1
masthead
80 března 1901.
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
article
a Z literatury.
Populárni blografie.
Každou skoro chvíli čteš v novinách nebo
časopisech nějakou studii o nějakém českém spi-
sovateli, umělci, učenci, vůdci — a skoro po-
každé z těch řádků váne cosi podobného, jako
výkrik plavce Kolumbova: »Země! Země!« Skor
každou chvíli jest u nás někdo »objeven«. Brzy
se »objeví« Dobrovský, brzy Palacký, jindy zase
Havlíček nebo Čelakovský, pak třeba Kolla
a Šafařík — a za deset let začnou objevy znovn.
Co je toho příčina?
Aeo je loho příčina, že skoro každý takový
objevný článek sobjevuje« něco jiného? Že
u jednoho málem Havliček není otcem našieh
smérů nejmladšíeh, kdežto u jiného je — podle
dokumenlů — líčen jako rovný těm ostatním, je
jiehž nynějším zbytkůmutytěž směry vytýkají fossil
nost a sedmašedesátnictví?
Kolumbův
Skor
Dobrovská
Palacká
Havlíček
Čelakovský
Kollo
Šafařík
6
article
Zdá se mi, že obojí ta vada je zaviněna
tím, že neni s dostatek populáraích biografli. Ne-
napadá mi ovšem, chtíti od naší literatury klas
sická díla, jako jsou na př. spisy anglické a fran
couzské, nebo jako je monumenlální podnik mni
chovské akademie »Allgemeine deutsche Bio-
graphie« atd. Nýbrž představuji si věc tak, že
»čilé« nějaké nakladatelství pořídilo by si seznam
předních mužů a žen našeho národa — Karel IV.
a Jiři Poděbradský, Žižka a Prokop, Hus a Chel-
čický, Komenský a Blahoslav, Němcová a Světlá,
Skreta a Kollar, Levý a Smelana... abych jen
nejobyčejnější jména uvedl; že by pak se ohlédlo
v literatuře po spisech o nich — Kalouskovi
a Tomkovi, Gollovi a Vávrovi, Teigeovi a Novákoy
atd., zaklepalo u těeh kterých autorů a v kní-
žečce ne stastránkové, nýbrž nejvýš stostránkové.
dalo si od nich napsati stručné a populární životo-
pisy. Lehký sloh, výpočet hlavních činů, podo
bizna s nějakým snímkem — buď básně, nebo
sochy, nebo obrazu — to by bylo asi základní
podmlnkou celé kollekce,nual
A taková kollekce, účelně řízená, rychle vy
dávaná, laciná a přece elegantní úpravy, by za
krátko mnohem více a daleko rychleji šířila zna-
losti a známosti opravdu každému čtenáři po-
třebné, nežli sebe upřímněji miněná káravá ká-
zaní nebo objevovací ohlášky. Verba movent,
exempla trahunte naše mladě strany takové práce
se rády chápou; na př. výborně jsou provedena
poučení Hubkova o našich národnostních hrani-
efch, znamenitě je nakreslen Vlěkův Šafařik e.
nomina sünt odiosa. Zajisté by i taková kollekce
populárních biografií byla výbornou a vítanou
»drobnou« praci, tak nutnou a tak potřebnou.
Karel Iva
Poděbradský
Žižek
Prokop
Hus
Chel
Komenský
Blahoslav
Němcová
Kollar
Levá
Smelan
Kalousek
Tomek
Goll
Vávra
Teige
Novákoy
Hubkův
Vlěkův Šafařik e
chovský akademie
Allgemeine
7
article
02 = D'Fxi
České spiny. 102 čžoiigu
* Dr. Zdeněk V. Tobolka, Slovanský
sjezd v Praze roku 1848. (Stovanska
knihovna. Rediguje A d. Černý. L.) V Praze,
1901. F. Šimáček.
i sla
Nová, již nadpisem svým sympatie budicí sbírk
zahájena velmi šťastně studii o nejslavnější události
roku 1848, o památnémčekvnovémsjezdu slovan-
ském. Autor spisu, jenž významem, methodou i užitím
vší přístupné a namnoze dotud neznámé látky, vy-
niká nad přiležitostné publikace z jubiléjního roku
1898, podal již prvou svou studii »O počátcích kon
stitučního života v Čechách« důkaz, že jím vyvstal
poutavý pracovník v oboru nějnovějších dějin če-
Přilomným spisem, při němž bylo jemu pře-
ostě prí
pva.
ských
menů po všech těměř koutech širého světa slovan-
ského, ano i v oblasti cizojazyčné úsudek ten na-
bývá platnosti obecně.
Dr. Tobolka vytkl si úkolem vylíčili vznik a jed-
nání Slovanského sjezdu věrně dle akl, rozptýliti
husté předivo, jež zahy legenda namnoze tendenění
kolem něho ulkala, a prokázali, zdali a po jakou
míru dlužno Slovanský sjezd činiti spoluzodpovědným
za bouřlivé události svatodušní. Úloze této dostál
zplna a očistil obraz slavného sjezdu ode všech pří-
mětků, jež současníci již kolem něho spřádali.
doktor
Zdeněk
Tobolka
Černá
F Šimáček
Praha
Čechy
D ' Fxi Český spin
8
article
Předeslav zevrubný a kritický úvod o vývoji
slovanské myšlénky, která v Šafařikovi nalezla nej
vělšího představitele a v Kolláru nejobnivějšího
pěvce, dovozuje dr. Tobolka, že myšlénka Slovan-
ského sjezdu, totiž myšlénka formulovati pro veškero
Slovanstvo společný program politický, byla přírozenou
odezvou na všeněmecký směr sjezdu frankfurtského.
Vnějším podnětem byly snahy Němcův a Maďarů.
proti kterýmž již v dubnu hledal Štůr pomoci v kru-
zích pražských repenlistů. Prvý popud vyšel od Ku
kuljeviče, který již měl na mysli Prahu jako nejpří-
hodnější sídlo všeslovanské porady, načež 29. dubna
ve schůzi něktevých českých literátů nabyla myšlénka
Slovanského sjezdu v Praze konkretní podoby a zí
skáním Palackého i aktnálnosti
Učastenství Palackého a některých šlechticů způ
sobilo, že směr sjezdu upraven se stanoviska austro-
slávského, což byl za lehdejších poměrů výborný
taklický coup proti Němcům, Maďarům, Vlachům b
i Polákům. Pražský výbor provedl veškery formality
se sjezdem spojené a pečoval o to, aby sjezd ve
všech svých veřejných přojevech vyzněl rozhodným
protestem proti všem snesením frankfurtským a proti
všem krokům, které slahá vláda rakouská za obeslá
ním parlamentu frankfurtského rakouskými zástupci
podnikla. Když však sjezd byl zahájen, jevily se přes
všechny slavné projevy vnější hluboké rozdily mezi
účastníky: Češi byli zvláště proti Frankfurtu, Šlováci
a Iirvati proti Maďarům, Poláci po výtce pro obnovu
své vlasti. I bylo potřebí svrchované diplomatického
taktu vůdců sjezdu, aby obecnými enunciacemi rázu
návrhu Libeltova Irhlinu tulo na venek překlenuli.
Kollár
doktor
Tobolka
Němcův
Maďar
Palacký
Němec
Vlach
Polák
Čech
Iirvat
Libeltův
Praha
Frankfurt
Slovan
9
article
K určitým snesením sjezd nedospěl pro bouře svato-
dušní, jichž vylíčený poměr ke sjezdu pokládáme za
nejzdařilejší část spisu Tobolkova. Dávný sporo
tom, kdo zavinil bouře a tudíž i rozehod sjezdu, spi
sovatel trvale rozřešil: ani cizí účastníci sjezdu, ani
horkokrevní repealisté, ani čeští studenti z Vídně,
— nýbrž jediný Windischgrätz, který ujal kommando
v Praze s pevným úmyslém, že zamezi další rozvoj
českého národního hnulí, který, usurpovav si plnou
moc jako někdy Alba nebo Caraffa, každým činem
dával občanstvu na jevo své zámysly, opovthováním
svobodných a lidových instilucí provokující. Tobolk
dovozuje zcela přesvědčivě, že srážka u gener. veli-
telství a události ji následující nebyly věci umluvené.
připravena však byla holovost vojenská
která po rozkaze Windischgrätzově vrhla se na zpí-
vající zástupy a tím bouře způsobila. Sjezd sám byl
puvodu bouři těch naprosto dalek.
Tobolkův
Windischgrätz
Windischgrätzův
Vídeň
Praha
10
article
Stoika Epikteta Rukověť mravních
naučeni. Přeložil, úvodem a poznámkami opatřií
František Drtina. Druhé, rozšířené vydáni.
(Otázky a názory I. V Praze, Jan Laichter 1901, 89).
Císař a otrok — Mark Aurel a Epiktet — vy-
vršují učení stoické v době římské, tak řečenou
novou slou, jež Epiktetem vymanivší se z nad-
vlády logiky a fysiky ve filosofii řecké, za nepro-
spěšné prohlásivši stejně výklady syllogismů, jako
badání o původu věci jsoucích, stala se převážně
naukou ethickou. Podati zkažené své době pevné
vodítko mravní, nápravou morální udržeti rozpadá-
vající se kulturu starověkou, toť nový úkol filosofle.
Neubránila se v tom živlu náboženskému, pronikaji-
címu stále mocněji lepši, po obrození toužící část
společnosti tehdejší. Stoické heslo o »žiti shodném
s přírodou« znamená již u Epikteta »žití shodno
s bohem«, neboť bůh proniká vším jsoucnem, příto
men jest v myšlenkách i všech hnulích bytosti naší
oddanost do jeho vůle je člověku přední povinnos
podmínkou pravého štěstí. Pro lakovou a jinoui
ovou přibuznošt s křesťanstvím Epiktet, podok
jako předchůdce jeho Seneca mohli v jistýcli dob
býti pokládáni dokonce za skryté křesfany.a
Epiktetos
Drtina
Laichter
Mark Aurel
Praha
11
article
vol
také se Sokratem Epiktet má mnohý podobný rys.
jak důraz klade na praktické vykonávání zásad, jak
ve vědění kořen cinosti vidí a v sebepoznání počátek
vší moudrosti. I po vnější stránce se mu podobá
Epiktet soustavy nevytvořil a sám níčeho nenapsal.
Přednášky jeho, jež nalezaly nadšené žáky, z-
znamenal potomstvu Flavius Arrianus v osmi knihách
Rozprav (diareeuí, zachovaly se toliko knihy
čtyři), jichž nauku zhustil v rukověť myšlenek nej-
závažnějsích a formou nejůsečnější vyslovených
Eyzstofčtov. V rukověti této vystupuje nauka Epikte-
tova v celé své mravní povznešenosti. Základem
jejím jest, že třeba rozeznávati věci, jež jsou v moci
naší, t. j. které závisejí od naší osoby, rozumu a
vůle a jiné, které v moci naší nejsou, jako tělo, ma-
jetek, sláva i různé dary štěstěny vůbec: vyhledávati
a omeziti se výhradně na prvé je pramenem veškeré
moudrosti, mravnosti a štěstí. Heslo Epiktetovo:
»Snášej a zdrž se«, jeho zásada samostačitolnosti
(omezení se na život vnitřní), bezcitnosti (věci vnějšt
neroší blaha, toliko nesprávný úsudek o nich), klidný
názor na smrt (jest jen návratem; ale samovraždu
na rozdíl od jiných stojků Epiktet až na případy
nejkrajnější zavrhuje), s hora uvedený princip lheo-
logický, to vše jsou také základní myšlenky Rukověti
Prof. Drtina v úvodu k svému překladu rozvádí
všechny tyto myšlenky, vykládá a v soustavu řadí.
Sokrates Epiktet
Flavius Arrianus
Epiktetův
profesor
Drtina
12
article
Předestav výstižný obraz povšechného mravního
stavu říše Hmské v prvních dvou stoletích po Kristu,
načrtává přehledně vývoj filosofie stoické, načež na
druhé části své rozpravy přikročuje k živolopisu
Epiktetovu a k rozboru nauky jeho. Výklady prof.
Drtiny jsou jasné, přesné, stojí vždy na výši otázky
a při veškeré přístupnosti neztrácejí ničeho na od-
bornosti. Překlad je neméně správný nežli plynnýa
lehce srozumitelný. Lapidární sloh těch sentenci za-
chycen v celé rázovitosti. Zkrátka, spis vyhovuje
stanovisku přísně vědackému a přestáva býti popu-
lárním. Ta vlasinost jeho, doufám přispěje, že knížka
zařídí se tak, jak toho závažné její myšlenky zaslu-
hují. Zvláště mládeži studující a všem, kdož na vy-
tvoření své povahy a základu svém mravním teprve
budují, nelze studium Epiktetovo nikdy dost vřele
doporučiti. Jsou to těžká zrna, jimiž se prohýbaji
plně klasy jeho Rukověti.
Krist
Epiktetův
profesor
Drtina
13
article
Adolí Heyduk, V zátiší. Druhé, doplněné
vydání. Sebraně spisy, sv. XXII. Nakl. J. Otto.
Idvllická lyrika života rodinného, toť obsahem těchto
básní, plných hlubokého upřímného citu. Laškovný
humor jasných chvil rodinného štěstí střídá se tu
s tesknou melancholil dnu smutku. Básník nalezl
v lěchto slokach, plných svěžího humoru i plných
tklivého smutku, tóny tak upřímně pravdivě, vyslo-
vuje svoje subjektivní city způsobem tak blízkým
vnímavému členáři, že tím dociluje neodolatelného
dojmu. Krátké básně, prosté formou, ale zvučné a
zpěvné, náležejí k nejpěknějším, jež autor napsal
uznání, jehož se jim dostalo při prvním vydání
sbírky, bylo plně zasloužené. msdnae
Prof. dr. J. Deyl, O ochraně oka. Lidové
rozpravy lékařské, red. MUDr. Lad. Haško v ec.
čís. 15. Nakl. J. Olto. Autor, sám odborník na
slovo vzatý, pojednává nejprve stručně a způsobem
populárním o ústrojí oka, tohoto nejdůle žitějšího
smyslového orgáno téla lidského, načež uvádi jedno-
llivé choroby oční, jich příčiny a radí předevšlio,
kterak jim předejiti, což jest nejdůležitější a pak te-
prve, kterak se zachovati, když choroba nastala. Že
třeba v každém připadě oční chorobyv povolati zku-
šeného lékaře, rozumí se samo sebou. Knižka, jako
všechny posavadní publikace léto sbírky, psána jes
slohem pěkným, snadno srozumitelným a pro snád-
nější porozumění opatřena illustracemi.
Heyduk
svatý . XXII
Otta
profesor
doktor
J Deyl
MUDr
Lada
J Olto
Knižek
14
article
Jarosla v Hilbert. Lili a jiné povídky.
Nakl. Bursíka Kohout. Šest kralších povídek
jichž předmětem jest láska s nádechem lehkého
pessímismu, jenž ovšem leckde působl dojmem lehko-
myslnosti. Aleovšem, jde tu o mladé lidí, jichžn fliio-
sofie, postrádající náležité zásoby životních zkuše-
ností, podléhá až příliše často sanguinickýmy roz-
marám citu V té věci líčí autor zcela správně. J
lo věk. kde láska zdá se nejdůležitějším faktorem.
rozhodujícím o osudu celého lidského života. Drobně
ty povídky jsou vvpravovány pěkně, elegantním sto-
hem.a což dlužno zvláště připomenout, zlidé jeh
mluví jako skuteční, živí lidé, nikoliv jako loutky,
jivhaž reč- párci
Božena Němcová, Sestry. Chudí lidé
a jiné povídky. Sebrané spisy sv. V. Nové illustro-
vaně vydání. Nakl. 1. L. Kobler. Těchto šest po-
vídek vyniká veškerými přednostmi vypravovatel-
ského talentu slavné autorky »Babičky«. Názorné
ličení lidu i kraje, smysl pro rázovitost mluvy lidově
i láskýplné porozumění názorů a citů lidu, z jehož
života osnuje svoje prosté povídky, dojemné a přece
živolně pravdívé. Toť příčina, proč knihy Boženy
Němcové přese všechny změny vkusu jsou dosuo
podstatnou součástí knihovny českého čtenáře, pro
těší a osvěžují vždy nové a nové generace.
Hilbert
Bursík
Němcová
L Kobler
J t věk
15
article
*Němirovič Dančenko. V zapomenut
pevnůstce. Román. Přeložil Fr. Halla. »Mati
Lidu« ročník XXXV. čís. 2. Nakl. dr. Edv. Grég
Autor, jenž zná Kavkaz důkladně z vlastního
zoru, líčí v románu krvavé boje, jež musilo
podstoupiti, než si podmanilo vzdorné domorodce.
dokonale ruského vojína a dovede živě ličiti ho
klidné hrdinství, jeho sebezapření a trpělivost, miž
přemáhá nejkrutší trampoty a dovede s neobylnou
plastikou líčiti divokou romantiku bojů s dorkodei
kavkazskými, divokými, ukrutnými, ale tak rytíř
skými. To vše činí román ruského autora sylovaně
napínavým a zajímavým.
Da. Karel May, Vinneton, rudý alleman.
Román. Přel. O. Flčgl. S illustracemJos. Ul-
richa. Autoris. vydání. Nakl. Jos. R. Ilímek.
Autor sleduje se živými sympatiemi osy zmírají-
cího plemene rudochů, jemuž staví polík v osobě
svého hrdiny, náčelníka Apačů. Jakoe své romá-
nové serii »Po stopě zlého činu« ličlobrodružství
s pronárody Orientu, tak v přítomn románu líči
dobrodružné příhody v pustináchekého západu
Unie. Také zde vypravuje na záklr vlastních zku-
šeností a tato znalost kraje a lidf. lochův i Indiánu
dodává ceny jeho romantické histc plně napínavých
dobrodružství.
Němirovič Dančenko
Hall
Maťa
doktor
Edv
Karel May
Vinneton
O Flčgl
R Ilímek
Apač
Indián
Francie
Kavkaz
Ula
krvavý boj
16
article
Z českých jíd.
* V »Osvětě« referuje Jireček ze slovan-
ských literatur o ruskémkladu Prešernových
básní od Th. Korše v Mosk a o německy psané
obsáhlé studil A. Jensena, vvané Gunduličovi, j z
čtepyla v zemích slovan-
vřele doporučuje, aby
jennarakterisuje plán díla
ských. Pěkný je cílát,
sen, »abych na základě
»Pokusil jsem se,« prav
o velikého básníka slo-
nejlepších materiálů
lturním milieu, jako při
vanského vylíčil v jeh-
renaissance v Dubrovníku.
rozený produkt slovans
patriotického chauvinismu
Gundulié byl jednak
snad přeceňován, z jiné
bez literárního odůvor
příliš málo oceněn ve vše-
strany však byl za
historii.« Kdy dojde na
obecné evropské lij ve »všeobecně evropské lite
Jireček
Prešernový
A Jensen
Gundulič
Dubrovník
17
article
* Zajímavý gilo úmnt Tceské kerata
tovali jsme stru již předešle. »Naše doba« všíma
o charakteristického zjevu, a po
si podrobněji tera« shrnuje v králkých, ale vý
titulem »Bo) c. články a studie Zeyerovi věno-
stížných obfochází však k výsledku, že všichni
vané. Referestě namáhají se vystihnouti Zeyera
ti kritici a
řeči silně cznou, často i frásovitou, že však po-
třebí by hlpna jekona berickéha Zde se mi-
vědečtějšít dobře vystihl choulostivou stránku
že tu re literárních studií, jež posledním časem
většinyou do našich revuí a časopisů, jež leckdy
zdají ( studjem. Ale o tom třeba jednou zvláštní
kapihý stesk, jak nedostatečně organisována je
oPltáce literární. Literární články, zejmena ven-
najch novin, jsou nám přístupny téměř jen
árnách a zapadají v krátkém čase v zapo-
ti tak, že je po několika týdnech stěží
lete — víte-li vůbec o nich.
*V »Plzeňskýcb Listech« referuje A. Ko-
nec o způsobu, jakým možno opatřiti podrobné
ské mapy různých okresů českých z vojen-
kého zeměpisného ústavu ve Vídni. Podnět k tomu
tavdalo vyzvání Klubu českých tůristů a' prakticky
provedly pokus obec pražská, okres domažlický a
plzeňský. Kdo rád pěšky cestuje po Čechách, má
Zeyer
V Plzeňskýcb
A ko
Vídeň
Čechy
18
article
s podrobnými mapami potíž. Německy vydané mapy
generálního štábu, jež jsou pro praktickou potřebu
nejspolehlivější pokud kartografického znázornění se
týče, zavdávají mnoho příči k steskům po stránce
jazykové, a nad to sem tam jsou již pro podrob-
nosti zastaralé. Máme sice dosti různých map če-
ských, přece však ve mnohých případech obracíme
se k mapám generálního štábu, a tu třeba upozorniti
že možno poměrně nevelkým nákladem získati z
zeměpisného ústavu vojenského ve Vídni map
české. A. Kostinec vypisuje podrobně, jak by
mohly práci tuto ve spojení s ochotnými laiky
odborníky — kteří by postarali se o české názvo-
sloví a doplňky — obstarati okresní výbory a nahra-
diti tak, zvlášť pro místa častěji turisty navštěvovaná
»generální« mapy německé českými.
A Kostinec
Vídeň
19
article
* »Škola našeho venkova« podává
zprávu o »dvou nestejných prostředcích na zdolání
krvavé literatury.« Jeden z nich vznikl z úsilné
snahy, již Národní jednota saveročeská vyvíjí, aby
šířila v lidu dobrou českou čstbu. Místní odbor její
v České Třebové vydal leták, jímž varuje obecenstvo
před kolportéry krvavých románů a upozorňuje zá-
roveň na obsáhlou místní knihovnu a čitárnu, která
chudým půjčuje knihy zdarma. Škoda, že všechny
naše knihovny nechopily se tohoto prostředku, aby
čelily drahé a špatné iiteratuře, právě do chudých
kruhů nejvíce pronikajíci. Badiž nám dovolena malá
poznámka, bezplatného půjčování knih chudým
se týkající. Nevím, jak v tomlo speciálním připadě
se vyžaduje průkaz dudoby, ale znám knihovay,
v nichž právě průkaz chudoby bývá příčinou, že
tak mnohý chudý knhu si nevypůjčí. Nedal by se
odstraniti při vypůjčevání khih ten rozdíl chudých
a majetných? Dalo ly se to, mýslím, snadno po-
říditi tím, že by se kihy půjčovaly bezplatně všem
bez rozdllu, ale od čch, kdo jsou majetni a knihy
si vypůjčují, vybíral oy se roční přispěvek, jenž by
zároveň opravňoval k člehství. — Právě tak jako
schvaluje »Škola čekého venkova« leták Jednoty
severočeské, obracíe proti jiněmu podníků, jenž
dle vlastního prospětu chce čeliti krvavé literatuře
vydáváním kriminälnch romänů cizojazyčných. Re
ferent právem vyciťne z této projekťované románavé
biblioteky spekulaci i neslibuje si od ni příliš mnoho
Zdá se opravdu, žeje to jen vyhánění ďábla belze-
bubem.
Český Třebová
20
article
Slomanské spisy-
21
article
* Russkije pooty za sto lět. Nová antho-
logie ruské lyriky XX. století. V Petrohrádě. Vydaí
N. A. Salnikov. e to 660 str. silná kniha, obsa
hující portrety. biorafie a ukázky lyrické poesíe
123 básníků od doly Puškinské až k ruským na-
podobitelům francotského dekaděntišmu dnešnímu-
Vývoj ruské poesie za dobu celého věku od silného
vzmachu až kuřežilěmu úpadku obsažen jest
v pěkné knize N.. Salnikova. A poněvadž skoro
každý spisovatel zaíná svou titerární karieru veršo
váním, možno řici, te v knize jest pojednáno o všech
básnicích ruských, se vzácnými výminkami ovšem
těch, kdož pro pbeňi zhola nie anebo snad jen příliš
málo učiniti. Tabvými výminkami jsou na př.
Tolstoj. Čechov. Btapenko, Govkij a j. Ale za to
Turgeněv a jiní rcanopisci, jichž hlavním oborem
byla krásná prosa, pro své mládické básnění nalezli
zde místa. 1 mneo básníků ve vojenském kabátci
zde naleznete, od velkoknižete Konstantina (K. R.
dolů přes generi až k různým těm porůčíkům.
jimž step kolem pvností a divoká příroda kavkazská
poskytuje hujně ttky k poesii. V celku lze novou
anthologii raské pešie KIX, století co nejvřeleji do-
poručiti. Cena 1 bi 65 kop. jest dojista více než
lae olMr. Penu.
Salnikov
Tolstoj
Čechov
Konstantinos
Pen
22
article
ne
* V Kyjevě plávno vyšel ruský, prof. F. Jaršem
pořízený překlad zámé protimommsenovské brošury
dra. Jos. Peka č.Kritik »MococKx Bba. s po-
kládá výrok Momsenův za nesmysl, ale »dýše
z něho surová pinost a je výrazem čislě německého
smýšlení, jež nehce znáti žádných cizích zájmůs
a snah kromě něleckých«. Při takovém stanovisku
odpověď p. Pekačva, jakkoli je spravedliva ve svén
protestujícím iněu, vypádla dosti slabě. Mommsen
obvinil celý česlý národ, že se snaží »německou
práci pohřh v prapasli své nekůlfurnošti«. Od
Vídaje na p. Pekať ouvolává se na historické faklý
a ukazujena úlohiupo kterou český národ hrál v dě-
jinách jaž nositel reformačného hnutí. Ale se stano
viska Mnmsenova, vidicího jen zájmy německé
rasy a Češích, byť i sloužili tomu dílu, které vzal
na sel německý národ, jen cizí sílu, taková od-
povědnebude přesvědčující. Vždyť nejde o spole
čenst kulturné, nýbrž o plemenné, pro něž kulturné
jdea jeví se jen životodárnými prameny právě
toho plemenného společenství a nikoli jiné, cizí a
jer nepřátelské síly. Taková jest olázka, at
aokáti české kuiturnosti mohli naproti síle
ptonské jednoty postaviti jen sílu Slovanst va
iolečenství kulturných zasad vyvolává nevyhnutel
osti sloužiti témuž společnému dílu. Kdo chce za-
chrániti svou slovanskou samostatnost, nesmí sloužiti
německému dílu. Před českým národem stojí dvě
cesty: dílo Teutonů nebo dílo Slovanů. K jednomu
z nich musí se připojiti.
profesor
F Jarš
Peka
MococKx Bba
Mommsen
Čech
Teuton
Kyjev
Slovan
24
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Podobnou filipiku proti moderním směrům na
poli literárním přináší chorvatský týdenník »Vienace.
Zbraň do ruky vtisklá mu vlastně sebeobrana. Redakce
již delší dobu zápasí s mladšími směry, s agilaci
otevřenou i tajnou, a proto obrací se s appellem na
své staré přátele a na příznivce chorvatské literatury
vůbec. Stesky její dávají tušiti povážlivé zjevy, jež
zmítají dušemi mladé generace na slovanském jihu.
Protivníci samostatnosti malých národních skupina
jejich národní kultury hojují v theorii proti tendenci
v písemnictví a v umění, ujišťují, že umění jest samo
sobě cílem a že vlastenecká tendence v literatuře
jest neesthetickou, jako sama idea národnostní jest
prý zbytkem pohanství. V praxi však tito panger-
mánští učitelé udávají v písemníctví čistě německý
ráz a pašují do lidu čistě německé smýšlení. Inter-
nacionalismus a kosmopolitismus jest jim pláštíkem,
aby tlumili národní snahy a připravovali půdu pro
rozšíření hranic německé kultuře a německému ja-
zyku. A najdou se, bohužel, jednotlivci, kteří pod-
lehnou hlasu sirén a chtějí povýšiti chorvatské pisem-
nictví a umění nad Chorvatstvo, uvěsti je do one
vyšší stéry, kde vládnou věčné všesvětové zákony
krásy, které v praxi noví proroci šlapou theoriemi
o svobodě individnální tvorby. »Vienac« od samého
počátku stál na stráži proti těmto samovražedným
theoriím a odtud zuřivá agitace k jeho zničení. Pod-
kopná práce byla by se zdařila, kdyby v čas nebyl
se ujala listu »Matica Hrvatska«. Kéž nová výzva
dojde živého ohlasu a výstražná slova jeho náleži-
tého porozumění!
uměný nad Chorvatstvo
Intrum
Matica Hrvatsko
25
article
* Bývalý redaktor denníku »Mipone Orro1ocgu«
p. K. V. Trubnikov nabyl úřadního povolení vydávati
nový společenskopolitický dennik bez předběžné cen
sury, který bude se nazyvati »Pycerif ToIocz«. —
Nově založený spolek »Vycenoe Čoópanie«, o němž
jsme se zde již zmínili, nedávno se ustavil. Před
sedou zvolen byl kníže Golicyn, místopředsedou p
A. A. Suvorin a p. L. N. Syromjatníkov (Sigma). V
výboru zasedá mimo jiné p. Veličko, redaktor
»Čaara« p. Komarov a p. Engelgardt. Účelem spolku
jest pečovati o vychování mládeže ve staroruském
duchu, křísení dávných národních tradic, obnova
čistě mluvy, národních krojů a pod. Bylo by si přáti
upřímně, aby spolek účinně zasáhl do ruské společ-
nosti a vlil do ní více národního ducha.
Slavjanin.
Z cizich revuí-
* Mladonorské literatury vůdce Arne Garbor
oslavil tyto dny — jak sdělují norské listy —
své padesáté narozeniny a současně třicetiletí své
básnické činnosti. Není tedy divu, že norské listv
bez rozdllu věnují mu vřelé články, z nichž nejtrel.
nější jest Naerupova charakterislika ve »Folke-
bladet«.
* Událostí dne v Uhrách jest nový dvousvazkový
román Kolomana Mikszátha »Podivně manželství«.
Tento vysoce nadaný žurnalista a politik až dosud
nenalezl času ke dvousvazkovému románu a proto
příjemné překvapení maďarského čtenářstva jest tím
větší. Vedle této novinky největšímu úspěchu těší se
vlastenecká hra F. Herczega »Brigádník Ocskay«, jež
plní domy veseloherního divadla.
* Veliká část litevské literatury jest vždy kolem
nového roku uložena v různých kalendářích (asi 50
počtem). Skoro každé knihkupectví vydává svůj ka-
lendář a stará se o to, abv nejcennější plody nové
Trubnikov
Golicyn
Suvorin
L N Syromjatníkov
Čaar
Komarov
Engelgardt
Garbor
Naerupův
Mikszáth
F Herczeg
Ocskay
Folke
Uhry
Mipone Orro
Pycerif ToIocz
Sigma
Vycenoe Čoópanie
26
article
litevské liferatury v něm vylisknouti mohlo. Litevská
salvra a humor jest vůbec výlučně v kalendářích
pložen. Nejlepší litevští humoristé Allunau a Edwards
vydávají každý svůj vlastní humoristický kalendář.
A tak kalendáře plní u Litvanů tu důležitou kolturní
službu, kterou plnily u nás před 50., ba před 100
létv. Příčinou této rozhojněnosti kalendářů jest okol-
nost, že zakládání nových časopisů potkává se vždy
s velkými oblížemi. Ani počet abonentů není vinen
nedostatkem časopisů; máť průměrný list kolem
5000, denník »Baltijás Westnesis« docela 18.000 před-
platitelů. A přece jsou na Litvě dosud pouze dva
denníky a třetí tep ve začne v Rize vycházeti. Nej
starší list jest klerikální »Latweeschu Awises«, jenž
vychází dvakráte týdně.s
* Velmi poutavou studii, jež vyniká zvláště bo-
hatým materiálem z různých končin sebraným; na
psal Julius v. Negelein do »Zeilschriřte dlee
Verelns für Volkskunde« pod názvem »D e
Reise der Scele in's Jenseits«.
*»Révue de Sociologie« přináší od M
Volkova stručný přehled národopisu ruského, výbor
nou to informativní pomůcku.
* Upozorňuji na studií C. Schmidta »Filosofe
peněz«, uveřejněnou ve »Socialistische Mo-
natshefte«.
* Věcný a nestranný článek (doložený fotografie
o Sibíři napala Marie Strombergova do posledníel
čísel »Le Tonr du Monde«. Dle líčení 1ohot
nevypadá Sibíř docela tak, jak ji líčí němečtí scesto-
vatelé«. Není to mučirna, nýbrž prostě kolonje, do
níž čím dále tím ochotněji stěhují se i mužíci ne
Mr. Penn.
trestanci.
Allunau
Edwards
Baltijás Westnesis
Awises
Julius
Negelein
Zeilschriřit
Volkův
C Schmidt
Sibíř
Strombergův
Penn
Litva
in ' s Jenseit
Vereln für Monde
D e Reis der
27
article
Bibliogranie.
* Jóža Úprka. Díl II. Nákladem grafické spo-
lečnosti »Uniec. V komisi Bedřich Kočí. Tak
druhý díl publikace, jež obsahuje dalších dvacet listů
prácí Uprkových, provedsných v barvách, opatřen
jest důkladným úvodem prol. J. Klvaně s četnými
černými i barevnými reprodukcemi v textu.
* Jan Gebauer, Slovník staroceský. Na-
kladatel česká grafická společnost »Unie«. Sešit 1.
A — boj. Dílo široce založené na studiu starýeh
našich literárních památěk, s hojnými dokladyn a pří
klady u každého hesla. Účelem jeho jest podati spo-
leblivý obraz staré češtiny z prvního období naš
literatury
* B. Veiter: Světový názor moďerního
člověka. Přeložil dr. K. Fürst. Nákladem Jos
Pelcla na Král. Vinohradech. Knížka má usnadniti
čtenáři dnešních širších vrstev jednotnost světového
názoru. Autor je znám jako překladatel spisů Spen-
cerových a badatel v oboru fliosofie. Přivadi na pra-
vou míru řádu mýlhých názorů o zjevech společen-
ského i politického života
* Pisemniotví české slovem i obrazem o
nejdávnějších dob až po naše časy. Píše prof. v
Flajšhans. Vydává Grosman a Svoboda v Praze.
Jóža Úprka
Kočí
J Klvaň
Gebauer
doktor
K Fürst
Pelcl
Král
Flajšhans
Praha
28
article
Suš. 19. a 20. Doba nejnovější — od počátku zahá-
jení ústavního životat r. 1848 — od Palackého i
k Sv. Čechovi. Oba sešity jsou bohaty obrázky do
textu vloženými ; nádberné příloby
*Josela Ehrenbergra Sebrané splsy
zábavné. Nákladem cyrillomethod. kulhnupsctví t.
Franzla v Praze.í obšv 150 nzed
* V povučlnách nervů, básně Vlad. Houdka.
Nákladem Grosmana a Svobody v Praze. Již jednou
upozornil na sebe malou sbírkon »Vykvetly blíny“
Zu všedního života čeřpá Houdek své náměty n
mnohdy až brutálně odhaluje jitživér rány živola.
Nejlepší čásť sbírky jsou »Motivy z Nového zákona«.
* Posvátný parnass. Pátý svazek »Výboru
dramat Calderonových« v překlaďu Jarosl. Vrchli-
ckého. Nákladem Grosmana a Svobody v Praze. láv
Mechanická technologie. Z pracován
kovůa dřev. Sestavil O. Viglic, strojní inžený
a skutečný učitel c. k. odborné školy. Díl II. Nákla.
dem Jos. Pelcla na Král, Vinohiradech.
Palacký
Čecho
Josel Ehrenberger
Vlad
Houdek
Grosman
Calderonův
Jarosl
O Viglic
Pelcl
Král
Vinohirady
Praha
Náklo
Jos
29
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Bursovní spekulaci na burse vídeňské se
zase uvolnilo. Byla odsouzena politickými a par-
lamenlnimi poměry ke klidu, který jensenevon
snášela a který ji sváděl na bursu berlinskou,
Jest až neuvěřitelno, jakými přímo proudy valily
se berlínské spekulační papiiry do
Rakouska, a ne méně do Čech, zvláště do
Prahy. Cetné a veliké ztráty, jež již dávno
nejsou tajemstvím, byly důsledkem této speku-
lace, která šla neinformována na -cizí trhy, dá-
vajíc se ochotně vábiti slibovanými zisky a vý-
dělky. Obratem parlamentním vrá-
tila se zase z čásrí spekuřace na
vídeňskou bursu, Její záznamy přihášej
opětné stoupání cenných papírů spe
kulačních a vyznačují se klesáním
státních papírů ukladacích. Uvol
nění parlamentní práce vykládá si spekulaee
za přímo epochální obrat v hospodářskýeh
poměrech těto poloviny říše a připíná k němu
nejrůžovějši naděje do celé budoucnosti,
jakoby náš průmyslový a obchodní rozvoje co
nevidět měl mílovými kroky dohinati vzmníach
říše německé. A zatím zalétlo jeně několik
paprsků do temna poměrů télo říšské poloviny
Snad jsou předzvěsti hospodářského obrození —
ale jeho postup bude zvolný a těžký. Rány po-
sledních let, chmurně výsledky rakouské politiky
obchodní, rakouskou administrativou ochromená
síla hospodářská — to vše jen zvolna se zacel
a napraví. Na světovém trhu jsme se všech
stran tísněni, zvláště Německem, a domácí vý-
roba má co činiti, aby obsadila i domáci trhy
Není tedy nadbytek důvodů k pří
lišnému optimismu do budoucna
Neupozorňujeme na věci tyto bez důvodů
příčin. Spekulační horečka bursovni
iu nás má své vyznavače a ctitele
Rakousko
Čechy
Praha
Německo
30
article
Vítězné fanfáry bursovní snadno mohou je strh
nouti. A přece nie snazšího, než že národnostn
protivy rázem zatemní vyhlidky na dělnost par-
lamentu, že nedojde na velikolepé plány do-
pravní a že tato polovina říše bude se opět řítit
na srázu neporozumění pro potřeby národů slo-
vanských a nespravedlnosti k nim. A pak rázem
nastane zase rapidní klesání spekulačních hodno
a nové ztráty. Ale ani toho není potřebí: prre
červánky hospodářského sesílení této říše vy
volávají přílišné naděje a přílišnou důvěru
Trh bursovní tak lehce se přesunuje z nej-
chmurnějšího pessimismu v nejrůžovější opli-
mism! Nejen z důvodů hospodá
ských, ale i z důvodů národni ch
radime k opatrnosti a obezře-
nosti. Klesání ukládacích hodno
státních není ničím, než manévrem ve
likých bank a bankéřských zá
vodů, aby získaly co možná nej-
výhodnější pro sebe podmí nky
(nizký kurs) pro převzetí státiní půj
čky inve stiční. Jakmile půjčka tato bude
převzata, stoupnou zase kursy státních papírů,
aby banky nalezly vhodné poměry pro jich roz-
prodej. Majiť banky přiliš bursu ve své moci,
než aby ji neovládaly. Mnoho jest tedy důvodů
proti nerozmyšleným produjům a koupim a spe-
kulační horečce. Bursa jest příliš rozvlněna při
znivou situaci a banky přiliš zaujaty pro inve-
stiční půjčky, než aby bylo lze dnešní poměry
pokládatí za ustálené. A speciálně česk
kapitál má jiné úkoly, než pou-
štětí se do téchto vírů. Čeká ho do-
mácí, česká práce podnikatelská. A tedy pozor
Bursa
Majiť banka
31
article
a rozvahu! Studujme raději své po-
měry hospodářské, jich potřebya
výhody a zde zasaďme páku. Nebude
nám tato práce ke škodě — a bude mit jisté
a dobré výsledky. Ale ještě jiná potřeba
se hlásl: Parlament dal svou praci podnět bur-
sovní spekulaci, jemu proto vzchází povinnost
postarati se o bursovní zákon.
Dnešní situace to přímo přika-
zuje. Jinak padnou možné neblahé výsledky
i na parlament sáml
32
article
Obchod této poloviny říše s Uhry v únoru
1901. Dle měsíčních statistických zprávs úřadu pro
vzájemný obchod obou říšských polovin bylo v mě-
sici únoru z Uher dovazeno zboží 3,173.961 q (roku
1300 v únoru 3,540.158 q), vyvezeno do Uher
1,760.359 q (1,019.950 q). Dle toho klesl dovoz za
únor 1901 oproti únoru 1900 o 366.197 q. vývoz pak
stoupl o 740.400 q. Dovezeno zvláště (čísla v zá-
vorce udávájí dovoz v únoru 1900): obili a mouky
1.438.396 q (1.432 355 q). dříví, uhlí a rašeliny
754.262 q (1,159.659 g). nerostů 403.037 q (377.449 g).
luštěnin, ovoce a pod. 127.521 q (83.461 q), železaa
zboží železného 86.538 q (129.050 q). zvířecích pro-
duktů 54115 q (47.904 q), nápojů 53.767 q (60.027 q)
jatelného a tažného dobytka 63.377 kusů (62. 499
kusů). Vyvezeno: uhlí, dříví a rašeliny 1.537.615
q (318.043 q) minerálních olajů 108.482 q (100.489 g).
železa a zboží železného 73.380 q (59.506 q), luštěnin
a ovoce 70 823 q (30.398 q), bavlny, bavlněné příze
a zboží 49.918 q (48.701 g), nápojů 48.158
(43.995 q), cukru 37.715 q (30 992 ), papíru 28.919
(27.880 q), hliněného zboží 23.989 q (26.264 d), strojů
14.056 q (15.115 9), skla 13.260 4 (10.713 q). Úhrnem
vyvezeno v tomto roce v lednu a únoru 3,461.694
q (2,401.787 q), dovezeno 6,329.170 q (5.873.384 q).
stoupl tedy vývoz o 1,059.907 q. dovoz o 455,786 q
a dovezeno o 2,867.476 q více než vyvezeno. Jak
jsme již podotkli, nelze na základě těchto cifer vy-
vozovati konečný úsudek, ježto schází hodnotní sta-
tistika, ale i takto patrno, jak důležitým tráištěm jest
tato polovina říše pro Uhersko. Z toho možno činiti
nejen závěry hospodářské, ale i politické.!
Uhry
Uhersko
823 q
papír 28.919
33
article
Vývozní oddělení obchodní a živnosten-
ské komory v Plzni. Jednací protokol vývozního
oddělení obchodní a živnostenské komory v Plzni
vykazuje za rok 1900 celkem 673 čísla (rok před'tím
623) a obrátilo se v roce tomto na ně celkem 80 f-
rem z komorního obvodu v 176 případech (před tím
74 firmy v 170 případech). — Pro firmy ty použito
prostřednictvím vývozního oddělení služeb 54 c. ak.
konsulátních úřadů v 134 případech (rok před 'tím
49 konsulátních účadů v 85 přípudech), a šice v 19
případech požádáno za intervenci úřadů těch při vy-
mahäní těžkodobytelných pohledávek našich firem za
cizozemskými, v 59 připadech dožádány konsulatní
úřady za jmenování spolehlivých zástupců, úvěry-
hodných firem a pod. přo získání odbytu domácim
výrobkům na cizích trzích, v 56 případech opatřeny
zdejším firiám úvěrní zprávy o cizozemských jich
odběratelích atd. Zprávy o celních a dopravních
sazbách v cizině podány ve 12 případéch. — Dála
ozpámeny interessovaným firmám z komorního ob-
vodu: 42 zprávy o výhlidkách na odbyt zdějších vý-
robků v cízině, o změnách v celních a pod. předpi-
sech, o tržebních a úvěrních poměrech ciziny a pod.
dále 43 důvěrná upozornění o změnách v úvěruhod-
nosti cizozemských firem, jich úpadku neb zastavení
platů, konečně 102 výhlášky o cizozemských dodav
kách atd. — Kromě toho dožadováno bylo vývozní
oddělení obchodnía živňoslenské komorý v Plzní ve
více případech přímo cizozemskými konsuláty, firma-
mi a ochodními jednáteli za jmenoväní zdejších pra-
menů nákupu různého zboží, sdělovalo paž domácím
firmám cizozemské prameny nákupu surovin i vý-
robků, na jichž dovoz jšme odkázání. — Ačkoli pak
v postednich letech výroční a jinaké zpřávy c. a k.
Plzeň
živnostenský komora
34
article
konsulátních úřadů skoro vesměs vyznívají v nejna-
lěhavějšt výstrahy rakouským vývozním firmám, aby
hikdy nenkvazovaly obchodní stytýky s eizozemskými
firmami, aniž by se dříve prostředňictvím obchod-
ních a živnostenských komor neobrátily na příslušný
konsulát, přece opikojí še slále případy, že náši vý-
vozci značuých docházejí ztrát právě proto, že se za
včas neotáží konsůlátu, ba ani náležitých neopatří
si znalosti olobehodních zvýklostech těch kterých ci-
zozemských tržišť a ani jediným dotazem nepřesvědčí
se o řádnosti cizožemského importéra neb odběratele
svého. — Proto tu třeba poznovu důtklivě upamato-
vati naše vývozní firmy komorního obvoduj aby dříve
nežli vstoupí v nové obchodní stýky s eizinou, opa-
třily si prostřednictvím vývozního oddělení obchodní
a živnostenské komury v Plzni adressy schopnýcha
spolehlivých importérů, jednatelů neb zástupců na
těch kterých cizozemských trzích a při poskytování
úvěru cizozemským odběratelům svým zvlaště byly
opatrnými a proto opatřily si o nich vždy předem
zpravu o jich úvěruhodnosti; takovéto dotazy pak
aby častěji opakovaly, ježto poměry obchodní mho-
hých cizožemských trhů rychle se mění. — Vývozní
cudstentobchodní a živnostenské komory v Plzni má
již nyní částečhý seznam dobře mu doporučených
zástupců na důježitých pro náš vývoz tržišlicb, jako:
v Bělehradě, Berlíně, Bombayi, Bukurešti, Chile, Kal-
kutě (v Indii). Koričce (Turecko), Madridě, Mexiku,
Moskvě, v ruském Novoselici. Oděse, Paříží, Solunu,
Tangru (Maroko) Tripoli, Úskůbu (Turecko), Yokohamě
(Japonsko), pak seznam zástupitelských firem chicag-
ských importérů v Evropě, seznam přednějších ob-
chodních domů v Japonsku a pod. a oznámí na po-
žádání ochotně inlessentům adressy těchlo zástupců.
Plzeň
Bělehrad
Berlín
Bombaye
Bukurešť
Chile
Kala
Indie
Turecko
Madrid
Mexiko
Moskva
Novoselica
Paříž
Soluna
Maroko
Tripoli
Japonsko
Evropa
živnostenský komora
Korička
Tangra
Úskůba
Yokohama
35
article
— Jak patrno, snažila se obchodní komora plzeňská,
aby doslála svým povinnostem, narazila však na ne-
pochopení u těch, jimž sloužiti chtěla. Snaď naležne
práce komorní napřiště více ohlasu. Bude to jen ku
prospěchu našemu obchodu a průmyslu
Parostrojní pivovar pravovárečného mě-
štanstva v Berouné konal dne 25. března 1901
svon řádnou valnou hromadu za předsednictví pana
Jindř. Tesánka, jíž přítomno bylo 18 podílníků, za-
stupujících 226 podílů. Čistého zisku docileno roku
1900 celkem 35.354 K, z něhož po ukryti správních
výloh připadlo na 1 podíl (1000korunový) 50 K. Piva
uvařeno 20.580 hl.-
Nová cla v Angllí. »P. L.« dovídá se z Lon-
dýna, že proskakují tam nejrůznější verse o roz-
počtových návrzích zdaňovacích. Ze statistického še-
tření o vývozu ublí se usuzuje, že se pomýšli zavésti
vývozní clo na uhlí; dále jest prý projektováno cio
na dovezené obilI. Zprávy tyto ovšem ještě potvrzeny
nejsou, byly-li by však pravdivy, ohlašovaly by zá-
sadni obrat v anglické politice celní poslodníchí pa-
desátirlet, nog t
2 amerlckého trhu železářského. Dle
zprávy »lron Age« jest stav amerického trhu žele-
zářského velmi příznivý. Trh jest při značném od-
bytu pevný. Evropské hlazené železo bylo placeno
za 27 doll. Potřeba válcoven a výrobců jest velmi
živá; poplávka roste, Kanadský trh jest evropskému
železu otevřen.
Soutěž rumunského cukru v Bulharsku.
Jindřichův
Tesánek
P L
Berouný
Lon
Bulharsko
36
article
Dle zprávy srédeckébo konsulátu dovězeno bylo
z Rakouska v únorut. r. do Bulharska 489q cukru,
tedy celkem nepatrné množství. Nebezpečným sokem
jest našemu cukru na bulharském trhu, hlavně v Po-
dunají, Rumunsko, které hledí zde zajistiti své vý-
robě pevné tržiště. V posledních třech měsících mi-
nulého roku podařilo se Rumunsku prodati v Bol-
harsku cukru za 12 000 fr. Soutěživost Rumunska
obmezuje se ovšem na Podunají, kde ji posilují levné
dopravní sazby a netřeba prozatím se báti jejího po-
stupu ve vnitru země, hlavně ne v Srědci. Cena
bedny kostkového cukru a 50 kg. činí 32 fr. ve zlatě.
Také únorová správa našeho konsulátu v Čařihradě
poukazuje na soutěž rumunského cukru. Bylo tam
dovezeno rakouského cukru 1,150.960 kg., rumun-
ského 127.000 a ruského 551.000. Znamenán byl
(v piastrech za 1 g) rakouský cukr Ia jakosti 83.
II. 82, cukr kostkový 83--84, písek cukerní 83—84,
ruský cukr 75, rumünský 79.
Valná schůze hospodářského spolku
v Žamberku koná se dne 31. března o 2. hodině
odpolední v sokolovně v Žamberku. Pořádek: 1. Čtení
protokolu. 2. »Na prahu nového století«, pojedná
p. Frant. Baner, ředitel rolnické školy v Kostelci nad
Orlici. 3. Zpráva jednatelská a účetní. 4. Volba dvou
revisorů účtů. 5. »0 chovu vepřového dobytka« před-
nese p. ředitel Bauer. 6. Přijímání členů a příspěvků.
7. Volně návrhy.
František
Baner
Rakousko
Bulharsko
Rumunsko
Bol
Podunají
Žamberk
Kostelec nad Orlice
kg