ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 51a9d0e0-7596-11dc-ab92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 109, place 48, org 27, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
12. března 1908. Císlo 7.
Císlo
4 article
vojenská a námořní tajemství ruská, jichž na- byla vydiráním, a protože se dopustila padělání a zpronevěření ve výši 100 000 rublů. Mysl se, že pro zločin posledního druhu bude Rusku vydána. Byla ponechána ve vazbě.
Rusko
5 article Okresní soud v České Lipě a práva jazyka českého.
Okresní soud v České Lipě a práva jazyka českého. Pan JUDr. Fr. Zahálka, advokát v Roudnici, píše nám o známém jazykovém případě česko-lipském: Václav Janoušek, býv. předseda a pokladník „České besedy“ v České Lipě, podal dne 26. února t.r. JUDrem. K. Lengsfeldem dvě bezdůvodné německé žaloby na „Českou besedu“ v České Lípě o 706 k 60 h č. j. C. II. 77/8 a 140 K č. j. C. II. 82 8. Okresní soud v České Lípě nařídil o obou ža- lobách stání na den 10. března o 9. hod. dopol. Sotva jsem jako právní zástupce „České besedy“ prohlásil. že budu jednali česky, prohlásil soudní sekretář Krai — který ani slova česky nerozuměl — že slání odro- čuje dle § 134. odst. 2. soudního řádu, protože prý procesní soudce Kassekert je zaměstnán jiným nalé- havým úřadním jednáním. Protože očividně sek retáh Kral stání odročil jen proto, že jsem chtěl, jednat- česky, aniž bych se dotýkal práva druhé strany jed- nati německy, účtoval jsem proti procesnímu soudci Kassekertovi, který stání nařídil a v čas ho neodročil. a proti přodnostovi soudu, který za Kassekerta — odjevšího na komisi — v čas nedelegoval soudce jazyka českého znalého, útraly zmařeného stání, pro- tože hrubým jejich opomenutím spor se projednávati nemohl. Zároveň jsem žádal, aby delegován byl ku projednání sporu c. k. okresní soud v Roudnici, pro- tože u českolipského soudu není soudce, který by spor projednati mohl, neboť veškeré knihy „České be- sedy“ a ostatní doklady jsou jen česky psané. Soudce sice návrhy tyto německy protokoloval, a když již oba protokoly byly úplně ukončeny jeden z nich podepsán, odešel — patrně na peradu — a vrátil se s tím, že stání se odkládá na 2. hodinu odpolední, aniž by uvedl pro to, jakýkoli důvod.
JUDr Zahálka Janoušek K Lengsfeld Krai Kassekert Francie Roudnice Český Lipa Český be okresní soud v Český Lipa Český beseda Český lípa
6 article
Při odpoledním stání místo sekretáře Krale zahájil líčení soudce Aschenbrenner, delegovaný k tomu, od krajského soudu patrně prolo, že uměl česky. P zahájení líčení přednesla protistrana svoje žaloby německy a já jměnem „České besedy“ česky před- nesl jsem všecky námitky, nabíl důkazy a učinil návrh, aby obě žašoby jako bezdůvodné byly za- mítnuty. Soudce si pilně poznamenával všecky ná- mítky a nabídnuté důkazy, ale než začal je protc- kolovati, povstal JUDr. Lengsfeld (bývalý sludent z mladoboleslavského gymnasia) a učinil návrh, aby dle § 13. patentu z 1./5. 1781 č. 13. říš. zák. a čl. uvozovacího zákona k soud. řádu o obou žalobácl jednalo se výlučně německy a abych byl vyzván. česky přednesené námilky opakovati po německu. Proti tomuto návrhu jsem se rozhodně ohradil a uvedl jsem, že dle § 13. cit. josefinského soudního řádu mám právo jednatí česky, neboť tento § 13 doslovně zni: „Beide Theile, sowohl als ihre Rechts- freunde, haben sich in ihrer Reden der landes- ůblichen Sprache zu gebrauchen“.*) Odvolal jsem se dále na kabinetní list z 8. dubna 1818, nař apol. soudu českého ze dne 30. května 1848, čl. 19 stát. zákl. zák. z 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. a Stremayrovo nařízení z 19. duhna 1880 č. 14. zenn. zák.
Kral Aschenbrenner JUDr Lengsfeld Beide Český beseda
7 article
Soudce překvapen návrhem JUDra, Lengsfelda který patrně byl přes poledne smluven, se na chvíl vzdálil a po návratu prohlásit usnesení, že oba spory mají se projednali výlučně německy a že jsem povinen námitky „České besedy“ přednésti německy. prolože prý u soudu českolipského je pouze jazyk německý obvyklým. Stremayerovo nařízení prý ne- platí a „landesübliche Sprache“ znamená prý řeč v obvodu soudu obvyklou, Prolože jsem nechtěl vejíti pod kaudinské jho a podrobili se nezákonněmu rozhodnulí a mimo to německý jazyk úplně neovládám, prohlásil jsem, že dle § 19. jur. normy odmítám soudce, proteže jeho rozhodnutí jest zjevné porušení zákona a tudíž jeho nepředpojatost je pochybna, žádal jsem za delegování jiného soudu a zároveň jsem ohlásil stížnost prot tomuto usnesení, žádaje za přerušení řízení dot doby, dokud o usnesení tom platně nebude rozhod- nuto. Soudce návrhu tomu vyhověl a řízení přerušil.
Stremayerův Český beseda
8 article
Nyní rozhodovati bude krajský soud českolipský o tom, může-li býti soudce Aschenbrenner odmitnut a zdali žádost o delegaci jiného soudu jest odůvod něna a presidíum c. k. vrchního soudu rozhodovali bude na základě § 78. zák. o organisaci soudnía dozorčí mé stížnosti na jednání okresního soudu v České Lípě, které v každém směru je neslýchaným. Tak daleko, bohužel, došla právní jistota v našem království, že ve sporu dvou českých stran, zastou- pených advokáty českého jazyka úplně mocnými, ne smí česká strana a k tomu „Česká beseda“, jejiž ře jednací podle § 36. stanov jest česká, jednati před soudem česky. To se děje přes opětná rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu, že dle platných zákonů jazyk český při všech soudech v obvodu království českého jest řečí obvyklou a že Stremayerovo nařízení dosu trvá v platnosti, to děje se po cirkuláři c. k. vrch- ního zemského soudu a po prohlášení ministerského předsedy, které pochybnosti o našem právu epli- pouštělo. Jazyková olázka není olázkou soukromo- právní, ani meritorní otázkou sporných stran, nýbr otázkou velejnoprávní, která volněmu rozhiedování soudce se vymyká. Prolo je povinností české veřej- nosti, aby této libovůli učiněn byl konec, a je věcí veřejné správy, aby svého práva dohlédacího užila a energicky potlačila vědomé porušování pratných zákonů a to zejména tehdy, když porušování tote není ničím jiným než politickým trikem. V Roudnici, dne 11. března 1908.
Aschenbrenner Stremayerův Roudnice okresní soud v Český lípa Český beseda
9 article Josef Hlávka.
Josef Hlávka. (Dokoně.) Roku 1883 zvolen byl Jose Hlávka do říšské rady, roku 1884 do českého sněmu v kurii velkostatkářů a po opětném zvo- leni posud tam trvá. R. 1883 založil nadaci n české polytechnice částkou 25.000 zl. pod ná- zvem „České technické nadání Josefa a Marie Hlávkových“. Z úroků zadává se každoročně jedno nebo více stipendii cestovních pro české techniky. Roku 1884 za příležitosti slavnostníh stého sezení Král. české společnosti nauk zřídi ancnymně při společnosti té jubilejní fond pro vědeckou českou literaturu s prvním nadačním kapitálem 20.000 zl., jejž během tří let zvětši až na 35.000 zl. Z výnosu této nadace Král. česká společnost nauk publikuje a honoruje spisy vědecké každoročně ji podané a přijaté. R. 1886 vsloupil Hlávka ve druhý sůatek man- želský se sl. Zdeňkou Havelkovou, deerou dv. rady Matěje rytíře Havelky v Praze, jež věrně souhlasic s ušlechtilými záměry svého chotě, zejmena České akademii stala se oběla- vou přiznivkyní (viz založení fondu manželo Havelkových k udílení cen za básnické plody české). Dne 8. června r. 1888 po dlouholetém vyjednávání s veškerými příslušnými činiteli po- dal Hlávka věnovaci listinu spolu s věnovaným kapitálem 200.000 zl. a s prosbou o založen České akademie pro vědu, literaturu a uměn v ruce nejvyššího maršálka král. českého a žá- dal též, aby anonymita daru byla zachována Sněm český toto anonymní věnování přijal a *) Obě části, jakož i jejich právní přátelé, uži vejle ve svých řečech jazyků v zemi obvyklýeh Pozn. red.
Hlávek Jose Hlávek Josef Hlávkův Král Havelkův Matěj Praha ten jubilejní fond Český akademie zl
10 article
účinně podporoval, tak že J. V. nejvyšším roz hodnutím ze dne 23. ledna roku 1890 zřízen toho ústavu pode jménem »Česká akademie eísaře Františka Josefa pro vědy, slovesnos a umění« nejmilostivěji nařídil. V červenci t. r. za předsednietví nejv, maršálka jakožto zástupee protektora J. c. k. Výsosti areivév. Karla Lud- víka provedeny první volby funkcionářů tétc akademie, při čemž Hlávka byl zvolen za před sedu, volba tato pak nejvyšším rozhodnutímz dne 7. září 1890 schválena. Roku 1891 dne 17. května založil Hlávka zvláštní nadání 15.000 zl. k zřízení jízdecké sochy sv. Václava před budovou musejní na Václavském náměst a za příležitosti prvního slavnostního sezení dne 19. května Zemskou bankou nadání toto ode- vzdáno IV. třídě České akademie. Sněm český přijal toto nadání jakožto první základ a usnes se další, k provedení potřebný náklad povoliti. Již r. 1885 udělen Hlávkovi řád železné ko- runy třetí třídy a r. 1890 komthurský křiž řádu cisaře Františka Josefa; roku 1891 byl Hlávka povolán nejvyšším rozhodnutím za člena doži- votního do panské sněmovny říšské rady. Roku 1891 věnoval Hlávka II. třídě 1000 zl., aby vyslala někoho ku prozkoumání nového lé- čebného prostředku Kochova (tuberkulinu). Té- hož roku 1891 za přiležitosti 25letého trván
František Josef Lud Hlávek Václav Kochův Český akademie eísara Český akademie panská sněmovna zl
11 article
Spolku českých architektů a inže- nýrů založil Hlávka u tohoto spolku nadání ve výši 3000 zl. na podporu studijních cest do ci ziny. V dubnu 1893 předložil Hlávka minister stvu kultu a vyučovaní obšírný výklad stran sestálnění pražské akademie maliřs ke spolu s vyjádřením zříditi k tomu cili zvláštní nadání ve výši 100 000 zl. pro studijn a cestovní stipendia na této vysoké škole výtvarného umění; ke konei roku společ- ným přičiněním J. Exe. hr. Karla Bouquoye byli povoláni mistři Brožik a Hynais z Paříže na pražskou školu malířskou. Na podzim roku 1895 věnoval Hlávka IV. třídě České akademie částku 4000 zl. na cestovní a studijní stipendi při malírské škole a jarní výslavě roku 1896 ku povznesení českého umění. Dne 2. října 1893 zemřela mu matka Anna Hlávková rozená Stachova v Přešticích ve věku 93 roků
Hlávek J Ex Bouquoy Brožik Hynais Hlávková Paříž Stachov Přeštice Český akademie
12 article
Na její památku zřídil v přeštické obci nadae 6000 korun, jejížto úroky připadnouti mají vždy ucházející se o ně nejstarší chudé vdově nebo neprovdané deeři přeštického měšťana, klerá jí pak užívá doživotně. Roku 1895 byl Hlávkovi pro dlouholetou činnost př ústřední komisi pro zachování uměleckýeh a historiekých památek udělen titul a char- akter vrchního stavebního rady. Suukromé dobročinnost Hlávkova, ač vymyká se podrob- nému výčtu, zasluhuje přece šetrnou zmínku, tím spíše, žo ji musíme považovati za docelek veřejných kroků jeho munificence; zvláště si li- buje poskytati podporu těm, kdož při žádostech veřejně vypsaných nepochopili podle svého přání a přece buď potřebností nebo nadáním a dobrou vůlí pozornost na sebe poutají. Všude, jakož vyznívá z věnovacích listin, kterými své dary provázel, jeví se nadšená láska k vlasti a snaha podporovati tvůrčí činnost vědeckou i uměle- ekou, obzvláště pak pohnulým způsobem v ná- vrhu zakládací listiny do podrobna vypracova ném, v němž manželé Josef a Mari: Hlávkov.
Hlávek Hlávkův Josef Mari
13 article
onen zamýšlený národní ústav ustanovují za svého universálního dědice. Skutky a čísla mlu- ví. Uprostřed všech jednotlivých skutků ku po vznesení kulturního vývoje českého vyníká ja kožto nejjasnější bod onen velkodušný dar, ko- lem kterého ostatní dobročiny se řadí a jenž vedl přímo k založení České akademie. Hlávka tímto činem a známou úsilovnou péčí, zěnova- nou ústavu žádoucímu, dovedl nejen položiti k němu pevný základ, nýbrž i získati jiné mocné faktory k témuž cíli, tak že nový ústav hned ve své podslatě vzrosll a rozkvětati počal i co se t,če hmotné stránky. Iniciativou Hlávkovou se stalo, že všeobecné účastenství se pro akademii vzbudilo a podporování šlechetného záměru do míst jindy na pohled nedostupných se rozšířilo. tak že země i stát odhodlaly se ku příspěvkůn tak značným (po 20.000 zl. ročně), a že Česká akademie nyní náleží k ústavům v Evropě nej hojněji dotovaným. Souhrn jmění kmenového několika zvláštních fondů při České akademi zřízených obnášel koncem října 1895 přesně 364.325 zl., výdajný příjem její na rok 1895 obnášel však 53.055 zl. Hlávka jest muž vyni- kajícího významu pro nás; z jednotlivých sou- kromníků, kteří v našem národě pro pěstovánt věd a uměn námahu a jmění obětovali, stojí on na nejpřednějším místě — nemámeť druhého kdo by se jemu rovnal. — V jedné pak věci zu stal věren tradicím měšťanského rodu svého — a to budiž vytčeno jakožto neposlední výmluvný rys v obraze života toho: značnou zámožnost získal si sám svou vlastní plodnou prací, svou ostražitou, pokroku milovnou snahou a vytrva- losti, k nimžto se druží tajemství nevyhnutelné spořivosti. Těmito vlastnostmi ozbrojen shro- máždil své prostředky hmotně, aby jich měrou u nás neobyčejnou užíval ku prospěchu svého
Hlávek Hlávkův Evropa Český akademie
14 article
Dr. P. Zahálka.
doktor P Zahálka
15 article
národa. Posleďní vůle vreh. stav. rady dra, tech. Josefa Hlávky. Sdělili jsme ve včerejším odpoledníku, že poslední vůle mecenáše Jos. Hlávky nalezá se v uschování v Zemské bance král. českého u vrchního ředitele p. dra. Mattuše. Poněvadž dr. Mattuš dli v Meraně, bylo mu neprodleně telegrafováno, aby učinil disposice ve příčině vydání testamentu k jeho prohlášení. Odpověd od dra. Matiuše došla v odpoledních hodinách, načež po 4. hod. odpol. byla poslední vůle vrch. stav. rady dra. Hlávky ze Zemské banky odnesena do kanceláře c. k. notáře p. Frunt. Eulnera na Václavském náměstí. Testament by zde publikován v přitomnosti člena panské sně movny p. dra. Tomáše Černého, dále dra.J Javůrka, advokáta v Praze, jednatele Student- ských kolejí českých vysokých škol p. Plocare a správce domů Hlávkových p. Havelky. Poslední věle tvoří velmi objemný folisnt a psána jest šlechetným mecenášem vlastno ručně. Datována jest dne 25. ledna 1904 na statku v Lužanech. Současně pořídil tři opisy poslední vůle a písař čestným slovem se musil zavázati, že z její obsahu nic nesděli. V paragrafu 1. stanoví šlechietný muž universálním dědicem veškerého svého movitého i nemovitého jměn Nadaci Josefa, Marie a Zdeň ky
Hlávek Mattuš doktor Černý Javůrek Hlávkův Havelka Lužan Josef Marie Zdeň Jos Václavský náměstí Praha
16 article
Hlávkových«. Nadace má se řiditi zvlášt ním statutem, jejž zůstavitel dopodrobna vypra coval a má být postavena pod dozor zemského výboru král. českého. Prolektorem nadace má být náměstek protektora České akademie pro vědy, slovesnost a umění a kuratorem nadace ustanoven dočasný president této akademie. Nadaci bude spravovat správní rada, která bude ustanovena Českou akademil, Studentskými ko- lejemi a třemi vykonavateli poslední vůle, jimiž jsou pp. dr. Tomáš Černý, dr. K. Mattuš dr. J. Javůrek. Jmění vrchního stavebního rady dra. Hlávky obnáší šest milionů korun, po ode čtení poplatků zbývá 5 mil. K, takže ročn příjem nadace dosáhne výše as 200.000 K Z výtěžku tohoto ročního příjmu má být po užito 70 procent k podporování vědy, literatury a umělců národnosti české, tak aby mohli v všech směrech těžiti z veškeré činnosti svétové ku prospěchu milovaného národa českéhio. Ve druhé řadě má být 30 procent použito pro sna- živé studenty českých vysokých škol pražských. V dalším znění poslední vůle zřizuje se na- dace se 7200 K ročního platu pro město Přeštiee a obce na panství lužanském. Dále obdrží museun král. českého pro archaeologický odbor ročně 600 K, spolek »Komenský« ve Vídni ročné 600 K, 1200 K ročně na nadaci pro posluchače české techniky v Brně a 300 K ročně na na- daci pro žáky gymnasla v Klatovech. Dále usta- novují se legáty služebným. Svým sourozencům činí odkazy, přibuzným však učinil dobrodiní z živa a v poslední vůli jim ničeho neodkázal.
Hlávkův doktor Černá K Mattuš J Javůrek Přeštiee Vídeň Brno Klatovy Český akademie spolek » Komenský
17 article
Dále ustanovil odkaz »Svatoboru« 2000K spolku »Sv. Lukáše« 2000 K, přeštickým a lužan ským spolkům 2000 K- Ke konci poslední vůle vyslovuje šlechetny mecenáš vřelé přání, aby se nadace setkala s do brým užitkem a sloužila ke zdaru milovaného národa českého. Touží, aby bůh nadaci chránil Ve přičině pohrbu přál si dr. Hlávka, aby pochován byl do rodinné hrobky v Přešlicích Majetek vrehního stavebního rady dra. Hlávký sestává z pěti domů ve Vídni, dvou rozsáhlých domů v Praze, velkostatku v Lužanech a ze vkladu u zemské banky král. českého v obnosu přes 1 mil. K. Čtení poslední vůle trvalo skoro pět hodin a skončeno o 9. hodiné v noci. Bratrovi a sestře určil zesnulý bezplatný přibylek v paláci ve V - dičkově ulici a na velkostatku v Lužanech, sestře mimo to 6000 K ročního doživotního důchodu Tělesná schránka zesnulého dra. techn. Jo- sefa Hlávky byla včera o 4. hodině odpoledn z domu smutku převezena do českého pathol gicko-anatomického ústavu, kde ji bude proí dr. Hlava balsamovati V paláci zvěčnělého J. Hlávky zemiřeli včera dopoledne pl. Havelková, manželka správee domů Hlávkových.
doktor Hlávek J Hlávek Havelková Hlávkův Svatobor Vídeň Praha Lužany spolek 2000 K svazek . Lukáš
18 article
Zpráva o úmrii šlechelného mecenáše pana Hlávky stihla jeho sestru, ovdovělou pi. Malyldu Mayerovou, v těžké nemoci. Vyslovuje se po chybnost, že krutou tuto ztrátu dlouho přežíje Ve včerejší schůzi zemského výboru král českého věnoval předsedající hr. Schöubor vroucí vzpomínku zesnulému stavebnímu radov Jos. Hlávkovi; zemský výbor schválil pak návrh, by pohřeb Hlávkův konal se z Pantheonu muse král. českého. Následkem úmril presidenta České akadem pro vědy, slovesnost a umění p. Josefa Hlávky byl vztyčen na budově akademie výtvarnýel umění na znamení smutku černý prapor. Z Roudnice, 11. března. (Zvl. tel.) S celým ná- rodem českým želi smrti slavného maecena obecn rada města Roudnice, Starosta: Ervfn Špmndler.
Hlávek Malyld Mayerův Hlávkův Roudnice Jos Ervfn Špmndler
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Marné voláni. Konoc nedělního našeho článku, k němuž zavdal podnět kompromis stra ny staročeské se stranami radikálními pro užš volbu na Novém městě pražském, pr, „pobavil“ vládní český orgán. Názor náš, že národní stran svobodomyslná může být zachráněna pouze dvo jím způsobem: buď upuštěním od „positivn politiky“ a vrácením se k starému programu strany — anebo seskupením přívrženců strany kteří s posledním obratem nesouhlasi, nazývá časopis, založený k hájení vládních služeb české delegace, „tak dobrácky naivním, že se človék ani hněvat nedovede“. Výzvu naši, aby veden strany mladočeské se odhodlalo plnit sliby vo- ličům i celé veřejnosti v programech strany slavně učiněně — odbývá časopis „Den“ po- směškem. Zaznamenáváme prostě. Názory naše pronesené v nedělním článku, potvrzeny byly v plné míře celkovým výsledkem voleb, ve kte- rých oželela strana cel, skoro venko náš, nepostavivši ve 47 venkovských okresíc ani kandidáta, ale omezujíc se na města česká- „kde jedině mohla kandidovati“ (vlastní to slovu jejího orgánu); zde sice soustředila na své kan- didáty úhrnem 41.500 hlasův, což neznamená však ani polovinu voličův městských, jichž byln 96.054. Celkem sklosla strana svobodomyslná za nynějšího vedení svého ze 67 poslancův na
20 article
38. — Důkaz to věru nejvýmluvnější, kterak nespokojenost s „positivní politikou“ úžasně roste a neodhodlá-li se vedení strany k opuštění vládni politiky a k ráznějšímu vymáhání českých požadavků, přeroste panu dru. Kramářovi i jeh. dennímu obhájcí přes hlavu. Noštěstím jest, že neprozíravost těch, kdož si dnes libují ve vládn lenošce — zaplacena bude nejen oxistencí ná- rodní strany svobodomyslné — ale i velikými obětmi národními. Marné jest však naše volání marné varování. „Positivní“ politikové jako oner jezdec, ženoucí se za štěstím do propasti, jsou zaslepeni domnělými úspěchy své politiky, jsou přesvědčeni vzdor tomu, že již politiku tuto pro vádějí bezvýsledně po řadu měsíců, že se jiná po litika provozovat nedá, považují za naivního kaž dého, kdo navrhuje jiné cesty české politice a bu dou se snad usmívat i tehdy, až se sřítí do propasti strhujice za sebou stranu. — Časopis „Den? se zbytečně rozčiluje: nikdo, ani list náš, ne tvrdil, že „vůdčí orgány strany naši mají menš lásku k národu, než list, jenž tak bezohledně se
Kramář
21 article
postavil proti nim z důvodů taktických“. Věříme naopak v tuto jejich lásku — žádáme však, by projevena byla také skutky! Dosud aspoň ničin positivním tato láska positivních politiků se ne- projevila! Ke konci svého článku „Dr. Srb, „Ná rodní Listy“ a budoucnost strany“ nám dává pi satel příležitost, bychom mu úsměšek jeho vrá tili. Jedna jest prý cesta správná, „aby „Národní Listy“ docela upřímně a otevřeně si přiznaly že prohrály kampaň proti vedení strany tak dů- kladně, že jsme byli i my tím překvapeni a že jediný logický důsledek z toho může býti ten. aby šly zase se stranou ruku v ruce a hájily politiku, na které se usnesou povolané orgány strany.“ Prosili bychom jen pisatele tohot tvrzení, by nám udal, kde „Nár. Listy“ pro hrály. Za list náš kandidoval pouze zodpovědný redaktor p. Jos. Anýž — ale vedení strany se neodvážilo mu postavit protikandidáta a zvolen byl hned v první volbě. Kde tedy byly „Národn
doktor Srb Anýž
22 article
Listy“ poraženy? Známo jest ovšem s dostatek, že usilováno bylo o porážku „Nár. Listů“ — ovšem ne na bojišti volebním, uspořádány byly výpravy proti našemu listu i — agitace — ale vše skončilo naprosto bezvýsledně. „Národní Listy“, jež měly být potrestány za to, že vyslo- vily nesouhlas s vládní politikou, nejen nebyly poraženy, naopak, pro své stanovisko získávají stále více a více přívrženců. Zdá se však, že ně- komu jinému dochází dech a proto to volání, by náš list „šel zase se stranou ruku v ruce“. J ak naivníl — Ředifel státních drah Ludvík Komrs mrtev. Ve středu dne 11. března v časných ho- dinách ranních rozžehnal se se světom jeden z posledních starých vlastenců, pamětník po- hnuté doby let osmačtyřicátých, pan Ludvík Komrs, ředitel státních drah v. v., dlouho- letý předseda inženýrské komory, místopředsedu spolku architektů a inženýrů, bývalý člen smí- chovské městské rady, zakladatel a předseda „Národní záložny v Praze“, člen sboru presby- terů evang. české církve u sv. Salvátora v Praze.
Komrs svatý . Salvátor Praha inženýrský komora spolek architekt národní záložna
23 article
civiln inženýr, člen železniční rady a čestný měšťan města Humpolce. Zesnulý, ač narodil se pod nízkým krovem měšťanské rodiny, právě v dobu jeho studii požáru propadlým, takže by po celou dobu svých studií technických odkázán úplně jen na sebe, živě se soukromým vyučová- ním, domohl se svojí vlastní pílí, bez nejmenš protekce, vynikajícího postavení společenského těše se po celý život pro svou povahu konciliant ní i neobyčejnou dobrotu svého srdce všeobecno vážnosti i lásce všech, kteří s ním kdy do styku přišli. V ohledu národním byl vždy prvý na místě, kde jednalo se o rychlou a vydatnou po- moc. Podporoval české umění i literaturu. Ješté kráteo před svojí smrtí již těžce churav dal se dovězti k volebnímu osudí, aby odevzdal hla svůj pro kandidáta národního. Ze životopisu to- hoto vzácného muže uvádíme hlavní dáta: Na- rozen v Humpolci r. 1825, studoval na gymnasiu v Těšíně ve Slezsku, kamž docházel pěšky ze svého domova. Technická studia odbyl v Praze načež vstoupil do služeb státních drah a brz vynikl jako železniční inženýr. Bylyť mu svě- řovány ku tracování nejobtižnější linie. Pozděj činným byl po 20 roků v cízině a provedl dráhy mezi Frankenmarktem a Solnohradem, dále mezi
Humpolec Těšín Slezsko Praha
24 article
Taufkirchenem a Pasovem; za oba tyto obtižno projekty doznal plného uznání. Na to vrátiv se do vlasti, provedl svěřenou mu stavbu dráhy pražsko-duchcovské, již brzy jmenován byl ředi telem. V poměrně krátké době byla tato důklad- ná a obtížná stavba ku plné spokojenosti správní rady dohotovena. Nastalá peněžní krise v roce 1873 přerušila další stavbu dráhy do Moldavy s překročením Rudohoří, kterážto trať vypočtena byla nákladem 5 mil. zl. Tím dráha jako ne- úplná hrozila státi se pasivní. Roditel Kemr však vypracoval nový důkladný projekt na zá- kladě statistických dat a výpočtů krutší trati př včtším stoupání a s použitím silnějších strojů čímž bylo umožněno provésti projekt za sumu 31/2 mil. zl. Výpočty objevily se býti správnými docíleno financování dráhy velkými peněžními ústavy ve Vídni, Dráždanech a Berlíně, a dráha prosperovala. Dříve jsouc pasivní, stala se pod- nikem dobrým, aktivním, takže po svém sloučen s drahou duchcovsko-podmokelskou mohla být sestátněna. Brzy na to roku 1886 vstoupil ředite
Taufkirchen Kemr Pasov Moldava Rudohoří Vídeň Dráždany Berlín
25 article
Komrs do výslužby a věnoval se plně své r- dině a veřejným funkcím ke blahu obcí Smícho- va a Humpolce, kde v létě trávíval. Tu pak ko- nal pro obec i pro četné osoby soukromé z ce- lého širého okolí práce zeměměřičské — úplně nezištně. Za své zásluhy o obec jmenován by čestným měšťanem a ulice, kde stojí jeho letní tusculum, nazvána ulicí Komrsovou. Jeho věrná družka, choť Lucie, rozená Motílova z Humpol- ce, vlastenka nad jiné horlivá, předešla jej smrtí před čtyřmi roky. Zesnulý zanechal dvě dítky. dceru Lucii, provdanou za mag. radu dra. Pavle Růžičku, a syna dra. Ludvika Komrse, lázen- ského lékaře ve Františkových Lázních. Budiž čest památce zvěčněléhol — »Jak to?« Ke zprávě pod tímto záhla vím uveřejněně v úterním čísle »N. L.« a po- jednávající o výroku zemského poslance morav- ského p. dra. Fischera v příčině německé kor- respondence výk výboru výstavního s ředitelstvím stát. drah v Olomouci došlo nás následující vysvětlení: Ke zprávě Vašeho ctěného listu z 11. t. m. máme čest sděliti s Vámi, že není správno, že jsme zaslali ředitelství c. k. stát. drah v Olomouci původně pouze německé pla- káty výstavní a že teprve na jeho upozornění jsme také zaslali plakáty české. Naopak zaslal jsme tomuto ředitelství zároveň české i něme- cké plskáty a sice v tom počtu, který nám byl tímto ředitelstvím předem naznačen. Seznavše dnes ze zprávy Vašeho ctěného listu, že če- ských plakátů je málo vyvěšeno, obrátili jsme se ihned k olomouckému ředitelství se žádostí (česky psanou, jak se etěná redakce sama pře- svědčila), aby byly vedle německých všude vy- věšeny také české plakáty. V úctě dokonalé z výkonný výbor Jubilejní výstavy obvodu obch. a živn. komory v Praze úřadující předseda Léon Bondy, jednatel dr. Hotowetz.
Komrs Komrsův Lucius Motílův Pavel Růžička Ludvik Komrs Fischer Léon Bond doktor Hotowetz Humpolec Františkův lázeň Olomouc Praha
26 article
— Ve věerejší schůzi zemského výboru království českého vyřízeny byly vedle jmých tyto záležilosti: přísedicí dr. V. Škar d sdělil, že úřadnietvo okresních hospodářských záložen domuhá se zákonné úpravy svých slu- žebních poměrů po způsobu úpravy, již se zá- konem dostalo úřadnictvu okresních zastupi telstev; po návrhu zpravodajově bylo usneseno by okresní výbory a ředitelstva záložen byly vy zvány, by se o úpravě služebních poměrů úrad nietva okr. hosp. záložen vyslovily. — Přísedíei Žďárský referoval, že minulý sněm zemský nevyřídil návrh zemského výboru o stanovení zásad pro změnu zemského zdravotního zákona z r. 1887. Zpravodaj navrhl, aby svolána byla porada lékařů a znalců o revisi řečeného zá- kona; nejprve mají býti pozváni zástupcové lé- kařů praktických a pokladních, pak zástupcové lékařů obecních a obvodních i lékařské komory, jak Čechové, tak Němci. Návrh byl přijat a po- rada ustanovena na dny 19. a 20. března. — Přisedící dr. Werunsky podal zprávu o vý- sledku cesty rady z. v. dra. R. Krejčího de Haliče za příčinou opatření hospodářského dělnictva pro statkáře kraje pražského. Bylo usneseno vý- sledek šetření, cestou tou získaného, sděliti ze- mědělské radě, která uspořádá zvláštní anketu o způsobu, jímž by se odstranil nedostatek ze- mědělského dělnictva; zemský výbor je pre- svědčen, že opatřování zemědělského dělnictva z jiných zemí může býti jen přechodné a že je třeba vynasnažiti se, by dělnictvo, jehož k zemědělským pracím je třeba, získalo sev lidu domácím. Po návrhu téhož zpravodaje po- volena byla městu Zásmukám subvence na vo- dovod. — Po návrhu přísedícího hr. S eh ön- borna jmenován byl řádným profesorem správovědy na hosp. akademii v Táboře dr
doktor V Škar Přísedíei Žďárský Čecho Němec Werunsky Halič Zásmuky
27 article
Holý; prof. V. Feršman dán do výslužby a vy- sloveno mu uznání za záslužnou činnost; pro- fesorem nauky o výrobě rostlinné jmenován byl techn. dr. J. Munzar, dosud ředitel hospodářské školy v Plzni; konečně svolil zemský výbor, aby vicesekretář zemského výboru dr. Chlum převzal na akademii táborské docenturu země- dělského družstevnictví. — Po návrhu přísedí- cího Adámka vyřízeny byly tyto záležilosti Schválen stavební pozemek hosp. škofy v Pre- louči. Schváleno stavební místo pomníku sv. Václava na Václavském náměstí. Upraven dozon technický v museu král. českého. Zakoupeno dilo Výběr národního vyšívání. Povolena subvence na kurs podkovářský. Schváleny diagramy pro výstavu jubilejní. Zadána stipendia při podko- vářské škole.
profesor V Feršman doktor J Munzar Chlum Adámek Václav Pre Václavský náměstí hospodářský škola v Plzeň muzeum král
28 article
— Schůze výkonného výboru lidové strany moravské. Z Brna, 10. března. (Zvl. tol. „Nár Listů“.) Širší výkonný výbor lidové strany konal dnes odpoledne svou poradu za velké účasti čle- nů ze všech končin Moravy. Poradě předsedal dr. Stránský. O průběhu přinášejí „L. N. tuto zprávu: Byla projednána záležitost v ole do ředitolstva zemských pojišťo- ven, při kterých zemský výbor porušil ustana- vení zemského zřízení v příčině zastoupení jed- notlivých stran. Výkonný výbor jednomyslně schválil návrhy, jež se týkají kroků, které v této záležitosti budou podniknuty. Výkonný výbor za- býval se pak doplňovací zemskou vol- bou ve valašských městech a jedno- myslně se usnesl, aby strana doporučila volič- stvu jako kandidáta p. Frant. Šerého, starostu ve Valašských Kloboukách, Na to rozpředla s podrobná debata o organisačních zále- žitostech strany. Všechny kroky, podnik nuté předsednictvím ve věcech organisačních. byly schváleny. K debatě té připojil se pak roz- hovor o politických poměrech nyněj- ších. Na návrh dra. Čermáka bylo usneseno, aby v brzku svolána byla nová sehůze výkon- ného výboru k pokračování v politické debatě. Zároveň bylo usneseno, aby lidová strana prostřednictvím zvláštního tříčlenného ko- mitétu se pokusila pohnouti vedení ná- rodní strany svobodomyslné n říšské radě ke společnému oposič- nímu postupu proti vládě baron
Stránský L N František Šerý Klobouk Brno Morava lidový strana
29 article
Becka. Jednomyslně bylo konečně usnoseno, aby v brzku svolán byl sjezd strany, jenž bude pracovní a jemuž předloženy budou také otázky politické a taktické. Tajemnictví strany již připravuje sjezd pro měsíc červen. Není po- chybnosti, že sjezd vydatně přispěje k dalšímu vývoji lidové strany. — Boj za českou školu. Píše se nám z Bě- hánek v okresu teplickém: V prosinci 1906 po- dali čeští rodiče žádost za zřízení české veřejné školy v Běhánkách. Úřadní řízení v této věci ustanoveno bylo na den 16. a 17. listopadu 1907, řízení s obcí konalo se 30. ledna 1908, ale mělo ten výsledek, že k žádosti zástupců obce povolena 14denní lhůta k podání vyjádřeni. Lhůta tato však trvá dosud, ač jest již březen. Naši sousedé Němci, nevědouce, kdo žádost podepsali, čekali až na řízení, kdy dostalo ze jim seznamu všech rodičů. Ihned cho- pili se všech možných, všude již dobře známých prostředků, jichž užívají proti Čechům, když tito domáhají se svých práv. Akci proti Čechům zahájil německý spolek majitelů domů v Běhán- kách, který dal svým členům na schůzi pokyn, aby všechny Čechy, kteří nedají ihned dítek svých do školy německé a nepodepíší prohlášení že podpis svůj odvolávají, z bytů vypově- děli, po případě na ulici vystěho- vali, a vůbecnikde v Běhánkách jim přístřeší neposkytovali. Zmíněné pro- hlášení zní v českém překladě: „Slavnému okresnímu hejmanství v Teplici. Oznamuji slav- nému c. k. okresnímu hejtmanství, že odvolávám svůj podpis, který jsem svého času dal na žádost za zřízení české veřejné školy v Běhánkách, že nejsem pro zřízení takové školy a že dítě posílati budu do německé obecné školy v Běhánkách.
Beck Němec Čecho Běhánky
30 article
Žádám, aby c. k. okresní hejímanství toto me prohlášení přijalo na vědomost a příslušná udání v žádosti dle toho opravilo.“... Doufáme, že i tato snaha zuřivých našich sousedů bude mar- nou. Zdejší český lid je v boji za práva svého národa dosti otužilý a hrozeb se neleká. Potřeb- ný počet českých dítek pro zřízení české školy je zabezpečen. — Z „Klubu národní strany svobodomysl- né“. Odbor pro reformu školství obecného, mě- šťanského a ústavů učitelských při pracovní ko- misi školské „Klubu národní strany svobodo- myslné“ sejde se dnes ve čtvrtek 12. t. m. o 6. hodině večerní k důležité poradě. — Kluby občanské. Staroměsts ký občanský klub má výborovou schůzi dnes ve čtvrtek o 8. hod. več. v restauraci p. Koláře v Celetné ulici. Pp. členové klubu jsou vítáni. Při schůzi přijímání nových členů. — K jazykovému sporu u okresního sondu v České Lípě sluší připomenouti, že zástupcem žalobcovým byl dr. Karel Maria Lengsfeld, advokát v České Lípě, nikoliv známý praž- ský advokát pan dr. Max Lengsíeld v Bre- dovské ul. č. 10.
Kolář doktor Karel Marius Lengsfeld Lengsíeld Celetná ulice Bre klub národní strana svobodomysl klub národní strana svoboda Český lípa Staroměst ký občanský klub