Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

12. prosince 1903.

4

Císlo 339.

5 article

Jest přímo nepochopitelno. Proti takové lehko- myslnosti měl by sněm co nejdůrazněji prote- stovati. Jaký jinak div, věřili v kruzích vojen- ských, že sněm sestává z dětí, jimž lze vše namluviti. O naší straně to neplati. O nové houfnici, tehdy zavedené, vyprávěny v rozpočto- vém výboru věci báječné a dnes odborník, generalieutenant Alba, prohla- šuje ji za zcela nepotřebnou. Na sto střel pouze dvě trefují, 30 centů olova stála by tak každá trefa ! (Opětné Slyšte! Slyšte !) Jak velice musí býti vážnos německá takými věcmi před cizinou diskredito- vána! Nad velkým jízdeckým útokem za po- sledních manévrů (Jak známo, koníčekt Viléma II. Pozn. red.) všechen tisk odborný přímo trne, ale na místech rozhodujících toho nedbají. Nad to má býti puška pěchoty z roku 1898 nahražena tak zv. samonabíječnou. Kdyby počala jedna ale armáda, tu počnou pušku no- vou zaváděti všechny. To plyne vše z militari- smu. ,V žádném jiném oboru nepoužívá se nových vynálezův v té míře jako při nástrojích na zabíjení lidí a to za největších materiálních

Vilém II cent

6 article

Vojenská a námořní správa jsou v úplné revoluci, jejíž konce nelze dohlednouti. (Nepo- koj v pravo, souhlas v levo.) Bebel promluvil pak o obchodních smlou- vách. Nevěří, že by se daly uzavříti na zá- kladě nového tarifu celního. O té věci byla trůnní řeč velmi hubená, zmínila se o tom, aby se vůbec něco řeklo. Není naděje, že byse obchodní smlouvy v přijatelné formě uskuteč- nily a kromě toho zlý příklad Německa došel napodobení u jiných států. Také vyjednávání s Ruskem přese všechno růžové ličení valně nepokročilo a dle officiosů ruských na brzké uzavření smlouvy není ani pomyšlení. Čáky jsou tu rovny nule Řečník stěžuje si pak na brutální jednání policie a školních úřadů vůči dělnictvu, zvláště za stávek, vytýká, že tisíce dělníků v Německu hladoví, čemuž by se dalo odpomoci zvláště zkrácením doby pracovní, jež by přimělo zá- vody více dělnictva zaměstnati a končí řeč svou útoky na Rusko, u sociální demokracie německé obvyklými. Německo leží před Ruskem na břiše a ruská policie prý v Německu ho- spodaří jako doma. V Prusku jest prý tisíce policejních úřadníků ruských, jichž politickým cílům německá policie, jsouc nástrojem jejich, slouží. Řečník opakuje starou povídačku o tom. jak bylo do Amuru zahnáno tisíce žen a dět čínských a odsuzuje pak kyšiněvské události. Viní ruskou vládu dále, že věděla předem o chystané kralovraždě v Bělehradě (l) a že pod- něcovala povstání v Číně. Takové věci prý by Německo podporovati nemělo. Ve všech smě- rech — končí Bebel — jsou naše poměry ne- utěšitelné. Massa obyvatelstva žádá však vedle zabezpečení hmotného bytu svého svobodua spravedlnost. Nikoli »Nazpět«, nýbrž »V před« musí zníti heslo. Učinili byste dobře, kdybyste opatření své dle toho zařídili. (Pochvala na la- vicích socialistických.)

Bebel Čáka Nepa Německo Rusko Amur Bělehrad Čína

8 article Prof. Martin Hattala

Prof. Martin Hattala Na včerejšek k půl noci naplnil požehnaná léta svého života kmet, který byl nejen svědkem ale součinitelem vynikajícím vývoje moderní slo- vanské vůbec, ale obzvlášť českoslovanské filo logie po více než šedesáte let. Zemřel Martin Hattala, jehož jméno znamená tolik, jako úhelný kámen slavistiky, jehož práce vynesla celou knihovnu směrodatných děl, učenec stejně sla- vený, jako pronásledovaný, učitel celých generaei filologů, jeden z nejvytrvalejších obhájců ruko- pisných pokladů literatury české v boji, v němž výroky Hattalovy brány v pokřik válečný, jehož ozvéna zazní i u jeho hrobu jako umírněný ohlne z dob bez mála před dvaceti lety uplynulých. Rukopisný boj tvořil poslední fási od jak živa bojovného života filologa Martina Hattaly, práce napsané v onom období a vědecké otázce dne i věků věnované, jsou posledními projevy jeho píle a vědecké hloubky. Životopisec jeho zazna- menávaje r. 1896 úbrn Hattalových polemických prací rukopianých v r. 1884, 1885, 1886 a 1887 napsaných, z nichž nejdůležitější část vyšla také v »Národních Listech« za boje nejprudšího, do dává, že Martin Hattala chystá zvláštní vydání těchto svých praci, s přídatky na 20 archů silné, k tisku již úplně připravené, tak že celá obrana jeho vyjíti měla již r. 1896. Jest tedy nepo- chybno, že poslední slovo zesnulého učence bude promluveno k věci ještě po jeho smrti a že lze očekávati ještě epilog k boji, v němž zůstal kmet, včera posledně dodechnuvší, zápasníkem nepo- třeným vzdor zbraním bez výběru. Má tedy ne- vydaná literární pozůstalost Hattalova nárok na veliké napjetí české odborné veřejnosti.

profesor Hattala Hattalův Martino Hattala

9 article

Tento závěrek spisovatelského života Hatta- lova oživen bude v brzku retrospeklivou a kri- tikou pohrobní publikace Hattalovy, vyjma všechny neočekávané případy Leč působnost učence tak vynikajícího jako zesnulý Hattala má více než jedno těžištěa jednu platnost, jak vysvítne z vylíčení jeho ži- vota tak dlouhého a činnosti plného, že bezpro- středně po jeho smrti lze dotknouti se jen vy nikajících dat jednotlivých odstavců. Zesnulý dožil se vzácného věku 83 let přes to, že zdraví jeho nikdy nebylo nejlepší a že po dvakráte — to již před 40 léty — ocitl se blízek smrti. Narodil se dne 4. listopadu 1821 v Trstěné v Uhrách a byl tak sláb, že počal teprve v 10. roce věku choditi do školy. Studia svá gymnasiální odbyl v Jászberényi, Félegyhaze a Subotici, r. 1841 stal se novicem řádu Pia- ristů v Pešti, ale vstoupil do semináře v Preš- purce, hodlaje jako světský kněz dosíci úřadu učitelského. Poslední dvě třídy gymnasiální stu- doval v Trnavě s takovým úspěchem, že jako jeden z nejlepších chovanců vyslán byl do Paz- manea ve Vídni. V tu dobu spadá jeho národní 1 slovansky filologické probuzení. Ve Vídni to bylo, kdež počal věnovati mateřštině své slo- venské i zřetel vědecký s horlivosti takou, že již ve 3. ročníku bohosloví sepsal latině srov- návací gramatiku jazyka slovenského. Tento první Hattalův spis tištěn teprve po vysvěcenf jeho na kněze (12. prosince 1848) v Báňské Šťávnici. Gramatika tato, srovnávající slovenčinu s » nej bliže přibuzným jazvkem českým«, stala se zá

Hatto Hattalův Hattala Pius Trstěný Uhry Subotica Pešť Preš Trnava Paz Vídeň

10 article

kladem psaní ve slovenštině dosud obvyklého. ač Hattalu dlužno čítati mezi nejpřednější ob- hájce a zastánce literární pospolitosti česko-slo- venské a gramaliku svou napsal s podmínkou dočasného použití ve slovenštině. R. 1850 jme- nován byl učitelem československého jazyka na státním gymnasin v Prešpurce a zanesen byl pracemi tohoto svého úřadu. Z doby té pochází proslulé Hattalovo »Zvukoslovi« (1853), na jehož základě vyzván byl na popud P. J. Šafaříka o ministerstva, aby se odebral na vysoké učení pražské, kdež 8. září 1854 jmenován byl mimo- řádným professorem slovanské filologie jakožto nástupce Fr. L. Čelakovského. Od té doby počíná systematická badatel ská a literární činnost Hattalova, z jejichž plodů dlužno uvésti následující: »Zvukosloví jazyka staro- i novočeského a slovenského (1854)«, »Skladba československého jazyka pro střední školy«, kteréžto spisy vyšly s doplňky pod společným názvem »Srovnávací mluvnice jazyka českého a slovenského« r. 1857. Bylo mu pro spis tento podstoupiti různé půtky, ze- jmena s Frantou Šumavským a K. J. Erbenem.

Hattala Hattalův Zvukosl P J Šafařík L Čelakovský Franta K J Erben Francie

11 article

R. 1861, do kteréž doby zabýval se spisováním různých učebnic pro slovenské školy, byl stižen poprvé chrlením krve, známkou to těžké plicn choroby, jejíž »nebezpečný rozsah« konstatován o dvé léta později, což nebránilo mu, aby do- sáhl věku vzácně vysokého. V květnu r. 1861 byl jmenován řádným professorem university pražské, načež následo vala řada historicko-kritických a srovnávacích monografií i studií, z nichž nejvýznačnější jest »Mnich Chrabr«, příspěvek k objasnění původu písma slovanského (1858), »Slovo o polku Igorevě« (1858). Zatím nastala Hattalovi povin- nost obhájení rukopisu Kralodvorského v prvním napadení jeho pravosti r. 1858. Sporu tehdejšího zúčastnil se těmito spisy. »Libušin soud a Rukopis Kralodvorský a palae- grafického, linguistického a z básnického stano viska obhájen (něm. v »Prag. Morgenpost«) proti anonymovi v Tagesbotu«, »Obrana Libušina soudu se stanoviska filologického« (v Časopisu Musea), »O enklitickém ž a ť jako důkazu přesnosti RZ a RK« a rázné ohražení proti Fejfalikovu spisu.

Chrabr Igoreva Hattala Libušin Fejfalikův Libušin soud Praga

12 article

Odtud vrátil se ke svému zvukoslovnému badání ve slovanské filologii, z kteréhož odvětví uveřejnil studií, úvah, článků množství v ja- zyce českém, bulharském, srbském, latinském i německém. Rok 1870 přinesl na deset let napřed jaksi předzvěsť druhého oddílu boje rukopisného jeho spisem v němčině vydaným »Příspěvky ke kritice Kralodvorského a Zeleno- horského rukopisu« (1871). Z téže doby po- chází zajímavé pojednání jeho »Kritika pokusu k založení všeslovanského písma i jazyka« a pro- slulý Hattalův »Brus jazyka českéhos. Jedno- tlivé polemické serie a úvahy z rukopisného boje let osmdesátých mají tyto názvy: »O ná- rodním smýšlení kralodvorských epiků « (»Osvěta« 1885), »Protivníci Kralodvorského rukopisu do volávají se i zázraků proti němu« (» Národn Listy« 1885), »Jagič urputněji nevraží na Ruko- piš K. než Fejfalík« (»Pokrok« 1886), »Proti nejnovějšímu útoku Jagičovu na R. K.« (něm »Politik« 1886), »Příspěvek k obraně Rukopisu K. zvláště s methodického stanoviska« (» Světo- zor« 1887) . . Roku 1891 odešel Hattala na odpočinek, v němž přes vážné pochroumání nohy i ruky zlomeninou, přes vleklou chorobu mládí, ve vze- zření do nedávna kvetoucím dožil se takřka nejzazších hranic věku lidského. Hattala byl řádným professorem slovanské milologie na universitě pražské, řádným členem Král. společnosti nauk i Akademie císaře Frant. Josefa, dopisujíeím členem carské Akademie v Petrohradě, král. Akademie v Římě, Lit. spol. v Sofli, jihoslov. Akademie v Záhřebě, srbské v Bělehradě, rytířem carského řádu sv. Anny. »Paměť nehynoucl a smutek věčný za velikým učencem českým slovanskýml«

Hattalův Jagič Fejfalík Jagičův Hattala Král František Josef Anna Petrohrad Řím Litva Záhřeb Bělehrad

13 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Z venkovské schůze politické. Bylo si na tomto místě opětně stěžováno, jak u nás mizí zájem o politické záležitosti národa a šíří se lhostejnost, vážné obavy vzbuzující. Neni tomu tak všude. Důkaz podává nám schůze v Kojetíně na Moravě, pořádaná dne 8. t. m., jež byla velice četně navštívená za nejošklivějšího po- časí a jejíž usnesení jsme již stručně byli sdě- lili. Účastnilo se jí nejen město, nýbrž hlavně i venkov i z cizích okresů. Zájem na zprávách. podávaných posl. Vychodilem a Perkem, byl ve- liký a upřímný; bylo též patrno, že rozhodná většina lidu našeho jest pokroková, i v okresu kojetinském, jenž nerozhodností tamního (staro- českého) poslance Rozkošného a horlivou čin- ností strany klerikální byl považován všeobecně za ohrožený, ne-li za ztracený. Nejlépe bylo to patrno za řeči mluvčího šamalikovské kleri- kálně-selské strany Dostála z Čelčie. zejmena když vytýkal poslancům, že se staraji pořád o méně významné drobečky. jako je česká universitu na Moravě a ni- keliv o lid selský. Byl ovšem po zásluze odby posl. Perkem, za hlučného souhlasu rolnictva. Týž pan Dostál nemohl lidovému poslanci, panu Vychodilovi, odepřiti uznání, že pro rolnictvo pracuje, ale vytkl mu, že jest málo agrárním načež posl. Vychodil rázně poukázal, že se stranou svobodomyslnou už tak dlouhá léta jest činným jako rolník pro rolníky a že se nebude od Dostálů učit agrárnosti; opět byl na jeho straně souhlas jednomyslný. Jiný volič — sta- rosta obce Vicoměřic — žádal, aby politické schůze pořádány byly častěji i v místech ven- kovských, při čemž poukázáno na to, že posl.

Vychodil Perk Rozkošný Dostál Čelčie Kojetín Morava český univerzita na Morava

14 article

Vychodil, ač z jiného okresu, často přichází mezi své voliče, kdežto místní posl. p. Rozkošný neuznává to za svou povinnost. Jiný volič stěžo- val si, že vláda naše zavádí surtaxu na cukr o nás do Uher vyvážený, ale nepomýšlí na to, aby zavedla podobné poplatky na výrobky mlýnské jimiž Uhři kraje naše zaplavují; týž volič vy slovil své rozhořčení nad tím, jak v olomoucké komoře obchodní násilně jednají Němci oproti zástupcům českým, pro něž žádal zastání; vi- děti, že i v nejširších vrstvách lidu věnuje se pozornost důležitému boji národnímu v komoře olomoucké. Oproti klerikálním pokusům, aby zachován byl neblahý status quo v zemském vý boru moravském, voličstvo okresu posl. Rozkos ného s pronikajícím souhlasem přijalo vývody posl. dra. Perka, v nichž vyslovil se ostře proti hromadění důležitých úřadů čestných v rukách nemnohjch jednotlivců a v zájmu národním žá- dal, aby každý přijímal jen ty úřady, jež můžc zastávati a jimž rozumí. — Na Kojetínsku třeba takových schůzí vícei — Osobní. Slečna Doubravka Černochov z Prahy podrobila se dne 2. t. m. státní zkoušce z zpěvu s velmi dobrým prospěchem a nabyla tím způ- sobilosti vynčovati zpěvu. — Rakousko - uhorský attaché pan Karel Halla jmenován byl vicekon sulem a gerentem konsulátu v Prizrenu. — Před- sedou všech berních komisí v okres. hejtmanství kar- línském jmenován byl finanční rada JUDr. Adolí Šimek. — Celní správce Ferdinand Czervenka povýšen byl od finančního ředitelství zemského pro království české do IX. třídy (pro svou osobu) stát- ních úřadníků. Úmrtí. V Hradci Králové zemřela ve čtvrtel dne 10. prosince t. r. p. Josefina Siblíková, chot c. k. professora v 62 roce věku svého. Pohřeb konán bude zejtra o 2. hod. odpol. z kaple v nemocnici na hřbitov pouchovský.

Rozkošná Uher Němec Perk Hall JUDr Šimek Czervenka Siblíková Uhry Doubravka Černochov Praha Rakousko Prizren Hradec Králové

15 article

— Vyznamenání. Pan Heřman Ja nd a, statká v Budohosticích u Velvar, vyznamenán byl řádem železné koruny třetí třídy. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 11. prosince.) Usneseno vypsati veřejný konkurs na dvě místa inženýrů-elévů s kvalifikací pro stavitel- ství pozemni. — V týdnu od 29. listopadu do 5. pro- since bylo vybráno mostného na pražských mostech na železničních lávkách mezi Vyšehradem a Sml- chovem 211 K 32 h, na mostě Palackého 4442 K 88 h, na můstku žofinském 252 K 70 h, na novém mostě kamenném 4584 K 78 h, na mostě Františka Josefa 3424 K 56 h, na pilotovém mostě přes Štva- nici 2571 K 36 h a na mostě libeňském 329 K 84 h. lázních vybráno: na Žofině v parních a vanových 734 K 30 b, ve slatinových 99 K, v uhličnatých 3 K. v lidových v Holešovicích 108 K 99 h. —— Dělníků zaměstnávala obec 4018, z nichž 2726 řádných. — V záložitosli přirážek obos pražské. Ve čtvrtek dne 10. t. m. konala se u obchodní a živnostenské komory v Praze anketa v záležitosti žádosti spolku průmyslníků, aby obchodní komora se vyslovila proti differencování obecních přirážek, zejmena proti za- tížení daně výdělkové z podniků veřejně účtujících větším procentem přirůžek obecních. Této ankety zúčastnili se zástupci obce pražské pp. prof. Horáček a mag. rada Hrnčiř, zástupci průmyslových podniků a ústředního sboru majitelů domů. O jednání v této anketě podal ve včerejší schůzi rady městské zprávu p. prof. Horáček, vyličiv stanoviska, tlumočená zá- stupci jednotlivých korporací i stanovisko obce pražské. Při tom poukázař zejmena, že differenco- vání přirážek není novum, jak dosvědčují příklady

Heřman profesor Horáček Hrnčiř Budohostice u Velvary Vyšehrad Holešovice Praha František Josef 3424 živnostenský komora Palacký 4442

16 article

Inšpruku, Lvova a zejmena Brna, kdež dostupuje výše až 70%. Zejmena hájil stanovisko právní a vy- slovil naději, že obec pražská na něm setrvá a že jím dojde k žádoucímu výsledku. Po této zprávě stala se záležitost předmětem obsáhlé rozpravy, které se zúčastnili pp. starosta dr. Srh, Kasalický. Jirousek, dr. Scharf, dr. Černohorský, dr. Baštýř, dr. Kühna dr. Holubovský. Všeobecně vyslovován byl podiv nad způsobem, kterým zástupci některých průmy- slových závodů, zejmena bank, vystupují proti obci pražské a byla vyslovena naděje, že obchodnía živnostenská komora neodhodlá se ke kroku, jenž by mohl být považován za nepřátelský. Starosta pan dr. Srb vyslovil díky p. prof. Horáčkovi za jeho intervenci, jakož i díky členům obchodní a živno- stenské komory pp. Jirouskovi a ob. st. Vaníčkovi za hájení zájmů obce pražské v této korporaci, — Z obci předměstských. Ve schůzích městské rady v Karlině dne 23., 27. a 30. listopadu t. r. vy- řízeny mimo jiné tyto záležitosti: Usnešeno prove- dení fundamentů a zazdívek předhřívačů pro strojové rozšíření elektrárny městské zadati mistru zed. panu Frant. Řehákovi za úhroný obnos 9900 K. — K li- kvidování účtů zvoleni: za odbor technický p. arch. B. Štěrba, elektrárny p. řed. JUC. Sedlák, finančníp. J. Engelmann, hospodářský p. V. Michner, pro účty infekční nemocnice p.—J. Gebler. Schváleno narov- nání, uzavřené mezi zástupci obce kar ínské a panem Jos. Vackem ve Strašnicích ohledně zasypání škarpy silniční u cesty č. kat. 686 podél pozemků obce kar- linské a porušení držby pozemků těchto. Uaneseno, aby dodávka ovsa na r. 1904 pro obecní polaby svě- řena byla pí. Antonii Pausrové v Karlíně.

doktor srha Jirousek Scharf Černohorský Baštýř Kühn Holubovský Srb profesor Horáček Vaníček František Řehák Štěrba Sedlák J Engelmann V Michner J Gebler Jos Vacek Antonius Pausrová Lvov Brno Strašnice Karlín

17 article

— Hnutí »Pryč od Říma!« a pastýřský lisl. Arci- biskup Lev kardinál ze Skrbenských a biskupové litoměřický, budějovický a králové hradecký vydali právě pastýřský list, kterýž z veliké části věnován jest hnutí »Pryč od Říma l« V pastýřském listě praví se ve příčině té mimo jiné: »Řeč nemá slov, nej- dražší diecesáni, aby vyjádřila hoře, jež naplňnje srdce naše při myšlénce, že v těchto dnech našich tak mnozí se nechali zmásti a oklamati a že od sebe odvrhli a nohama šlapou, což bůh na křtu svatém jim byl udělil, čebož dostalo se jim od předků jejich jakožto posvátného dědictví, totiš svatou katolickou víru.« »Církev stojí a bude státi

svatá katolický vír Řím Skrbenský

18 article

Vy pak, věrní křesťané, věrně stůjle po boku této církve! Trvejte věrně při svaté víře katolické ! Od- mítejte od sebe ty, kteří se opovažují, aby vás svedli k odpadnutí od vaší víry, od vaší církve. Střežte se obcování s nimi! Nečiěte jejich knih, jejich novina tiskopisův! Neplafte ještě svými dobrými penězi ha- nebné dílo, jež chce podkopati vaši víru špatným ti- skem. Pokušitel se blíží ! Proto varujeme a zapřísaháme vás, shromážděte se vespolek, odpírejte odpadnutía těm, kdo k tomu svádějí! Čeho snad jednotlivci dosíci není dopřáno, podaří se spojení mnohých. A právě to, drazí diécesáni, jest nás, vašich binkopů přání a důtklivá prosba, abyste své řady pevněji sevřeli, abyste se pevněji sestoupili ve veliký spolek na ochranu vaší svaté víry katolické. Když pak jsme uvažovali, jak nejlépe veliké dílo toto mělo by se vykonati, vidělo se nám, že nebude ani třeba zará- žeti spolek nový, ježto trvá u nás již po více než čtyřiceti let spolek zbožných křesťanů s týmže úče- lem, chrániti katolíky před odpadlictvím od víry. Jest to spolek, jehožto patronem jest sv. Bonifác, veliký biskup a mnich, blasatel božského učení, jež také vlastní krví zpečetil. Roku 1861 zavedl blahé paměti kardinál Schwarzenberg, kníže arcibiskup pražský, zvláštním pastýřským listem ze dne 5. června spolek sv.

svatý . Bonifác Schwarzenberg spolek svatý

19 article

Bonifáce a knížecí arcibiskupský ordinariát opět a opět co nejdůtklivěji věřících na cíl a účel spolku upozorňoval. Jestliže právě v naší drahé vlasti nepřátelům církve se podařilo — bohužel — že svedli nemálo věřících k odpadnutí od víry, příčina toho měrou nikoliv nejmenší záleží v tom, že svazky, jež ony věřící s církví dosud poutaly, dávno byly uvolněny. Zde tedy má zasáhnouti spolek sv. Bonifáce, aby této bídě se stala přítrž. Proto vznášíme k vám důtklivou žádost, v Kristu rozmili diécesáni, přistupujte ke spolku sv. Bonifáce, který již tak skvěle se osvědčil v obhajování sv. církve a v ochraně kato iků před odpadlictvím. A tu především očekáváme ve vší dů- věře výdatnou pomoc ze společné modlitby. Vidí se nám býti potřebno, aby spolek sv. Bomifáce měl svůj vlastní list. List ten bude vedle modlitby a almužny třetím prostředkem k ochraně před odpadlictvím od víry; členům spolku bude dodáván zdarma. Vznesli jsme na duchovní otce řádu sv. Benedikta v klášteře emauzském v Praze úkol, aby obstarávali vydávání tohoto listu a tak podporovali veliké dílo: obranu církve a obranu sv. víry., Citovali jsme některá místa nového pastýřského listu ovšem pouze jako jeden z dokumentů ku proudům nynější doby. Naše stanovisko k hnutí »Pryč od Říma« jest známo a ovšem nemáme příčiny cokoliv na něm měniti. Domnívají-li se církevní preláti, že nový list — pod ochranou sv. Boniláce! — slačí, by stavil hnutí zmíněné, pak se asi silně klamou. Již duch, jakým bude as list ten redigován, bude nejméně k tomu způsobilým.

Bonifác svatý . církev svatý . Benedikt svatý . vír svatý . Bonilác Praha Řím spolek svatý . Bonifác spolek svatý . Bomifác

20 article

— V zájmu nedafinitivních, výpomocných poštov ních zřízanců. Stala se drobná příhoda, jakých je ve velkém městě do měsíce mnoho: muž klesl a stižen byl chrlením krve. K nebohému byl povolán lékal ze záchranné stanice, poskyti mu první pomoci pak jej odvezl do všeobecné nemocnice. Takový případ stal se předevčírem, ale vymyká se z ráme obvyklosti. Nebohým mužem, jenž stižen byl chrie- ním krve, jest nedefinitivní, výpomocný pošlovní zřízenec. Jak zapomenutá to kategorie státních zří- zenců! Vídáte je v ulicích pražských každou chvíli. Mihne se vám před očima, nepoznáte ani rysy jebo obličeje, jak uhání a než se za ním ohlédnete, ui

21 article

vám zmizí z obzoru. To jsou zřízenci, roznášející telegramy a expresní listy adresátům. Snadná dle zdání služba a přece ve skutečnosti namáhavá a vy silující. Kdo nemá dobré nohy a zdravé plíce, ne- může výkony této služby ani zastávati. A kdo j zdravým jako bnk, s truchlivou tváří nazírá do bu- doucnosti: kdy schromnou mu nohy a schvátí se na plíce! Pak je osud jeho zpečetěn a je-li ženat, zpe- četěn je také osud rodiny! Nedefinitivní výpomocní poštovní zřízenci pro roznášení telegramů a expres jsou odměňování »od kusu«. Za doručení telegramu dostanou 4 kr. Je-li živá sezona obchodní, běhají zřízenci jako s větrem o závod a tenkráte vydělají na živobytí. Nastane-li stagnace, rodina má hlad. A musejí býti pohotově v každé časové nepohodě při vedru i za mrazu, v dešti i plýskanici. A jaký úděl mají za neustálé to lítání po dlažbě a do schodů? Neblahé následky stihly zřízence Tesaře zrovna při vykonávání služby: při doručování tele- gramu uhnaný a upachtěný klesí a byl stižen chrle- ním krve! Když se jedná o reformu a úpravu panu- jícího zařízení, má býti náležitý zřetel vzat na tyto nejnižší, takořka zapomenuté zřízence. Za své nama- hání zasluhují plně to, po čem toužejí: definifivum s příslušným služnýml — Z Ústředni Matice školské. Včera uveřejnil jsme zprávu z výboru o kritickém stavu financí ma- tičních. Dnes zaznamenáváme některé důkazy ob- zvláštní přízně ke snahám matičním. Tak jistý in- ženýr, jenž nechce býti jmenován, zaslal Matici 1000 K státní renty. Okresní výbor na Král. Vinohradech

Král Matica

22 article

1000 K. Městský úřad v Poděbradech K 589.80. Ob chodní gremíum v Písku místo novoročních dárků 200 K. Čtenářský spolek v Opavě K 960. Strávníci »Na Zelené« v Březnici 200 K. Čtenářská beseda »Vlast« v Nov. Yorku 200 K. Odkaz zesnulého plu- kovního lékaře dra. Tauna K 1784; odkaz soudního rady F. Paláska v Těšíně K 3200.45. — Denní vy dání Ústřední Matice školské činí však více nel 1600 K, jak jsme již při statistice o školství ma tičním na to byli poukázali, a třeba si připomenouti že v jarních a letních měsících příspěvky scházej se měrou jenom skrovnou a podzimní měsíce mají úbytek v měsících letních nahraditi; proto jest po- třebí přičiniti se, by nyní v měsíci prosinci byl odevzdáno do pokladny matiční denně alespoř 10.000 K, by byl schodek zažehnán. Věc není ne- možná, jestliže všichni sběratelé a všechny odbory ihned bez prodlení peníze pokladně matiční zašlou všechny vkladní knížky, do kterých různé společ nosti ukládají peníze na diplomy matiční, ihned po kladně matiční odevzdají. Výbor Matice dále žádá aby výtěžky zábav a plesů byly vesměs věnovány Ústřední Matici školské; režie jejich budiž co nej- menší, tak aby výtěžek byl nejpříznivější. Kdyby měla Ústřední Matice školská nedostatkem podpory omeziti svou činnost, bylo by to známko naši národní skleslosti a neklamným důkazem, že nám již pa osudu naší ná- rodnosti nezáleží! Nechť tedy každý místo dlouhého uvažování raději zvýšenou obětavostí po máhá Ústřední Matici školské zachraňovati české dílky v matiční škole

F Palásek Poděbrady Písek Opava Březnice Těšín městský úřad Matica

23 article

— Mozinárodní sjezd pro školskon hygienu v No rimberce uspořádán bude v dubnu r. 1904. Vzhleden k tomu, že na posledních mezinárodních kongresech vystupoval národ český vždy jakožto samostatný celek, utvořil se pro obeslání tohoto sjezdu samo- statný český komitét ze zástupců fakulky lékařské lékařských a hygienických spolků i učitelstva. Ko- mitét tento poskytne na požádání veškeré informace. sjezdu se týkající a přijímá přihlášky účastníků sjezdu, přihlášky přednášek i předmětů pro výstavy školní bygieny. Dotazy a dopisy, jakož i přihlášku adressovány buďtež buď na MUDra. J. Záhoře,m fysika v Praze, Malé náměstí (městský fysikát), neb na docenta MUDra. S. Růžičku v Praze, hygie- nický ústav c. k. české university. — Škola slovanských jagyků. Dnes v sobolu dne 12. prosince zahájen bude o 6. hodině kurs jazyka pol- ského a o 7. hod. kurs jazyka srbo-chorvatského ve kole u sv. Jindricha. Do obou kursů, jimž vyučovat budou odborníci, rodilý Polák a Srb. možno se ještě přihlásiti u sekretariátu Slovanského klubu „U angli- ckého dvora“ na Poříčí. Za kura se platí 8 k — Přízeň k učitelstvu. Městská rada v Nuslích usnesla se ve schůzi své, konané dne 7. t. m., ab všemu učitelstvu zdejšímu až dosud poskytovaný příspěvek na byt v obnosu 100 K ročně by odňat. V době, kdy téměř všecky obce, oceňujíce správně kulturní význam školy, učitelstva a tim i prospěch svého poplatnictva, snaží se učitelstvo své mravně i hmotně podporovati, stará se městská rada města, čítajícího 22.000 obyvatel, touto bene volentní přízní k učitelstvu o pravý opak toho. — Učitelstvo očekává, jak asi se zachová obecní zastu pitelstvo, následujíc ve všem města Vršovice, Král. Vinohrady, Žižkov a Karlln. — Výstavy. Vánoční výstava Uměleck Besedy nalézá se v I. patře nových domů pana arch.

Mudra S Růžička Jindrich Polák Srb Král ko Praha Malá náměstí Nusle Vršovice Žižkov nický ústav c

24 article

F. Buldry ve Ferdinandově třídě. Výstava polrvá jen do Štědrého dne. Hromadné návštěvy požívají značné výhody při vstupném — je ale nutno, aby byly v č u pokladny ohlášeny. Výstava olevřena jest denně od 9 hod. do 6 hod. za vstupné 60 hal. Ná legitimace studentské neb spolkové 40 h. Katalog 20 h. Výstavní plakát lze koupiti u pokladny za 1 K. — Sbírk musea král. českého jsou otevřeny: bez- platně v neděli od 9. hod. ranní do 1. hod. odpolední a ve středu a v sobotu od 10. hod. ranní do 4 hod. od- polední. Za vslupné 1 K za osobu v úterý, ve čtvrtek a v pálek od 10. hod. ranní do 4. hod. odpolední. Vstu- penky lze obdržeti u vrátného. Pp. členové Společnost musejní mají volný vstup do sbírek ve všech dnech návštěvy na členskou legitimaci. Mimo to jest povolen bezplatný vstup do musejních sbírek posluchačům vysokých škol pražských na legitimaci studijní. — Výstava děl chorvatských umělců v pa- villoně „Manesa“ pod zahradou Kinských bude zejtra o 4. hodině odpolední uzavřena — Přednášky. Lidové přednášky uni versitní v Praze a na venkově. Dnes v so- botu bude přednášeti v posluchárně přírodovědeckých ústavů na Karlově náměstí o půl 8. hod. več. doe dr. Ignác Vysoký: »0 Olympíi«, s obrazy světel- nými (poslední přednáška). Na venkově budou zejtra v neděli přednášky: v Rakovníce v hotelu paní Em. Snajdrové o 5. hod. odpol. doc. dra. Karla Švehly: »O zdravotnictví dětského věku«, poslední 4. přednáška celého tohoto kursu; v Německém Brodě v zasedací síni městské radnice o 2. hod odpol. doe. dra. Josela Grobra: »Vývoj a nynější stav otázky zemědělské«. — Pátá a poslední před- náška cyklu populárních přednášek Česko- slo- vanské obchodnické besedy v Praz koná se ve středu dne 16. t. m. o 8. hod. večerní ve velkém sále Č. O. B. v Jerusalemské ulici, č.7.

Buldra Kinská doktor Vysoká em docent Švehla Pátá Ferdinandov třída Praha Karlov náměstí Rakovník jerusalemský ulice Sbírk muzeum král Olympía

25 article

Přednáší lékař p. MUDr. O. Zuna: »Paběrky z popo lárního lékařství«. Přístup každému volný, za šatnu se neplatí. — Elektrotechnické přednášky. Třetí veřejnou přednášku z elektrotechniky pořádá »Klub mechaniků, optiků a elektromontérů v Praze v neděli dne 13. t. m. v Krischeho pardubické re stauraci v ulici Karoliny Světlé, Praha II. Pan Fran tišek Růžička, společník elektrotechnické firmy »Rů- žička a Svatoň«, pokračovati bude ve svých výkla- dech: »O lelefonii a mikrofonii«. Přednášky jsou rázu populárního. Začátek o 10. hod. dopol. Vstu každému volný

MUDr Zuna Fran Růžička Svatoň Praha Krische ulice Karolina Světlá Praha II

26 article

— Sludentský kolek vydaný právě »Svépomoci- spolkem pro opatřování zaměstnání nemajetným stu- dujícím českých vysokých škol pražských, dochází pravého porozumění v kruzích studentských. Jest také dosti příležitostí, při kterých lze kolek tento uplatniti. Lze jej přilepiti na pozvánky plesové, na listiny, kterými si dopisují spolky na vzájem, na legitimace členské ald. Bude lepen na deposita »Své- pomoci«. »Svépomoce zřídila totiž zvláštní oddělení uschovávací, kde možno za poplatek ve způsobě sludentského kolku uschovati si, zvláště pro případ vzdálení z Prahy, právní listiny, přednášky a j. Pro ten případ, že některý studující dosud v Praze bylu nemá, může poslati dotyčnou listinu, nebo můžesi ji dáti poslati přímo na depositní oddělení »Své- pomoci« v Praze- II., Lazarská ulice čís. 1 s určitým heslem, pod kterým list ten vydán bude. Dopisy ta- kovou adresou a šifrou opatřené zůstanou neotevřeny až do vyzvednutí adresátova. Výše poplatku bude se říditi počtem měsíců. Za jeden měsíc činí poplatek 10 h, kterýž na dotyčnou listinu ve spůsobě kolku bude nalepen. Zajisté, že najde se dosti i jiných příležitostí, při nichž osvědčí zvláště majetnější stu- denstvo heslo na kolku tam vyznačené: Studentstvo sobě. — Prodej kolku, jakož i deposita svěřena jsou damské sekci »Svépomoci«, jež bude přijímati ná- vštěvy z obecenstva.

Svépomoc Praha lazarský ulice II

27 article

— Klenutí na novostavbě ze sřítilo. Zástup obe censtva včera o 2. hodině odpol. shromáždil se na Spálené ulici v sousedství Šlikova paláco a s tou- hcu očekával zprávy o neštěstí, které se stalo v novo stavbě č. 63, sousedící se Šlikovým palácem. Rozsah neštěstí nebyl sice známý, ale z toho důvodu, že k novostavbě přijelo oddělení hasičů s přístroji za- chraňovacími, soudilo se, že událost jest velmi vážná. Na štěstí nemělo sřícení klenutí v novostavbě v zá- pětí smrt některého dělníka, v domě tom zaměstna- ného. Dům čp. 63—II. ve Spálené ulici, náležející pí Josefa Weberové, byl letos sbořen a na jeho místě stavital p. Miroslav Stöhr ze Smíchova zbudoval nový, moderní dům, který značně ustoupil z úzkého chodníku Spálené ulice. Stavba v posledních týdnech pokračovala velmi rychle, tak aby ještě před nastalým zimním počasím práce zevní byly dokončeny. A mezitím, co v jedné polovici přízemku dělníci byli ještě v pilné práci, v druhé polovině přízemku už byl otevřen obchod s nákrčníky pí. Josefy Jabůrkové.

Šlikův Weber Stöhr Jabůrek Spálená Spálená ulice Smíchov

28 article

Ve stavbě bylo včera zaměstnáno 20 dělníků a sice truhláři, zedníci, instalatéři a přidavači. Za nedlouho potom, když po přestávce polední zahájili práci, byli veškeří dělníci vzrušeni praskotem, hučením a du- něním, v novostavbě povstalým. Toto praskání, je- muž následoval dunivý úder, rozléhalo se také na ulici a za chvíli před domem shromáždilo se mnoho úbecenstva a dál a dále šířila se pověst o neštěstí, v novostavbě nastalém, Jak později výslechem děl- níků a místním ohledáním bylo zjištěno, stalo se sří- cení za těchto okolností. Podlahu přízemní místnosti s krámem pí. Jabůrkové sousedící, tvořilo zvláštním způsobem sestrojené cihlové klenutí, které bylo za- kryto pískem a škváry. Pro přechod dělníků bylo po- loženo na příč klenutí několik prken. Toto klenuti, dosud náležitě nevyschlé, dostalo včera mimořádné zatížení. Dělníci snesli tam kameninové dlaždice, slo- ženo tam dále několik koleček písku, dříví, potom ně- kolik železných rour a včera odpoledne přidán na klenutí pracovní stůl truhlářský. Frant. Woli, 24letý truhlářský dělník z č. 277 na Smíchově, zaměstnaný u firmy Heizmannovy, pracoval u svého stolu před krámem na chodníku, ohraženém vysokým prken- ným plotem. Poněvadž se střechy stékalo, dostal Woli včera dopoledne svolení od políra Tomáše Kacla, by- dlicího v Tejnce č. 163, aby si pracovní stůl přeložil do přízemní místnosti. Včera před 2. hodinou odpol.

Podlaha Jabůrek František Kacl Woli Smíchov Heizmannův

29 article

Wolf požádal dělníky Tůmu a Maršálka, aby mu po- mohli stůl přenésti do oné přízemní místnosti. Sotva že všichni tři stůl, asi 50 kg vážící, postavili v míst- nosti na klenutí, probořilo se klenutí a strhlo s sebou vše, co na něm stálo neb leželo. Všichni tři dělníci byli stržení do sklepního prostransiví, které v okamžiku bylo vyplněno troskami. Štěstím pro dělníky bylo, že nestitilo se na ně také lešení, ve výši prvního patra v místnosti zřízeně. Toto lešení na jednom rohu se propadlo, zůstalo však v polovici místnosti vězeti. Dělníci Tůma a Maršálek vyvázli bez pohromy. Truhlářský dělník Wolí byl do polovice těla troskami a pískem zasypán a utrpěl poranění na pravé ruce. Jiní dělníci přikvapili mu ku pomoci a vyprostili jej z nebezpečné situace. Poranění bylo mu na záchranné stanici obvázáno. V neméně krušně siluaci octl se Frant. Kapr, 27letý instalatér z Břev- nova, který šťastnou náhodou byl zachráněn. Kapr ve sklepě pod osudnou klenbou spojoval kanalisační roury. Pojednou zpozoroval, že se na něj sype písek.

Wolf Tůma Maršálek Wolit František Břve kg

30 article

V neblahé předluše vstrčíl hlavu do otvoru, ve zdi pro rouru utvořeného a v tom už klenutí se sřítilo Kapr byl zasypán a utrpěl lehké odřeniny na obou rukou a na bradě. Také jemu byly rány na záchranné stanici obvázány. Poněvadž truhlářský dělník Wolí sdělil, že s ním spadli ještě dva dělníci, vzniklo domnění, že oba jsou v troskách pohřbeni. Proto po- voláni na pomoc hasiči, kteří přijeli ze staroměst- ského obecního dvora s ředhtelem p. Vejdělkema cvičitelem p. Záhorou. Ačkoliv polír Kacl tvrdil, že v troskách nikdo se nenalězá, přece vrchní policejní komisař p. Fahoun požádal ředitele hasičského sboru p. Vejdělka, aby mužstvo trosky prohledalo. Když se tak stalo, teprve s určitostí bylo zjištěnc, že sřícené klenutí nevyžádalo si za oběť žádný lidský život, Vrchní komisař p. Fahoun na místě zjistil podrobnosti přihody. Polír tvrdil, že klenutí sřítilo se následkem přetížení a není vyloučeno, že dělníci s pracovním stolem truhlářským na klenbu udeřili a tím sřícení klenby zavinili. Na místo bude vyslána soudní komise se znalci. Před novostavbou revírní inspektor p. Mučka s oddělením stráže udržoval pořádek — Doprava na elektrických dráhách obce pražské.

Kapr Záhora Kacl Fahoun Vejdělek Mučka

31 article

V měsíci listopadu bylo na pražských elektrických dráhách dopraveno 1,886.822 osob a celkový příjem obnášel 234.341 K 26 b. V téže době roku minulého bylo dopraveno 1,598.824 osob a přijato 202. 933 n 16 h. Na jednotlivých tratích bylo dopraveno osob Prašná brána Vršovice 105.085, Spálená ulice Žižkov- Národní divadlo 385.735, Spálená ulice- Vyšebra 71.862, Král. Vinohrady. Král. Obora 364.454, Karlín- Malá strana 325.342, Smíchov Bubna 244.138, Cen- trála Malá strana 57.962, Žižkov- Západní dráb 266.673, Smíchov-Košíře 34.311, koňská dráha 6910 lanová dráha 24.385 — U základů sedmého pilíře Kazlova mostu. N hladině Vltavy pod památným mostem Karlovým už po delší dobu je živo. Komíny strojů dýmají tam dnem i nocí a také dělníci ve dvou seriích jsou tam zaměst- náni bez přestávky. Ruch panuje tam u příležitosti zabezpečování sedmého pilíře Karlova mostu. Čelně obecenstvo zastavuje se na mostě, pohlíží přes zá- bradlí k pilíři, ale sotva kdo z diváků ma tušení, jak vratké byly základy věkopamálného tohoto moslu.

Král Karlův Vršovice Žižkov Vyšebro Karlín Smíchov Bubno 244.138 Smíchov Košíře N hladina Vltava národní divadlo 385.735 Spálená ulice Kazlův most Karlův most

32 article

Možno tíci, že povodňová katastrofa roku 1890 zavdala podnět ke zkoumání základů mostu. O trvanlivostia neporušitelnosti Karlova mostu panovalo všeobecné přesvědčení: most přetrval věky a potrvá na věky. Po katastrofě roku 1890 vznikly o této stabilitě po- chybnosti a nyní opatřeny nezvratné důkazy o tom, že v létech nedlouhých mohl být Karlův most zníčen nelušenou katastrofou. Základy jednoho z hlavních pilířů byly totiž coatřeny tak, že nestaly se žádnou zárukou pro věkovitě zachování mostu. Nyní teprv je zřejmo, jak záslužné dílo podnikla obec pražská když starala se o důkladné sesílení pilířů Karlova mostu. Měli jsme příle-tost prohlédnouti základy pi- líře právě opravovaného. Velmi vzácné bylo to podí- vání, nebot doposud ještě základy Kariova mostu ne- byly tak odkryty a po dokončení prací potrvá most jistě věky. Sedmý pilíř Karlova mostu spočíval na mlýnských kamenech, které jako mohutná okrouhlá obruba thnou se kolem spodiny základů, jakožto jeho podložka. Byla to pouze ozdobná podložka, nikoli bezpečná, neboť nelze spoléhati na zvláštní cenu těchto velikých, na plocho položených mlýnských - kvádro pro stabilitu pilíře. Mlýnské kameny jsou přiliš mělce položeny. Nejsou ani na pilotovém roštu, aniž do pev- ně skály zapuštěny, nýbrž leží na nánosu směsi štěr- ku s pískem a to pouze ve hloubce 2.25 m pod nor- mální vodou, kdežto skrla pod těmito základy jest asi o 7 metrů hlouběji. Kdyby při veliké vodě nastalo zatarasení ohlouků mostních, vzniklo by vymletí dna. při čemž snadno základy pilíře mostu mohly byt úplně podemlety. Možno říci, že kdyby pilíře mostu

Karlov most Karlův most

33 article

Karlova neměly tak velikou rozlohu (jsou v základu široké skoro 10 metrů a dlouhé 24 metrů), s těží byl by most až na naše dny zachován. Jest pravdou, že dvakráte již byl pilíř sesilován, ale sesílení to nebylo trvalé. Po vyčerpání vody jsou patrny zbytky zabez- pečovacích praci, provedených po povodni r. 1780.

Karlův

34 article

Tenkrát kolem pilíře ve vzdálenosti 1.20 m byla zatlu- čena dřevěná stěna štětová, sahající do hloubky až 4 metrů pod normální vodou a prostor mezi stěnou a pilířem vyplněn byl záhozem z velikého kamene, který nahoře byl zakončen zdivem cihlovým, na ce- ment vyzděným. Horní plocha zdiva byla přikryta dubovými fošnami, které na jednom konci byly za- puštěny do štětové stěny a druhým koncem do rýhy. k tomu účelu v kamenném pilíři vysekané. Jiná práce zabezpečovací pocházi z roku 1890—91, kdy byl za- beraněn kolem pilíře věnec ze dřevěných stělovnic ve vzdálenosti 3 metrův od pilíře. Mezi stěnou a pili- řem bylo betonováno. Byly totiž do proslory naházeny pytle s betonem; beton ztvrdl tak, že bourání jeho jest nyní velmi namáhavé. Obě lato zabezpečovací opatření jsou valně poškozená a naprosto nevyhovují