ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 4d85f800-6604-11dc-b93b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 37 celkem · entity: person 156, place 61, org 14, work 12
1 masthead
80 března 1901.
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu
4 masthead
Strana 9
5 article
a Z literatury. Populárni blografie. Každou skoro chvíli čteš v novinách nebo časopisech nějakou studii o nějakém českém spi- sovateli, umělci, učenci, vůdci — a skoro po- každé z těch řádků váne cosi podobného, jako výkrik plavce Kolumbova: »Země! Země!« Skor každou chvíli jest u nás někdo »objeven«. Brzy se »objeví« Dobrovský, brzy Palacký, jindy zase Havlíček nebo Čelakovský, pak třeba Kolla a Šafařík — a za deset let začnou objevy znovn. Co je toho příčina? Aeo je loho příčina, že skoro každý takový objevný článek sobjevuje« něco jiného? Že u jednoho málem Havliček není otcem našieh smérů nejmladšíeh, kdežto u jiného je — podle dokumenlů — líčen jako rovný těm ostatním, je jiehž nynějším zbytkůmutytěž směry vytýkají fossil nost a sedmašedesátnictví?
Kolumbův Skor Dobrovská Palacká Havlíček Čelakovský Kollo Šafařík
6 article
Zdá se mi, že obojí ta vada je zaviněna tím, že neni s dostatek populáraích biografli. Ne- napadá mi ovšem, chtíti od naší literatury klas sická díla, jako jsou na př. spisy anglické a fran couzské, nebo jako je monumenlální podnik mni chovské akademie »Allgemeine deutsche Bio- graphie« atd. Nýbrž představuji si věc tak, že »čilé« nějaké nakladatelství pořídilo by si seznam předních mužů a žen našeho národa — Karel IV. a Jiři Poděbradský, Žižka a Prokop, Hus a Chel- čický, Komenský a Blahoslav, Němcová a Světlá, Skreta a Kollar, Levý a Smelana... abych jen nejobyčejnější jména uvedl; že by pak se ohlédlo v literatuře po spisech o nich — Kalouskovi a Tomkovi, Gollovi a Vávrovi, Teigeovi a Novákoy atd., zaklepalo u těeh kterých autorů a v kní- žečce ne stastránkové, nýbrž nejvýš stostránkové. dalo si od nich napsati stručné a populární životo- pisy. Lehký sloh, výpočet hlavních činů, podo bizna s nějakým snímkem — buď básně, nebo sochy, nebo obrazu — to by bylo asi základní podmlnkou celé kollekce,nual A taková kollekce, účelně řízená, rychle vy dávaná, laciná a přece elegantní úpravy, by za krátko mnohem více a daleko rychleji šířila zna- losti a známosti opravdu každému čtenáři po- třebné, nežli sebe upřímněji miněná káravá ká- zaní nebo objevovací ohlášky. Verba movent, exempla trahunte naše mladě strany takové práce se rády chápou; na př. výborně jsou provedena poučení Hubkova o našich národnostních hrani- efch, znamenitě je nakreslen Vlěkův Šafařik e. nomina sünt odiosa. Zajisté by i taková kollekce populárních biografií byla výbornou a vítanou »drobnou« praci, tak nutnou a tak potřebnou.
Karel Iva Poděbradský Žižek Prokop Hus Chel Komenský Blahoslav Němcová Kollar Levá Smelan Kalousek Tomek Goll Vávra Teige Novákoy Hubkův Vlěkův Šafařik e chovský akademie Allgemeine
7 article
02 = D'Fxi České spiny. 102 čžoiigu * Dr. Zdeněk V. Tobolka, Slovanský sjezd v Praze roku 1848. (Stovanska knihovna. Rediguje A d. Černý. L.) V Praze, 1901. F. Šimáček. i sla Nová, již nadpisem svým sympatie budicí sbírk zahájena velmi šťastně studii o nejslavnější události roku 1848, o památnémčekvnovémsjezdu slovan- ském. Autor spisu, jenž významem, methodou i užitím vší přístupné a namnoze dotud neznámé látky, vy- niká nad přiležitostné publikace z jubiléjního roku 1898, podal již prvou svou studii »O počátcích kon stitučního života v Čechách« důkaz, že jím vyvstal poutavý pracovník v oboru nějnovějších dějin če- Přilomným spisem, při němž bylo jemu pře- ostě prí pva. ských menů po všech těměř koutech širého světa slovan- ského, ano i v oblasti cizojazyčné úsudek ten na- bývá platnosti obecně. Dr. Tobolka vytkl si úkolem vylíčili vznik a jed- nání Slovanského sjezdu věrně dle akl, rozptýliti husté předivo, jež zahy legenda namnoze tendenění kolem něho ulkala, a prokázali, zdali a po jakou míru dlužno Slovanský sjezd činiti spoluzodpovědným za bouřlivé události svatodušní. Úloze této dostál zplna a očistil obraz slavného sjezdu ode všech pří- mětků, jež současníci již kolem něho spřádali.
doktor Zdeněk Tobolka Černá F Šimáček Praha Čechy D ' Fxi Český spin
8 article
Předeslav zevrubný a kritický úvod o vývoji slovanské myšlénky, která v Šafařikovi nalezla nej vělšího představitele a v Kolláru nejobnivějšího pěvce, dovozuje dr. Tobolka, že myšlénka Slovan- ského sjezdu, totiž myšlénka formulovati pro veškero Slovanstvo společný program politický, byla přírozenou odezvou na všeněmecký směr sjezdu frankfurtského. Vnějším podnětem byly snahy Němcův a Maďarů. proti kterýmž již v dubnu hledal Štůr pomoci v kru- zích pražských repenlistů. Prvý popud vyšel od Ku kuljeviče, který již měl na mysli Prahu jako nejpří- hodnější sídlo všeslovanské porady, načež 29. dubna ve schůzi něktevých českých literátů nabyla myšlénka Slovanského sjezdu v Praze konkretní podoby a zí skáním Palackého i aktnálnosti Učastenství Palackého a některých šlechticů způ sobilo, že směr sjezdu upraven se stanoviska austro- slávského, což byl za lehdejších poměrů výborný taklický coup proti Němcům, Maďarům, Vlachům b i Polákům. Pražský výbor provedl veškery formality se sjezdem spojené a pečoval o to, aby sjezd ve všech svých veřejných přojevech vyzněl rozhodným protestem proti všem snesením frankfurtským a proti všem krokům, které slahá vláda rakouská za obeslá ním parlamentu frankfurtského rakouskými zástupci podnikla. Když však sjezd byl zahájen, jevily se přes všechny slavné projevy vnější hluboké rozdily mezi účastníky: Češi byli zvláště proti Frankfurtu, Šlováci a Iirvati proti Maďarům, Poláci po výtce pro obnovu své vlasti. I bylo potřebí svrchované diplomatického taktu vůdců sjezdu, aby obecnými enunciacemi rázu návrhu Libeltova Irhlinu tulo na venek překlenuli.
Kollár doktor Tobolka Němcův Maďar Palacký Němec Vlach Polák Čech Iirvat Libeltův Praha Frankfurt Slovan
9 article
K určitým snesením sjezd nedospěl pro bouře svato- dušní, jichž vylíčený poměr ke sjezdu pokládáme za nejzdařilejší část spisu Tobolkova. Dávný sporo tom, kdo zavinil bouře a tudíž i rozehod sjezdu, spi sovatel trvale rozřešil: ani cizí účastníci sjezdu, ani horkokrevní repealisté, ani čeští studenti z Vídně, — nýbrž jediný Windischgrätz, který ujal kommando v Praze s pevným úmyslém, že zamezi další rozvoj českého národního hnulí, který, usurpovav si plnou moc jako někdy Alba nebo Caraffa, každým činem dával občanstvu na jevo své zámysly, opovthováním svobodných a lidových instilucí provokující. Tobolk dovozuje zcela přesvědčivě, že srážka u gener. veli- telství a události ji následující nebyly věci umluvené. připravena však byla holovost vojenská která po rozkaze Windischgrätzově vrhla se na zpí- vající zástupy a tím bouře způsobila. Sjezd sám byl puvodu bouři těch naprosto dalek.
Tobolkův Windischgrätz Windischgrätzův Vídeň Praha
10 article
Stoika Epikteta Rukověť mravních naučeni. Přeložil, úvodem a poznámkami opatřií František Drtina. Druhé, rozšířené vydáni. (Otázky a názory I. V Praze, Jan Laichter 1901, 89). Císař a otrok — Mark Aurel a Epiktet — vy- vršují učení stoické v době římské, tak řečenou novou slou, jež Epiktetem vymanivší se z nad- vlády logiky a fysiky ve filosofii řecké, za nepro- spěšné prohlásivši stejně výklady syllogismů, jako badání o původu věci jsoucích, stala se převážně naukou ethickou. Podati zkažené své době pevné vodítko mravní, nápravou morální udržeti rozpadá- vající se kulturu starověkou, toť nový úkol filosofle. Neubránila se v tom živlu náboženskému, pronikaji- címu stále mocněji lepši, po obrození toužící část společnosti tehdejší. Stoické heslo o »žiti shodném s přírodou« znamená již u Epikteta »žití shodno s bohem«, neboť bůh proniká vším jsoucnem, příto men jest v myšlenkách i všech hnulích bytosti naší oddanost do jeho vůle je člověku přední povinnos podmínkou pravého štěstí. Pro lakovou a jinoui ovou přibuznošt s křesťanstvím Epiktet, podok jako předchůdce jeho Seneca mohli v jistýcli dob býti pokládáni dokonce za skryté křesfany.a
Epiktetos Drtina Laichter Mark Aurel Praha
11 article
vol také se Sokratem Epiktet má mnohý podobný rys. jak důraz klade na praktické vykonávání zásad, jak ve vědění kořen cinosti vidí a v sebepoznání počátek vší moudrosti. I po vnější stránce se mu podobá Epiktet soustavy nevytvořil a sám níčeho nenapsal. Přednášky jeho, jež nalezaly nadšené žáky, z- znamenal potomstvu Flavius Arrianus v osmi knihách Rozprav (diareeuí, zachovaly se toliko knihy čtyři), jichž nauku zhustil v rukověť myšlenek nej- závažnějsích a formou nejůsečnější vyslovených Eyzstofčtov. V rukověti této vystupuje nauka Epikte- tova v celé své mravní povznešenosti. Základem jejím jest, že třeba rozeznávati věci, jež jsou v moci naší, t. j. které závisejí od naší osoby, rozumu a vůle a jiné, které v moci naší nejsou, jako tělo, ma- jetek, sláva i různé dary štěstěny vůbec: vyhledávati a omeziti se výhradně na prvé je pramenem veškeré moudrosti, mravnosti a štěstí. Heslo Epiktetovo: »Snášej a zdrž se«, jeho zásada samostačitolnosti (omezení se na život vnitřní), bezcitnosti (věci vnějšt neroší blaha, toliko nesprávný úsudek o nich), klidný názor na smrt (jest jen návratem; ale samovraždu na rozdíl od jiných stojků Epiktet až na případy nejkrajnější zavrhuje), s hora uvedený princip lheo- logický, to vše jsou také základní myšlenky Rukověti Prof. Drtina v úvodu k svému překladu rozvádí všechny tyto myšlenky, vykládá a v soustavu řadí.
Sokrates Epiktet Flavius Arrianus Epiktetův profesor Drtina
12 article
Předestav výstižný obraz povšechného mravního stavu říše Hmské v prvních dvou stoletích po Kristu, načrtává přehledně vývoj filosofie stoické, načež na druhé části své rozpravy přikročuje k živolopisu Epiktetovu a k rozboru nauky jeho. Výklady prof. Drtiny jsou jasné, přesné, stojí vždy na výši otázky a při veškeré přístupnosti neztrácejí ničeho na od- bornosti. Překlad je neméně správný nežli plynnýa lehce srozumitelný. Lapidární sloh těch sentenci za- chycen v celé rázovitosti. Zkrátka, spis vyhovuje stanovisku přísně vědackému a přestáva býti popu- lárním. Ta vlasinost jeho, doufám přispěje, že knížka zařídí se tak, jak toho závažné její myšlenky zaslu- hují. Zvláště mládeži studující a všem, kdož na vy- tvoření své povahy a základu svém mravním teprve budují, nelze studium Epiktetovo nikdy dost vřele doporučiti. Jsou to těžká zrna, jimiž se prohýbaji plně klasy jeho Rukověti.
Krist Epiktetův profesor Drtina
13 article
Adolí Heyduk, V zátiší. Druhé, doplněné vydání. Sebraně spisy, sv. XXII. Nakl. J. Otto. Idvllická lyrika života rodinného, toť obsahem těchto básní, plných hlubokého upřímného citu. Laškovný humor jasných chvil rodinného štěstí střídá se tu s tesknou melancholil dnu smutku. Básník nalezl v lěchto slokach, plných svěžího humoru i plných tklivého smutku, tóny tak upřímně pravdivě, vyslo- vuje svoje subjektivní city způsobem tak blízkým vnímavému členáři, že tím dociluje neodolatelného dojmu. Krátké básně, prosté formou, ale zvučné a zpěvné, náležejí k nejpěknějším, jež autor napsal uznání, jehož se jim dostalo při prvním vydání sbírky, bylo plně zasloužené. msdnae Prof. dr. J. Deyl, O ochraně oka. Lidové rozpravy lékařské, red. MUDr. Lad. Haško v ec. čís. 15. Nakl. J. Olto. Autor, sám odborník na slovo vzatý, pojednává nejprve stručně a způsobem populárním o ústrojí oka, tohoto nejdůle žitějšího smyslového orgáno téla lidského, načež uvádi jedno- llivé choroby oční, jich příčiny a radí předevšlio, kterak jim předejiti, což jest nejdůležitější a pak te- prve, kterak se zachovati, když choroba nastala. Že třeba v každém připadě oční chorobyv povolati zku- šeného lékaře, rozumí se samo sebou. Knižka, jako všechny posavadní publikace léto sbírky, psána jes slohem pěkným, snadno srozumitelným a pro snád- nější porozumění opatřena illustracemi.
Heyduk svatý . XXII Otta profesor doktor J Deyl MUDr Lada J Olto Knižek
14 article
Jarosla v Hilbert. Lili a jiné povídky. Nakl. Bursíka Kohout. Šest kralších povídek jichž předmětem jest láska s nádechem lehkého pessímismu, jenž ovšem leckde působl dojmem lehko- myslnosti. Aleovšem, jde tu o mladé lidí, jichžn fliio- sofie, postrádající náležité zásoby životních zkuše- ností, podléhá až příliše často sanguinickýmy roz- marám citu V té věci líčí autor zcela správně. J lo věk. kde láska zdá se nejdůležitějším faktorem. rozhodujícím o osudu celého lidského života. Drobně ty povídky jsou vvpravovány pěkně, elegantním sto- hem.a což dlužno zvláště připomenout, zlidé jeh mluví jako skuteční, živí lidé, nikoliv jako loutky, jivhaž reč- párci Božena Němcová, Sestry. Chudí lidé a jiné povídky. Sebrané spisy sv. V. Nové illustro- vaně vydání. Nakl. 1. L. Kobler. Těchto šest po- vídek vyniká veškerými přednostmi vypravovatel- ského talentu slavné autorky »Babičky«. Názorné ličení lidu i kraje, smysl pro rázovitost mluvy lidově i láskýplné porozumění názorů a citů lidu, z jehož života osnuje svoje prosté povídky, dojemné a přece živolně pravdívé. Toť příčina, proč knihy Boženy Němcové přese všechny změny vkusu jsou dosuo podstatnou součástí knihovny českého čtenáře, pro těší a osvěžují vždy nové a nové generace.
Hilbert Bursík Němcová L Kobler J t věk
15 article
*Němirovič Dančenko. V zapomenut pevnůstce. Román. Přeložil Fr. Halla. »Mati Lidu« ročník XXXV. čís. 2. Nakl. dr. Edv. Grég Autor, jenž zná Kavkaz důkladně z vlastního zoru, líčí v románu krvavé boje, jež musilo podstoupiti, než si podmanilo vzdorné domorodce. dokonale ruského vojína a dovede živě ličiti ho klidné hrdinství, jeho sebezapření a trpělivost, miž přemáhá nejkrutší trampoty a dovede s neobylnou plastikou líčiti divokou romantiku bojů s dorkodei kavkazskými, divokými, ukrutnými, ale tak rytíř skými. To vše činí román ruského autora sylovaně napínavým a zajímavým. Da. Karel May, Vinneton, rudý alleman. Román. Přel. O. Flčgl. S illustracemJos. Ul- richa. Autoris. vydání. Nakl. Jos. R. Ilímek. Autor sleduje se živými sympatiemi osy zmírají- cího plemene rudochů, jemuž staví polík v osobě svého hrdiny, náčelníka Apačů. Jakoe své romá- nové serii »Po stopě zlého činu« ličlobrodružství s pronárody Orientu, tak v přítomn románu líči dobrodružné příhody v pustináchekého západu Unie. Také zde vypravuje na záklr vlastních zku- šeností a tato znalost kraje a lidf. lochův i Indiánu dodává ceny jeho romantické histc plně napínavých dobrodružství.
Němirovič Dančenko Hall Maťa doktor Edv Karel May Vinneton O Flčgl R Ilímek Apač Indián Francie Kavkaz Ula krvavý boj
16 article
Z českých jíd. * V »Osvětě« referuje Jireček ze slovan- ských literatur o ruskémkladu Prešernových básní od Th. Korše v Mosk a o německy psané obsáhlé studil A. Jensena, vvané Gunduličovi, j z čtepyla v zemích slovan- vřele doporučuje, aby jennarakterisuje plán díla ských. Pěkný je cílát, sen, »abych na základě »Pokusil jsem se,« prav o velikého básníka slo- nejlepších materiálů lturním milieu, jako při vanského vylíčil v jeh- renaissance v Dubrovníku. rozený produkt slovans patriotického chauvinismu Gundulié byl jednak snad přeceňován, z jiné bez literárního odůvor příliš málo oceněn ve vše- strany však byl za historii.« Kdy dojde na obecné evropské lij ve »všeobecně evropské lite
Jireček Prešernový A Jensen Gundulič Dubrovník
17 article
* Zajímavý gilo úmnt Tceské kerata tovali jsme stru již předešle. »Naše doba« všíma o charakteristického zjevu, a po si podrobněji tera« shrnuje v králkých, ale vý titulem »Bo) c. články a studie Zeyerovi věno- stížných obfochází však k výsledku, že všichni vané. Referestě namáhají se vystihnouti Zeyera ti kritici a řeči silně cznou, často i frásovitou, že však po- třebí by hlpna jekona berickéha Zde se mi- vědečtějšít dobře vystihl choulostivou stránku že tu re literárních studií, jež posledním časem většinyou do našich revuí a časopisů, jež leckdy zdají ( studjem. Ale o tom třeba jednou zvláštní kapihý stesk, jak nedostatečně organisována je oPltáce literární. Literární články, zejmena ven- najch novin, jsou nám přístupny téměř jen árnách a zapadají v krátkém čase v zapo- ti tak, že je po několika týdnech stěží lete — víte-li vůbec o nich. *V »Plzeňskýcb Listech« referuje A. Ko- nec o způsobu, jakým možno opatřiti podrobné ské mapy různých okresů českých z vojen- kého zeměpisného ústavu ve Vídni. Podnět k tomu tavdalo vyzvání Klubu českých tůristů a' prakticky provedly pokus obec pražská, okres domažlický a plzeňský. Kdo rád pěšky cestuje po Čechách, má
Zeyer V Plzeňskýcb A ko Vídeň Čechy
18 article
s podrobnými mapami potíž. Německy vydané mapy generálního štábu, jež jsou pro praktickou potřebu nejspolehlivější pokud kartografického znázornění se týče, zavdávají mnoho příči k steskům po stránce jazykové, a nad to sem tam jsou již pro podrob- nosti zastaralé. Máme sice dosti různých map če- ských, přece však ve mnohých případech obracíme se k mapám generálního štábu, a tu třeba upozorniti že možno poměrně nevelkým nákladem získati z zeměpisného ústavu vojenského ve Vídni map české. A. Kostinec vypisuje podrobně, jak by mohly práci tuto ve spojení s ochotnými laiky odborníky — kteří by postarali se o české názvo- sloví a doplňky — obstarati okresní výbory a nahra- diti tak, zvlášť pro místa častěji turisty navštěvovaná »generální« mapy německé českými.
A Kostinec Vídeň
19 article
* »Škola našeho venkova« podává zprávu o »dvou nestejných prostředcích na zdolání krvavé literatury.« Jeden z nich vznikl z úsilné snahy, již Národní jednota saveročeská vyvíjí, aby šířila v lidu dobrou českou čstbu. Místní odbor její v České Třebové vydal leták, jímž varuje obecenstvo před kolportéry krvavých románů a upozorňuje zá- roveň na obsáhlou místní knihovnu a čitárnu, která chudým půjčuje knihy zdarma. Škoda, že všechny naše knihovny nechopily se tohoto prostředku, aby čelily drahé a špatné iiteratuře, právě do chudých kruhů nejvíce pronikajíci. Badiž nám dovolena malá poznámka, bezplatného půjčování knih chudým se týkající. Nevím, jak v tomlo speciálním připadě se vyžaduje průkaz dudoby, ale znám knihovay, v nichž právě průkaz chudoby bývá příčinou, že tak mnohý chudý knhu si nevypůjčí. Nedal by se odstraniti při vypůjčevání khih ten rozdíl chudých a majetných? Dalo ly se to, mýslím, snadno po- říditi tím, že by se kihy půjčovaly bezplatně všem bez rozdllu, ale od čch, kdo jsou majetni a knihy si vypůjčují, vybíral oy se roční přispěvek, jenž by zároveň opravňoval k člehství. — Právě tak jako schvaluje »Škola čekého venkova« leták Jednoty severočeské, obracíe proti jiněmu podníků, jenž dle vlastního prospětu chce čeliti krvavé literatuře vydáváním kriminälnch romänů cizojazyčných. Re ferent právem vyciťne z této projekťované románavé biblioteky spekulaci i neslibuje si od ni příliš mnoho Zdá se opravdu, žeje to jen vyhánění ďábla belze- bubem.
Český Třebová
20 article
Slomanské spisy-
21 article
* Russkije pooty za sto lět. Nová antho- logie ruské lyriky XX. století. V Petrohrádě. Vydaí N. A. Salnikov. e to 660 str. silná kniha, obsa hující portrety. biorafie a ukázky lyrické poesíe 123 básníků od doly Puškinské až k ruským na- podobitelům francotského dekaděntišmu dnešnímu- Vývoj ruské poesie za dobu celého věku od silného vzmachu až kuřežilěmu úpadku obsažen jest v pěkné knize N.. Salnikova. A poněvadž skoro každý spisovatel zaíná svou titerární karieru veršo váním, možno řici, te v knize jest pojednáno o všech básnicích ruských, se vzácnými výminkami ovšem těch, kdož pro pbeňi zhola nie anebo snad jen příliš málo učiniti. Tabvými výminkami jsou na př. Tolstoj. Čechov. Btapenko, Govkij a j. Ale za to Turgeněv a jiní rcanopisci, jichž hlavním oborem byla krásná prosa, pro své mládické básnění nalezli zde místa. 1 mneo básníků ve vojenském kabátci zde naleznete, od velkoknižete Konstantina (K. R. dolů přes generi až k různým těm porůčíkům. jimž step kolem pvností a divoká příroda kavkazská poskytuje hujně ttky k poesii. V celku lze novou anthologii raské pešie KIX, století co nejvřeleji do- poručiti. Cena 1 bi 65 kop. jest dojista více než lae olMr. Penu.
Salnikov Tolstoj Čechov Konstantinos Pen
22 article
ne * V Kyjevě plávno vyšel ruský, prof. F. Jaršem pořízený překlad zámé protimommsenovské brošury dra. Jos. Peka č.Kritik »MococKx Bba. s po- kládá výrok Momsenův za nesmysl, ale »dýše z něho surová pinost a je výrazem čislě německého smýšlení, jež nehce znáti žádných cizích zájmůs a snah kromě něleckých«. Při takovém stanovisku odpověď p. Pekačva, jakkoli je spravedliva ve svén protestujícím iněu, vypádla dosti slabě. Mommsen obvinil celý česlý národ, že se snaží »německou práci pohřh v prapasli své nekůlfurnošti«. Od Vídaje na p. Pekať ouvolává se na historické faklý a ukazujena úlohiupo kterou český národ hrál v dě- jinách jaž nositel reformačného hnutí. Ale se stano viska Mnmsenova, vidicího jen zájmy německé rasy a Češích, byť i sloužili tomu dílu, které vzal na sel německý národ, jen cizí sílu, taková od- povědnebude přesvědčující. Vždyť nejde o spole čenst kulturné, nýbrž o plemenné, pro něž kulturné jdea jeví se jen životodárnými prameny právě toho plemenného společenství a nikoli jiné, cizí a jer nepřátelské síly. Taková jest olázka, at aokáti české kuiturnosti mohli naproti síle ptonské jednoty postaviti jen sílu Slovanst va iolečenství kulturných zasad vyvolává nevyhnutel osti sloužiti témuž společnému dílu. Kdo chce za- chrániti svou slovanskou samostatnost, nesmí sloužiti německému dílu. Před českým národem stojí dvě cesty: dílo Teutonů nebo dílo Slovanů. K jednomu z nich musí se připojiti.
profesor F Jarš Peka MococKx Bba Mommsen Čech Teuton Kyjev Slovan
24 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Podobnou filipiku proti moderním směrům na poli literárním přináší chorvatský týdenník »Vienace. Zbraň do ruky vtisklá mu vlastně sebeobrana. Redakce již delší dobu zápasí s mladšími směry, s agilaci otevřenou i tajnou, a proto obrací se s appellem na své staré přátele a na příznivce chorvatské literatury vůbec. Stesky její dávají tušiti povážlivé zjevy, jež zmítají dušemi mladé generace na slovanském jihu. Protivníci samostatnosti malých národních skupina jejich národní kultury hojují v theorii proti tendenci v písemnictví a v umění, ujišťují, že umění jest samo sobě cílem a že vlastenecká tendence v literatuře jest neesthetickou, jako sama idea národnostní jest prý zbytkem pohanství. V praxi však tito panger- mánští učitelé udávají v písemníctví čistě německý ráz a pašují do lidu čistě německé smýšlení. Inter- nacionalismus a kosmopolitismus jest jim pláštíkem, aby tlumili národní snahy a připravovali půdu pro rozšíření hranic německé kultuře a německému ja- zyku. A najdou se, bohužel, jednotlivci, kteří pod- lehnou hlasu sirén a chtějí povýšiti chorvatské pisem- nictví a umění nad Chorvatstvo, uvěsti je do one vyšší stéry, kde vládnou věčné všesvětové zákony krásy, které v praxi noví proroci šlapou theoriemi o svobodě individnální tvorby. »Vienac« od samého počátku stál na stráži proti těmto samovražedným theoriím a odtud zuřivá agitace k jeho zničení. Pod- kopná práce byla by se zdařila, kdyby v čas nebyl se ujala listu »Matica Hrvatska«. Kéž nová výzva dojde živého ohlasu a výstražná slova jeho náleži- tého porozumění!
uměný nad Chorvatstvo Intrum Matica Hrvatsko
25 article
* Bývalý redaktor denníku »Mipone Orro1ocgu« p. K. V. Trubnikov nabyl úřadního povolení vydávati nový společenskopolitický dennik bez předběžné cen sury, který bude se nazyvati »Pycerif ToIocz«. — Nově založený spolek »Vycenoe Čoópanie«, o němž jsme se zde již zmínili, nedávno se ustavil. Před sedou zvolen byl kníže Golicyn, místopředsedou p A. A. Suvorin a p. L. N. Syromjatníkov (Sigma). V výboru zasedá mimo jiné p. Veličko, redaktor »Čaara« p. Komarov a p. Engelgardt. Účelem spolku jest pečovati o vychování mládeže ve staroruském duchu, křísení dávných národních tradic, obnova čistě mluvy, národních krojů a pod. Bylo by si přáti upřímně, aby spolek účinně zasáhl do ruské společ- nosti a vlil do ní více národního ducha. Slavjanin. Z cizich revuí- * Mladonorské literatury vůdce Arne Garbor oslavil tyto dny — jak sdělují norské listy — své padesáté narozeniny a současně třicetiletí své básnické činnosti. Není tedy divu, že norské listv bez rozdllu věnují mu vřelé články, z nichž nejtrel. nější jest Naerupova charakterislika ve »Folke- bladet«. * Událostí dne v Uhrách jest nový dvousvazkový román Kolomana Mikszátha »Podivně manželství«. Tento vysoce nadaný žurnalista a politik až dosud nenalezl času ke dvousvazkovému románu a proto příjemné překvapení maďarského čtenářstva jest tím větší. Vedle této novinky největšímu úspěchu těší se vlastenecká hra F. Herczega »Brigádník Ocskay«, jež plní domy veseloherního divadla. * Veliká část litevské literatury jest vždy kolem nového roku uložena v různých kalendářích (asi 50 počtem). Skoro každé knihkupectví vydává svůj ka- lendář a stará se o to, abv nejcennější plody nové
Trubnikov Golicyn Suvorin L N Syromjatníkov Čaar Komarov Engelgardt Garbor Naerupův Mikszáth F Herczeg Ocskay Folke Uhry Mipone Orro Pycerif ToIocz Sigma Vycenoe Čoópanie
26 article
litevské liferatury v něm vylisknouti mohlo. Litevská salvra a humor jest vůbec výlučně v kalendářích pložen. Nejlepší litevští humoristé Allunau a Edwards vydávají každý svůj vlastní humoristický kalendář. A tak kalendáře plní u Litvanů tu důležitou kolturní službu, kterou plnily u nás před 50., ba před 100 létv. Příčinou této rozhojněnosti kalendářů jest okol- nost, že zakládání nových časopisů potkává se vždy s velkými oblížemi. Ani počet abonentů není vinen nedostatkem časopisů; máť průměrný list kolem 5000, denník »Baltijás Westnesis« docela 18.000 před- platitelů. A přece jsou na Litvě dosud pouze dva denníky a třetí tep ve začne v Rize vycházeti. Nej starší list jest klerikální »Latweeschu Awises«, jenž vychází dvakráte týdně.s * Velmi poutavou studii, jež vyniká zvláště bo- hatým materiálem z různých končin sebraným; na psal Julius v. Negelein do »Zeilschriřte dlee Verelns für Volkskunde« pod názvem »D e Reise der Scele in's Jenseits«. *»Révue de Sociologie« přináší od M Volkova stručný přehled národopisu ruského, výbor nou to informativní pomůcku. * Upozorňuji na studií C. Schmidta »Filosofe peněz«, uveřejněnou ve »Socialistische Mo- natshefte«. * Věcný a nestranný článek (doložený fotografie o Sibíři napala Marie Strombergova do posledníel čísel »Le Tonr du Monde«. Dle líčení 1ohot nevypadá Sibíř docela tak, jak ji líčí němečtí scesto- vatelé«. Není to mučirna, nýbrž prostě kolonje, do níž čím dále tím ochotněji stěhují se i mužíci ne Mr. Penn. trestanci.
Allunau Edwards Baltijás Westnesis Awises Julius Negelein Zeilschriřit Volkův C Schmidt Sibíř Strombergův Penn Litva in ' s Jenseit Vereln für Monde D e Reis der
27 article
Bibliogranie. * Jóža Úprka. Díl II. Nákladem grafické spo- lečnosti »Uniec. V komisi Bedřich Kočí. Tak druhý díl publikace, jež obsahuje dalších dvacet listů prácí Uprkových, provedsných v barvách, opatřen jest důkladným úvodem prol. J. Klvaně s četnými černými i barevnými reprodukcemi v textu. * Jan Gebauer, Slovník staroceský. Na- kladatel česká grafická společnost »Unie«. Sešit 1. A — boj. Dílo široce založené na studiu starýeh našich literárních památěk, s hojnými dokladyn a pří klady u každého hesla. Účelem jeho jest podati spo- leblivý obraz staré češtiny z prvního období naš literatury * B. Veiter: Světový názor moďerního člověka. Přeložil dr. K. Fürst. Nákladem Jos Pelcla na Král. Vinohradech. Knížka má usnadniti čtenáři dnešních širších vrstev jednotnost světového názoru. Autor je znám jako překladatel spisů Spen- cerových a badatel v oboru fliosofie. Přivadi na pra- vou míru řádu mýlhých názorů o zjevech společen- ského i politického života * Pisemniotví české slovem i obrazem o nejdávnějších dob až po naše časy. Píše prof. v Flajšhans. Vydává Grosman a Svoboda v Praze.
Jóža Úprka Kočí J Klvaň Gebauer doktor K Fürst Pelcl Král Flajšhans Praha
28 article
Suš. 19. a 20. Doba nejnovější — od počátku zahá- jení ústavního životat r. 1848 — od Palackého i k Sv. Čechovi. Oba sešity jsou bohaty obrázky do textu vloženými ; nádberné příloby *Josela Ehrenbergra Sebrané splsy zábavné. Nákladem cyrillomethod. kulhnupsctví t. Franzla v Praze.í obšv 150 nzed * V povučlnách nervů, básně Vlad. Houdka. Nákladem Grosmana a Svobody v Praze. Již jednou upozornil na sebe malou sbírkon »Vykvetly blíny“ Zu všedního života čeřpá Houdek své náměty n mnohdy až brutálně odhaluje jitživér rány živola. Nejlepší čásť sbírky jsou »Motivy z Nového zákona«. * Posvátný parnass. Pátý svazek »Výboru dramat Calderonových« v překlaďu Jarosl. Vrchli- ckého. Nákladem Grosmana a Svobody v Praze. láv Mechanická technologie. Z pracován kovůa dřev. Sestavil O. Viglic, strojní inžený a skutečný učitel c. k. odborné školy. Díl II. Nákla. dem Jos. Pelcla na Král, Vinohiradech.
Palacký Čecho Josel Ehrenberger Vlad Houdek Grosman Calderonův Jarosl O Viglic Pelcl Král Vinohirady Praha Náklo Jos
29 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Bursovní spekulaci na burse vídeňské se zase uvolnilo. Byla odsouzena politickými a par- lamenlnimi poměry ke klidu, který jensenevon snášela a který ji sváděl na bursu berlinskou, Jest až neuvěřitelno, jakými přímo proudy valily se berlínské spekulační papiiry do Rakouska, a ne méně do Čech, zvláště do Prahy. Cetné a veliké ztráty, jež již dávno nejsou tajemstvím, byly důsledkem této speku- lace, která šla neinformována na -cizí trhy, dá- vajíc se ochotně vábiti slibovanými zisky a vý- dělky. Obratem parlamentním vrá- tila se zase z čásrí spekuřace na vídeňskou bursu, Její záznamy přihášej opětné stoupání cenných papírů spe kulačních a vyznačují se klesáním státních papírů ukladacích. Uvol nění parlamentní práce vykládá si spekulaee za přímo epochální obrat v hospodářskýeh poměrech těto poloviny říše a připíná k němu nejrůžovějši naděje do celé budoucnosti, jakoby náš průmyslový a obchodní rozvoje co nevidět měl mílovými kroky dohinati vzmníach říše německé. A zatím zalétlo jeně několik paprsků do temna poměrů télo říšské poloviny Snad jsou předzvěsti hospodářského obrození — ale jeho postup bude zvolný a těžký. Rány po- sledních let, chmurně výsledky rakouské politiky obchodní, rakouskou administrativou ochromená síla hospodářská — to vše jen zvolna se zacel a napraví. Na světovém trhu jsme se všech stran tísněni, zvláště Německem, a domácí vý- roba má co činiti, aby obsadila i domáci trhy Není tedy nadbytek důvodů k pří lišnému optimismu do budoucna Neupozorňujeme na věci tyto bez důvodů příčin. Spekulační horečka bursovni iu nás má své vyznavače a ctitele
Rakousko Čechy Praha Německo
30 article
Vítězné fanfáry bursovní snadno mohou je strh nouti. A přece nie snazšího, než že národnostn protivy rázem zatemní vyhlidky na dělnost par- lamentu, že nedojde na velikolepé plány do- pravní a že tato polovina říše bude se opět řítit na srázu neporozumění pro potřeby národů slo- vanských a nespravedlnosti k nim. A pak rázem nastane zase rapidní klesání spekulačních hodno a nové ztráty. Ale ani toho není potřebí: prre červánky hospodářského sesílení této říše vy volávají přílišné naděje a přílišnou důvěru Trh bursovní tak lehce se přesunuje z nej- chmurnějšího pessimismu v nejrůžovější opli- mism! Nejen z důvodů hospodá ských, ale i z důvodů národni ch radime k opatrnosti a obezře- nosti. Klesání ukládacích hodno státních není ničím, než manévrem ve likých bank a bankéřských zá vodů, aby získaly co možná nej- výhodnější pro sebe podmí nky (nizký kurs) pro převzetí státiní půj čky inve stiční. Jakmile půjčka tato bude převzata, stoupnou zase kursy státních papírů, aby banky nalezly vhodné poměry pro jich roz- prodej. Majiť banky přiliš bursu ve své moci, než aby ji neovládaly. Mnoho jest tedy důvodů proti nerozmyšleným produjům a koupim a spe- kulační horečce. Bursa jest příliš rozvlněna při znivou situaci a banky přiliš zaujaty pro inve- stiční půjčky, než aby bylo lze dnešní poměry pokládatí za ustálené. A speciálně česk kapitál má jiné úkoly, než pou- štětí se do téchto vírů. Čeká ho do- mácí, česká práce podnikatelská. A tedy pozor
Bursa Majiť banka
31 article
a rozvahu! Studujme raději své po- měry hospodářské, jich potřebya výhody a zde zasaďme páku. Nebude nám tato práce ke škodě — a bude mit jisté a dobré výsledky. Ale ještě jiná potřeba se hlásl: Parlament dal svou praci podnět bur- sovní spekulaci, jemu proto vzchází povinnost postarati se o bursovní zákon. Dnešní situace to přímo přika- zuje. Jinak padnou možné neblahé výsledky i na parlament sáml
32 article
Obchod této poloviny říše s Uhry v únoru 1901. Dle měsíčních statistických zprávs úřadu pro vzájemný obchod obou říšských polovin bylo v mě- sici únoru z Uher dovazeno zboží 3,173.961 q (roku 1300 v únoru 3,540.158 q), vyvezeno do Uher 1,760.359 q (1,019.950 q). Dle toho klesl dovoz za únor 1901 oproti únoru 1900 o 366.197 q. vývoz pak stoupl o 740.400 q. Dovezeno zvláště (čísla v zá- vorce udávájí dovoz v únoru 1900): obili a mouky 1.438.396 q (1.432 355 q). dříví, uhlí a rašeliny 754.262 q (1,159.659 g). nerostů 403.037 q (377.449 g). luštěnin, ovoce a pod. 127.521 q (83.461 q), železaa zboží železného 86.538 q (129.050 q). zvířecích pro- duktů 54115 q (47.904 q), nápojů 53.767 q (60.027 q) jatelného a tažného dobytka 63.377 kusů (62. 499 kusů). Vyvezeno: uhlí, dříví a rašeliny 1.537.615 q (318.043 q) minerálních olajů 108.482 q (100.489 g). železa a zboží železného 73.380 q (59.506 q), luštěnin a ovoce 70 823 q (30.398 q), bavlny, bavlněné příze a zboží 49.918 q (48.701 g), nápojů 48.158 (43.995 q), cukru 37.715 q (30 992 ), papíru 28.919 (27.880 q), hliněného zboží 23.989 q (26.264 d), strojů 14.056 q (15.115 9), skla 13.260 4 (10.713 q). Úhrnem vyvezeno v tomto roce v lednu a únoru 3,461.694 q (2,401.787 q), dovezeno 6,329.170 q (5.873.384 q). stoupl tedy vývoz o 1,059.907 q. dovoz o 455,786 q a dovezeno o 2,867.476 q více než vyvezeno. Jak jsme již podotkli, nelze na základě těchto cifer vy- vozovati konečný úsudek, ježto schází hodnotní sta- tistika, ale i takto patrno, jak důležitým tráištěm jest tato polovina říše pro Uhersko. Z toho možno činiti nejen závěry hospodářské, ale i politické.!
Uhry Uhersko 823 q papír 28.919
33 article
Vývozní oddělení obchodní a živnosten- ské komory v Plzni. Jednací protokol vývozního oddělení obchodní a živnostenské komory v Plzni vykazuje za rok 1900 celkem 673 čísla (rok před'tím 623) a obrátilo se v roce tomto na ně celkem 80 f- rem z komorního obvodu v 176 případech (před tím 74 firmy v 170 případech). — Pro firmy ty použito prostřednictvím vývozního oddělení služeb 54 c. ak. konsulátních úřadů v 134 případech (rok před 'tím 49 konsulátních účadů v 85 přípudech), a šice v 19 případech požádáno za intervenci úřadů těch při vy- mahäní těžkodobytelných pohledávek našich firem za cizozemskými, v 59 připadech dožádány konsulatní úřady za jmenování spolehlivých zástupců, úvěry- hodných firem a pod. přo získání odbytu domácim výrobkům na cizích trzích, v 56 případech opatřeny zdejším firiám úvěrní zprávy o cizozemských jich odběratelích atd. Zprávy o celních a dopravních sazbách v cizině podány ve 12 případéch. — Dála ozpámeny interessovaným firmám z komorního ob- vodu: 42 zprávy o výhlidkách na odbyt zdějších vý- robků v cízině, o změnách v celních a pod. předpi- sech, o tržebních a úvěrních poměrech ciziny a pod. dále 43 důvěrná upozornění o změnách v úvěruhod- nosti cizozemských firem, jich úpadku neb zastavení platů, konečně 102 výhlášky o cizozemských dodav kách atd. — Kromě toho dožadováno bylo vývozní oddělení obchodnía živňoslenské komorý v Plzní ve více případech přímo cizozemskými konsuláty, firma- mi a ochodními jednáteli za jmenoväní zdejších pra- menů nákupu různého zboží, sdělovalo paž domácím firmám cizozemské prameny nákupu surovin i vý- robků, na jichž dovoz jšme odkázání. — Ačkoli pak v postednich letech výroční a jinaké zpřávy c. a k.
Plzeň živnostenský komora
34 article
konsulátních úřadů skoro vesměs vyznívají v nejna- lěhavějšt výstrahy rakouským vývozním firmám, aby hikdy nenkvazovaly obchodní stytýky s eizozemskými firmami, aniž by se dříve prostředňictvím obchod- ních a živnostenských komor neobrátily na příslušný konsulát, přece opikojí še slále případy, že náši vý- vozci značuých docházejí ztrát právě proto, že se za včas neotáží konsůlátu, ba ani náležitých neopatří si znalosti olobehodních zvýklostech těch kterých ci- zozemských tržišť a ani jediným dotazem nepřesvědčí se o řádnosti cizožemského importéra neb odběratele svého. — Proto tu třeba poznovu důtklivě upamato- vati naše vývozní firmy komorního obvoduj aby dříve nežli vstoupí v nové obchodní stýky s eizinou, opa- třily si prostřednictvím vývozního oddělení obchodní a živnostenské komury v Plzni adressy schopnýcha spolehlivých importérů, jednatelů neb zástupců na těch kterých cizozemských trzích a při poskytování úvěru cizozemským odběratelům svým zvlaště byly opatrnými a proto opatřily si o nich vždy předem zpravu o jich úvěruhodnosti; takovéto dotazy pak aby častěji opakovaly, ježto poměry obchodní mho- hých cizožemských trhů rychle se mění. — Vývozní cudstentobchodní a živnostenské komory v Plzni má již nyní částečhý seznam dobře mu doporučených zástupců na důježitých pro náš vývoz tržišlicb, jako: v Bělehradě, Berlíně, Bombayi, Bukurešti, Chile, Kal- kutě (v Indii). Koričce (Turecko), Madridě, Mexiku, Moskvě, v ruském Novoselici. Oděse, Paříží, Solunu, Tangru (Maroko) Tripoli, Úskůbu (Turecko), Yokohamě (Japonsko), pak seznam zástupitelských firem chicag- ských importérů v Evropě, seznam přednějších ob- chodních domů v Japonsku a pod. a oznámí na po- žádání ochotně inlessentům adressy těchlo zástupců.
Plzeň Bělehrad Berlín Bombaye Bukurešť Chile Kala Indie Turecko Madrid Mexiko Moskva Novoselica Paříž Soluna Maroko Tripoli Japonsko Evropa živnostenský komora Korička Tangra Úskůba Yokohama
35 article
— Jak patrno, snažila se obchodní komora plzeňská, aby doslála svým povinnostem, narazila však na ne- pochopení u těch, jimž sloužiti chtěla. Snaď naležne práce komorní napřiště více ohlasu. Bude to jen ku prospěchu našemu obchodu a průmyslu Parostrojní pivovar pravovárečného mě- štanstva v Berouné konal dne 25. března 1901 svon řádnou valnou hromadu za předsednictví pana Jindř. Tesánka, jíž přítomno bylo 18 podílníků, za- stupujících 226 podílů. Čistého zisku docileno roku 1900 celkem 35.354 K, z něhož po ukryti správních výloh připadlo na 1 podíl (1000korunový) 50 K. Piva uvařeno 20.580 hl.- Nová cla v Angllí. »P. L.« dovídá se z Lon- dýna, že proskakují tam nejrůznější verse o roz- počtových návrzích zdaňovacích. Ze statistického še- tření o vývozu ublí se usuzuje, že se pomýšli zavésti vývozní clo na uhlí; dále jest prý projektováno cio na dovezené obilI. Zprávy tyto ovšem ještě potvrzeny nejsou, byly-li by však pravdivy, ohlašovaly by zá- sadni obrat v anglické politice celní poslodníchí pa- desátirlet, nog t 2 amerlckého trhu železářského. Dle zprávy »lron Age« jest stav amerického trhu žele- zářského velmi příznivý. Trh jest při značném od- bytu pevný. Evropské hlazené železo bylo placeno za 27 doll. Potřeba válcoven a výrobců jest velmi živá; poplávka roste, Kanadský trh jest evropskému železu otevřen. Soutěž rumunského cukru v Bulharsku.
Jindřichův Tesánek P L Berouný Lon Bulharsko
36 article
Dle zprávy srédeckébo konsulátu dovězeno bylo z Rakouska v únorut. r. do Bulharska 489q cukru, tedy celkem nepatrné množství. Nebezpečným sokem jest našemu cukru na bulharském trhu, hlavně v Po- dunají, Rumunsko, které hledí zde zajistiti své vý- robě pevné tržiště. V posledních třech měsících mi- nulého roku podařilo se Rumunsku prodati v Bol- harsku cukru za 12 000 fr. Soutěživost Rumunska obmezuje se ovšem na Podunají, kde ji posilují levné dopravní sazby a netřeba prozatím se báti jejího po- stupu ve vnitru země, hlavně ne v Srědci. Cena bedny kostkového cukru a 50 kg. činí 32 fr. ve zlatě. Také únorová správa našeho konsulátu v Čařihradě poukazuje na soutěž rumunského cukru. Bylo tam dovezeno rakouského cukru 1,150.960 kg., rumun- ského 127.000 a ruského 551.000. Znamenán byl (v piastrech za 1 g) rakouský cukr Ia jakosti 83. II. 82, cukr kostkový 83--84, písek cukerní 83—84, ruský cukr 75, rumünský 79. Valná schůze hospodářského spolku v Žamberku koná se dne 31. března o 2. hodině odpolední v sokolovně v Žamberku. Pořádek: 1. Čtení protokolu. 2. »Na prahu nového století«, pojedná p. Frant. Baner, ředitel rolnické školy v Kostelci nad Orlici. 3. Zpráva jednatelská a účetní. 4. Volba dvou revisorů účtů. 5. »0 chovu vepřového dobytka« před- nese p. ředitel Bauer. 6. Přijímání členů a příspěvků. 7. Volně návrhy.
František Baner Rakousko Bulharsko Rumunsko Bol Podunají Žamberk Kostelec nad Orlice kg