ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 51cff680-7596-11dc-84c7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 47, org 12, person 67, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII
2 masthead
V Praze, v neděli 15. března 1908.
Praha
3 masthead
zántobog ole
4 masthead
tailal lenogsi něislz sle odeooet lolzd lrolz ab e
5 masthead
dob š1 ho
6 masthead
Číslo 74.
7 masthead
zn ete
8 article
Na rnuní a odpol. IIsty přelp lácíi su v Praze v aáalalslrací na měsic . . . . . . 9 K. — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí denáskou :, g s na nři att. . . . 7 k ok ve tiřalkách na měií . . . . . . 2 K 30 h Pošten: na mösle na vtvr li. . . . sdroli zlslikos na něek . . . Bnt st . . . .HI K ek
Praha Pošten
9 title
Dnašní číslo pro Prahu Je o 18 stranácb.
Praha
10 article Dějinná vzpomínka.
Dějinná vzpomínka. Dnes tomu šedesát let, co vzrušena Praha a s ní všechen národ přeblahou zvěst z Vídně, že staletý absolutism rakouský vzal za své a korunovaný český král Ferdinand v vrátil národům říše své svobodu kon stituční. Nelze vylíčiti nadšení a dojem světodějné té události u večer 15 března 1848 na mysl všeho obyvateistva pražského. Zatím co Vídeň touž dobou vítala nadšeně vůdce oposice uherské Ludvíka Košuta, já- sající Praha improvisovala veliký pochodňový průvod, který za zpěvu a hudby osvětleným ulicemi ubíral se k arciknížeti Karlu Ferdí- nandovi na Václavské náměsti, pak k domům oblíbaných zastanců lidu a posléze k místo držiteli hraběti Stadionovi, provolávaje cestou stále slávu králi a svobodě. V průvodu tom nebyli jen Čechové. nýbrž i Nčmci. A nazejtří Praha přesvěd- čivši se, že nebyl to jen krásný sen, slavila pravý radostný svátek vzkříšení. Družnost, bratrství pojilo Čechy a Němce, svoboda po- vznášela, blažila a sbližovala všecky. Mezi svobodnými muži nemělo býti svárů, stejné právo mělo svědčiti oběma národům, všeli- kému nedorozumění mělo býti vyvarováno. »Aj ty starý, bílý český Ive!« plesn toho památného dne náš Karel Havlíček »Povzneseš hrdě hřívu svou a ty naše vonná lípo slovanská rozložíš svobodně ramena kmenů svých po veškerých vlastech. Bratři! Daleka budiž od nás vše lika pomsta za minulost, daleke budiž nepřátelství a nenávist za to co nám dříve (bohužel trpce) ublíženo jest. Mi nulost padla, nynějšek jest náš a o bu- doucnost skvělou budiž naše vroucí péče ..
Ferdinand Košut Karel Ferdit Stadion Čecho Němec Aj Ive Havlíček Praha Vídeň
11 article
Brzy sejde se v Praze valný sněm zemský, v něm budou svobodně vo- lení zástupcové stavu městského i sel ského, i vyjedná se rozumně a povážlivě všechno čehož vlasti zapotřebí jest.« — Sou časně s naším Karlem Havličkem pozdravo- val novou dobu vlastenecký kněz Václav Štule v »Blahověstn« těmilo nadšenými slovy:... »Čech, Moravan, Slezan. spojení jsou opět svazkem syobody úžeji ku staro- slavné matičce své, jedné vlasti. Slo va i Němec stali se bratry, učiněni jsou jedno tělo. Naše stará Praha v krátce novou silou omládne, vlast i národ náš opět se zvelebí. Duch svornosti u bratrstva, sta- tečné jednoty, rozvahy, moudrosti a vytrvalé lásky vládni mezi námi! Stojíce v tom du- chu kolem posvátného trůnu krátovského otce našeho Ferdinanda, novou mocí a slá vou ozdobíme korunu, kterouž náš Karel nosfval.« — Však kratší všeho nadání byly tyto blahé líbánky svobody a smíru národního. Nemi- nulo než několik neděl a ze sousedního Ně- mecka vržena zápalná smolnice sváru a zášti národní v naší nešťastnou vlast: Němei v říši, chtíce si založiti veliké, svobodné sjednocené Německo, chtěli v ně zabrati i Čechy i Moravu a Slezsko, i zvali nás k obeslání všeněmeckého parlamentu do Frankfurtu, dosáhnuvše i na rakouské vláde toho, aby v zemích našich pro ten cizí ně mecký parlament vypsala volby poslanců. Tomu jsme se přirozeně my Čechové s Pa lackým a Havlíčkem v čele rozhodně opřel a toto odmítnutí naše stačilo, aby Něme zdejší šmahem proti nám zanevřeli plamen- nou nenávistí. Frankfurtští emisaři, přišedší do Prahy hrozili nám, že donutí nás mečem ke vstou
Havličk Václav Štule Čo Slezan Němec Ferdinand Karel Čecho Havlíček Praha Německo Morava Slezsko Frankfurt Moravan
12 article
pení do ráje všeněmeckého a zfanatisovaní jimi Čechoněmci po severních zněmčených místech Čech počali již vlastizrádně brojit proti jednotě vlasti naší a protestovat proti majestátnímu listu krále Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848, kterýmž národnost česká uznána za základní a řeči české zaručena ve všech větvích státní správy a veřejného vyučování úplná rovnost s řečí německou, kterýmž dále vráceno sněmu českému staro- bylé jeho právo »o všech věcech z em ských raditi se a rozhodovati, a kterýmž povoleno zřízení nejvyšších odpovědných úřadů pro království české v Praze s rozšířeným okresem činnosti. Dne 15. března 1848 byli by snad Němci toto zákonné navrácení nám autonomie rovnoprávnosti s námi radostně ví tali: ale po náhlém tom siroccu velkoněme- ckého hnutí, zvednuvším se od Mohanua zaburácením do vlasti naší, byla všechna blahá jař vlastenecké bratrské shody Němců zdejších s národem naším rázem spálena to pro celá pokolení ! ..
Čechoněmec Němec Čechy úřad pro království český v Praga
13 article
Ještě kmitla slabá naděje v obrat k lep šímu po pádu velkoněmecké říjnové revoluce vídeňské na říšském sněmu v Kroměříži. Nez jako nás úskočně a násilně přepadla reakce granátníky Windischgrätzovými v dnech svato- dušních r. 1848, aby zmařila zaslíbený nám majestátem Ferdinandovým český ústavo dárný sněm a odpovědné mu nej vyšší úřady zemské, — rovně tak o rok později v březnu r. 1849 po vítězství nad Maďary náhle a násilně zakroutila krk ústavodárnému sněmu rakouskému v Kromě říži a jeho přijatelné osnově ústavní o kterouž se byli po dlouhých zápasech Slo- vané i Němci dohodli. 10 května 1849 již prohlášen nad Prahou stav výminečný, který byl ouverturou ke hroznému 10letému Ba- chovu absolutismu, sevřevšímu národ náš v pouta nejtužší němčící libovlády policejní. nedovolující nám vydávati ani jediných če- ských novin, a dusící olověnou tíhou mstivé persekuce všechen život národa našeho přímo k zalknutí. —
Windischgrätzův Ferdinandová Maďar Němec Kroměříž Praha
14 article
Konečně poražen tento národomorny systém u Solferina, říjnovým díplomem roku 1860 vyzářila národům rakouským opět zoře života ústavního — avšak pohříchu blahý jas líbánků prvního jara národův prvních líbanků svobody, prvních chvii bratrství vlasteneckého mezi námi a sousedy našimi německými již se nenavrátil, Provedení obnovené ůstavy s vě řenoť starému frankfurtistov ryt. Ant Schmerlingovi, který křivý m volebními řády hleděl současne ublížit nám Čechům a Slovanům vůbec jako svobodě pospolité, dbaje toliko svou únorovou oktrojírkou o utvrzení německe centralisace byrokratické nad námi prostředkem privilejemi opatřenýcl Němců a velkostatkárů. Každé nadpráví pak porušuje a kaz povahu privilegovaných kast i národův Němci zdejší stali se nejsobečtějšími požiteč níky a nejhouževnatějšími držiteli těchto svých výsad a nadpráví vůči národu našemu, domáhajícímu se stále jako r. 1848 jen rov- ného práva a stejné s nimi svobody v ne- dílné vlasti své; zvláště pak od bítvy kralo- hradecké a po zavedení dualismu nebylo s nimi naprosto řeči více. Ke zdi nás chtěli přitlačit svým Beustem, svým Herbstem Giskrou, v kobkách žalářů hleděli nás zlomit jako dnes hegemoni maďarští hledí zlomi Slováky. A což teprv, když za dějinně kri- tické chvíle války německo francouzské ko- runa chtěla se s námi vyrovnat. Jak se tu spikli s Andrassem a jak volali Berlín na pomoc proti vyrovnací akci šlecbetného Hohenwarta.
Schmerling Čecho Němec zdejší Herbst Giskra Slovák Andrass Berlín Slovan
15 article
Také se jim podařilo ji zmařit a odtud nové týrání a pronásledování nás až do těch dragonád a chabrusu a bezprávného poru- šení základního diplomem říjnovým sněmům neodvolatelně zaručeného práva k obesílání rady říšské svými sněmovními delegáty. — Šest let na to Staročeší se šlechtou histori- ckou vzdali se dalšího státoprávního bojea k výzvě koruny překročili prah parlamentu vídeňského, aby na půdě ústavní národu na- šemu vydobývali aspoň těch práv národ ních, které mu již majestátním listem z8 dubna 1848 byly potvrzeny a státním zá kladním zákonem z r. 1867 znovu zaručeny Než jakých zkušeností za dlouholetého věr ného sloužení vládě až do sebeoběti nabyli staročeští zástupci naši se stranou zdejšího Němectva? Právě Němci z Čech osvědčili se nej- tvrdšími odpůrci každékoli snahy naší ná rodní a pouhé nevinné Stremayrovo a Pra žákovo nařízení jim stačilo, aby nezřízenou agitací roznítili německý lid k touze po rozdvojení Čech. Sedmiletým oposičním úsilím dohnali Taaffa k punktacím; když pak naše strana je zmařila, tu odemstili se obstrukcí neslý- chanou na říšské radě i na národu našem tak, že autorita státní odvolala i Badenova i Gautschova nařízení jazyková, rovnému právu našemu svědčící. Vše to jim však ne- stačí: usilují dnes o zrušení i těch jazyko- vých nařizení Stremayrových pro zněmčené kraje Čech, aby mohli z těchto nadobro vy hostiti příslušníky národa našeho. Toho se dožil národ náš od německých krajanů svých ve vlasti rodné 60 let po krásné první zoři svobody národů. S takým pocity jest nám dnes vzpomínati na krásný historický 15. březen roku 1848 . ..
Němec Taaff Badenův Gautschův Stremayrový Čechy
16 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 14. března. (Ještě o důstoj nických platech.) Vídeňský »Zeit« mi zprávu, že arcikníže následník František Ferdi nand povolal k sobě nedávno hraběte Latoura a měl s ním delší rozhovor. Arciknížete zajímí prý velice olázka důstojnických plalů a prot povolal k sobě známého navrhovatele z delegací aby jej informoval o stavu věcí. Téže otázky dotknui še ministr dr. Ges mann ve schůzi křesťansko-soeiálních voličů ve vídeňském Leopoldově. Příšti ministr veřj ných praci má za veliký a nepopíratelný pokrok že se poprvé podařilo dociliti v delegai jedno myslného projevu ve prospěch jednoty armády. p další řečí ministrově, týkajíeí se různých hospodář ských otázek, schůze přijala resoluci, která žádá aby se bezohledně potírala maďarská politik neodvislosti, jejíž úspěch by vedl k rozštěpen monarchie ve dva bezvýznamně malé státečky 1 z Uher ozývá se nový ohlas řeči v r kouské delegaci. Vznikl opět na chodbách sně- movní budovy. Hrabě Andrássy, odpovídaje na různé poznámky členů strany neodvislost o rakouské snaze, zvýšiti důstojnické platy. pravil: »Octli jsme se taktickou neobratnostl v choulostivé situsci. Chybili jsme, že jsme z této věci učinili národní otázku, míst abychom ji pojímali za věc čistě finanční. Ná- sledek je ten, že máme nyní proti sobě všechny směrodatné činitele, počítaje k nim korunu i ar mádu.« V dalším rozhovoru ministr vnitra dodal »Bylo by nejlépe a nejsnáze bychom se dostal ze slepé uličky, v níž jsme se oelli, kdyby strana neodvislosti nopřekážela přivržencům vy
Ferdi Latoura Ges Andrássy Praha Leopoldov Uhry
17 article
rovnání z roku 1867, majícím v delegaci věl šinu, aby povolili zvýšení důstojnických platů.e V Praze, 14. března. (Výsledek zem ských voleb v Goricku.) Po posledních dvou užších volbách ve venkovských okresle slovinských, jež vypadly ve prospěch slovin- ských klerikálů, jeví se výsledek letošních vše- obeených zemských voleb v Goricku takto Sněm bude miti 30 členů a sice 29 poslanců jednoho virilistu (areibiskupa). Z poslanců je 15 Vlnchů (9 liberálů, 6 klerikálů), 14 Slovineů (též 9 liberálů, 5 klerikálů). Poněvadž virilista je též Slovinec, mají obě národnosti stejný po čet hlasů, jako bylo ve starém sněmě. Mezi zvolenými slovinskými liberály je též dr. Fran- ko, jenž má dva mandáty: za velkostatky a z všeobečnou kurii. Mandátu za velkostaíky s asi vzdá, poněvadž v télo skupině bude jistě zase zvolen slovinský pokrokovec.a Z Terstu, 13. března. (Vládní osno v volebního řádu pro Terst.) Terstské- mu sněmu, jenž se sejde v ponděli dne 10 t. m., předložen bude vládní návrh na změnu volebního řádu a jako náhrada za přijatou sně mem, ale vládou zamítnutou volební reformu Nový sněm má míti dle vládní osnovy 83 členy Město Terst má míti 68 poslanců (pravděpodob ně vlašských), slovinské okoli 15 poslaneů Město Terst má voliti ve člyřech sborech, každí po 17 poslancícb. Prvé tři sbory jsou vázány určilým censem, čtvrlý má býti všeobecný Okoli má voliti ve dvou sborech, z nichž prvý vázaný censem, má míti 9 poslanců, druhý všeobecný, 6 poslanců. Vládní návrh olsa buje mimo to i volební povinno st.
Fran Praha Terst Vlnch
18 article
Ze Záhřeba, 12. března. (Shoda c hor vatsko-sbská.) Frankovi přívrženci v čiste straně práva neustávají sice štváti Chorvaly proti Srbům, jichž oxistenci v Chorvalsku vo boc popírají, ale štranice ty nemohou již zkali dohodu mezi zástupci obou větví téhož srbsko chorvatského národa, pevně zakořeněnou v ko alici. Ukázalo se to opětně při přátelském večín ku, jenž byl včera pořádán na uvítanou nově zvo lených koaličných poslanců. Na večírku promlu veno mnoho řečí; mluvil mimo jiné za Srby dr. Dušan Popovič, jenž blalopřál hlavnímu městu i ehorvatskému národu k debylému voleb nimu vítězství. Přecházeje pak k olázce srbské pravil: Tislekrát voláno — nen! Srbů! A hl- jsme tu, abychom spolu s vámi hájili otcovsk hroudy. Jsme tu vždy, kdykoli je Gřeba hájit této vlasti, Chorvalska. Budoucnost Srbů i Chor vatů spočívá v jieh svorném pestupst. Kdyb: Chorvaisko zašlo, i my Srbové zahyneme, A je šlastne Chorratsko, neboť ono právě je vy dáno největším bouřím na Balkáně. Slova Po povičuva přijatn ovšem s bouřlivou pochvalou. Z Pešti, 13, března. (Pronásledo- vání nomaďarských národností.) Není dne, aby se maďarská spravedlnost ne osvědčila na některé nemaďarské národnost v Uhrách. Dnes došla zpráva z Prešova,ž tamější uniátský biskup Vályi v pastýřském lista zakazuje duchovenstvu i věřícím čísti Hodžův „Slor. Týžden.“ V Kluži pak zakázala tamějš školní komise uživati v rumunských ško lách Goldisových učebnie zeměpisu a dějepisu pončvadž se prý v nich mluví o Rumunsku Rumunech více než o Maďarech.
Franco Srba doktor Popovič Hodžův Slor Goldisový Rumun Maďar Záhřeb Balkán Pešť Uhry Prešov Kluž Rumunsko
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14 března. Kterak finský senát kupoval zbraně k ozbrojen finského obyvatelstva. Starofinský list »Uusi Suometar« v č. 5 ze dne 5. března uveřejnil zprávu ze soudn sině, která vrhá příkré světlo na úřadní krah finské a na loyalnost jejich poměrn k Rusku K zodpovědnosti byli pohnáni jistý domo ník a kovář za to, že ur sebe přechovávali zbraní
Praha Rusko Rus Suometar
21 article
pro finský revoluční spolek »Voima« (Sila) a pro »červenou gardu«. Obžalobcem byl státní zá- stupce K. Suomalainen. Obžalovaní zapírali, a svědkové dokázali jim vinu. . Obžalovaní ko- nečně připustili, že zbraně u sebe měli, ale tvrdili, že nevěděli, či jsou. Byl vyslechnut další svědek, právce helsingforské policie, Karel Kovalev, jenž vypověděl, že v letě 1906 koupil v jistém ob- chodě helsingforském pro »ochrannou gardue v Esbo 20 karabin a slíbil účet za ně zaplatit v tom připadě, kdyby finský erár odepřel vydání za ně vzíti na sebe. Dalším průběhem líčení vyšlo na jevo, že finský senát dne 30. dubna 1907 vydal sumu 30.463 finských mk za koupené pušky a náboje do nich pro »ochran. nou gardu« v kraji helsingťorském, esboském a sibboském. Přelíčení bylo odručeno, ale na jeho kone nezáleží, nýbrž na tom, že během jeho bylo zji štěno, že finský senát na útraty zemnské kasy kupoval zbraně pro tak zv. »pchrannou gardu«, jejíž organisace nebyla dovolena a tím méně jej ozbrojení. Nutno tedy na »oehrannou gardu« po- hlížeti tak, jako na »červenou gardu« a revoluční spolek » Voimae.
K Suomalainen Kovalev
22 article
Finský senát dal tedy na ozbrojení »ochranné gardy« ve třech krajích na 35 000 mk. Jakou sumu dal na tajné ozbrojení celé země? K odpovědi na tuto otázku vede kniha »Ná- rodní stávky ve Finsku«, vydaná v Helsingforse. Tam se praví, že strana »činného národního o- boje« obdržela v letech právě minulých mnoho zbraní z eiziny: do Helsingforsu byly při vezeny tři vagony mauserovek, nfa stanicí Vilpula byl zůstaven vagon s 460 puškami a s množ- stvím ravolverů k disposici vehtele národní gardy plukovníka Gordia, jejž generá'gasbernátor Gerard. nedávno sesazený, potom jmenoval gubernátorem v Tavastii. Z uvedeného následuje, že Ru-ům nelze za- zlivati, chovají-li dosud k Finsku nedůvěru. Fin- sko se sice ulišilo, ale obyvatelstvo jeho jes ozbrojeno zbraněm, které každý chová v tajnost a tajemstvím jest proRusko i ozbrojená organi- ace Finů. Vědí o ní pouze, že jest.o on
Vilpula Gerard Fin Fina Finsko Helsingfors Gordia
23 article
Střídmost finských socialistů. v Soeiálně demokratická frakce finského sně- mu vyloučila ze svého středu poslance Nanra- lšinena pro nestřídmost. Naaralninen svalil. se opilý ma ulici, policie ho sebrala a dopravila na komisariát. Ve straně učiněn návrh, aby by! vyloučen pro obžerství. Členové se při prvém přotřesu návrhu rozcházeli. Jední dokazovali, že e Naaralšinen dopustíl skutku, pro který musí býti vyloučen nejen ze strany, nýbrž i ze sněmu. Druzí hájili, že soud o podržení man- dátu náleží voličům, a strana že nemůže jíti dál, než vinníka vyloučiti ze svého středu. To pak hlasováním provedeno. Jak známo, sociálně-demokratická strana ve Finsku minulý podzim učinila na sněmu návrhi zákona, aby na celém území Finska bylo zaká- záno lih vyrábět, lihové nápoje prodávat a pí. Návrli byl hájen tak výmluvně a horlivě, že získal pro sebe většinu. Ak když byl přija mnozí, kdo proň hlasovali, litovali, že se dali svěsti. Vilém II. a válečná moc ilalská K listu, který psal Vilém II admirálu Tweedmouthovi v příčině omezení anglického válečného loďstva, sděluje turinský lis! »Mo- mento«, že svého času psal Vilém podobný list i italskému králi Humbertovi I., ve kterém se přimlouval nejen za zmírnění lodního váleč- ného zbrojení italského, ale i za to, aby Itali v tomto směru působila i na Angtii. Zda Hum- bert I. skutečně u Anglie se o splnění přání německého císaře přičrňoval, se nevt, ale jist
Nanr Návrli Vilém Humbert I Finsko Ak Huma Anglie demokratický strana
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 14. března B—. (Kronika.) Národní divadlos chystá do Vídně. V divadle »na Vídeňce« po řádají z jara »jubilejní cyklus«. Činohry růz nýchi národů říše mají se tu vystřídat pestrým. rejem. Za českou stranu přijala pozvánku naše první seéna. Tentokrát uvítána zpráva na všech stranách velmi klidně. Ani v divadle ani mimo divadlo nikoho nevyrušila z rovnováhy. Nebude to are první výprava, kterou soubor ze Zlatého domu pod- nikne. Před patnácti lety bylo jinak! Tenkrát chystáno se k zápasu na Výstavě divadelní dunajském veleměstě a rozčilení bylo veliké! Myslenka byla tehdy nová, neslýchaná Podnik zdál se hrozně odvážným, mysli rozru- šovála představa možně katastrofy. Všecko ve- řejné i soukromě mlnění, všecka nálada poměrů zvedala se tehdy proti výpravě Bylo třeba od- vahu teprve vydupávat, teprv podnikat bojovnou výpravu na prospěch výpravy, sváděť celé před- chozi bitvy k vůli bitvě, která měla následo- vat! Ještě se kouří od prstů, vzpomináte-li jaké patálie tenkrát sváděny po nivách vlastene- ských! Tenkrát, kdyby bylo selhalo na umě- leckém závodišti v Pratru, zle by se bylo da- řílo směleům, kteří přes odpor všeobecný ku pod- niku nsbádali. Vzkypělá spravedlivým hněvem byla by si veřejnost tehdy jistě vyžádala své oběti. Dvě hlavičky dojista byly by se tehdy skutálely se špalku jako nevyhnutná žertva na usmítenou rozkvašených myslí Bohudiky, na katastrofu nedošlo! Naopak, výprava skončila známým skvělým vítězst eím. A jak už bývá, nikdo už dále nevzpomenul ne- snází a zápasů, které předeházely. A všem se jen zdálo, že mají také svůj zasloužený podíl na triumfu. A kdo prve nejzuřivěji agitovali prot
Vídeňka Myslenka Praha Vídeň Pratr národní divadlos
25 article
podniku, byli pak docela teď přesvědčeni, že vlastne od začátku byli nejen přáteli, ale i vydatnými po máhači myšlenky! A konečně — co dobře skončilo není-liž dobré? — měli snad všichn pravdu A výpravy všeho druhu, rozumí se, přišly na to hned zuřivě do módy. Rojilo se jich o té doby na všech stranách. A letošní jarní ne bude už leda pouhým článkem v dlouhém ře- těze! Nemůže už ani vzbudit tak mocného pohnutí myslí. Klidně bude veřejnost naše doprovázeti duchu činohru z Tylova náměstí přes Dolanský most a dále si pro výpravu neláme hlavu. A jestl trochu přec, tedy leda otázkou: — A co pak tam naši Vídeňákům zahrají Pořad českého týdne v pohostinském cyklu není snad ještě pevně ustanoven. Jen nápověd se kmitly, zatím dost povšechné. Prý dvojího rázu produkce. Napřed něco z českého venkov ského života a potom něco parádního světového snad Shakespeare, Ibsen! První k vůli heslu ju bilejního programu: »hry v národním kroji le Druhá, k vůli světu a lidským řečeml — Nemyslete si! Nejsme jen takoví všeli- jací barbaři] Nehrajeme jenom kusy v kožen kách a kvítkovaných förtuších! Vsak víme také co je Shakespeare! A čemu se říká ibsenism Počkejte, ublídáte!... Jak vidět, o program žádná nouze. A zeela dobrý program! Každý program, konečně, m do sebe něco dobrého ! Nebylo by za těžko, se stavit řadu programů ! l Však, v našem připadě, co myslíte: který program byl by ze všech nejlepší? Ne-li ten. který by nejvíce byl nesen — sebovědomlm A možno-li, aby to byl jiný program, než výhradně — český? — Snad si nemyslíte, že jsou ve Vídni to lik žádostiví poznat české původní hry? Avl
Shakespeare Ibsen Tylův náměstí Vídeň
26 article
deňské obecenstvo snad už se nemůže ani do čkat, aby uvidělo kusy, kterým nebude roz umět? A vídeňská kritika teprv ! Ta se budo těšit na požitek ! . . . Ne-li ? Docela správné! Vídeňskému obecenstvu zajisté ani nenapadne, jakkoli se vyrušovat z denního pořádku k vůli české »stagioně« divadl na Vídeňce. A vídeňská kritika teprv nenajde příčiny vybočovat nějak z obvyklé svě reservy !. — A právě proto! Není-lí prozřetelno daném případě zachovat jistou zdrželivost ? Ne žádá-li kurtoasie a konečně i pouhá obehodní vy počítavost, vyjít okolnostem poněkud vstříc sestavit obratně program? Cizé společnosti přijdou-li k nám do Prahy, vždycky tak jed nají .. Zajisté, kdyby šlo o všpravu obchodní,o společnost soukromou, byly by ty zřelele velmi na místě! Prozřetelnost, vypočítavosl, kurtoasi nemohou nikdy škodit! A cizí společno ti, které u nás v Praze zastavují, vědí vždycky, co chtějí Jdou se zamluvit obecenstvu, byly proto po- zvány, aby se zamluvily ! Také se ví, jak se obecenstvo na podobnou návštěvu z velkého světa vždy těší — Také naši byli do Vidně pozváni ! . Zajisté! Však »naši« nejsou předně spo- lečnost soukromá, ani se nevydávají na cestu pro spekulaci obchodní a konečně nebyli pozváni vídeňským ředitelstvem proto, aby ředitelstvo vy- hovělo nějakému přání — svého obecenstva. — Kýho dasa! A proč pak tedy byl vlastně pozváni ? .. Věru nikdy neškodí, uvědomit sobě danou situaci! Residence na Dunaji je milionové město. Velké město má své radosti a starosti Je množství divadel, konkurence velká, ředitelé nemají na růžích ustláno. Jsou vděčni každé naději, která vzkvitne, za každou přiležitost jaká se nenaskylne. Přišel jubilejní rok a vy skytl se nápad »jubilejního cyšlue ! A usfaraný ředitel byl ovšem velni povdečen nánadu ..
Vídeňka Praha Dunaj
27 article
— Nu a nemá snad ředitel svým nápadem namířeno — na obecenstvo? — Arciž. má namířeno! Jenže nikoli na své obvyklé, na průměrné vídeňské divadelní nýbrž na zcela jiné — obecenstvo! A tu je broť sítuace Činohra Národního divadla není soukromý podnik. Nevypravuje se do Vídně, aby si tau získávala přízeň tsmějšího obvyklého obecenstva Přijala pozvání soukromého ředitele, o klerém vi, že v daněm případě počítá na mimořádně to jest na vídeňské české obecenstvo! Návštěva národního ústavu platí především české. Vídni má úkol po výtce národně representačnl netřeba-li tomu úkolu především zjednati výraž Osm pohostinských večerů nenl mnoho. některý bude snad třeba opakovat, snad všecky Tedy vlastně čtyři nebo pět her! A přijet s pět kusy »národně representovat« a ty ani aby ne byly — české? Smí-li národní ústav produke národní tváři ve tvář ciziny vystavit takové — vysvědčení chudoby? Heslo o kusech v »ná- rodním kroji« netřeba brát tuze do slova! Zn tak příliš operetně, dokonce baletně! Nemožno přec přijali podmínku, aby naši směli do cyklu jenom s kusem z vesnice domažlické, hanácké nebo slovácké? Jiných »národních krojů « už nemáme. Kdyby šlo o kroje, stačilo by poslat do Vídně vitrinu z Národopisného musea. Slov je spiš symbolické, »národní kroj«, rozuměj ná- rodní život! Ať už kabát selský nebo městský. dnešní nebo historický, hlavní věc, aby hra byla česká . . . A budou-li dvě z venkovského života, jedna z městského ovzduší současna, pak jedna historická, dá to už pěkný representační čtyřstup. A chcete-li k závěrku ještě ruský kus, protože Rusové nebudou v cyklu a možnos zablýsknout pěknou technikou (Čechov: »Tr sestry«), proč pak ne? Ntjak si nezadáme.A některý kus možno opakovat!
Rus Čechov Vídeň národní divadlo národní ústav produke národní tvář národopisný muzeum
28 article
Divadlo na Vídeňce pojme na dva tislce ddiváků. Organisace našeho živlu na Dunají nen dosud na svém vrcholi, ale tolik čipernosti tam lnes už bude, aby každý večer českého týdne průměrně mě! »dobrý dům«. Bude to jakási ob- těžkací zkouška pro naši vídeňskou budoucnost. Také v »největším českém městě« rádi bychom viděli co možná brzo už svou stálou českou scénu! Bude tu jakási přehlídka sil! Chvíle je právě nejvhodnější! Co neobsadí krajané, zbude místa pro do- mácí milovníky, zvědavce a rozmilé snoby, kleří nikde nechtěji scházet. Najde se jich nějaké procento v každém velkoměstském oberenstvu. Přijdou se podivat také na českou činohru a nic jim nebu le vadit, nebudou-li slova rozumět. Čím méně míst pro ně zbude a čím dráže je budou musit platit, uím milejší jim bude zábava. A do- vědí-li se u kasy, že je už vyprodáno, bude vískt tím většl. — A právě proto snad by konalo dobrou službu něco známého »avětového« ! Obecenstvo spíše se přiláká ? Naopak! Dalek má zůstat dojem, jakoby naši chtěli svému úspěchu jakkoli po straně nad- bíhat a lákat! V tom směru třeba na odiv postavit plné sebevědomí! Žádné spekulace ! Jdeme se představit! Zde jsme ! Sebe představujeme a co je našeho! Koho zajímá náš život, naše práce, naše umění, ať se přijde podívat! Koho neza- jímá, ať zůstane doma ! Spoleháme na sebe, na svoje, na nie druhého ! . Jen vitězství dobyté tak přímo a bez ústupků má plnou cenu a váhu. A o to ko- nečné běži; náš živol, život celku národ- ního má získat každým krokem, který kdo z nás podnikne. Ať divadlo nebo jiný přislušník l Ovšem první podminkou všech vítězství vždy zůstává, aby všestranně a pevně bylo — při- praveno.
Dalek Vídeňka dobrá dům