1
masthead
V Praze, v pátek dne 1l. března.
Praha
2
masthead
K číslu 74.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h.
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Šarvátka.
Z Tokia, 10. března. (C.-B) Včera utkaly
se jízdní ruské a japonské přední hlídky se-
verně od Pienjanu v boji. Rusové po
šarvátce ustoupili. Na žádné straně nen
ztrát.
Doprava uřes Bajkalské jezero.
Z Petrohradu, 11. bfezna. (Pův. zpráva »N.
L.«) Ze stanice bajkalské bude v nejbližších tý-
dnech 2400 vagonů a 160 lokomotiv dopraveno
drahou přes led jezera Bajkalského. Doprava
děje se koňmo. Podnikatel dostane za vagon
— nechť je prázdný či ne, 45 rublů za kaž
dou lokomotivu 250 rublů. Všechen tento mate-
riál je určen pro zabajkalskou a mandžurskou
dráhu.
Pienjan
Rus
Tokio
Petrohrad
7
article
Japonské dementi.
8
article
Z Říma, 11. března. (Pův. telgr. »N. L.«)
Japonské vyslanectvo prohlašuje za zcela lichou
zprávu, jakoby Korea byla se podřídila správě
Japonska. Tolikéž není pravda, že Japonsko do-
nutilo ruského vyslance k odchodu ze Seulu.
Odešel sám, za ochrany japonského vojska do
Čemulpa. Mohl prý zůstat beze všeho nebezpečí
v Seulu.
Opětné ujištění o neutralitě Anglie.
Z Londýna, 10. března. (C.-B.) »Reuterova
kanc.« oznamuje z Paříže, že dle sdělení, uči-
něného z vysokých kruhů, není důvodu pro
domněnku, že velevyslanec hr. Bencken-
dorff doručil císaři ruskému vlastnoruční list
krále Eduarda. Král Eduard dověděv se, že
hr. Benckendorff opustí Londýn, aby se
rozloučil se svým synem, odcházejícím do vý-
chodní Asie, použil příležitosti té, aby pohovořil
s hr. Benckendorffem o záležitostech, týkajících
se obou národů, a aby ho požádal, by vyslovil
císaři srdečnou naději, že bude tón časopi-
sectva obou zemí méně ostrým a
aby prohlásil, že jest Anglie pevně rozhodnuta
zachovati ve válce východo-asijské přísnou
neutralitu. Hr. Benckendorff ovšem
dle své povinnosti císaři o své rozmluvě s krá-
lem Eduardem referoval a doručil po svém ná-
vratu do Londýna králi odpověď carovu.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Reuterův
Eduard
Řím
Korea
Japonsko
Seul
Anglie
Londýn
Paříž
Hradec
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Z poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 11. března. O 10. hodině dopo-
lední sešel se klub poslanců českých.
Vídeň
poslanecký sněmovna
10
article
Tito jsou ve sněmovně permanentně od rána
do pozdní noci a rádi konstatuje me,
že jsou tam plným počtem, jsouce si
povinností vědomi, jež jim ukládá nynější chvíle
konat co nejsvědomitěji. Dodáváme, že tato
slova míníme o poslancích všech, bez roz-
dílu stran. Při tom vyhovujíce žádosti
klubu poslanců oznamujeme české veřejnosti,
že poslanci nemohou tou chvílí opustiti Vídeň,
aby se dostavili na schůze, ke kterým jsou
zváni jako řečníci, protože je stálého jejich po-
bytu ve Vídni třeba. Je totiž úmysl konat ple-
nární schůze též zejtra a v pondělí, tedy i ve
dnech, kdy dle úmluv, již od dob Badenových
platících, se nekonaly.
O 10. hodině dopolední sešel se zvláštn
výbor, dosazený k soudu nad slovy, jež pro-
nesli k českému poslanectvu včera Všeněmec
Herzog a Stein, volajíce na ně »Lumpové,
zlodějové, zabít by vás měli Videňáci na ulici !«
Pozoruhodno jest, že němečtí poslanci nepři-
jali mandátu do tohoto čestného soudu, který
záleží výhradně z poslanců pravice. Kdo bude
referentem, není známo. Posl. Ploj členem
této jury není. Pomýšlí se na posl. Rosz-
kowského. Bude-li výbor tento hotov před
schůzí plenární, bude hned na její počátku re-
ferovat.
Badenův
Herzog
Stein
Posl
Vídeň
11
article
Poslanci čeští pokračovati budou dnes v
technické obstrukci, která pohněvala
včera krajní měrou Němce a která pohněvala
jejich dnešní noviny, jako by strany levice nikdy
nebyly takové obstrukce provozovaly. Litovati
musíme, že Čechové ve Vídni nemají publici-
stického orgánu, který by se zabýval jich inter-
essy a měl odvahu říci Čechům, a je-li toho
třeba, Němcům pravdu. Proto jsme povděční
»Vaterlandu«, že dnes dle pravdy zjistil,
že cokoli Čechové dělají, jest jen skrovným
opakováním toho, co dělají Němci. Če-
chové trvají, trvati budou a trvati
musí na tom, že jim přísluší práv
ve sněmovně poslanecké užíti
všech prostředků jednacího řádu,
jichž užívání nebylo zabráněno
nikým stranám levice.
Nechť strany ty nyní jakkoli se kasají,
nechť na veřejnost a nahoru vzbuditi chtějí
zdání, jakoby byly hodnými ovečkami, jako-
by byli lidmi nejpracovitějšími, nejdělnějšími
nechť také z praesidia podniknuto bude cokoli —
Čechové zvrátit se nedají v pevném svém od-
hodlání: užíti do krajností prostředků, které
jim dává jednací řád.
K situaci.
Z Vídně, 11. března. (Zvl. telef. zpr. »N.
L.«.) Pochopitelným způsobem posuzovány jsou
Němec
Čecho
Vídeň
12
article
ISTY
ISTY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Ist
13
article
události v Pešti vzhledem na situaci,
jaká je v této polovině říše a pochopitelným
způsobem vyslovuje se, že co se stalo včera v
parlamentě uherském, nemůže zůstati bez ná-
sledků na poměry této poloviny říše. Bylo do-
loženo, že tyto následky jeviti se budou ve
tlaku rozhodujících kruhů, aby také t ady byla
obstrukce uklizena a aby se také tady přešlo
k normálním poměrům.
Ovšem rozcházejí se mínění o tom, co se
státi může, co se státi má a co se stane. Dr.
Körber hraje si na nejkonstitučnějšího mini-
stra, nechtěje pouštěti pranikoho k panovníkovi,
patrně proto, aby nikdo nevyličoval věc jinak
než on. Německé strany vytrubovati dávají do
všech končin světa ve svých novinách, jací jsou
to chlapíci, kteří v nynější těžké chvíli mají
jen jednu starost: aby byl parlament
dělný. Prohlašují co nejurčitěji, že nepřipustí
ani jediné ze změn jednacího řádu, pro které se
vyslovil včera poslanec německého velkostatku,
zvláštní referent o navržené změně posl. Grab-
may r.
V poradách o tom, jak by se dala če-
ská obstrukce buďsi zdolat anebo
smířit, bude dnes pokračováno, ale naději
není žádných. Orgán křesťansko-sociální strany
»Deutsche Zeitung« praví sice, že antisemité
budou poslušnými vojáky v řadách levice, ale
připojují ihned, že výsledku nadíti se nelze.
Pozoruhodno jest, že ve všech listech ně-
meckých — také v »Arbeiterzeitungu« — prudce
se útočí na hr. Vettra, jako jediného vinníka,
jenž prý zavinil věci v parlamentu. Jsme daleci
úmyslu ho chrániti, ještě méně býti jeho za-
stanci, ale říci musíme, že hr. Vetter nemůže
dělati nic než co dělá. Porušuje-li jednací řád,
je to vždycky proti Čechům; pro Čechy ne-
udělal ničeho.
doktor
Körber
Vettra
Vetter
Čecho
Pešť
Deutsche Zeitung
14
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Italské naděje.
Z Říma, 10. března. (C.-B.) »Italie« vy-
slovuje radost nad výměnou listů mezi panov-
níky rakousko-uherským a italským a dodává,
že srdečný tón odpovědi císaře a krále Fran-
tiška Josefa jest novým důkazem vroucné-
ho přátelství mezi oběma panovníky a slavnost-
ním potvrzením, že není ničeho, co by mohlo
spojenstvím mezi Rakousko-Uherskem a Italií
otřásti. Potvrzení to má velký význam právě
v okamžiku, kdy nejen Rakousko-Uhersko se
hotoví provésti reformy makedonské, ale kdy se
též ohlašuje schůzka krále Viktora Ema-
nuela s císařem Vilémem a kdy jest
blízkou návštěva presidenta Loubeta v Římě.
Tak spějí dvě politické skupiny velkých národů
Fran
Josef
Viktor Ema
Vilém
Loubet
Řím
RakouskoUhersko
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Deštivý den.
Napsal Bmanuel šl. z Lešehradu.
Obloha se tměla, podobajíc se, když ji vítr
rozčeřil, roztrhanému plátnu, kterým marně pro-
bleskovaly zlaté paprsky slunce.
Záhy se mraky srazily a tvořily tmavou la-
vinu, s které spadly první dešťové kapky na vy-
soké věže, na silnice a na lidi, smáčejíce vše
stávajíce se hustšími a měníce se v silný lijavec
A zatím, co pršelo, díval jsem se já a má
žena, sedíce v diskretním fauteuilu, jak prší, jak
bubnují dešťové kapky na skleněné tabule, jak
se lesknou lupeny stromů, kalichy pivoněk, jak
šumí déšť na dlažbě a kvílí v haluzích, jakoby
nás chtěl ukolébati v modré snění nebo rozhojniti
náš smutek.
Pohlížel jsem bolestně na tuto ženu, něžnou
jako květ leknínu a krásnou jako měsíčná záře
miloval jsem ji celou vášní první lásky své,a
ona, útlá, tmavých těžkých vlasů a ještě tmavších
očí, chřadla v mých loktech, vadla neúprosně
jakoby spálena severním větrem.
Nic posavad nerušilo naše andělské štěstí
plné paprsků, které slibovalo trvati věčně, a ona,
Lešehrad
16
article
pozorujíc moji zádumčivost, tvářila se vesele,
a zdálo se, že s radostí naslouchala mým slovům,
která šeptali moji rtové.
A přece tomu byl tehdy již týden, co jsem
pozoroval na svojí ženě jakousi nevyslovitelnou
sklíčenost, jejíž vznik mysl má hledala v dlouhé
chorobě, která nebyla vyléčitelna.
Nepochyboval jsem o tom, ale nedal jsem
na sobě ničeho znáti, abych ji nezarmoutil;
má duše byla teskna, jako krajina, v níž šumí
jednotvárné dešťové kapky.
„Poslyš,“ řekla, tisknouc moji ruku, „ne-
budu zde již dlouho a proto važ si těch několika
okamžiků, jež mi věnuješ.
Seděl jsem naproti ní a podpíral jsem čelo
dlaněmi, slyše jenom ten tichý, sladký pláč deště
venku, po několik minut jsme mlčeli, až pak on
řekla smutným bolestným tónem:
„Umírám“
„Marie!“
„Vím, že se přiblížila hodina mé smrti
Musíme se rozloučiti.
Cítil jsem, že vědomi mne opouští, a byl
jsem jen s to, abych odpověděl tlumeným
vzdechem.
„Pochopíš, že musím za těch okolností
býti smutna. Má smrt se blíží a nic ji nezadrží.
Marie
17
article
Mám tě ráda, ale brzy tě opustím. Abych byla
upokojena, jest nutno, abys mi přislíbil, že na
mne nikdy nezapomeneš ...
„Nepokračuj,“ řekl jsem, přivinuv ji na svá
prsa, „neboť rozdíráš mi srdce. Nemohu nikdy
na tebe zapomenouti; buďsi kdykoliv a také bych
nemohl milovati jiné ženy, když vím, že patřím
tobě; byl bych zrádcem, kdybych zapomenul na
tvou lásku, kterou jsi mne oblažovala. Ne, ne-
jsem schopen takové hanebnosti; zůstanu ti věren
až do smrti!“
„Potěšil jsi mne svými slovy!“ odpověděla
a stiskla mi ruku; „nyní mohu spokojeně umříti.“
Vztýčila se v lenošce; tmavé její oči se jasně
zaleskly; klesla nazpět a řekla mi hlasem sla-
bým a chvějícím se:
„S bohem, příteli! Odcházím navždy !...“
Slzy vyhrkly mi do tváře; svíral jsem v ner-
vósních a třesoucích se rukou její štíhlé, ane-
mické tělo, které zvolna chladlo a z kterého od-
létala duše do jiného světa.
Déšť zatím ustával a nebe se vyjasňovalo.
Slunce problesklo roztrhanými mračny, ale
ani jediný paprsek nepadl do mě duše, která zů-
stala zachmuřena, zastřena smutečním, řásnatým
fiorem anděla smrti.