1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 12. března 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předdelání sei
v Praze v zdministraci
uřst
n stvrt lets . . . . 6 K —
s drojí denáškou
. : : . 7 K 50k
ve sli-lěh a K 30 k
na niěske .
Pošton:
n . . . . k ooi
s drojí zlsllle
.. . ke
Praha
5
article
Nový zločin maďarské justice.
Nový zločin maďarské justice.
Bylo dne 27. října m. r., kdy ve slo-
venské vísce Černové, půl hodiny cesty od
Ružemberka, sveřepá zloba tyranů maďar-
ských proti Slovákům vyznamenala se zloči-
nem, jaký nemá tak hned příkladu v dějinách
novodobých. Tamní osadníci vystavěli si
kt podnětu svého milovaného duchovního
spřávce, statečného to národovce slovenského
Hlinky z vlastních prostředků pěkný chrá
mek i žádali písemně spišského biskupa
Párvya, který byl Hlinku suspendoval, aby
jej znovu v úřad uvedl. Leč pyšný maďarský
biskup ani jim na žádost jejich neodpověděl
Obrátili se tudíž na děkana Pazurika, rovně
urputného to nepřítele Slovákův, aby vyřídi
biskupovi, že posvěcení chrámu bez Hfinky
nechtějí. Vzdor tomuto zřejmému projevu
ustanovila se maďarská hierarchie a byro
kracie na tom, že v neděli dne 27. října
chrám černovský vysvětí stůj co stůj-
Marně ji upozorňovali, že lid bude tím
krajně pobouřen a vysvěcení chrámu za ta-
kých okolností nedopustí. Křesťanská láska
maďarské hierarchie a býrokracie přijela
v průvodu četníkův a služného do Černové,
když pak zjitřený lid, háje svůj kostelík ho-
lýma rukama, panstvu zamezoval k němu
cestu, tu dal ružomberský služný četníkům
povel aby zakročili. A četníci, nevyzvavše
lid ani jedinkráte aby se rozešel, vystřelili
do zástupu osadníkův čtyři ostr
salvy, které měly účinek hrozný
15 lidí zabito, 9 těžce a na 80 leh-
čeji raněn .
Černo
Slovák
Hlinka
Párvya
Pazurik
Slovákův
Hfinka
Ružemberk
6
article
Ohlas těchto vražedných výstřelů zatřásl
šíro vzdělaným světem. Nevinně prolitá krev
slovenského lidu volala o pomstu i čekalo
se, kterak vláda Košutova, Andrassova
i Apponyova usmíří tuto hroznou vinu. Nuže,
usmířila a smyla čistě! Místo aby pohnala
na soud vražedníky a původce vraždy, justice
máďarská obžalovala zraněné a přepadené
Slováky ze vzpoury a násilí proti
vrchnosti, ježto prý házeli kamením po slúž-
ném Pereszlénym i po kněžích děkanu Pazu
ríkovi a kaplanu Fišerovi, s ním do Černové
zavítavších, ba i z revolverů prý po nicl
ti zlí osadníci slovenští stříleli. A tak konal
se v Ružomberku opět jeden z těch ohav-
ných tendeněních soudů politických, kde
katané činí se soudci nad obětmi své viny.
kde o slušnosti, nadtož o spravedlnosti nen
ani potuchy, kde ortel nad obžalovaným
jest již před procesem hotov a všechna snaha
předsedy soudu jen k tomu se nese, aby
zakryl a zastřel před veřejnosti pravdua
pravé vinníky.
K tomu konci předseda soudu ružom-
bérského nepřipustil »pro nedostatek místa«
do soudní síně žádných zpravodajův kromě
z novin maďarských, k tomu nedopřával vý
vodním svědkům svobody slova, nýbrž terori-
soval je ustavičným okřikováním, že je dá
zavřít, nebudou-li vypovídat jinak, nezli pří-
sežní svědci — četníci, slovem, žádný
středověký inkvisitor nemohl řídit přelíčen
proti obžalovaným »kacířům« nespravedli-
věji, nežli předseda soudu ružomberského,
renegát Maďaron Chudovezský. —
Jakkoliv pak žádnému z celé té spousty
obžalovaných nemohla býti vina, obžalobou
na ně uváděná, řádně dokázána, jakkoliv
obhájci dr. Mudroň, Hiller a dr. Kallay ne-
zvratně dovodili, jak sehválně a zlo-
volně byl dobrý, tichý lid osady černovské
bierarchií a byrokracií maďarskou podrážděn.
jak četníci jednali proti předpisu a tudiz on
Košutův
Andrassův
Apponyův
Slovák
Fišer
Černo
Maďaron Chudovezský
doktor
Mudroň
Hiller
Kallay
Ružomberok
7
article
s děkanem Pazůrikem a slůžným Pereszle-
nyem patří na lavici obžalovaných, — tož
všechna obhajba práva a pravdy byla mar
nou, a včera dne 10. března vynesl maďarský
soud ružomberský nad obžalovanými slová
ckými občany černovskými tento drakonický
rozsudek:
Odsuzují se: Anna Fullová, rozená
Hlinkova (sestra uvězněného kněze Hlinky)
»pro násílí proti úřadním a soukromým oso-
bám« na 3 roky do káznice a na 5 let k
ztrátě občanských práv, Jan Javorka, Ondřej
Sličan a Jana Košáková na 2 roky do káz-
nice a ku pětileté ztrátě občanských práv.
Tři obžalovaní dostali po 18 měsících
dvanáct obžalovaných po 1 roce; o s
obžalovaných odsouzeno po 8 měsících; 15
obžal. po 6 měsících žaláře; jeden obža-
lovaný odsouzen na 4 měsíce a mimo to
všichni zbavení občanských práv na dobu
tří let! Pouze 10 obžalovaných bylo osvo-
bozeno. V odůvodnění rozsudku se praví, že
obyvatelstvo Černové bylo prý poštváno
proti Maďarům. Za přitěžující okolnost
byla uznána »zamýšlená« kosteln
loupež(!!) a odpor proti úřadnímu naří-
zení, za polehčující u několika obžalovaných
okolnost, že byli při výtržnostech jejich pří-
buzní zabiti nebo raněni (!). Anna Fullová
byla ihned zatčena.
Úhrnem tedy odsouzeno 17 prostých
venkovanů slovenských bez důkazů jakékoliv
viny k trestu 19 let a 2 měsíců zaláře
a káznice a k mnohaleté ztrátě občan
ských práv po vytrpěném trestu jedině proto,
že si nechtěli dát vysvětit svůj vla stn
kostel od nepřátel svého milovaného
pronásledovaného správce duchovního, sta
tečného vlastence kněze Hlinky.
Fullová
Hlinkův
Hlinka
Javorek
Sličan
Košáková
Černo
Maďar
Pazůriko
8
article
Tímto neslýchaně ukrutným ortelem nad
prostým, dobrým lidem slovenským dovršili
násilníci a tyrani maďarští přemíru svých
zločinů proti spravedlivosti lidské do kraj-
nosti poslední. Po hromadné vraždě ze dne
27. října r. 1907 tento ružomberský ortel
maďarské justice serve na soudě šírého vzdě-
laného světa s drzých komediantů pešťských
poslední cár jejich lžiliberalismu a postaví
je na pranýř jako barbary na Dunaji pod
sluncem 20. století.
Jen v Turecku by snad ještě podobný
soud a ortel byl možným. — Nahoda tomu
chce, že právě slavný Nor Björnstjerne Björn-
son uveřejňuje v mnichovském méstěníku
novou zdrcující kritiku »O panství ma-
darském«, ve které píše: »Všichni, kdož
s nadáním a odvahou v Uhrách hájí jazyka
a práva svého národa nemaďarského, jsou
pronásledováni. Ať jsou poslanci, spisovatelé,
redaktoři, kněží, řečníci neb učitelé, úřadové
týrají, zneuctívají a pronásledují je všemi
prostředky, kterých mají po ruce, — a těch
mají v Uhrách až běda! — Abych vylíčil
ducha, jakým pronásledovatelé jsou po-
sedlí, uvedu zde toliko jediné místo z vá-
ženého vládního listu maďar-
ského, jež týká se Slováka Hlinky: »Měli
by jej zkrátka za živa odříti ! Meli by z kůže
jeho za živa řemeny řezat a na to jeho ob-
nažené, škubající sebou maso vařící olej
vlévat l«
Poctivý Björnson slibuje, že co nejdříve
vylíčí v anglickém tisku všechny ty zločiny
maďarských tyranův proti národnostem ne
maďarským, proti jich přirozenému i občan-
skému právu, proti jich národnosti a svobodě
I končí svou fulminantní žalobu vážným na-
pomenutím maďarským hegemonům:
»Z toho nic dobrého nepo
jde!« Soudíme také. Neboť věříme v Ne
mesis, která nedostihuje sice mnohdy
jednotlivce pro krátkost života jejich, která
však dostihuje a mstí viny pokolení a náro
dův byť i za dlouho, ale jistě!
Nora
Slovák
Hlinka
Dunaj
Turecko
Uhry
Björnstjerne Björn
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. března. (Polský hlas o če
ských volbách.) V úvaze o významu letoš
ních sněmovních voleb v Čechách „Slowo pol.
píše, že volby se dály za lioslem: všeobecné vo
lební právo sněmovní, k němuž se hlásí všechny
české strany, vyjma konservativné Staročechy
kteří jsou pouze pro novou, všeobecnou volebn
kurii, v níž by měli volobní právo všichni voličo
vé vůbec. Volby — píše „Sl. pol.“ dále — skon-
čily vítězstvím agrárnkků v obcích venkovskýcl
a mladočeským ve městcch. Mladočeské vitězstv
jest však jen zdánlivé a nemožno je pokládati
za výraz důvěry českého obecenstva k této stra-
ně, nýbrž spíše za šťastnou náhodu. Proto ny-
nější mladočeské vítězství pokládá se všeobecné
za porážku strany, jejíž úpadek jest až nápadný.
Joště před sodmí lety tato strana držela ve svých
rukou český národní prapor. Pod ním kupily se
všechny stavy, pod ním v semknutých řadáeh
stáli dělník i jeho hospodář, malorolník i statkář,
průmyslník i živnostník, neboť tehda jediným
heslem mladočeským byl boj o čoská národní
práva. Mladočeši mělí tehda ještě 44 mandátů
ze 49 venkovských okresů. Ale mladočeské heslo
počalo se rychle stírati, strana se měnila zne-
náhla ve vládní stranu a tím pozbývala síly. Z pů-
vodní jednotné svobodomyslné strany vzniklo
postupem času několik nových stran. Inteligonce
počala se kloniti ke směru pokrokovému, dělníe
národní skupili se ve straně národně-sociálné
venkov pak vstoupil částečně do řad agrárných,
částečně do sociálně-demokratických. Tím se
vysvětluje, že mladočeská strana r. 1901 sklesin
se 44 venkovských mandátů na 23 a nyní do-
konce na 2, Povážlivým zjevem jest „Sl. pol-
skému“ i ta okolnost, že počet klasů sociálně-
demokratických vzrostl od r. 1901 z 2249 n
20.504 a počeť hlasů klerikálných z 678
na 32.080.
Praha
Čechy
10
article
V Praze, 11. března. (Lidovei a pol
ské kolo.) Hlavní orgán polské strany lidové
„Kur. Lwow.“ nepochybuje, že dojde na fus
lidovců s polským kolem, ale dříve se museji
splniti podmínky, jež fusi takovou umožní. Jme-
novitě lidovcům musí se zabezpečiti přiměřené
jich počtu znspupení v přodsodnictvu kola.
v delegacích, ve sněnovních výborech a mime
to musí se jim zaručiti volný postup ve všecl
otázkách, které netvoří souhrn otázek všeobecně
zemských a národních. Nepochybujeme — prav
„K. L.“ — že polské kolo těmto podmínkám
vyhoví, přeje-li si opravdově, aby přostalo roz
dvojení polské delegace ve Vídni a zejména aby
přestal rozbroj mezi polským kolem a polským
rolnictvem.
Demokratická „Nov. Ref.“ vítá usnesen
řešovské, poněvadž jednotná polská delegace na
říšské radě může nabýti opět bývalého svého
významu, což může býti Haliči i Polákům jen
na prospěch. Ovšem — dodává — bude třeba
pilně bdíti, aby se sjednocené polské kolo ne
vrátilo ke staré úloze, kterou hrálo před vše
obecnými volbami. Onu tehdejší jeho úlohu po
kládáme za ukončenou na vždy. Konserva
tivné polské kolo bylo by anaehironismon
vzhledem k demokratismu země a jejímu veřej
nému mínění. To musí míti na paměti zejména
posl. Stapiňski, až se svým lidovým kluben
vstoupí do společného- polskéhio kola.
K L
Polák
Stapiňski
Praha
Vídeň
Halič
11
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 11. března.
Rusové a Japoncí v Mandžurii po válce.
Oposice Hlosudarstvenné dumy rokuje spo
ločně mimo parlament o rozličných politickýel
otázkách, aby se tím usjednotila, možno-li, na
společném stanovisku k nim.
V poslední schůzi byla vzala na přetře
otázka mandžurská, jak se jeví nyní, po miru
portsmouthském.
Známý vůdce kadetů, prof. P. N. Miljukov
hájil v té příčině ruský vliv v severní Mandžurí
a žádal, aby byl zesílen; podrobil kritice důvody
těch, kdož se přimlouvají za prodej ruské mand
žurské dráhy. V řeči své pravil:
„Ani ruští lidé nejsou andělé a já nikteral
nechci tvrditi, že Rusové se nedopustili v Mand
žurii žádného násilí; avšak to není nic naproti
tomu, co tropí v jižní Mandžurii Japonci. S Čí
ňany zacházejí jako se svými zajatci. O ukrut-
nostech, páchaných od Japonců, Rusům se ještě
nesnilo. Proto nenávisť Číňanů k Japoncůmje
velmi silná... Není pochybnosti, že naše polo-
žení v Mandžurii je nyní lepší, než při ukončení
války. Naše okupace severní Mandžurie je Číně
mnohem méně nebezpečna, než japonská oku-
pace jižní Mandžurie. Čína patří na nás jako na
možného spojence v boji s Japonci. Zahodi
vše, co máme v severní Mandžurii, zříci se kon-
cesí, které jsme nedávno s velkým namáháním
obdrželi, bylo by neobyčejně lehkomyslné. Kdy
bychom se ještě zřekli své východočínské dráhy
bylo by to stejné, jako kdybychom i severní
Mandžurii vydali v ruce Japonců, a od toho skut-
ku dlužno varovati.“
Rus
profesor
P N
Miljukov
Japonec
Číňan
Mandžurie
Praha
Čína
Mandžurie
12
article
Ještě dopis německého císaře.
Po debatě anglického parlamentu, kde byla
aféra císařova dopisu dosti hladce vyřízena, byl
očekáván s napjetím článek »Timesů«. První
žurnál Velké Britanie trvá na svém stano-
visku proti německému elsaři.
»Times« dávají na jevo, že jim neimponují vý-
klady bývalého chefa kabinelu lorda Ro se-
berya, jemuž vytýkají, že byl jedinou vážntou
politiekou osobností, jež podceňovala entente
cordiale s Francif. Londýnský žurnál pokračuje
ve své kampaní proti německému zbrojení. Po-
ukazuje opětně, jak horečně Německo staví bi-
tevní lodi, při čemž je rovněž důležitý počel
jako způsob jajich stavby. Tyto nenasvědčuj
tomu, že lodi jsou určeny pro chránění ob
chodu nebo vedení války v dalekých vodách
Nové německé lodi jsou k tomu
aby tvořily ráznou pohotovost vá
lečnou na krátkou vzdálenost Podle
»Timesů« nebude evropské veřejné m-
nění dříve uklidněno, dokud ne-
bude publikován list německého
císa ře.
»Daily Chronicle« souhlasí s pro
hlášením lorda Tweedmoutha v horní sné
movně a uznává, že nastoupil správnou cestu
aby udržel dobré styky s Německem.
»Daily New se prudce píše proti
»Timesům«, jež obviňuje, že stojí ve s l už-
bách kliky, která si přeje válku
s Německem. Dále prohlašuje zmíněný lis
úplný souhlas s řečí lorda Roseberya.
»Daily Mail«, jeden z nejrozšiřenějších
listů angliekých, není spokojen s odp vědi lorda
Tweedmoutha.
Tweedmouth neuznal za vhodné vyvrátit
podezření »Timesů«, že zaslal německému císat
námořní etat anglický, dříve nežli byl uveřejněn.
Prohlášení lorda admirality nejsou zcela uspo
kojivá a vláda má zodpovědnost za následky
svého chování.
ro
Tweedmouth
Roseberya
Velká Británie
Německo
Timesy
Daily Maila
14
article
Konservativní »Daily Graphie« je
spokojen, že odpověď vlády utiší poprask, vy-
volaný v »Timech«. Země prý má plnou důvěru
v úsudek lorda Tweedmoutha a sira Edwarda
Greye o záležitostech podobného druhu. Každý
jim věří, že ráz dopisu císaře německého je
zcela neškodný. »Graphic« uznává, že se
německému císaři stala křivda.
Franeouzské listy zabývají se ob-
širně debatou londýnského parlamentu o listu
Viléma II. Větším dílem soudi, že záležitostje
zkoncována a že pro poměr německo-anglický
nebude mit tak zlých následků, jak se z prvu
soudilo. »Gaulois« posuzuje situaci pesimisticky.
Věří, že musí dojít k srážce mezi Něme-
ckem a Anglií a že Francie v té chvíli
bude muset sloužit Anglii jako voják, nebo
Německu jako rukojmi. »Gaulois« shledává
první roli ovšem důstojnější.
Tweedmouth
Grey
Vilém II
Anglie
Francie
Německo
15
article
Námořní debata v anglickém parlamentu.
Veřejnost angbická i německá s největším
zájmem sleduje všechny záležitosti, týkající se
námořní moci obou států. V dolní sně-
movně londýnské pokračuje se v debatě
o námořním rozpočtu. Bývalý premtér
Balfour táže se ministra financi Asquitha,
zdali nebude mít Německo na konci r. 1911
třináct lodi typu Dreadnoughta, kdežto Anglie
jich bude mít pouze 12. Německo a Anglie zá-
vodí ve stavbě válečných lodí a německý ná-
mořní ministr ujišťuje, že Německo se vyrovná
Anglii v rychlosti svých lodních stavob. A- quith
ve své obšírné odpovědi na dotaz Baifouräv
uvedl, že domněnka Balfourova o počtu ně-
meckých lodí spočivá na předpokladu, že ně-
mecký program stavební bude proveden do po-
slední písmenky, že ryehlost stavby německé
bude taková, že každá loď bude dokončena za
třináct měsíců. V lednu 1911, mají-li být do-
hotoreny lodi letošního programu, bude mii
Anglie 12 korábů zmíněného typu, o jeden
méně, nežli jich bude mít Německo na konci
r. 1911. Aglická vláda postará se v každém
připadě, aby Německo nenabylo převah
nad námořní mocl Velké Britanie.
Výklad Asq nithův učinil uspokojivý dojem.
Balfour
Asquith
A quith
Balfourův
Německo
Anglie
Velká Británie
Baifouräv
16
article
Výstřely proti královskému zámku.
Včera dopoledne vypálil v Kristianii (hlav-
ním městě Norska) jistý muž několik vý-
střelů z pušky proti zámku králov-
skému. Kral, což ale útočník nevěděl, dli nyní
v Boxenkolienu, Byv zatčen, muž ten prohlásil,
že chtěl zavražditi krále Hakona. Na
lezeno u něho ješté mnužství nábojů Zjištěn
v něm švédský strojník Gren, kterýž
pracoval po delší dobu v jedné kristmanské to-
várně na motory. Týž muž psal před jistou
dobou Norské bance o půl mil. korun, prolože
prý jej svobodní zednáři činští o tolik pro-
sili. Po zatčení problásil, že chtěl krále zabiti
proto, že má přiliš vysoký plat, kdežto tisíce
lidí v Kristianii sotva stačí se uživiti.
Vilém II. — Fürstenberg.
Kniže Max Egon Fürstenberg, pověstný
sloup německého nacionalismu na té i oné
straně hranie, bude provázeti na pozvání jeho
německého císaře za jeho jízdy na Korfu, kdež
bude jeho hostem. Dne 7. kvěrna přibude pak
německý císař do Donaueschingenu, kdež jako
host knížete bude stríleti tetřevy.
Zajímavé zatčení.
V Novém Yorku zatčena včera známá ruská
revolucionářka Olga Steinova, prolože vyzradila
Kral
Gren
Vilém II
Fürstenberg
Max
Egon
Korf
Steinův
Kristiania
Norsko
Donaueschingen
Nový York
Boxenkolien
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Za presidentem Hlávkon.
Výrazná osobnost naší literární společnost
nás včera opustila navždy. Již osoba Hlávkova
— byl takřka odlitek Tolstého až na ruský kro
třináctého apoštola Kristova — poutala k sob
zrak; a společenský význam jeho byl takový
že jeho slovo vedlo literaturu i vědu naši ve
všech fasích určitým směrem. Byl presiden em
Akademie, předsedou její literární třidy, čestným
členem Učené společnosti, předsedou Archaeolo-
giché komise, zakladalelem studentských koleji,
mecenáš umělců, tvůrce českých stipendil, p-
vodce Akademie umění, čestný doktor našo
techniky a krakovské university, člen pansk
snámovny, expert nejrůznějších vědeckých
uměleckých komisí a anket — a vždy a všude
byl muž, který mohl nesmělé plány uvésti ve
skutek, poněvadž vládl miliony. Pod jeho ru-
kou rostly sochy, malby, knihy, domy, paláce,
zřízení — měl ten kouzslný proutek, který dělá
divy: měl miliony.
Kolik krásných plánů natvořili se naši lite-
ráti, jak nádherně persifloval tuto impotene
velkých snah malých existenci Svatopluk Čech
ve své »hodině s milionářem« ! Když jen vzpo-
meneme, jak na pr Masaryk, Rezek, Seydlen
a j. budovali 1886— 1887 Českou Akademii,
jak se radovali, že možno počítati až se 400
zlatých ročně a že k jejím předním úkolům
bude náležeti Böhmisehe Revue! Byly to plané
theorie theoreliků. Přišel Hlávka — člověk ve
všem realní a positivní. Obratně se uchopil při-
ležitosti 40letého jubilea panovníkova: chtěl na
oslavu jubilea — jak opatrně tu vymkl Něm-
cům zbraň z rukou — složiti dvakrát stotisíc
zlatých k zřízení České Akademie, když také
stát a země postarají se o příslušné dotace. Ve-
řite, čtenáři, že nikdo nechtěl téch dvakrát sto-
tlslc vžlt — tak že se báli naši vedoucí lidé
Hlávkův
Tolstý
Kristův
Čo
Masaryk
Rezek
Seydlen
Hlávek
Německo
akademie uměný
Český akademie
18
article
r. 1888 budouci odpovědnosti? Ale Hlávka ne
ustal — a místo Böhmische Revue se 4000 zl.
ročně vydává dnes Akademie francouzský bulle-
tin, český věstník, kopu vzácných publikac ročně,
vládne ročním přijmem 100 000 korun a má
milion vlastního jmění. Jak vysoko stál tento
prakuik nad theoretikem Masarykem — do ja-
kých dálek víděl on napředl
Není tim arci řečeno, že by v naší Aka-
demii bylo vždy a všude vše v pořádku; nejde
tu také o osoby. Neboť osoby odcházejí a ústav
zůstává. Ale tolik vidi dnes každý, že plán
Masarykův budovat Akademii se 4000 zl.a
Böhm. Revue byl až nepatrně nesmělý, že prostě
kopíroval zřízení Akademie jihoslovanské, kterou
malé poměry a nízké eile dusí až k zemi.
A jiný plán literární, rovněž Masarykův.
Hlávek
Masaryk
Masarykův
Böhm
19
article
Od dlouhých let žila v nás touha vydati spisy
naších reformátorů z doby kolem r. 1400 v tex
lech jejich původních. Neznali jsme Janova, Mli-
liče, Husa, Rokpcana atd. I tu iniciativa Masary
kova pojala plán zříditi Společnost na vydávání
památek této české reformace: Sušlo se něco
přes 1000 zlatých, pomýšlelo se na sbírky v ná-
rodě a chtélo se začíti publikací Štitného, pak
Janova. Kdo zná dobře psychologii našeho lidu,
ví, jak snadno se rozhoří a jak rychle doplane
Nevím, ale máme, tuším, asi 20 pomníků roz-
dělaných a jen pomniky v Praze nepostavené
dělají pěknou položku v účtu národní hanbya
ostudy. Vzpomeňme jen, že jsme před 10 lsty
kladli základní kámen k pomníku Palackého
vzpomeňme pomníku Husova, Žzkova, ano třebas
sv. Václava — vzpomeňme, že poslední pomník
jsme postavili Jungmannovi před 35 lety a že
od té doby byly Berlin, Vídeň, Pešť . . . takřka
vydlážděny viditelnými znameními vděčnesti ná-
rodní. Postavit takovou publikaci na sbírky ná-
rodni, znamenalo tedy nekonečné umirání a stále
rostoucí ostudu. S plánu sešlo, prof. Masaryk
peníze vrátil přispěvatelům. Ale opuštěného plánu
chopila se Akademie; zřízen při ní zvláštní fond
na vydávání těchto památek, fond, který vládne
ročním příjmem 1000 zl. a který vydal již osm
Janův
Hus
Rokpcan
Masar
Palacký
Husův
Žzkův
Václav
Jungmann
profesor
Masaryk
Janov
Praha
Berlín
Vídeň
Pešť
Mt
20
article
svazků neznámých do té doby praci Husových
a jehož podporou vyjde co nejdříve slavné dílo
Janova. Publikace déje se pravidelně, rokc
rok, na základé rozsáhlých studií archivních
knihovních (můžeme nyní vlastně jen býti vděční
že tehdejší plán Masarykův ztroskota!) a orga
nické přičlenéní fondu k Akademii ručí za stálou
práci a vytrvalý postup i v budoucnu. Ani ne-
napadlo profesora Masaryka ve snu před 2
lety, že by se publikace prací našich otců mohla
zakotviti tak pavně, že bude dokonce vycházet
vedle textu českého pro cizinu také latinsky
německy a že začne publikací prací, jiehž dote
doby nebylo ani jméno známo! Jak jinak pro
vedl tu praktik věc, na niž se ztroskotaly plány
theoretikovy
Mohu při této věci prozraditi čtenáři malou
podrobnost ze zákulisí, dnes již známou obecně
Když se v letech 1899—1901 jednalo o zři
zení toholo husovského Fondu při Akademii
byly věci do značné míry stiženy tím, že v prvn
třídě Akademie je zastoupena také theologie, že
protektorem Akademie jest arcikaiže František
Husův
Masaryk
Moha
František
Janov
Masarykův ztroskota
21
article
Ferdmnand (který nepolvrdil na př. volbu hra
béte Tolstého za člena Akademie) a že se jmé-
nem Husovým často se provozuje politika místo
vědy, politika přirozeně protiklerikální. Jen ne
únavné snaze dvorního rady Čelskovského s
podařilo, že všechna úskalí šťastně byla obs
pluta. Celá věc se táhla dlouho — a vydali
jsme proto s panem Bursikem, který o prove-
dení myšlenky vydati Husovy spisy měl nemal
zásluhy, první tři svazky spisů Husových 1903
ještě před zřízením Fondu. Náhodou mezi těm
třemi spisy byly dva velmi choulostivé: jeden
»de sanqnine Christi« odhaloval podvody, jaké
se s hostemi páchaly v poutnickém místě Wils-
naku, druhý »de corpore Christi« ukazoval, že
hlavní článek obžalob kostnických byl zřejmě
Ialšován. Obojí věc byla arci v úvodě konstato-
vána k velikému zděšení kloak klerikálního tisku
jako na př. Škrdlovy »Vlastí«. Nastal poplaeh
mezi theology Akademie; první řádný člen jej
I. tridy, prof Lanřin, v dvorských kruzích vl
deňských persona gratissima, vzdal se členstv
obrněným listem, nastala jednání a transakce
»Starý pán« — jak říkáno obecně Hávkovi —
vyžádal si tehdy návštěvu nešťaslného vyda
vatele, jímž byla moje maličkost. Měl jsem vzlt
na sebe odpovědnost za Akademii, jejiž pod
porou přec ještě v poslední chvili 2. i 3 sva-
zek vyšel. Mohl jsem tak ovšem učiniti bez
všeho váhání. A když se tak stalo, uěmnil potom
ve schůzi husovské komise dvorní rada Kvíčala
oficialní dotaz, zdali komise schválila mé úvody
potvrdil jsem, podle pravdy, že nikoli, že jsem
je psal sám a na vlastní odpovědnost; dotaz
odpověď zapsány v protokole, výtah z protokolu
dodán presidentu a ten ho užil na místech při
slušných. Ale Laurina Akademii již nezachránil
jako Aebilleus trvá nyní v hněvněm mlčen
opodál Akademie.
Ferdmnand
Tolstý
Husův
Bursik
corpore
Škrdlův
Lanřin
Kvíčala
Laurin
Aebilleus
Čelskovský
22
article
Při této rozmluvě s Hlávkou (jakož i př
jiných) ukázaly se arci zř-telně rozpory názorů
starší a mladší vrstvy národní. Hlávka stál ve
všem na stanovisku staročeském; opatrným vy
stupováním sílit a nabývat posice za posicl
neznepřá elovat si mocné tohoto světa, naopal
hledět od nich obratným vystupováním vytěži
pro národ co nejvíce. Neuznával, že jsou ko
nečně určité meze, za něž jili nelze; že ko
nečně i v životě národa platí slovo Františkovo
»tout est perdu, sauf l'noňneur«. Znal se spíše
k polskému: nie honorowo, ale zdrowo; jen
když sllíme a rosteme. Ať po nás naši potomei
pěstují politiku výboje.
Jeho styk s kruhy vládnoucími a jeho starší
názory jevily se i v tom, že první zástupce
české vědy neovládal do smrti správně jazyka
českého a že mu záhady Husovy opravy pravo-
pisné zůstaly navždy utajeny. Žil takřka v době
před Husem, kdy každý mluvil, jak uměl
psal, jak chtěl. Necilil nesrovnalosti v tom, aby
Aimanach České Akademie oti koval německy
došlá vynesení a aby dokonce Česká Akadem
tiskla německé knihy a německé obeahý svých
praci. Jako v době před Husem nejlopšl češt
králové psali německy a teprv odbojné panstvo
Hlávka
Hlávek
Františkův
Husův
Hus
Aimanach Český akademie
23
article
donutilo krále Václava, aby s rebely korespon-
doval po česku.
Pokládaje se jaksi za správce národního
jmění, šetřii na všem. Rozdavaje tisíce uměl-
cům, zakládaje statisícová nadání dovedl řemesl-
nikovi odpočitati deset krejcarů »Víle, mně je
ton šesták dobrej« a sluhovi Akademie, jenž
byl jeho takřka soukromým sekretářem, dovedl
nepatrnou kvinkvenálku poukázati o měsíce po-
zději, aby Akademie ušetřila na interkaláru.
V Archaeologické komisi ochotně hlasoval pro
úisícová překročení rozpočtu, jež musil potom
zaplatiti z vlastní kapsy, ale počítala-li kaneelář
autoru honorář i za prázdné stránky, vytkl oka-
mžitě chybu. (Aby se snad čtenář neděsil krá-
lovských honorárů Akademie, prozradím mu, že
mají akademikové čeští za tisie dlouhých řádek
hustého tisku třicel korun honoráře a že Krá-
lovská společnost nauk autorům vůbec ne-
platí nie)
Ale přes tyto drobné nepatrnosti byl Hlávka
vždycky člověk velkých ellů, širokého rozmachu
a pevné vůle Kdyby byl nic jiného nesivořil
než studentské koleje, které odehovávají ročně
200 mladých lidí v evropské civilisaci, kdežto
dříve mnohý talent klesl vysílen nouzí, dřive
než mohl křídla rozepnout, byl by dosti učinil.
Václav
Hlávek
24
article
Potřebujeme hlavně lidí, pevných mužů — dou-
fejme, že jimi chovanci kolejí budou, že žádný
z nich nebude musit jednou zvolat boleslně, na
troskách nadějí: »Marná lopota!«
V dějinách národa zůstane arci Hlávka
stále prvním presidentem Akademie. Akademie
po něm zajisté bude dědit statky bmotné, ale
bylo by si přáti, aby po něm dědila také jeho
energii a vytrvalost, vysoké cile a daleké obzory.
Přes kritiky theoretiků může vždy přejít mlče-
ním — ne heslo, ale čin. Aby nezmírala v ma-
lých poměrech, rozbíjejíe si o těsné pruty klene
křidla vyšších snah, zanechává jí Hlávka při
svém úmrtí pěknou památku. Může vykonati
mnoho, snad více nežli Hávka — máť před
sebou věčnost a v kapse — milion.
V. Flajšhanz.
Hlávek
V Flajšhanz