2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
21. března 1908 Číslo 70.
4
article
Pan prof. dr. Čelakovský v dobrém úmyslu, aby
zřizování škol menšinových položil lepší zákonný
podklad a tím je ulehčil, vypracoval osnovu zákon
o školách minoritních, která byla v r. 1899 sněmem
schválena, ale sankce nedosáhla. Tato osnova zá-
kona ustanovuje, že potřebu minoritních škol slnáí
pokládati za prokázanou, jestli více než 40 dětí ško-
lou povinných, jichž rodičové neb zástupci náležejí
k národnosti, pro kterou má škola býti zřízena
bydli nejméně 8 léla uvnitř školního obvodu a žá-
dají, aby tyto děti byly vyučovány jazykem nárot
nosli, o kterou jde.
Úvedl jsem, že p. dr. Čelakovský tuto osnovu
zákona o školách menšinových vypracoval, maje
dobrý úmysl školství menšinovému prospěti. O téte
dobré jeho vůli nepochybuji ani nyní. Je však otázka,
zda skutečně tímto zákonem zřizování škol mensi
nových bylo by usnadněno. O tom již před 11 lety
jako člen školské komise na sněmu království če
ského vyslovil jsem mnohé pochybnosti, které již
tehdy se mnou sdíleli muži v zápase menšinovém
osvědčení. Prodlením pak času denním pozorováním
boje v menšinách a zvláště pak prací, již jsem mě
při zřízení české veřejné školy obecné v Horním
Růžodole u Liberce, nabyl jsem pevného přesvěd-
čení, že osnova zákona, prof drem. Čelakovským
vypracovaného, spočívajíc na úplné neznalosti po-
měrů českých menšin, zvláště pak zbraní našich pro-
tivníků, kdyby uzákoněna byla, stala by se z hor
šením dosavadního způsobu zřizován
škol menšinových, takže by potom stěží
kde jaká česká škola minoritní mohla býti zřizena.
profesor
doktor
Čelakovský
Horní Růžodol
Liberec
5
article
Jelikož v poslední době velmi mnoho mluví s
o tak zvaných smiřovačkách, při nichž má být jed
náno také o školách menšinových a podkladem jed
nání má se strany české býti osnova zákona p. prof
drem. Čelakovským vypracovaná, jelikož dále i při
schůzí voličské v Turnově p. prof. Čelakovský znovu
uváděl, že zákou jím vypracovaný zřizování ško
menšinových by usnadnil a poslechačstvo věci ne
znalé jeho tvrzení věřilo, to vše pohnulo mne, abycl
tyto řádky napsal a p. prof. dru. Čelakovskému
v zájmu dobré věci znovu odporoval.
Dle dosavadního způsobu, jimž při zřizování škol
pro národní menšiny dle 8 59. zákona říšského
z 2. května 1883 a § 1. škol. zákona zemského ze
dne 19. února 1870 se postupuje, může žádost o zřízení
školy menšinové podepsati každý otec bez ohledu
na dělku svéha pobytu ve školní obej,
tedy třeba tam bydlil půl roku, rok, dva, neb i více,
má-li jen školou povinné dítě, které potom je číláno
za tolik pětin, kolik školních let ve školní obci do
školy chodilo. Dle způsobu, p. prof. drem, Čelakov-
ským navrženého a tak vřele doporučovaného, ne-
budou moci o školu zažádati oni rodičové neb jich
zákonni zástupci, kteří v obci školni nebydlí plná tři
léta nepřetržitě, byť měli sube více détí školou po-
vinných, které v řeči své národnosti chtěli by ve
škole dáti vyučovati. A tu stane se, co nyní stále se
děje, když čeští lidě mají v obci německé nabýti do-
movského práva na základě zákona z roku 1896.
Čelakovský
profesor
doktor
Čelakov
Turnov
6
article
Naši protivníci mají totiž takovéto našince ve stálé
evidenci. Když některý z nich delší dobu v obci
bydlí a není daleko do desítiletí, po kteréž době mu-
silo by mu domovské právo býti přiřknuto, vypovědl
ho beze všech příčin z bytu a postarají se, aby
nikde v obci bylu nenašel. Takový český člověk jest
potom nucen stěhovati se do obce jiné, třeba sou-
sední, kde když sebe kratší dobu pobude, bývá třeb
zase příjat do bytu v obci, ze které se musil vystě-
hovati. Nepřátelé naši dosáhli, čeho žádali: desíti-
letí bylo přerušeno, český člověk po-
zbyl tím práva žádat o domovské právo
v obci. Tyto případy nejsou snad ojedinělě, ale
houfně dějí se v obcích na Liberecku a i jinde. Sta-
rají se o to tak zvané »Ortsraty«. V jedné obci, s Li
bercem přímo sousedicí, na jaře r. 1907 vypověděl
téměř všechny Čechy z bytů, které potom po delšl
čas domácí měli prázdné, začež dostávali náhradu
od »Ortsratu«, který náleží k organisaci německého
»Volksratu«. To vše stalo se, ježto obci oné hrozilo
»nebezpečí«, že v ní čeští lidě nabudou domov
ského práva a také aby v oné osadě nebyla zřízena
česká škola. Děje-li se toto hromadné vypovídání
Čechů, aby v obci nemohli nabýti domovského práva
v době, kdy tam nemají školy a kdy protivníci če-
ského lidu mohou očekávati, že časem čeští obyvatel
budou bez školy se assimilovati, čím úsilovněji byl
by lid český z takových obcí vypovídán a v nich
pronásledován, až by tříletý pobyt jeho v obci sta
se podminkou zřízení ceské školy. Pan prof. dr. Če
lakovský může býti jist, že bychom potom ani jedné
české školy minoritní nezřídili.
Čecho
profesor
doktor
če
Liberecko
7
article
Další chybou osnovy p. dra. Čelakovského je.
že žádajíc tříletý pobyt rodičů v obci, než nabudou
práva o školu žádati, nebere tím ohledu na ony
v některých krajích, převahou německých, usedlé
naše lidi, kteří za příčinou své výživy nevydrží na
jednom místě plná tři léta, ale odstéhují se, aby
místo učinili jiným.
O správnosti mých námitek oproti osnově zá-
kona p. prof. Čelakovského nejlépe svědčí zkušenost
jíž nabyl jsem při zřízování veřejné školy obecné
v Horním Růžodole u Liberce. Tehdy žádost o zří-
zení školy (v r. 1900) podepsalo 54 rodičů neb jich
zástupců. Z těch pouze 41 bydlelo v obci 3 léla
nebo déle než 3 léta a 13 méně než 3 léta. Těchto
13 rodičů vykazovalo v pětiletém průměru 102/2 dět
školou povinných. Dle osnovy p. prof. drem. Čela
kovským vypracované tito poslední rodičové nebyli
by ku podání žádosti o školu vůbec oprávněni, pro
nás však byli i tito lidé nezbytnou nutností, ježto
někteřl z uvedených 41, déle než 3 léta v obci by
dlících, později podpisy a tím i žádost za školu od-
volali, tak že bez oněch 13 žadatelů byli bychom
pětiletý průměr 42% děti nikdy nebyly mohití vy-
kázati.
Čelakovský
profesor
doktor
Horní Růžodol
Liberec
8
article
Jest úplně mylné domnívati se, že po uzákonění
osnovy p. prof. dra Celakovského stačil by ku pro-
kázání potřeby minoritní školy počet dětí 40, jichž
rodiče nejméně 3 léta v obci by bydleli. Říšským
zákonem školním v 8 59. stanovená podmínka pěti
letého průměru 40 detí školou povinných by zůstala,
ježto zákon říšský zemským zákonem změněn být
nemůže a mimo to by nastoupila nová, krutá a ne-
bezpečná podmínka tříletého pobytu v obci, kter
nyní vůbee nestává a o kterou by byl nový zákon
pro nás horší.
Že by nejdůle žitější částí osnovy byí
předpis o tom, že komise musí za 3 měsíce po po
dání žádosti o školu se konati, o tom dovolujis
vážně pochybovati, neboť mam za to, že již nyní
naši lidé tolik mohou vymoci, aby žádost po léta
nevyřízena nezůstávala ležeti u úřadů. Podařilo se
mně vymoci, že o žádosti za zřízení české veřejné
školy obecné v Hor. Růžodole, která 24. června 1900
zemské školní radě byla zaslána, již ve dnech 27.a
28. zaří 1900, tedy za 3 mésíce konalo se komisio-
nelní šetření. Ovšem je třeba, aby o věci takovéto
starali se naši vlivní lidé svědomitě a přinu-
tili úřady, aby oproti nám konaly jen svou po
vinnost. Jiného nežádáme. P. prof. dr. Čelakov-
ský a s ním snad někteří jiní velmi se mýlí,
domnívajíce se, že po uzákonění jeho osnovy zákona.
zápas o české minoritní školy by ustal, anebo snad
byl by zmírněn. Nejen že by na své příkrosti ni-
čeho nepozbyl, naopak získal by tím, že vlastně
byl by veden našimi protivniky dříve než češlí lidé
o školu by žádali, totiž tak, aby z místa musili se
vystěhovati, než by tam tříletí pobytu dosáhli.
profesor
Celakovský
doktor
Čelakov
Růžodol
9
article
Osnova nového zákona, jak ji p. prof. dr. Čela-
kovský navrhuje, neubírá našim národním odpůrcům
přiležitosti, aby již zřízeným školám českých menšin
neškodili, ve vývinu je nezdržovali, neboť i na dále
proti každému zvelebení a rozšíření jich ponechává
jim možnost stížnosti až na poslední stolice vésti.
Opakuji, že uzákonění osnovy p. prof. dra. Čela-
kovského bylo by pro zřizování menšinových českých
škol nemalým zhoršením dosavadní h
stavu věci a prosím, aby lyto řádky byly přijaty
tak jak jsou míněny, totiž jako upřímná rada a vý-
straha, než by bylo pozdě.
V Liberci, v únoru 1908.
profesor
doktor
Liberec
10
article
Telefnnické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefnnické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Porady ministrů s poslanci.
Z Vídně, 10. března. Min. předseda baron
Beck, který byl celý den v parlamenté, měl od
poledne dlouhou poradu, které se zúčastnili mi
nistři Marchet, Derschatta a Peschka a poslane
dr. Chiari, d'Elvert, dr. Sylvestr, dr. Gross. dl
Urban, Pacher a Wolf. Porada věnována byl
rozpočtu ministorstva vyučování,
Večer dostavil se do parlamentu minist
Prášek a měl tam s poslancem Kramářem a Ma-
štálkou poradu, věnovanou aktuálním záležito-
stem.
Z Vídně, 10. března. Ministerský předseda
bar. Beck měl dnes večer s posl. drem. Kramá-
řem půl druhé hodiny konferenci. Jak tato po-
rada, tak dlouhá rozprava chefa vlády s něme-
ckými poslanci všech skupin, věnovány byly
zvláště moravské universitě.
Klub zástupců měst ve vídeňském parlamentě
Z Vídně, 10. března. Dle zprávy »W. A
Ztg.« přetřásá se v parlamentních kruzích návrh
jejž učinil obecní radní černovecký dr. Nors
ve včerejší schůzi stálého výboru sjezdu rakou
ských měst a který má za účel, aby v parla
mentě byl utvořen za předsednictví starosty vl
deňského klub zástupeů měst, který by hájii
městské zájmy. Četné strany budou prý se
návrhem tímto zabývati a zvláště křesťanšt
soeiálové jsou mu sympaticky nakloněni.
Beck
Marchet
Derschatt
Peschek
Chiari
doktor
Sylvestr
Gross
Urban
Pacher
Wolf
Prášek
Nors
Vídeň
Ma
d ' Elvert
11
article
Kursy při vojenské škole střelecké.
Z Vídně, 10. března. Dle nařízení mini
sterstva vojenství bude letos při vojenské
škole střelecké v Mostě na Litavě zřízena
celá řada cvičebních kursů. Budou se tam
konati čtyři učebné kursy důstojnické, první
pro 99 nadporučíků a po případě mladších
setníků, druhý pro 135 vyšších důstojníků
třetí pro 122 vyšších důstojníků a čtvrtý pro
141 vyšších důstojníků. Kromě toho budou
uspořádány dva kursy informační, a to jeden
pro účastníky kursu šlábních důstojníků země
brany a honvédů, vyššího důstojnického kursu
zeměbrany uherské a prvního ročníku válečné
školy, druhý pak pro velitele pěších oddilů
Vedle těchto kursů bude se konati střelecko
kurs frekventantů mistrovské školy zbrojířské
dále budov zřízeny instrukční prapor, instrukčn
eskadrona a instrukční setnina, konečně školi
pro strojové pušky.
Vídeň
Most
Litava
12
article
Na oohranu havířů.
Z Vídně, 10. března. Odbor soeiálně-politi
ckého výboru, dosazený k vyřízení návrbu
5chraně haviřů, konal dnes schůzi, kteřé se zu
častnili všichní členové odboru. Dvorní rada mi-
nisterstva orby Homann poukázal na vývoj insti-
tuce důlních dozorců, která teprvc od r. 1892
byla přizpůsobena moderní tochnice báňské. Po
katastrofách v letech 1895 a 1896 byl opětně
zvýšen počet dozorčích úřadníků báňských, jichž
je nyní 117. U báňských hejtmanství byla zří-
zena zvláštní služba kontrolní, která se pořáde
zdokonaluje. Roku loňského prohlédnuto bylo
905 závodů a vykonáno 2090 inspekci. Doloval
se v 1105 dolech. Kdyby se měl každý závod
podle návrhu Singrova prohlédnouti jednou za
měsic, bylo by třeba 780 úřadniků; při tom ne-
lze přehlédnouti otázku finanční úhrady. Co se
týká požadavku, by zřízena byla instituce dele-
gátů havířů, sdělil vládní zástupce, že osnova
zákona po té stráncc již jest vypracováno a uji-
stil, že věc ta se provede ce nejrychleji a že nic
nebude za tím účelem opomenuto. Poslane
Singer prohlásil, že trvá na svém návrhu na zři
zení samostatných báňských inspekcí, podříze
ných přímo ministerstvu orby, protože báňské
úřady nestačí při sebe svědomitější působnosti
by zabránilo se případům, byť jer. nejkrajnějším
poněvadž úřady často nejsou nerespektovány
Singrův
Poslane Singer
Vídeň
13
article
Návrh Singrův byl zamítnut a byla přijata res
luce, ve které se žádá, by počet úřadníků revír
ních úřadů báňských a báňských hejtmanstv
byl rozmnožen tak vydatně, by inspekce v uhel-
ných dolech, v dolech petrolejových a v nebez-
pečných dolech mohla se konati aspoň pětkrále
do roka, v ostatních dolech nejméně třikráte do
roka. Otázku instituce delegátů dělnietva bylo
usneseno odložiti, až bude podána ohlášená vlád-
ní předloha. Avšak byly v oboru tom přijaty tyto
zásady: součinnost havířů při dozoru báňskén
budiž zajištěna obligatorním zavedením míst
ních výborů dělnických, jak jsou posud fakulta-
tivně zavedeny u báňských hejtmanství, ato
v ten způsob, aby tylo výbory, povstalé přímou
volbou havířů, volily delegáty se stejnými právy
a kvalifikacemi, jaké mají havíři v saských do-
lech, za tím účelem, aby provedla se inspekce
dolů nejméně čtyřikráte v měsíci. Tito delegát
budou voleni místními výbory. Jejich neodvislos
v poměru pracovním bude zaručena. Také ma-
teriální náhrada pro ně budiž stanovena záko
nem.
Singrův
14
article
Změna v zemské vládě ohorvatské.
Ze Záhřeba, 10. března. Dle zprávy „Hrvat
sky“ odstoupí sekční chef justice Slavko Ara-
nický; nástupcem jeho stane prý se bývalý vreh
ní župan Nikola Radivojevič.
Nová strana v uherské sněmovně
Z Pešti, 10. března. Odštěpenci konali od
poledne poradu, na které usnesli se ustaviti se
jako zvláštní strana pod názvem »neodvislá
levice«.
Z Pašli, 10. března. (K. k.) Odštěpenci ustavil
se dnes jakožto strana pod názvem »neodvislá levice
osmačtyřicátníků«. Poslanci, náležející k této straně
zvoliti jednohlasně předsedou Štěpána Szappanosa.
Po návrhu předs. zvoleny byly tři výbory k redake
provolání, ke přípravě zemské organisace a k řízen
parlamentní akce. Bylo usneseno zaujmoutí stanovi
sko ke vládě a k aktnálním nyní otázkám, jmenovit
ke změně jednacího řádu.
Z ministerské rady uherské.
Z Pešti, 10. března. Dopoledne se konala
ministerská rada, na které jednáno o chorvatské
otázce a o událostech v delegacích.
Slavko Ara
Radivojevič
Szappanoso
Záhřeb
Pešť
Pajít
15
article
Projekty balkánských drah.
H. Z Frankfurlu n. M., 10. března. »F
Zlgu.« lelegrafuje se z Cařihradu z dobře zpra-
vených diplomatických kruhů, že Srbsko v tomt
týdnu požádá za koncesi pro dunajsko-jaderskou
dráhu. V popředí finančního syndikátu pro dráhu
tu nalézá prý se skupina otomanské banky. Jak
se proslýchá, připověděly projektu této dráhy
svou podporu všechny velmoci, až na Anglii.
jejíž odpovědi se vyčkává. V technických kru-
zích odhadují se výdaje na dunajsko-jaderskou
dráhu nejméně na 20 mil. franků, bez výdajů
na stavbu přístavu v Medvě. Syndikát dunajsko-
jaderské dráhy, jemuž Srbsko za srbskou část
dráhy poskytnouti chce záruku podle počtu kilo
MUDr. V. Šamánek.
metrů, požádá prý též u Porty o záruku téhož
způsobu. Naproti tomu se proslýchá, že Ra-
kousko Uhersko nezamýšlí žádati Tureckoz
připla ek dle kilometrů pro spojovací trať z Mi
trovice na bosenskou hranici.
Před zasedáním nového sněmu chorvatského.
Ze Záhřeba, 10. března. Na čivrtek, kdy
bude zahájen sněm, byla učiněna rozsáhlá bez-
pečnostní opatření. Sto četníků uzavře » Horn
Město«, kde stojí sněmovní budova. Na galeri
sněmovny bude vstup dovolen jenom několik
osobám.
MUDr
V Šamánek
Port
Horn
Cařihrad
Srbsko
Anglie
Záhřeb
otomanský banka
F Zlg
16
article
Obavy před novými selskými nepokoji
v Rumunsku.
Z Černovců, 10. března. Došly sem hodno-
věrné zprávy, že v botusanském okresu v Ru
munsku, kde loni nejprve vypukly selské nepo
koje, jeví se zase známky nové selské vzpoury
Sedláci jsou prý nespokojeni s usnesením ru
munské sněmovny, dle něhož statkáři postoupil
sedlákům pastviska a žádají ornou půdu. V ně
kolika vesnicích se již stávkuje; jest obava
před vážnými nepokoji. Do botušanského okresu
byl poslán pluk jízdy a pěchoty.
Předsednická krise ve straně starčevičovců.
Ze Záhřeba, 10. března. Událostí dne
jest odstoupení posl. dra. Joseíe
Franka z hodnosti předsedy strany
starčevičovců. Dr. Frank oznámil svoje
odstoupení v otevřeném listě, který jest uveřej
něn v dnešním čísle „Ilrvatského Práva“. Pre
chorvatskou politiku má tato událost velký vý-
znam. Částečný neúspěch při volbách, který se
počítá za následek spolčení s vla-
dou, a mizíci popularita Frankova přivedla h
k resignaci. Vedení strany převezme nyní di.
Mile Starčevič, synovec zakladatele strany Anlo
Starčeviče.
Záhřebská universita zavřena.
Ze Záhřeba, 10. března. Akademický senát
záhřebské university usnesl se dnes zavříti uni-
versitu. Usnesení toto není trestem na studenty;
semestr bude vlastně toliko skončen šest nedě
před obvyklou lhůtou. Usnesení akzdemického
senátu vykládá se jako opatření, jímž akade
mický senát čelil hrozbě bar. Raucha, že uni
versita bude zavřena opatřením vlády
Franco
doktor
Frank
Frankův
Mil Starčevič
Anla Starčevič
Rauch
Rumunsko
Černovec
Záhřeb
munský sněmovna
17
article
Proti soše Emila Zoly.
HI. Z Paříže, 10. března. Nacionalisté při
pravují nyní oposici proti úvěrní pohledávee
35.000 frs. pro postavení sochy Zolovy v Pan
theonu. Chtějí prý znovu rozvinouti celou aféru
Přání císaře rakouského?
H. Z Paříže, 10. března. »Echo de Parise
oznamuje: Rakouský císař a baron Aehrenthal
zpraveni byvše francouzským vyslancem o vy
slání nových oddilů vojska do Marokka, vyslo
vili živé přání, aby Francie v Marokku doellil
rychlých úspěchů.
Zola
Zolův
Paris
Aehrenthal
Paříž
Maroko
Francie
18
article
Vraždění v Makedonii.
Z Bukurešti, 10. března. V okrese šubeni
ckém zavražděn byl rumunský četník Jiři Čikna.
sloužící reformnímu komitétu velmocenskému.
řeckými povstalci, když dle nařizení chtěl pro-
vésti prohlídku jednoho domu. O několik dn
dříve ubili Řekové bratra Čiknova, který byl ve
službách tureckých. V Kupě zavraždili Řekové
dva synky tamějšího učitele rumunské školy.
Potrestaní rumonští vojáci.
Z Bukurešti, 10. března. Za loňských sel
ských nepokojů zdráhalo se mnoho vojáků uži
dle povelu zbraně proti lidu. Nyní bylo 6
těchto provinilců odsouzeno k degradaci a do
životní nucené práci. Byli spoutáni a budou do
praveni do solných dolů. Degradace provedena
byla za rozčilujících vojenských obřadů a pů
sobila hrozným dojmem na vojáky, kteří ji mu
sili býti přítomni.
Turecké snahy o novou dráhu v Malé Asii
Z Cařihradu, 10. března. Ve zdejších diplo-
matických kruzích se proslýchá, že tureeká
vláda zamýšli maloasijakou dráhu, dosud ze
Skutari do Angory sahající, prodloužiti z dů
vodů vojenských až do Erzerumu. Náklady to-
hoto prodloužení rozpočteny jsou na 300 mil
franků. Slavba bude možna jen v tom případě
podnikne-li jí cizozemské družstvo.
Čikn
Řek
Čiknův
Makedonie
Bukurešť
Cařihrad
učitel rumunský škola
19
article
Tali nebo Roosevelt.
Z Nového Yorku, 10. března. V kruzíel
blízkých presidentu Rooseveltovi vypravuje se.
že Roosevelt se rozhodl kandidovati znovu na
hodnost presidentskou, kdyby volba Taftov
jevila se nejistou. Svým přátelům pravil prý
Roosevelt: »Buď Taft, nebo já.«
Telegramy korresp. kanceláře.
Ze stálého výboru sjezdu rakouských měst.
Z Vídně, 10. března. (K. k.) Porady jsou ukon
čeny. Schválen Mussonův návrh, aby umožněno byl
obcím vybírati daň z přírůstku cen nezastavenýc
i zastavených již pozemků. Jednotlivým obcím zu-
stavuje se vyb rati tuto daň jen z nezastavených
pozemků. Daň má zpětnou platnost na poslední
změnu majetku. Při osvobození občanského zisku má
býti vybírána dle jisté procentní a potom stupňovitě
za ustanovení nejvyšší procentní sazby. Pro vybírání
nejvýše přípustných daní buď vypracován rámcový
zákon.
Dále byly schváleny návrhy:
Sjezd měst uznává nezbytnost důkladné úpravy
neudržitelného slavu obecních financi. Obce žádaj
opět za přikazování, pokud jde o celkový obnos pre
všecky obce říše. Za nejvhodnější prostředky k sa
nací zemských a obecních financi navrhuje se: Při
kazování ze zvýšené kočaleční, cukerní a osobní
daně přljmové, jež bude od jistého stupně zvýšena.
z nově zavedených státních přirážek k rentovní dan
vybírané srážením a z nově upravené daně dědické
Zvýšené pří my z toho buďte rozděleny tak, aby obnos
připadající na obce jedné země, rovnal se obnosům
přikázaným dolyčné zemi.
Roosevelt
Taft
Mussonův
Nový York
Vídeň
Tat
20
article
Sjezd měst považuje zamýšlená opatření pouze
za nepatrnou část sanování obecních financi, stanoví
další požadavky, aby státní zdaňování v oboru
reálních daní ustoupilo a přenechalo tento obor
obcím, dále aby bylo upuštěno od vybírání státníci
spotřebních daní ve všech obcích a byly přenechány
obcím a pak aby obci dostalo se nábrady za obsta
rávání záležitostí v oboru přenesené působnosti. Ko-
nečně žádá siezd, aby soukromohospodářské podniky
státu byly podrobeny obecním dávkám, soukromo-
hospodářské podníky obeí požívaly přiměřených ber-
ních výhod, odkazy a věnování, jež připadly obcím
k účelům všeobecného blaha a k účelům dobročinným,
byly osvobozeny od poplatků, a poplatky, jež musí
platiti státu městští orgánové při jmenování a povy-
šování, byly přenechány obcím, jež by byly povinny
užíti jich ve prospěch svých pensijních fondů.
Projednávalo se potom podání ústředny pro
bytovou reformu v Rakousku, jež bude vředložena
panské sněmovně a min. spravedlností a vrcholí
požadavku, by do zákona o změně a doplnění někte-
rých usinnovení obecnéhc občanského zákonníka by!
pojat odslavec o dědickém stavebním právu.
Schválena resoluce, v níž výbor vyslovuje pře-
svědčení, že by velmi závažným bylo sdružení s
městských poslanců v poslanecké sněmovně k hájen
národohospodářských, kulturních, reálních a sociálně
politických snah měst.
Ringelhaan (z Liberce) navrhl, zlíditi vlast-
ní kancelář a založiti list rakouských měst. Městu
Liberci se ukládá, aby na příštím sjezdu měst předlo
žilo o těchto návrzích odůvodňovací zprávu s ná
vrhem.
Jednací pořad příštílo sjezdu: Sanace zemských
financí, daň z přírůstku cen za pozemky, potice o dě-
dickém stavebním právu a různé návrhy měst.
ko
Rakousko
Liberec
poslanecký sněmovna
Ringelhaan
21
article
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešli, 10. března. (K. k.) Poslanecká
sněmovna rokovala dál o Nagyově návrhu na změnu
jednacího řádu.
Posl. Jan Manojlovič (Srb) prohlašuje, že
národnosti jsou proti jakémnkoliv zostření jednacího
řádu. Nesprávný je důvod, že by mohly provozovati
obstrukci.
Posl. Csepany (odšt.) soudí, že vláda by
měla hleděti důležitějších úkolů, než zostřovati
jednací řád. Hospodářská samostatnost země byla by
mnohem naléhavější. Nebezpečí obstrukce národ
nostní není tak velké. Ovšem by bylo lépe splnit
oprávněné požadavky a přání národnosti. Domnív
se, že Chorvaté a j. nemaďarské národnosti přislu-
hují vládě.
Posl. P. Nagy (Růmun) ohražoje se jménem
národností proti nařknutí posl. Csepanya, že nema-
darské národnosti hlasovaly proti nejdůležitějším
vládním předlohám, jako na př. proti zvýšení kvoty.
Nagyův
Posl
Manojlovič
Srb
Chorvat
P Nagy
Pejít
22
article
Posl. Milan Ivanka (Slovák) prohlašuje,že
národnosti, které domáhají se pouze provádění ná-
rodnostních zákonů zavedených tak velkými vla-
stenci jako Deákem a Eötvěsem prohlašují se nyní
za vlastizrádce a ohražuje se proti výtce, jakoby
Slováci prováděli panslavistickou agitaci.
Příští schůze bude zejtra.
Do sněmovny dostavila se dnes deputac
ženského spolku pešťského a odevzdala
předsedovi petíci, v níž se žáda, by i ženám bylo
poskytnuto obecné volební právo. Předseda Justh
prohlásil, že uznává práci, kterou vykonaly ženy
v zájmu hospodářského a kulturního povznesení
země. Ať spoléhají na vládu a většinu, jež v této
otázce najdou pravou cestu.
Ministrovi vnitra podána podobná petice. Ministr
hr. Andrassy prohlásil, že otázka volební reformy
nepokročila ještě tak, aby mohl o ní podati vysvět-
lení. Soudí však, že posud není tu ještě p
litických a sociálních podmínek pro
udělení volebního práva ženám. Ne-
mluví z mužského egoismu, prohlašuje-li, že při ny-
nější volební reformě nelze vzíti na ženy zřetel.
Posl
Milan Ivanka
Slovák
Deák
Eötvěs
Justh
kulturní povznesený země
23
article
Z Jižského sněmu německého.
Z Berlína, 10. března. (K. k.) Říšský sněm pro-
jednával dnes dotazy o úřadnických platech. Tajem-
ník říšského pokladu prohlásil, že vláda zamýšl
říšskému sněmu navrhnouti zlepšení platů podúřa
níků a středního stavu vyšších úřadníků ve spojení
s úpravou příbytečného na rok 1908. Současně budeu
říšskému sněmu podány návrhy na zlepšení říšských
financi, na úhradu nákladů a na úlevu v příspěwvcich
matrikulármích. Předloha o zlepšení platů může být
co nejdříve předložena spolkové radě.
V druhé řeči pravil tajemník pokladu, že z ne
přítomnosti říšského kacléře nesmí se souditi, že b
nesouhlasil s přediohou. Není sporu mezi fečníkem
a říšským kanclěřem. — Příští schůze zejtra
Ješlě lial německého císaře.
Z Londýna, 10. března. (K. k.) »Times« pro-
hlašují, že tord Rosebery, který list německého cí-
saře prohlásil za výron žertovné nálady, neznal věc
Účelem listu bylo přesvědčiti lorda Tweedmoulha, ž
stavba lodí v Německu neznamená žádné ohrožent
Velké Brifsnie a Velká Britanie nemá proč rozšito-
vali svůj lodní program. »Times« praví na kone
že Německo v postední době několikráte bralo úto-
čiště k nepřímým diplomatickým akcím. Tato methioda.
zjištěna v nynějším připadě, odvrati je od tétn
soustavy.
Rosebery
Tweedmoulh
Berlín
Tajo
Londýn
Německo
Velká Británie
Times
24
article
Z francouzské sněmovny.
Z Paliže, 10. března. (K. k.) Sněmovna projed
nala osnovu zákona o opětném zařadění Josefa Rei-
nacha do zeměbrany a schválila přodem 330 proe
217 hlasům návrh socialisty Conslanla, aby byli opět
do státních služeb přijali úřadníci, kteří byli pro-
puštěni pro politické řečí nebo politickou působnost
Celá osnova zákona byla pak schválena Úladnici
ne něž se tento zákon vztahuje, budou přijati zpět
jakmile o o požádají během jednoho měsíce
Z Paříže, 10. března. (K. k.) Senát schválil 184
proti 82 hlasům osnovu zákona, dle níž po žádost
jednoho z obou manželů rozvod od stolu a lůžt
po uplynutí 3 let může býti právně změněn v man-
želký rozvod. Schůze by.a pak skončena.
Z Prancie.
Z Paříže, 10. března. (K. k.) Na dnešek ohlá-
šená ministerská rada byla odložena na
čivrtek.
Admirál Philibert zůstane přes termín, kon
čící 3. dubna, velitelem se zřetelem na službu, kte
rou v Marokku koná
Z Dánska.
Z Kodaně, 10. března. (K. k)) Folkething schváli
dnes ve třejím čtení osnovu zákona o železnicích.
Josef Rei
Conslanl
Philibert
Paliže
Paříž
Maroko
Dánsko
Kodaň
25
article
Španělský král do Barcelony.
Z Madidu, 9. března. (K. k.) Král odcestoval po
6. hodině večerní ve společnosti předsedy minister-
stva a ministra námořnictví do Barcelony. Královská
rodina, mimo královnu, doprovázeli ho na nádraží
kam se dostavili i ministři. Po cestě k nádraží stály
davy lidu, jež uspořádaly králi nadšené ovace.
Z Barcelony, 10. března (K. k.) Král Alfons sem
přibyl dnes ráno. Rakousko-uherské a španělské lod-
stvo vypálilo salvy. Rakousko uherský velevyslane
vyjel králi vstříc až na hranice. Na nádražl dostavil
se k uvítání náčelníci úřadů, celý konsulára! sbou
a admirál šl. Ziegler s deputací důstojníků rakousko-
uherského loďstva. Z nádraží jel král do budovy gene-
rálního kapilanátu, kde bude bydleli. Studenti, vůz
obklopující, jakož i obrovské davy obecenstva na uli
cích připravili mu nadšené ovace. Po De Teum král
vatoupil na balkon a dav ho opět hlučně pozdravoval.
Pod balkony defilovalo vojsko.
Král Alfons je uvítáním, jebož se mu dostalo,
unesen.
Alfons
Ziegler
jít Teum
Barcelona
Madid
Rakousko
26
article
Italská sněmovna.
Z Říma, 10. hřezna. (K. k.) Sněmovna rokovaln
o Barzilajvých návrzích stran balkánské po
litiky
Posl. Barsilaj pravil, že železniční trať do
Mitrovic poskytuje Rakousku bozpečný prostředek
soustřediti vojsko v Makedonii a rozšířiti jeho působ-
nost do Skageru a Janiny, Nepříči se to snad smlouvě
uzavřené mezi ltalil a Rakousko-Uherskem, jež m
za účel znchovati rovnováhu a status quo na Bal-
káně? Dráha od Dunaje k Jaderskému moři nebude
ani ruská ani italská a neprospěje nikomu ani po
stránce politické, ani vojenské. O reformním díluv
Makedonii soudí řečník, že se program v praxi ne-
zdařil Jest jisto, že by povstalo velké nebozpečenstv
války, kdyby se evropský koncert porušil pro balkán
ské záležitosti.
Počne-li vůči posivní resistenci Porty jedna z re
formních mocnosti dožadovati se koncesí a výhod
stačí to, oby se ostatní interesované mocnosti zne
pokojovaly. Rečnik konči prohlášením, že italskl
politika nevychází na výboj, nýbrž jest politikou
upřímného míru. Nedotýkáme se cizích zájmů, avšal
máme práve žádati, aby se nikdo nedotýkal našich
zájmů.
Barzilajvý
Posl
Janin
Nepříč
Řím
Mitrovice
Rakousko
Makedonie
Skager
RakouskoUhersko
Bala
Dunaj
27
article
Posl. Chimienti zdůrazňuje, že žádná moc-
nost nemůže pemýšleti na to, aby získala nadvládu
na Balkáně a prohlašuje, že rakousko-uherský želez-
niční projekt není teho pokusem. Tato železniceje
pojata již de berlinské smlouvy. Politika italská jde
cestou zlepěení a úspěchu a řečník vyzývá vládu,
aby v tamto směru pokračovala
Posl. Discalea konstatuje s radostí, že italská
politika na Balkáně nastoupila lepší cestu a myslí, že
sv. p. Aehrenihalem oznámený železniční projekt
přivedl by Balkán pod hegemonii rakousko-uhersko-
německou, jakož i že koncese adrijské dráhy jsou od-
sunující pokusné prostředky vyhnouti se vozluštěn
východní olázky. (Souhlas.)
Rokování na to odročeno na zejtřek
Námořní síly Anglie, Francie a Německa.
Z Londýna, 9. března. (K. k.) Dle slov státního
podlajemníka v námořním úřadě Robertsona
Anglie bude míli r. 1910 9 bitevních lodí třídy
»Dreadnought« a 3 křižáky třídy Invincible; Francie
3 bitevní lodi a žádný křižák, Německo 4 bitevní
lodi a dva křižáky téže třídy. Roku 1911 bude míti
Anglie 14 těchto lodí, kdežto Německo a Francie do-
hromady 12.
Snémovna schválila pohotový stav mužstva
128.000, žádaný v námořním rozpočtu.
President Falličres do Anglie.
Z Lendýna, 10. března. (K. k.) Heuterova kan-
celář se dovídá, že president Falltěres navštíví
v květnu t. r. Anglil. Nestaly se dosud přípravy
k této cestě, dlužno však za to míti, že návštěva
bude oficiálního rázu.
Posl
Anglie
Falličres
Heuterův
Falltěres
Anglit
Balkán
Anglie
Francie
Německo
Londýn
Lendýn
28
article
Spojené stály a Venezuela.
Z Nového Yorku, 10. března. (K. k.) »Tribunee
považovaná za vládní list, praví ve washingtonské
depeši, že Spojené státy — dle náhledu zahraničného
úřadu — musí podati Venezuele buď ultimatum nebo
snášeti další nepříjemnosti. President Roosevelt,
i ministr Root tvrdí, že president Častro by měl býti
potrestán, je prý však otázkou, bylo-li by prozřetel-
ným nebo pro Spojené státy prospěšným, aby trest
ten byl vykonán a to se zřetelem na úsilí jich vlády,
čelící k sesílení mezinárodního míru.
Roosevelt
Venezuela
Nový York
spojený stát
29
article
Činsko-japonský spor.
Z Honkonu, 10. března. (Reuter) V Kantoně ko-
nala se veliká schůze, na níž protestováno protí vy-
dání lodi »Tatsumaru«. Vynikající osoby, prohlásily
tam, že chtějí chrániti výsostná práva Činy. Bylo
usneseno boykovati japonské zboží, nezůstane li při
konfiskaci lodi a jejího nákladu.
Z Lissabonu, 10. března. (K. k.) Čínský diplo-
matický zastupce vyjednává se chefem kabinetu
v ministerstvu zahraničných věcí o záležitosti lodi
»Tatsumaru«.
Z Cařihradu, 9. března. (K. k.) Z úřadních zpráv
o činnosti čet a komltů v prosinci a lednu
(dle st. k.) je zjevno, že od počátku krutější zimy
lze pozorovati zřejmé ochabnutí v činnosti čet. S bul-
harskými četami došla v prosinci k sedmi, v lednu
ke čtyřem srážkám, v nichž bylo 16 komitů zabito.
dva raněni a dva zajati; vojsko mělo čtyři mrtvé a
čiyři raněné. Se srbskými četami srazilo se vojsko
dvakrate v prosinci a s řeckými dvakráte v lednu.
Ve srážkách těch byli zajati 3 srbští a 7 řeckých
komitů, vojsko pak mělo dva mrtvé a jednoho raně-
ného. Zločinů nespáchaných sice četami, nýbrž jed-
notlivými osohami do jisté míry ubývá. Přes to byl
počet politických vražd, v Makedonii spáchaných,
poměrně ještě veliký: byloť spácháno 118 vražd.
v lednu jen 47. Zvláštním jest, že ze 36 vražd. Bul-
hary v prosinci spáchaných, provedeno bylo jen na
vlastních rodácích 21 vražd a z 32 v lednu spácha-
ných vražd neměně než 12 jednak jako odveta za
zradu, jednak aby dán byl odstrašující příklad.
Činsko
Honkon
Lissabon
Cařihrad
Makedonie
Reuter
30
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Ruské uhlí do Vídně
Z Vídně, 10. března. »N. F. P. oznamuje o zá-
věrce dodávky ruského uhlí města Vídně, že obnáší
3000 vagonů ročně a že úmluva jest uzavřena na tři
roky.
Pro druhou kolej z Boryslavi do Drohobycze.
Z Vídně, 10 března. (»N. F. P.«) Deputace inter-
esentů v oboru surového oleje přimlouvala se dnes
v polském krajanském a železničním ministerstvu za
stavbu druhé koleje na trati Boryslav—Drohobycz.
Zástupci těchto úřadů slíbili vyplniti toto přání.
Dividendy.
Z Vídně, 10. března. (K. k) Rozvaha banky
„Union“ za rok 1907 vykazuje čistého zisku
4,642.310 K (loni 4,652.822 K). Banka vyplácí divi-
dendu 71/2% = 30 K na akcii Gjako loni).
Předloha o dobytčím moru.
Z Vídně, 10. března. (K. k.) Předloha nového zá-
kona o dobytčím moru jest již min. orby vypraco-
vána a nyní uvažují o ní zástupci zúčastněných mi-
nisterstev. Až ukončí porady, budou vybídnuty po-
volané korporace, aby podaly o ní dobré zdání dříve
než bude projednávána parlamenině.
Vídeňský trh na vepřový dobytek.
(10. března.)
Přivezeno 11.233 prasat, 2321 tučných těž-
kých a 2863 prostředních a lehkých a 6049 mas-
ných. Později dodáno ještě přihlášených 151 tučných
a 1119 masných. Přivezeno méně o 500 tučných
méně o 800 masných prasat než minulý týden. Trh
byl čilý a la. tučná prasata placena dráže o 4 K.
prostřední o 6 K a masná o 4 k
Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 114—-116.
prostřední K 108 —113, lehká a špatnější K 100—106
masná K 84—108 za 100 kg.
Tukům poněkud příplatilo pro skrovnou vý-
robu. Znamenalo: sádlo městské zboží víd. Ia.
K 67.50 až 68.—, II. K 65.— až 65.50; slani n
těžká nedosolená K 63.—, těžká bílá tabulová 58
až 58.50 ve velkém za 50 kg skutečné výlohy, bez
obalu.
Tuka
Vídeň
Drohobycz
Boryslav
K 108
kg
31
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Pokračovací běh pro učitele ze středních škol od
23. do 29. dubna na české universitě v Praze za
vedení univ. prof. dvor. rady dra. Vinc. Strou-
hala a školního inspektora zemského dra. Frant.
Krska. Přednášeti budou profesoři doktoři: Groh
Fr.: O nově objevených papyrech a významu jejich
pro dějiny řecké literatury; Vysoký Ignác: Pra-
zileles, list z dějin řeckého umění: Máchal Jan:
Nové pohledy na českou literaturu dramatickou
Mourek V. E.: O novějších názorech v oboru
něm. historické mluvnice; Pekař Josef: Vybrané
partie z dějin rakouských států: Šusta Josef:
Bádání ve Vatikánu a jeho nejdůležitější výsledky
pro dějiny všecberné; Masaryk T. G.: O zá-
kladních problemech noelických. Přednášky jsou do
poledne a bezplatné; odpoledne vycházky. Žádosti
za dovolenou pro běh a za případnou podporu
cestovní podávají se prostřednictvím úřadním
Schválená učebnice. Výnosem ministerstva vy-
učování ze 24. února t. r. připuštěna byla na ve-
škerů učiliště průmyslová učebnice dra. Alexandra
Baťka: Krátký nástin zdravotnictví, s barevnou
přilohou a 12 obrázky. V Plzni ve vlastním nákladu
spisovatelově; 40 h.
profesor
František
Krsek
Groh
Ignác
Pekař
Josef
Masaryk
doktor
Batěk
Vatikán
Plzeň
český univerzita v Praga
Máchal Jan
32
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na středu, 11. března. Den od začátku roku 71., do
konce roku 296. Východ slunce o 6. hod. 25 min.
ráno, západ slunce o 5. hod. 57 min. odpol. — Vý-
chod měsíce o 11. hod. 19 min. ráno, západ měsíce
o 2 hod. 58 min. v noci.
Katoliků svátky: Konstantina kr
Evangeliků: J. Calasa
Pravoslavných (27.): Porfyra.
Nejnižší tlak vzduchu 730
Zpráva povětrnostní.
až 735 mm. západně od Kodaně v moři německém
nejvyšší tlak vzduchu 780 až 775 mm. severo-
východně od Petrohradu.
Lze očekávati deštivé, studenější počasí.
Konstantinos
J Calasa
Porfyr
Kodaň
Petrohrad
mm
33
article
Moteorolopická pozorováni na rozhledně na Petřině
Moteorolopická pozorováni na rozhledně na Petřině
325 metrů nad mořem.
Dne 9. a 10. března 1908.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 723.4 723.0 721.7
Teploměr C. + 62 + 3.6 + 7.
Vlhko. . .. 88
pod
34
article
Obloha . . . jasná mračená mrakem
Obloha . . . jasná mračená mrakem
Jz
Sila větru . slabý mírný čerstvý
Teplota nejvyšší ve stlnu . . + 12.2
Teplota nejvyšší na slunci . . + 18.3
Teplota nejnižší ve stínu . . + 3.2
Teplota nejnižší při zemi . . + 2.1
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod 24.7.
Srážky v mm. 0.0.
slunce
mm