ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 519d9be0-7596-11dc-a895-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 34 celkem · entity: person 105, place 78, work 10, org 8
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
21. března 1908 Číslo 70.
4 article
Pan prof. dr. Čelakovský v dobrém úmyslu, aby zřizování škol menšinových položil lepší zákonný podklad a tím je ulehčil, vypracoval osnovu zákon o školách minoritních, která byla v r. 1899 sněmem schválena, ale sankce nedosáhla. Tato osnova zá- kona ustanovuje, že potřebu minoritních škol slnáí pokládati za prokázanou, jestli více než 40 dětí ško- lou povinných, jichž rodičové neb zástupci náležejí k národnosti, pro kterou má škola býti zřízena bydli nejméně 8 léla uvnitř školního obvodu a žá- dají, aby tyto děti byly vyučovány jazykem nárot nosli, o kterou jde. Úvedl jsem, že p. dr. Čelakovský tuto osnovu zákona o školách menšinových vypracoval, maje dobrý úmysl školství menšinovému prospěti. O téte dobré jeho vůli nepochybuji ani nyní. Je však otázka, zda skutečně tímto zákonem zřizování škol mensi nových bylo by usnadněno. O tom již před 11 lety jako člen školské komise na sněmu království če ského vyslovil jsem mnohé pochybnosti, které již tehdy se mnou sdíleli muži v zápase menšinovém osvědčení. Prodlením pak času denním pozorováním boje v menšinách a zvláště pak prací, již jsem mě při zřízení české veřejné školy obecné v Horním Růžodole u Liberce, nabyl jsem pevného přesvěd- čení, že osnova zákona, prof drem. Čelakovským vypracovaného, spočívajíc na úplné neznalosti po- měrů českých menšin, zvláště pak zbraní našich pro- tivníků, kdyby uzákoněna byla, stala by se z hor šením dosavadního způsobu zřizován škol menšinových, takže by potom stěží kde jaká česká škola minoritní mohla býti zřizena.
profesor doktor Čelakovský Horní Růžodol Liberec
5 article
Jelikož v poslední době velmi mnoho mluví s o tak zvaných smiřovačkách, při nichž má být jed náno také o školách menšinových a podkladem jed nání má se strany české býti osnova zákona p. prof drem. Čelakovským vypracovaná, jelikož dále i při schůzí voličské v Turnově p. prof. Čelakovský znovu uváděl, že zákou jím vypracovaný zřizování ško menšinových by usnadnil a poslechačstvo věci ne znalé jeho tvrzení věřilo, to vše pohnulo mne, abycl tyto řádky napsal a p. prof. dru. Čelakovskému v zájmu dobré věci znovu odporoval. Dle dosavadního způsobu, jimž při zřizování škol pro národní menšiny dle 8 59. zákona říšského z 2. května 1883 a § 1. škol. zákona zemského ze dne 19. února 1870 se postupuje, může žádost o zřízení školy menšinové podepsati každý otec bez ohledu na dělku svéha pobytu ve školní obej, tedy třeba tam bydlil půl roku, rok, dva, neb i více, má-li jen školou povinné dítě, které potom je číláno za tolik pětin, kolik školních let ve školní obci do školy chodilo. Dle způsobu, p. prof. drem, Čelakov- ským navrženého a tak vřele doporučovaného, ne- budou moci o školu zažádati oni rodičové neb jich zákonni zástupci, kteří v obci školni nebydlí plná tři léta nepřetržitě, byť měli sube více détí školou po- vinných, které v řeči své národnosti chtěli by ve škole dáti vyučovati. A tu stane se, co nyní stále se děje, když čeští lidě mají v obci německé nabýti do- movského práva na základě zákona z roku 1896.
Čelakovský profesor doktor Čelakov Turnov
6 article
Naši protivníci mají totiž takovéto našince ve stálé evidenci. Když některý z nich delší dobu v obci bydlí a není daleko do desítiletí, po kteréž době mu- silo by mu domovské právo býti přiřknuto, vypovědl ho beze všech příčin z bytu a postarají se, aby nikde v obci bylu nenašel. Takový český člověk jest potom nucen stěhovati se do obce jiné, třeba sou- sední, kde když sebe kratší dobu pobude, bývá třeb zase příjat do bytu v obci, ze které se musil vystě- hovati. Nepřátelé naši dosáhli, čeho žádali: desíti- letí bylo přerušeno, český člověk po- zbyl tím práva žádat o domovské právo v obci. Tyto případy nejsou snad ojedinělě, ale houfně dějí se v obcích na Liberecku a i jinde. Sta- rají se o to tak zvané »Ortsraty«. V jedné obci, s Li bercem přímo sousedicí, na jaře r. 1907 vypověděl téměř všechny Čechy z bytů, které potom po delšl čas domácí měli prázdné, začež dostávali náhradu od »Ortsratu«, který náleží k organisaci německého »Volksratu«. To vše stalo se, ježto obci oné hrozilo »nebezpečí«, že v ní čeští lidě nabudou domov ského práva a také aby v oné osadě nebyla zřízena česká škola. Děje-li se toto hromadné vypovídání Čechů, aby v obci nemohli nabýti domovského práva v době, kdy tam nemají školy a kdy protivníci če- ského lidu mohou očekávati, že časem čeští obyvatel budou bez školy se assimilovati, čím úsilovněji byl by lid český z takových obcí vypovídán a v nich pronásledován, až by tříletý pobyt jeho v obci sta se podminkou zřízení ceské školy. Pan prof. dr. Če lakovský může býti jist, že bychom potom ani jedné české školy minoritní nezřídili.
Čecho profesor doktor če Liberecko
7 article
Další chybou osnovy p. dra. Čelakovského je. že žádajíc tříletý pobyt rodičů v obci, než nabudou práva o školu žádati, nebere tím ohledu na ony v některých krajích, převahou německých, usedlé naše lidi, kteří za příčinou své výživy nevydrží na jednom místě plná tři léta, ale odstéhují se, aby místo učinili jiným. O správnosti mých námitek oproti osnově zá- kona p. prof. Čelakovského nejlépe svědčí zkušenost jíž nabyl jsem při zřízování veřejné školy obecné v Horním Růžodole u Liberce. Tehdy žádost o zří- zení školy (v r. 1900) podepsalo 54 rodičů neb jich zástupců. Z těch pouze 41 bydlelo v obci 3 léla nebo déle než 3 léta a 13 méně než 3 léta. Těchto 13 rodičů vykazovalo v pětiletém průměru 102/2 dět školou povinných. Dle osnovy p. prof. drem. Čela kovským vypracované tito poslední rodičové nebyli by ku podání žádosti o školu vůbec oprávněni, pro nás však byli i tito lidé nezbytnou nutností, ježto někteřl z uvedených 41, déle než 3 léta v obci by dlících, později podpisy a tím i žádost za školu od- volali, tak že bez oněch 13 žadatelů byli bychom pětiletý průměr 42% děti nikdy nebyly mohití vy- kázati.
Čelakovský profesor doktor Horní Růžodol Liberec
8 article
Jest úplně mylné domnívati se, že po uzákonění osnovy p. prof. dra Celakovského stačil by ku pro- kázání potřeby minoritní školy počet dětí 40, jichž rodiče nejméně 3 léta v obci by bydleli. Říšským zákonem školním v 8 59. stanovená podmínka pěti letého průměru 40 detí školou povinných by zůstala, ježto zákon říšský zemským zákonem změněn být nemůže a mimo to by nastoupila nová, krutá a ne- bezpečná podmínka tříletého pobytu v obci, kter nyní vůbee nestává a o kterou by byl nový zákon pro nás horší. Že by nejdůle žitější částí osnovy byí předpis o tom, že komise musí za 3 měsíce po po dání žádosti o školu se konati, o tom dovolujis vážně pochybovati, neboť mam za to, že již nyní naši lidé tolik mohou vymoci, aby žádost po léta nevyřízena nezůstávala ležeti u úřadů. Podařilo se mně vymoci, že o žádosti za zřízení české veřejné školy obecné v Hor. Růžodole, která 24. června 1900 zemské školní radě byla zaslána, již ve dnech 27.a 28. zaří 1900, tedy za 3 mésíce konalo se komisio- nelní šetření. Ovšem je třeba, aby o věci takovéto starali se naši vlivní lidé svědomitě a přinu- tili úřady, aby oproti nám konaly jen svou po vinnost. Jiného nežádáme. P. prof. dr. Čelakov- ský a s ním snad někteří jiní velmi se mýlí, domnívajíce se, že po uzákonění jeho osnovy zákona. zápas o české minoritní školy by ustal, anebo snad byl by zmírněn. Nejen že by na své příkrosti ni- čeho nepozbyl, naopak získal by tím, že vlastně byl by veden našimi protivniky dříve než češlí lidé o školu by žádali, totiž tak, aby z místa musili se vystěhovati, než by tam tříletí pobytu dosáhli.
profesor Celakovský doktor Čelakov Růžodol
9 article
Osnova nového zákona, jak ji p. prof. dr. Čela- kovský navrhuje, neubírá našim národním odpůrcům přiležitosti, aby již zřízeným školám českých menšin neškodili, ve vývinu je nezdržovali, neboť i na dále proti každému zvelebení a rozšíření jich ponechává jim možnost stížnosti až na poslední stolice vésti. Opakuji, že uzákonění osnovy p. prof. dra. Čela- kovského bylo by pro zřizování menšinových českých škol nemalým zhoršením dosavadní h stavu věci a prosím, aby lyto řádky byly přijaty tak jak jsou míněny, totiž jako upřímná rada a vý- straha, než by bylo pozdě. V Liberci, v únoru 1908.
profesor doktor Liberec
10 article Telefnnické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefnnické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Porady ministrů s poslanci. Z Vídně, 10. března. Min. předseda baron Beck, který byl celý den v parlamenté, měl od poledne dlouhou poradu, které se zúčastnili mi nistři Marchet, Derschatta a Peschka a poslane dr. Chiari, d'Elvert, dr. Sylvestr, dr. Gross. dl Urban, Pacher a Wolf. Porada věnována byl rozpočtu ministorstva vyučování, Večer dostavil se do parlamentu minist Prášek a měl tam s poslancem Kramářem a Ma- štálkou poradu, věnovanou aktuálním záležito- stem. Z Vídně, 10. března. Ministerský předseda bar. Beck měl dnes večer s posl. drem. Kramá- řem půl druhé hodiny konferenci. Jak tato po- rada, tak dlouhá rozprava chefa vlády s něme- ckými poslanci všech skupin, věnovány byly zvláště moravské universitě. Klub zástupců měst ve vídeňském parlamentě Z Vídně, 10. března. Dle zprávy »W. A Ztg.« přetřásá se v parlamentních kruzích návrh jejž učinil obecní radní černovecký dr. Nors ve včerejší schůzi stálého výboru sjezdu rakou ských měst a který má za účel, aby v parla mentě byl utvořen za předsednictví starosty vl deňského klub zástupeů měst, který by hájii městské zájmy. Četné strany budou prý se návrhem tímto zabývati a zvláště křesťanšt soeiálové jsou mu sympaticky nakloněni.
Beck Marchet Derschatt Peschek Chiari doktor Sylvestr Gross Urban Pacher Wolf Prášek Nors Vídeň Ma d ' Elvert
11 article
Kursy při vojenské škole střelecké. Z Vídně, 10. března. Dle nařízení mini sterstva vojenství bude letos při vojenské škole střelecké v Mostě na Litavě zřízena celá řada cvičebních kursů. Budou se tam konati čtyři učebné kursy důstojnické, první pro 99 nadporučíků a po případě mladších setníků, druhý pro 135 vyšších důstojníků třetí pro 122 vyšších důstojníků a čtvrtý pro 141 vyšších důstojníků. Kromě toho budou uspořádány dva kursy informační, a to jeden pro účastníky kursu šlábních důstojníků země brany a honvédů, vyššího důstojnického kursu zeměbrany uherské a prvního ročníku válečné školy, druhý pak pro velitele pěších oddilů Vedle těchto kursů bude se konati střelecko kurs frekventantů mistrovské školy zbrojířské dále budov zřízeny instrukční prapor, instrukčn eskadrona a instrukční setnina, konečně školi pro strojové pušky.
Vídeň Most Litava
12 article
Na oohranu havířů. Z Vídně, 10. března. Odbor soeiálně-politi ckého výboru, dosazený k vyřízení návrbu 5chraně haviřů, konal dnes schůzi, kteřé se zu častnili všichní členové odboru. Dvorní rada mi- nisterstva orby Homann poukázal na vývoj insti- tuce důlních dozorců, která teprvc od r. 1892 byla přizpůsobena moderní tochnice báňské. Po katastrofách v letech 1895 a 1896 byl opětně zvýšen počet dozorčích úřadníků báňských, jichž je nyní 117. U báňských hejtmanství byla zří- zena zvláštní služba kontrolní, která se pořáde zdokonaluje. Roku loňského prohlédnuto bylo 905 závodů a vykonáno 2090 inspekci. Doloval se v 1105 dolech. Kdyby se měl každý závod podle návrhu Singrova prohlédnouti jednou za měsic, bylo by třeba 780 úřadniků; při tom ne- lze přehlédnouti otázku finanční úhrady. Co se týká požadavku, by zřízena byla instituce dele- gátů havířů, sdělil vládní zástupce, že osnova zákona po té stráncc již jest vypracováno a uji- stil, že věc ta se provede ce nejrychleji a že nic nebude za tím účelem opomenuto. Poslane Singer prohlásil, že trvá na svém návrhu na zři zení samostatných báňských inspekcí, podříze ných přímo ministerstvu orby, protože báňské úřady nestačí při sebe svědomitější působnosti by zabránilo se případům, byť jer. nejkrajnějším poněvadž úřady často nejsou nerespektovány
Singrův Poslane Singer Vídeň
13 article
Návrh Singrův byl zamítnut a byla přijata res luce, ve které se žádá, by počet úřadníků revír ních úřadů báňských a báňských hejtmanstv byl rozmnožen tak vydatně, by inspekce v uhel- ných dolech, v dolech petrolejových a v nebez- pečných dolech mohla se konati aspoň pětkrále do roka, v ostatních dolech nejméně třikráte do roka. Otázku instituce delegátů dělnietva bylo usneseno odložiti, až bude podána ohlášená vlád- ní předloha. Avšak byly v oboru tom přijaty tyto zásady: součinnost havířů při dozoru báňskén budiž zajištěna obligatorním zavedením míst ních výborů dělnických, jak jsou posud fakulta- tivně zavedeny u báňských hejtmanství, ato v ten způsob, aby tylo výbory, povstalé přímou volbou havířů, volily delegáty se stejnými právy a kvalifikacemi, jaké mají havíři v saských do- lech, za tím účelem, aby provedla se inspekce dolů nejméně čtyřikráte v měsíci. Tito delegát budou voleni místními výbory. Jejich neodvislos v poměru pracovním bude zaručena. Také ma- teriální náhrada pro ně budiž stanovena záko nem.
Singrův
14 article
Změna v zemské vládě ohorvatské. Ze Záhřeba, 10. března. Dle zprávy „Hrvat sky“ odstoupí sekční chef justice Slavko Ara- nický; nástupcem jeho stane prý se bývalý vreh ní župan Nikola Radivojevič. Nová strana v uherské sněmovně Z Pešti, 10. března. Odštěpenci konali od poledne poradu, na které usnesli se ustaviti se jako zvláštní strana pod názvem »neodvislá levice«. Z Pašli, 10. března. (K. k.) Odštěpenci ustavil se dnes jakožto strana pod názvem »neodvislá levice osmačtyřicátníků«. Poslanci, náležející k této straně zvoliti jednohlasně předsedou Štěpána Szappanosa. Po návrhu předs. zvoleny byly tři výbory k redake provolání, ke přípravě zemské organisace a k řízen parlamentní akce. Bylo usneseno zaujmoutí stanovi sko ke vládě a k aktnálním nyní otázkám, jmenovit ke změně jednacího řádu. Z ministerské rady uherské. Z Pešti, 10. března. Dopoledne se konala ministerská rada, na které jednáno o chorvatské otázce a o událostech v delegacích.
Slavko Ara Radivojevič Szappanoso Záhřeb Pešť Pajít
15 article
Projekty balkánských drah. H. Z Frankfurlu n. M., 10. března. »F Zlgu.« lelegrafuje se z Cařihradu z dobře zpra- vených diplomatických kruhů, že Srbsko v tomt týdnu požádá za koncesi pro dunajsko-jaderskou dráhu. V popředí finančního syndikátu pro dráhu tu nalézá prý se skupina otomanské banky. Jak se proslýchá, připověděly projektu této dráhy svou podporu všechny velmoci, až na Anglii. jejíž odpovědi se vyčkává. V technických kru- zích odhadují se výdaje na dunajsko-jaderskou dráhu nejméně na 20 mil. franků, bez výdajů na stavbu přístavu v Medvě. Syndikát dunajsko- jaderské dráhy, jemuž Srbsko za srbskou část dráhy poskytnouti chce záruku podle počtu kilo MUDr. V. Šamánek. metrů, požádá prý též u Porty o záruku téhož způsobu. Naproti tomu se proslýchá, že Ra- kousko Uhersko nezamýšlí žádati Tureckoz připla ek dle kilometrů pro spojovací trať z Mi trovice na bosenskou hranici. Před zasedáním nového sněmu chorvatského. Ze Záhřeba, 10. března. Na čivrtek, kdy bude zahájen sněm, byla učiněna rozsáhlá bez- pečnostní opatření. Sto četníků uzavře » Horn Město«, kde stojí sněmovní budova. Na galeri sněmovny bude vstup dovolen jenom několik osobám.
MUDr V Šamánek Port Horn Cařihrad Srbsko Anglie Záhřeb otomanský banka F Zlg
16 article
Obavy před novými selskými nepokoji v Rumunsku. Z Černovců, 10. března. Došly sem hodno- věrné zprávy, že v botusanském okresu v Ru munsku, kde loni nejprve vypukly selské nepo koje, jeví se zase známky nové selské vzpoury Sedláci jsou prý nespokojeni s usnesením ru munské sněmovny, dle něhož statkáři postoupil sedlákům pastviska a žádají ornou půdu. V ně kolika vesnicích se již stávkuje; jest obava před vážnými nepokoji. Do botušanského okresu byl poslán pluk jízdy a pěchoty. Předsednická krise ve straně starčevičovců. Ze Záhřeba, 10. března. Událostí dne jest odstoupení posl. dra. Joseíe Franka z hodnosti předsedy strany starčevičovců. Dr. Frank oznámil svoje odstoupení v otevřeném listě, který jest uveřej něn v dnešním čísle „Ilrvatského Práva“. Pre chorvatskou politiku má tato událost velký vý- znam. Částečný neúspěch při volbách, který se počítá za následek spolčení s vla- dou, a mizíci popularita Frankova přivedla h k resignaci. Vedení strany převezme nyní di. Mile Starčevič, synovec zakladatele strany Anlo Starčeviče. Záhřebská universita zavřena. Ze Záhřeba, 10. března. Akademický senát záhřebské university usnesl se dnes zavříti uni- versitu. Usnesení toto není trestem na studenty; semestr bude vlastně toliko skončen šest nedě před obvyklou lhůtou. Usnesení akzdemického senátu vykládá se jako opatření, jímž akade mický senát čelil hrozbě bar. Raucha, že uni versita bude zavřena opatřením vlády
Franco doktor Frank Frankův Mil Starčevič Anla Starčevič Rauch Rumunsko Černovec Záhřeb munský sněmovna
17 article
Proti soše Emila Zoly. HI. Z Paříže, 10. března. Nacionalisté při pravují nyní oposici proti úvěrní pohledávee 35.000 frs. pro postavení sochy Zolovy v Pan theonu. Chtějí prý znovu rozvinouti celou aféru Přání císaře rakouského? H. Z Paříže, 10. března. »Echo de Parise oznamuje: Rakouský císař a baron Aehrenthal zpraveni byvše francouzským vyslancem o vy slání nových oddilů vojska do Marokka, vyslo vili živé přání, aby Francie v Marokku doellil rychlých úspěchů.
Zola Zolův Paris Aehrenthal Paříž Maroko Francie
18 article
Vraždění v Makedonii. Z Bukurešti, 10. března. V okrese šubeni ckém zavražděn byl rumunský četník Jiři Čikna. sloužící reformnímu komitétu velmocenskému. řeckými povstalci, když dle nařizení chtěl pro- vésti prohlídku jednoho domu. O několik dn dříve ubili Řekové bratra Čiknova, který byl ve službách tureckých. V Kupě zavraždili Řekové dva synky tamějšího učitele rumunské školy. Potrestaní rumonští vojáci. Z Bukurešti, 10. března. Za loňských sel ských nepokojů zdráhalo se mnoho vojáků uži dle povelu zbraně proti lidu. Nyní bylo 6 těchto provinilců odsouzeno k degradaci a do životní nucené práci. Byli spoutáni a budou do praveni do solných dolů. Degradace provedena byla za rozčilujících vojenských obřadů a pů sobila hrozným dojmem na vojáky, kteří ji mu sili býti přítomni. Turecké snahy o novou dráhu v Malé Asii Z Cařihradu, 10. března. Ve zdejších diplo- matických kruzích se proslýchá, že tureeká vláda zamýšli maloasijakou dráhu, dosud ze Skutari do Angory sahající, prodloužiti z dů vodů vojenských až do Erzerumu. Náklady to- hoto prodloužení rozpočteny jsou na 300 mil franků. Slavba bude možna jen v tom případě podnikne-li jí cizozemské družstvo.
Čikn Řek Čiknův Makedonie Bukurešť Cařihrad učitel rumunský škola
19 article
Tali nebo Roosevelt. Z Nového Yorku, 10. března. V kruzíel blízkých presidentu Rooseveltovi vypravuje se. že Roosevelt se rozhodl kandidovati znovu na hodnost presidentskou, kdyby volba Taftov jevila se nejistou. Svým přátelům pravil prý Roosevelt: »Buď Taft, nebo já.« Telegramy korresp. kanceláře. Ze stálého výboru sjezdu rakouských měst. Z Vídně, 10. března. (K. k.) Porady jsou ukon čeny. Schválen Mussonův návrh, aby umožněno byl obcím vybírati daň z přírůstku cen nezastavenýc i zastavených již pozemků. Jednotlivým obcím zu- stavuje se vyb rati tuto daň jen z nezastavených pozemků. Daň má zpětnou platnost na poslední změnu majetku. Při osvobození občanského zisku má býti vybírána dle jisté procentní a potom stupňovitě za ustanovení nejvyšší procentní sazby. Pro vybírání nejvýše přípustných daní buď vypracován rámcový zákon. Dále byly schváleny návrhy: Sjezd měst uznává nezbytnost důkladné úpravy neudržitelného slavu obecních financi. Obce žádaj opět za přikazování, pokud jde o celkový obnos pre všecky obce říše. Za nejvhodnější prostředky k sa nací zemských a obecních financi navrhuje se: Při kazování ze zvýšené kočaleční, cukerní a osobní daně přljmové, jež bude od jistého stupně zvýšena. z nově zavedených státních přirážek k rentovní dan vybírané srážením a z nově upravené daně dědické Zvýšené pří my z toho buďte rozděleny tak, aby obnos připadající na obce jedné země, rovnal se obnosům přikázaným dolyčné zemi.
Roosevelt Taft Mussonův Nový York Vídeň Tat
20 article
Sjezd měst považuje zamýšlená opatření pouze za nepatrnou část sanování obecních financi, stanoví další požadavky, aby státní zdaňování v oboru reálních daní ustoupilo a přenechalo tento obor obcím, dále aby bylo upuštěno od vybírání státníci spotřebních daní ve všech obcích a byly přenechány obcím a pak aby obci dostalo se nábrady za obsta rávání záležitostí v oboru přenesené působnosti. Ko- nečně žádá siezd, aby soukromohospodářské podniky státu byly podrobeny obecním dávkám, soukromo- hospodářské podníky obeí požívaly přiměřených ber- ních výhod, odkazy a věnování, jež připadly obcím k účelům všeobecného blaha a k účelům dobročinným, byly osvobozeny od poplatků, a poplatky, jež musí platiti státu městští orgánové při jmenování a povy- šování, byly přenechány obcím, jež by byly povinny užíti jich ve prospěch svých pensijních fondů. Projednávalo se potom podání ústředny pro bytovou reformu v Rakousku, jež bude vředložena panské sněmovně a min. spravedlností a vrcholí požadavku, by do zákona o změně a doplnění někte- rých usinnovení obecnéhc občanského zákonníka by! pojat odslavec o dědickém stavebním právu. Schválena resoluce, v níž výbor vyslovuje pře- svědčení, že by velmi závažným bylo sdružení s městských poslanců v poslanecké sněmovně k hájen národohospodářských, kulturních, reálních a sociálně politických snah měst. Ringelhaan (z Liberce) navrhl, zlíditi vlast- ní kancelář a založiti list rakouských měst. Městu Liberci se ukládá, aby na příštím sjezdu měst předlo žilo o těchto návrzích odůvodňovací zprávu s ná vrhem. Jednací pořad příštílo sjezdu: Sanace zemských financí, daň z přírůstku cen za pozemky, potice o dě- dickém stavebním právu a různé návrhy měst.
ko Rakousko Liberec poslanecký sněmovna Ringelhaan
21 article
Z říšského sněmu uherského. Z Pešli, 10. března. (K. k.) Poslanecká sněmovna rokovala dál o Nagyově návrhu na změnu jednacího řádu. Posl. Jan Manojlovič (Srb) prohlašuje, že národnosti jsou proti jakémnkoliv zostření jednacího řádu. Nesprávný je důvod, že by mohly provozovati obstrukci. Posl. Csepany (odšt.) soudí, že vláda by měla hleděti důležitějších úkolů, než zostřovati jednací řád. Hospodářská samostatnost země byla by mnohem naléhavější. Nebezpečí obstrukce národ nostní není tak velké. Ovšem by bylo lépe splnit oprávněné požadavky a přání národnosti. Domnív se, že Chorvaté a j. nemaďarské národnosti přislu- hují vládě. Posl. P. Nagy (Růmun) ohražoje se jménem národností proti nařknutí posl. Csepanya, že nema- darské národnosti hlasovaly proti nejdůležitějším vládním předlohám, jako na př. proti zvýšení kvoty.
Nagyův Posl Manojlovič Srb Chorvat P Nagy Pejít
22 article
Posl. Milan Ivanka (Slovák) prohlašuje,že národnosti, které domáhají se pouze provádění ná- rodnostních zákonů zavedených tak velkými vla- stenci jako Deákem a Eötvěsem prohlašují se nyní za vlastizrádce a ohražuje se proti výtce, jakoby Slováci prováděli panslavistickou agitaci. Příští schůze bude zejtra. Do sněmovny dostavila se dnes deputac ženského spolku pešťského a odevzdala předsedovi petíci, v níž se žáda, by i ženám bylo poskytnuto obecné volební právo. Předseda Justh prohlásil, že uznává práci, kterou vykonaly ženy v zájmu hospodářského a kulturního povznesení země. Ať spoléhají na vládu a většinu, jež v této otázce najdou pravou cestu. Ministrovi vnitra podána podobná petice. Ministr hr. Andrassy prohlásil, že otázka volební reformy nepokročila ještě tak, aby mohl o ní podati vysvět- lení. Soudí však, že posud není tu ještě p litických a sociálních podmínek pro udělení volebního práva ženám. Ne- mluví z mužského egoismu, prohlašuje-li, že při ny- nější volební reformě nelze vzíti na ženy zřetel.
Posl Milan Ivanka Slovák Deák Eötvěs Justh kulturní povznesený země
23 article
Z Jižského sněmu německého. Z Berlína, 10. března. (K. k.) Říšský sněm pro- jednával dnes dotazy o úřadnických platech. Tajem- ník říšského pokladu prohlásil, že vláda zamýšl říšskému sněmu navrhnouti zlepšení platů podúřa níků a středního stavu vyšších úřadníků ve spojení s úpravou příbytečného na rok 1908. Současně budeu říšskému sněmu podány návrhy na zlepšení říšských financi, na úhradu nákladů a na úlevu v příspěwvcich matrikulármích. Předloha o zlepšení platů může být co nejdříve předložena spolkové radě. V druhé řeči pravil tajemník pokladu, že z ne přítomnosti říšského kacléře nesmí se souditi, že b nesouhlasil s přediohou. Není sporu mezi fečníkem a říšským kanclěřem. — Příští schůze zejtra Ješlě lial německého císaře. Z Londýna, 10. března. (K. k.) »Times« pro- hlašují, že tord Rosebery, který list německého cí- saře prohlásil za výron žertovné nálady, neznal věc Účelem listu bylo přesvědčiti lorda Tweedmoulha, ž stavba lodí v Německu neznamená žádné ohrožent Velké Brifsnie a Velká Britanie nemá proč rozšito- vali svůj lodní program. »Times« praví na kone že Německo v postední době několikráte bralo úto- čiště k nepřímým diplomatickým akcím. Tato methioda. zjištěna v nynějším připadě, odvrati je od tétn soustavy.
Rosebery Tweedmoulh Berlín Tajo Londýn Německo Velká Británie Times
24 article
Z francouzské sněmovny. Z Paliže, 10. března. (K. k.) Sněmovna projed nala osnovu zákona o opětném zařadění Josefa Rei- nacha do zeměbrany a schválila přodem 330 proe 217 hlasům návrh socialisty Conslanla, aby byli opět do státních služeb přijali úřadníci, kteří byli pro- puštěni pro politické řečí nebo politickou působnost Celá osnova zákona byla pak schválena Úladnici ne něž se tento zákon vztahuje, budou přijati zpět jakmile o o požádají během jednoho měsíce Z Paříže, 10. března. (K. k.) Senát schválil 184 proti 82 hlasům osnovu zákona, dle níž po žádost jednoho z obou manželů rozvod od stolu a lůžt po uplynutí 3 let může býti právně změněn v man- želký rozvod. Schůze by.a pak skončena. Z Prancie. Z Paříže, 10. března. (K. k.) Na dnešek ohlá- šená ministerská rada byla odložena na čivrtek. Admirál Philibert zůstane přes termín, kon čící 3. dubna, velitelem se zřetelem na službu, kte rou v Marokku koná Z Dánska. Z Kodaně, 10. března. (K. k)) Folkething schváli dnes ve třejím čtení osnovu zákona o železnicích.
Josef Rei Conslanl Philibert Paliže Paříž Maroko Dánsko Kodaň
25 article
Španělský král do Barcelony. Z Madidu, 9. března. (K. k.) Král odcestoval po 6. hodině večerní ve společnosti předsedy minister- stva a ministra námořnictví do Barcelony. Královská rodina, mimo královnu, doprovázeli ho na nádraží kam se dostavili i ministři. Po cestě k nádraží stály davy lidu, jež uspořádaly králi nadšené ovace. Z Barcelony, 10. března (K. k.) Král Alfons sem přibyl dnes ráno. Rakousko-uherské a španělské lod- stvo vypálilo salvy. Rakousko uherský velevyslane vyjel králi vstříc až na hranice. Na nádražl dostavil se k uvítání náčelníci úřadů, celý konsulára! sbou a admirál šl. Ziegler s deputací důstojníků rakousko- uherského loďstva. Z nádraží jel král do budovy gene- rálního kapilanátu, kde bude bydleli. Studenti, vůz obklopující, jakož i obrovské davy obecenstva na uli cích připravili mu nadšené ovace. Po De Teum král vatoupil na balkon a dav ho opět hlučně pozdravoval. Pod balkony defilovalo vojsko. Král Alfons je uvítáním, jebož se mu dostalo, unesen.
Alfons Ziegler jít Teum Barcelona Madid Rakousko
26 article
Italská sněmovna. Z Říma, 10. hřezna. (K. k.) Sněmovna rokovaln o Barzilajvých návrzích stran balkánské po litiky Posl. Barsilaj pravil, že železniční trať do Mitrovic poskytuje Rakousku bozpečný prostředek soustřediti vojsko v Makedonii a rozšířiti jeho působ- nost do Skageru a Janiny, Nepříči se to snad smlouvě uzavřené mezi ltalil a Rakousko-Uherskem, jež m za účel znchovati rovnováhu a status quo na Bal- káně? Dráha od Dunaje k Jaderskému moři nebude ani ruská ani italská a neprospěje nikomu ani po stránce politické, ani vojenské. O reformním díluv Makedonii soudí řečník, že se program v praxi ne- zdařil Jest jisto, že by povstalo velké nebozpečenstv války, kdyby se evropský koncert porušil pro balkán ské záležitosti. Počne-li vůči posivní resistenci Porty jedna z re formních mocnosti dožadovati se koncesí a výhod stačí to, oby se ostatní interesované mocnosti zne pokojovaly. Rečnik konči prohlášením, že italskl politika nevychází na výboj, nýbrž jest politikou upřímného míru. Nedotýkáme se cizích zájmů, avšal máme práve žádati, aby se nikdo nedotýkal našich zájmů.
Barzilajvý Posl Janin Nepříč Řím Mitrovice Rakousko Makedonie Skager RakouskoUhersko Bala Dunaj
27 article
Posl. Chimienti zdůrazňuje, že žádná moc- nost nemůže pemýšleti na to, aby získala nadvládu na Balkáně a prohlašuje, že rakousko-uherský želez- niční projekt není teho pokusem. Tato železniceje pojata již de berlinské smlouvy. Politika italská jde cestou zlepěení a úspěchu a řečník vyzývá vládu, aby v tamto směru pokračovala Posl. Discalea konstatuje s radostí, že italská politika na Balkáně nastoupila lepší cestu a myslí, že sv. p. Aehrenihalem oznámený železniční projekt přivedl by Balkán pod hegemonii rakousko-uhersko- německou, jakož i že koncese adrijské dráhy jsou od- sunující pokusné prostředky vyhnouti se vozluštěn východní olázky. (Souhlas.) Rokování na to odročeno na zejtřek Námořní síly Anglie, Francie a Německa. Z Londýna, 9. března. (K. k.) Dle slov státního podlajemníka v námořním úřadě Robertsona Anglie bude míli r. 1910 9 bitevních lodí třídy »Dreadnought« a 3 křižáky třídy Invincible; Francie 3 bitevní lodi a žádný křižák, Německo 4 bitevní lodi a dva křižáky téže třídy. Roku 1911 bude míti Anglie 14 těchto lodí, kdežto Německo a Francie do- hromady 12. Snémovna schválila pohotový stav mužstva 128.000, žádaný v námořním rozpočtu. President Falličres do Anglie. Z Lendýna, 10. března. (K. k.) Heuterova kan- celář se dovídá, že president Falltěres navštíví v květnu t. r. Anglil. Nestaly se dosud přípravy k této cestě, dlužno však za to míti, že návštěva bude oficiálního rázu.
Posl Anglie Falličres Heuterův Falltěres Anglit Balkán Anglie Francie Německo Londýn Lendýn
28 article
Spojené stály a Venezuela. Z Nového Yorku, 10. března. (K. k.) »Tribunee považovaná za vládní list, praví ve washingtonské depeši, že Spojené státy — dle náhledu zahraničného úřadu — musí podati Venezuele buď ultimatum nebo snášeti další nepříjemnosti. President Roosevelt, i ministr Root tvrdí, že president Častro by měl býti potrestán, je prý však otázkou, bylo-li by prozřetel- ným nebo pro Spojené státy prospěšným, aby trest ten byl vykonán a to se zřetelem na úsilí jich vlády, čelící k sesílení mezinárodního míru.
Roosevelt Venezuela Nový York spojený stát
29 article
Činsko-japonský spor. Z Honkonu, 10. března. (Reuter) V Kantoně ko- nala se veliká schůze, na níž protestováno protí vy- dání lodi »Tatsumaru«. Vynikající osoby, prohlásily tam, že chtějí chrániti výsostná práva Činy. Bylo usneseno boykovati japonské zboží, nezůstane li při konfiskaci lodi a jejího nákladu. Z Lissabonu, 10. března. (K. k.) Čínský diplo- matický zastupce vyjednává se chefem kabinetu v ministerstvu zahraničných věcí o záležitosti lodi »Tatsumaru«. Z Cařihradu, 9. března. (K. k.) Z úřadních zpráv o činnosti čet a komltů v prosinci a lednu (dle st. k.) je zjevno, že od počátku krutější zimy lze pozorovati zřejmé ochabnutí v činnosti čet. S bul- harskými četami došla v prosinci k sedmi, v lednu ke čtyřem srážkám, v nichž bylo 16 komitů zabito. dva raněni a dva zajati; vojsko mělo čtyři mrtvé a čiyři raněné. Se srbskými četami srazilo se vojsko dvakrate v prosinci a s řeckými dvakráte v lednu. Ve srážkách těch byli zajati 3 srbští a 7 řeckých komitů, vojsko pak mělo dva mrtvé a jednoho raně- ného. Zločinů nespáchaných sice četami, nýbrž jed- notlivými osohami do jisté míry ubývá. Přes to byl počet politických vražd, v Makedonii spáchaných, poměrně ještě veliký: byloť spácháno 118 vražd. v lednu jen 47. Zvláštním jest, že ze 36 vražd. Bul- hary v prosinci spáchaných, provedeno bylo jen na vlastních rodácích 21 vražd a z 32 v lednu spácha- ných vražd neměně než 12 jednak jako odveta za zradu, jednak aby dán byl odstrašující příklad.
Činsko Honkon Lissabon Cařihrad Makedonie Reuter
30 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. Ruské uhlí do Vídně Z Vídně, 10. března. »N. F. P. oznamuje o zá- věrce dodávky ruského uhlí města Vídně, že obnáší 3000 vagonů ročně a že úmluva jest uzavřena na tři roky. Pro druhou kolej z Boryslavi do Drohobycze. Z Vídně, 10 března. (»N. F. P.«) Deputace inter- esentů v oboru surového oleje přimlouvala se dnes v polském krajanském a železničním ministerstvu za stavbu druhé koleje na trati Boryslav—Drohobycz. Zástupci těchto úřadů slíbili vyplniti toto přání. Dividendy. Z Vídně, 10. března. (K. k) Rozvaha banky „Union“ za rok 1907 vykazuje čistého zisku 4,642.310 K (loni 4,652.822 K). Banka vyplácí divi- dendu 71/2% = 30 K na akcii Gjako loni). Předloha o dobytčím moru. Z Vídně, 10. března. (K. k.) Předloha nového zá- kona o dobytčím moru jest již min. orby vypraco- vána a nyní uvažují o ní zástupci zúčastněných mi- nisterstev. Až ukončí porady, budou vybídnuty po- volané korporace, aby podaly o ní dobré zdání dříve než bude projednávána parlamenině. Vídeňský trh na vepřový dobytek. (10. března.) Přivezeno 11.233 prasat, 2321 tučných těž- kých a 2863 prostředních a lehkých a 6049 mas- ných. Později dodáno ještě přihlášených 151 tučných a 1119 masných. Přivezeno méně o 500 tučných méně o 800 masných prasat než minulý týden. Trh byl čilý a la. tučná prasata placena dráže o 4 K. prostřední o 6 K a masná o 4 k Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 114—-116. prostřední K 108 —113, lehká a špatnější K 100—106 masná K 84—108 za 100 kg. Tukům poněkud příplatilo pro skrovnou vý- robu. Znamenalo: sádlo městské zboží víd. Ia. K 67.50 až 68.—, II. K 65.— až 65.50; slani n těžká nedosolená K 63.—, těžká bílá tabulová 58 až 58.50 ve velkém za 50 kg skutečné výlohy, bez obalu.
Tuka Vídeň Drohobycz Boryslav K 108 kg
31 article Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv. Pokračovací běh pro učitele ze středních škol od 23. do 29. dubna na české universitě v Praze za vedení univ. prof. dvor. rady dra. Vinc. Strou- hala a školního inspektora zemského dra. Frant. Krska. Přednášeti budou profesoři doktoři: Groh Fr.: O nově objevených papyrech a významu jejich pro dějiny řecké literatury; Vysoký Ignác: Pra- zileles, list z dějin řeckého umění: Máchal Jan: Nové pohledy na českou literaturu dramatickou Mourek V. E.: O novějších názorech v oboru něm. historické mluvnice; Pekař Josef: Vybrané partie z dějin rakouských států: Šusta Josef: Bádání ve Vatikánu a jeho nejdůležitější výsledky pro dějiny všecberné; Masaryk T. G.: O zá- kladních problemech noelických. Přednášky jsou do poledne a bezplatné; odpoledne vycházky. Žádosti za dovolenou pro běh a za případnou podporu cestovní podávají se prostřednictvím úřadním Schválená učebnice. Výnosem ministerstva vy- učování ze 24. února t. r. připuštěna byla na ve- škerů učiliště průmyslová učebnice dra. Alexandra Baťka: Krátký nástin zdravotnictví, s barevnou přilohou a 12 obrázky. V Plzni ve vlastním nákladu spisovatelově; 40 h.
profesor František Krsek Groh Ignác Pekař Josef Masaryk doktor Batěk Vatikán Plzeň český univerzita v Praga Máchal Jan
32 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na středu, 11. března. Den od začátku roku 71., do konce roku 296. Východ slunce o 6. hod. 25 min. ráno, západ slunce o 5. hod. 57 min. odpol. — Vý- chod měsíce o 11. hod. 19 min. ráno, západ měsíce o 2 hod. 58 min. v noci. Katoliků svátky: Konstantina kr Evangeliků: J. Calasa Pravoslavných (27.): Porfyra. Nejnižší tlak vzduchu 730 Zpráva povětrnostní. až 735 mm. západně od Kodaně v moři německém nejvyšší tlak vzduchu 780 až 775 mm. severo- východně od Petrohradu. Lze očekávati deštivé, studenější počasí.
Konstantinos J Calasa Porfyr Kodaň Petrohrad mm
33 article Moteorolopická pozorováni na rozhledně na Petřině
Moteorolopická pozorováni na rozhledně na Petřině 325 metrů nad mořem. Dne 9. a 10. března 1908. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr.. 723.4 723.0 721.7 Teploměr C. + 62 + 3.6 + 7. Vlhko. . .. 88 pod
34 article Obloha . . . jasná mračená mrakem
Obloha . . . jasná mračená mrakem Jz Sila větru . slabý mírný čerstvý Teplota nejvyšší ve stlnu . . + 12.2 Teplota nejvyšší na slunci . . + 18.3 Teplota nejnižší ve stínu . . + 3.2 Teplota nejnižší při zemi . . + 2.1 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru v km. za hod 24.7. Srážky v mm. 0.0.
slunce mm