1
masthead
Ročník XXXXVII
2
masthead
V Praze, v neděli 15. března 1908.
Praha
4
masthead
tailal lenogsi něislz sle
odeooet lolzd lrolz ab e
8
article
Na rnuní a odpol. IIsty
přelp lácíi su
v Praze v aáalalslrací
na měsic . . . . . . 9 K. —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí denáskou :, g s
na nři
att. . . . 7 k ok
ve tiřalkách
na měií . . . . . . 2 K 30 h
Pošten:
na mösle
na vtvr li. . . .
sdroli zlslikos
na něek . . .
Bnt st . . . .HI K ek
Praha
Pošten
9
title
Dnašní číslo pro Prahu Je o 18 stranácb.
Praha
10
article
Dějinná vzpomínka.
Dějinná vzpomínka.
Dnes tomu šedesát let, co vzrušena
Praha a s ní všechen národ přeblahou zvěst
z Vídně, že staletý absolutism rakouský vzal
za své a korunovaný český král Ferdinand v
vrátil národům říše své svobodu kon
stituční. Nelze vylíčiti nadšení a dojem
světodějné té události u večer 15 března
1848 na mysl všeho obyvateistva pražského.
Zatím co Vídeň touž dobou vítala nadšeně
vůdce oposice uherské Ludvíka Košuta, já-
sající Praha improvisovala veliký pochodňový
průvod, který za zpěvu a hudby osvětleným
ulicemi ubíral se k arciknížeti Karlu Ferdí-
nandovi na Václavské náměsti, pak k domům
oblíbaných zastanců lidu a posléze k místo
držiteli hraběti Stadionovi, provolávaje cestou
stále slávu králi a svobodě.
V průvodu tom nebyli jen Čechové.
nýbrž i Nčmci. A nazejtří Praha přesvěd-
čivši se, že nebyl to jen krásný sen, slavila
pravý radostný svátek vzkříšení. Družnost,
bratrství pojilo Čechy a Němce, svoboda po-
vznášela, blažila a sbližovala všecky. Mezi
svobodnými muži nemělo býti svárů, stejné
právo mělo svědčiti oběma národům, všeli-
kému nedorozumění mělo býti vyvarováno.
»Aj ty starý, bílý český Ive!« plesn
toho památného dne náš Karel Havlíček
»Povzneseš hrdě hřívu svou a ty naše vonná
lípo slovanská rozložíš svobodně ramena
kmenů svých po veškerých vlastech.
Bratři! Daleka budiž od nás vše
lika pomsta za minulost, daleke
budiž nepřátelství a nenávist za to co
nám dříve (bohužel trpce) ublíženo jest. Mi
nulost padla, nynějšek jest náš a o bu-
doucnost skvělou budiž naše vroucí péče ..
Ferdinand
Košut
Karel Ferdit
Stadion
Čecho
Němec
Aj
Ive
Havlíček
Praha
Vídeň
11
article
Brzy sejde se v Praze valný sněm
zemský, v něm budou svobodně vo-
lení zástupcové stavu městského i sel
ského, i vyjedná se rozumně a povážlivě
všechno čehož vlasti zapotřebí jest.« — Sou
časně s naším Karlem Havličkem pozdravo-
val novou dobu vlastenecký kněz Václav
Štule v »Blahověstn« těmilo nadšenými
slovy:... »Čech, Moravan, Slezan. spojení
jsou opět svazkem syobody úžeji ku staro-
slavné matičce své, jedné vlasti. Slo va
i Němec stali se bratry, učiněni
jsou jedno tělo. Naše stará Praha v krátce
novou silou omládne, vlast i národ náš opět
se zvelebí. Duch svornosti u bratrstva, sta-
tečné jednoty, rozvahy, moudrosti a vytrvalé
lásky vládni mezi námi! Stojíce v tom du-
chu kolem posvátného trůnu krátovského
otce našeho Ferdinanda, novou mocí a slá
vou ozdobíme korunu, kterouž náš Karel
nosfval.« —
Však kratší všeho nadání byly tyto blahé
líbánky svobody a smíru národního. Nemi-
nulo než několik neděl a ze sousedního Ně-
mecka vržena zápalná smolnice sváru a zášti
národní v naší nešťastnou vlast: Němei
v říši, chtíce si založiti veliké, svobodné
sjednocené Německo, chtěli v ně zabrati
i Čechy i Moravu a Slezsko, i zvali nás
k obeslání všeněmeckého parlamentu do
Frankfurtu, dosáhnuvše i na rakouské vláde
toho, aby v zemích našich pro ten cizí ně
mecký parlament vypsala volby poslanců.
Tomu jsme se přirozeně my Čechové s Pa
lackým a Havlíčkem v čele rozhodně opřel
a toto odmítnutí naše stačilo, aby Něme
zdejší šmahem proti nám zanevřeli plamen-
nou nenávistí.
Frankfurtští emisaři, přišedší do Prahy
hrozili nám, že donutí nás mečem ke vstou
Havličk
Václav Štule
Čo
Slezan
Němec
Ferdinand
Karel
Čecho
Havlíček
Praha
Německo
Morava
Slezsko
Frankfurt
Moravan
12
article
pení do ráje všeněmeckého a zfanatisovaní
jimi Čechoněmci po severních zněmčených
místech Čech počali již vlastizrádně brojit
proti jednotě vlasti naší a protestovat proti
majestátnímu listu krále Ferdinanda V. ze
dne 8. dubna 1848, kterýmž národnost česká
uznána za základní a řeči české zaručena
ve všech větvích státní správy a veřejného
vyučování úplná rovnost s řečí německou,
kterýmž dále vráceno sněmu českému staro-
bylé jeho právo »o všech věcech z em
ských raditi se a rozhodovati,
a kterýmž povoleno zřízení nejvyšších
odpovědných úřadů pro království české
v Praze s rozšířeným okresem činnosti. Dne
15. března 1848 byli by snad Němci toto
zákonné navrácení nám autonomie
rovnoprávnosti s námi radostně ví
tali: ale po náhlém tom siroccu velkoněme-
ckého hnutí, zvednuvším se od Mohanua
zaburácením do vlasti naší, byla všechna
blahá jař vlastenecké bratrské shody Němců
zdejších s národem naším rázem spálena
to pro celá pokolení ! ..
Čechoněmec
Němec
Čechy
úřad pro království český v Praga
13
article
Ještě kmitla slabá naděje v obrat k lep
šímu po pádu velkoněmecké říjnové revoluce
vídeňské na říšském sněmu v Kroměříži. Nez
jako nás úskočně a násilně přepadla reakce
granátníky Windischgrätzovými v dnech svato-
dušních r. 1848, aby zmařila zaslíbený nám
majestátem Ferdinandovým český ústavo
dárný sněm a odpovědné mu nej
vyšší úřady zemské, — rovně tak
o rok později v březnu r. 1849 po vítězství
nad Maďary náhle a násilně zakroutila krk
ústavodárnému sněmu rakouskému v Kromě
říži a jeho přijatelné osnově ústavní
o kterouž se byli po dlouhých zápasech Slo-
vané i Němci dohodli. 10 května 1849 již
prohlášen nad Prahou stav výminečný, který
byl ouverturou ke hroznému 10letému Ba-
chovu absolutismu, sevřevšímu národ náš
v pouta nejtužší němčící libovlády policejní.
nedovolující nám vydávati ani jediných če-
ských novin, a dusící olověnou tíhou mstivé
persekuce všechen život národa našeho přímo
k zalknutí. —
Windischgrätzův
Ferdinandová
Maďar
Němec
Kroměříž
Praha
14
article
Konečně poražen tento národomorny
systém u Solferina, říjnovým díplomem roku
1860 vyzářila národům rakouským opět zoře
života ústavního — avšak pohříchu blahý
jas líbánků prvního jara národův
prvních líbanků svobody, prvních chvii
bratrství vlasteneckého mezi námi a sousedy
našimi německými již se nenavrátil,
Provedení obnovené ůstavy s vě
řenoť starému frankfurtistov
ryt. Ant Schmerlingovi, který křivý m
volebními řády hleděl současne
ublížit nám Čechům a Slovanům vůbec
jako svobodě pospolité, dbaje toliko svou
únorovou oktrojírkou o utvrzení německe
centralisace byrokratické nad
námi prostředkem privilejemi opatřenýcl
Němců a velkostatkárů.
Každé nadpráví pak porušuje a kaz
povahu privilegovaných kast i národův
Němci zdejší stali se nejsobečtějšími požiteč
níky a nejhouževnatějšími držiteli těchto
svých výsad a nadpráví vůči národu našemu,
domáhajícímu se stále jako r. 1848 jen rov-
ného práva a stejné s nimi svobody v ne-
dílné vlasti své; zvláště pak od bítvy kralo-
hradecké a po zavedení dualismu nebylo
s nimi naprosto řeči více. Ke zdi nás chtěli
přitlačit svým Beustem, svým Herbstem
Giskrou, v kobkách žalářů hleděli nás zlomit
jako dnes hegemoni maďarští hledí zlomi
Slováky. A což teprv, když za dějinně kri-
tické chvíle války německo francouzské ko-
runa chtěla se s námi vyrovnat. Jak se tu
spikli s Andrassem a jak volali Berlín na
pomoc proti vyrovnací akci šlecbetného
Hohenwarta.
Schmerling
Čecho
Němec
zdejší
Herbst Giskra
Slovák
Andrass
Berlín
Slovan
15
article
Také se jim podařilo ji zmařit a odtud
nové týrání a pronásledování nás až do těch
dragonád a chabrusu a bezprávného poru-
šení základního diplomem říjnovým sněmům
neodvolatelně zaručeného práva k obesílání
rady říšské svými sněmovními delegáty. —
Šest let na to Staročeší se šlechtou histori-
ckou vzdali se dalšího státoprávního bojea
k výzvě koruny překročili prah parlamentu
vídeňského, aby na půdě ústavní národu na-
šemu vydobývali aspoň těch práv národ
ních, které mu již majestátním listem z8
dubna 1848 byly potvrzeny a státním zá
kladním zákonem z r. 1867 znovu zaručeny
Než jakých zkušeností za dlouholetého věr
ného sloužení vládě až do sebeoběti nabyli
staročeští zástupci naši se stranou zdejšího
Němectva?
Právě Němci z Čech osvědčili se nej-
tvrdšími odpůrci každékoli snahy naší ná
rodní a pouhé nevinné Stremayrovo a Pra
žákovo nařízení jim stačilo, aby nezřízenou
agitací roznítili německý lid k touze po
rozdvojení Čech.
Sedmiletým oposičním úsilím dohnali
Taaffa k punktacím; když pak naše strana
je zmařila, tu odemstili se obstrukcí neslý-
chanou na říšské radě i na národu našem
tak, že autorita státní odvolala i Badenova
i Gautschova nařízení jazyková, rovnému
právu našemu svědčící. Vše to jim však ne-
stačí: usilují dnes o zrušení i těch jazyko-
vých nařizení Stremayrových pro zněmčené
kraje Čech, aby mohli z těchto nadobro vy
hostiti příslušníky národa našeho.
Toho se dožil národ náš od německých
krajanů svých ve vlasti rodné 60 let po
krásné první zoři svobody národů. S takým
pocity jest nám dnes vzpomínati na krásný
historický 15. březen roku 1848 . ..
Němec
Taaff
Badenův
Gautschův
Stremayrový
Čechy
16
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 14. března. (Ještě o důstoj
nických platech.) Vídeňský »Zeit« mi
zprávu, že arcikníže následník František Ferdi
nand povolal k sobě nedávno hraběte Latoura
a měl s ním delší rozhovor. Arciknížete zajímí
prý velice olázka důstojnických plalů a prot
povolal k sobě známého navrhovatele z delegací
aby jej informoval o stavu věcí.
Téže otázky dotknui še ministr dr. Ges
mann ve schůzi křesťansko-soeiálních voličů
ve vídeňském Leopoldově. Příšti ministr veřj
ných praci má za veliký a nepopíratelný pokrok
že se poprvé podařilo dociliti v delegai jedno
myslného projevu ve prospěch jednoty armády. p
další řečí ministrově, týkajíeí se různých hospodář
ských otázek, schůze přijala resoluci, která žádá
aby se bezohledně potírala maďarská politik
neodvislosti, jejíž úspěch by vedl k rozštěpen
monarchie ve dva bezvýznamně malé státečky
1 z Uher ozývá se nový ohlas řeči v r
kouské delegaci. Vznikl opět na chodbách sně-
movní budovy. Hrabě Andrássy, odpovídaje
na různé poznámky členů strany neodvislost
o rakouské snaze, zvýšiti důstojnické platy.
pravil: »Octli jsme se taktickou neobratnostl
v choulostivé situsci. Chybili jsme, že jsme
z této věci učinili národní otázku, míst
abychom ji pojímali za věc čistě finanční. Ná-
sledek je ten, že máme nyní proti sobě všechny
směrodatné činitele, počítaje k nim korunu i ar
mádu.« V dalším rozhovoru ministr vnitra dodal
»Bylo by nejlépe a nejsnáze bychom se dostal
ze slepé uličky, v níž jsme se oelli, kdyby
strana neodvislosti nopřekážela přivržencům vy
Ferdi
Latoura
Ges
Andrássy
Praha
Leopoldov
Uhry
17
article
rovnání z roku 1867, majícím v delegaci věl
šinu, aby povolili zvýšení důstojnických platů.e
V Praze, 14. března. (Výsledek zem
ských voleb v Goricku.) Po posledních
dvou užších volbách ve venkovských okresle
slovinských, jež vypadly ve prospěch slovin-
ských klerikálů, jeví se výsledek letošních vše-
obeených zemských voleb v Goricku takto
Sněm bude miti 30 členů a sice 29 poslanců
jednoho virilistu (areibiskupa). Z poslanců je
15 Vlnchů (9 liberálů, 6 klerikálů), 14 Slovineů
(též 9 liberálů, 5 klerikálů). Poněvadž virilista
je též Slovinec, mají obě národnosti stejný po
čet hlasů, jako bylo ve starém sněmě. Mezi
zvolenými slovinskými liberály je též dr. Fran-
ko, jenž má dva mandáty: za velkostatky a z
všeobečnou kurii. Mandátu za velkostaíky s
asi vzdá, poněvadž v télo skupině bude jistě
zase zvolen slovinský pokrokovec.a
Z Terstu, 13. března. (Vládní osno v
volebního řádu pro Terst.) Terstské-
mu sněmu, jenž se sejde v ponděli dne 10
t. m., předložen bude vládní návrh na změnu
volebního řádu a jako náhrada za přijatou sně
mem, ale vládou zamítnutou volební reformu
Nový sněm má míti dle vládní osnovy 83 členy
Město Terst má míti 68 poslanců (pravděpodob
ně vlašských), slovinské okoli 15 poslaneů
Město Terst má voliti ve člyřech sborech, každí
po 17 poslancícb. Prvé tři sbory jsou vázány
určilým censem, čtvrlý má býti všeobecný
Okoli má voliti ve dvou sborech, z nichž prvý
vázaný censem, má míti 9 poslanců, druhý
všeobecný, 6 poslanců. Vládní návrh olsa
buje mimo to i volební povinno st.
Fran
Praha
Terst
Vlnch
18
article
Ze Záhřeba, 12. března. (Shoda c hor
vatsko-sbská.) Frankovi přívrženci v čiste
straně práva neustávají sice štváti Chorvaly
proti Srbům, jichž oxistenci v Chorvalsku vo
boc popírají, ale štranice ty nemohou již zkali
dohodu mezi zástupci obou větví téhož srbsko
chorvatského národa, pevně zakořeněnou v ko
alici. Ukázalo se to opětně při přátelském večín
ku, jenž byl včera pořádán na uvítanou nově zvo
lených koaličných poslanců. Na večírku promlu
veno mnoho řečí; mluvil mimo jiné za Srby
dr. Dušan Popovič, jenž blalopřál hlavnímu
městu i ehorvatskému národu k debylému voleb
nimu vítězství. Přecházeje pak k olázce srbské
pravil: Tislekrát voláno — nen! Srbů! A hl-
jsme tu, abychom spolu s vámi hájili otcovsk
hroudy. Jsme tu vždy, kdykoli je Gřeba hájit
této vlasti, Chorvalska. Budoucnost Srbů i Chor
vatů spočívá v jieh svorném pestupst. Kdyb:
Chorvaisko zašlo, i my Srbové zahyneme, A
je šlastne Chorratsko, neboť ono právě je vy
dáno největším bouřím na Balkáně. Slova Po
povičuva přijatn ovšem s bouřlivou pochvalou.
Z Pešti, 13, března. (Pronásledo-
vání nomaďarských národností.)
Není dne, aby se maďarská spravedlnost ne
osvědčila na některé nemaďarské národnost
v Uhrách. Dnes došla zpráva z Prešova,ž
tamější uniátský biskup Vályi v pastýřském lista
zakazuje duchovenstvu i věřícím čísti Hodžův
„Slor. Týžden.“ V Kluži pak zakázala tamějš
školní komise uživati v rumunských ško
lách Goldisových učebnie zeměpisu a dějepisu
pončvadž se prý v nich mluví o Rumunsku
Rumunech více než o Maďarech.
Franco
Srba
doktor
Popovič
Hodžův
Slor
Goldisový
Rumun
Maďar
Záhřeb
Balkán
Pešť
Uhry
Prešov
Kluž
Rumunsko
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14 března.
Kterak finský senát kupoval zbraně k ozbrojen
finského obyvatelstva.
Starofinský list »Uusi Suometar« v č. 5
ze dne 5. března uveřejnil zprávu ze soudn
sině, která vrhá příkré světlo na úřadní krah
finské a na loyalnost jejich poměrn k Rusku
K zodpovědnosti byli pohnáni jistý domo
ník a kovář za to, že ur sebe přechovávali zbraní
Praha
Rusko
Rus Suometar
21
article
pro finský revoluční spolek »Voima« (Sila) a pro
»červenou gardu«. Obžalobcem byl státní zá-
stupce K. Suomalainen. Obžalovaní zapírali,
a svědkové dokázali jim vinu. . Obžalovaní ko-
nečně připustili, že zbraně u sebe měli, ale tvrdili,
že nevěděli, či jsou. Byl vyslechnut další svědek,
právce helsingforské policie, Karel Kovalev, jenž
vypověděl, že v letě 1906 koupil v jistém ob-
chodě helsingforském pro »ochrannou gardue
v Esbo 20 karabin a slíbil účet za ně zaplatit
v tom připadě, kdyby finský erár odepřel
vydání za ně vzíti na sebe. Dalším průběhem
líčení vyšlo na jevo, že finský senát dne
30. dubna 1907 vydal sumu 30.463 finských mk
za koupené pušky a náboje do nich pro »ochran.
nou gardu« v kraji helsingťorském, esboském
a sibboském.
Přelíčení bylo odručeno, ale na jeho kone
nezáleží, nýbrž na tom, že během jeho bylo zji
štěno, že finský senát na útraty zemnské kasy
kupoval zbraně pro tak zv. »pchrannou gardu«,
jejíž organisace nebyla dovolena a tím méně jej
ozbrojení. Nutno tedy na »oehrannou gardu« po-
hlížeti tak, jako na »červenou gardu« a revoluční
spolek » Voimae.
K Suomalainen
Kovalev
22
article
Finský senát dal tedy na ozbrojení »ochranné
gardy« ve třech krajích na 35 000 mk. Jakou
sumu dal na tajné ozbrojení celé země?
K odpovědi na tuto otázku vede kniha »Ná-
rodní stávky ve Finsku«, vydaná v Helsingforse.
Tam se praví, že strana »činného národního o-
boje« obdržela v letech právě minulých mnoho
zbraní z eiziny: do Helsingforsu byly při
vezeny tři vagony mauserovek, nfa stanicí Vilpula
byl zůstaven vagon s 460 puškami a s množ-
stvím ravolverů k disposici vehtele národní gardy
plukovníka Gordia, jejž generá'gasbernátor Gerard.
nedávno sesazený, potom jmenoval gubernátorem
v Tavastii.
Z uvedeného následuje, že Ru-ům nelze za-
zlivati, chovají-li dosud k Finsku nedůvěru. Fin-
sko se sice ulišilo, ale obyvatelstvo jeho jes
ozbrojeno zbraněm, které každý chová v tajnost
a tajemstvím jest proRusko i ozbrojená organi-
ace Finů. Vědí o ní pouze, že jest.o
on
Vilpula
Gerard
Fin
Fina
Finsko
Helsingfors
Gordia
23
article
Střídmost finských socialistů.
v Soeiálně demokratická frakce finského sně-
mu vyloučila ze svého středu poslance Nanra-
lšinena pro nestřídmost. Naaralninen svalil. se
opilý ma ulici, policie ho sebrala a dopravila na
komisariát. Ve straně učiněn návrh, aby by!
vyloučen pro obžerství. Členové se při prvém
přotřesu návrhu rozcházeli. Jední dokazovali,
že e Naaralšinen dopustíl skutku, pro který
musí býti vyloučen nejen ze strany, nýbrž i ze
sněmu. Druzí hájili, že soud o podržení man-
dátu náleží voličům, a strana že nemůže jíti
dál, než vinníka vyloučiti ze svého středu. To
pak hlasováním provedeno.
Jak známo, sociálně-demokratická strana ve
Finsku minulý podzim učinila na sněmu návrhi
zákona, aby na celém území Finska bylo zaká-
záno lih vyrábět, lihové nápoje prodávat a pí.
Návrli byl hájen tak výmluvně a horlivě, že
získal pro sebe většinu. Ak když byl přija
mnozí, kdo proň hlasovali, litovali, že se dali
svěsti.
Vilém II. a válečná moc ilalská
K listu, který psal Vilém II admirálu
Tweedmouthovi v příčině omezení anglického
válečného loďstva, sděluje turinský lis! »Mo-
mento«, že svého času psal Vilém podobný
list i italskému králi Humbertovi I., ve kterém
se přimlouval nejen za zmírnění lodního váleč-
ného zbrojení italského, ale i za to, aby Itali
v tomto směru působila i na Angtii. Zda Hum-
bert I. skutečně u Anglie se o splnění přání
německého císaře přičrňoval, se nevt, ale jist
Nanr
Návrli
Vilém
Humbert I
Finsko
Ak
Huma
Anglie
demokratický strana
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 14. března
B—. (Kronika.) Národní divadlos
chystá do Vídně. V divadle »na Vídeňce« po
řádají z jara »jubilejní cyklus«. Činohry růz
nýchi národů říše mají se tu vystřídat pestrým.
rejem. Za českou stranu přijala pozvánku naše
první seéna.
Tentokrát uvítána zpráva na všech stranách
velmi klidně. Ani v divadle ani mimo divadlo
nikoho nevyrušila z rovnováhy. Nebude to are
první výprava, kterou soubor ze Zlatého domu pod-
nikne. Před patnácti lety bylo jinak! Tenkrát
chystáno se k zápasu na Výstavě divadelní
dunajském veleměstě a rozčilení bylo veliké!
Myslenka byla tehdy nová, neslýchaná
Podnik zdál se hrozně odvážným, mysli rozru-
šovála představa možně katastrofy. Všecko ve-
řejné i soukromě mlnění, všecka nálada poměrů
zvedala se tehdy proti výpravě Bylo třeba od-
vahu teprve vydupávat, teprv podnikat bojovnou
výpravu na prospěch výpravy, sváděť celé před-
chozi bitvy k vůli bitvě, která měla následo-
vat! Ještě se kouří od prstů, vzpomináte-li jaké
patálie tenkrát sváděny po nivách vlastene-
ských! Tenkrát, kdyby bylo selhalo na umě-
leckém závodišti v Pratru, zle by se bylo da-
řílo směleům, kteří přes odpor všeobecný ku pod-
niku nsbádali. Vzkypělá spravedlivým hněvem
byla by si veřejnost tehdy jistě vyžádala své
oběti. Dvě hlavičky dojista byly by se tehdy
skutálely se špalku jako nevyhnutná žertva na
usmítenou rozkvašených myslí
Bohudiky, na katastrofu nedošlo! Naopak,
výprava skončila známým skvělým vítězst eím.
A jak už bývá, nikdo už dále nevzpomenul ne-
snází a zápasů, které předeházely. A všem se jen
zdálo, že mají také svůj zasloužený podíl na
triumfu. A kdo prve nejzuřivěji agitovali prot
Vídeňka
Myslenka
Praha
Vídeň
Pratr
národní divadlos
25
article
podniku, byli pak docela teď přesvědčeni, že vlastne
od začátku byli nejen přáteli, ale i vydatnými po
máhači myšlenky! A konečně — co dobře
skončilo není-liž dobré? — měli snad všichn
pravdu
A výpravy všeho druhu, rozumí se, přišly
na to hned zuřivě do módy. Rojilo se jich o
té doby na všech stranách. A letošní jarní ne
bude už leda pouhým článkem v dlouhém ře-
těze! Nemůže už ani vzbudit tak mocného
pohnutí myslí.
Klidně bude veřejnost naše doprovázeti
duchu činohru z Tylova náměstí přes Dolanský
most a dále si pro výpravu neláme hlavu. A jestl
trochu přec, tedy leda otázkou:
— A co pak tam naši Vídeňákům zahrají
Pořad českého týdne v pohostinském cyklu
není snad ještě pevně ustanoven. Jen nápověd
se kmitly, zatím dost povšechné. Prý dvojího
rázu produkce. Napřed něco z českého venkov
ského života a potom něco parádního světového
snad Shakespeare, Ibsen! První k vůli heslu ju
bilejního programu: »hry v národním kroji le
Druhá, k vůli světu a lidským řečeml
— Nemyslete si! Nejsme jen takoví všeli-
jací barbaři] Nehrajeme jenom kusy v kožen
kách a kvítkovaných förtuších! Vsak víme také
co je Shakespeare! A čemu se říká ibsenism
Počkejte, ublídáte!...
Jak vidět, o program žádná nouze. A zeela
dobrý program! Každý program, konečně, m
do sebe něco dobrého ! Nebylo by za těžko, se
stavit řadu programů ! l
Však, v našem připadě, co myslíte: který
program byl by ze všech nejlepší? Ne-li ten.
který by nejvíce byl nesen — sebovědomlm
A možno-li, aby to byl jiný program, než
výhradně — český?
— Snad si nemyslíte, že jsou ve Vídni to
lik žádostiví poznat české původní hry? Avl
Shakespeare
Ibsen
Tylův náměstí
Vídeň
26
article
deňské obecenstvo snad už se nemůže ani do
čkat, aby uvidělo kusy, kterým nebude roz
umět? A vídeňská kritika teprv ! Ta se budo
těšit na požitek ! . . . Ne-li ?
Docela správné! Vídeňskému obecenstvu
zajisté ani nenapadne, jakkoli se vyrušovat
z denního pořádku k vůli české »stagioně« divadl
na Vídeňce. A vídeňská kritika teprv nenajde
příčiny vybočovat nějak z obvyklé svě reservy !.
— A právě proto! Není-lí prozřetelno
daném případě zachovat jistou zdrželivost ? Ne
žádá-li kurtoasie a konečně i pouhá obehodní vy
počítavost, vyjít okolnostem poněkud vstříc
sestavit obratně program? Cizé společnosti
přijdou-li k nám do Prahy, vždycky tak jed
nají ..
Zajisté, kdyby šlo o všpravu obchodní,o
společnost soukromou, byly by ty zřelele velmi
na místě! Prozřetelnost, vypočítavosl, kurtoasi
nemohou nikdy škodit! A cizí společno ti, které
u nás v Praze zastavují, vědí vždycky, co chtějí
Jdou se zamluvit obecenstvu, byly proto po-
zvány, aby se zamluvily ! Také se ví, jak se
obecenstvo na podobnou návštěvu z velkého
světa vždy těší
— Také naši byli do Vidně pozváni ! .
Zajisté! Však »naši« nejsou předně spo-
lečnost soukromá, ani se nevydávají na cestu
pro spekulaci obchodní a konečně nebyli pozváni
vídeňským ředitelstvem proto, aby ředitelstvo vy-
hovělo nějakému přání — svého obecenstva.
— Kýho dasa! A proč pak tedy byl
vlastně pozváni ? ..
Věru nikdy neškodí, uvědomit sobě danou
situaci! Residence na Dunaji je milionové
město. Velké město má své radosti a starosti
Je množství divadel, konkurence velká, ředitelé
nemají na růžích ustláno. Jsou vděčni každé
naději, která vzkvitne, za každou přiležitost
jaká se nenaskylne. Přišel jubilejní rok a vy
skytl se nápad »jubilejního cyšlue ! A usfaraný
ředitel byl ovšem velni povdečen nánadu ..
Vídeňka
Praha
Dunaj
27
article
— Nu a nemá snad ředitel svým nápadem
namířeno — na obecenstvo?
— Arciž. má namířeno! Jenže nikoli na
své obvyklé, na průměrné vídeňské divadelní
nýbrž na zcela jiné — obecenstvo!
A tu je broť sítuace
Činohra Národního divadla není soukromý
podnik. Nevypravuje se do Vídně, aby si tau
získávala přízeň tsmějšího obvyklého obecenstva
Přijala pozvání soukromého ředitele, o klerém
vi, že v daněm případě počítá na mimořádně
to jest na vídeňské české obecenstvo! Návštěva
národního ústavu platí především české. Vídni
má úkol po výtce národně representačnl
netřeba-li tomu úkolu především zjednati výraž
Osm pohostinských večerů nenl mnoho.
některý bude snad třeba opakovat, snad všecky
Tedy vlastně čtyři nebo pět her! A přijet s pět
kusy »národně representovat« a ty ani aby ne
byly — české? Smí-li národní ústav produke
národní tváři ve tvář ciziny vystavit takové —
vysvědčení chudoby? Heslo o kusech v »ná-
rodním kroji« netřeba brát tuze do slova! Zn
tak příliš operetně, dokonce baletně! Nemožno
přec přijali podmínku, aby naši směli do cyklu
jenom s kusem z vesnice domažlické, hanácké
nebo slovácké? Jiných »národních krojů « už
nemáme. Kdyby šlo o kroje, stačilo by poslat
do Vídně vitrinu z Národopisného musea. Slov
je spiš symbolické, »národní kroj«, rozuměj ná-
rodní život! Ať už kabát selský nebo městský.
dnešní nebo historický, hlavní věc, aby hra
byla česká . . . A budou-li dvě z venkovského
života, jedna z městského ovzduší současna, pak
jedna historická, dá to už pěkný representační
čtyřstup. A chcete-li k závěrku ještě ruský kus,
protože Rusové nebudou v cyklu a možnos
zablýsknout pěknou technikou (Čechov: »Tr
sestry«), proč pak ne? Ntjak si nezadáme.A
některý kus možno opakovat!
Rus
Čechov
Vídeň
národní divadlo
národní ústav produke národní tvář
národopisný muzeum
28
article
Divadlo na Vídeňce pojme na dva tislce
ddiváků. Organisace našeho živlu na Dunají nen
dosud na svém vrcholi, ale tolik čipernosti tam
lnes už bude, aby každý večer českého týdne
průměrně mě! »dobrý dům«. Bude to jakási ob-
těžkací zkouška pro naši vídeňskou budoucnost.
Také v »největším českém městě« rádi bychom
viděli co možná brzo už svou stálou českou
scénu! Bude tu jakási přehlídka sil! Chvíle je
právě nejvhodnější!
Co neobsadí krajané, zbude místa pro do-
mácí milovníky, zvědavce a rozmilé snoby, kleří
nikde nechtěji scházet. Najde se jich nějaké
procento v každém velkoměstském oberenstvu.
Přijdou se podivat také na českou činohru a nic
jim nebu le vadit, nebudou-li slova rozumět. Čím
méně míst pro ně zbude a čím dráže je budou
musit platit, uím milejší jim bude zábava. A do-
vědí-li se u kasy, že je už vyprodáno, bude
vískt tím většl.
— A právě proto snad by konalo dobrou
službu něco známého »avětového« ! Obecenstvo
spíše se přiláká ?
Naopak! Dalek má zůstat dojem, jakoby
naši chtěli svému úspěchu jakkoli po straně nad-
bíhat a lákat! V tom směru třeba na odiv postavit
plné sebevědomí! Žádné spekulace ! Jdeme se
představit! Zde jsme ! Sebe představujeme a co
je našeho! Koho zajímá náš život, naše práce,
naše umění, ať se přijde podívat! Koho neza-
jímá, ať zůstane doma ! Spoleháme na sebe, na
svoje, na nie druhého ! .
Jen vitězství dobyté tak přímo a bez
ústupků má plnou cenu a váhu. A o to ko-
nečné běži; náš živol, život celku národ-
ního má získat každým krokem, který kdo
z nás podnikne. Ať divadlo nebo jiný přislušník l
Ovšem první podminkou všech vítězství vždy
zůstává, aby všestranně a pevně bylo — při-
praveno.
Dalek
Vídeňka
dobrá dům