1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 7I. ze dne II. března 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Krkolomná jízda lavinou. Z Arosy se ozna-
muje, že společnost jezdců na lyžlch, sestávající ze
tří Angličanů, mladé Rusky, Holanďana a německého
hraběte s komorníkem, jakož i švýcarského průvod-
čího způsobem vskutku zázračným unikla smrti. Spo-
lečnost vydala se z Arosy, aby podnikla výlet na
lyžích na blízký Weisshorn. Když byli vzdáleni
ještě asi 700 stop od vrcholu, jenž má výšku 8710
stop nad mořem, utrhla se nad jejich hlavami mo-
hutná lavina a řítila se přímo na skupinu výletníků,
kteří hleděli vstříc takřka jisté smrti. Nikdo z nich
nevěřil v možnost spásy a přece stalo se to, co zdálo
se neuvěřitelným. Dříve ještě než se mohli vzpama-
tovat, chopila se jich ohromná spousta sněhu tako
vým způsobem, že leželi na ní a teď to šlo závrat-
ným tempem přes skály a rozsedliny do zející pro-
pasti. S hromovým rachotem sjela lavina na dno
propasti a s ní výletnici, kteří šílenou tu jízdu za-
končili bezděčným saltomortale a dopadli v nejpodiv-
nějších polohách. Holanďan stál vzpřímen, zabořen
až po bradu do sněhu. Ruska, jež se byla chovala
s obdivuhodnou statečností, byla první, jež se vy-
hrabala ze sněhu. Za ní následovali záhy ostatní.
Mimo nepatrné pohmožděniny vrátili se všichni bez
pohromy do Arosy. Jako velké štěstí se prohlašuje,
že výletníci před utržením laviny sejmuli lyže, jinak
prý by byla bývala katastrofa nezbytnou.
Angličan
Holanďan
Arosa
Rusko
spo
4
article
= Chov afrických pštrosů v Evropě. Francouz
Octave Justice hodlá podniknouti pokus, udomácniti
pštrosa na půdě evropské a dal dopravit 80 zname-
nitých exemplářů druhu Struthio camelus z jižní
Afriky do Nizzy, kdež pro ně zařízena farma, opa-
třená veškerým pohodlím. Pštrosům daří se nyní velmi
dobře. Jsou pod dozorem Angličana, jenž má značné
zkušenosti v opatrování afrických pštrosů. O koneč-
ném výsledku pokusu nelze dosud pronésti úsudek.
avšak znalci se domnívají, že pštrosí farmy v Evropě
při správném zařízení a znaleckém vedení mohou míh
i finanční výsledek.
= Millionáři hasiči. Lerchmont, elegantní před-
městí Nového Yorku, má zvláštnost, hasičskou bri-
gádu, ke které náleží několik millionářů, po případě
lidí, kteří mají roční důchod více než půl millionu
dollarů. Brigáda tato není nikterak sborem pro pou-
hou parádu, nýbrž jest rovněž znamenitě vystrojena.
jako nejlepší sbory hasičské ve Spoj. státech. Členství
není podmíněno určitou výší důchodů, jako bývá tak
často u jiných amerických spolků, nýbrž tím, že
uchazeči prohlásí, že chtějí býti poslušni přísných
disciplinárních předpisů. Vedle trustových magnátů
jsou členy brigády též účetní, statkáři a dělníci. Bri-
gáda čítá dvě stě členův a mr. Mayhew. W. Bronson,
několikanásobný millionář jest předsedou. Zajímavý
obraz poskytují výkony těchto hasičů anebo jejich cvi-
čení. Stává se dosti často, že millionář zachraňuje
svého kočího z domněle hořící budovy anebo snáší
jej jako omdlelého po žebříku. Na poplašný signál
má každý okamžitě uposlechnout a pro cizince jest
dosti zajímavo viděti millionáře ve fraku na kozlíku
nebo na voze se žebříky, nebylo-li dosti času obléci
uniformu
Francouz
Angličan
W Bronson
Evropa
jižní Afrika
Nizza
Nový York
5
article
= Družičky na objednávku. Z Londýna se ozna-
muje: Ovdovélá dáma anglické společnosti připadla
na myšlenku zříditi agenturu na sprostředkování
družiček. Usadila se v elegantním Westendu londýn-
ském a na objednávky půjčuje za mírný poplatek
mladé a hezké družičky. Obchodní stránka této zá-
ležitosti provádí se co nejprostěji. Jest toliko třeba
udati den a hodinu sňatku, jakož i počet žádaných
družiček, jež se pak přesně dostaví v ustanovenou
dobu ke svatbě. Průměrný poplatek jest jedna
guinea za družičku, ale družičky se zvláště skvost-
nými toilettami činí ovšem větší nároky. Je-li svatba
mimo Londýn, počítají se též náhrady cestovného
za dobu cesty. Družičky tjsou ke svému povolání
zvláště vycvičeny a tak podána záruka, že svatební
obřad vykoná se bez překážek a nemilých příhod.
= Zajímavé nálezy. Z Londýna se oznamuje:
Zajímavé výsledky mělo kopání, jež provádí »Society
of Antiquarians« od r. 1890 v Silchesteru, »anglickém
Pompeji«, a jimiž objeveno již mnoho zbytků římsko-
britského města Caer-Sogeintu, Callevě Římanů a
Silcomsteru Sasů. Nalezeny tu sříceniny nádherných
veřejných lázní na jihovýchodním konci fora. Počtem
a zařízením podobají se různé lázeňské místnosti
značně nynějším tureckým lázním. Když koupající
se opustil apodyterium, místnost ke svlékání, vstou-
pil do frigidaria, místnosti s chladným vzduchem.
Říman
Sas
Londýn
Silchester
anglický Pompea
Ovdovélý dáma anglický společnost
societa of Antiquarian
CaerSogeint
6
article
Když je opustil, přišel do tepidaria, místnosti mírně
vytopené a konečně do sudatoria, nejparnější míst.
nosti, při samé peci, jež opatřovala ostatní místnosti
teplem. Odtamtud odebral se do teplé lázně, kde byl
podroben masáži a oplákl se teplou vodou. Pak
odebral se do frigidaria, kdež se potopil do studené
vody a dal se pak osušit a natřít olejem.
= Také hygienické opatření. V jednom městečku
portugalského kraje Tras-os Montes vypukla těchto dnů
dobytčí nákaza a guvernér uznal za svoji povinnost,
vyzvati starostu, aby učinil potřebná zdravotní opa-
tření, by se zabránilo šíření nákazy. Pan starosta
jest, jak se zdá, muž velmi energický, ale o bygie-
nických opatřeních nemá patrně mnoho znalosti. Ne-
rozmýšleje se dlouho dal sbubnovati policajtem ve-
škeré obyvatelstvo na náměstí, přečetl mu oběžník
guvernérův a nařídil mu, aby se ihned chopilo lopat
a aby každý za dozoru policajta vykopal svůj
vlastní hrob. S těžkým srdcem musili nebožáci pře-
rušit nalehavé polní práce a kopat na hřbitově hroby
Starosta po několika dnech oznámil guvernérovi, že
hygienická opatření jsou již provedena. Všichni lidé
prý již mají svoje hroby hotovy.
7
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 3. března 1904: Hospodský Josef, sy
hostinského, 4 měs., 866—II. Tomáškova Antonie, 2r.
7 měs., 28—I. Makarius František, syn krejčího, 3 m.
110—I. Titzova Johanna, dcera domovníka, 29 roků
145—I. Jandova Karolina, dcera švadleny, 25 roků.
111—III. Steffenová Anna, manželka továrníka, 23 r.
693—II. Pavlík Jose!, syn slévače, 11/% roku, 598—VII.
Hudl Josef, majitel domu, 62 roky, 289—III. — Ve
všeobecné nemocnici: Drobných Marie, služ-
ka, 33 roky. — U Milosrdných bratrí: Černo-
horský Josef, pekařský učeň, 15 roků. — U Milosrd-
ných sester: Stradiotová Terezie, vdova po krej-
čím, 77 roků.
Dne 4. března 1904: Kapitán Josef, krejčí,
61 rok, 13—I. Valečková Johanna, choť spisovatele
a nakladatele, 52 roky, 539—II. Suda Eduard, zá-
mečník, 46 roků, 851—I. Gerstenkorn Viktor, dr. ve-
škerého lékařství, 26 roků, 536—III. Štětková Marie,
vdova po cihláři, 69ž4 roku, 28—VI. Záhorský Frant.,
I Makarius
František
Johann
švadlena
Pavlík Jose
Josef
I Valečková
Sud
I Gerstenkorn
Viktor
Marie
Praha
28 — VI
Tomáškův Antonia
Steffenová Anno
Černo
Karolina
Drobná Marie
U Milosrd
Stradiotová Terezia
8
article
číšník, 46 roků, 1792—II. Krejčí Josef, truhlářský
pomocník, 41 rok, 248—V. Kubák Augustin, řídící
učitel, 51 rok, 550—VIII. Faschingbauer Adolf, dílo-
vedoucí, 73 roky, 256—VIII. — Ve všeobecné
nemocnici: Hartmannová Magdalena, manželka
dělníka, 53 roky. Macounová Magdalena, soukromnice,
70 roků. Tichý Jan, dělník, 22 roky. Vrátník Matěj,
dělník, 78 roků. Čepelák Jan, výměnkář, 60 roků. —
U Milosrdných bratří: Terš Maxmilián, sla-
dovník, 51 rok. — U Alžbětinek: Wildova Pavlí-
na, služka, 30 roků
Krejčí
Josef
V Kubák Augustin
Faschingbauer
Macounová
Vrátník
Čepelák
Jan
Hartmannová Magdaléna
Tichá Jan
Terš Maxmilián
U Alžbětinka
Wildův Pavlit
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
132. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
V pátek 11. března.
Carův kurýr.
Velká výpravná hra o dvanácti obrazech. DleJ
Verneova románu napsal F. Csepreghy. Hudbu složil
Karel Šebor. Režisér Florentin Steinsberg. Dirigent
Moric Anger.
Po osmém obraze přestávka.
Začátek o 7. hod
Konec o 10. hod.
Carův
Verneův
Csepregha
Šebor
Steinsberg
Anger
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
V pátek 11. března.
Ve prospěch pí. Anny Šípkové Původní novinka.
Poprvé: Za živou vodou.
Velká výpravná pohádka o 9 obrazech. Napsal
K. L. Macháč. Hudba od E. Starého. Režisér Frant.
Šípek. Dirigent E. Starý
Anna
Macháč
Starý
František
Šípek
E Stará
Praha
lidový divadlo
12
article
Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
V pátek 11. března.
59. hra v předplacení (páteční)
Sensační vynález pana professora.
Fraška o 3 odděl. Napsal P. H. Volně zpracoval
Drtína. Režisér K. Lier.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
5582
Fraško
volno
K Lier
Urbánek
Smíchov
Praha
Svandovo divadlo
národní divadlo
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vahráceck.
Pištěkovo lidové divadlo vahráceck.
V pátek 11. března.
Začátek o 7. hod
Lidové představení za poloviční ceny.
Veselé ženy windsorské.
Veselohra o 5 jenn. od Wil. Shakespeara. Přeložil
J. Malý
5554
Shakespeare
J Malá
Pištěkův lidový divadlo
Wil
17
article
Povoz tento dovezl ho do hotelu »Cosmopolitan«.
Tam Rochemond zapsal se do knihy cizinců ja-
kožto pan Dubois, přijíždějící z Havru.
V hotelu najal si domnělý pan Dubois byt v třetím
poschodí, totiž pokojík číslo 402, ležící při schodišti,
označený písmenou.
Otvíraje tam vak svůj, agent policejní děl sám sobě:
»A nyní, Rochemonde můj, běží o to, nedopustiti
se žádné hlouposti. Stack tento není žádným pošetilcem
i jest třeba, abys ty sám nebyl hlupákem.«
— 233 —
Dubois
Havre
18
article
»Dosud nikoli . . . Již myslil jsem, že jsem na
stopě, díky jednomu z bratránků mých, jenž jest doha-
zovačem koní a zná veškeré konírny pařížské. Ale nepo-
vedlo se mi to na konec přece . . . Člověk musí míti
pořádnou smůlu, když nemůže se dopátrati ani takového
koně.«
Hovoříce tak usedli oba u stolu, kdež byl prve již
Ficelle seděl.
Tento pokračoval:
»Dal bych za to nevím co, kdybych mohl se jen
»domakati« zvířete toho a třeba pro nie jiného, nežli
abych neplatil v očích našeho starého za hlupáka a ne-
šiku . . . Opravdu, dívám se hloupě na svět, když při
raportu tázává se mne: »Nuže, Ficelle a což ten kůň?«
a když já musím mu odpovídati stále jedno a totéž:
»Nic o něm nevím ještě — nic!« To mne přímo užírá.«
Rochemond usmál se.
Za okolností jiných nebyl by otálel přispěti Ficel-
lovi ihned ku pomoci, neboť hádal dobře, v jaké že ko-
nírně nalezá se kůň hledaný.
Kůň ten byl nepochybně ve stáji sousedem obou
ořů, kteréž byl dal prve stopovati, ale v okamžiku tomto
nedovoloval mu vlastně úkol jeho, aby soudruhu přispěl.
Kdyby Ficelle koně objevil a náčelníku stráže bez-
pečnostní to sdělil, tato by jistě uvedena byla ihned
v pohyb a tak mohl býti hrabě zatčen příliš ukvapeně.
V případě tom jemu, Rochemondovi, bylo by bývalo
znemožněno vyplnit žádost komandantovu a odnésti z bytu
hraběte papíry, jichž komandant Tardin tak velice po-
třeboval
Rochemond zamlčel tudíž pro sebe, co věděl a po-
nechal si podati sám zprávu o tom Tardinovi a to do-
Zaprodáni nopřítel.