3
masthead
15. března 1908. Císlo 74
4
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Věda a národnost.
Glossy k příštimu mezinárodnímu sjezdu lékařskému
v Pešti.
Věda je zájem všelidský, národnost přede
vším kmenový, ač nelze popříti, že i národové
silní a pevní mají zájem na integritě národnost
menších, ježto z jich lůna přicházejí výzkumy
vynálezy a díla umělecká, jež prospívají veško
renstvu, a také proto, že ani tito národové ve-
licí nevědi, nebudou-li někdy národy slabými
vymirajíeími, potřebnými šetření od těch, kteř
pak budou silni, byvše třeba kdysi slabými
Historie uči, že mohutní kmenové starověku
středověku stali se průběhem století slabými
ba i vymizeli (Babyloňané, Assyrové, Řekové,
Maurové, Turci atd.).
Přece však nelze popříti, že věda, prospl
vajíc všem, je zájem vyšší, národnost pak zá-
jem nižší. Ovšem s hlediska člověka jako pří-
slušníka obyvatelstva země. Ale uvažujeme-li
věc se stanoviska příslušníka národnosti malé,
politieky závislé, ullačované, musíme bezděky
přiznati, že zájem nižší slává se vyšším a vyšší
nižším. Tak je každá pravda relativní. Kam
bychom přišli, kdybychom, starajíce se o zájmy
vědy, autokratické, suverenní vědy, zapomínali
na to, kde ona škodi nebo řekněme, ježto čistá
věda nechce nikomu škoditi, neprospívá
naší národnosti. Bylo by ovšem dokonalé, kdyby
poměry politické byly v Evropě a v kulturním
státě takové, aby se vědec nemusil báti o svou
národnost. Ale stav takový ještě nenastal a as
Jlouho ještě nenastane a nezbývá proto nežl
žárlivě stříci integritu národnosti.
Babyloňan
Assyr
Řek
Maurová
Turek
Pešť
Evropa
5
article
Vždyť tak činí i národové s t. zv. zabezpe-
čenou budoucnosti, na př. hned Němci. A čin
tak ofensivou, ač ani k defensivě nemají při
činy.*) Kde mohou, zatlačují nás do pozadl.
umlčují naše výzkumy, naše umění, ba nechtěji
připustiti ani, abychom jako národ směli n
mezinárodním jevišti vědy se ukázati, kde to
maji v moci, kde jsou sami arranžery některého
děje vědeckého. Dokazuje to ještě ve svěží pa-
měti zachovaný mezinárodní sjezd pro školní
hygienu v Norimberce, dokazuje to řada drobných
a větších zkušenosti, jež jsme za léta nastřádali
a o nichž nebudu se tu šířiti.
Než k věci.
Roku 1909 má býti, jak na posledním
sjezdu všelékařském v Lissaboně bylo usnešeno,
pořádán mezinárodní sjezd lékařský v Pešti.
Pešť, jako hlavní město království a metro-
pole maďarské kultury, jak víme, nepřiliš boha-
tým ovocem kultury se honosí, jež jistě kvanti-
tativně a kvalitativně je slabší, historicky i sou-
časně, nežli je naše, nesrovnatelně — o tom
nemůže býti sporu, a lze tak bez chauvinismu
tvrditi, naboť několik světových jmen, bez toho
často slovanského původu, tak Petoefi, Allany.
Němec
Allan
Norimberk
Pešť
6
article
Munkaczy, Jokai neznamenají tak mnoho prot
našim silám od počátků naší kultury. Nesmírně
časté defraudace, podvody a jiné zločiny toho
druhu i v kruzích vlády (ministr Polonyi !), ne-
ukazují na rozkvět positivních schopností toho
národa. A to ještě běží o národ, jenž je samo-
statným státem, jenž má právo a moci samo
statně rozhodovati o svých osudech, jemuž sil
nější polovice říše přisluhuje a dá se pro poli-
tické nepořádky jím vyssávati. Ubývání porodů
a množství sňatků pezdětných ukazuje také vý-
mluvnými daty demografickými, že národ ten,
který světu konečně ani mnoho nedal, už asi
dlouho „a povrchu země jako takový trvati ne-
bude. Jistý počet odřezanců z národností slo-
vanských, židovské, německé, rumunské, železný
zákon přírody, jenž také národům dal život do-
časný, nezmění, třebas je jisto, že už dávno
osvěžují slovanskými, německými a židovským
šťavami vysýchající kmen svého národního byti.
7
article
Není to na venek ani patrno, ježto se maďari-
sují jména. Leckterý čipernějšl pracovník, vy
stupujíci v popředí maďarské veřejnosti je vlastno
pomaďařený žid, Slovan nebo Němec. Připama-
tujme si ještě, že ani hospodářský zdar uherský
není valný, jak některé novější odborně výkazy
zjistily-
Tento národ tedy rdousí všecky nemadar
ské národnosti, aby je nebylo v Uhrách viděti.
Plán Maďarů je tu zřetelný — budou se zdáti
velikými, když cizinec nesezná, kolik je v je
jich globu národnosti jiných. Statistika už leta
falšuje skutečnost, hlavně ovšem v slováckých
krajích.
Tato Pešť přece však dovedla toho, že
už řada vědeckých sjezdů lékařských světo-
vých položena byla do hlavního města jejich
státu. R. 1894 byl to mezinárodní sjezd pro
hygienu a demografii **) R. 1905 pořádán zde
mezinárodní sjezd proti alkoholismu a r. 1909
má se zde státi skutkem mezinárodní sjezd lé-
kařský, tedy v 15 letech tři veliké mezinárodn
manifestace vědy lékařské.
Němec
Maďar
Uhry
Pešť
8
article
Kleré světové město mimo tři, čtyři nej
větší, Pařiž, Londýn, Berlín, Vídeň může se po-
chlubiti podobným úspěchem, vedle nevýznam
ného hlavního města národa, jenž podle posled-
ního sěltání lidu má 7,356.876 obyvatel (kolik
je v tom počtu Slováků, Srbů, Chorvatů
Rusů, Němeů, Židů, Rumunů, cikánů, dále An
menů, Bulharů, Albanců, Řeků, Vlachů atd.
nelze říci určilě, jistě notné procento !).. Je
jislo, že Maďaři dovedli to vždy obratně navléci,
aby se o nich ve světovém koncertu vědeckém
vědělo. Kde jim to národnostně neškodi, nýbrž
prospívá, dovedou se representovati německ
nebo franeouzsky. Na žádném mezinárodním
sjezdu nescházi Maďar, zástupce vlády neb uni-
versity.
Obcoval jsem v posledních 10 letech pěl
— na všech byly uherský stát a maďa
ská věda zastoupeny a Maďar mluvil oficiálně
za svůj stát a za vědu svého jazyka. Tak do
vedou stotožňovati v cizině národnost a stát.
což jsou, jak víme, pojmy značně nestejné. Po-
sledni mezinárodní sjezd pešťský (proti alko
holismu) měl pro celé Rakousko jednaci řeč
německou, ač oficiální řeči mezinárodních sjezdů
jsou tři, francouzská, anglická a německá
v Rakousku nežijí přece samí Němci.
Lze očekávati, že to Bude na příštím svělovém
sjezdu všolék ořském v Pešti také tak.
*) Podle slaré zásady.
**) Vedle všelékařských sjezdů náležejí meziná
rodní sjezdy pro hygienu k nejvelkolepějším, ježte
na nich bere podíl vedle lékařů i svět technický
paedagogi cký ald.
Slovák
Srba
Chorvat
Rus
Žid
Rumun
Cikán
Bulhar
Řek
Vlach
Maďar
Němec
Londýn
Berlín
Vídeň
Rakousko
Pešť
9
article
Sjezd se valem blíží — je třeba u nás naň obra
ceti pezornost, nejen lékařskou, nejširší
Nezli se rozhovořím o stanovisku, jež k němu
po měm mánění žeba zaujali, nulno jednati o všem
co už o chystaném sjezdu je známo.
Je to XVI. sjezd svého druhu; přodcházely, krá
číme-li do minulosti nazpět, lissabonský, madridský
pařížský, moskevský, římský, berlínský atd. Již po-
čátkem letošního roku byly učiněny první organisačn
práce. Výbor konal již řadu sezení, aby stanovi
rámcový program sjezdu. Za předsedu sjezdu zvolen
už v Lissaboně profesor Koloman Můller.
V dubnu b. r. se dálo oznamuje z lůna madar-
ského pořadatelstva: Přípravy ke sjezdu čile pokra-
čují. Stát a hlavní město povolily na výlohy po
100.000 K. Organisační, axekutivní, finanční a uvítan
komilét, jakož i sekce již se skoro zkonstituovaly
Jožto každý obor má svoji sekci, je dohromady 2
sokcí. Sjezd bude zahájen 29. srpna a sezení budnu
trvali do 4. září. Poladatelé se těší na silnou účast
Kdežto dosavadní sjezdy měly 3000 až 8000 účast-
níků, očekává Pešť pro svoji výhodnou geografickou
polohu mnohem četnější účasl. Výbor klade nejvělší
váhu na vědecký ráz sjezdu a snaži se prý získat
za referenty nejznamenitější znalce těch klerých olá-
zek. Příslušný církulá? bude ještě- letos rozesílán
budo obsahovati vše, čeho třeba o sjezdu věděti.
Můller
Pešť
10
article
To jsou tedy stále ještě údaje všeobecně, jež ocr
ganisaci sjezdu přesnějšího názoru nepřipouštějí.
Maďarská věda sama o sobě sotva budena
sjezd lákat.
Ale snad by se mohli v čele sjezdu stojící pra-
covníci osvědčiti jako dobří organisatoři a přináat
na sjezd fadu znamenitých badatelů jiných národ
ností a jejich dosud neuveřejněné důležité výzkumy.
jak to bývalo v první desítce sjezdů všelékařských
na něž badatelé prvního řádu přinášeli vědecká
překvapení? Nu, na to se těšili nemůžeme. Posled
sjozdy takových překvapení nepřinášely — byly spiše
mezinárodním dostaveníčkem osobních zájmů a turi-
stických prospěehů.
Ale ani to podceňovati nelze. Zvláště u nás
Mnohý kolega řádného mezinárodního sjezdu dosuo
se nezúčastnil a zajímalo by jej seznali život sjezdo
vý, ducha mezinárodního v jeho vědě, rád by sezna
osobně vynikající osobnosti doktriny své — take l
si rád aspoň jednou v životě na nějaký týden poodpo-
činul, do světa se podíval za levnější peníz (dráhy
budou asi zlevněny, hromadné výlety pořádány, vý
stavy, musea otevřena ald., mnoho jich ostatně přea
všecku přízeň mocných v Uhrách neniají) — coz
by tato obvyklá sjezdová lákadla nic neplatila?
Uhry
11
article
Třeha s rimi počílati.
Starostlivý český člověk dodá: A nesmíme ztrá-
ceti kontinuitu národních komitětů! Kdyby na jed-
nem mezinárodním sjezdě Čechové jako národ ne-
vystupovali, příští sjezd nebude o nich věděti, zvlá-
ště bude-. pořádán v Německu. A co to zased
práce, nežli vymůžeme znovu, co se při moskov-
ském sjezdu poda-llo poprvě.
Námitka ta jde do živého. Ale přesvědčila by jen
nezasvčcence. Také na mezinárodním sjezdu pro
školní zdravotnictví v Norimberce byla kontinuita ná-
rodního českého zastoupení přerušena, to vžak ni
nevadilo, abychom měli na příštím, londýnském za-
sloupení národní a abychem se tu uplatnili dle úsul
lu cizího znamenitě. A mimo to — na meziná rodníel
sjezdech všelékařských, jež budou míti Němci v r
kou, neprosadíme své zastoupení žádnými protesty —
lu je všecko marné, tu je možna jen abslinence, která
hoví aspoň národní cli.
Slyším však námilku: Maďali jsou jiný národ
nežli Němci,
Povahou?
Čecho
Němec
Německo
Norimberk
12
article
Nikoli — povahou jsou slejně brutální a násil
nický, rejíharský náred, jako Němci.
Nepekládal bych za žádně národní neštěstí an
za pohromu pro naši vědu, kdyby sjezd pešťský byl
námi a priori icnorován, Uřebas uznávám rád, že pre
budoucnost a pro zaujetí správného stanoviska politi
ckého vůči temuto vyrovnání s Maďary a všem pří
štím nebylo by na škodu, zjednati si příležitost, aby
Maďan (a snad i vláda svou německou většinou) při
znala barvu. Je tu vílaná příležitost — svědeeív
evropské veřejnosti. Naši politikové budou míti i vů
či Němcům snadnou hru — stačí poukázati, jak Ma-
daři rdousí uherské Němce, kteří chiějí svou národr
svébytnost zachovati, jak zacházejí se Sasíky sedmi-
hradskými atd. Nejsme tak bezmocni, jak by nám vě-
který lichošlápek chtěl namluviti.
Vzdyt máme také jistou národní hrdost. Cožse
už zapomenulo, jak celá dosetiletí zacházejí Maďai
s uherskými Čechy, kteří se zovou Slováky? Už se
pomalu zapominá na Černovou, ač ještě mnoho ne-
uplynulo od té řeže. V Čechách prý národní roz-
horlení trvá jen týden. .. S hořící slámou a šumíe
sodovkou jsme srovnávání... Bude tomu i tenta-
kráte tak? Hanbil bych se.
Němec
Maďar
Sasík
Slovák
Černův
Ma
Čechy
13
article
Máme teď příležitost Maďarům opláceti. Naš
žurnalisté, kteří píší do cizích novin, naši vědečti
pracovníci lékařští, kteří jsou stálými spolupracov-
níky cizích odborných časopisů a jsou v přátelsk ých
stycích s předními lékati zahraničnými, nechť již
nyní pracují proti obeslání maďarského kongresu,
poukazujíce na národní sveřepost toho národa, na
neznalost světových jazyků a lidu obecného, na ne-
chuť icho, poradíti cizinci jazykem německým (na
tramvaji, v hostinci, po ulicích, v obchodech), na ne-
jistolu veřejnou (zloděje nádražní, kaposní atd. —
nedávná zpráva, jak byl okraden v Pešli vynikající náš
spisovatel Karel Klostermann). Třeba jen mluviii
pravdu. Máme bohaté styky francouzské publici-
stické i lékařské, máme známé v Italii, máme ještč
vliv na Slovince, halič. Rusy, Chorvaty, Srby, Bulhary
a — last not least — Rusy. Nepodaří-li se zamezit
naprosto účast těchto národností na sjezdu, aspoi
valně jej cbmeziti dovedeme, bude-li každý český in-
teligent konati svoji povinnost.
Maďaři musí seznati, že i česká trpělivost m
své meze. Ukážeme, co zmůžeme.
Maďar
Karel Klostermann
Rus
Chorvat
Srba
Bulhar
Italia
14
article
Naše kroky nemají účelu odvety nebo msty, ný-
brž mají býti pro Maďary poučením, aby ustali od
svého nelidského počínání, ježto škodí jím i sobě
svému obchodu, své váze v evropské veřejnosti, kter
byla jim dosud nakloněna. Hlasy, jako Bjoernsonův
a Tolstého nesmějí zůstati ojedinělé, osamocené, po-
slodní. Všichni znamenití mužové a ženy světa mus
býti pohnuti k reakci, Sienkicwicz právě jako Rodin
d Annunzio stejně jako Lister Třeba práce leta
trvající, neúnavně, drobné i velké — při každé pří-
ležitosti.
Národ, jehož se níkdo nebojí, byť byl seb
schopnější, málo platí. A jako jednotlivoc — dobrák
tak i národ — dobrák dočká se osudu známého dět-
ského veršíku o dobrotě-žebrotě.
Přišií mezinárodní sjezd lékařský v Pešti budiž
první větší přiležitcstí k obraně a výstraze. Nespu-
stíme jej se zřetele a při vhodné příležitosti opět s
k něnu vrátím.
MUDr. Panýrek
Maďar
Tolstý
Rodin
Annunzio
Lister
Panýrek
Pešť
15
article
„Časopis lékařův českých“. Dnešní 11. číslo
přináší tento zajímavý obsah
I. Práce původní: 1. Prof. dr. O. Frankenbergen
(Praha): Příspěvek k diagnostice a therapii chroni-
ckých stenos trachealních. — 2. Prof. dr. O. Srdínk
(Praha): Děti z dvojčat a víceporodů a jich pohlaví
3. Prof. dr. Vl. Slavík (Praha): Podezření vraždy
utlučením. Náhlá smrt z embolie vzduchové vefouk
nutím slivovice do dělchy. (Pokrač.) — 4. Dr. A. St-
rý, sekundář oddělení prof. dra. Janovského: Nejno-
vější způsoby užití tuherkulinu v diagnostice tuber
kulosy. — II. Rozhledy: Přehled důležitých porod
nických a gynaekologických prací za měsíc leden
únor r. 1908. Sestavili doc. dr. A. Ostrčil a dr. L. Pru-
ška, asistenti porodnické kliníky prof. Rubešky
Praze. — III. Z lékařských spolků a sjezdů: Vrati-
slavská dermatologická společnost. Referuje dr
Schwank na Král. Vinohradech. — IV. Spolek českých
lékařův. — V. Zprávy. — VI. Receptář. — VII
Feuilleton: Zkušenosti praktického lékaře. Příspě-
vek k historii chirurgie od dra. Boučka v Poděbra-
dech. -
K číslu přiloženo jest 10. číslo „Věstník u
orgánu lékařské komory pro království české a lékař-
ské komory moravské. Vedle komorních protokolů
zpráv obsahuje pozoruhodný článek dra. Löwen-
bacha: „Jest taxa za úřadní prohlídku lěkáren po
zákonu zrušena?“ Ve článku dokázáno jasně, že ne-
ní. Pro nás je důležité úžasné faktum, jehož musísi
povšimnouti naši poslanci na říšské radě, že mini-
sterstvo vnitra vydává nařízení, která odporují zá-
kenu. To je potom z toho, když v čele nejvyššího
zdravotního úřadu v říši stojí laik! Přednosta mini-
sterstva vnitra, v jehož obor zdravotnictvi spadá,j
desorientován o zdravotnickém zákonodárství a vy-
dává nařizení samozřejmě neplatná, protože proli-
zákonná. Apolujeme na naše poslance
profesor
doktor
vládní
Janovský
Nejno
docent
A Ostrčil
Rubeška
Schwank
Král
Bouček
Löwen
Praha
Poděbro
Vrat
spolek český lékařův
Frankenbergen
Srdínk
16
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sporlovní hry-
Pohár dobročinnosti.
Pohár dobročinnosti vtiskuje svůj táz jarní se
zoně 19 8. Dosavad sehrané zápasy měly vesměs
zajímavý, místy přímo rozčilující průběb, síly zápo
licích mužstev se ukázaly neobyčejně vyrovnanými
takže — nehledíc k heroickému třihodinnému boji
Vršovic a juniorů Slavie, který sám stačí upoulaii
pozornost veškeré sportovní veřejnosti ku poháru —
všechny zápasy rozhodnuty jen těsně. Některé z dneš
ních zápasů rozhodnou už o vyloučení mužstev z
soutěže; odlud všeobecné napjetí. V oddělení B s
utká Novo se staroměstskou Olympil. Obě mužstv
mají dosud po jednom vítězství a jednom zápase.
V Kolíně hraje tamější A. F. K. s Vršovicemi. Kolín.
maje už jednu porážku (od Novoměstského 3 : 2
nasadí vše, aby z dnešního boje vyšel vítězně. —
Břevnov má soupeřem Smíchov 1 B, jenž zatížen po-
rážkou od A. F. K. Kolin, jest v nebezpečenství, že
by mohl býti eliminován. Slavia Juniors mají soupe-
řem S. K. Praha, VII., která byla minulou neděi
zdolána staroměstskou Olympií 4 : 3. — V oddě-
lení C. narazí Novo I B. (vítěz nad smíchovskou
Čechil) na S. K. Bubeneč, jenž rovněž má zabezpe-
čenu svou posici vílězstvím a to nad Unionem 2 : 1.
— Čechie (Smíchov) a Union, oba zápasí o bylí
nebýtí, majíce chance pokaženy porážkou. Vinohrad-
ský Team a Hlubočepy se utkají znovu v Hluhoče-
pích. Minulé neděle Vinohradský v přátelském zápase
opanoval pole nad Hlubačepy 5 : l.
A F K Kolin
Union
Vršovice
Kolín
Břevnov
Smíchov
Praha
Olympie
Bubeneč
Hlubočepy
Hluhoč
Slavia
staroměstský Olympil
tamější A . F . K
1 B
Čechie
Union 2
21
article
= Žádejte prospekt. =
** S. K. Slavla hraje dnes se Sturmem. U
červenobilých hraje dnes v bráně H-jda, jenž se
vůbac bude s Jeníkem střídati na tomto místě. Em
Benda se vrací v mužstvo, nikoli však do backu,
kde hrál naposledy, nýbrž do zálohy, odkudž vypadl
Milda. I útok má změnu; Bělka, jehož špatná hra
v poslední době se vysvětiuje peraněním, bude za-
stoupen Maislem. Slavia má zvítězili nad Slusmem,
který jednak nemá dosud stetečnou první třidu, jed-
nak nemá v této sezoně za sebou lěžkých zápasů,
značným rozdílem branek a ukázati krásnou hru.
U Sturmu chválí rychlost, důraznou obranu, v níž
vyniká pravý back a záložník. — Reserves brají
s něm. Únionem, Juniors v poháru s Praha — Vil.
čtvrté mužstvo dopol. s Vinohradským I. B.
** S. K. »Viktoria« Žižkov sebraje dnes
ve 3 hod. odpol. přátelský zápas s prvním mužstvem
Vinohradskéno S. K. na Maninách.
** S. K. »Viktoria«, Žižkov. Dnes o půl 10
hod. dopol, platební schůze v klub. místnosti.
** A. F. K. Vršovice podstupují dnes dva
těžké zápasy. I.B hrají s týmž mužstvem Olympie
(staroměstské) o 2. hod. na Letné, prvé se vydává
do Kolína, kde mu bude soupeřem v pohárovém zá-
pase famní A. F. K. Kolfn.
Slavel
Sturm
Jeník
em Benda
Mild
Bělka
Maisl
Juniors
S K
Viktoria
A F K Kolfn
Praha
Žižkov
Maniny
Vršovice
Olympie
Letná
Kolín
Slavia
U Sturm
Vinohradskéno S . K
22
article
NÁBYTEK
NÁBYTEK
nejlenší jakosti donoručnje firma
Praha-lI., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1347
** Hockey na zemi jest ze sportů athleti
cky nejvydatnějších. Vyžaduje nejen rychlého běhu.
čímž mohutní svalstvo nohou, nýbrž i mistrných
úderů míče pálkou, což ovšem přispívá k vývoji
svalstva paží a zejména (při správném držení hole
oběma rukama) svalstva upínajícího se na ple-
tenci hrudním. Jak poznalo obecenstvo při ledním
hockeyi, který není než surogatem hockeye po-
zemního, vyžaduje i tato hra kombinačního umění
míře nemenší než kopaná, s níž ovšem má společ-
nou i poutavost. To jsou prostě vypočtené přednosti
hockey, jenž zajisté zasluhuje býti pojat v rámec
našeho sportu, který jím bude obohacen. Zaslu-
hují tudiž plného uznání A. C. Sparta a kar-
línská Čechie, které zahajují práci v tomto
dosud nesprávně přezíraném sportu u nás. Hockey
na zemi sice se u nás hraje už několik lef, avšak
nikoli v úplných jedenáctičlenných mužsívech, nýbrž
v 6—7 — a jak se hodí — slouže spíše za přípravu
k lednímu hockeyi. Tím se llší dnešní ovičební zá-
pas Sparty s Čechií, který bude sehrán o 10. bodin
dopol. na hřišti karlinské Čechie, od dosavadních, že
bude brán mužstvy 11člennými, v nichž teprve vynik
nou všechny vlastnosti krásné, zdravé a poutavé těto
hry. — Poněvadž i Slavie v ofic. zprávě žádá členy
aby se příhlašovali k pěstění hockeye, možno očeká-
kávati definitivní vstup hockeye do našeho sportu.
A C
Praha
štěpánský ulice
Sparta
Čechie
Slavia
23
article
„Herkules“ a „St. Christophe
„Herkules“ a „St. Christophe
jsou nejlepší antidérapanty
Aatonín Piskáček, Videň, Vl 2, Stumpergasse 28k.
Odborník ve správkách ladic a plášte. Přiležitostně
koupené pnoutlatiky stále na skladě. 4781
Automobilism.
** Jedním z nejvíce praktických vy
nálezů v oboru potřeb pro automobily jest nepo-
chybně Stepneyovo reservní kolo, které si pro oči-
vidné přednosti dobylo kvapem přízně ve své ma-
teřské zemi, Anglii a pak Německu i »zemi odnímafelné
obruče« Francii. Stejné úspěchy očekávají vynález
tento i u nás, kamž jej zavádí prozíravý obchodník
p. Rudolf Klein. Stepneyovo kolo, které jest paten-
továno ve všech státech, se hodl ke každému vozu
a nevyžaduje pražádné změny na jeho kolech. K této
znamenité výhodě se druží další. Jednoduchosti svou
jest pomocné kolo Stepneyovo hotovým vejcem Ko-
lumbovým. Stačí přítáhnouti dva šrouby, ovinoutia
utáhnouti kolem dvou loukotí řemeny na kole upev-
něné a věc jest hotova. Netřeba ani odstraniti
prasklou pneumatiku, neboť ta jsouc prázdna nesahá
k zemi, po níž běží Stepneyovo kolo, umístěne
vedle kola s poškozenou pneumatikou. Mluvil
o svízelích, s nimiž spojena správka pneumatiky na
silnici, pokládáme za zbytečno. Jen kdo musel tak
učiniti, nerad vzpomíná a s hrůzou očekává nebod
příští. Správka na silnici nejen olupuje o drahocenný
mnohdy čas, nejen jest plna nepohodlf, nýbrž z pra-
vidla nemůže býti provedena bezpečně a i když uži
jeme reservní duše, jest nebezpečí, že při nepo-
hodlné, kvapné montáži ji poškodíme znovu
utrpíme značnou škodu. Stepneyovo kola jest tudíž
skutečným přítelem automobilistovým: ušetřujíc ho
ztráty času, nepohodlí i zbytečných výdajů.
Herkules
Stanislav
Christoph
Aatonín Piskáček
Videň
Klein
Anglie
Německo
Francie
28
article
LAURIN 2 KLEMEN
LAURIN 2 KLEMEN
akc. spol. tov. auto-
mobilů
MI. Boleslaví.
** Závod do vrchu Zbraslav Jilo
viště (25. března). Zástupce francouzské firmy
Berliet z Lyonu přibyl do Prahy a informoval s
ve výslavní kanceláři zejména podrobně o závadu.
v němž chce startovati na cestovním voze 24—2
k. s. — Okreaní hejtmanství na Smíchově a městský
úřad ve Zbraslavi oznamují vyhláškou, že závod
bude konán a že silnice po čas jeho bude pro
vozbu uzavřena. Vybízejí pěší obecenstvo ka vše-
možné opatrnosti a zejměna poslušnosti dozorčíei
orgánů, strážníků, hasičů a členů klubů. Zejméne
pak žádají obecenstvo v městě Zbraslavi, aby
pečlivě dozíralo na dítky, by nepobíhaly na silnici
a nařizují, aby psi v hodiny závodní byli uvázáni
Konec přihlášek jest 18. t. m. o 8. hod. večer.
Laurin
Boleslav
Zbraslav
Lyon
Praha
Smíchov
Berliet
Klemen
30
article
Jest to Stepnevovo reservní kolo pr
automobily. Hodí se ku každému vozu.
Nasazeno za minutu. Gener. zástupce: Rudoff Kleln.
Praha, Anežský klášter. Od 15. dubna Přikop, 26
** Automobilová sezona evropská
byla zahájena stýdnem v Cannes«; na programu
prvního dne byl závod kilometrový a zkoušk
»pružnosti« motoru a závod do vrchu. V kilometro-
vém závodě byl výsledek
1. Ragusa, 24 k. s., Darracq s 5 osobami, 381/14 vi
2. Vitalis, 50 k. s., Rossel s 5 osobami, 44 vi.
3. Durand, 24 k. s., Bayard-Clement, 5 osob
52 vteř.
4. Heurtard, 25 k. s., Gobron s 5 osobami, 52 vt
5. Scoffier, 15 k. s., Buire s 4 osobami, 53 v.
Vítěz docílil hodinové rychlosti 94 km 240 m.
Zkouška elastičnosti motoru konána na 500 m
v nichž vozy musely jeti od nejmenší až do nej
větší své rychlosti. Zvítězil tu Rouff na Peugeo
o 18 k. s.
V závodu do vrchu s 25 procenty stoupání a pev
ným startem byl první Vitalis (Rossel).
Rossel
Durand
Bayard
Clement
Heurtard
Praha
Cannes
Ragusa
Anežský klášter
Rudoff Kleln
km
33
article
Sachy.
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Zprávy šachové.
Vídeň. V jubilejním mistrovském turnaji budou
hráti: S. Alapin, A. Albin, K. z Bardelebenů, J. Ber-
ger, Oldřich Důras, L. Fleischmann, D. Janowski
P. S. Leonhardt, G. Maročzy, Fr. J. Marshall, J.
Mieses, A. Niemčovič, dr. Jul. Perlis, A. Rubinstein
J. Salve, K. Schlechter, Rud. Spielmann, H. Süchting
R. Swiderski, S. Tartakower a R. Teichmann. — V ar-
šava. V turnaji čtyř obdržel I. cenu Alapin 51/2 vý
hrami II. Salve 5, Plamberg 2, Langleben 1 1/2. Připra
vuje se zde mezinárodní trnai. — Petro hrad
V šachovém klnbu (Něrskij 55) jest v proudu matchový
turnaj, jehož se zúčastní: Evtitejev, Lebeděv. Roma-
novski a z Frejmannů. Každý s každým 4 partie; ceny
55, 30, 20 a 15 rublů. — Štokholm. V II. polo-
letní úlohové soutěži čas. 2Tidskrift för Schack“ obdr-
želi ceny! za 4tažky 1. J. Jespersen, II. Max Feia
a III. W. Pauly; čestná uznání: S. Herland, P. a
Larsen a K. Erlin; za 3tažky: I. K. Erlin, II. M
Fcigl a III. F. Gamage; čestná uznání: C. E. Modin,
Edr. Hällström, E. G. Schultz a W. Panly; za2.
tažky: I. C. G. Gavrilov, II. V. Marin; čestná uznán:
dr. E. Palkoska, G. Dobbs a C. G. Gavrilov. V turnaji
řešitelském: I. II. Fahlander 116 p.. II. A. Mathiassen
1121/2 a III. F. Dedrle 112 p. — Plymouth: Ix
úl. soutěž na 2tažky má násl. výsledek: l. cena W.
Leih, II. A. W. Danicl, III G. Heathcote, IV. K.
Traxler, V. O. Evetzki; čestná uznání: O. Evetzki, J.
H. Haywond, A. Elkhan, J. z Dijk a P. F. Blake.
Úloha čís. 387. (Originál.)
Antonín Zeman v Osikách
J Rašovský
S Alapin
A Albin
Bardeleben
Důras
L Fleischmann
D Janowský
P S Leonhardt
G Maročza
J Marshall
J Mieses
A Niemčovič
doktor
Jula
Perlis
A Rubinstein
K Schlechter
Spielmann
H Süchting R Swiderski
S Tartakower
R Teichmann
Petro
Evtitejev
Lebeděv
J Jespersen
Max Feia
Paul
S Herland
Larsen
K Erlin
I K Erlin
F Gamage
E Modin
Edr
Hällström
E G Schultz
I C
G Gavrilov
E Palkoska
G Dobbs
A Mathiassen
F Dedrle
A W Danicl
K Traxler
V O
Evetzki
Haywond
A Elkhan
Dijk
P F Blake
Zeman
Morava
Vídeň
Francie
Rom
Plymouth
Salve 5
Plamberg 2
Langleben 1
I . II
O . Evetzki
46
article
Revuí
Revuí
s tímto obsahemt
Redakce: K našemu pragramu. — Jan Reichmann;
Claude Debussy. — Národní Listy. Leden 1908.
— Radikální listy. Číslo 1., 2. a 4. — Rozvoj, tý-
denník českožidovský. Leden 1908. Čislo 1.—6.
— České revue: Časopis morayského musea
zemského. Ročník VIII., č. 1. — Časopis musea
král. českého. Ročník LXXXII, čís. 1. — Časopis
pro veřejné zdravotnictví. Ročník X. číslo 1. —
Česká Mysl. Ročník IX, čís. 1. — Česká Osvěta.
Ročník IV., číslo 1. — Česká revue. Ročník I.,č.
— Česká škola. Ročník VII., čís. 9.—10. —
Český časopis historický. Ročník XIV., číslo 1. —
Český svět. — Dalihor. Ročník XXX., č. 14.—15.
Epocha. Ročník XIII, č. 9. — Hudební revue
Ročník I., Č. 1. — Komenský. Ročník XXXVI,č.
21.—22. — Národopisný věstník. Ročník III., č.1.
Naše doba. Ročník XV., číslo 4. — Novina
Ročník I, číslo 1.—2. — Nová kultura. Roč. IxX,
čís. 1. — Paedagogické rozhledy. Ročník XXI.
číslo 4. — Právník. Ročník XXXKVII., čís. 12. —
Právnické rezhledy. Ročník IX., číslo“ 1.—4. —
Příroda. Ročník VI., číslo 4. — P'říroda a škola
Ročník VI., číslo 4. — Revne v neurologii, psychi-
atrii, fysikální a diaetetické therapii. Ročník V.
čís. 1. — Rozhledy. Ročník XVIII, číslo 1.—2
— Samosprávný obzor. Ročník XXX, čís, 1. —
Slovanský přehled. Ročník X. čís. 1. — Skolský
obzor. Číslo 5.—6. — Učitelský přehled. Roč. IV.
čís. 4. — Vynálezy a pokroky. Roč. IV., č. 9.
Reichmann
Claud Debussy
Komenský
muzeum král
Český škola
hudební revue
P ' říroda a škola ročník VI
47
article
Zahrada domácí a školní. — Zdraví lidu. — Roč-
ník L., čís. 1.—2. — Zemědělské zprávy. Č. 1.—3.
— Ženská revuc. Ročník III., čis. 2. — Ženský
svět. Ročník XII., číslo 1.—2. — Cizí revue:
Annales d'hygiene publique 1907. — Annales de
linstitut Pasteur 1907. — Archiv für Hygiene.
Sv. 1. — Blätter für Volksgesundheitspflege 1907.
— Kunstwert 1908. — Zeltschrift fur Hy giene
Redakce vyjednává s předními kapacitami světo-
vými o příspívání. Takovým způsebem nejen že
budou podávány výtahy z předních revní něme-
ckých, anglických a francouzských, ale i z revní
italských, ruských, polských, maďarských, holland-
ských, španělských a portugalských, ano jako
zvláštnost budou excerpovány i revne asijskýcha
jiných národů, a to pomocí mezinárodního jazy ka
„Esperanto“
Znamenitá a veledůležitá revue pro
venkovské učitele, profesory, lékaře,
advokáty a notáře a českou intelli-
genol vůbec-
Přiblášky přijímá
Blätter für Volksgesundheitspflege
Annale d ' hygien publique
Annale jít linstitut Pasteur
Kunstwert