ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 51abccb0-7596-11dc-99e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 36 celkem · entity: place 101, work 8, person 72, org 17
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NARODNÍ LISTY-
3 masthead
12. března 1908. Císlo 71.
4 article Věstnik spolkový.
Věstnik spolkový. Zábavy. Dnes: Česko-anglický cercle koná ob vykly meeting v 8 hodin večer ve velkém zadním pokoji kavárny »Louvre«, Ferdinandova tř. Schůze. Dnes: Z Umělecké besedy. O 7. hodině večer scnůse výtvarného odboru.
Louvre Ferdinandov třída Českoanglický
5 article Politická hovorna.
Politická hovorna. Vážená reda kce ! Pan dr. Šamánek uznal za dobré opa kovati v čísle 70. Vašeho časopisu námitky. které činí proti jednomu ustanovení osnovy zákona o zřizování škol minoritních, jak byla k návrhu školské komise skoro jednohlasně 8. května 1899 sněmem českým přijata, Ná mitky ty činil též ve sněmu, ale byly tehdy mnou i jinými vyvráceny a také nepřesvěděily ostatních sněmovníků o správnosti argumentace Poněvadž zmíněná osnova zákona nebyla pro odpor s německé strany sankeionována věc neni právě aktuální, obmezuji se pouze na toto prohlášení: Dle osnovy zákona mělo se usnadnit zřízení minoritní školy tím způsobem, aby se potřeba její prokázati mohla existencí 40 dět školou povinných, jichž rodičové bydli v školn obci nejméně tři léta a nikoli pět let, jak při punktacích r. 1890 bylo smluveno. Osnov pravila slovně, že potřebu minoritních ško »není třeba« prokazovati dle předpisu plat- ného zákona o zřizování nové obecné školy ve- řejné, dle kterého musí se prokázati, že dle pětiletého průměru jest v školní obe více než 40 dělí školou povinných.
doktor Šamánek
6 article
Ustanovení osnovy zákona mohlo se roz- uměti tak, že kde není třeba se držeti obee- ného předpisu o zřizování nové školy, jsou zřizovány školy minoritní, ale že v případě. kde by se zdál býti předpis ten výhodnějším. možno žadatelům za školu minoritní se i jeho držeti, zvláště když je převzat z říšského zákona školního. Byla-li v tomto ohledu osnova zákona nedosti určité, bývalo možno na sněmě př projednání dáti ji určitější znění, ale to nebylo se žádné strany navrženo. Po měm soudě není ale příčiny, proč by se nedalo vyhověti pochybnostem, jež p. dr. Šamánek pronáší (ač jich nesdilím), lepši stylisací osnovy zákona, ž opět na sněmě by se o ní jednalo. V návrhu, jejž pro sněm připravuji, mám aspoň úmysl p. dru. Šamánkovi v tomto ohledu vyhověti, jak už jsem několikráte prohlásil. Jenom aby návrh lakový byl sněmem brzo přijat a císařem schválen Neboť dobře se řeklo ve schůzi turnovské, že nemáme o minoritních školách žádného předpisu zákonného a že je lepší vůbec něj a ký zákon, než ž ád ný. V Praze, dne 11. března 1903. Dr. Jaromír Čelakovský.
doktor Šamánek Čelakovský Praha
7 title
Ruské události.
8 article Říšská duma.
Říšská duma. Z Petrohradu, 11. března. (Spb. Ag.) Duma pro jednává výborem schválenou předlohu min. vnita o přeměně ruského vyslanectví v Toki ve velevyslanectvl. Posl. Gučkov, vůdce oktabristů, rozbíral před- lohu delší řečí a za hlučného soublasu sněmovny zmínil se o hlasech, volajících po odvetě. Oktabriste stojí na stanovisku pokojném, jsouce přesvědčeni že jednotný ruský národ dovede i na dále ochránil si svou državu na Východě. V tom bude lidové za- stupitelstvo vládě vždy nápomecno. Ministr Izvolský pravil, že dle jeho míněn obavy a pochybnosti, způsobené touto předlohou, nejlépe budou rozptýteny výkladem, jak se konečne utváří poměr rusko-japonský. Ministr zahr. záležitostí Izvolskij pokračuje: Dle preliminátního rázu porismouthské smlouvy jsou jen nastíněny všeobecné základy mnohých důležilých otázek jak pro příští smlouvy obou států tak pro smlouvu obchodní, konvenci o rybolovu a smlouvu o železničních přípojkách. Ministrovi připadá těžký úkol pojednati o těchte otázkách. Mluvě o poměru k Japonsku, pravil mi- nistr, že Rusko neztratilo japonskou válkou mičeho ze svého historického dědictví. Ještě zůstává nedo- tčenou statečnost ruských vojáků a jednotnost Ruska. Nie nepřekáželo tedy Rusku, potřebujícímu mír na venek a pokojnou obnovu uvnitř, aby podalo ruku nepříteli. Také v Japonsku objevily se nepochybně snahy po míru a o pevnou dohodu s Ruskem.
Posl Gučkov Izvolský Petrohrad Japonsko Rusko Aga
9 article
Car nepojeďe do ciziny. Z Berlina, 11. března, S ruské strany oznamují »Berl. Tagbl.«, že zprávy o chystané carově cestě do Řima jsou úplně bezpodstatny. Car lelos sotv pojede do ciziny. Slössel nemocen. Z Petrohradu, 11. března. Generál Stössel by churav již v době, kdy stál před vojenským soudem Po rozsudku se jeho stav vělmi zhoršil; léka ři se obávají, že by nepřežil 10letou pevnostní vazbu k níž byl odsouzen. Proto podal general Stösse prosbu o udělení úplné milosti, by se mohl léčit v láznícb. Generál Fock stane se prý za nedlouho velite lem divise.
Berl Stössel Fock Berlín Petrohrad
10 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Jednání o resoluci o české universitě na Moravě Z Vídně, 11. března. V rezpočtovém výbor sotva dojde na položky ministerstva ryučování Ministr dr. Marchet dostavil se o polednách do parlamentní budovy a měl tam poradu s drem Kramářem, který pak měl rozmluvu s minister ským předsedou bar. Beckem. Jedná se o vyří- zení otázky moravské university české v Brně nějakou resolucí. Jakkoliv vláda na- vrhuje resoluci zeela planeu, bez jakéhokoli údaje času a místa, Němci nechtějí svoliti, aby byla přijata resoluce ani takověh druhu, My navzájem netajíme, že by nás ta- ková resoluce, i kdyby byla přijata hlasy něme- ekými, nikterak neuspokojila, protože byla jen vyláčkou a oklikou, vyhýbající se skutečnému rozřešení sporu, který trvá mezi námi a Němei v markrabství již dlouhou řadu let. Zasedáni sněmů a řišské rady. Z Vídně, 11. března. V poslanecké sněmo- vně se dnes vypravovalo, že něktoré sněmy, zvlá- ště pak moravský a krajinský (nově zvolený) se- jdou se ještě v tomto měsíci a že následkem tohs poslanecká sněmovna, která není odročena, se- sloupi se teprve v dubnu. Z Vídně, 11. března. (K. k.) Zemský sněm terstský je svolán ke dni 16. t. m. Loni na jaře odhlasoval novou ústavu a nový volebn řád pro Terst, jimž však nedostalo se eis. schvá- lení. Nyní vypracovala vláda novou osnovu vo- lebního řádu pro Terst, již má sněm v tomto zasedání projednati. Oprava ústavy má dle toho vyhrazena býti zemskému sněmu, jenž zvolen bude na základě nového volebního řádu.
Marchet Beck Němec Lon Vídeň Terst český univerzita na Morava moravský univerzita český v Brno poslanecký sněmovna
11 article
Situace v Uhrách. Z Vídně, 11. března. „W. Allg. Ztg.“ při- náší z Pešti pesimistickou zprávu o politické si- tuaci. Dle zprávy té dlužno vojenské vyrovnání s nynější sněmovnou považovati za rozbité. Ko- runa zaujala poslodní dobou stanovisko, že po úmluvě s koalicí mají býti vojenské otázky vy- loučeny a mají býti řešeny teprve parlamentem ktorý vyjde z voleb na základě všeobecného hla- sovacího práva. Napřed volební reforma a potom vojenské vyrovnání — jest prý nyní názorem ve Vídni. Obrat tento stal prý se teprve v posled- ních dnech. Tento postup koruny se noočekával v kruzích strany neodvislosti dělá se tedy nyn horlivě nálada pro požadavek, aby mezi zvýše ním důstojnických platů a řešením ostatních vo jenských otázek bylo zavedeno junctim tím způ sobem, že zvýšení vojenských platů má býti po- voleno teprve, až koruna zmocní vojenskou sprá- vu, aby oficiálně jednala s uherskou vládou o ře- šení vojenských otázek.
W Allg Uhry Vídeň Pešť ko
12 article
Prohlídka kasáren kadetů. Z Vidně, 11. března. Členové rozpočtového výboru sněmovny poslanecké a panské a členové vojenského výboru sněmovny poslanecké pod- nikli dnes odpoledne zvláštními salonnimi po- vozy vídeňské tramwaye cestu do Baumgarten u Vídně, kde prohlédli tamější kasárna kadetů Demonstrovalo se jim při tom strojové dělo, kle- rým stříleno a v minutě vypáleno 400 ran. Ta kovýcb strojových děl bude míti za nedloub rakouská zeměbrana 44. Hotoví se vesměs ve zbrojovce ve Štýru a budou umistěna zvlášte v Tyrolsku. Odtud jeli členové obou sněmoven, nálež- jící všem stranám, do III. okresu, do tamější zeměbranecké kadetní školy, kterou prohlédl co nejdůkladněji, vedeni jsouce ministrem země- brany Georgim. Mezi účastníky byl také sv. p. Holfert, který hluboce se zamlčel, když mu bylo sděleno, že zemřel president České Akademie a její zakladatel a člen panské sněmovny Jose Hlávka. Potom pravil: „Druh po druhu mi ted
Georgi Holfert Jose Hlávek Baumgarten Vídeň Tyrolsko výbor sněmovna Český akademie panská sněmovna
13 article
Košut o ssmostatně národní bance uherské. Z Pešti, 11. března. Ministr obchodu Fr Košut pravil včera místopředsedovi strany neod vislosti hr. Batthyanovi v klubu strany, že otázka samostatné národní banky uherské selká- vá se dosud s velikými obtížemi. Kdyby ji Uhry dosáhly, dlužno se obávati, že by se pe- níze zdražily o jedno nebo i o dvě procenta. Císař na uherské manévry. Z Vídně, 11. března. Císař zúčastní se le- tošních manévrů vojenských v západních Uhrách. Bydleti bude ve V ezprimu. Španělští anarchisté ve Švýcarsku. Z Vídně, 11. března. „Zt.“ oznamuje z Ber- nu: „Španělský vyslanec v Bernu oznámil vládě. že v těchto dnecli konala se v Žonevě tajná schů- ze španělských anarchistů, na ktoré bylo usne seno zavražditi krále Alfonsa a španělského mi nisterského předsedu. Po schůzi zmizelo ze Že- nevy několik známých španělských anarchistů, kteří odjeli patrně do Barcelony. Policie obsadil- nádraží a v posledních dnech zatkla mnoho osob. Podezřelé osoby mají zůstati tak dlouho ve vazbě, až král opustí Barcelonu. umírá.-
Košut Uher Zt Alfonso Pešť Vídeň Uhry Švýcarsko Bern Barcelona národní banka
14 article
Ze Srbska. Sp. Z Bělohradu, 11. března. (Pův. telegr. „N. L.“) Svého času zdejší soud I. instance usnosením proti nálezu vyšetřujícíhe soudce kon- statoval zodpovědnost orgánů prefektury a min- stra vnitra Petroviče za zastřeleni obo Novakovičů 29. září m. r., ale ministr je mimo dosah a kompelenci soudu, neboť dle úsla- vy je tu kompetentním soud zvláštní. O tomto usnesení psaly mnoho oposiční noviny a mluviii oposičníci. Nyní kasační soud rozsudkem zrušil nález I. instance, konstatoval, že ministr a poli- cie jednali dlo zákona a osvobodil všecky o zodpovědnosti. Srbský vyslanec cařihradský žádal dnes no tou na Portě souhlas se stavbou železnice a Dunaje k Jaderskému moři. Cesty presídenta Falličresa. Z Borlína, 11. března. Z Paříže oznamuji že president Falliéres nezamýšlí jeti lelos do Ruska navštívit cara. Naproti tomu jest jisto, že v červnu navštíví Kodaň, Kristianii a Štok Změna v anglickém ministerstvu? Z Londýna, 11. března. Dle zprávy „Standardu“ připravuje se v anglickém mini sterstvu pronikavá změna, totiž odklon od soci- alistické části nynější parlamentní většiny. O změnu tuto usilují prý Asquith, Haldane a Grey, kleří v ministerstvu k vůli ní svedli již ostré půtky. Rozhodnutí očekává se v pátek v dolní sněmovně při hlasování o Wilsonově ná- vrhu o zaopatřování nezaměstnaných.
Petrovič Novakovič Falliéres Asquith Haldane Grey Wilsonův Srbsko Bělohrad Dunaj Paříž Rusko Kodaň Kristiania Londýn dolní sněmovna
16 article
Z parlamentních výborů. Z Vídaě, 11. března. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dál o rozpočtu zemské obran y. Vládní zástopce odb. chef Renter odpověděí na příslušné dotazy, že remontnictví třeba poslavit na lepší základ. Vojenská správa je povinna učinit opatření, aby chov klisen stal se co nejvíce vý- nosným. Posl. Conci naléhal na dvouletou službu, žá dal, by upraveny byly pevnostní reversy a přimlouva se za odstranění nuceného souboje. Posl. Diamand pohlešuje v armádě vědomí že mimo cisaře má také parlament co poroučet stéžoval si do nedostatečné ochrany rakouských děl níků v Německu, vyčítaje nehybnost ministerstvu zahraničních věcí. Konečně vytýkal přehmaty vojen ské policie ve Lvově a četnictva, zejména při volbách. Posl. Malik trvá na lom, že zeměbranu třeb upraviti všestranně. Všeněmcům prý velice záleží na zdokonalení rakouského vojska. Maloživnostníkům sluší poskytnouti v otázce dodávek rozsáhlé ústupky. Posl. Walcher opřel se svěření dodávek kon serv uherskému průmyslo. Piíšti schůze bude z e jtra. Branný výbor rokoval o návrzích na po poru rodin záložníků, povolaných k bran- nému cvičení. Ministr ryt. Korytowski sděti“, že vlžda již vypracovala předlohu, o níž se nyní jedná mezi zů- častněnými ministerstvy. Bude předložena snémovně záhy po jejím sestoupení se. Na toto prohlášení výbor odročil rokování o této věci a upustil zatím od volby zpravodaje.
Posl Conec Malik Německo Lvov
17 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Zemské volby Z Gorice, 11. března. (K. k.) O včerejší u žš volbě za obecnou třídu ve volebním okresu Gorice okolí, Sežana a Tolmin zvolení zemskými poslane Al. Franko, Ant. Križnič a Al. Strekel (spoj. slovinsko-lib. a agr. str). Z řšského sněmu uherského. Z Pešti, 11. března. (K. k.) Sněmovní schůze za hájena ve 1/411 hod. V knize dotazů jest interpelace odštěpene Bozoka po rak. jízdním řádu železničním, jenž obsahuje také jizdu na tratích stát. drah uherských a bosenských: dále Farkashazyova po nedávné řeči býv. ministra Kristofla a Molnarův dotaz po uherské výstavě v Londýně. Sněmovna rokovala dál o Nagyově návrhu n změnu jednacího řádu. Posl. Goldis (Rumun) dokazuje, že strano neodvislosti nen oprávněna měniti jednací řád, po- něvadž bojem proti němu dostala se k moci. Posl. Pop (Rumun) pravil, že jeho strana ne může býti pro refcrmu, poněvadž jednací řád je důle žitou zbraní v zájmu svobody slova. V rokování bude se pokračovati zejtra. Posl. Bozoky plá se ministra obchodu, neode- jme-li rak. jízdnímu řádu poštovní dopravu a nepo- storá-li se, aby rakcuský řád ten v nynější své formě na uherském území nebyl rozšiřován. Posl. Farkashazy se plal, je-li vládě zná mo, že býv ministr Kristoffy 8. t. m. tvrdil, že ob chodní smlouvy s cizími státy byly uzavřeny nezá- konně a protiústavně s vědomím a souhlasem, ba do konce na přání a za součinnosti politiků v nynějš vládě a co je na tom nařčení? Posl. Hammersberg (str neodv.) ptal se je-li pravda, že vláda hodlá učiniti se zřetelem na si- tuaci v Chorvatsku mimořádná opatření.
Kristofl Molnarův Nagyův Posl Rumun Pop Gorica Sežana Tolmin Franca Pešť Londýn Chorvatsko Hammersberg
18 article
Ministr hr. Apponyi odpověděl na Bozokův dolaz po školních poměrech v Sedmihradsku, že ško s maďarskou vyučovací řečí je tam tuze málo. Tomu lze však odpomoci zakládáním škol, oč také vládu postupně usiluje. Vyučování maďarštině v saských ev. školách není neuspokojivé. Odpověd ministrova bere se na vědomí. Min pres. dr. Wekerle odpovídá na Farkas- hazův dolaz, že z Kristolfovy řeči ví tolik, co muji- stý žurnalista sdělil druhý den. Nemá také proč s touto řečí obírati. Avšak dolazovalel osvojil si ně- klerá nařčení z oné řeči. Posl. Farkashazy: To ne, já chci jen, aby byla popřenal Mlin. předs. Wekerle: Nevím, pokud se moj ministeršti kolegové obrátili na Kristoffa za rozuzle- ním poměrů. Já jsem * nim neměl za jeho úřado- vání ani později soukromého rozhovoru. Pokud vím. nejedali s ním také moji ministerští kolegové. Na náš postup nemělo vlivu, že Kristefíy sdělil své mí- nění bar. Fejervárovi. My jsme s ním nevyjednávali neuzavřeli jsme s ním žádnou smlouvu. Vyjednávalo se s císnřem o punktacích, na jejichž základě byla utvořena nynější vláda a laké panovníkem byly punk tace stanoveny, jež tvoří základ vlády. Nevím, po- kud byly smlouvy s cizími státy podepsány 1. března avšak moji min, kolegové nepůsobili na jich uzavřen a podepsání.
Apponyi Bozokův doktor Wekerle Farkas Posl Kristefía Sedmihradsko
19 article
Pokud jde o otázku obžaloby býv. ministrů opa kuje, že on se svými mir. kolegy slíbili postarali se aby od obalob bylo upuštěno. Ani vůči Kristoffov neučiní výjimku, neboť veřejné poměry žádají klid neu práci. Reluimiinace mohly by způsobiti ještě větš zmatky a prospěti těm, kdo nemají co ztratiti. Kristcí fova řeč zakládá se na předpokladu, že nechceme prové-i volelní reformu. Zaván i jsme se, že vše obecné volební právo provedeme. Tento převzalý, ne- změněný a needvolatelný závazek splníme, jak to bude možno, řádně a po náležité přípravě.
20 article
Předlohu o volební opravě hodláme podat před letními prázdninami a projedn se ppkud možná v podzimních měsí- cích. (Hlučná pochvala) Odpověd talo vzata na vědomí převážnou věl šincu. K Hammersbergovu dotazu odpověděl m.-p. d Wekerle: Ujal se mylný názer. že chorvatský bán potřebuje v zemském sněmu většiny, poněvadž je tak může vládncuti parlamentně; bez vetšmny nemůže zůstati v úřadě a nezůstane-li, nezůstane v úřadě an uherská vláda. Stojíme na půdě uhersko-chorvatskéh vyrovnávacího zákona z r. 1868. Po stránce politi cké i hospodářské slíbili jsme dosud Chorvalsku ře- šení několika otězek. Sliby své splníme, pokud nás k nim zákony zavazují. Jinaké sliby splníme i za ce- nu obětí v zájmu povznesení Chorvatska, ale jen po tud, pokud doslaneme záruku, že také v Chorvatsku bude sledována politika příznivá jednotě maďarského stálu a politika dohody. (Hlučná pochvala.)
Hammersbergův Chorvatsko Odpověd tala Wekerle
21 article
Nynější bán byl jmenován řádně a zůstane n svém místě, dokud bude provozovati poliliku, o ktere se s námi dohodl. (Hlučná pochvala.) Bán je nejen zá- stupcem naší politiky, nýbrž také jeji doplňující sou- částI. Pokusí se o politiku dorozumění. Ať se mu t podaří nebo ne, bude používati za všech okolno zákenných prostředků. Kdyby však — neřikám te jako výhrůžku, nýbrž jen, abych označil naše politi- cké stanovisko — mělo dojíti k výtržnostem, jež ohrožují bezpečnost státu nebo osoby a majelkua které nemohou býti odvráceny normálnami zákon- nými prostředky, nelekne se bán v dorozumění z ná- mi použít i mimotádných prostředků. (Hlučná po chvala a pollesk.) Nynější poměry v Chorvatsku byly způsobeny nedorozuměním, jež jest uměle živeno a vykořiseo- váno, jako bychom nechtěli respektovati jazykových práv Chorvalska. Není maďarského politika, který by nechlěl zachovávati ustanovení uhersko chorvat- ského vyrovnávacího zákona z r. 1868. Zachovám dosavadní zákony a v Chorvatsku dřive nebo pozdeji zvítězí politika dohody. Terorismus a svůdci mohou národy na nějaký čas strhnouti na nepravé cesty avšak spruvedlnost vynikne dříve nebo později v každém směru. (Hlučná pochvala a pollesk.) Také tato odpověď vzala na vědomí a schůze ukončena,
Chorvatsko
22 article
Pruský zněm. Z Berlína, 11. března. (K. k.) Odpovídaje v po- slanecké sněmovně na dotazy o úřadnický ch platech, prohlásil ministr Bethmann Hollwe že vláda zvýší platy v r. 1908. Pro obchodní situn v říši třeba odročiti podání předlohy do podzima. Avšak vláda chce, aby platila zpětně od 1. dubna a po- skytne nižším úřadníkům a méně placeným učitelům a učitelkám na olecných školách zálohu na zvýšení služného. Za projednávání dolazů tlumočeno přání, by úřadnické plaly byly upraveny neodvisle od říše a byla vytčena otázka, jak pochodí na podzim před loha o úřadnických platech, nebude li provedena re forma říšských financí. Za další debaty problásil ministr svob. pár Rheinbaben, že také pro duchovní a pro učitele má plalili přiští zákon se zpětnou působnosti. Ministr kuitu dr. Holle prohlásil, že bude po staráno, aby nebyly činěny oblíže zpělně působnost zákona o platech farářů, zákona o pozůstalých ald Sněmovna vyšídila zbývající část rozpočiu správy nepřímých daní a cdročila další rokování na zejtřek Ilalská sněmovna.
Holl Berlín Ilalský sněmovna
23 article
Z Říma, 11. března. (K. k.) V dnešní schůzi mi nistr Tittoni zaujal poslavení k Barzilaiovu na vrhp. Pravil: Barzilai vyjádřil se v rozmluvě, že de legační sdělení bar. Aehrenthala o dráze uvacko mitrovické bylo pro mne překvapením a proto sluš shledávati v něm úplný nedostatek důvěry k nám s strany rak-uh. ministra, a v důsledku toho prohlási úplný bankrot mojí politiky. V tomto případě nešlo by jen o celou italskou politiku, o níž jako naši předchůdcové byli jame přesvědčeni, že jest jedinou pro Italii možnou. Vzpomínka na Desío a Semmering jest jednou z nejpříjemnějších a nejdražších, jež bar. Aehrentha i já máme v paměti. V Desiu a na Semmeringu byly politické olázky, týkající se Balkánn, předmětem na- šich rozhovorů a o těch konstatovali jsme úplnou shodu. Podrobnosti hospodářských a obchodních otá- zek nebyly dolčeny. Uznali jsme pouze zásadu, že každý stát neodvisle může vyvinouti svoji inicialivu že však oba státy mají se snažiti, aby vr ájemně se nepoškozovaly.
Tittoni Řím Desio Semmering Semmering
24 article
Nebylo prolo učiněno zmínky v naších rozhou vorech o mitrovické dráze, protuže náleží do obou- hospodářských akcí. Mohu však ujistiti, že jsem byl, dříve než bar. Aehrenthal pronesl svoji feč v dele- gacích, zpraven o jeho úmyslu opatřiti si u Porty souhlas ke stavbě trati uvacko-mitrovické. Bylo v mojí moci, či bylo mojí povinností, abych se tomu opřel? Dojisla ne! 25. čl. berlfnské smlouvy zaru- čuje to právo Rakousku Uhersku, jež ostatně Něme- ckem i Anglií bylo uznáno, a také ostatní státy je neupíraly. Nemůžeme také my rozumně upírali Ra- kousko-Uhersku právo ke stavbě dráhy do Mitrovice. Mohli jsme se ohraditi pouze proti jednomu, loliž proti železničnímu monopolu, v tom případě, kdy b Rakousko-Uhersko bylo činilo naň nárok. Mohli jsme požadovati pouze, aby právě tak, jako Rakousk chtělo si vystavíti vhodné trati pro svůj obchod také Italie a oslatní mocnosti, jakož i balkánské státy mohly zříditi si trati, jež pokládají za účelně aby napomáhaly tím vlastní dopravě.
Aehrenthal Rakousk Rakousko Uhersko Anglie kouskoUhersko Mitrovice RakouskoUhersko Nout Italia
25 article
Řídíce se tímto myšlenkovým postupem, ihned dohodli jsme se s Rakousko-Uherskem i Ruskem a na tomto podkladě spravedlnosti a slušnosti bylo snadne docíliti dohody. Ruská vláda oběžníkem vyslovila šťastné řešení, jež úplně tlumočí naše myšlenky dosáblo ihned našeho souhlasu. Ruský oběžník kon- statuje tři body: 1. prohlášení vídeňského kabinetu. že mitrovická dráha sleduje výhradně hospodářské účely, totiž usnadnění dopravy; 2. že stavba jin trati, umožňující volný přístup k mořím kolem bal- kánského poloostrova ulehčila by pokojné otevřen těchto krajin; 3. že bude snadno navzájem urovnati různé zájmy, o něž jde, tím, že budou podporovány ostatní projekty drah, navržené balkánskými státy. Jest jasno, že třeba i spolupůsobení jiných či- nitelů, aby tento program byl uskutečněn: států, jež povoli nutné subvence, kapitalistů, kteří poskytne peněz, Turecka, jež dalo by souhlas. Ale to jest prae budoucnosti. Dnes obíráme se prvou fází jéto otázky, aker dem mocností. O chování se Rakousko Uherska, Ru sku a Ratie jsem již pronáuvil. Francie pronlásila že hodá se k tomuto postupu připojiti. Anglie, po- všechně příznivá stavbě balkánských drah, zacho- vává dosud neutrulitu, k níž dovedena byla obavou by otázka mohla zatlačiti do pozadí reformu, která pro Anglii je nejdůležitější a také ji zůstati musí Pokud jde o Německo, protvrzuje se náš názor a porážejí tvrzení jednotilvců, jakoby železniční otázk hrozila nebezpečím poměru mezi Italií a Německem a otřásla poslavením Italie v trojspolku. Hr. Wolfí- Meternich konslatoval, že Německo mohlo jen sym- paticky vílati tente železniční projekt. Tak jest nyn slušným způsobem řošena tato otázka, která na chví hrozila zakalením evropského obzoru, a při tom bylo učiněno zadost zájmům Ilalie.
Ilalie Rakousko Rusko Turecko Rakousko Uhersko Francie Anglie Německo Hradec Wolfí
26 article
Uzavřeli jsme nedávno obchodni smlouvy s Ru munskem, Srbskem a Bulharskem. Dráha, Merá, vycházejíc od břehů Adriatického moře, spojila by nás pěímo s těmito třemi zeměmi, rozšířila by nát obchod a prospěla by dopravě našich přístavů Be- nátek, Ancony, Bary a Brindisi. Ti, kdož by se byli ohražovali, kdybychom byli zanedbali dunajsko-adrij- skou dráhu, snaží se ovšem již nyní, aby význar této dráhy snižii. Abych však důležitost této trati uvedl do pravého svělla, jest třeba, abych pouze připomněl debatu v této sněmovně z roku 1901. — Mám vrátiti se k námitkám, učiněným s jedné strany. že totiž tato dráha otevře Adriatické moře Sleva nům? Co znamená fato poznámka, připadající mně — upřímně řečeno — nesmyslnou olázkou? Téměl se zdá, jakobychom se musili připraviti na nevé stě- hování národů, na to, že Slované přestěhují se n břehy Adriatického moře, aby z něho zahnali Albán- ce a usadili se pevně v jich zemi. Tato dráha ovšen prospěje slovanským státům a jejich obchodu s oslat- ními zeměmi, především s Ilalií. Což nemá dilo mocností, k němuž Italie celým srdcem se připojuje za účel blaho Slovanů, Reků, Rumunů, vůbec všech oněch národností, které obývají balkánské státy Pouze jedna věc nás zarmucuje: Jich krvavé boje Jen po jedné věci toužíme upřímně a vřele: po jich blahobytu a jich pokroku.
Slovan Rumun Srbsko Bulharsko Ancon Bara Brindisi Slovan
27 article
Dřive než ukončím, hodlám obírati se zvláště angtickou námitkou, že lotiž lze řešiti zelezničn otázku pouze na škodu reform. Dojista, kdyby každý stát obrátil veškeru sveji snanu jen na dosazen železniční koncese, na které má zájem, pak vvšem byle by anglické volání na poplikh oprávnično Evicpský koncert byl by skutečně ten tam. Die měho názoru lze každé nebezpečí zažehnati, dohodnou-li se mocnosti, aby otázka železnie přenesena by r na jiné pole. Evropský koncert měl by se zasaditi spo- lečně o všechny truli, předpokládaje, že byl by jim cřiznén praktický užitek Odklad, jenž nastal v nynější akci mocností. pokud se týče zavedení oprav, vedl k tvrzení, že evrcpský koncert prodělává nebezpečnou krisi. Avšak právě znepokojení, které zavládlo v Evropě násled kem nebezpeči — ať jest již domýšlené anebo zdů vodněné — že totiž mohla by se rozhodující a pri legovaná činnost některých mocností v Makedom prohloubiti slači, aby dokázala, že evropský kon- cert žije a je více živol schopen než jindy, a i když jeha činnost bude pozdržena, že nikterak nen oslaben. Italie která zavrhuje každý druh monopolu na Balkáně, zůstane věrna evropskému koncertu, jenž odpovílá lépe, než každá jiná kombinace jejím zájmům, zásuulám a tradicínn Pokud se týče oprav, jež nyní mocnostmi jsou vkoumány, nepokládám za užilečné a v zájmu jich uskutečnění za vhodné projeviti o nich nyní svů názor, avšak sněmovna buď ubezpečena, že vždy připojím se k proposicím, jež isou vhodny k účinné pacifikaci Makedonie.
Evropa Balkán Makedonie
28 article
Vzhledem k zavedeným !ž opravám četniciva finančního dozoru jsem nucen poznamenati, že čet- nická reforma na počátku své činnosti vydatně pod- porována byla tureckými úřady, avšak její dobré dísposice ponenáhlu horšily se, lakže reorgani ace této služby je vážně ohrožena. Bez ohledu na nepříz- nivé okolnosti dochlilo četniclvo několika dobrých výsledků a obyvateistvo křesťanské i mohamedánské jeví k němu plnou důvěru a sympalie. Bylo by tedy třeba, aby mocnosti dílo, jež tak vhodně zanájily. nezanedhaly. Pokud se týče finanční komise, byla by beze vší pochyby docílik mnohem značnějších vý- sledků, kdyby bylo její právo působnesti rozšířenoa nebyla pouze omezena na jednoduchou účetní kon- trolu. Můžeme říci, že lze děkovnti pouze interv enci této komise, že civilní služba nebyla úplně obětována vojenské. Avšak, bohužel, nemohla dozud finančn. oprava nijak přispěti k pacifikaci. Zůstává proto úkolem a povinnosti Evropy, aby provedla pacilikaei pomocí reform. Nemohu souhlasiti s návrhem Barzi- lajovým. Prosím ty, kdo podepsali tento návrn, aby ho odvolali, v opučném případě však žádám sněmov- nu, by návrh zamitla. Ministrovy vývody přijala sněmovna s největšín souhlasem. Mnozí poslanci blahopřáli ministravi. Posl. Barziai odvolal pak svůj návrh, načež schůze byla skončena.
Posl Barziai Evropa
29 article
Makedonská olázka. Z Londýna, 11. března. (Pol. korr) Anglická vláda provádějíc Greyův úmysl, předložila mocnostem návrh, aby pro Makedonii byl jmenován na určitou dobu generální guvernér- křesťan nebo mohamedán. Z Rumunska. Z Bukurešti, 11. března. (K. k.) Ve sněmovn dovozoval posl. Enasesco v dotazu, že třeba za bezpečiti vývoz dobytka do Rakousko Uherska. Ny nější agrární zákony jsou bezcenné. Doráží na býv ministra st. statků Lahovara, jenž chtěl zabezpe čili Rumunsku vývoz masa do Anglie. Posl. Lahovary prohlásil, že třeba hledat trhy cestou námvřní a potom lze vyvářeti třikrále víc než dříve do Rakousko- Uherska. M. p. Slurdza ubezpečuje, že přičina nouz mezi selským obyvalelstvem není zákaz dovážeti do sousedního státu dobytek. Vinno je upíše vykořisto- vání sedláků nájemci velkých statků. Na celní válku nelze pomýšleti, protože všechny země touží po mírn. svornosti a klidu. Úbytek dovozu lze vysvětliti pře- měnou pastvin v role za účelem vydatnějšího pěsto- vání pšenice. »Ag. Roumaine« oznamu je, že v celé zemi jes ůplný klid. Ministr vnitra prohlásil včera k do- tazu, že vláda učinila opatření, aby předešla všeliké selské agitaci. Španělský král v Barceloně. Z Barcelony, 10. března. (K. k) Na královu noctu uspořádán večer slavnostní koneert.
Pol Greyův Lahovar Posl Slurdza Londýn Makedonie Rumunsko Bukurešť Rakousko Uhersko Anglie RakouskoUhersko Barcelona
30 article
Král byl při svém příchodu uvítán nadšenými ovs- cemi. Guvernér a alcaldo vyjádřili se, že srdečné uvítání krále předstihlo jejich očekávání. Od 4 a do 61/2 hod. konal se na generálním kapitanátu oficialní cercle, v 71/2 hod. večer byla ho- stina na poetu městských úřadů. »Diario« praví, že Barcelona může si zaklš- dati na ohlasu, jejž dnešní den bude míti v cizině. Rozptýlí se četné legendy a Barcelona velice získá. Při své jízdě městem byl prý král zřejmě dojat ovacemi obyvatelstva. Při hostině poděkoval odmirál šl. Ziegler ně- mecky králi Alfunsovi za čest návštěvy a poukázav na rodinné svazky, jež pojí krále s Rakousko-Uher- skem, připil králi, královně, královské rodině a špa- nělskému námořnictvu. Hudba zahrála španělskou hymnu. Král Alfons odpověděl francouzsky a poděkoval nejprvé admírálu za jeho laskavá slova. Prohlásil, ze jest nadšen vzornou čistotou na lodi, kázní, jakož výtečným chováním mužstva. Ukazuje na obraz arci- vévody Karla, zavěšený na stěně, vzpomenul krále že v jeho žilách koluje habsburská krev a prohlásií, že je hrd, že může nositi rak. uherský stejnokroj. Pak připil císaři a králi Františku Josefovi a rakousko-uherskému námořnictvu. Hudba zahrála rakouskou hymnu. Když král odcházel z lodi, byly opět vypáleny pozdravné výstřely. V 5 hod. 40 min. večer odjel král Afons s mi- nisterským předsedou a ministrem námořnictva zvláštním vlakem do Madridu. Celou cestou na ná- draží lid na ulici četně shromážděný pozdravoval krále nadšeně. Týmž vlakem odejeli do Madridu velvyslanee hr. Welsersheimb, admirál šl. Ziegler a deputace ra- kousko-uherských námořních důstojníků.
Ziegler Alfons Karel František Josef Barcelona Rakousko Uhry Madrid
31 article
Belgie a stát na Kongu. Z Brusselu, 19. března. (K. k) V osadním vý- boru ptal se posl. Beernaert, je-li ustanovení dodatečné smlouvy, že Belgie převezme provedení veřejných prací za 45 mil., bezpodmínečným zá- vazkem Belgie, nebo může-li se z nich vyprostiti; dále má-li býti roční obnos 50 mil., jenž má býti králi věnován na obečně prospěšné účely v Kongu, předmětem každoročního hlasování ve sněmovně a podroben kontrole sněmovny? Mp. Schollaert odpověděl, že Belgie můž od svých smluv úplně nebo částečně odstoupiti s výhradou obecného práva, zvlaště pokud jde o otázku náhrady. O roční sumě pro krále může býti každý rok ve sněmovně hlasováno a kdyby její pa- užití nebylo oprávněno, mohly by býti další obnosy sněmovnou odepřeny. Výbor zahájí ve čtvrtek povšechné rokování o přiviělení. Z Vídně, 11. března. Dnes dovolil císnř defini- tivě, aby ve Vídni uspořádán byl holdo vací slavnostní průvod Pořadatelský výbor do- stal již o tom zprávu. Podle nynějších disposic má se konati tento průvod dne 15. května. Z Vídně, 11. března. (K. k.) Rak. vojenská lo »Leopard« přibyla včera do Šinjanu (na Jance)a zdrží se tam tři dny. Potom odpluje do Nankinu. Po- sádka je zdráva. Z Kodaně, 11. března. (K. k.) Říšský sněm po- volil definitivně opatření ponorné lod i. Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Mezi velko- vezírem a ministrem vnitra jsou opětně prudké rozmíšky, tentokráte pro prodejní místa úřad- nická na venkově.
Kong Schollaert Belgie Brusel Kongo Vídeň Šinjan Nankin Kodaň Cařihrad
32 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. Pro dunajsko-odersko-viselský průplav. Z Vídně, 11. března. (K. k.) Města Vídeň a Kra- kov s obchodními komorami uspořádala dnes spo- lečný projev pro dunajsko oderský-viselský průplav za přítomnosti ministerských zástupců. President obchodní komory ryt. Kink poukázal na důležitost stavby průplavu pro všechna okolní města. Třeba odčiniti škodu, způsobenou rakouskému průmyslu agrárním směrem obchodní politiky. Da- najsko-oderský průplav má býti především průplavem k dopravě ublí. Úprava Moravského Pole usnadnt hojnější pěstování cukrovky, a moravskému cukro- varnictví dostane se takově výkonnosti jako českému. Sladovnictví bude moci dopravovati své výrobky do Německa levněji. Konečně prospěje se též připojením Dunaje k průplavu vývozu rakouskému na Balkán. Náměstek starosty dr. Porzer vytkl význam průplavu pro Vídeň.
doktor Porzer Vídeň Německo Dunaj Balkán
33 article
Když promluvila ještě řada řečníků, byla přijala talo resoluce: Dne 11. března 1908 v budově dolno- rakouské obchodní a živnostenské komory shro- máždění zástupcové zetní, měst a hospodářských korporací projevují jednomyslně přesvědčení, že účelně a se zřetelem na hospodářské potřeby vybudovaný dunajsko odersko-viselský průplav měl by pro oblasti, jimiž by vedl, pro země a tím zároveň pro celý stá mimořádně výhody, jež úplně nelze dosud určiti, které však byly by s největším prospěchem zvláště pro všecl na odvětví hospodářská, živnostenská, prů- myslová, obchodní a zemědělská. Vzhledem k velkým hospodářským zájmům, jel nerozlučně spojeny jsou s průplavem, očekává se určitě, že stavba tohoto průplavu neprodleně bude zahájena a s veškerým urychlením provedena. Shro- máždění vyslovuje se rovněž pro vybudování poboč- ných průplavů, o nichž se zákon nezmiňuje, ale jež jeví se nutnými. Ke čtyřem korporacím, jež svolány budou, vznáší shromáždění žádost, aby výsledek dnešního jednání vhodnou formou předložily na po- volaném místě. Inselvence. Z Berlína, 11. března. V Kyjevě v Rusku zasta- vila platy cukerní firma Weissova. Petrohradská mezi- národní obchodní banka jest zůčastněna, je však hrazena nejen dobrými zárukami, nýbrž i depolem.
Berlín Kyjev Rusko živnostenský komora Jethro Weissův národní obchodní banka
34 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na čtvrtek, 12. března. Den od začátku roku 72., do konce roku 295. Východ slunce o 6. hod. 23 min. ráno, západ slunce o 5. hod. 58 min. odpol. — Vý- chod měsíce o 0. hod. 09 min. ráno, západ měsíce o 3 hod. 58 min. v noci. Katoliků svátky: Řehoře I. pap. Evangeliků: Řehoře Arm Pravoslavných (27): Prokopa. Msteorolopická pozerování na rozhladně na Patřin 325 metrů nad mořem. Dne 10. a 11. března 1908. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr.. 7210 719.7 7203 Teploměr C. + 28 + 2.2 + 6.4 Vlhko . ... 79 87 68 Obloha ... pod mrakem
Prokop Řehoř I Řehoř Arm pravoslavný vlhko
35 article Sila větru . silný čerstvý ostrý
Sila větru . silný čerstvý ostrý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 8.5 Teplota nejvyšší na slunci . . + 20.4 Teplota nejnižší ve stínu . . + 1.7 Teplota nejnižší při zemi . . — C-4 Slunce svitilo — hod. Prům. rychlost větru v km. za hod 24.7. Srážky v mm. 0.0.
C4 mm
36 article Drazí spoluohčané!
Drazí spoluohčané! Zvolili Jste mne poslancem svým za Nové město pražské na sněm král. českého a projevili Jste mně při této příležitosti tolik sympatií, že mám za svoji povinnost, abych Vám všem z hloubi srdce poděkoval. Ujišťuji Vás všechny, kteří Jste mne volili, i Vás, kteří Jste jinak svým hlasem naložili, že i do budouena dle nejlepších svých sil chci pracovati ku prospěchu svého rodného města a k dobru naší vlasti a pro- sím, abyste mně při těžkých úkolech úřadu starosty a poslance král. hlav. města Prahy věnovali svoji podporu. V PRAZE, dne 11. března 1908. Dr. Karel Groš, starosta král. hlav. města Praby.
doktor Groš Praha Praba