Periodikum ALTO Viewer

1

Románová příloha

2

„Národních Listů“ k číslu 27. ze dne 27. ledna 1903.

3

Různé zprávy.

4

Král. české zem. divadlo v Praze

Král Praha

5 article

= Jak se dělají sensační kusy. »Figaro« uveřej- ňuje následující satirický dialog mezi divadelním ředitelem a autorem. Ředitel: »Milý příteli, najal jsem Folies Nouvelles, musíte mi napsat kus k za- hajovacímu představení.« — Autor: »Jaký pak má býti ten kus k zahájení?« — Reditel: »Nemám ni- jakého určitého přání, jen když vynese peníze.« — Autor: »To můžete býti bez starosti, co já dělám, vynáší vždycky peníze.« — Ředitel: »Co říkáte na př. kusu o nynějších událostech v Marokku.« —- Au- tor: »Znamenité. Marokko . . . sultán . . . orientál- ská nádhera . . . harém . . . fanatikové . . . legi timní dědic zbaven trůnu a uvržen do vězení! .. U čerta, ale to bude pochmurný kus! — hrozné drama!« -- Ředitel: »To je mi jedno, jen když to vynese peníze.« — Autor: »Peníze to vynese! Po- dívejme se do novin. Aha! sultán je nadobro Angli- čanem . . . ničí mravy svých předků . . . Sultán jenž dělá opposici! Su tán druhu zcela nového . .

Figaro Angl Maroko

6 article

Bratra propustil na svobodu. Ale to je figurka pro veselohru! Udělám z toho komedii mravů.« — Ře- ditel: »Myslíte, že to půjde? . . . Nu jen když to vynese peníze.« — Autor: »Peníze to vynese. Máme tu ještě občanskou válku a pretendenta. Nebezpečný muž, ten pretendent! O! ale nejnovější zprávy jsou velmi komické. Vojsko sultánovo zná toliko jedinou taktiku, dát se na útěk! (Dá se do smíchu.) Aj! aj Ale to už přestává všecko!« — Ředitel: »Co pak se stalo?« — Autor: »Jest otázka, je-li vůbec nějakého pretendenta. Nikdo ho neviděl a ví se toliko, že se jmenuje Mohamed. Mohamed! To znamená zrovna tolík jako kdyby se jmenoval Jules nebo Gustav Pretendent tajemný, k nenalezení, bezejmenný! Snad je to dokonce pretendentka! Už to mám, musí to být role na převlékání. Udělám z toho operetu!« — Ředitel: »Ale . . .« — Autor: »Žádné ale! Bude z toho jedna z nejstřeštěnějších operet. Bude mít báječný úspěch, jen objednejte hudbu.« ..

Mohamed Jules Gustav

7 article

= Podivný lidový obyčei zachoval se přese všechno úsilí úřadů v městečku Rhayderu ve hrabství radmorském v Anglii. Každoročně objevují se na zdech. na stromech, na stájích atd. návěští následujícího ob- sahu: „Rebeka a její dcery budou se ode dneška ka- ždého večera o půl osmé hodině shromažďovati na skále.“ — K večeru ubírá se na sto žen i dívek s hla- vou a tváří pečlivě zahalenou, v jedné ruce lucernu, v druhé ruce harpunu na ustanovené shromaždiště. Zde se podrobují opatření místních úřadů, policie a magistrátu, za minulý rok přísné kritice a dospějí-li sudičky k názoru, že jsou příliš přísná, nespravedlivá neb škodlivá místu, odeberou se dcery Rebeky dolů k řece Wy, jež jest velmi bohata lososy. Zvířata při- lákána světlem luceren blíží se ke břehu a podivné sudičky je zde harpunují. Ve dlouhém průvodu vrací se pak Rebeka se svými dcerami v noci do města a zde v největší tichosti a tajnosti přibíjejí se chycení lo- sosi na dveřích radnice, bytu starosty města, měst- ských radů a náčelníka policie, Úřady jsou naprosto málomocny vůči tomuto pychu. Porybní ustanovení, aby chránili ryby, když se pokusili zabrániti sudi- čkám v lovu, dostal od zuřivých žen výprask. Poli- cisté, povoláni na pomoc z nejbližšího města, nemohli dostati v okoli Rhayderu žádného přístřeší. Když se jednou jakýs hostinský přece odvážil, poskytnouti

Rebeka Anglie Rhayder

8 article

policistům útulku, objevila se pojednou Rebeka s svými dcerami, zpustošila celé stavení a zapálila je, aniž se nodařilo dopadnouti jen jedinou z pacha- telek. = Oběť svého povolání. Na Mulberry streetuv Novém Yorku přihodila se onehdy nehoda, na kterou očití svědkové budou dlouho s hrůzou vzpomínati. Louis Weil, 23letý dělník, byl při práci zachycen od- středivým kolem a nežli mohly být stroje zastaveny. byl nebožák hrozně zmrzačen. Pravá ruka byla mu od trupu utržena a obě nohy byly mu na několika místech přelámány. Těžce raněný mladík byl rychle dopraven do hospitálu sv. Vincence a utržená ruka odnešena do márnice. O neštěstí, které se přihodilo v továrně George Jägra, vypravovali očití svědkové následující podrobnosti: Weil, který byl v továrně dilovedoucím, chtěl za pomoci Geo Kleina a Pavla Prince nasaditi na kolo řemen, který se byl náhodou smekl. V tu dobu otáčelo se kolo úžasnou rychlostí. Weil vystoupil na žebřík, který drželi Klein a Prin a zvedl řemen do výše, když náhle zachytilo kolo jeho oblek. Nebožák byl bleskurychle stržen se že- bříku a zmítán kolem hřídele, až konečně spadl na podlahu. Při této hrozné nehocě bylo přítomno ně- kolik dělníků.

Rebeka Weil svatý . Vincenc Jägr Klein Pavel Princ Prin Nový York HOSPITÁLU

9 article

= Fotografovaná mapa nebes. O nejvelkolepěj- ším tomto díle,, jehož se účastnih hvězdáři celého světa, docházejí nyní podrobné zprávy. Mapa obsahuje veškerou hvězdnou oblohu, od severní točny k jižní a bude vydána ve dvou seriích, z nichž první obsahuje ještě hvězdy jedenácté velikosti, druhá pak hvězdy do čtrnácté velikosti. První serie bude vyměřena, vy- počítána a vydána jako katalog hvězd. Druhá pak bude rozmnožena heliogravurou a bude vydána jako atlas hvězd. Práce této zúčastnilo se od roku 1887 osmnáct hvězdáren, z nichž každá má učiniti as 1200 snímků obou serií, tak že na jednu hvězdárnu při- padá as 4 miliony obrázků bvězd ve hvězdném kata- logu, jež vesměs musí býti každá o sobě proměřena a vypočítána. Náklad na reprodukci takovýchto 1200 snímků pro druhou serii páčí se pro jednu hvězdárnu na více než million zlatých. Očekává se, že toto obrov- ské dílo bude v několika desetiletích dokončeno. Je- diný exemplář této fotografované mapy hvězd s ve- škerými 22.000 jednotlivými mapami bude vážiti 40 centů.

cent

10 article Zemřeli v Praze.

Zemřeli v Praze. Dne 19. ledna 1903: Říha František, mistr zámečnický, 56 roků, 261—I. Hajnova Matylda, dcera služky, 16 neděl, 408—II. Molitor František, MUDr. c. k. vrchní štábní lékař v. v., 95 roků, 1061—II. Krejčí Josef, mag. účetní officiál, 52 roky, 1866—II. Fialka Jaroslav, syn holiče, 1 měs., 74—VIII. Tomášek Karel, zlatnický pomocník, 22 roky, 783—I. Dobiášova Olga, dcera soukromníka, 17 roků, 512—II. Šopej- stalová Antonie, manželka pekařského pomocníka, 26 roků, 1471—II. — Vevšeob. nemocnici: Ka- lina František, nádenník, 18 roků. Němcova Leopol- dina, služka, 20 roků. Vyskočilová Marie, manželka obuvníka, 26 roků. Zigeunerová Marie šl. z Blumen- dorfů, soukromnice, 40 roků. Karmazínová Marie. dělnice, 58 roků. Kos Bohumil, kloboučník, 26 roků — U milosidných sester: Tichý Jan, hlídač 66 roků. Hlávka Josef, zedník, 48 roků.

Matylda František Krejčí Josef Fialka Jaroslav Tomášek Karel Olga Vevšeob Němcov Vyskočilová Marie Bohumil Praha Ka Blumen Říha František Tichá Jan

11 article Národní divadlo.

Národní divadlo. 101. hra v předpl 1. čtvrtka.

národní divadlo

12 article

V úterý 27. ledna. Spravedlnost. Veselohra o pěti dějstvích. Německy napsal Otto Ernst. Přeložil Karel Šípek. Režisér Florentin Steinsberg. OSOBY: Löhman, majitel tiskárny a vydavatel den- níku »Spravedlnost«, P. Rada. Karel Memling chef- redaktor, Richard Struppman, Heidemann, Schlenker redaktoři »Spravedlnosti« J. Šmaha, A. Sedláček, F Steinsberg, K. Mušek. Knebel, stálý spolupracovník »Spravedlnosti«, J. Seifert. Hessel, zpravodaj a kre- slič »Spravedlnosti, E. Focht. Lessauer, komerční rada a spolumajetník »Spravedlnosti«, J. Bittner. Fe- lix Frank, hudební skladatel a spisovatel, F. Matě- jovský. Paní Franková, jeho matka, L. Danzerová. Dr. Rob. Auerbach, chefredaktor »Ranních Novin«, J. Vávra. Vogeler, redaktor »Ranních Novin«, K. Váňa. Göhring. spolupracovník »Ranních Novin«, J. Rélink. Wermerling, spisovatel, K. Želenský. Haberland, hu- dební nakladatel, J. Havelský. Röx, ředitel městského divadla, R. Inneman. Gerda Heidemannova, dcera re- daktorova, I. Grégrova. Distlová, majetnice pense, M. Pštrosová. Mína, služka u Distlové, A. Červená. Met- teur »Spravedlnosti« V. Zintl. Redakční sluha »Spra- vedlnosti«, A. Hlavaček. Redakční sluha »Ranních Novin«, F. Gerlický. Pisař v divadelní kanceláři, R. Kafka. — Děje se ve velkém městě německém r. 1898. Od 3. do 4. dějství mine 14 dní. Po třetím dějství přestávka. Začátek o 7. hod.

Ernst Šípek Steinsberg Memling Struppman Heidemann Schlenker J Šmaha A Sedláček F Steinsberg Knebel J Seifert Hessel E Focht J Bittner Frank Franková L Danzerová doktor Rob Auerbach J Vávra Vogeler K Váňa J Rélink K Želenský R Inneman Gerd Heidemannův M Pštrosová Mína Distl A Červená V Zintl F Gerlický R Kafka Německo Mata Met Löhman městský divadlo

13 article

Konec po 10. hod.

14 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy, V zahradě I. pražského měšť. pivovaru Začátek o 7. hod

Praha lidový divadlo

15 article

V úterý 27. ledna

16 article

6. hra v předplacení. Hadrian z Řimsu. Rytířská hra o 4 jednáních. Napsal V. Klicpera. Režisér pan Bohdan Lachman. Konec po půl 10. hodině večerní.

Hadrian Řimsa V Klicpera Lachman

17 article Švandovo divadlo na Smíchově.

Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod. V úterý 27. ledna. 43. hra v předplacení (úterní).

Smíchov Švandův divadlo

18 article 2123

2123 Emanuel Pyšišvor Fraška o 3 jedn. Napsali O. Blumenthal a G. Kadel- burg. Přeložil K. Šípek. Režisér J. Kubík. na Král.

Pyšišvor Fraško O Blumenthal K Šípek J Kubík Král

19 article Pištěkovo lidové divadlo vahanton

Pištěkovo lidové divadlo vahanton Začátek o 7. hod. Po druhě: Tajný kabinet aneb: Pikantní soboty paní Pomerárové. 2125 Veselohra. Z francouzského upravil J. Kühní.

Pištěkův lidový divadlo

20 title

V úterý 27. ledna

21 article

připravovali barvy. Na místě stolice byl tlustý pařez, ale jen pro samotného Petrova. »K čemu potřebuje Vaska stolice?« říká Petrov. »Sedavý způsob života účinkuje zhoubně na mladý orga- nismus.« Vasja skutečně nemá tolik času, aby mohl si sed- nouti. Celý den dělá všem poslíčka. Petrov a Knop ne- koupí si sami ani cigarety. Pro potraviny chodí také Vasja. Petrov vede zvláštní způsob života. Buď chodí sem a tam po patiu s tveří tak hluboce vážnou, že nemohu se odhodlati pustiti se s ním do hovoru, nebo sedi na pařezu před svým improvisovaným stolem a kouskem křidy kreslí na něm jakési figury. Jindy po celé hodiny hraje si s obrovskou želvou, kterou chová v bedně s vodou, zakopané do země, převraceje ji brzy na záda, brzy na břicho, zaměstnání, jemuž zvlášť rád se oddává a jež chlubně nazývá pozorováním zvířecího života. Knop prohlíži své sbírky a každým dnem nachází vždy nové a nové poklady. Obyčejná náhoda ještě více utvrdila ho v jeho fan tasiích, tak že stal se skutečně nesnesitelným. Věc spočívá v tom, že na přímluvu Lěvši, jejž hrozně omrzel, museum koupilo od něho za tři pesa lebku In- diána pro anthropologickou sbírku. Knop přišel domů celý bez sebe, s planoucím zrakem a od toho okamžiku byl trvale přesvědčen o vysoké ceně svých sbírek. Nyní nesměl mu již nikdo odporovati. Také jeho tón najednou se změnil. Odporně frkal, zdvihal ramenaa opovržlivě se usmíval, neuznávaje za hodno ani odpovídati. Ačkoliv Knop i Petrov jsou mně nejvýš protivní, přece jsem se rozhodl, že zatím u nich ještě zůstanu.

Vasko Knop Petrov Ina

22 article

ozdobený uprostřed monogramem domácího pána a nad ním a pod ním umístil Knop následující dvojverší, pečlivě provedené cukrovou glasurou:

Knop

23 article

Los Russos no limpiaron botinos por los puercos argentinos!

Los Russos

24 article

Ukazuje nám tyto verše pravil: »V překladě to znamená: Nebudou Rusové čistiti boty argentinským vepřům!« Vasja pištěl radosti, Petrov tvrdil, že třeba tak s těmi darebáky zacházeti, já však vyslovil jsem domněn- ku, že pán, až přečte si toto poetické věnování, propustí Knopa ze služby. »Víte, čím byste mne polekal!« pravil Knop. »Já sám nechci zůstati v tomto proklatém domě. Ano, již níkdy více nespatří mé obědy. Ženo!« zvolal. Za okamžik objevila se manželka Knopova. »Skládej věci,« pravil k ní Knop, »ale rychle. Od- cházíme.« »Myslíte to vážně?« pravil Petrov. »Ovšem. Nu a co? Mám se na ně dívati? Mám ovšem ženu na krku, ale nestrpím, aby někdo přede mnou se zapomínal.« Pozdě, o jedné hodině po půlnoci rozloučilí jsme se s Knopem. Ještě jsme však ani neulehli k odpočinku, když v našem bytu zatřásla se okna od hrozného bouchání na zevnější dvéře. »Jest vaše ručnice nabita, Alexandře Petroviči ?« tázal se šeptem Vasja, vida, že jdu ke dvéřím. Když nedostal odpovědi, pokračoval: „Zápisky emigranta.“

Rus Vasja Knop Knopův Petrovič Petrov