Strana 2. Číslo 210.

KATOLICKÉ LISTY.

Dňe 2. srpna 1900.

třebná jemu nejvyšší záloha a on není nucen hned po žních prodati svou sklizeň za každou cenu, zvláště, je-li zadlužen aneb dovésti ji domácím ob- chodníkům přímo do domu na splátku dluhu. V ta- kových případech jest sedlák již úplně ztracen nebo musí dáti své obilí za fatku, a neschází mu než aby přidal k obilí i pytel. Velkostatkář ten se snáze v dnešní době obejde, poněvadž může prodávati své obilí ve velikém na bursách, na velikých trzích aneb uzavírati dodávky velkoprůmyslníkům atd. Ale rolníkům třeba, aby se spojili a postaviti se mohli na své vlastní nohy zří- zením obilních skladišť, aby mohli vystoupiti na ve- likém trhu a pak dle výhodnosti obilních cen své výrobky prodávali i kupovali, své obilí lacino čistili, odpadky šrotovali. Jindy bylo jinak. Bývalí horští mlynáři a pekat vymizeli a na jejich místě objevují se na trzích obil- ních zvláštní tváře, druhdy u nás méně známého ná- roda. A tito překupníci v poslední době zejména po žních, kdy trhy bývají větším množstvím obilím za- plavovány, uzavírají mezi sebou kroužky a kartely. tak že stanou případy, že rolník, neda-li své obilí z fatku, vůbec se ho ani nezbaví. Na jedné straně se říká, že ti sedláci uvykli si již jen pořád naříkati a házeti do veřejnosti fráze, že se jim zle vede a přepínají to tak, že jen stále svou bídu do světa hlásají. K tomu dovolím si pozname- nati, aby ti pánové, kteří nevěří ještě dnes v bídu stavu selského v tomto království, přesvědčiti se šli do knih pozemkových a přesvědčí se, jak daleko po- kročila zadluženost tohoto stavu a jak rok od roku stoupá! Aneb zajděte sobě do krajin chudých na Česko-moravskou vysočinu, nebo do Pošumaví, kde jsou rolníci majiteli jen chalup.

A v takovéto smutné době každý rolník musí považovati za svou povinnost uvažovati o tom, čím by stavu svému prospěl a jakými prostředky by zá- hubu naň se valíci zadržel. Z tohoto důvodu pova- žujeme otázku zřizování obilních skladišť v království českém a i v tomto okresu, kde máme již několik komunikačních prostředků jak na vodě, tak na zemi, nalézáme se poblíž hlavního města za velmi důleži- tou. A byť bychom byli i přesvědčeni, že touto otázkou stavu selskému z nynější bídy úplně nepo- můžeme, tož máme přece silné přesvědčení, že aspoň valně stavu tomu prospěje. Selský stav musí býti zachován! Těmito slovy vyzněla řeč jednoho z učenců rokujících roku 1894 na sjezdu sociálních politiků ve Vídni. Ano sedlák musí býti zachován! Jestliže mohou vlády vídeňské plnými hrstmi rozhazovati peníze poplatnictva na vo- jáky, pak jest povinností této vlády, aby stavu rolni- ckému, jenž nalézá se již na pokraji záhuby, pomocí přispěla. Slavným sněmem království českého přijat byl návrh kom'se zemědělské na podporu rolnictvu; ač- koliv nachází se země ve veliké finanční tísni, uka- zuje skutkem, že chce chrániti zájmy zemědělcůa proto, pánové, na nás jest, abychom přiložili ruku

škrt, spojení obrazů, neb proměna při otevřené scéně tok děje urychlila. Prvé představení trpělo poněkud délkou, která vážně zájem a pozornost posluchačů ohrožuje. Že správa divadelní ve svých oznámeních byla mluvnější, než jindy se dálo, a aspoň krátce o Drach- mannovi jako autoru několik slov promluvila, přijali jsme s povděkem. Již dříve několikrát jsme se za to přimlouvali. Budíť se tím zajisté zájem o hru samu, když posluchač aspoň tolik, kolik konversační slov- ník povídá, o autoru a jeho práci z oznámení se do- věděti může. Výpravě a režii věnována opětně všechna možná píle. Množství nád- herných kostumů a dánských krojů národních velice mile poutalo zrak obecenstva, dům vyplňujícího. O palmu úspěchů dělili se hlavně pí. Kvapi- lová a p. Vojan v hlavních úlohách. Pí. K va- pilová velice případně znázornila onen přechod marnivé a vrtošivé princezny do tvrdého života strá- dání a bídy. Roba její, jako dánské nevěsty, byla přímo nádherná. A p. Vojan, v přestrojení cikán- ském, hlavně v 2. a 3. obraze měl opravdu skvostné scény, v nichž jak náleží všechen svůj talent uplatnil. P. Innemann, nově engažovaný člen ensemblu činoherního, rovněž mile se praesentoval. V kukle staré cikánky podal pěkný obrázek svého karrikují- cího umění. Vystupuje v několika přestrojích, vystihl vždy věrně ráz toho, jejž měl představovati. K úspěchu přispěli též znamenitě p. Mošna, jako král a ne- šťastný otec princezny illyrské, sl. Grégrova, Hilbertova, sl. Červená j. h., pí. Hübne- rová a celá řada členů divadelních umělců. K pohádce složil hudbu P. E. Lange- M ül- ler. Tu a tam jsou patrny názvuky písní a tanců dánských. Hlavně sborové zastaveníčko v 3. jednání a předehra k tomuto obrazu mile se zamlouvaly.

Hudbu a zpěv s vervou řídil nový sbormistr, osvěd- čený již talent skladatelský, p. P ic ka. k dílu. A nejedná se tu, pánové, jen o podporu pe- něžní na zřízení obilních skladišť, ale aby tomu no- vému podniku na ochranu rolnictva vydatně bylo po- máháno. My musíme si zříditi obilní skladiště a pak do- volávati se snížení sazeb dopravních na drahách, mu- síme se zasazovati, aby těmto obilním skladištím do- stalo se odbytu obilí vojenskými dodávkami, my se musíme zasazovati o to, aby zemské, státní a jiné ústavy potřebné obilí přijímaly z našich skladišť, aneb když to není možné, aby aspoň přijímaly vý- robky: mouku, chleba od takových podnikatelů, kteří budou obilí potahovati od skladišť obilních. My, velectění, musíme se dále dovolávati toho, aby jako v jiných zemích zařízena byla v království českém lacinější doprava vodní, aby již jedenkráte přikročilo se ku splavnění našich řek a hlavně ku stavbě ka- nálu dunajsko-vltavsko-labského, abychom docílili la- cinou dopravou vodní odbytu pro naše výborné obilí v cizině. A když, velectění, potká se zřizování těchto obil- ních skladišť s ochotou a vytrvalostí se strany našeho rolnictva a poskytnuta bude i ochota této nové insti- tuci i se strany země a státu, pak mám to svaté pře- svědčení, že tím rolnictvu našemu značně bude po- moženo a že tím bude učiněn první krok ku své- pomocnému zachování rolnického stavu, čemuž přeju Zdař Bůh!

Zprávy politické.

V Praze, 1. srpna.

K situaci. Pod dojmem kralovraždy ztichla skoro všecka politika vnitřní. Zdá se, jakoby i nej- prudší politické vášně, jakých schopni jsou toliko Wolfovci, po výstřelech do srdce krále Humberta, na chvíli oněměly. Kde jen známka je lidského citu, tam probuzuje se úžas nad děsnou odvahou k děsnému činu. Zmlkla i politická Sibylla »Nár. Listů« ve Vídni. Diplomati žasnou, zalézají hloub do svého zá- tiší a ucpávají si uši před událostmi, jež údery hro- movými rozléhají se do čtyř světa uhlů. Na chvíli či na chvilku zdálo se, jakoby mezi Vídní a Peští měla propuknouti vojna, avšak i to nebezpečí šťastně minulo. Vídeň jako obyčejně při každé potyčce s Ma- ďary moudře povolila a bude ode dneška své listy adresovati: Budapest a nikoliv Ofen- Pest.

A tak by byla šťastně opět jedna příčina světoděj- ného sporu odklizena. Německo-pokroková strana svůj sjezd též odložila až na příští podzim — do Trutnova. Nikdo teď nemá chuti do politisování. Ke všemu ještě nastaly žně a tu ani rolnictvo nejeví mnoho chuti trmáceti se v prachu a horku na tábory. Zmínky zasluhuje obvinění, jaké pronáší »Neue Freie Presse« proti evropské, tedy i rakouské. policii, že prý za- vraždění krále Humberta nepřekazila. List tento se obává, že by evropské vlády mohly opět přikročiti k obmezení svobody tizku a svobody shromažďovací a proto vytýká policii vůbec, že nekonala a nekoná svou povinnost. Policii bylo prý možno poslední dva atentáty (v Ženevě a Monze) překaziti. Anarchisté pohybovali prý se zcela svobodně v různých městech Rakousko-Uherska, aniž by si jich blíže povšimla. Ba ona prý jim dokonce vystavovala i průvodní listy. A tu prý je těm pánům anarchistům snadno po celém světě špacírovat a životy panovníků obrožovati. V příčině té prý policie italská je — nej- liberálnější. Scházelo by jen ještě, aby páni anarchisti byli opatřeni volnými jízdními lístky po všech dra- hách světa a aby celním úřadům bylo zapovězeno zavazadla anarchistů prohlížeti.

Protestantská vyzývavost. Pastor M. Bren- ner z Berlína poslal představenstvu obce Českého Červeného Mlýna u Svitav vyrozumění, že touto kra- jinou bude cestovati 15. srpna a žádá, aby na určitý den veliký sál byl proň najat, plakáty ke schůzi sho- toveny a četné účastenství lidu zaručeno. Výlohy prý zapraví. Tato vyzývavost protestantských pastorů pře- sahuje již všecky meze, neboť již žádají, aby obecní starostové stali se agenty hnutí »Pryč od Říma !« Pronásledování Poláků v Poznaňsku. V bytech polských studentů v provincii poznaňské byla vykonána 4—5krát domovní prohlídka, při níž knihy polské byly zabaveny a všem polským žá- kům určena jako domácí četba německá literatura. Nezdar protipolské akce v Poznaňsku.

Píše se nám: Kdykoli nastávají volby do zemského sněmu poznaňského, vždy rozkvétá obchod se statky, a vždy na škodu strany německé. Před několika měsíci byla volba poslance pro kraj Ravič-Gostyn; tu prodal Němec Trips statek Bartušovice knížeti Čartoryjskému; za to sice koupil jiný statek od Po- láka, ale ten za ztržené peníze hned koupil veliký statek v sousedním kraji z rukou německých. Ne- dávno v kraji hnězdensko-vítkovském při volbě zví- tězili Němci 23 hlasy proti 19 hlasům polským. Po- láci podali protest a volba musila býti zrušena. A hned na to přešly tu tři statky prodejem z rukou německých do polských. A takové věci se v Poznaň- sku stále opakujť na znamení, že nucená germanisace v té zemi jest na hromadě. Poměry jsou silnější než lidské chtění, ano silnějši než zákony. Polákův ná- silím vyhubiti nelze, přirozený přírůstek u nich jest větší než u Němců; Poláci naučili se dobrému ho- spodářství a spořivosti, proto jest marný boj proti nim. Není možno je vyvlastniti, ani zastaviti proud jejich rozšiřování. Aby nebylo Poláků v Poznaňsku, sváděla je vládní politika sice k vystěhování na západ, a hle, polské osady ve Vestfalsku rostou jako houby po dešti a vzdoruji germanisaci i tam. Patrno, že moderní státní rozumování zde jest o 1000 let po- zadu. A co sílí Poláky v boji za národnost? Živá jejich víra katolická.

Proti štváčům. Vláda reusská starší linie zakázala zamýšlené vystupování něm. radikálních poslanců z Rakouska v knížectví, odvolávajíc se na poměr spojenecký Německa a Rakouska. K saskému kulturnímu Iboji. Ve známé aféře zámecké kaple ve Wechselburce podal hrabě Schöabarg petici přímo králi, který ji odstoupil mi- nisterstvu, jež právě odpovědělo, že bude jednati s katolickou konsistoří biskupskou, aby připuštěni byli také nezámečtí katolíci ke službám Božím.

Podle pověsti bude žádáno, aby pouze saští duchovní byli tam ustanoveni, kteří by vedli iduchovní správu též nad okolními katolíky. Je dosti smutno, že tak samozřejmá věc teprve má býti vyřízena. Svědčí to dobře, jak nesnášelivými jsou protestanté vůči katolíkům. Sociálně-demokratický policejní výnos. Ve stávce zednické v Essenu vydal stávkový výbor pořádek stávkový, dle něhož každý dělník na blízku bydlící dvakrát, dále bydlící jednou hlá- siti se má ke kontrole, která se provádí razít- kem stávkového lístku. Kdo nemá této kontroly, nedostane podpory. Při začátku stávky jest povinností každého dělníka ihned odcestovati, což se musí osobně výboru oznámiti, který potvrdí odjezd, dá potřebné informace a doručí fer- man, jak se má chovati. — Stávkující musí se každé schůze účastniti a mají se stávkové komisi přihlásiti na stráž nebo k ji- ným pracem. Když se zdráhá, bude mu od- ňata podpora za jeden den. O práci se možno hlásiti pouze se svolením komi se. Pracující pak dostanou rovněž lístky, jež opráv- ňují (!) ku práci pouze u těch podnikatelů, jak za dobré uzná komise. Je-li poměr pracovní zrušen, opět se to musí oznámiti komisi. Kdo za no- vých podmínek pracuje, má odvésti za každý pracovní den jistý obnos stávkové kase. Mají též agitovati mezi lhostejnými ve pro- spěch stávky a oddalovati prácechtivé.

— Tento policejní úkaz sociálně-demokratický podává nám jasný názor o tom, kterak by vyhlížela »svoboda« v socialistickém státě bu- doucnosti. — Svatopluk Čech napsal »Písně otroka«, které si přivlastňují sociální demokraté, a to právem. Větších otroků různých nepoctivých štváčů nad příslušníky sociálně-demokratické býti ani ne- může. Jsou tak zešněrováni, že se již ani svobodně nemohou hýbati. Co pak této svobodě říká placený orgán židů »Právo Lidu«? Kde jest jeho nauka o lidumilnosti, když nesvědomití štváči vrhají tisíce chu- dých rodin do nezměrné bídy? Papežská encyklika. Sv. Otec Lev XIII. zamýšlí vydati encykliku, v níž bude objasněno po- stavení Vatikánu vůči událostem v Italii. Papež chce tam dokázati, že již od delší doby ničeho ne- zanechal, aby upozorail vlády na hrozící nebezpečí. Důslednost sociálních demokratů v Bel- gli. Že soc. demokraté se točí podle větru nebo pro- spěchu vlastního či strany, viděti právě v Belgii, kde do předsednictva komory byl zvolen socialista zapi- sovatelem, který také prohlásil, že bude plniti povin- nosti s místem spojené vůči králi a dvoru. V »Peuple« pak týž nazývá lhářem a pomluvačem toho, kdo viní socialisty, že chtějí zničiti monarchii. Toto prohlášení jest překvapující a smělé, poněvadž socialisté krále a jeho dvůr zasypávali dosud nejhrubšími urážkami. Týž »Peuple« psal před nedávnem, že nestojí za ná- mahu, aby bylo stavěno obydlí pro prince Alberta, neboť svého času nebude v Belgii králů. Sociální demokracie se tedy v Belgii vybarvila náležitě, nebot chce se sebe svrhnouti nátěr revolucionářský a pro- měniti se v radikální stranu. Hlavním cílem při tomto přebarvení jest touha po panství v Belgii, jehož se chce takto zmocniti.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes se koná památka sv. Alfonsa z Liguori, biskupa, který byl jako syn šlechtice setníka narozen v Neapoli r. 1696, a v domě otcevském zbožně vychován. Zvláště uctíval Pannu Marii. Za svých studií přijímal Tělo Páně každého týdnu. V 17. roce stal se doktorem práva hledaným obhájcem. Následkem přehlédnutí při pro-