2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. března 1908. Císlo 70.
4
article
že zejména Anglic a Japonsko, do čínského ruchu
nejvíce zasahující, jsou znepokojeny a že vyhledá-
vaji záminky, jakou je nynější aféra ja-
ponské lodi „Tatsumaru“, k zápletkám, jež by se
pak řešily se zbraní v ruce. Veliká Čína je v tomte
oboru slabá.
Japonsko
Anglic
5
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 10. března.
Vídeň
6
article
Vojenský výbor přodlitavské delegace mě
dnes poslední schůzi, dlouhou sice 2 1/2 hodiny
ale neslavnou. Popravili tam usnesení plona.
kterým se zvyšují platy důstojnictvu a mužstvu
již od 1. ledna t. r. Takového harakiri, jaké sbo
ten na sobě vykonal dnes, jsme ještě nezažili.
Porady a rozhodnutí korporace té byly při všech
nedostatcích instituce delegační vždy vážné. Ce
se stalo letos, je vlastně směšné. Blamáž je ve-
liká a na dobu nastávající jsou podněty před-
litavské delegace zbaveny věrohodnosti.
Jednomyslně odhlasováno zlepšení denníh
platu mužstvu, skoro jednomyslně odhlasováno
zvýšení platů důstojnických — dne 25. února.
Dnes, po dvou nedělích, vojensský výbor jedno-
myslně zrušil původní svoje votum a přijal rov-
něž jednomyslně resoluci Stürgkovu, plnou aka-
demických a theoret. projevů, vládních přípovědí
ujišťování atd., prakticky ale bezvýznamnou. Je
to zrovna tak, jako kdyby vyhladovělému poutni-
kovi předložili pečeni ne aby se jí najedl, nýbrž
aby k ní pouze přivoněl.
Vojenský výbor vzal za vděk několika laci-
nými sliby bar. Aehrenthala a společného mini-
stra vojenství Schönaicha. Co sliby znamenaji,
víme my Čechové nejlépe ze své vlastní zkuše-
nosti. U nás takové peníze pozbyly už dávno ve-
škerého kursu.
Čecho
7
article
Poprava únorového usnesení trvala, jak již
řečeno, hodně dlouho. Poseděvše hodinu, čle-
nové vojenského výboru se rozešli, nevědoucesi
rady ni pomoci. Poslanci Schraffl, br. Clam-
Martinic a hr. Latour vyhledali napřed presidenta
předlitavské delegace dra. Fuchsa a potom mini-
storského předsedu bar. Becka v jeho kanceláři
kdež smluvili nový projev ministra zahraničních
záležitostí a text resoluce Stürgkhovy. Potom
vrátili se do výboru a tam odhlasovali, že upou-
štějí vlastné od své vlastní vůle, jakkoliv ujišťují,
že na ní trvají. Přítomnost členů výboru byla
také dnes velice skrovná. Předsedal dr. Herold.
Kromě něho bylo však přítomno pouze 11 členů.
Jenom s největším úsilím podařilo se zachovati
způsobilost výboru k platnému usnášení.
Čtvrteční poslední schůze předlitavské de-
legace bude po dnešních událostech patrně
krátká.
Z Vídně, 10, března. (K. k.)
Ve vojenském výboru rakouské delegace
del. hr. Slügkh jménem redakčního výboru před-
ložil nově formulovanou resoluci o nunciu uher-
ské delegace stran Latour-Schrafllova návrhu,
Po řečích del. Schraffla a Latour a ministr
bar. Aehrenthal opakoval svůj výrok z poslední
výborové sehůze, dle něbož společná vláda trvá i na
dále na tom, že příští delegace sejdou se koncem
května. Vynasnaží se o dodržení tohoto termínu
Společná vláda podnikla již přípravné práce, aby při-
připravila společný rozpočet pro tento termin.
Schraffl
Martinic
Latour
Fuchsa
Stürgkhův
doktor
Herold
Aehrenthal
Vídeň
8
article
Ministr vojenství pzbm. Schönaich opakoval
též oboje své prohlášení z poslední výborové schůze
Použil sice výraz »pomýšlí sek, avšak hned je
opravil, aby vyloučil všechou dvojsmyslnost.
Del. Schraff! opakoval, že prohlášení vlády
neodpovídů jeho požadavkům.
Ministr bar. Aehrenthal jest ochoten opako
vati své prohlášení v plenu.
K návrhu Schrafťlovu byla schůze přeru-
šena a když byla obnovena, prohlásil ministr bar.
Aehrenthal: Před přerušením schůze byly pro-
jeveny jisté pochybnosti o prohlášení, které dnes
učinil ministr vojenství a já. Abychom rozptýlil
každou pochybnost a každé nedoruzumění, nerozpa
kuji se opakovali zde následující prohlašení:
»Společná vláda trvá i nadále nezvratně na sta
novisku, že příští zasedání delegací má se konatí
koncem měsíce května. Bude se vší eneržil po kračo
vati ve svých snabách ve smyslu návrhu del. hr. La-
toura a Schrafla a trvati na tom, aby obnos, po-
třebný na zvýšení důstojnických gáží a platů mužstva,
byl zařaděn do rozpočtu příštích delegaci, jež sejdou
se koncem měsíce května. Bude také trvali na tom,
aby zamýšlené zlepšení gaží a platů platilo zpětne
pro rok 1908 a požádá proto za dodatečný úvěr pro
rok 1908. Společná vláda opakuje, že tato otázka má
všeobecně uznávaný velice aktuální význam a na-
sadí vše, aby byla uspokojivě řešena, a sice tak, aby
nebyla spojována s jinými vojenskými otázkami.«
Del. hr. Latour poděkoval společné vládě za
toto prohlášení, kterým byla záležitost podstatně
zlepšena. Navrhl, aby bylo pojato nezměněně do re-
soluce a s touto podmínkou jest ochoten odvolati
Latour
Schraff
9
article
v dohodě se svými užšími soudruhy menšinové vo-
tum a hlasovati pro rozpočet ve 3. čtení, aby byly
dány společné vládě a zvláště vojenské správe
v brzku k disposici peněžní prostředky, by mohla
dále vyřizovali své záležitosti a pro další rozvoh
branně moci.
Del. hr. Stürgkh jest ochoten pojati mini-
strovo prohlášení nezměněné do resoluce a podává
jménem užšího výboru příslušný dodatečný návrh.
Text resoluce přijímá se s některými, del. La-
tourem navrženými změnami, jednohlasně.
K volbě zpravodaje pro plenum navrhl del. hr
Slürgkh, aby výbor požádal del. hr. Merveldta
by přijal tento referát. Del. hr. Merveldt prohlá
sil, že jest ochoten volbu přijati.
Minoritní návrh Schraffeldův byl odvolán
Del
Stürgkh
Slürgkh
10
article
Stürgkhova resoluce, schválena výbo-
rem, zní: »Renuncium uberské delegace uvádí dva
důvody, proč delegace nemůže souhlasiti a rakouským
návrhem na zvýsení gáží důstojníků a jim rovnýck
osob vojska a vojenského námořnictva a na zlepšení
platu mužstva. Uherská delegace myslí, že nepřislušt
jí projednávati rozpočtovou položku, která podána
jako předloha společné vlády. Mimo to spatřuje dalš
překážku zaujeti meritorního postavení v tom, že již
schválila vládní rozpočet na rok 1908. Nepouštějíc se
do rozboru první námitky, jež týká se výkladu
otázky uherského státního práva, musí rakouská de
legace prohlásiti, že formální námitky byly by se
daly snadno odstraniti dodatečnou vládní předlohou
a krátkým prodloužením delegačního zasedaní. Pro-
hlašuje-li tedy uherská delegace, že není s to vyří-
diti záležitost, jejíž věcnou oprávněnost a pilnost
nikdo nemůže popírati, ani uherská delegace, může
rakouská delegace projeviti nad tímto rozhodnutím
jen hluboké pohitování a trvá naproti tomu v celém
rozsahu na usneseních schůze 25. m. m.«
Stürgkhův
11
article
Rakouská delegace přijala však zároveň také ve
výborové zprávě doslovně podaná prohlášení miní-
strů zabraničních věcí a vojenství z výborové schůze
4. t. m., jež se vší rozhodností zasazují se o zase-
dáni delegací na jaře 1908 a to, aby do přištího
rozpočtu zařaděny byly položky, odpovídající úmy-
slům rakouské delegace. Toto prohlašení obnovii
ministr zahraničních věcí ve výborové schůzi ze dne
10. t. m. následujícími slovy:
Následuje prohlášení ministra zahraničních věcí.
jež poda ve vojenském výboru.
Opírajíc se o tyto skutečnosti, delegace rakousk
prohlašuje, že na jisto očekává, že na jaře 190
bude se konati nové zasedání delegaci a bude jim
předložen jen rozpočet, který obsahuje zvýšení gati
důstojnických a platů mužstva takovým způsobem
jak na to pomýšlí rakouská delegace«.
12
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 10. března. (K. k)
Rozpočtový výbor rokoval dál o pol
„Pošty a telegraly
Posl. dr. Glabiňski soudí, že okor působno
sli poštovních ředítelstev měl by býti rozšířen. Otáz
ka úřadníků a sluhů stála se sociální otázkou. Refor
ma musí mimo všeobecnou služební pragmatiku za
číti hlavně u nejnižších kategorií poštovního perso
Posl. Hybeš ličil poměry u poštovních úřado
na Moravě a navrhl resoluci, kterou výbor prohlašuje
za povinnost vlády splniti sliby, dané loni v prosinei
pošlovním zřízencům a zavěsti 35letou službu.
Posl. Beer vyčítal, že pošty, zvláště v něme-
ckých městech západních Čech, nejsou na výši doby.
Doporučoval při zaršávání dodávek poštovním erá-
rem zřetel na podniky, jež uznávají minimální po-
žadavky dělníků. Navrhl resoluci o přáních dělníků
telegraíních a telefonních. Jeho strana bude podpo-
rovati zpravodajovy požadavky. Htečník navrhuje, aby
obnos stanovený na společnou potřebu min. obchod
byl zvýšen o 4.7 mil. ke splnění požadavků zlízencu
poštovních.
Posl. bar. RolsBerg žádal reforenla, by vy-
slovil se o ministrově řeči a tak odstranil znepoko-
jení, jež následkem nedorozumění vzniklo v zúčast-
něných kruzích. Výbor musí usnésti se o zásadní
otázce, mají-li býti poštmistrové postaveny na ro
veň poštmistrům. Konečně řečník vyslovil přání, by
bylo zřízeno samostatné poštovní ředitelství ve
Slezsku.
Posl
doktor
Glabiňski
Hybeš
Beer
bar
Vídeň
Morava
Čechy
Slezsko
13
article
Posl. Kolischer uvedl přání a stížnosti ha
ličských: — Žitnik navrhl rosoluci o samostatněm
pošt. ředitelství pro Krajinu: — Malik opřel se Bee-
rově resoluci: — Diamand zmínil se o nedosta-
tečnosti poštovní dopravy v Haliči a přimlouval se z
Beerův návrh.
Posl. Staněk navrhl resoluci, aby dosavadního
telegrafního vedení v menších moravských městech
kde není agenda velká, bylo používáno také za te-
lefonní vedení a žádal ministra, by u poštovních
ředitelstev byly zaměstnány jen osoby, které ovládají
obcovací jazyk obyvatelstva.
Posl. Němec vyvracel tvrzení dra. Kramáře, že
personál poštovní správy je četný.
Posl. Maštálka opravuje proti tomu, že posl
dr. Kramář nemyslil snad, že by se zřetelem na vel
ký počet personálu dalo se jeho zredukováním dociliti
úspor, nýbrž že následkem tohoto velkého počtuje
úprava peměrů veškerého peronálu neobyčejně ěž
kou. Posl. dr. Kramář svou řeči jistě nechtěl nab-
dati poštovní správu, aby šetřila na poštovním per
sonálu
Při hlasování návrh Beerův propadl hlasová ním
dle jmen 25 hlasy proti 6 a pol. „Pošty a telegrafy
přijala beze změny: rovněž resoluce, navržené zpra
vodajem za rokování.
Posl
Kolischer
Žitnik
Malik
Beerův
Staněk
Němec
Maštálek
doktor
Kramář
Halič
15
article
V odpolední schůzi rokovalo se o hl
„Ministerstvo zemské obrany
Posl. hr. Kolowrat referoval o pol. „Ús!řen-
ní správa“ a „Zeměbrana“. Pravil mezi ji
ným: Bude-li rok 1917 znamenati státoprávní pře-
vrat v našem poměru k Uhrám, bude míti Rakousko
v zeměbraně druhou armádu, jež se s c. a k. vojskem,
po případě rozděleným, harmonicky dá spojiti. Po-
hotovost arnády skutečně trpí poměry. Zvýšení gážt
důstojnických a platů mužstva je národohospodář-
skou potřebou. Zeměbrama musí se zlíditi po stránee
vojenské úplně neodvisle od Uher. Přeje si, by byly
zavedeny zásobovací úřady, které se v Prusku osvěd-
čily. Konečně přimlouval se za dvouletou službu
Ref. bar. Rolsberg podával zprávu o pol
„Odvodní náklady“ a „Četnictvo“ a vy-
slovil mínění, že bude třeba četnický sbor brzy roz-
množiti.
Posl Kozlowski naléhal na zavedení dvou
leté služby. Za nového vojenského trestního řádu mu-
sí býti jazyk obžalovaného jazykem rozhodujícím
Žádá za rázné provádění výnosů proti týrání vojsk
a za to, by min. zeměbrany bylo ve stálém styku
s min. orby.
Posl. Korošec nabádal vojenskou správu, b
dbala, aby po čas služby neutuchala u vojáků láska
k rolnictví. Navrhl resoluci o zavedení nezávazného
vyučování nejdůležitějším zemědělským předmětům
ve školách pro mužstvo. Konečně žádal, by plukovní
jazyk byl ctěn a prováděly se příslušné předpisy.
Posl. Stöckler domáhal se zrušení posledního
braneckého cvičení u zeměbrany.
Posl
Kolovrat
Posl Kozlowski
Uhry
Rakousko
Prusko
16
article
Posl. Němec praví, že zeměbrana není k to
mu, aby pomáhala Rakousku ve státoprávním sporu
s Uhrami. Bojuje-li Bakousko proti Uhrám, smí se
tak státi jen v oboru hospodářském. Proti rozmnožení
četnictva nedů se vlastně nic namítati, ale jen, postn-
rají-li se země samy o úhradu. Třeba však prote-
slovati proti vystupování čelnictva v některých kra
jích, jakož i proti tomu, by četnictva bylo zneuží
váno k vykonávání politického nátlaku na dělniky
(edvod má se konati pouze před jedním lékařem
přaděleným důstojníkem. Žád zavedení dvouleté
služby, jež ovšem nesmí míti za náslodek rozmno-
žení branců. Proti zamýšlenému rozmnožení brane-
ckého kontingentu zeměbrany sociální demokraté za-
ujmou v plenu naprosto zamítavé stanovisko.
Posl. dr. Kramář nesouhlasí s nadšenou chvá-
lou četnictva, jmenovitě proto ne, že četnictvo z ná-
rodnostních ohledů, ovšem bez své viny, není zvlášt
sympatickým. Přimlouvá se za zrušení ustanovení
dle něhož musí četníci také v čislě českých okresích
svá oznámení soudům a jin. Mřadům psáti německy
Příští schůze bude zejtra
Užší volba zemského poslance
na Novém městě pražském
měla tento výsledek;
na Novém městě pražském bylo letos 7563
oprávněných voličů; ke včerejšl užší volbě s
jich dostavilo 5013 čili 66.28 procent. Účasten-
ství tedy bylo neobyčejně velíké. Neplatnýmo
uznáno bylo 40 hlasů, platných hlasů byl
tedy 4973.
Kandidát národní strany svo-
bodomyslné, starosta král. hlav
města Prahy JUDr. Kare! Groš dosta
2786 hlasů a jest zvolen.
Kandidát koslice staročesko radikální, r
daktor Kare! Stan. Sokol obdržel 2187 hlasů.
tudíž o 599 hlasů méně.
Při první volbě, dne 27. února konané.
obdrželi: dr. Groš 1656 hlasů a K. St. So ko
1479 hlasů; při druhě volbě dne 4. března
měl dr. Groš 1843 hlasů a K. St. Soko
1585 hlasů.
Posl
Němec
doktor
Kramář
JUDr
Kare
Sokol
Groš
so
Soko
Rakousko
Uhry
Praha
17
article
Drobnosti z novoměstské volby.
Staročeské listy velmi horlivě podporovaly
kandidaturu staročesko-pokrokové aliance a ne-
opomenuly význačným způsobem zaznamenat
kdejakou kachnu na poplašení soudnosti volič-
stva. Tak včera ráno staročeský štáb uveřejní
bulletiny o zdánlivém poznamenání volebních le
gitimaci. Sám dr. Šole prý si stěžovati musil, že
jeho legitimační lístek byl tajným signem ozna-
čen. Bylo na něm napsáno „Př. Lt.“, což prý
se mělo čísti jako „Předák staročeský“. Ale do-
mněnka tato byla úplně nicotná, směšná. Přede-
vším jakoukoli poznámku přičiňovati na legiti-
mační listek bylo úplně zbytečno. Vždyť legiti-
maci u volebního osudí přijme jeden člen vo-
lební komise a hlasovací lístek druhý člen; tento
listek se vhodí do urny, legitimace kladou se na
hromádku. Mimo to legitimace volební je přece
označena plným jménem voliče, proč by se tedy
opatřovala ještě nějakým „tajným znaménkem“?
Značka na lístku legitimačním dra. Šolce sice
byla, ale co znamenala? Byla to poznámka do-
ručovatele volebních listin. Jakmile některý do-
ručovatel lístek nemohl voličovi doručit, napsal
na legitimaci důvod nedoručení. A poznámka na
lístku dra. Šolce znamenala „Př. Lt.“ = přijí-
mací lístek není přiložen. Doručovatel nestudo
val ani universitu ani krasopisnou školu a napsa
poznámku svým způsobem psaní, které dr. Sol
mylně vykládal za znaěku „staročeského pře
dáka“ (L četl za S). Tato okolnost byla na rad
nici zjištěna v přítomnosti staročeského náměst-
ka starosty dra. Štycha a zpráva o tom podána
předvčírem v poledne p. dru. Šolcovi, ale ještě
večer byla nepravdivá zpráva o „lajných znač
kách“ kolportována ve staročeské schůzi a ráno
ve staročeských novinách.
doktor
Šole
Šolc
Sol
Štych
18
article
Nepravda vůbec byla horlivě pěstován
staročesko-radikální aliancí. Tak roznesla se od-
poledne zvěst, že ve slepé uličce Lazarské byla
vypátrána tajná kancelář mladočeská, v níž pr
byly složeny nedoručeně legitimační lístky a od
tud prý se falešní voličové vysílali k volebnímu
osudí. Pojednou vtrhl do místnosti hlouček agi-
tátorů staročesko-radikální aliance, rozházelli
stiny a roztrhal je. Pravdou jest, že nedoručené
legitimační listky byly a jsou dosud v úřadním
usehování katastru roličů a že odtud ani jedin
listina nezákonným způsobem nebyla vydána
Jestli hlouček „bratrstva čistých voleb! měl tu
šení o nesprávných manipulacích s volebním
legitimacemi, měli je pánové . „tajemné“ míst-
nosti Lazarské uličky sebrat a takovými doku-
menty dokázat nesprávnosti. V místnosti té byln
volební kancelář, jakých měla i staročesko-radi-
kální aliance několik.
Agitace při volbě byla s obou stran velmi
horlivá. Jedna i druhá strana svážela voliče
v automobilech a ve fiakrech a zajisté nebude
jedna strana o druhé tvrdit, že to byl nemorální
způsob agitace.
19
article
Příchod některých předáků strany sociálně
demokratické zavdal stoupencům aliance podně
k posměšným výrokům. Účastenství židovských
voličů bylo rovněž aliancí káráno, ač přece kaž-
dý volič měl právo hlasovací listek odevzdati
není vůbec známo, koho kdo volil. Kdyby židé
volili Sokola, bylo by to v pořádku.
O 5. hod. odpolední byla zavřena hlavní
vrata budovy vyšší dívčí školy, kde se volba ko-
nala, a před dívčí školou ve Vodičkově ulicn
shromáždilo se veliké množství obecenstva, s na-
pjetím očekávajícího výsledek volby. Mnoh
policejních strážníků obklopovalo budovu školní.
aby východ z ní byl umožněn.
Mezitím na schodištích a koridorech školn
budovy panoval zimniční chvat. Důvěrníci vy-
cházeli z jednotlivých volebních místností a při-
nášeli výsledky skrutinia. První výsledek byl
z osmého oddělení a hlásal: Groš 414, Soko
332. Hned činěny na sehodištích záznamy. Za
chvilku přišel posel z oddělení čtvrtého: Groš
418, Sokol 344 hlasy.
Z tohoto výsledku už se posuzovalo, že po-
dobný poměr bude i v ostatních volebních míst-
nostech. A skutečnost to potvrdila. Naposled pyl
oznámen výsledek ze sedmé volební síně: Groš
538, Sokol 403 — v rychlosti spočítáno ne-
úřadně, že dr. Groš dostal 2784 a Sokol 2185
hlasů.
Vrata školní budovy se otevřela a zástu
shlukl se před budovou, kde městský radní pon
Schrötter zvěstoval zprávu: „Poslance
byl zvolen primátor dr. Groš větši-
nou skoro 600 hlasůl“
V zápětí otřáslo vzduchem volání: „Sláva
dru. Grošovi!“ a jiní opět provolávali hanbu.
Sokol
doktor
Groš
Sláva doktor
Vodičkův
Soko 332
Groš 538
20
article
Za stálého provolávání nespokojenosti odebral
se zástup asi 1000 mladíků ve Vodičkově uliei
před hostinec „u Helmů“, kde byla agitační kan-
celář stoupenců K. St. Sokola, kde mu uspořá-
dali ovace. Potom zástup obrátil a valil se Vodi-
čkovou ulicí k Václavskému náměstí. Pokus.
vniknouti do ulice v Jámě, kde bydlí starosta
pan dr. Groš, narazil na odpor kordonu policistů
Do Jámy dostal se pouze zástup nadšenců, pro
volávajících slávu dru. Grošovi.
Demonstranti ubírali se po Václavském ná-
městí, u Můstku se rozdělili a jednak Melantri-
chovou ulicí a jednak po Příkopě za stálého pro-
volávání dorazili na Staroměstské náměstl.
U radnice hlučeli nespokojenost nad výsledkem
volby tak dlouho, až se dostavilo silné oddělení
stráže, která zástup demonstrantů rozehnala.
Tím pohněvali policisté demonstranty, kteří hu
bovali na stráž.
Ulice, směřující na Velké náměstí, byly kor
dony policistů uzavřeny. Demonstranti sešli se
u Perlové ulice a táhli Jungmannovou a Pala-
ckého ulicí do Vodičkovy ulice, kde se srazili
s druhým oddílem, přicházejíeím od Václavskéhia
náměstí. Před ulicí v Jámě provolali nespokeje-
nost a ubírali se dále do Školské ulice před re-
dakci národně-sociálního denníku, kde uspořá-
dali ovace.
Policisté opět zakročili a zástup rozehnali.
— Při demonstracích na Velkém náměstí bylo
zatčeno 5 osob (2 studující, učeň a dva obchodní
zřízenci) pro urážku stráže.
doktor
Groš
Jungmannův
Helm
Václavský náměstí
Velká náměstí
Palo
Vodičkův ulice
Václavskéhia náměstí
Velký náměstí
Sokol
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Velikou pozornost na Moravě vzbuzuje,
že nově jmenovaného místodržitele moravského
za jeho olomouckého pobytu šly olomoucké
české spolky uvítat na radnici, ozdobenou vel-
koněmeckými prapory. Brněnský orgán strany
lidové uveřejňuje o tom velmi prudký článek a
nazývá jednání takové »tupostí, podlézavostí,
patolizalstvím, bezpáteřnosti, bezkarakternosti«
i dí, že »bestie marnivosti slaví iu velké
triumfy«. »Před několika týdny,« tak píse
orgán dra. Stránského, »vydal starostenský sbor
okresu olomouckého plamenný protest proti
jmenování německého a šlechtického místo-
držitele a potom šel zástupce sboru toho vítat
barona Heinolda«. List obviňuje dra. Žáčka
přímo z toho, co se stalo, jakožto muže, který
stojí v čele olomoucké české společnosti. Olo-
moucký list pokrokový přikládá hlavní vinu
vůdcům klerikálním »Hrubanům, Světlíkůma
Sojkům a ostalním Sušilovcům«. Původní úmysl
českých spolků olomouckých byl prý prohlásiti,
že nehodlají jíti pod velkoněmecké prapory na
radnici, kde národnost česká tak zpupně a na-
nejvýš surově se uráží, a mělo se jíti do bu-
dovy okresního hejimanslví, kdež se místo-
držiteli představovali zástupcové českého okolí,
ředitelé českých středních škol v Olomouci.
Stránský
Heinold
Žáček
Hruban
Světlíkůma Sojka
Morava
Ola
Olomouc
22
article
»Tomu na odpor postavili se klerikálové a kon-
servativci a rozhodli, že se má jiti pod velko-
německé prapory a pod německou kontrolu do
budovy radniční, kdež se na Čechy jen plivá«
píše olomoucký list.
— Němečtí agrárníci proti jazykovým na-
řízením Stremayrovým. Z usnesení německé
sgrární strany konati se bude dne 22. března na
chebské střelnici »velký selský sjezd« o jazyko-
vém sporu v Čechách. Budou mluviti poslanci
německé strany agrární dr. Schreiner a Mayer
a také »zástupce« alpských zemí poslanec Dober-
nig. Ke schůzi německých agrárníků mají býti
pozváni také zástupci ostatních stran německých.
doktor
Schreiner
Mayer
Čechy
23
article
Po schůzi bude uspořádán svelký« demonstrační
průvod městem s »holdováním« pomníku cisaře
Josefa. Svolavatelé prý očekávají, že se dostaví
mnoho tisíc účastníků z Chebska a Ašska.
— Jak to? Olomoucký »Pozor« píše v pon-
dělním svém čísle: »Včera na protestní schůzi
v Přerově poslanec dr. Fischer sdélil překvapu-
jící věc. Pražská obchodní a živn, komora obrá-
tila se na ředitelství c. k. státních drah v Olo-
mouci v záležitosti jubilejní výstavy němockým
připisem a zaslala k vyvěšení do železničních
vozů pro Moravu výhradně jen německé re-
klamní lístky. Teprve z ředitelství musíla býti
obchodní a živnostenská komora v Praze po-
učena, že na Moravě žijí také Češi a že tudíž
by se doporučovalo v zájmu jubilejní výstavy,
aby obchodní a živnostenská komora zaslala
sem též několik reklamních vývěsek českých . l
Ve chvili, kdy na Moravě bijeme se s Němcia
se státními úřady o každý kousek jazykových
práv, takovéto chování se přední naši české
národohospodářské korporace jest vysvědčením
nejvýš smutným nejen pro obchodní a živno-
stenskou komoru pražskou a pro celou Prahu,
ale i pro nás Čechy vůbec«. Zaznamenáváme
jenom proto, aby výkonnému výboru jubilejní
výstavy poskytnuta byla přiležitost k vyvrá-
cení zprávy, která jest neuvěři-
telna. Skutek, z něhož obchodní komoru
pražskou obviňuje posl. dr. Fischer, pokládáme
prostě za nemožný. Až dosud všechnu
korespondence obchodní a živnostenské komory
se státními úřady děje se výhradně česky
jest vyloučeno, že by právě v záležitosti tak
choulostivé jako jest Jubilejní výstava uchylo-
vala se od své obvyklosti, kdyžtě jest přece
známo, že výstavu musí zachrániti především
návštěva českého lidu a že tedy
dlužno šetřiti jeho národních citů. Experimenty
s nimi by se asi nedoporučovaly!
Josef
doktor
Fischer
Čech
Čecho
Chebsko
Ašsko
Přerov
Ola
Morava
Praha
živnostenský komora
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Skvrna. Veselohra o třech dějstvích.
Napsal Karel Jonáš. Režisér Gustav
Schmoranz.
Trojí dekorace! První obraz: v ochozu
hlediště ( Národního divadla! Druhý obraz :u
vorů na Vltavě, v pozadi Vyšehradská skál
Třeti obraz: v pražské domácnosti! Tedy lo-
kální pražská hra? Ano a ne! Ale lokální hra
znamená děj, událost, zápletku, figurky, vzduch,
všecko lokálné, domáci, zdejší! A tu vlastné
není událost, není zápletka vlastně žádná ! Však
také pravidlo o potřebě zápletky pro veselohru
patři dávno mezi překonané pověry, jak vítel
Co děje se dotýče, je tu zrovna nitka! V prv-
ním obraze dva lidičky by na sebe brali, ale
panímáma brání. Paní Vacková, biletářka v Ná-
rodním divadle, je vdovička k nakousnutí, ale
pan Křinek je takový maminčin synáček. Bude
teprv třeba znovu ho vychovat! Ve druhém
obraze ještě oba milenci na sebe berou a paní
máma pořád ješté brání! Ve třetím už minuly
dvě léta od svatby a mluvi se o tom, co bylo
v prvních dvou aktech. Tu je osnova! Naté
autoru, jak vidět, tuze nesešlo. Ma na diváka
po jiné stránce namiřeno. Poznali jsme jeho
methodu už ze dvou aktovek, kterými se lon
uvedl. Zná slabůstky obecenstva, ví kde je di-
vák lehtivý a kterak mu do boku. Lehko navá-
zaný hovor, pořád nějaký šust na jevišti, aby
pomyšlení na únavu nevzniklo. A hlavní hlysko
a praskot směšných nápadů nedopustí, abyse
divák na chvilku omrzel.
— Děti, co pak dělá maminka
— Spravoje tatínkal
— Copak se mu stalo?
— O hrebík se utrhl . . . za kalhoty
Anebo:
— Osobo, jak to vypadáte, vždyť jste jak
živá urážka na cti ! . ..
A zase:
— Milostpane, přišla nějaká panička, po
vídá, že její muž je nožir?
Skvrna
Karel Jonáš
Schmoranz
Vacková
Křinek
Vltava
Ná
Ma
národní divadlo
25
article
Jakže? Snad jsi chtěla fíci — n
tár?
A pokaždé salva smíchu od přízemí ke
stropu, rozumí se. Znáte to! Šamberkovský
humor.
A skvrna? Co je s tou skvrnou v nápise
Jen se tak néco mihne!
Ve druhém obraze, v podskalské ohradě.
přivrávorá do seény opilý Širka, postřibač a
nešťastný manžel. Pan Mošna tu melancholickou
opici rozkošně hraje. Odněkud s patra utrhne
Šírka něco jako kus monologu:
— Říká se, minulost ženy musí být čistá
Není pravda! Na ženě nikdy nesejde, protože
muž dovede zapomenout, muž odpouští. Al
žena nedovede zapomenout! Žena nikdy ne-
odpustí, jestli muž má na minulosti nějakou —
skvrnu!... Já bych o tom mohl vypravovat !.
Něco jako morálné thema společenské. Na
veselohru zní to všecko trochu vážně. Málem
by zarazilo. Ale opička je tak roztomilá a pan
Mošna v úloze klábosivého tatíka tak směšný.
že si nedáte náladu pokazit.
Pan Křinks, milenec z prvních dvou aktů,
měl kdysi pletky s nějakou suknici a zbyl po
tom nějaký háček. Ve třetím aktu slaví právě
dvouleté jubileum své svatby a najednou stiny
minulosti zaěnou se hrozivě před ním zvedat
Ohlásila se návštéva. Právě ta nožířova panička.
Mošna
Šírek
Křinks
26
article
Děvče vdalo se tenkrát za nožíře ! Návštěva vy-
žádala si rozmluvu s jeho ženou. Co to bude
Pan Křinek ve vedlejším pokoji umírá strachy
Ale hrozivý mrak se šťastně přežene. Paní noži-
řová přišla se jen obchodně zamlouvat do přízně
domácí paní. Je po leknutí. Humor života zn
takové obraty. Opona může spadnout! Výborný
veseloherní motivek, jak vidět. Ale zatlačen až
do třetího aktu, neměl dost vzduchu, aby se
rozvinul a v rychlém spádu posledních výjevá
trochu zakrsnul.
Paní Laudová (vdovička), s paní P'štrossovou,
maminkou, mají spolu po dva akty velmi vděčné
duetto na ostré jazýčky. Třetí nohu veseloherní
trnože, pana Křinku, jakéhos Hamleta z Podskalí
e chuti obstaral pan Žulenský. Vše ostatní e
hemzot a bzukot episodek. Zvláště živý je obraz
ve foyeru. Hned disposice známých končin diva-
delní budovy uvádí hlediště v příznivou náladu
Vedle pana Mošny ještě dámy Červená a Matě-
jovská a pan Steinsberk maji po výhodné mo-
mentce. Scéna u vorů při západu slunce nen
bez vonného přídechu. Některé obraty prot
duchu češtiny (»pod žádnou podminkou«,
»držel mi přednášku«, »člověče, jdi d
sebe« atd.) snad jenom z nedopatření zhyzdily
dialog?
Křinek
Laudová
P štrossová
Křinka
Hamlet
Žulenský
Mošna
Červená
Steinsberk
Podskalí
Mata
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Felix Molll, který pozván byl Českou jedno
tou pro orchestrální hudbu, aby řídil letošní po-
slední řádný koncert v Rudolfině dne 18. t. m., při-
jede z Mnichova již toto pondělí, aby s oschestrem
České Fiiharmonie konal přípravné zkoušky. Kon-
certem timto bude dána pražskému hudebnímu světu
příležitost seznámiti se s vynikajícím dirigentem světo
vého jména, o jehož získání za ředitele opery ví-
deňské loňského roku marně bylo usilováno.
Vedle několika sedadel do druhého parketu, jež jsou
již téměř rozprodána, lze obdržeti ještě vstupenky
do I. parketu po 6 K, na tribuny po 4 a 3 K, n
místa k staní po 2 K (v parketu) a K 1.20 (na tri-
bunu) v předprodeji v hud. závodech pp. Fr. A.
Urbánka (Ferdinandova tř. vedle Nár. divadla), M.
Urbánka (Jungmannova tř. č. 12, Hlávkův palac) a
v kanceláři Ceského filharmonického družstva na
Václavském nám. č. 53.
Molll
František
A Urbánek
M Urbánek
Jungmannův
Hlávkův
Mnichov
Václavský já
Český Fiiharmonie
Kon
národní . divadlo
Ferdinandův třída
28
title
Z kulturní ciziny.
29
article
V Moskvě podařilo se Aksakovskemu literárnímu
V Moskvě podařilo se Aksakovskemu literárnímu
sdružení přece vymoci zrušení censorního zákazu
dramatu »Vozmezdije« S. Litvina. Dram
bylo napsáno již před jedenácti lety, má silně bytový
židovský charakter a zasázáno bylo po výstražných
zkušenostech, jakých nabyto po »Kontraban-
distech« téhož autora, které svého času vyvolaly
nebezpečné hnutí a demonstrace. Censura zrušena
pouze pro Moskvu a Petrohrad, kdež autor svolil
prozatím jen ke dvěma představením.
Malé divadlo petrobradské plné domy dělá
s novým dramatem plodného J. N. Potapenka
»Žiť možno«.
Erland Nordenskjöld nastoupil koncem
měsíce února dle zprávy »Globusu« novou vý
zkomnou cestu do jižní Ameriky. Cilem jeho jsou
tentokráte neznámé dosud a neprozkoumané kraje
mezi Rio Madeira a Rio Tanajos a učený cesto
vatel chce se věnovati především zkoumání elbno-
grafickému a anthropotogickému
O přičinách požáru dvorního divadl
v Metninkách nepodařilo se nejbedlivějším
pátráním zjistiti plnou a bezpečnou pravdu Mož-
ností konstatováno ovšem mnoho, ale vlastní příčmna
zůstala nevypátrána. O nové stavbě dosud nic urči-
tého neustanoveno. Budova divadeiní pojištěna byla
na úbranou sumu 630.000 marek která bude zúčast-
něným osmi pujišťovnami plně vyplacena. Ensembl
divadla v době nedobrovolné prázdně hodlá uspořá-
dati tourněe po velkých německých měslech.
Censura v Anglii stává se čím dále více
předmětem stížností a posměchu literárních kruhů
pro svojí úzkoprsost, pro nesnesitetné puritánství
svého ducha a do komičnosti zabíhající formaličnost.
Jak oznamují londýnské listy, rozboupaly se v po-
slední době konečně kruhy dramatických spisovatelů
k vehementní akci, jež cilí ke zmírnění aspoň nej-
směšnějších výstřelků censurní praxe.
Vozmezdij
S Litvin
Potapenko
Žiť
Nordenskjöld
Moskva
Drama
Petrohrad
jižní Amerika
Metninky
Anglie
Rio Madeira
Rio Tanajos
Ensemblishing divadlo
30
article
Curyšská universita konala slavnost
ku poctě stých narozenin slavného německého práv
níka Joh. Kaspara Biuntschli, rodaka švý
carského a svého bývalého člena, K universitní
slavnosti vyslaly deputace četné university německé
jmenovitě mnichovská a heidelbergská, na nichá
Bluntschli svého času také působil.
Berlínské výtvarné a umělecké kruhy jsou silně
znepokojeny novými plány o přetvoření známého
Pařížského náměstí před branou branden-
burskou, jež má nátlakem dvorních kruhů ztratiti
dosávadní svoji historickou podobu, působící vzne-
šenou a noblesní uzavrenoslí a pyšnou krásou. Proti
projektu vrchního dvorního stavebního rady von
Ihne, vzniklému pod vlivem znamých »uměleckých«
choutek císaře Viléma, chystají všecky čelné korpo-
race umě ecké veimi obrněný protest, namitajíce, že
nová úprava (rozkouskované kolonády s několika
projezdy) zmalicherní celý historický vzhled télo
části, působící dosud mohutným a ušlechtile klidným
dojmem.
V Petrohradě za účasti A. J. Kuprina, A. A.
Jablonovského, P. Boborykina a jiných zakládá se
právě nové spisovatelské vydavalelstvo sbornika,
jehož literární devisou jest: »Zdravý smysl«
Nový sbornik ponese prý laké tento název. Vrchním
redaktorem sburníku bude D. N. Ovsjaníko-
Kulikovskij, a jeho spolupracovníci kladou
úkolem bojovati proti modním krajnostem lilerarním
proti výstřelkům dekadentismu a pornografie. Ozna-
muje tak moskovské »Russkoje Slovo«.
Kronžek lidových spisovatelů ruských
v brzké době začne vydůvati v Moskvě nový mě-
síčník, v němž účast budou míti všecka přední jména
spisovatelů národníků.
V lednovém svazku »Ruské Myslj« otištěna
je serie nevydaných dosud dopisů A. P. Čechova
a zajímavá kritická stať D. S. Merežkovského
o Leonidu Andrejev u.
Kaspar
on Ihnout
Vilém
Kuprin
A A Jablonovský
P Boborykin
Kulikovskij
Čechův
D S Merežkovský
Andrejev
Petrohrad
Moskva
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Laviny. Z Mnichova se sděluje: Dva lyžaři
vystoupili v noci ze soboty na neděli stallenským
údolím v úmyslu přenocovati v ochranné chýši na
lamnsenském sodle. Když po třihodinném hledání ne-
mobli chýši nalézti, rozhoďli se vyčkati dne, ale
byli nemálo překvapeni, že ji nemohli najíti ani ve
dne. Jednotlivé kusy zařízení, jako slamníky, části
postelí a pažení dverí, jež spatřili ve sněhu, potvrdily
jejich obavy, že chýše byla lavinou stržena. Nehoda
udála se patrně od pátku do soboty, neboť v pátek
vystoupili faizturnským údolím tři rakouští důstoj-
níci a nalezli chýši ještě neporušenou. Dle všeho
byla chýše stržena buď prachovitou lavinou nebo
větrnou srští, poněvadž pevná lavina by byla za-
nechala znatelnou stopu. Kromě zmíněných předmětů
zmízela chýše beze stopy. — Ze Sv. Mořice, 10.
března. (K. k.) Architekt Štěpán Koch, který včera
byl zachycen lavinou, byl nalezen záchranným sbo-
rem jako mrtvola.
= Nešlěstí v dole. Z Brusselu, 10. března.
(K. k.) Na dolu Sacre Francois v Lodelinsartu u Char-
leroi sřítila se dnes ráno těžná klec asi se 40 dělníky
do hlubiny následkem neopatrnosti. Pádem do hlu-
biny 650 m bylo 10 dělníků těžce raněno.
svazek . Mořic
Koch
Mnichov
Brusel
Sacre Francois
Lodelinsart u Chara
32
article
= Vstala z mrtvých? Z Paříže, 10. března.
Dle zprávy „Messidoru“ byla v jisté pařížské nemoc-
nici divka, kterou tři lékaři prohlásili za mrtvou,
magnetismem opěť vzkřísena. Dívka byla prý vyndá-
na z rakve a tak dlouho magnetisována a třena esen-
cemi, až otevřela oči a nabyla sil, že mohla vylíčiti
své dojmy. Pak nastala smrt, poněvadz prý vzkřísené
dvce, jež se tvářila exalfovaně, bylo domněle vstřík-
nuto přiliš mnoho opia. Za pravdivost této zprávy
zaručuje se spisovatel Larmandie, známý okkul-
tista. Je-li událost skutečně pravdiva, jde patrněo
případ zdánlivé smrti.
= Tragedie lásky. Z Frankíurtu n. M., 9.
března. V Schaidtu zasttelil se královský lesník
Höpffner. Příčinou sebevraždy jest milestný poměr,
jenž nezůstal bez náslodků. Dotyčná dívka pak dít
zavraždila.
= Žhářství v Berlíně. Z Berlína, 10. března.
Dnes dopoledne byty opět založeny čtyři požáry
stech, z čehož jest patrno, že zatčený dekorntěr
Bauer nebyl jediným pachatelem v četných případech
zhářství, jež se zde v poslední době udály. Na do-
padení pachatelů vypsána odměna 3000 marek.
Larmandie
Höpffner
Bauer
Paříž
Berlín