Dne 2. srpna 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 210. Strana 5.

»Stará Praha«, 100 akvarelů Václava Jansy, do spěla právě k 12. sešitu, a jak se dovídáme, zájem o dílo stále roste. Nedivíme se tomu, poněvadž dlouho již nebylo vydáno tak všeobecně národně sympatického uměleckého díla českého, které sklízí nyní veškeru lásku a přízeň české ve- řejnosti. Bezmála celá polovička díla leží již před námia k potěšení svému můžeme konstatovati, že zajímavosti obra- zům nejen neubývá, ale naopak přibývá. Jen dobří hospodá- řové uschovávají si nejlepší víno až na konec. A to je jistě v tomto případě vysvětlitelné tím, že nakladatel vybídl umělce, aby mimo pohledy v městském museu uložené nama- loval pro »Starou Prahu« 38 akvarel nových, zejména veli- kých oněch objektů z Prahy, jež v museu jinak jsou zastou- peny, jako celkový pohled na pražský hrad, na Prahu, Svatovítský chrám atd. A s těmito novými pohledy počneme se v nejbližších sešitech setkávati. Z obsahu sežitu 12. jme- nujeme pohled na kapli sv. Kříže v Poštovské ulici, nej- starší to stavbu staroměstskou a typ prvotního románského slohu v Čechách, historicky památný Staroměstský rynk s gotickou radnicí po levé, věžemi Týna v pozadí a řadou charakteristických domů po pravé ruce. Dále shledáváme zde architektonicky zajímavou Týnskou uličku, plnou rohů a křivek a imposantní pohled na Švarcenberský palác s klášte- rem strahovským a Nebozízkem v pozadí. Doporučujeme opětně »Starou Prahu« přátelům českého umění. Zprávy o díle podá a objednávky vyřídí mimo knihkupce nakladatel Bedřich Kočí v Praze, Františkovo nábřeží 14.

Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Hilbertovo drama »Vina« (1. čtvrtka předpl.) Vedle paní Kvapilové, pí. Daňzerové a pana Vojana, kteří v dramatu tom dosud hrávali, hrají v něm nově pp. Vávra a Želenský. Zítra je první reprisa Drachmannovy pohádky »Byl jednou jeden král«. K zítřejšímu představení byla tato hra tak upravena, aby skončila před 10. hodinou. V sobotu bude Wagnerův »Tannhäuser« s p. Burianem v roli titulní, s paní Burianovou jakožto nově angažovaným členem v roli Alžběty a s paní Maturovou v roli Venuše. Zbývajících 35 her v le- tošním předplacení sehráno bude do polovice září ; pro nové předplacení v období 1900—1901 jeví s v obecenstvu čilý zájem a divadelní správu došly již teď mnohé nové přihlášky, jež v podstatě rozšíří kmen předplatitelů dosavadních.

K zavraždění italského krále Humberta. Král Viktor Emanuel III. přijel včera ráno do Říma, kde ho v nádraží očekávali ministři a černo- horský konsul. Král jevil veliké pohnutí a podávaje ministrům ruku, pravil: »Chci plniti povinnosti trůnu«. Na to konsul s ministry opustili salonní vůz. Krá- lovna se neukázala. Slavnostního přijetí se strany mu- nicipality nebylo. Když král ještě odeslal telegram své matce, odjel vlak dále. — Předevčírem konala se autopsie mrtvoly krále Humberta dvorním lékařem drem. Erbou a doktory Vercellim a Saviem u pří- tomnosti dvou zástupců milánského soudního dvora. Na mrtvole králově počaly se jeviti již známky rozkladu. — Jelikož lékařové nechtějí s balsamo- váním začíti, než král Viktor Emanuel ji uvidí, za- balena byla mrtvola do prostěradel sublimátem na- vlhčených a vedle ní postaveno 6 ventilatorů. V noci po příchodu mladého krále zamýšleli lékařové balsa- mování provésti. Návštěvě kardinála Ferrariho u krá- lovny předcházela prý výměna mnohých depeší kar- dinála s Vatikánem. Kardinál-arcibiskup milánský vydal k svému duchovenstvu okružník, v němž vy- slovuje politování nad hrozným zločinem a nařizuje bohoslužby za duši nebožtíka krále. Dále poslal ku královně, která se už poněkud vzpamatovala, dva kněze, kteří jí jeho jménem přišli vysloviti soustrast.

Ve Vatikáně obdrželi zprávu o smrti krále nej- prvé tajní komoří. Brzy na to naplnil se přepokoj papežův preláty. Když se ozval zvonek papežův, vstoupil na místě osobního sluhy tajemník monsignor dell' Angelli. Papež překvapen tázal se: »Jaká asi zlá zpráva?« Zvěděv pak co se stalo, nařídil, aby arcibiskup turinský princezně Klotyldě, jako nejstar- šímu členu rodu savojského, vyslovil jeho soustrast. Na to měl sv. Otec delší rozmluvu se státním tajem- níkem kardinálem Rampollou, pak se oblékl a četl velmi dojat ve své soukromé kapli mši sv. Zavraždění panovníci v tomto století. Dne 23. března 1801 byl ve vlastním paláci v Petrohradě vlastní stuhou od kordu zardousen car Pavel I. od zlosynů, jichž hlavou byl hrabě Petr Pahlen. — R. 1808 byl zavražděn sultán Selim III. na rozkaz Mustafy IV., což však nepatří k oněm vraždám panovníků, které jsou zosnovány od zlosynů. Na dvorech východních je dýka a jed prostředkem, aby mladší nápadník trůnu odklidil toho, který trochu dlouho na něm sedí. — Dne 9. října 1831 byl za- vražděn president tehdejší řecké republiky hrabě Ca- podistrias. — V červnu r. 1854 byl lupičem zavra- žděn vévoda Karel z Parmy. — Roku 1860 padl jakožto oběť krevní msty černohorský kníže Danilo I. — Dne 14. dubna 1865 byl zastřelen v divadle v Washingtonu president severoamerických států Abra- ham Lincoln od herce Wilkes Botha. — R. 1868 byl v parku v Bělehradu zavražděn srbský kníže

Michal Obrenovič. — R. 1870 byl zastřelen Salnape, president v Haiti. — B. 1875 zavražděn na rozkaz zednářů katolický „president republiky Equador vě- hlasný Garcia Moreno. — R. 1876 byl zavražděn sultán Abdul-Izis Chan. — Dne 2. července 1884 byl postřelen president Severoamerických států Gar- field. — Dne 12. března 1881 padl nihilistům za oběť car Alexandr II. — Dne 7. června 1890 za- vražděn byl president San-Salvadorský Merendez. — Dve 24. července 1894 byl v Lyonu zavražděn pre- sident Carnot italským anarchistou Caseriem. — Dne 10. září 1898 byla zavražděna v Ženevě císařovna Alžběta anarchistou Lucchenim. — Konečně pak dne 29. července 1900 zavražděn král italský Humbert anarchistou Bressim. — Židovské a socialistické no- viny často píší, že Jesuité učili kralovraždě, hlavně tvrdil to u nás pověstný Barák a po něm tak činí národní i nenárodní socialisté. Vyzýváme zde tyto listy, které tak zločinným způsobem podezřívají za- sloužilý řád katolické církve, aby nám dokázali, na které z těchto zde uvedených vražd měl nějakou účast bud skutečnou neb morální nějaký jesuita. My zase tvrdíme, že kralovraždě učí nevěrci na universitách a provádějí ji nevěrci v blusách.

Návrat královských manželů. Z Říma, 1. srpna. (T. k.) Král Viktor Ema- nuel a královna Jelena přijeli o 1 hodině 45 minut v noci do Neapole, kde uvítali je na nádraží prefekt, velící genrál a poslanec Crispi. Po 15minutové za- stávce pokračovali královští manželé s vévodou Ja- novským v cestě. V 6 hodin 30 minut ráno přibyli královští manželé do Říma, kde na nádraží očekávali je ministři. O 6. hodině 45 min. pokračováno bylo v cestě do Monzy, kam přibudou král a královna o 7. hodině večer. Svolání italského parlamentu. Z Říma, 1. srpna. (T. k.) Den, kterého parla- ment bude svolán, bude dnes v ministerské radě, které předsedati bude král, ustanoven. Má se za to, že parlament sejde se nejdéle příští pondělí. Po slav- nostní schůzi, ve které král krátce osloví parlament, budou sněmovny konati druhou schůzi, aby schválily civilní listu královu a dotaci pro královnu-vdovu. Královna-vdova bude po některý čas zdržovati se u své matky, vévodkyně Janovské, v Strese. Pohřeb králův bude nejspíše v sobotu. V celé Italii konají se žádušní služby Boží. Z Říma, 1. srpna. (T. k.) Parlament svolán byl na pondělí, dne 6. srpna, aby mohl přijmouti sdělení a návrhy vlády, jakož i obou presidentů sně- moven.

Projevy soustrasti. Z Terstu, 1. srpna. (T. k.) V městské radě měl podesta delší řeč o ctnostech zemřelého krále Humberia, načež byla vyslovena hluboká soustrast. Městská rada se súčastní korporativně slavnosti úmrtní, již uspořádá gen. konsulát, a dá černě ozdobiti rad- nici a poliční lucerny a na rakev položiti věnec. Z Berlína, 1. srpna. (T. k.) Císařem Vilé- mem králi Viktoru Emanueli zaslaný soustrastný te- legram zní následovně: »Hluboce rozrušen smrtí Tvého šlechetného otce, mého vřele milovaného přítele a spojence, zasílám Ti s projevem svého smutku svá nejupřímnější vřelá přání ku Tvojí vládě. Nechť přá- telství, které naše rody a národy pojilo za panování Tvého otce, potrvá na vždy. Jeho památka zůstane na věky zapsána v mém srdci. Vilém. Z Berlína, 1. srpna. (T. k.) Císař Vilém zaslal královně Margaretě následující telegram: »Děsně rozechvěn smrtí Tvého královského manžela, mého věrného přítele a spojence, posílám Ti spolu s císa- řovnou výraz naší nejhlubší, nejsrdečnější soustrasti. Rytířský skrz na skrz, statný a věrný, padl král Humbert jako voják na bojišti, jako oběť oněch dá- belských snah, jež hledí zničiti Božský i lidský po- řádek. Bůh potěš Tě ve Tvém bezměrném bolu; On posilniž rámě Tvého syna, aby žezlo i meč vedl ku slávě a blahu svého národa. Památka Tvého zesnu- lého chotě potrvá nesmazatelna v našich srdcích.« Z Bukurešti, 31. července. (T. k.) Král Karel zaslal králi Viktoru Emanueli italskému telegram, ve kterém dává výraz svému a královny Alžběty zármutku.

Také princ-následník rumunský zaslal králi italskému vřelými slovy vyjádřený soucit. V poledne byl italský vyslanec králem a královnou na zámku Peleši přijat ve slyšení. Z Londýna, 1. srpna. (T. k.) Lord Salisbury odůvodňuje v horní sněmovně zaslání adressy krá- lovně Markétě za příčinou zavraždění krále Humberta pravil, že v posledním půlstoletí byli zavražděni 3 presidenti republik a dva monarchové. Hrůzným či- nem, spáchaným v Monze, nebyl vinen král Humbert, jenž byl nadšeným Italem, nad Italií neunavně bděl všude nejhlubší cit pro svůj lid jevil. Vražda ta ne- může se pokládati za politický čin, ani za akt sou- kromé pomsty, nýbrž jest jen plodem chorobné touhy státi se pověstným. Touze té musí se učiniti přítrž, poněvadž by jinak ohrožovala existenci společnosti. Nebudu při této příležitosti, končil Salisbury, mluviti o prostředcích, jsou-li vůbec nějaké, na vyléčení cho- roby té; neváhal jsem však nikdy vysloviti své mí- nění v ten smysl, že se lidská společnost mýlí, je-li v této příčině milosrdnou. Adresa byla na to přijata. Z Londýna, 31. července. (T. k.) První lord pokladu, Balfour, podal ve sněmovně poslanců po- dobnou adresu jako Salisbury ve tněmovně lordů. Balfor velebí krále Humberta, který byl nejen veli- kým vlastencem, ale také dobrým přítelem Anglie. Adresa byla mlčky přijata. — Mezi jednáním měli všichni členové hlavy nepokryté. Z Porto Ferrajo, 1. srpna. (T. k.) Král Viktor Emanuel zaslal včera z Reggia di Calabria ministru předsedovi Saraccovi následující telegram: »Schvaluje opatření Vaší Excellence, chovám v ka- binet stejnou důvěru, jako můj politování hodný ctec. Z Cařihradu, 1. srpna. (T. k.) Sultán po- slal královně italské a králi Viktoru Emanuelovi soustrastnou depeši.

Mše sv. za krále. Z Monzy, 1. srpna. (T. k.) Dnes ráno slou- žena byla v dómě mše sv. za duši krále Humberta. Smuteční slavnosti přítomni byli ceremonář králův jako zástupce královského rodu, vojska a veliké množ- ství lidu. Pomník svému králi. Z Říma, 1. srpna. (T. k.) Časopis »Perse- veranza« v Miláně zahájil subskripci na zbudování pomníku králi Humbertovi. — Jak se proslýchá. bude královna Margherita s královskou rodinou krá- lovu mrtvolu provázeti do Říma, kde bude král v Pantheonu pohřben. Mezi nesčetnými soustrastnými telegramy nalézá se také telegram od Li-Hung-Čanga.

Výslech kralovrahův. Z Říma, 1. srpna. (T. k.) Dle doslechu nevy- lučují včerejší výpovědi Bressiho možnost, že mu bylo zavraždění krále uloženo. Má se za to, že provedení zločinu bylo v Patersonu usneseno. Bressi připouští, že byl v Paříži, ale popírá, že by tam byl měl schůzky s anarchisty. Jakýsi Salvadore Quintavalli, který s Bressim navrátil se z Ameriky a s ním šel do Paříže, aby tam súčastnil se schůze anarchistů, byl včera v Riu Marina (na ostrově Elbě) zatčen. Nale- zeny byly u něho různé dopisy a fotografie pěti an- archistů s nadpisem »Zločin«, jakož i korespondenční lístek, kterým zván je Quintavalli ke schůzi ve Flo- renci dne 8. července, kam skutečně se též odebral. Quintavalli dopraven byl do vězení v Porto- Ferajo. V Ivrii byl včera zatčen jakýsi Antonio Lamier, jenž s Bressim a jakousi ženou byl se navrátil z Ameriky. Není známo, proč v Ivrii se zdržoval. Následkem těchto zatčení množí se podezřívací důvody, že bylo tu spiknutí. Poručík Bressi, bratr vrahův, nazývá zlo- čin svého bratra nejzbabělejším činem v celém století a prohlašuje, že od bratra, o kterém se domníval, že je v Americe, po dlouhou dobu nejmenší zprávy ne- obdržel. Doložil, že, bude-li volán před soud za svědka, osvědčí, jak vysoze si váží přísahy důstoj- nické.

Příbuzní kralovrahovy. Z Milána, 1. srpna. (T. k.) Rodina vrahova byla velmi zámožná, různými však nehodami pozbyla všeho. V Colanu bydlí bratr vrahův Laurenco a jeho sestra. Laurenco a třetí bratr Angelo, jenž slouží jako poručík u 10. dělostřeleckého pluku, byli vždy mon- archistického smýšlení. Angelo vstoupil do armády jako prostý vojín a přivedl to svou přičinlivostía zdatností na důstojníka. Vrah Gaetano Bressi byl ve věku 22 let trestán pro pobuřování a ve 23. rose pro vzpouru. Na to odešel do Ameriky, kde žil po tři leta. Před nedávnem vrátil se do Prata, kdež zdržel se 8 dní. Tam žádal, aby mu byl dán zbrojní lístek, což mu tamější policie odepřela, poněvadž byl znám jako nebezpečný anarchista. Tím nepochopitelnější je, že nebyl dán pod policejní dohlídku. Poslední pátek byl vrah v Miláně u jisté ženštiny, která byla dříve telefonistkou a v květnu r. 1898 za milánské vzpoury byla propuštěna. Na to přesídlil se Bressi k paní Rossiové. Chodil ve velmi elegantním obleku, nosil zlaté hodinky s řetízkem, prsteny s brilanty a přiveal s sebou objemný kufr, v němž měl uloženy pěkné obleky a jiné toaletní předměty. Vystupoval jistěa sebevědomě a vypravoval, že, přised z Ameriky před měsícem, byl na světové výstavě v Paříži. Soudruh Bressiho zatčen. Z Porto Ferrajo, 1. srpna. (T. k.) Když dnes ráno byl Quintavalli zatčen, hrozilo mu obyva- telstvo v Rio Marino za proklínání lynchováním. Policie ho jen s namaháním dopravila do vězení.

Povstání v Číně. Z Petrohradu, 1. srpna. (T. k.) Admirál Ale- xejev telegrafuje, že ve tjencínských arsenálech nale- zeno bylo množství vojenského materiálu, který však dosud není v evidenci. Mezi kořistí nalézá se 300 děl, jakož i mnoho skvostů nalezených v paláci Li Hung Čanga. Konsul v Kašgaru oznamuje ze dne 20. července, že tamní stav jest následkem nepravdi- divých pověstí o pohybech ruského vojska velmi