ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4d696f50-6604-11dc-a53e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 31, person 81, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 30. března 1901.
Praha
3 masthead
s3 jaězodne el
4 masthead
ovn
5 masthead
Číslo 88.
6 article
Na ranní a odpol. Histy předpláeí sesr s v Praze v sdministratl na měste na čivrt leta . . . . s dvojí denáškoe na měsl na čtnit leta . .. ve člíalkáck: na měste . . . . . . Pošton- na měsle na čtvrt lek s dvojí zisilkon na měst n črrt leta . . . . k eoh
Praha Pošton
7 title
Dnešní čísle pro Prahu le a 10 stranác .
Praha
8 article Po „Novostech“ pařížský „Temps“.
Po „Novostech“ pařížský „Temps“. Když jsme minulé středy tuto upozornil na podivně zboží, jež bylo o poměrech ra- kouských vyloženo v petrohradských »Novo- stech«, kteréž ovšem nikterak se nestotožňo valy s názory, jež jejich dopisovateli vídeň- skému svěřil domnělý »český politike, ještě jsme netušili, že jest onen hlas v listech za hraničných pouhým předvojem akce, zahá- jené z Vídně proti francouzským a ruským časopisům, »kteréž se chovají příznivě k Slovanům rakouským a k Čechům zvláště. Dnes beřeme do rukou právě došlé číslo francouzského orgánu »diplomatického« ze dne 27. t. m. a tu nám bije do očí vídeňský dopis, kterýž zabývá se toutéž látkou, jako článek petrohradských »Novostí« a podobá se mu jako vejce vejci. I úvod jest skorem stejný; obě redakc totiž upozorňují v něm, že otiskují dodané názory beze změny, ale pramen, z něhož vyšly, označuje se v pařížském listě jakožto »vynikající státník«, kterýž »zaujímá důležité místo«, a jenž by byl se nesvěřil dopiso- vateli, »kdyby se byl obával, že bude jme- nt nován.« Okolnost tato nás tím více překvapila, že i tuto setkali jsme se s výčitkami ono části francouzského časopisectva, kteráž ne schvaluje vše, co děje se v Rakousku, čili jak praví autor, »ochotně zneužívá chmur ných proroctví o (budoucím) osudu Rakouska Nikdy snad, pokračuje, publicisté nepodal důkazu menší pronikavosti a neznalosti tak hluboké ve příčině pravého stavu poměrů rakousko-uherských.
Čecho Vídeň Rakousko
9 article
Především, praví pisatel, jest naprosto nesprávné, že by Německo . . . toužilo po německých a českých provinciích rakou ských . . . Nehrozí-li však nebezpečí z Ně mecka, uvažuje dále pisatel, řekne se snad že vyplývá z vlastních vnitřních bojů Ra kouska. Avšak Němci rakouští — vyjímaje některé ztřeštěnce — vědí velmi dobře,že v obvodu Německa není pro ně místa Každý národ chce sice Rakousko jinaké . . ale každý cítí ve svém nitru, že nutno žít pospolu. Jak patrno, jest zvláště charakteristik zdejších Němců nápadně optimisticky po- dána v pařížském »Tempsus jako v » No vostech«. Rovněž stejným způsobem mluví se o postavení českého národa, jemuž mimo to v pařížském listu ještě zvláště pro mimo- řádně případy se přiděluje úkol následující; »A co by provincie rakouské prospěly Ně mecku? Přivedly by mu milliony Slovanů, kteříž by Německo neposílili se stanoviska národního a milliony katolických Němců, kteří by rozmnožili i tak již příliš veliký počet poddaných Německa, přináležejících církvi římské. Tu nutno však pisateli připomenouti, že my Čechové i pro mimořádný případ co nej rozhodněji bychom se musili protiv tomu ohraditi, aby nám někdo vykazoval nějaké zvláštní úkoly v obvodu takového rozšíře- ného Německa! Naše minulost dě- jinná jest dokladem, že úkoly naše byly od nepaměti vlastní samostatné; mimo a vedle Ně meckal To včas připomenul i Palacký svým výrokem v »Radhošti« v opraveném vydání prohlášeném. le Ostatně se s tímto úkolem podivně snášt další výrok téhož dopisu: »Co se týká Čechů, iln or žva
Němec Čecho Palacká Německo Rakousko Radhošť Slovan
10 article
annexe Čech a Moravy severním Ně meckem by jim připravila osud analogický jako pruským Polákům.« Zdánlivou odchylkou obojího výkladu jest místo o trojspolku v »Novostech«, dle nichž nemůže býti o vystoupen Rakouska z trojspolku ani řeči kdežto v pařížském časopise se o věci této výslovně nemluví, za to však se shledává. že rovnováha světová jest ohrožena, že Ně mecko nemůže trpěti, aby se dělily o ostatn svět pouze Angličané, Rusové a Američané a na tuto světovou rovnováhu že by provincie německé a české nestačily, a »Německo že by potom politicky i obchodně nebylo leč vasalem.« Přeje si podle toho pisatel těsnějšího spojení mezi Rakousko Uherskem a Něme ckem, než bylo posavadní trojspolkově, aby — Německo nebylo v rovnováze světové pouhým vasalem Nechceme se sami tuto pokoušeti o vý klad pařížského dopišu v tomto poněkud záhadném místě, a slovo přenecháváme ukázce z nejnovější politické studie německé »Lidovost a světová moc v dějinách«, v níž se dle »Inform.« praví: Nedá se popříti, že ani všeněmectví nezůstane zcela prosto (vzdáleno) myšlenky útočné. Má-li se státi Némecko kladivem, musí i udeřiti. Mají-li Němci se uhájiti proti Slovanům, nezby vá jim než držeti je zkrátka. Ne- méně jest patrno, že toto nové (vše- německé) hnutí jest rázu lidového a jest nakloněno tomu, vybo- čiti ze státních hranic . . . .
Polák Angličan Američan Němec Slovan Čechy Morava Rakousko Rusová Německo
11 article
Provedení všeněmecké spolkové myšlenky. jež se opírá o lidovost, jest věcí možnou. Nizozemsko bylo přes tisíc let ve spojení s ně- meckým Porýním a přestalo teprve od čtvr tisíciletí pokládati se za člena říše německé Nejobtížnějí utvářejí se poměry v Rakousku. V této příčině dospěje se ke srážce mez právy lidovosti a přáním dynastie (rozuměj: německého císaře a knížat), ke srážce, jejíz výsledek nikdo nemůže předvídati. Hnutí vše- německé vůbec nechce a nemůže leč připra- vovati. Nové poměry utvořiti může teprve diplomacie a válka.« »Information« pak dodává toto vysvět lení: »Prakticky řečeno: Německo snad může dobyti Holandska a německých zemí rakou- ských (s Čechy) a proto musí diplomacie při- pravovati tuto válku a proto že německý císař a knížata jí nechtějí, musí »lidovost« donutiti je k tomu.« Nejsou ukázky tyto zajímavé právě v okamžiku, kdy z Vídně se podniká kampaň proti francouzským a ruským listům a hlásá se bezvýznamnost ruchu německé » lidovosti
Nizozemsko Rakousko Německo Holandsko Čechy Vídeň
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze třicátádruhá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 29. března. Po dvouměsíční kampani — své první — říšská rada, jak poslanecká tak panská sně movna, se odebrala na velkonoční prázdniny V oné konaly se od počátku po dnes 32. schůze plenární, počet to zajisté veliký, ale je-li kde tedy je tady oprávněno rčení: »Mnoho křiku — málo vlny«. Leč o tom bude ještě příležitos pojednati zevrubněji. Poslední schůze měla zcela jiný ráz tento kráte nežli jindy. Ani nemělo rokování rychlý spád tím přikřejší čím bližší jest konec a roz chod a čím méně zbývá času k odjezdu rych- líků na sever a na jih, ani nebyl hluk a šum. za jakého děje se jindy loučení. Dnes teprve
Vídeň poslanecký sněmovna
13 article
viděli jsme, jak ochladly styky mezi stranam a jak jsou si tyto cizími, přestala-li mezi nimi také výměna formálnosti, jakou jest podání ruky a přání »šťastné a veselé svátky«. Zmizení tétc zvyklosti jest samo nejlepší a nejspolehlivějš illustrací stavu věci v parlamentě a zároveř svědectvím, že temperatura jest tam pořád pod nullou. Do jedné hodiny s poledne četli dr. K örber. hrabě Welsersheim, dr. Wittek, dr Hartl a bar. Spens odpovědi na přečetné dotazy. Za pranepatrné pozornosti. Ministr justice poslouchali všeho všudy čtyři lidé: tr poslanci a jeden stenograf. vo Ministr zeměbrany na dotaz, podaný ve pří čině chování se mysliveckého nadporučíka Bu- dinera v Praze setrval v mlčení, ktere jest nepochopitelné. Věc, o kterou jde, vešla přece v jeho známost již 3. t. m. dotazem posl. Březnovského a stala se událostm posledních dnů aktuální. Bylo tedy v zájmu vo jenské správy samé tuto záležitost vyříditi c nejdřive a myslíme, že doba skoro čtyř nedě stačila k vyšetření afféry zcela jednoduché dos a dost. Mezi kolem polským na straně jedné a pol- skými a ruskými opposičníky svedena byla tuhá šarvátka pro volby delegační, při kterých polský klub odepřel jmenovaným skupinám všeliké za- stoupení, což prof. Romanezuk a Kubik tento svou mateřštinou a s temperamentem, dů- vodně vytkli a dr. K ozlowski omlouval, ale neomluvil. Od polského agrárníka mohli by se tak zv. češti agrárníci učiti mluvě parlamentní, která jest a musí býti též jinou, nežli mluva na schůzích voličských.
Welsersheim doktor Wittek Hartl profesor Romanezuk Kubik Praha
14 article
Sněmovna promluvila, zachovávajíc termí jí daný, o disciplinárním stihání posl. Seitze okresní školní radou vídeňskou svůj soud a zá roveň učinila opatření praeventivní do budouc nosti. Platný zákon chrání totiž poslance jen proti persekuci úřadní a soudcovské, nikoliv proti policejní a ještě méně proti pronásledován disciplinárnímu. Pohříchu říšský soud rozhoduje o žalobách bývalého poslance rusko-haličského O zarkjeviče a nynějšího poslance Spin čiče uznal, že immunita členů vídeňské sně- movny musí býti vykládána podle doslovného znění příslušných předpisův a vztahuje se v tom ohledu jen a toliko na záruky proti ohresním hejtmanům a státním zástupcům a nepřidalse tudíž ke stanovisku, že dlužno konati interpre- taci podle smyslu a ducha, interpretaci — jak právní terminus praví — ex aeqno et justo interpretaci v obou jmenovaných případech ne jen přípustnou, ale důvodnou, protože jest poli cejní a disciplinární vyšetřování nepodrobené veřejné kontrole mnohem nebezpečnější pro ne odvislost a volné projevy poslanecké, nežli ve řejné kontrole podrobené stíhání politickými soudními instancemi.
Seitz
15 article
Parlament, když bar. Gautsch na zá kladě nálezu zemské školní rady přímořské ve směs vlasko-irredentistické zbavil prof. Spin čiče místa učitele na paedagogiu gorickém funkce školního dozorce, lpěl na mrtvé liteře. ačkoliv Spinčič byl přesazen také pro řeč činnost na prospěch volby svého přítele dra Lagině a strannicko-nepřátelská tendence ná silí na něm spáchaného byla zjevná nade vš pochybnost. Kdyby se byla sněmovna tenkráte vzchopila k rozhodnému činu, k opravě a k do- plnění zákona v ten způsob, aby poslanec nebyi vydán zvůli disciplinárních tribunalů nebo po licie, kdyby trojnohá většina, ve které byli ně mečtí liberálové hlavním činitelem a Vlachove přívěskem, nebyla se osvědčila úplně zpáteční ckou a byla vyplnila včas a hned mezeru zá- kona, nebylo by žádné afféry Seitzov y nebylo by třeba napravovati roku 1901, co s mohlo a mělo napraviti, ale opomenulo roku 1892.
Spinčič Lagiň
16 article
Proto špatně slušela pp. Marchetovi Grabmayrovi role velkých svobodomysl- níků, kteří žalovali, že v Rakousku prý byla reakce po 15 let, t. j. po tu dobu, co za hr- Taaffa neměli Němci nadvlády. Proč pak v době, která po oněch 15 letech následovala když byl dán brutálností na prof. Spinčičov silný podnět, nic neudělali po stránce posla- necké immunity, majíce přece k tomu jako strana vládní moc? Tehdy byl přece dvorn rada p. Marchet také poslancem i Rozpžáva o věci Seftzově dostalas do proudů hodně širokých, avšak nikoli prud- kých. Byla mnohem klidnější, než první roko- vání, vykonané minulou středu. Bylo sice hlučno za řeči sociálního demokrata Schumeiera který nazval dra. Luegra »Rinaldinim«, a tak za řeči starosty sv.-hipolytského Völkla, který podnikal velmi ostré nájezdy na celou države křesťanských sociálů v Dolních Rakousích a de batu tlačil na hodně nízkou úroveň triviálnosti Naposledy olej humoru konejšil rozčeřené vlny. které antisemité sami patrně nechtěli rozmrská- vati, volice hlavním řečníkem nikoli starostu vídeňského, nýbrž korunního svého juristu »salonního« antisemitu dra. Pattaie.
Taaff Němec Spinčičov svatý Völkl Rakousko Dolní Rakousy
17 article
O čtvrt na 9. scéna oživla. Ujal se slova k věcné opravě dr. Lueger. Protahoval ji Všeněmci na něj ustavičně pokřikovali. Za ohrom ného lomozu hrabě Vetter jej upomenul, aby mluvíl k věci. Všeněmci tleskali. Křesťanšti so- ciálové odporovali. Kdyžidr. L ueg er nicméně po lemisoval dále, spustili na něj Všeněmci obstruke hřmotnou. Poslanci Iro, Berger, Eisen kolb a Stein začali totiž bušiti zásuvkami Ostatní při tom zpívali nebo pokřikovali na Luegra sborem, tak že slova starosty víden ského zanikala v úplném lomozu. Poslane Wolf a Hauck domlouvali poslanci Stei novi, aby buchotu svého nechal. Ale marně Potom poslanec Wolí objal Steinas strany pravé, poslanec dr. Schalk se strany levé za všeobecné veselosti celé sněmovny obou gallerií, do posledního místa plných, tak že nemohl hnouti rukou. Při tom Wolí mu pravil, ukazuje na dra. Luegra: »ať mluví, až padne!« Stalo se snad dru. Luegrovi poprvé, že byl dnes umlčen. Poznal též on, že zbraní, kterých kdo užívá proti jinému, může užiti též odpůrce. Hlasování odbylo se klidně. Všichni po- slanci všeněmeckého svazu před ním vyšli. Sně- movna skoro jednohlasně přijala návrh poslane Marcheta, kterým se ukládá immunitnímu výboru, by § 16. státního základního zákona zmírnil tak, aby se právo immunitní rozšířilo na opatření disciplinární a policejní a podal o tom zprávu co nejdříve.
doktor Lueger Vetter Křesťanšť Berger kolba Stein Poslane Wolf Hauck Stei Wolit Steinas Schalk
18 article
Návrh prof. Kienmanna, by výbor tulo svou zprávu podal do 6 neděl, zamítnut byl jer malou většinou. Hlasovalo proti němu totiž 126 poslanců, pro něj 119. Pro návrh byli němečtí lidovci, soci alisté, němečtí pokrokovci, německý velkostatek, Všeněmci, kteří se zatím do zasedací síně vrá- tili; Čechové, opposiční Poláci a Rusíni, Po- láci Jedrzejowicz, Niemetow ski Rotter, Romanowicz, Potoczek Michejda. Tito však na pokyn hr. Wodzi ckého a hr. Dzieduszyckého musil odejíti, dávajíce hlasitě projev své nevoli nad tím, že jim není dovoleno položiti svoje votum pro návrh. Tím je afféra učitele posl. S eit ze vyřízena. Možno se nadíti, že immunitní výbo právo immunitní skutečně rozšíří, a že tak aspoň dlouhá dnešní debata nezůstane planou »Národní Listy« byly prvním žurnálem snad jediným, který vytkl poslanci páté kurie litomyšlské, že se nesnáší s postavením zástupce páté kurie a přívržence všeobecného hlasovacího práva, by celý okres páté kurie nechával neza stoupen. Tutéž výtku učinil dnes koncem schůze V drobném prodejit ranní čtslo e sob5 . . . za odpolední Ve silialkšch na venkove 10h raniní číslo. . . . .. odpolodní . . . . . . . . 8h Inseráty platí se hotevě vapřel Předplacení a inserty přijímá s dmini- strace v Marianské ulici č. 3. TTnmi nacházejí se téš redia kne tiskárna a szpedise „ Národnich Listé“ Rukopiny se novracvo ji.
profesor Kienmann Čecho Polák Rusín Potoczek Michejda Dzieduszycký Národnich Rukopina Niemetow ski Rotter Romanowicz všeobecný hlasovací práv
19 article
nejmenovanému známému poslanci poslanec Da- s zyňski způsobem nejpernějším. Ale, my- slíme, zaslouženým. Chyba se stala, že zpráva výboru legitimačního, kterým se pověřuje mandát za pátou kurii litomyšlskou, nebyla před veliko- nocemi vyřízena, a takto poslanec, o kterého jde, morálně a fysicky též donucen, vzdáti s mandátu druhého, by volba mohla býti vypsána neprodleně a po prázdni již měl kladensko- smíchovský okres poslance. Bylo již čivrt na deset, když předseda schůzí zakončil obligátním přáním k svátkům. Hrabě Vetter ještě večer odjel do Italie. Vzalli do tlumoku svého jednací řád, nevíme. ale potřeboval by toho velice, a doporučovalo by se, by jej za prázdně prostudoval a po prázdní co nejsvědomitějí šetřil. Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11.30 hod. dopol Poslanec dr. Fořt a soudruzi podali k předsedovi ministerstva a ministru práv vpříčině týrání české menšiny v Liberei tento
Vetter doktor Fořt
20 article
dota z: Týrání, jehož se dopouští městský úřad v Liberei na tamním českém obyvatelstvu, jest učiněným paskvilem na stát práv ní, však okolnost, že tento městský úřad ve svých sekaturách proti českému obyvatelstvu s amotnými c. k. stát- nímiúřady jest výdatně podporován okolnost ta stupňuje paskvil onen přímo n veřejný skandál. Městský úřad liberecký ne- opomene použit žádné příležitosti, aby nedal na jevo hloubku národního záští, kterým proti českým spoluobčanům jest zaujat. Co dělo se v otázce pro- dejních stánků na Bismarkově náměstí, co prováděno bylo při sčítání lidu, totéž v nejrůznějších variacích opakuje se při každém styku městského úřadu s českým obyvatelstvem. Během poslední doby ob- zvlášť karakteristickou jest sekatura následující: Ve všech dřívějších dobách až do roku 1899 přijímal městský popisní úřad v Liberci přihlášky o nájemnících a podnájemnících též v jazyku českém. V posledním čase však přihlášky takové, pokuds dějí česky, nepříjímá, ba nejen to, popisní úřa udává česky se hlásící strany e.k okresnímu soudu k potrestání pro přestupek § 320. tr. z., jakoby se vůbe byly nehlásily. Z četných dotýčných případů budiž uveden aspoň jediný. Marie V. hlásila v čas své dva strávníky v popisním úřadě libereckém podávala dotyčné ohlašovací lístky česky vyplněné.
Marie Bismarkův náměstí Liberec
21 article
Úřad popisní však přijetí ohlášky odmítl, odepřel též vzíti na vědomí ústní její vykonání, a udal pak ře- čenou Marii V. c. k. okresnímu soudu k zahájení trestního jednání proto, že své strávníky vůbec neohlásila. C. k. soud skutečně trestní řízení zavedl, v jehož průběhu městský úřad výslovně doznal, že Marie V. sice skutečny ohlášku podala, že však ohláška byla česká, že českou ohlášku liberecký úřad popisní nepřijímá, tak že žádná ohláška vlastně učiněna nebyla, čímž se dotyčná Marie V. dopustila přestupku § 320. trest- ního zákona.
Marie čený Marie V . c
22 article
Vůči této bezpříkladné rabulistice bylo lze právem očekávati, že aspoň c. k. okr. sou vezme českou občanku před sekaturami magistrátu libereckého v ochranu. Však nastojte! C. k. soudní sekretář Baudisch přidal se úplně na stranu ma- gistrátu a žalovanou pro 8 320. skutečně od- soudil! Leč stalo se ještě víc. Obhájce obžalo- vané, liberecký advokát dr. Hliňák, podrobil během odvolacího líčení, jak bylo jeho povinností, jednání libereckého magistrátu přiměřené kritice, kteráž však z mezí přípustnosti nikterak nevybočovala, čehož dokladem jest zvláště ta okolnost, že při dotýčném odvolacím líčení ani předseda, ani žádný člen senátu ni slůvkém obhájci neřekli, že by ve své obhajovaci řeči byl se něčeho trestného dopustil. Též v proto- kolu o líčení tom sepsaném nebylo původn ani slůvka o nějaké nepřístojnosti, při líčení se sběhnuvší. Teprv později byla dodatečné do protokolu vepsána slova, jež dr. Hliňák prý pronesl, a sice toho as znění, »že jest to vyšší smělost magistrátu, občana u soudu udávati, když hlásí se ve svém jazyku, tak jako kdyby se vůbee nehlásil, a že celé počínání to směřuje na týrání sekatury občanů českých.« Nuž a pro tento domnělý, původné neprotokolovaný, teprv dodatečně do prolo- kolu vepsaný a z celé souvislosti play- doyeru vylržený výrok zavedeno pak proti dru. Hliňákovi opravdu trestní řízení dle § 491. tr.z. pro urážku magistrátu. Přibijejíce tyto právního státu nedu- stojné, přímo skandalosní poměry ve-
Baudisch doktor Hliňák senát
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 28. března. (Referát z tajné schůze sněmovn poslanecké.) l Předseda pan hrabě Vetter z Lilie (otočil se v pravo, sáhl po lístku, jejž mu do ruky vtlačil ředitel sněmovní kanceláře pan Bauer, a potom spustil): Slavná sněmovno Pan Schönerer, kterýž věren svému svatojir- skému poslání, vyjel si, aby skolil draka mravní spousty, jež hrozně řádí ve společnosti našl vyšukal kdesi u antikváře již opět svinstvoa učinil je předmětem interpellace. Tentokráte je ale tak hrozné, že nemám zapisovatele, kterí by je přečísti chtěl. Panu Hořieovi, klerž v t příčině dosud největším vyznamenal se herois- mem, udělalo se minule z toho na nic, tak že čtyřicetosm hodin ležel. Však dříve, než se do toho pustíme, třeba vyklídit galerii. Odevzdávám ji do rukou poslance Walza a prosím, aby ko- nal, co mu veli úřad. Obecenstvo zvolna odchází, zejmena dámy Jedna z nich nespouští očí s předsedy. Chce jej patrně okouzlit svůdným zrakem. Předsed je ale pevný a neuprosný. Slečinka — možná, že byla to panička — konečně zvolna se zvedla, obrátila se ještě jednou na předsedu, usmála se a kynula mu líbezně. Konečně sáhla do kapsičky svého ža- ketu, vyňala z něho visitku a po sluhovi po- slala ji panu Vettrovi. Co stálo na visitce? »Cudnost ženy.« Gallerie konečně se vyprázdnily, aspoňs tak zdálo. Předseda: Přistupme tedy k3 věci Mám za to, že by bylo nejvhodnějí, kdyby pan Schönerer přečetl interpellaci sám. Posl. Sehönerer: Děkuji pěkně, ne jsem zde žádným parlamentním podomkem potom se mi písmenky mihají před očima.
Vetter Bauer Schönerer Hořie Walza Vettr Posl Praha
24 article
Posl. Procházka (antisemita): Koli pak jste jich dnes už vypil? Posl. Wolf: Chci se vynasnažiti, abych nepřekročil meze parlamentní slušnosti. Vás darebáku, třeba ale se tázati, kolik jste jich dnes zůstal dlužen? Hlas (z lavic sociálně-demokratických) Antisemité nepijou na dluh, nýbrž zadarmo n »obeení útraty.« Což vás ještě do tajnéh »rathstüblu« nepozval? Posl. Schneider (antisemita): Neche vzbuditi dojem špatně vychovaného člověka, vy Všiněmci jste ale holomci, s nimiž se tahat bylo by nedůstojno. Posl. dr. Funke (německý liberál) Jsem Němec a hrdý na krásný jazyk svůj který s úžasnou věrností, jako žádný druhý dovede tlumočiti, co ve vnitru člověka se děje Krásná národní vlastnost německá je také upřím- nost a přímost, jež velice se různí od fran- couzské tartufferie, ale pánové snad by stačilo a nebylo na úkor jadrnosti dikce, kdybyste navzájem říkali, že jste potvory, ta by snad s snesla s moderním parlamentarismem. Al holomci, darebáci? Kdybyste tu byli sami, ješte bych nic neřekl, ale házet si takové titulatury před sveřepými Slovany na hlavu, přesahuje poněkud rámec německého souručenství.
Posl Procházka Schneider doktor Funke Němec Al holomek
25 article
Hlasy: K věci! K věci Posl. Sehönerer: Nemůžete se toho dočkat, není-liž pravda ? Předseda: Pan Schönerer snad si ně čeho přeje? Co jste pravil? Posl. Schönerer: Mé první a posledn slovo je a zůstane: Los von Rom ! Předseda: Oznamuji, že v celé sně- movné nenalezl jsem nikoho jiného, kdo by s troufal přečíst páně Schönererovu interpellaci, než pana kollegu Fijaka, ovšem jsem mu slíbit musil za to stojedenáct millionů na regulaci ha- ličských řek a potom nové vysoké boty. Prosím, aby pan Fijak zaujal zapisovatelské místo. Posl. Fijaksučinil, co mu předseda kázal prohlásil ale, nahlédnuv do interpellace, že litery švabachem psané, bohužel, číst neumí. Předseda chce si zoufat, avšak v oka mžiku nejkritičtějším ujímá se interpellace posl. Glöekner, aby dokázal, že jako »divoký« snese všechno. Zapisovatel čte první větu, však již volá se na něho se všech stran: Mlčet ! Přestat Nečístl
Posl Schönerer Fijak Los on Romo
26 article Vašnivé hlasy zlavic polský ch
Vašnivé hlasy zlavic polský ch Vyhoďte Schönerera Vášnivější hlasy z lavic kleri kálův: Nabijte mu, zpoličkujte ho Nejvášnivějš! hlasy z lavio antisemitův: Pověste ho na nejbližš hřebík. Hlas z levice: Je to hnusné, alo pravdivé. Obraťle se proti původci. Hlas realistického illuminata Ver sacrum! Předseda zvoní: Ale, pánové, vždy to není ještě ta interpellace pravá. Mějte, prosím trpělivost, co nyní se četlo, byla páně Finkov interpellace ohledně falšování másla margarinem Veliká nevrlost a volání zejmena se strany nadšených obhájců zájmů lidových: Tím nás nenudtel Předseda: Odpusťte, pánové, ale te na todocela jistě dojde. Pane zapisovateli : .. Zapisovatel: Ve Stuttgartě vyšla n dávno kniha s titulem »Fantasie realisty«. V t nalézají se následující tři povídky: Gelá sněmovna hrne se k zapiso vateli a obstoupí jej ve velikém kruhu. Volán (unisono): Tíše ! Tišel Předseda zvoní. oke
Gelý sněmovna Tíš
27 article Zapisovatel čte hlasem poněkud tlu
Zapisovatel čte hlasem poněkud tlu meným. Volání: Na hlas ! Na hlas! Zapisovatel čte povídky na hlas.- Polský poslanec hrabě X, o němě je známo, že má sbírku dvou tisíc nejpikant nějších anekdot, volá roztrpčen do krajnosti To je skandál, jakým právem opovažujetes činiti attentát na můj neporušený panenský cit Druhý polský hrabě, známý lidu mil, podává rozčilenému kollegovi sklenici vody Týž ji odmítá s povzdechem: Ah, kdyby t byla budečka sektu Zapisovatel čte dále. Nové bouře n všech stranách, Hrbatá polovina těch, kteří chtěj »Los von Rom!«, vystupuje na lavice, abyje bylo vidět a slyšet a řve: »Per ardua ad astra!e Svinstvem ke germánské čistotě! Poslanec Kathrein rve si vlasy. Poslanec Šusteršič trhá předlohy a děl z nich špunty, jež cpe si do uší. Poslanec dr. Gessmann: Ven, pánové Ven! To ucho křesťanské nesnese! (Zmizl) Poralatel domu poslanec Watzel: Pan předsedo, na gallerii se cosi šustlo! Předsoda: Běžte tam a přesvědětes co to bylo. Pořadatel Watzel (po chvilce): Byla tan pod lavicemi skryta dáma, jež představila se m jako: eudnost ženy. Sněmovna (opět unisono): To je dobré. Zapisovatel opět čte. Třetí výbuch bouře, tentokráte ale hrozný Volání z jedné strany: Dost! Dost ! Ne číst dálel Volání z druhé strany: Což státní ná vladní spal, že knihu tu propustil, aneb nen vůbec v Rakousku již státních návladních? Volání z třeti strany: Ukřížujte Li kensa! Odpověď z jedné lavice: Ukřižujte do datečně také Boceaccial Odpověd z druhé: A autora Hept meronu Odpověď z třetí: A Ovida! Götha! Odpověd ze čtvrté: A spisovatele staréh zákona! Volání ze řad antisemitských: Toť sev a sice nohama vzhůrul Pořadate1 Watzel: Pane předsedol
Kathrein Šusteršič doktor Gessmann Watzel Boceaccial Göth Los Rom Rakousko Dosta
28 article
V okénku, jež vede ze sehodiště na gallerii d sálu, zpozoroval jsem hlavu. Předseda: Jděte tam a přesvědčte s kdo opovažuje se rušit tajnost schůze Pořadatel po chvilce (vedez ucho vinnika): Prosím, byl to pan kollega Ges mann. (Tableau !) Předseda: První povidku dal. jsem přečísti, ale druhou nedám. Je tak hrozná,ž do nejdelší smrti bych si vyčítal, že jsemt příjal. Přislibujte si mně, poroučejte si mně vyhrožujte si mně, přece se čísti nebude. Vím. co dělám. (Bouřlivý souhlas a volání Výborně v pravo.) Bouřlivý odpor a volání: Předsednická libo- vůle! v levo. Sehönerer: Nedáte-li přečísti všechny tři požřlky, poležíme na stůl domu bez otálen palnáct pilných návrhů najednou. Předseda trhnuv sebou : Co, cooožeh Schönerer: Opakuji, patnáct pilných návrhů. Předseda: Jestli to myslí pan Schö nerer do opravdy, potom ovšem je to docel něco jiného. At ji tedy pan zapisovatel přečte. Nevole na lavicích klerikálních a volání Přislibujte si mně, poroučejte si mně, vyhro žujte si mně ! . . . . Předseda: Inu ovšem, já ale obstruke nevynašel. Hlas: A prach taky ne. Předseda: Pan ministr spravedlnosti hlásí se k slovu. (Sensace.) Pan baron Spons: Právě nyní jsem byl u telefonu a nakázal, aby kniha »Fantasie rea- listy« byla zkonfiskována. (Bouřlivý applaus.) Než ale konfiskace byla provedena a on zpráva do veřejnosti vnikla, byl celý nákladv Vídní se nalezající rozprodán. Poslanci odebrali knížek těch 424 exem plárů. Jen jediný si ji neopatřil a ten byl — anulfabetou.
Schö Ina Spons Vídeň Tableau