlas hladového, hned se tu ozve se
strany druhé volání po policii !
A přece policie, její bodáky a revolvery
ještě nikomu nezaopatřily chléb, nikomu nepo-
skytly útulku, nikoho neoděly, když v nejkrutší
zimě mrazem mřel.
Stát prozíravý a moudrá jeho správa v ta-
kovém případě jiných chápe se prostředků. Ne-
chceme rozebírati otázku práva na práci, víme,
že to jeden z nejobtížnějších problemů sociolo-
gických, ale ponechme otázku práva stranoua
postavme se na stanovisko onoho oportunního
Praha
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Komediantka.
Črta Ley Ostrovské.
Ley Ostrovský
13
article
Nezastřeným oknem vlila se zlatá zátop
ranního slunce do ložnice paní Boženy Tesařové
vdovy po okresním tajemníku.
Mladá žena rozevřela ze široka zrak a
upřela jej k nástěnným hodinám, jejichž ký
vadlo se již tři dni nepohybovalo a ručičky uka-
zovaly stále hodinu devátou. Podívání to při-
pomnělo paní tajemníkové, za jakou příčinou
byly hodiny v chodu zastaveny.
Tchyně její učinila tak ve chvíli, kdy sy
její, manžel paní tajemníkové, vypustil duši.
Třetí den již, co v saloně na katafalku vysta-
vena tělesná schránka jeho, která dnes dopo-
ledne odevzdána bude zemi.
Paní Tesařová při této vzpomínce se prudce
vzpřímila. Konec, konec tedy všemu!
Všechna ta morální bída nešťastného svazku.
která po osm let jako stín vláčela se za ní, po
minula okamžikem, kdy lékař manžela jejího
ošetřující, odstoupil od lože tohoto se slovy
„Je po všem.
Smrt byla milosrdnější, než ty neúprosné
požadavky společenské, jež velitelským tónem
nakazovaly jí, vytrvati po boku muže, jehož ne-
milovala. — —
Bylo jí sedmnáct let, kdy dívčí srdce její po
prvé zatepalo prudčím tempem při spatření muže
jehož náhoda v rodné hnízdo její byla zavála.
Jako právník přijel dr. Stránecký k soud
nímu líčení, obhajovati dívčinu, ze zavražděn
dítěte podezřelou.
Božena
Tesařová
Stránecký
14
article
Ubytován v hotelu, jenž otci slečny Boženy
Pokorné náležel,, seznámil se tak s ní, která ve
všem zastupovala matku, stále churavící.
Advokát snad ani netušil, jaký chaos v té
sličné, tmavovlasé hlavičce způsobil, hladce ply-
neucími slovy dobývaje se v přízeň jejího
srdéčka.
Pak odjel a ačkoli ho více nespatřila, za
pomenouti naň nedovedla.
Finanční nesnáze otcovy způsobily nutnost
sňatku mezi ní a tajemníkem Tesařem, který
vládne značným jměním, otci jejímu výpomo
nabídl.
Byl to člověk smýšlení nízkého, vypočítavý,
který dříve, než krok rozhodný učinil, vzal tužku
do ruky a počítal, kolik procent mu kapitál vlo
žený do podniku páně Pokorného vynese.
Výpočty dopadly patrně ve značný jeho pro-
spěch a proto se slečna Boženka stala jich obětí
Tajemník miloval ženu svoji láskou sobce,
která se dovedla rozehřáti pouze pro to, co ke
zvětšení jeho blahobytu přispívalo.
Jí se zprotivil záhy věčnou svou chtivost
zlata, v níž soustřeďovaly se všechno jeho cítěn
a snahy životní. Jako odsouzenec, jehož noha
vláčí za sebou těžké okovy, šla ona manželstvím.
jež přinešlo jí tolik zklamání.
K nejšťastnějším chvílím počítala, když ta
jemník, meškaje za úřadními záležitostmi, býva
několik dnů domova vzdálen.
Tu dýchávala volněji, procházejíc pohodln
zařízeným bytem, u vědomí, že co chvíle nespo
čine na ní pátravý zrak manželův, stíhající j
stálou nedůvěrou, aby snad jediný haléř ne
vydala bez jeho vědomí.
S matematickou přesností vypočítal jí vý
daje kuchyňské, revidoval účty švadlen, mo
tky a pod., až se směšnou opatrností.
Pokorná
Pokorný
Boženek
15
article
Ráno, v poledne, večer, stále jen počítal a
jí připadalo mnohdy, že místo jídla tráví cifry.
jimiž choť její plýtval.
Teď to vše pomine, po tolika létech může
opět hlavu pozvednouti, zbavena okovů, jež
otroctvím ji poutaly.
Myšlénky její smělým rozmachem rozlétly
se do budoucna a mlhavý přísvit doufání zbarvil
je lahodnou září východu, v němž po tak dlouhé
noci vstane pro ni den, který zapomenouti dá na
veškeru trýzeň, již záměna dívčího jména jejího
způsobila.
„Stará paní se dává poroučet, jestli už je
milostivá paní hotova?“ s těmi slovy vešla
služka do pokoje.
„Panstvo se už schází, pan farář tu bude
co nevidět.“
„Řekněte, Toničko, že už jdu.“
„Zde je, prosím, ranní pošta,“ děvče, po-
loživši tácek s došlými listy na stůl, tiše se
vzdálilo.
Paní Tesařová mechanicky otvírajíc dopisy,
stěží chápala všechny výrazy líčené tu soustrasti,
mozek její jakoby byl otupěl v přívalu útěšlivých
vět, jež jí bylo v minulých dnech vyslechnouti.
Posléze ocitl se v ruce její lístek největší,
jehož úprava se nápadně lišila od dopisů přede-
šlých.
Sotva že tuhý karton z obálky vytáhla, vy-
křikla zděšeně, volnou dlaní oči zakrývajíe.
Údy její roztřásly se jako v zimnici a kře-
čovité pohyby pravice mačkaly list, jehož ořízka
jí prsty rozdírala.
Jak strašlivá ironie osudu!
V tutéž hodinu, eo nad chotěm, jehož milo-
vati nikdy nemohla, víko rakve na vždy zapadne,
dr. Stránecký v Praze podává ruku k manžel-
skému svazku dívee, jejíž jméno jako příšera
Tonička
Tesařová
doktor
Stránecký
Praha