3
masthead
12. března 1908. Císlo 7.
Císlo
4
article
vojenská a námořní tajemství ruská, jichž na-
byla vydiráním, a protože se dopustila padělání
a zpronevěření ve výši 100 000 rublů. Mysl
se, že pro zločin posledního druhu bude Rusku
vydána. Byla ponechána ve vazbě.
Rusko
5
article
Okresní soud v České Lipě a práva
jazyka českého.
Okresní soud v České Lipě a práva
jazyka českého.
Pan JUDr. Fr. Zahálka, advokát v Roudnici, píše
nám o známém jazykovém případě česko-lipském:
Václav Janoušek, býv. předseda a pokladník „České
besedy“ v České Lipě, podal dne 26. února t.r.
JUDrem. K. Lengsfeldem dvě bezdůvodné německé
žaloby na „Českou besedu“ v České Lípě o 706 k
60 h č. j. C. II. 77/8 a 140 K č. j. C. II. 82 8.
Okresní soud v České Lípě nařídil o obou ža-
lobách stání na den 10. března o 9. hod. dopol. Sotva
jsem jako právní zástupce „České besedy“ prohlásil.
že budu jednali česky, prohlásil soudní sekretář Krai
— který ani slova česky nerozuměl — že slání odro-
čuje dle § 134. odst. 2. soudního řádu, protože prý
procesní soudce Kassekert je zaměstnán jiným nalé-
havým úřadním jednáním. Protože očividně sek retáh
Kral stání odročil jen proto, že jsem chtěl, jednat-
česky, aniž bych se dotýkal práva druhé strany jed-
nati německy, účtoval jsem proti procesnímu soudci
Kassekertovi, který stání nařídil a v čas ho neodročil.
a proti přodnostovi soudu, který za Kassekerta —
odjevšího na komisi — v čas nedelegoval soudce
jazyka českého znalého, útraly zmařeného stání, pro-
tože hrubým jejich opomenutím spor se projednávati
nemohl. Zároveň jsem žádal, aby delegován byl ku
projednání sporu c. k. okresní soud v Roudnici, pro-
tože u českolipského soudu není soudce, který by
spor projednati mohl, neboť veškeré knihy „České be-
sedy“ a ostatní doklady jsou jen česky psané.
Soudce sice návrhy tyto německy protokoloval,
a když již oba protokoly byly úplně ukončeny
jeden z nich podepsán, odešel — patrně na peradu
— a vrátil se s tím, že stání se odkládá na 2. hodinu
odpolední, aniž by uvedl pro to, jakýkoli důvod.
JUDr
Zahálka
Janoušek
K Lengsfeld
Krai
Kassekert
Francie
Roudnice
Český Lipa
Český be
okresní soud v Český Lipa
Český beseda
Český lípa
6
article
Při odpoledním stání místo sekretáře Krale zahájil
líčení soudce Aschenbrenner, delegovaný k tomu,
od krajského soudu patrně prolo, že uměl česky. P
zahájení líčení přednesla protistrana svoje žaloby
německy a já jměnem „České besedy“ česky před-
nesl jsem všecky námitky, nabíl důkazy a učinil
návrh, aby obě žašoby jako bezdůvodné byly za-
mítnuty. Soudce si pilně poznamenával všecky ná-
mítky a nabídnuté důkazy, ale než začal je protc-
kolovati, povstal JUDr. Lengsfeld (bývalý sludent
z mladoboleslavského gymnasia) a učinil návrh, aby
dle § 13. patentu z 1./5. 1781 č. 13. říš. zák. a čl.
uvozovacího zákona k soud. řádu o obou žalobácl
jednalo se výlučně německy a abych byl vyzván.
česky přednesené námilky opakovati po německu.
Proti tomuto návrhu jsem se rozhodně ohradil a
uvedl jsem, že dle § 13. cit. josefinského soudního
řádu mám právo jednatí česky, neboť tento § 13
doslovně zni: „Beide Theile, sowohl als ihre Rechts-
freunde, haben sich in ihrer Reden der landes-
ůblichen Sprache zu gebrauchen“.*) Odvolal
jsem se dále na kabinetní list z 8. dubna 1818, nař
apol. soudu českého ze dne 30. května 1848, čl. 19
stát. zákl. zák. z 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. a
Stremayrovo nařízení z 19. duhna 1880 č. 14.
zenn. zák.
Kral
Aschenbrenner
JUDr
Lengsfeld
Beide
Český beseda
7
article
Soudce překvapen návrhem JUDra, Lengsfelda
který patrně byl přes poledne smluven, se na chvíl
vzdálil a po návratu prohlásit usnesení, že oba
spory mají se projednali výlučně německy a že jsem
povinen námitky „České besedy“ přednésti německy.
prolože prý u soudu českolipského je pouze jazyk
německý obvyklým. Stremayerovo nařízení prý ne-
platí a „landesübliche Sprache“ znamená prý řeč
v obvodu soudu obvyklou,
Prolože jsem nechtěl vejíti pod kaudinské jho
a podrobili se nezákonněmu rozhodnulí a mimo to
německý jazyk úplně neovládám, prohlásil jsem, že
dle § 19. jur. normy odmítám soudce, proteže jeho
rozhodnutí jest zjevné porušení zákona a tudíž jeho
nepředpojatost je pochybna, žádal jsem za delegování
jiného soudu a zároveň jsem ohlásil stížnost prot
tomuto usnesení, žádaje za přerušení řízení dot
doby, dokud o usnesení tom platně nebude rozhod-
nuto. Soudce návrhu tomu vyhověl a řízení přerušil.
Stremayerův
Český beseda
8
article
Nyní rozhodovati bude krajský soud českolipský o
tom, může-li býti soudce Aschenbrenner odmitnut
a zdali žádost o delegaci jiného soudu jest odůvod
něna a presidíum c. k. vrchního soudu rozhodovali
bude na základě § 78. zák. o organisaci soudnía
dozorčí mé stížnosti na jednání okresního soudu
v České Lípě, které v každém směru je neslýchaným.
Tak daleko, bohužel, došla právní jistota v našem
království, že ve sporu dvou českých stran, zastou-
pených advokáty českého jazyka úplně mocnými, ne
smí česká strana a k tomu „Česká beseda“, jejiž ře
jednací podle § 36. stanov jest česká, jednati před
soudem česky. To se děje přes opětná rozhodnutí
c. k. nejvyššího soudu, že dle platných zákonů jazyk
český při všech soudech v obvodu království českého
jest řečí obvyklou a že Stremayerovo nařízení dosu
trvá v platnosti, to děje se po cirkuláři c. k. vrch-
ního zemského soudu a po prohlášení ministerského
předsedy, které pochybnosti o našem právu epli-
pouštělo. Jazyková olázka není olázkou soukromo-
právní, ani meritorní otázkou sporných stran, nýbr
otázkou velejnoprávní, která volněmu rozhiedování
soudce se vymyká. Prolo je povinností české veřej-
nosti, aby této libovůli učiněn byl konec, a je věcí
veřejné správy, aby svého práva dohlédacího užila
a energicky potlačila vědomé porušování pratných
zákonů a to zejména tehdy, když porušování tote
není ničím jiným než politickým trikem.
V Roudnici, dne 11. března 1908.
Aschenbrenner
Stremayerův
Roudnice
okresní soud v Český lípa
Český beseda
9
article
Josef Hlávka.
Josef Hlávka.
(Dokoně.) Roku 1883 zvolen byl Jose
Hlávka do říšské rady, roku 1884 do českého
sněmu v kurii velkostatkářů a po opětném zvo-
leni posud tam trvá. R. 1883 založil nadaci n
české polytechnice částkou 25.000 zl. pod ná-
zvem „České technické nadání Josefa a Marie
Hlávkových“. Z úroků zadává se každoročně
jedno nebo více stipendii cestovních pro české
techniky. Roku 1884 za příležitosti slavnostníh
stého sezení Král. české společnosti nauk zřídi
ancnymně při společnosti té jubilejní fond pro
vědeckou českou literaturu s prvním nadačním
kapitálem 20.000 zl., jejž během tří let zvětši
až na 35.000 zl. Z výnosu této nadace Král.
česká společnost nauk publikuje a honoruje
spisy vědecké každoročně ji podané a přijaté.
R. 1886 vsloupil Hlávka ve druhý sůatek man-
želský se sl. Zdeňkou Havelkovou, deerou dv.
rady Matěje rytíře Havelky v Praze, jež
věrně souhlasic s ušlechtilými záměry svého
chotě, zejmena České akademii stala se oběla-
vou přiznivkyní (viz založení fondu manželo
Havelkových k udílení cen za básnické plody
české). Dne 8. června r. 1888 po dlouholetém
vyjednávání s veškerými příslušnými činiteli po-
dal Hlávka věnovaci listinu spolu s věnovaným
kapitálem 200.000 zl. a s prosbou o založen
České akademie pro vědu, literaturu a uměn
v ruce nejvyššího maršálka král. českého a žá-
dal též, aby anonymita daru byla zachována
Sněm český toto anonymní věnování přijal a
*) Obě části, jakož i jejich právní přátelé, uži
vejle ve svých řečech jazyků v zemi obvyklýeh
Pozn. red.
Hlávek
Jose Hlávek
Josef
Hlávkův
Král
Havelkův
Matěj
Praha
ten jubilejní fond
Český akademie
zl
10
article
účinně podporoval, tak že J. V. nejvyšším roz
hodnutím ze dne 23. ledna roku 1890 zřízen
toho ústavu pode jménem »Česká akademie
eísaře Františka Josefa pro vědy, slovesnos
a umění« nejmilostivěji nařídil. V červenci t. r.
za předsednietví nejv, maršálka jakožto zástupee
protektora J. c. k. Výsosti areivév. Karla Lud-
víka provedeny první volby funkcionářů tétc
akademie, při čemž Hlávka byl zvolen za před
sedu, volba tato pak nejvyšším rozhodnutímz
dne 7. září 1890 schválena. Roku 1891 dne
17. května založil Hlávka zvláštní nadání
15.000 zl. k zřízení jízdecké sochy sv. Václava
před budovou musejní na Václavském náměst
a za příležitosti prvního slavnostního sezení dne
19. května Zemskou bankou nadání toto ode-
vzdáno IV. třídě České akademie. Sněm český
přijal toto nadání jakožto první základ a usnes
se další, k provedení potřebný náklad povoliti.
Již r. 1885 udělen Hlávkovi řád železné ko-
runy třetí třídy a r. 1890 komthurský křiž řádu
cisaře Františka Josefa; roku 1891 byl Hlávka
povolán nejvyšším rozhodnutím za člena doži-
votního do panské sněmovny říšské rady. Roku
1891 věnoval Hlávka II. třídě 1000 zl., aby
vyslala někoho ku prozkoumání nového lé-
čebného prostředku Kochova (tuberkulinu). Té-
hož roku 1891 za přiležitosti 25letého trván
František Josef
Lud
Hlávek
Václav
Kochův
Český akademie eísara
Český akademie
panská sněmovna
zl
11
article
Spolku českých architektů a inže-
nýrů založil Hlávka u tohoto spolku nadání ve
výši 3000 zl. na podporu studijních cest do ci
ziny. V dubnu 1893 předložil Hlávka minister
stvu kultu a vyučovaní obšírný výklad stran
sestálnění pražské akademie maliřs ke
spolu s vyjádřením zříditi k tomu cili
zvláštní nadání ve výši 100 000 zl. pro studijn
a cestovní stipendia na této vysoké
škole výtvarného umění; ke konei roku společ-
ným přičiněním J. Exe. hr. Karla Bouquoye
byli povoláni mistři Brožik a Hynais z Paříže
na pražskou školu malířskou. Na podzim roku
1895 věnoval Hlávka IV. třídě České akademie
částku 4000 zl. na cestovní a studijní stipendi
při malírské škole a jarní výslavě roku 1896
ku povznesení českého umění. Dne 2. října
1893 zemřela mu matka Anna Hlávková
rozená Stachova v Přešticích ve věku 93 roků
Hlávek
J Ex
Bouquoy
Brožik
Hynais
Hlávková
Paříž
Stachov
Přeštice
Český akademie
12
article
Na její památku zřídil v přeštické obci nadae
6000 korun, jejížto úroky připadnouti mají
vždy ucházející se o ně nejstarší chudé vdově
nebo neprovdané deeři přeštického měšťana,
klerá jí pak užívá doživotně. Roku 1895
byl Hlávkovi pro dlouholetou činnost př
ústřední komisi pro zachování uměleckýeh
a historiekých památek udělen titul a char-
akter vrchního stavebního rady. Suukromé
dobročinnost Hlávkova, ač vymyká se podrob-
nému výčtu, zasluhuje přece šetrnou zmínku,
tím spíše, žo ji musíme považovati za docelek
veřejných kroků jeho munificence; zvláště si li-
buje poskytati podporu těm, kdož při žádostech
veřejně vypsaných nepochopili podle svého přání
a přece buď potřebností nebo nadáním a dobrou
vůlí pozornost na sebe poutají. Všude, jakož
vyznívá z věnovacích listin, kterými své dary
provázel, jeví se nadšená láska k vlasti a snaha
podporovati tvůrčí činnost vědeckou i uměle-
ekou, obzvláště pak pohnulým způsobem v ná-
vrhu zakládací listiny do podrobna vypracova
ném, v němž manželé Josef a Mari: Hlávkov.
Hlávek
Hlávkův
Josef
Mari
13
article
onen zamýšlený národní ústav ustanovují za
svého universálního dědice. Skutky a čísla mlu-
ví. Uprostřed všech jednotlivých skutků ku po
vznesení kulturního vývoje českého vyníká ja
kožto nejjasnější bod onen velkodušný dar, ko-
lem kterého ostatní dobročiny se řadí a jenž
vedl přímo k založení České akademie. Hlávka
tímto činem a známou úsilovnou péčí, zěnova-
nou ústavu žádoucímu, dovedl nejen položiti
k němu pevný základ, nýbrž i získati jiné mocné
faktory k témuž cíli, tak že nový ústav hned ve
své podslatě vzrosll a rozkvětati počal i co se
t,če hmotné stránky. Iniciativou Hlávkovou se
stalo, že všeobecné účastenství se pro akademii
vzbudilo a podporování šlechetného záměru do
míst jindy na pohled nedostupných se rozšířilo.
tak že země i stát odhodlaly se ku příspěvkůn
tak značným (po 20.000 zl. ročně), a že Česká
akademie nyní náleží k ústavům v Evropě nej
hojněji dotovaným. Souhrn jmění kmenového
několika zvláštních fondů při České akademi
zřízených obnášel koncem října 1895 přesně
364.325 zl., výdajný příjem její na rok 1895
obnášel však 53.055 zl. Hlávka jest muž vyni-
kajícího významu pro nás; z jednotlivých sou-
kromníků, kteří v našem národě pro pěstovánt
věd a uměn námahu a jmění obětovali, stojí on
na nejpřednějším místě — nemámeť druhého
kdo by se jemu rovnal. — V jedné pak věci zu
stal věren tradicím měšťanského rodu svého —
a to budiž vytčeno jakožto neposlední výmluvný
rys v obraze života toho: značnou zámožnost
získal si sám svou vlastní plodnou prací, svou
ostražitou, pokroku milovnou snahou a vytrva-
losti, k nimžto se druží tajemství nevyhnutelné
spořivosti. Těmito vlastnostmi ozbrojen shro-
máždil své prostředky hmotně, aby jich měrou
u nás neobyčejnou užíval ku prospěchu svého
Hlávek
Hlávkův
Evropa
Český akademie
14
article
Dr. P. Zahálka.
doktor
P Zahálka
15
article
národa.
Posleďní vůle vreh. stav. rady
dra, tech. Josefa Hlávky.
Sdělili jsme ve včerejším odpoledníku, že
poslední vůle mecenáše Jos. Hlávky nalezá se
v uschování v Zemské bance král. českého
u vrchního ředitele p. dra. Mattuše. Poněvadž
dr. Mattuš dli v Meraně, bylo mu neprodleně
telegrafováno, aby učinil disposice ve příčině
vydání testamentu k jeho prohlášení. Odpověd
od dra. Matiuše došla v odpoledních hodinách,
načež po 4. hod. odpol. byla poslední vůle
vrch. stav. rady dra. Hlávky ze Zemské banky
odnesena do kanceláře c. k. notáře p. Frunt.
Eulnera na Václavském náměstí. Testament by
zde publikován v přitomnosti člena panské sně
movny p. dra. Tomáše Černého, dále dra.J
Javůrka, advokáta v Praze, jednatele Student-
ských kolejí českých vysokých škol p. Plocare
a správce domů Hlávkových p. Havelky.
Poslední věle tvoří velmi objemný folisnt
a psána jest šlechetným mecenášem vlastno
ručně. Datována jest dne 25. ledna 1904 na
statku v Lužanech. Současně pořídil tři opisy
poslední vůle a písař čestným slovem se musil
zavázati, že z její obsahu nic nesděli.
V paragrafu 1. stanoví šlechietný muž
universálním dědicem veškerého
svého movitého i nemovitého jměn
Nadaci Josefa, Marie a Zdeň ky
Hlávek
Mattuš
doktor
Černý
Javůrek
Hlávkův
Havelka
Lužan
Josef
Marie
Zdeň
Jos
Václavský náměstí
Praha
16
article
Hlávkových«. Nadace má se řiditi zvlášt
ním statutem, jejž zůstavitel dopodrobna vypra
coval a má být postavena pod dozor zemského
výboru král. českého. Prolektorem nadace má
být náměstek protektora České akademie pro
vědy, slovesnost a umění a kuratorem nadace
ustanoven dočasný president této akademie.
Nadaci bude spravovat správní rada, která bude
ustanovena Českou akademil, Studentskými ko-
lejemi a třemi vykonavateli poslední vůle, jimiž
jsou pp. dr. Tomáš Černý, dr. K. Mattuš
dr. J. Javůrek.
Jmění vrchního stavebního rady dra. Hlávky
obnáší šest milionů korun, po ode
čtení poplatků zbývá 5 mil. K, takže ročn
příjem nadace dosáhne výše as
200.000 K
Z výtěžku tohoto ročního příjmu má být po
užito 70 procent k podporování vědy, literatury
a umělců národnosti české, tak aby mohli v
všech směrech těžiti z veškeré činnosti svétové
ku prospěchu milovaného národa českéhio. Ve
druhé řadě má být 30 procent použito pro sna-
živé studenty českých vysokých škol pražských.
V dalším znění poslední vůle zřizuje se na-
dace se 7200 K ročního platu pro město Přeštiee
a obce na panství lužanském. Dále obdrží museun
král. českého pro archaeologický odbor ročně
600 K, spolek »Komenský« ve Vídni ročné
600 K, 1200 K ročně na nadaci pro posluchače
české techniky v Brně a 300 K ročně na na-
daci pro žáky gymnasla v Klatovech. Dále usta-
novují se legáty služebným. Svým sourozencům
činí odkazy, přibuzným však učinil dobrodiní z
živa a v poslední vůli jim ničeho neodkázal.
Hlávkův
doktor
Černá
K Mattuš
J Javůrek
Přeštiee
Vídeň
Brno
Klatovy
Český akademie
spolek » Komenský
17
article
Dále ustanovil odkaz »Svatoboru« 2000K
spolku »Sv. Lukáše« 2000 K, přeštickým a lužan
ským spolkům 2000 K-
Ke konci poslední vůle vyslovuje šlechetny
mecenáš vřelé přání, aby se nadace setkala s do
brým užitkem a sloužila ke zdaru milovaného
národa českého. Touží, aby bůh nadaci chránil
Ve přičině pohrbu přál si dr. Hlávka, aby
pochován byl do rodinné hrobky v Přešlicích
Majetek vrehního stavebního rady dra. Hlávký
sestává z pěti domů ve Vídni, dvou rozsáhlých
domů v Praze, velkostatku v Lužanech a ze
vkladu u zemské banky král. českého v obnosu
přes 1 mil. K.
Čtení poslední vůle trvalo skoro pět hodin
a skončeno o 9. hodiné v noci. Bratrovi a sestře
určil zesnulý bezplatný přibylek v paláci ve V -
dičkově ulici a na velkostatku v Lužanech, sestře
mimo to 6000 K ročního doživotního důchodu
Tělesná schránka zesnulého dra. techn. Jo-
sefa Hlávky byla včera o 4. hodině odpoledn
z domu smutku převezena do českého pathol
gicko-anatomického ústavu, kde ji bude proí
dr. Hlava balsamovati
V paláci zvěčnělého J. Hlávky zemiřeli
včera dopoledne pl. Havelková, manželka správee
domů Hlávkových.
doktor
Hlávek
J Hlávek
Havelková
Hlávkův
Svatobor
Vídeň
Praha
Lužany
spolek 2000 K
svazek . Lukáš
18
article
Zpráva o úmrii šlechelného mecenáše pana
Hlávky stihla jeho sestru, ovdovělou pi. Malyldu
Mayerovou, v těžké nemoci. Vyslovuje se po
chybnost, že krutou tuto ztrátu dlouho přežíje
Ve včerejší schůzi zemského výboru král
českého věnoval předsedající hr. Schöubor
vroucí vzpomínku zesnulému stavebnímu radov
Jos. Hlávkovi; zemský výbor schválil pak návrh,
by pohřeb Hlávkův konal se z Pantheonu muse
král. českého.
Následkem úmril presidenta České akadem
pro vědy, slovesnost a umění p. Josefa Hlávky
byl vztyčen na budově akademie výtvarnýel
umění na znamení smutku černý prapor.
Z Roudnice, 11. března. (Zvl. tel.) S celým ná-
rodem českým želi smrti slavného maecena obecn
rada města Roudnice, Starosta: Ervfn Špmndler.
Hlávek
Malyld Mayerův
Hlávkův
Roudnice
Jos
Ervfn Špmndler
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Marné voláni. Konoc nedělního našeho
článku, k němuž zavdal podnět kompromis stra
ny staročeské se stranami radikálními pro užš
volbu na Novém městě pražském, pr, „pobavil“
vládní český orgán. Názor náš, že národní stran
svobodomyslná může být zachráněna pouze dvo
jím způsobem: buď upuštěním od „positivn
politiky“ a vrácením se k starému programu
strany — anebo seskupením přívrženců strany
kteří s posledním obratem nesouhlasi, nazývá
časopis, založený k hájení vládních služeb české
delegace, „tak dobrácky naivním, že se človék
ani hněvat nedovede“. Výzvu naši, aby veden
strany mladočeské se odhodlalo plnit sliby vo-
ličům i celé veřejnosti v programech strany
slavně učiněně — odbývá časopis „Den“ po-
směškem. Zaznamenáváme prostě. Názory naše
pronesené v nedělním článku, potvrzeny byly
v plné míře celkovým výsledkem voleb, ve kte-
rých oželela strana cel, skoro venko
náš, nepostavivši ve 47 venkovských okresíc
ani kandidáta, ale omezujíc se na města česká-
„kde jedině mohla kandidovati“ (vlastní to slovu
jejího orgánu); zde sice soustředila na své kan-
didáty úhrnem 41.500 hlasův, což neznamená
však ani polovinu voličův městských, jichž byln
96.054. Celkem sklosla strana svobodomyslná
za nynějšího vedení svého ze 67 poslancův na
20
article
38. — Důkaz to věru nejvýmluvnější, kterak
nespokojenost s „positivní politikou“ úžasně
roste a neodhodlá-li se vedení strany k opuštění
vládni politiky a k ráznějšímu vymáhání českých
požadavků, přeroste panu dru. Kramářovi i jeh.
dennímu obhájcí přes hlavu. Noštěstím jest, že
neprozíravost těch, kdož si dnes libují ve vládn
lenošce — zaplacena bude nejen oxistencí ná-
rodní strany svobodomyslné — ale i velikými
obětmi národními. Marné jest však naše volání
marné varování. „Positivní“ politikové jako oner
jezdec, ženoucí se za štěstím do propasti, jsou
zaslepeni domnělými úspěchy své politiky, jsou
přesvědčeni vzdor tomu, že již politiku tuto pro
vádějí bezvýsledně po řadu měsíců, že se jiná po
litika provozovat nedá, považují za naivního kaž
dého, kdo navrhuje jiné cesty české politice a bu
dou se snad usmívat i tehdy, až se sřítí do propasti
strhujice za sebou stranu. — Časopis „Den?
se zbytečně rozčiluje: nikdo, ani list náš, ne
tvrdil, že „vůdčí orgány strany naši mají menš
lásku k národu, než list, jenž tak bezohledně se
Kramář
21
article
postavil proti nim z důvodů taktických“. Věříme
naopak v tuto jejich lásku — žádáme však, by
projevena byla také skutky! Dosud aspoň ničin
positivním tato láska positivních politiků se ne-
projevila! Ke konci svého článku „Dr. Srb, „Ná
rodní Listy“ a budoucnost strany“ nám dává pi
satel příležitost, bychom mu úsměšek jeho vrá
tili. Jedna jest prý cesta správná, „aby „Národní
Listy“ docela upřímně a otevřeně si přiznaly
že prohrály kampaň proti vedení strany tak dů-
kladně, že jsme byli i my tím překvapeni a že
jediný logický důsledek z toho může býti ten.
aby šly zase se stranou ruku v ruce a hájily
politiku, na které se usnesou povolané orgány
strany.“ Prosili bychom jen pisatele tohot
tvrzení, by nám udal, kde „Nár. Listy“ pro
hrály. Za list náš kandidoval pouze zodpovědný
redaktor p. Jos. Anýž — ale vedení strany se
neodvážilo mu postavit protikandidáta a zvolen
byl hned v první volbě. Kde tedy byly „Národn
doktor
Srb
Anýž
22
article
Listy“ poraženy? Známo jest ovšem s dostatek,
že usilováno bylo o porážku „Nár. Listů“ —
ovšem ne na bojišti volebním, uspořádány byly
výpravy proti našemu listu i — agitace — ale
vše skončilo naprosto bezvýsledně. „Národní
Listy“, jež měly být potrestány za to, že vyslo-
vily nesouhlas s vládní politikou, nejen nebyly
poraženy, naopak, pro své stanovisko získávají
stále více a více přívrženců. Zdá se však, že ně-
komu jinému dochází dech a proto to volání, by
náš list „šel zase se stranou ruku v ruce“. J ak
naivníl
— Ředifel státních drah Ludvík Komrs
mrtev. Ve středu dne 11. března v časných ho-
dinách ranních rozžehnal se se světom jeden
z posledních starých vlastenců, pamětník po-
hnuté doby let osmačtyřicátých, pan Ludvík
Komrs, ředitel státních drah v. v., dlouho-
letý předseda inženýrské komory, místopředsedu
spolku architektů a inženýrů, bývalý člen smí-
chovské městské rady, zakladatel a předseda
„Národní záložny v Praze“, člen sboru presby-
terů evang. české církve u sv. Salvátora v Praze.
Komrs
svatý . Salvátor
Praha
inženýrský komora
spolek architekt
národní záložna
23
article
civiln inženýr, člen železniční rady a čestný
měšťan města Humpolce. Zesnulý, ač narodil se
pod nízkým krovem měšťanské rodiny, právě
v dobu jeho studii požáru propadlým, takže by
po celou dobu svých studií technických odkázán
úplně jen na sebe, živě se soukromým vyučová-
ním, domohl se svojí vlastní pílí, bez nejmenš
protekce, vynikajícího postavení společenského
těše se po celý život pro svou povahu konciliant
ní i neobyčejnou dobrotu svého srdce všeobecno
vážnosti i lásce všech, kteří s ním kdy do styku
přišli. V ohledu národním byl vždy prvý na
místě, kde jednalo se o rychlou a vydatnou po-
moc. Podporoval české umění i literaturu. Ješté
kráteo před svojí smrtí již těžce churav dal se
dovězti k volebnímu osudí, aby odevzdal hla
svůj pro kandidáta národního. Ze životopisu to-
hoto vzácného muže uvádíme hlavní dáta: Na-
rozen v Humpolci r. 1825, studoval na gymnasiu
v Těšíně ve Slezsku, kamž docházel pěšky ze
svého domova. Technická studia odbyl v Praze
načež vstoupil do služeb státních drah a brz
vynikl jako železniční inženýr. Bylyť mu svě-
řovány ku tracování nejobtižnější linie. Pozděj
činným byl po 20 roků v cízině a provedl dráhy
mezi Frankenmarktem a Solnohradem, dále mezi
Humpolec
Těšín
Slezsko
Praha
24
article
Taufkirchenem a Pasovem; za oba tyto obtižno
projekty doznal plného uznání. Na to vrátiv se
do vlasti, provedl svěřenou mu stavbu dráhy
pražsko-duchcovské, již brzy jmenován byl ředi
telem. V poměrně krátké době byla tato důklad-
ná a obtížná stavba ku plné spokojenosti správní
rady dohotovena. Nastalá peněžní krise v roce
1873 přerušila další stavbu dráhy do Moldavy
s překročením Rudohoří, kterážto trať vypočtena
byla nákladem 5 mil. zl. Tím dráha jako ne-
úplná hrozila státi se pasivní. Roditel Kemr
však vypracoval nový důkladný projekt na zá-
kladě statistických dat a výpočtů krutší trati př
včtším stoupání a s použitím silnějších strojů
čímž bylo umožněno provésti projekt za sumu
31/2 mil. zl. Výpočty objevily se býti správnými
docíleno financování dráhy velkými peněžními
ústavy ve Vídni, Dráždanech a Berlíně, a dráha
prosperovala. Dříve jsouc pasivní, stala se pod-
nikem dobrým, aktivním, takže po svém sloučen
s drahou duchcovsko-podmokelskou mohla být
sestátněna. Brzy na to roku 1886 vstoupil ředite
Taufkirchen
Kemr
Pasov
Moldava
Rudohoří
Vídeň
Dráždany
Berlín
25
article
Komrs do výslužby a věnoval se plně své r-
dině a veřejným funkcím ke blahu obcí Smícho-
va a Humpolce, kde v létě trávíval. Tu pak ko-
nal pro obec i pro četné osoby soukromé z ce-
lého širého okolí práce zeměměřičské — úplně
nezištně. Za své zásluhy o obec jmenován by
čestným měšťanem a ulice, kde stojí jeho letní
tusculum, nazvána ulicí Komrsovou. Jeho věrná
družka, choť Lucie, rozená Motílova z Humpol-
ce, vlastenka nad jiné horlivá, předešla jej smrtí
před čtyřmi roky. Zesnulý zanechal dvě dítky.
dceru Lucii, provdanou za mag. radu dra. Pavle
Růžičku, a syna dra. Ludvika Komrse, lázen-
ského lékaře ve Františkových Lázních. Budiž
čest památce zvěčněléhol
— »Jak to?« Ke zprávě pod tímto záhla
vím uveřejněně v úterním čísle »N. L.« a po-
jednávající o výroku zemského poslance morav-
ského p. dra. Fischera v příčině německé kor-
respondence výk výboru výstavního s ředitelstvím
stát. drah v Olomouci došlo nás následující
vysvětlení: Ke zprávě Vašeho ctěného listu
z 11. t. m. máme čest sděliti s Vámi, že není
správno, že jsme zaslali ředitelství c. k. stát.
drah v Olomouci původně pouze německé pla-
káty výstavní a že teprve na jeho upozornění
jsme také zaslali plakáty české. Naopak zaslal
jsme tomuto ředitelství zároveň české i něme-
cké plskáty a sice v tom počtu, který nám byl
tímto ředitelstvím předem naznačen. Seznavše
dnes ze zprávy Vašeho ctěného listu, že če-
ských plakátů je málo vyvěšeno, obrátili jsme
se ihned k olomouckému ředitelství se žádostí
(česky psanou, jak se etěná redakce sama pře-
svědčila), aby byly vedle německých všude vy-
věšeny také české plakáty. V úctě dokonalé z
výkonný výbor Jubilejní výstavy obvodu obch.
a živn. komory v Praze úřadující předseda
Léon Bondy, jednatel dr. Hotowetz.
Komrs
Komrsův
Lucius
Motílův
Pavel Růžička
Ludvik Komrs
Fischer
Léon Bond
doktor
Hotowetz
Humpolec
Františkův lázeň
Olomouc
Praha
26
article
— Ve věerejší schůzi zemského výboru
království českého vyřízeny byly vedle jmých
tyto záležilosti: přísedicí dr. V. Škar d
sdělil, že úřadnietvo okresních hospodářských
záložen domuhá se zákonné úpravy svých slu-
žebních poměrů po způsobu úpravy, již se zá-
konem dostalo úřadnictvu okresních zastupi
telstev; po návrhu zpravodajově bylo usneseno
by okresní výbory a ředitelstva záložen byly vy
zvány, by se o úpravě služebních poměrů úrad
nietva okr. hosp. záložen vyslovily. — Přísedíei
Žďárský referoval, že minulý sněm zemský
nevyřídil návrh zemského výboru o stanovení
zásad pro změnu zemského zdravotního zákona
z r. 1887. Zpravodaj navrhl, aby svolána byla
porada lékařů a znalců o revisi řečeného zá-
kona; nejprve mají býti pozváni zástupcové lé-
kařů praktických a pokladních, pak zástupcové
lékařů obecních a obvodních i lékařské komory,
jak Čechové, tak Němci. Návrh byl přijat a po-
rada ustanovena na dny 19. a 20. března. —
Přisedící dr. Werunsky podal zprávu o vý-
sledku cesty rady z. v. dra. R. Krejčího de
Haliče za příčinou opatření hospodářského dělnictva
pro statkáře kraje pražského. Bylo usneseno vý-
sledek šetření, cestou tou získaného, sděliti ze-
mědělské radě, která uspořádá zvláštní anketu
o způsobu, jímž by se odstranil nedostatek ze-
mědělského dělnictva; zemský výbor je pre-
svědčen, že opatřování zemědělského dělnictva
z jiných zemí může býti jen přechodné a že
je třeba vynasnažiti se, by dělnictvo, jehož
k zemědělským pracím je třeba, získalo sev
lidu domácím. Po návrhu téhož zpravodaje po-
volena byla městu Zásmukám subvence na vo-
dovod. — Po návrhu přísedícího hr. S eh ön-
borna jmenován byl řádným profesorem
správovědy na hosp. akademii v Táboře dr
doktor
V Škar
Přísedíei Žďárský
Čecho
Němec
Werunsky
Halič
Zásmuky
27
article
Holý; prof. V. Feršman dán do výslužby a vy-
sloveno mu uznání za záslužnou činnost; pro-
fesorem nauky o výrobě rostlinné jmenován byl
techn. dr. J. Munzar, dosud ředitel hospodářské
školy v Plzni; konečně svolil zemský výbor,
aby vicesekretář zemského výboru dr. Chlum
převzal na akademii táborské docenturu země-
dělského družstevnictví. — Po návrhu přísedí-
cího Adámka vyřízeny byly tyto záležilosti
Schválen stavební pozemek hosp. škofy v Pre-
louči. Schváleno stavební místo pomníku sv.
Václava na Václavském náměstí. Upraven dozon
technický v museu král. českého. Zakoupeno dilo
Výběr národního vyšívání. Povolena subvence
na kurs podkovářský. Schváleny diagramy pro
výstavu jubilejní. Zadána stipendia při podko-
vářské škole.
profesor
V Feršman
doktor
J Munzar
Chlum
Adámek
Václav
Pre
Václavský náměstí
hospodářský škola v Plzeň
muzeum král
28
article
— Schůze výkonného výboru lidové strany
moravské. Z Brna, 10. března. (Zvl. tol. „Nár
Listů“.) Širší výkonný výbor lidové strany konal
dnes odpoledne svou poradu za velké účasti čle-
nů ze všech končin Moravy. Poradě předsedal
dr. Stránský. O průběhu přinášejí „L. N.
tuto zprávu: Byla projednána záležitost v ole
do ředitolstva zemských pojišťo-
ven, při kterých zemský výbor porušil ustana-
vení zemského zřízení v příčině zastoupení jed-
notlivých stran. Výkonný výbor jednomyslně
schválil návrhy, jež se týkají kroků, které v této
záležitosti budou podniknuty. Výkonný výbor za-
býval se pak doplňovací zemskou vol-
bou ve valašských městech a jedno-
myslně se usnesl, aby strana doporučila volič-
stvu jako kandidáta p. Frant. Šerého, starostu
ve Valašských Kloboukách, Na to rozpředla s
podrobná debata o organisačních zále-
žitostech strany. Všechny kroky, podnik
nuté předsednictvím ve věcech organisačních.
byly schváleny. K debatě té připojil se pak roz-
hovor o politických poměrech nyněj-
ších. Na návrh dra. Čermáka bylo usneseno,
aby v brzku svolána byla nová sehůze výkon-
ného výboru k pokračování v politické
debatě. Zároveň bylo usneseno, aby lidová
strana prostřednictvím zvláštního tříčlenného ko-
mitétu se pokusila pohnouti vedení ná-
rodní strany svobodomyslné n
říšské radě ke společnému oposič-
nímu postupu proti vládě baron
Stránský
L N
František
Šerý
Klobouk
Brno
Morava
lidový strana
29
article
Becka. Jednomyslně bylo konečně usnoseno,
aby v brzku svolán byl sjezd strany, jenž
bude pracovní a jemuž předloženy budou také
otázky politické a taktické. Tajemnictví strany
již připravuje sjezd pro měsíc červen. Není po-
chybnosti, že sjezd vydatně přispěje k dalšímu
vývoji lidové strany.
— Boj za českou školu. Píše se nám z Bě-
hánek v okresu teplickém: V prosinci 1906 po-
dali čeští rodiče žádost za zřízení české veřejné
školy v Běhánkách. Úřadní řízení v této věci
ustanoveno bylo na den 16. a 17. listopadu
1907, řízení s obcí konalo se 30. ledna 1908,
ale mělo ten výsledek, že k žádosti zástupců
obce povolena 14denní lhůta k podání vyjádřeni.
Lhůta tato však trvá dosud, ač jest
již březen. Naši sousedé Němci, nevědouce,
kdo žádost podepsali, čekali až na řízení, kdy
dostalo ze jim seznamu všech rodičů. Ihned cho-
pili se všech možných, všude již dobře známých
prostředků, jichž užívají proti Čechům, když
tito domáhají se svých práv. Akci proti Čechům
zahájil německý spolek majitelů domů v Běhán-
kách, který dal svým členům na schůzi pokyn,
aby všechny Čechy, kteří nedají ihned dítek
svých do školy německé a nepodepíší prohlášení
že podpis svůj odvolávají, z bytů vypově-
děli, po případě na ulici vystěho-
vali, a vůbecnikde v Běhánkách jim
přístřeší neposkytovali. Zmíněné pro-
hlášení zní v českém překladě: „Slavnému
okresnímu hejmanství v Teplici. Oznamuji slav-
nému c. k. okresnímu hejtmanství, že odvolávám
svůj podpis, který jsem svého času dal na žádost
za zřízení české veřejné školy v Běhánkách, že
nejsem pro zřízení takové školy a že dítě posílati
budu do německé obecné školy v Běhánkách.
Beck
Němec
Čecho
Běhánky
30
article
Žádám, aby c. k. okresní hejímanství toto me
prohlášení přijalo na vědomost a příslušná udání
v žádosti dle toho opravilo.“... Doufáme, že
i tato snaha zuřivých našich sousedů bude mar-
nou. Zdejší český lid je v boji za práva svého
národa dosti otužilý a hrozeb se neleká. Potřeb-
ný počet českých dítek pro zřízení české školy
je zabezpečen.
— Z „Klubu národní strany svobodomysl-
né“. Odbor pro reformu školství obecného, mě-
šťanského a ústavů učitelských při pracovní ko-
misi školské „Klubu národní strany svobodo-
myslné“ sejde se dnes ve čtvrtek 12. t. m. o 6.
hodině večerní k důležité poradě.
— Kluby občanské. Staroměsts ký
občanský klub má výborovou schůzi dnes
ve čtvrtek o 8. hod. več. v restauraci p. Koláře
v Celetné ulici. Pp. členové klubu jsou vítáni.
Při schůzi přijímání nových členů.
— K jazykovému sporu u okresního sondu
v České Lípě sluší připomenouti, že zástupcem
žalobcovým byl dr. Karel Maria Lengsfeld,
advokát v České Lípě, nikoliv známý praž-
ský advokát pan dr. Max Lengsíeld v Bre-
dovské ul. č. 10.
Kolář
doktor
Karel
Marius
Lengsfeld
Lengsíeld
Celetná ulice
Bre
klub národní strana svobodomysl
klub národní strana svoboda
Český lípa
Staroměst ký občanský klub