Periodikum ALTO Viewer

1

12. prosince 1903

2

Příloha „Národnich Listu

3

k číslu 339.

4

Strana 9.

5 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 11. prosince. (Z úřadníc novin.) Osnova zákona stran stálého s mi- řovacího výboru, přijatá sněmem mark rabství moravského, byla dne 4. t. m. schvá lena panovníkem. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. t. m. přijata demisse zemského hejtmana istrijského dra. Matěje Campitella a novým zemským hejímanem jmenován zemský poslanec istrijský dr. Ludvík Rizzi. V Praze, 11. prosince. (K situ a e v Uhrách.) Telegraf přinesl zprávu, že uher ská liberální strana doplnila opět své předsed nictvo. Jeden z bývalých klubovních místopřed sedů, dr. Albert Berzeviczy, stal se členem Tiszova kabinetu a proto musil vystoupitiz předsednictva strany; druhý, Arpád Szentivanyi. člen bývalé národní strany, vystoupil před ne dávnem spolu s hr. Apponyem z klubu a tím ovšem i z předsednictva. Ale přes to, že nový Tiszův kabinet se ustavil již dne 4. listopadu secesse Apponyoveů se stala skutkem dne 25. listopadu, strana liberální nedoplňovala svého předsednictva, poněvadž očekávala, že rozkol, vzniklý ve straně odchodem přivrženců Apponyových, jest jen dočasný a že se appo- nyovci v brzku opět vráti do společného klubu, v němž Szentivanyi zaujal opět své staré místo v předsednictvu. Včerejší volba nových klubov- ních místopředsedu Gabr. Daniela a barona Vojniče, jest důkazem, že o návratu apponyoveů do vládního klubu nemůže býti na ten čas ani řeči.

Campitell doktor Rizzi Berzevicza Tiszův Szentivanyi Apponyový Daniel Vojnič Praha Uhry Appony

6 article

Zmar pokusů, jichž účelem bylo přimět hr. Apponye k návratu do společného klubu, znamená na všechem způsob neúspěch vládý Tiszovy. Nátlak na hr. Apponye dál se netolik se strany bývalých jeho spojenců, kteři se ne zúčastnili secesse a mezi nimi na prvém místě Emer. Hodassye, nýbrž i hr. Tiszou osobně. Definitivně o stanovisku apponyovců rozhodnuto ve včerejší schůzi v hotelu »Hun- garia«, v níž hr. Apponyi oznámil za svou osobu, že se do vládního klubu nevrátí, ač nikoho ze svých přívrženců nezdržuje, aby jednal dle svého přesvědčení. Přítomní členové skupiny prohlásili však jednání svého vůdce za správné a usnesli se, že prozatím i oni zůstanou mimo stranu vládní.

Hun Tisza

7 article

V Praze, 11 prosince. (Košut prot ugronovcům.) Hlavní Košutův orgán »Egye- tértěs« vystoupil v ostrém článku proli obstrukci, prováděné nyní hloučkem ugronovců. Vážnou není mu otázka, mohouli ugro ovei obstrukci prováděti ještě nějaký čas, nýbrž chtějí-li ji prováděti. »Dnes se dovídáme — píše » Egve tert.« — že se obstrukce má prováděti jen do Nového roku a pak se má od ni upustiti, po- něvadž skupina Szederkenyova nechce převzli zodpovědnost za to, kdyby byly po Nověm roee náhradní záložníci povoláni do zbraně. Toto stanovisko jest však zhola nepochopifelno. Nebot jestliže obstrukčníci uznávají, že se obstrukel nedá nyní vymoci maďarské velení, ačkoliv jen to jest na tu dobu účelem obstrukce: pak je odpor proti schválení rekrutské předlohy lehko myslností. Následkem obstrukce může býti jen povolání náhradných záložníků, neboť nařízení ministerstva vojenství v té věci již vydáno. Marně žalují obstrukčníci a jich orgány na krutost to hoto nařízení. Jest sice kruté a nelidské, ale také jest jisto, že bylo přivodéno pouze bezúčelnou a nesmyslnou obstrukcl. Bude li tedy obstrukce trvati dále a záložníci budou povoláni do zbraně země i národ uvalí zodpovědnost za to jedině na hlouček obstrukčníků.«

Košut Košutův Praha Szederkenyov

8 article

Ze Záhřeba, 9. prosince. (O ppo si c žádá za rozpuštění sněmu.) V kruzích chorvatské opposice zavládá přesvědčení, že sněm v nynějším složení není oprávněn pouštěti se do práce, nýbrž že má býti rozpuštěn a mají se vypsali nové volby. Nynější sněmovní většina tak zvaná národní strana, jest následkem dva cetilelé vlády hr. Khuena- Hédervára mravně zka- žená a nemá schopností, aby mohla rozhodovat o národních zájmech a úspěšně jich hájiti Změna v chorvatské vládě byla by jinak bez významna, neboť strana, klerá byla s to zrušiti porotní soudy, neposkytuje nijaké záruky, že bude prováděti energickou politiku proti Mada- rům. Opposice může nabyli důvěry v novou vládu teprve tehdy, až bude odstranéno staré strannické hospodářství nynější sněmovní vět- Z Pešti, 9. prosince. (Žaloba na Ugrona. Vrchní státní zastupitelství v Marošském Vašar helu zavedlo proti posl. Gabr. Ugronovi soudní řízení pro podvodný úpadek. Immunitní výbo sněmovní zabýval se již touto věcí a učini návrh, aby sněmovna Ugrona vydala soudu. Běží o jakousi směnku na 200.000 K, kterou akceptovala Ugronova manželka. šiny.

Ugronův Záhřeb Mada Pešť

9 article

O betonu a železe v moderní stavbě. (Přednáška inž. Karla Herzána, doc. brněnsk techniky.) Veliké účastenství pražského světa technickéh na včerejší schůzi Spolku architektů a in ženýrů platilo přítomnosti milého hosta, docenta brněnské techníky, pana inž. Karla Herzána, jena uvolil se k přednášce: »O belonu a železe v mo- derní stavbě«. Pochopitelno, že obsah přednášky přilákal zejmena naše architekty a stavitele, ktel užívají kombinaci železa a betonu při nejrůznějších stavbách moderního rázu. Dříve než ujal se pan přednášející svého úkolu, učinil předseda spolku, cís. rada inž. R. Jahn některá sdělení presidrální, zejmena však projev pozornosti, jenž platil vá enému a oblíbenému členu spolku architektů a inženýrů slavebnímu radovi panu Janu Rybářovi. Týž do- vršuje zejtikem sedmdesátý rok svého činuplného života. Za tím účelem sdělil předseda, že Spolek architektů a inženýrů pokládá za svou milou pozor- nost, blahopřáti panu stavebnímu radovi u příleži tosti tas vzácné a spolu vysloviti přaní, aby ještě dlouho setrval v rodinném takořka kruhu spolku. Pro- jev tento provázen byl bouřlivým soublasem a po tleskem. Slavební rada p. Jan Rybář jest osobností v technickém světě českém známou a váženou. Jeho vzácné vědomosti odborné v železnictví jsou pověst- nými. Ačkoliv věkem jest pan stav. rada Rybái jedním z nejstarších ve spolku, jest členem teprve po čtyři léta. Okolnost tato vysvětluje se tím, že až do svého pensionování dlel za povoláním svým v Vídni. Ale tu dlužno se zmíniti, že ač větší část svého života prodlel mimo Čechy, přece zůstal vždy upřímným synem své vlasti. Ve Vídni byl členem většiny českých spolků, zde v Praze jest předsedou

Ing Herzán docent R Jahn Rybář Vídeň Čechy Praha spolek architekt

10 article

II. skupiny Spolku architektů a inženýrů a funkci onářem Matice technické. Zajímavo, že jeho syn Otakar jest poslancem na sněmu istrijském Po tomto sdělení ujal se slova inženýr pan Herzán, jehož zajímavá přednáška provázena byla obrazy po mocí skioptikonu. Stručný obsah její jest asi tento- Vhodnost kombinace betonu a železa k provádění nejrůznějších staveb jest nyní již zůplna prokázána provedenými stavbami. Z četných systémů nejlépe a nejvíce uplatnil se způsob francouzského inženýra Fr. Hennebiqua. V r. 1902 provedeno jeho způsobem více než 1500 nejrůznějších staveb v celkovém staveb ním nákladu, převyšujícím sumu 25 mill. fr. Výhodu staveb z betonu a železa lze shrnouti v následující Velká stabilnost při poměrně malých kubaturách be- tonu, trvanlivost, elastičnost, úplná nespalitelnost n ohnivzdornost, krátká stavební doba, malý stavebn náklad. Moderního tohoto způsobu použito ke stav- bám celých budov továren, základů v případech zvlá- ště obtížných, nábřežních zdí, mostů. Z mostních staveb budiž uvedeno: Most přes Bialku v Bialici (roz- pnuti 26 metrů), ve Wildegu ve Švýcarsku (37 metrů), přes Saalu ve Walsburku (29 metrů), přes Ybsu ve Weidenhofenu (44 metrů), plovárenský most ve Štýru (42 metrů), most v Brunšvicku (56 metrů), most císaře Františka Josefa v Lublani (33 metiů) atd. Že beton chrání železnou armaturu před účinky vzduchu a vihka (před oxydaci) jest dnes zkouškami předsevzatými n stavbách již provedsných najisto postaveno. Ochran záleží asi v chemickém působení cementu na železo tím utvoří se kol železné armatury vlastní ochrana.

Otakar Herzán Hennebiqua Bialek Bialik František Josef Francie Most Švýcarsko Brunšvicko Lublaň spolek architekt

11 article

Beton chrání železo také před účinkem tepla, žáru Zkoušky žárové provedeny velmi četně v Berlíně. v Hamburku, ve Vídni, v Paříži atd. Konstrukc z betonu a železa nebyly porušeny ve své stabilité ani žárem 1200° C. trvajícím po dobu 2—3 hodiny. Požáry vzniklé v továrnách s konstrukcemi témi, tomu rovněž nasvědčují. Ostatně použito betonu a železa i ke stavbě továrních komínů (v Amsterodamu, výška 17.75 metru, v továrně na borax v Bayonne, výška 45 metrů, v Plymouthu, výška 67 metrů), ano i obnivzdorné isolaci vápených peci (v Surech). Ze staveb systému Hennebiqna budiž uvedeno Most přes řeku Vienne v Chatefbrandtu. Most pro- veden v šířce jízdní dráhy 8 metrů o třech oblou cích, z nichž střední vykazuje rozpnutí 50 m., ob krajní 40 m. Stavba provedena zúplna z betonu železa. Oblouky odlehčeny tím, že jízdní dráha pro- vedena trámovou konstrukcí, spo fvající pilíři n klenbách. Vlastní váha, redukována tím na minimum činí pro oblouk střední toliko 1250 kg 1 m'. pr oblouky krajní pak jen 1100 kg 1 m3. Tím reduko vána šířka pilířů velmi značně: pilíře střední jsou toliko 2.50 m. široké, to jest jen 1/2e rozpnutí.

Berlín Hamburk Vídeň Paříž Amsterodam Bayonne Plymouth Most Vienne Chatefbrandt Hennebiqn kg

12 article

Slavba provedena zůpina ve 4 měsících a vy žadovala nákladu 175 tisic franků proti železné kon- strukci, která rozpočtena na 200 tisíc franků: jev se tu úspora více než 30 %. Letos provedeno několik staveb tohoto systéme i u nás; z těch uvádíme: Most silniční přes Olave v Katovicích u Strakonic jest mostem trámovým stavební náklad 25 tisíc korun; úspora proti kon- strukci železně 30%; most silniční u Uuhuště, zmen šení nákladu stavebního proti konstrukci žele ně cirka 15%. Reservoir městského vodovodu v Prerově na obsah vody 1000 m2. Výška vody 40° m., stěny dno i strop provedeny z bětonu a zeleza. Úspora 25% proti koustrukci z cihel a betonu dusaného. Analogické konstrukce provedeny vodní nádržky: v Waelhemu v Begii (obsah 3000 m*), v Seraingu (800 m*) atd. S reservoirem současně proveden nový betonový most přes řeku Bečvu o třech ob oucích, o němi byla v tomto listu podána podrobnější zpráva p spolkové říjnově exkursi do Přerova. Kombinací b tonu a železa získán nový pro středek, nový stavební způsob, který ve mnobých případech, správně jsa applikován, vyniká nad ji é způsoby stavební a dochazí proto vždy více a více ocenění a to vším právem.

Most Katovice Strakonice Seraing Bečva Přerov m 2

13 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Zvýšení vedtejších poplatků železničních. Naše dráhy uchystaly obecenstvu malou mikulášskou nadilku Dnem 1. prosince 1903 vstoupil v platnost V. dodatek ke všeobecnému tarfu, díl I., oddělení B (všeobecná ustanovení pro dopravu mrtvol, živých zviřat a zboží), za- vádějící na pohled zeela nevinný předpis vrcholicí v tom, že obnos dopravného vždy má býti zaokrouhlen na 10 halérů, obnosy vedlej šlch poplatků na 5 nebo 10 haléřů Účel před- pisu toho byl jistě zeela nevinný, zjednodušen účetnictví, tak aby účtárny i pokladny nádražní pracovaly s haléři jen v okrouhlých sumách. Předpis ten má však též své čertovo kopýtko, ovšem že ne na škodu dráh, nýbrž v jich pro- spěch a na škodu obecenstva. Kdežto při dopravném našly dráhy střední cestu, stanovíce, že obnosy od 5 baléřů a výše mají se zaokrouhliti na 10 haléřů, obnosy pod 5 haléřů však se nepočitají, čímž nastává při- rozené vyrovnání, při počilání a zaokrouhlování vedlejších poplatků zavedena již zásada za okrouhlovati jen ve prospěch dráh: vedlejši poplatky zaokrouhlují se vždy od 5 do 5 ha lérů, t. j. nahoru. Příklad ukáže jasněji rozdíl; při zásilce 300 kg počítáno na pravidelných vedlejších poplatcích ve stanici zasilací: před 1/1a 1903 po 1/1s 1903 poplatek za podaeí listek 8 h 10 h » » složení s povozu 6 h 10 h „ » převážení 12h 15 h

oddělený B ha kg

14 article

to jest zvýšení v neprospěch zasílatele 9 haléřů při obnosu 25 haléřů! Chceme-li seznati při bližně výdělek dráh z této nevinně novinky vezměme na příklad zvýšení poplatku za podaci listek, obnášející 2 haléře. Připomínáme, že po- platek tento přichází při 97—98% všech k do- pravě podaných zásilek. Dráha, mající 300 stanic, v nichž denně podává se průměrně 30 zášilek, ziská zvýšením tím za rok: 300303652 okrouhlou sumičku 65.700 korun. K tomu při- stoupí výtěžek ze zvýšení ostatních poplatků sta nice zasílací, dále poplatků stanice dodací, který byť i jednotlivě nedosahoval výše poplatku za podací lístek, přece dohromady bude tvořiti jistě též slušnou sumu. A to vše, aniž by dráze při bylo práce nebo zodpovědnosti — ba právě na opak, dráha ulehčila, zjednodušila si práci, útraty však nechá si platiti obecenstvem.

15 article

Pravda, zvýšení samo je o sobě nepatrne a jen násobením dosahuje jakési výše, ale př nynější obchodní miserii musí obchodník počítat s každým haléřem a při větších firmách, roze- sílajících značnějším počtem kusové zboži, zna- mená přece jen zvýšení denní režie o 2—3 koruny — a to zcela neodůvodněně, pouhým nijak neospravedlněným diktátem dráhy. Nespravedlnost tohoto zvýšení jeví se tím citelněji, ježto častokráte již bylo žalováno na bezdůvodnost některých poplatků. Tak po léta jíž veden boj s dráhami o poplatek za složen s povozu, i samým ministerstvem železnic úsi- lovně, ale bezvýsledně podporovaný. Poplatek ten vybírají dráhy při každé zásilce kusového zboží, ať již ji její dělníci složili nebo ne — ve skutečnosti pak skládají si zasilatelé zbož své s povozů na rampu skladišť jistě v 509 případů sami, už proto, že by jinak pro nedo statek železničního personálu musili na složen dlouho čekati, — a dráha vybere od nieh i v těchto případech poplatek za složení s vozů Týž poměr je i při počítání poplatku za nalo žení na povoz ve stanici dodací. A což teprve možno říci o poplatku za vy stavení podacího lístku! Jakou práci koná tu

16 article

dráha, za jaký výkon vybírá poplatek 8 haléřů. od 1. t. m. 10 haléřů? Obchodnictvo vůbec, jmenovitě obchodnictvo české, mělo již tolik ne- snázl a nepříjemnosti s těmito lístky, že je na čase, právě při této příležitosti, kdy poplatek za jich vyhotovení se zvyšuje o 20%, veřejně poukázati na panující nešvary, a dáti žalobám průchod. Podaci lístky železniční vyhotovují se na hanebném, většinou málo klíženém papíru, tlouštky a pevnosti kopírovacího papíru hedváb ného. Těch několik málo dat, která jsou v nich vystavovatelem zanešena, psáno jest hanebným rukopisem, nezřídka úplně nečitelně. Většinou obsahují jen ta nejvýznačnější data, při udání obsahu obyčejně souborné pojmenování místo detailního uvedení obsahu nákladního listu. Ato má býti potvrzení o příjmu zboží, mnohdy veliké ceny, to má býti listina, s jejímž držením je spojeno disposiční právo se zbožím, jejíž pře- dáním obehodník proti obdržení valuty předává zboží samo. Piše-li zasílatel, jak předepsáno svojí disposici na tento podací lístek, dostane se každým druhým tahem péra naskrz a po dvo- jím vzeti do ruky, má z něho papírový cár. Tá- žete se, proč dráhy neodstraní tyto nedostatky?

17 article

Důvod je prostý. Dráha vyhotovuje podací lístky zároveň se svými účetními papíry protiskem po- moci indigového papíru — proto musí byt papir co možno tenký, aby umožnil čtyři otisky najednou. Pisemné zanášky dějí se tvrdou tužkou na zinkové podložce, čímž sebe lepší písař, ob- zvláště když nesmí s časem plýtvati, zkazís v krátké době ruku. Ve velkých stanicích pro- vádí se obyčejně vyhotovování účetních papírů a podacích lístků akordem, čím více protisk akordant vyhotoví, tím větší jeho denní výdělel — za to však přirozeně horší se jakost práce obráceném poměru. Jak velice dráha sama cen tu práci, vídíme z toho, že akordaní dostane za vyhotovení jednoho protisku (prvé tři listy účetní papíry pro dráhu, čtvrtý list podací lístek pro zasílatele) 2—2 1/2 haléře! Má tedy dráha, která za podací listek samotný obdrži od zasílatele 10 hal., nejen čistý výdělek 71/2 hal. za zásilku nýbrž i zaplacenu práci za vyhotovení svých účetních papírů, které by musila vystaviti a za- platiti i v tom připadě, kdy zasílatel žádnéh lístku podacího nežádá.

18 article

Nejhůře ovšem, jako vždy, pochodi při tom češti zasílatelé. Poněvadž podací listek vystavuje se zároveň s účetními papíry, úřadní řeč pak je německá, přirozeno, že vystaví se protiskem i podaei lístek německy. Jen četné stížnosti če ských obchodních kruhů vymohly jakous takous nápravu, tak že obsah zásilky bývá zanášen do podacího listku též česky — to však jest vše a kdyby nebylo opětovných stížností, zmizela by i tato vymoženost. Přirozeně — neboť vystavo- vatel podacího lístku jest placen od kusu, bez ohledu na to, zda jde o lístek německý nebo ně- mecko-český, a každé slovo, které musí na- psati více, přidělává mu práci a zkracuje jeho vydělek. A to vše necháme si líbiti. V něme- ckých místech bouři se zasílatelé, když obdrží čistě německy vystavený lístek podací na dvoj- jazyčném tiskopisu a dráhy ochotně vyhoví — v českých místech však jiných než dvojjazyčných tiskopisů (s němčinou napřed) vůbec není a i ta psaná čeština obmezí se na dvě, tři slova, kdežto stanice dodací, cesta dopravní atd., vše psáno jen německy. Což neni možno od dráh vymoci, by za tak vysoký poplatek vydávaly potvrzení nejen na slušném, pevném papíře, ale i čitelně a pro české strany českým jazykem? Což stát který za každou zásilku krom kolku na náklad ním listě vybírá ještě další poplatek za podán 10 hal., nemá tu žádných povinností vůči za- silatelům vůbec a českým zvlášt?

19 article

Právě v tomto poplatku za vystavení poda cího lístku, o jehož neoprávněné výši jsme se šíře rozhovořili, shledáváme nejlepší zbraň obe censtva proti nastalému zvýšení železničních poplatků — a také prostředek, jak by nerov nosti zvýšením tím, ve prospěch dráh povstalé daly se spravedlivým a vůči dráhám jistě ku lantním způsobem zmírniti. Kdyby poplatek tento místo zvýšení na 10 hal. byl snížen na 5 hal., byla by dráha ještě bohatě zaplacena z svoji práci, měla by i nadále svoji účetnickou práci zadarmo a snížení to vyrovnalo by aspot příbližně průměrné zvýšení na ostatních po- platcích. Nechť kruhy, jichž se to týče, o tom uvažují a nezapomenou při tom též na naše spravedlivé české požadavky.

20 article

Z pražského trhu obilního. Na veškerých obilních trzích domácích i zahraničních zahostilo se smýšlení klidné a vyčkávavé. Návštěva dnešní bursy byla slahá, obraty jen minimální a pro pšenici koupěcht- vost dobrá. Ceny se udržely na úterní výši. Z Prahy znamenala K 8.00—8.50. Smýšlení pro žito bylo spíae chabé. Značně silnější nabídka nepde snadno na od- byt. Záznam K 7.00—7.30 je sice nezměněn, al koupěchtiví mohli snadno levněji pochoditi. Poptávka po ječmenu jest neustále čilá, nabídka naproti tomu však omezená. Vyjímaje druhy vybírané, pro něž jest následkem váznoucího vývozu zájem slabší, byly všechny ostatní jakosti dobře upevněny. Z Prahy byi placen K 7—8. Nabídka ovsa není příliš naléhavá. ale přes to zůstaly ceny nezměněny. Z Prahy placen byl K 5.95—6.30. V souhlasu s chaným smýšlenim v Pešti také u nás kukuřice o 5 h zlaciněla a zna- menala z Vídně K 5.30—5.35, La Plata z Prahy k 6.10. S ostatními druhy byl obchod slabý při cenách nezměněných Obchodní smlouva s Italií. V jednáních o ob- chodní smlouvě rakousko-italské se pokračuje. Obtíže týkají se — jak pochopitelno a dáno stavem věcí — zvláště otázky cla na víno. Jak se z Ilalie oznamuje jsou tamní vládní kruhy přesvědčeny o tom, že ve Vídni panuje té doby smýšlení Italii nepřátelské, které se staví proti ústupkům Italie. Dle informací, daných z okolí hr. Nigry, býv. vyslance ve Vídni, využivá se v tom směru některých výstřelků irredentních listu- které vystoupily následkem události inšpruckých proli Italii. Předpoklad tohoto předpojeli, o jehož posíleni se p. dr. Körber lak účinně přičinil, stěžuje tedy celé jednání. Vnitřní politika pana dra. Körbra začíná pů- sobiti neblaze na všechny strany i za hranicemi.

Italia doktor Körber Praha Pešť Vídeň Italia K 7 Le Plata

21 article

Světový kartel petrolejářský? Jednání o karte tento do jisté míry zmlklo, 1 berlinští interessenti, kte stáli tak dlouho v popředí chovají se reservovaněj Nyní v dané chvíli vyjednává již jen berlínská dis- kontní s uherskou úvěrní bankou a zdá se, že vý- slednost porad není vyloučena. Za to jest smýšlen oproti trustu americkému velmi zdrželivo. V Berlíně mešká sice tou dobou zástupce Standard Oil Com- pany James Macdonald. Panujeť v Německu smýšlen trustu krajně nepřátelské. Macdonald navázal již pře třemi léty styky s diskontní společností v Rumunsku ale odpor rumunské vlády oproti trustu zmařil do hodu. Mezitím usidlil se trust pevně v Rumunsku sám — o jeho tamních cílech ale dosud jasno není A tak zmařena dohoda v Německu i Rumunsku. Po- měry na světovém trhu petrolejářském způsobily však značné stoupání cenové . Baku i Novém Yorku V Baku stoupla cena nafty o 16 kop. na 1 pudu, tran- sitního petroleje pak o 38—39 kop., v No.. York stoupla surovina o 3%, čimž dosažena nejvyšší cen posledních osmi let- Různé zprávy. Na bursách a ve finančních kru- zích má se za to, že berlínská diskontn společnost bude přeměněna v akciovou společ- nost. Dosavad byla banka tato komanditní spoječ- ností. Jak známo, byl vedoucím společníkem v. Hlan- semann, před několika dny zemřelý, kterému se do- stávalo /% veškerého zisku podniku. Roku 1902 do- stoupil tento ziskový podíl 1,598.000 mk. Po jeno úmrtí zvýší se ovšem příjmy ziskové ostatních podíl- níků. Akcionování — tak má se za to — by ovšem hybnost podniku zvýšilo. — Bankovní závo

James Macdonald Macdonald York Berlín Německo Rumunsko Bak Nový York Oil Como

22 article

Speyer a spol. v Bazileji má býti změněn akciovou společnost s kapitálem 15 mill. fr. Akcie pře- vezme Drážďanská banka a dosavadní společníci. — Dunajské překladiště pro rumunský a haličský petrolej zřízené německou bankou nodaleko Heubachu, má pojmouti svými skladišti 100 vag. Skladiště spojeno bude kolejemi s drahou. Ne- daleko má býti zřízena továrna benzinu. Len. Smýšlení trutnovského trhu s lněnou příz jest — jak se sděluje— nezměněno, ač ceny velmi kolísají, protože docházejí z ruských krajů někter nabídky co do cen snížené, z jiných nabídky s vyš- šími cenami. Obraty jsou v normnálních hranicích nevalny. Následkem neurovnaných cen tovarů nejsou ani tkalci ani konsumenti s to, aby přijímali ceny slanovené přadláky. Píše se nám — a připojujemet v této souvislosti — z kruhů odborných: Naše rol- nictvo mělo by věnovati více pozornosti pěstování Inu. V posledních 4 letech je nedostatek lnu velic citelným. Úbytek nastal jednak následkem slabší sklizně lnu v Rusku, jednak následkem veliké spo- třeby jeho ruskými přádelnami, jichž bylo v několik létech několik a velmi rozsáhlých postaveno, a ná- sledkem toho vývoz ruského lnu do Rakouska as o polovici klesnul. Naše domácí produkce lnu vzrůstá sice v posledních lelech stále, neboť příznivější ceny jsou vzpruhou k fomu, nestačí ale k uhrazení domá- cích přádelen i kdyby se zněkolikanásobila. Vývoz lněného zboží, jak příze tak i tkaného do ciziny, ne- ustále roste a kdyby bylo s dostatek materiálu za přiměřené ceny, bylo by lze při krisi bavlnářské domácí spotřebu zvednouti. Při pěstění lnu sklidí se ještě semeno, které je i dobrým krmivem a nalézá od- bytu v olejnách. Rolnictvo by pěstěním lnu našlo čá- stečnou náhradu za řepu, klerá se beztoho stává ne- výnosnou.

Len Speyer Ina Rusko Rakousko

23 article

Hosnodářský spolek okolí zásmuckého pořáda 6. prosince řepařskou schůzi za obrovské účasti vů- kolních pěstitelů a usnešeno jednohlasně po řečech pp. Balátě z Chotusic a pp. Fr. Mašína z Lošan, by z každé obce zvoleni byli dva důvěrníci nejdéle do 15. tm., již by byli ochotni všech schůzi se zúčast- niti, které budou o dohodě s cukrovatem konány, Vý- bor spolku vyzývá veškery obce, by do 15. t. m oznámily výsledek a jména zmíněných delegátů, by vše v čas vyřízeno býti mohlo. Trhy poněžni V Praze, 11. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Lae) Při čilejším obchodě jednána na dnešní burse zlalá rak. renta za K 120.85, rak. inv. renta za K 93. 20 dále placeny 4% zástavní listy české hyp. banky z K 100 85. 31n% zástavní listy té e banky a K 94. 50 kom dužní úpisy moravské zemědělské banky za 100 55 a bankovní dlužní úpisy ústřední banky něm. spořitelen za K 99 90. Dále podáváno za akcie: Živ nestenské banky K 253 —. České banky »Union« 246 . České společnosti pro průmysl cukerní 158.50. strojírny Daňkovy K 375—, strojírny Rosto novy K 300 — peněz, Jiné papíry znamenány nebyly- Ofeciální záznamy zněji

František Mašín Daňkův Chotusice Lošany Praha Lae e banka moravský zemědělský banka Český banka K 100

24 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » „ Č. Budějovic 1893 „ Plzně r. IHise „ Teplice. r. 18 „ Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » kom dl. úp. „ . , . mel. úpis „ » » » želez úpis veská prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy by- poteční listy důchodkové Buštěhradská dráha . dto. „ 1872 Místní dráha Německý Brod Humpolec. Česka montanní Em. 1896. Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko teplická dráha Česká severní dráha Buštěhradská draha . (lit. A ) (lit B.) Duchcovsko-podmokelská draha Pražska spol. paroplav. po Vitavě a Lab Akc. tov. na um. hnojiva v Kolině Podolská cementárna Česka spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř Daněk a spol. Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dr. Ruston) První českomorav. tov. na stroje I. čes. akc. spol. továrna na orient. cukrovinky a čokoládu . Z Vídně, 11. prosince. (Závěrečné ú ř adn kursy.) 349 50 100 90 roln. úvěr. banka Únorová renta. 581.— 1080 Ivovskočernovická květnová ». 684.75 100 60 spol. st. dr. rak uh červenc. 100 90

IHis Daněk Ruston Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Laba Vídeň úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko Český akciový . pivo

25 article

říjnová , jižní dráha štyrsko hr.-kötl. 120. 75 rakouská » zlatá 5550.— 100 g » kor severní dráha. 429.— 119 — rak. severozáp dr- uherská » zlatá 407 5 99 15 . kor. pardubická dráha 421 — rak. invest. renta 93. 15 polabská dráha 376.— uher. » » 91 45 česká sev. dráha 4% zást. listy Hyp buštěhradskáA 1035 — banky král. č. 3120 zást. 1. Hyp pražsko duchcov banky král č. duchcov.- podmok 4% kom. dluhop ústecko tepl. dr. 896. — Zem banky kr.č. dunaj. paroplaveb 773 — 4% žel. dl. úpisy rakouský Lloyd 357. — Zem. banky kr.č. turecká tabák rež 426— statní losy 185í rak. zbrojovka „ 186 Rudolfova hut po 500 zl. 156 25 alpská montan. sp 409 75 po 100 zl. 185 50 rým.-muráň. spol 345.— statní losy 186 262 — Poldina hut losy úvěrního úst. 473 — 1890— praž. želez. sp

Lloyd 357 Rudolfův Poldin

26 article

vídeň. 1. komun. tisské losy . . . turecké losy 139 75 zapadočeská uhl. rak.uh. banka 1616 severočeská ubl. rak. úvěrní ústav 690 — mostecká uhl. sp. 700.— 285 5 vídeň. stavební sp. 163.— b. anglo rakouská vídeňská unionka 543 50 Schodnica . . . 845 — 444.— b. pro země rak. peštska vagonka. — uh. úvěrni banka 775 — devisa německa . 117 25 519 — bank. jednota . pařížská . 95.12 956 — r. úst. pro úuv. poz- » curyšská . 95 0 „ loudýnská 239 6 česká b. Union. 246 — Česká průmyslová dvacelifrank . . 19.0 banka 408.— marka papírová . 117.20 Živnost. banka . 252 75 rubl 253.—

banka 408

27 article

Eskontní sazby 3 1/2—4 procenta- Smýšlení trvale povné, trh s papíry místními čilý. Ke konci báňské hodnoty vyšší Dodatečná bursa: Kreditky 690.75, alpinky 412.—, rýmavsko- muráňské 507. — k. Z Vídně, 11. prosince. (Tifgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Na dnešní burse bylo smýšlení rozhodně příznivé. Na trhu s kulisními hodnotami zavládala velká zdrželivost, na trhu s papíry míst- ními byl obchod opětně velice čilý, při čemž některé hodnoty značně zdražily. Zájem projevován zvlaště pro železářské. Počínajíc silným zdražením rýmav- ských, jež bylo odůvodňováno pověsími o objednávce kolejí uherskou vládou, nastala větší poptávka skoro po všech hodnotách železářských. Alpinky, pražské železářské, české báňské a huť Poldina dosáhly znač- ného zisku, což odůvodňováno nastávajícím zadáním staveb mostů státních. Čilá poptavka za dražších kursů byla též po zbrojovkách, hürtenberských, ně- kterých strojirnách a haličsko karpalských. Länder- banka a Adria rovněž se podstatně zlepšily. Hlavní kulisní papíry poškozeny mírnými prodejí, později však, když došly pařížské zprávy o příznivém obratu ve východní Asli, také v tomto oboru proniklo smý- šlení pevné, takže naposledy byla nálada pevná. Na Irhu ukládaeím opětně čila poptávka, devisy a valuty nezměněny, na eskomptním nesnadnější. 37/ % proc. x. Z Vídně, 11. prosince. (Telfgrm »Nár. Lao.e) (Večerní bursa.) Kreditky 691 25 (po —.—) uberské kreditky 778.—, anglobanka 286.—, bankovní jednota 520 50, unionka 544 50, tänderbanka 441 . 50. státní dráha 685.75, jižní dráha 90.25, polabská dr. 424 25. severozápadní dráha 431.—, turecké tabákové 357 50, rýmavsko muráňské 508 —, alpinky 412. 50. květnová renta 100.80, uherská korunová 99. 15. turecké Josy 139 50, marky za hotové 117 21, na ultimo 117.25.

Poldin Adrie Lao Vídeň Jos Länderbanka

28 article

Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 193. 72 1n2. 198 95. Arosterodam na delší lhůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussel na delší ih. —.—, —.—. Německo šek krátké lh. za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo na delší ihůty 117 20, 117.50. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239 571/s, 239.80, Londýn na delší lh. —.—, Nový York za 100 doll. —. — —, Itahie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.371s, 95 471/2, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad ruska města šek a kr. ih. za 100 rublů —.— —.—, Petrohtad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. 95 121/2, 95.221/2, Paříž delší ih.

Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Paříž Petrohrad Ruska město šek 571 / s

29 article

Cnrych a Basilej šek a kratké lhůty 95.021/2. 95 121/2, delší lhůty —.—, —.—, Švýcary sek a kr. ih. 95 021/2. 95 21 1/z, na delší thůty —. — Berlinská buraa, 11. prosince (Zvl. telel. zpráva »Národních Listů«.) Na počátku byla bursa většinou poněsud slabší, ale záhy opět pevnější, zvláště ko- manditní, jež dosáhly kursu 200, dále akcie dráhy transvaalské na očekávání, že Anglie od nesplnitel- ných podmínek při výkupu upusti. Plavební akci byly opět pevné na odhady divídendy. Také Schalke a Caro H genscheidt lepší. Později byl dobrý zajem pro akcie uhelně, zvláště gelsenkirchenské, poněvadl se opětně proslýchalo o přistoupení cechů Hanielo vých k syndikátu uhelnému. Kuxy sdružení ham- burského a Františky podražily na pověsti o fusi asi o 1000 marek. Soukromý diskont 31/s proc. Prvni ciíry znamenaji začateční, druné konečné kursy: Rakouské kreditky 217.75. 217.62 Diskonto 99 —. 200 12. Německá banka 2 5..37. 225.37, O- chodní společnost 166.10, 166 —. Drážďanska banaa 161 10 161 12, Spanělské exterieury —.— —.— Bocnumské ocel. 190.10, 191.—. Lauřina hnť 240.—. 241.—, Dortmund. Union lit. C 84.57, 85.75, Har- penská uhl. spol. 205.30, 205.88, Gelsenkirchenssá uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 215.10, 215.5 Chnsolidace 446 40 448 —, Severonšmecký Lloy 106 70. 106.62, Packet 111.25, 111 12. Kanada —.— —, Transvaaí —.—, —.—, turecké losy 141 40, 141 50. Z kasovních papírů: Concordia 346 —, Esch- weliské 258 75, Gersweidské 160.—, Hochdahi 157 — Katovické 215 60. Wilhelm 240.—, Phönix 150. — Rh. Stahl 176 —, Schalker Gr. 464 —, Westfala 147 —, Orenstein 16375, Rh Metali 69 50, Hasoen 188 50, Donnersmark 244—, Huldscntuský 113 10.

H genscheidt František Diskonto Lauřin Esch Wilhelm 240 Stahl Basilej Anglie Schalke Dortmund Haro Severonšmecký Lloy Kanada Westfal Orenstein Donnersmark Huldscntuský 166.10 Bocnumský ocel Hibernia 215.10 Schalker Gr . 464 Packet 111.25 111 12 Concordia 346 Phönix 150

30 article

Vulcan 220 25, Bismark 249 —, Caro 99 25, Hoescn 171.25, Gaorg Matie —.—, Königsb. —.—, Nord stera 2 0 3 Z Barlina, 11. prosince. (C.-B.) Kreditky 217 7 státní draha 146 90, jižní dráha 1770, diskonto 200 10 německá banka 225 40, obchodní b. 166 —, dráž danská b. 161.10, darmštadiská banka 148.70, ná rodní banka 149 10, draha Henri —.—, Transvaal —.—, Nanada 119 90, Gotthard. 189 30, Lloyd 106 60 P cket 111 10. — Za hotové: Lauřina huť 241.10 dortmundské 85.20, bochumské 191 40, gelsenki chenské 216 70, Hibernia 215 40, harpenské 205.90. Consolidace 448. —. Smýšlení pevné. Z Borlina, 11. prosince. (0 1 hod. 15 min. odpol. Kreditky z1775, státní dráha 147 —, lombardy 17. 70. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 11. prosince. (Tel. závěrečné kursy. Úvěrní akcie 218 10. akcie společnosti státní dráhy 147 —, lombardy 17.75, papírová renta —.—, stři- brná renta 101.30, zlatá renta 102.20, uherská zlata renta 100.65, uh. korunova renta 99 70, 41% rak. korun. renta 101.50. Smyšlení pevné. Z Frankfartu, 11. prosince. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 217.70, státní draha 147.—, lombardy 17 75. Z Paříže, 11. prosince (Počáteční bursa.) 3proe renta 98.35, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 11 prosince. (Telegraf. zavěrečné kursy. 3proc. umořitelná renta —. —, 3proc. renta 98.00. 3 » roc. renta —.—, italská renta 104..27, rakouský poz mkový úvěrní ústav 1312. —, státní dráha 744 — lombardy —.—, směnky na Londýn 25.191/2, rakou- ská zlatá renta 10275, uherská zlatá renta 102. 90 otomanská banka 604.—, tabáková režie 385 —, tu- recké losy 134.— Smýšlení pevné. penine

Henri Vulcan Bismark Transvaal Gotthard . 189 Hibernia Frankfurt Paříž Londýn Gaorg Matie darmštadiský banka Cara 99 25 Lloyd 106 60 Lauřin huť 241.10

41 article

Pražská plodinová bursa, 11. prosince. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 1903 77—81 kg K 8.—, 8.50, uherská 1903 — kg 0— 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakosť — kg 0 —, 0.—, česká stará 0.—. O — vadné jakosti 7.25, 7.65: žito české 1903 nové 72—76 kg 7.—, 7.30, české 1903 — kg 0— až 0.—; moravské — — až —.—; vadné 0.— až 0 —; jecmen výběr 8.—, 8.10, první jakosti 7 50. 7.60, střední 7 20, 7 30, merkantilní 7.—, 7. 05. ječmen k seti 0.—, 0.—, vadný 0 —, 0.—; oves ry- chlik 1903 6 20, 6.30, prima 1903 6.10. 6.15, merkantilní 590, 6 —, k setí 0.—, 0.—, oves 1903 0 —, 0.— kukuřice uher. 1903 631, 6.35, cizozem. 6 65 6 7 cinguani. 1902 K 7.60 7 8. vikev česká 7 20. 7 25. haličská 7 —, 7 15, uher. K 7.10, 7 20, pohan ka 0.— 0.—, proso 0.—, 0 — Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito pše- ničná mouka č. 0 K 28.—, 29 —, č. 1 27. —, 28.— č. 2 25 50, 26.50, č. 3 23.50, 24 50, č. 4 22.5 1, 23.— č. 5 21 —, 21.50, č. 6 19 —, 19.50, č. 7 17.—, 17. 50. č. 8 14 40. —.—. Žitna mouka č. 1. 21 50, —.—, č. ll. 20 50, —.—, č. III. 17.50. —.—, č. IV. 14.—, 14. 50. Pšeničné otruby jemné 10 20, 1040 hrubé 10 20. 10.40, otruby žitné 10..50, 10 60 krupice 28.—, 29 — prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/UB 39.—, čís. 3/0 39.—, čís. 2 0 39 —, čís. 0 38.—, čís l 36 50, čis. 2 35.—, čís. 3 33.50, čís. 4 32. —, čís. 29 50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21 .—. Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimní sucha 1902 —.—, —.—, zimni suchá 1903 11 50. 11 70. zimní mokrá 1903 —.—, —.—, mak modrý český 24.50, 25 50, modrý ruský —.—, —.—, kmin český —.—, holandský 26. —, 27.—, jetel bílý 60.—, 81. — červený 50—, 62—, růžák —.—, —.—, konopna semena uherská —.—, —.—, haličská 10.25, 11.— lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus) 215.— 220—

kg 32

45 article

Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K 12.—, 14.—, ke krmení —.—, —.—, boby —. — .—, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žlutý 9.50, 10 75, k vaření zelený 11.25, 12 50, ke krmení 0 —, —.—, čočka 1903 12 75, 17.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české K 16.50, 20.50, bosenské 110/120, 80/85 21.50, 26.50 srbské —.—, —.—, višně 41.50, 46—, třesne —.— —.—, hrušky 19.—, 40.—, křížaly 14.—, 15.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito : seno ti- sované K 3.—, 3.40, nelisované 3. —, 8.40, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 1.90, 2. —, ke krmeni 1.50 1.70, ke stlaní 1.50, 1.70, cizí 0.—, 0.— Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 2 30. 2.50, k jidiu cizí ——, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—

Švestka český K kg Viktoria 1.70