ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d6e0330-6604-11dc-a286-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 160, place 51, org 6, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30. března 1901
4 masthead
Císlo sa
5 article
řejně na pranýř, tážeme se obou svrchu uve dených pp. c. k. ministrů 1. Mají o křiklavých tšchto věceeh povědomost? 2. Jsou odhodláni zakročit co nej přísněji, aby liberecký magistrát sv úřadní moci k týrání českého oby va- telstva nezneužíval a aby c. k. soudni úřady jej v řádění tom nepodporovalyt Po přečtení došlých spisů posl. Vasilko stě- žoval si, že jeho klub nebyl pozván na konferene klubových předsedů a tázal se předsedy, proč se tak stalo a co hodlá učiniti, aby se to budoucně ne- opakovalo- Předseda hr. Vetžer odvětil, že na schůi zvali sněmovní úřadníci ústně. Nenalezše ani jednohe člena dotazovatelova klubu nemohli jej pozvali. Posl. Kozlowskí odpovídá na předvčerejš Romančukovo ohražení pro delegační volby haličsko a prohlašuje, že Polský klub hověl menšínské zá- sadě velbou Rusa Barviňského, jenž stojí mimo klub Rusové teda jsou v delegacích zastoupeni. Diví se že Romančuk, naříkaje si na vládní vliv, žádal, by vláda zakročila v otázce delegačních voleb. Poláci nejsou na vládě závislí a řídí se pouze zájmy prospěchem stálu a Haliče. (Odpor mezi Rusy a pol- skými rolníky.
Vasilko Posl Romančukův Rus Barviňský Romančuk Polák Halič
6 article
M.p. dr. Körber odpovídá na dotazy: Pri- mavesiho po hospodářské ujmě německ ých obchodníků v Olomouci a Prostějově z politických příčin, že jsou politování hodny události, jež by mohly zkracovat živnostní a obchodní svobodu z důvodů politických, ať pocházejí s jedné neb druhé strany. Kde se bude moci po zákoně zakročiti. zakročí se nestranně. — na Sehnalův po loňských obecních vol- bách v Kančičkách, uznávaje, že dvoje volby musily se zrušiti pro nezákonná opatření, Avšak z úcty k samosprávě obecní nesmí se používati nejdůraz nějších prostředků, lze-li dosíci cíle způsobem vlíd nějším. Nezákonného vlivu prý nebylo. — na Foergův po zlepšení poměrů erárních cestářů, že má se tak státi 1. června, neboť příslušná položka je v státním rozpočtu. — na Stojanův po úpravě řeky Moravy vy Ičením příslušných prací a prohlašuje, že v nejbližší době bude zákonně i finančně zabezpečena ona úprava od Moravičan až do Dunaje Ministr zemské obrany hr. Welsersheim od- povídá na Krepův dotaz po mizerném ošacení do- volenců po odsloužení presenční služby, že ti lidé mají si vzíti svůj oblek, jejž si přinesli do služby. Stálo by velmi mnoho, kdyby se dovolencům dávaly vojenské šaty, jež v občanském stavu nositi nesmějí. Kde třeba nechávají se jim mimo vojenské prádl také kusy vojenského stejnokroje, — na Bojkův po dovolené z rodinných příčin, že ze zákona nelze ji odůvodniti. Pokud týká se úlev pro zemědělství, jest o ně postaráno a bylo by jich více, kdyby rozmnožil se počet branců. — na Reichstädtrův po odvodu rakou- ských příslušníků na rakouském konsulátě v Kolíně nad Rýnem již 5. t. mi, kdy branecký kontingent říšskou radou ještě povolen nebyl, že prý předpoklau dotazu je bludný a lichý.
doktor Körber Sehnalův Stojanův Bojkův Olomouc Prostějov Kančičky Morava Moravičany Dunaj Kolín nad Rýn
7 article
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na Sokolův dotaz po výpovědi místnosti české školy hrobské, že »bude« postaráno o novou školní bu- dovu českou. Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na Kittlův dotaz po zřízení dojezdu ze stanice Bí- liny k společenstevnímu škladiští nadějí, že příslušné vyjednávání bude záhy příznivě ukončeno. Ministr spravedlnosti bar. Spens-Booden odpovídá na dotazy po koníiskacích, že státním zástupcům bylo nejednou nařízeno, aby se mírnilia vždy bedlivě uvážili skutkovou povahu. Náprava řádná zjedná se až všeobecnou opravou trestního zá- kona. Avšak vina nebo zlý úmysl nebývá vždycky na straně úřadních orgánů, jinak podávalo by se na konfiskace více stížností. Uznává opětně, že třeb opraviti zákonný podklad konfiskační praxe. Reforma chystá se a vláda přičiní se, aby ji záhy provedla.
doktor Hartel Sokolův Wittek Kittlův Bí
8 article
Komu na tom záleží, bude vládu podporovat, aby požadavky zdravého vývoje novin souhlasily s ochra- nou zákona, jenž jest hlavní podmínkou svobody — na Steinův po Hendlově afféře s drem Verkaufem, že soudní spisy ztratily se v immunitnín výboru a nebylo možno vypátrati, kam se poděly Věc byla oznámena oběma sporným stranám a sou- dům nařízeno, aby postaraly se o nové spisy — na Herzogův po soudní činnosti rady z. s. Maxmiliana Müllera v Mostě v trestní věci prot Schwabovi, že není tu třeba zakročiti — na Schumeierův po nusdorfském spoři telním a záložním spolku, že trestní řízení není ještě skončeno, pročež nemůže o něm mluviti, ale podo týká, že vláda podá záhy předlohu o výdělkových hospodářských společenstvech. Poslanec Romaněuk polemisoval s vývody Kozlowského. Poslanec Kubik (polský lidovec): Čechové za chovali se při volbě do delegací k Němcům mnohem spravedlivěji, než kolo polské k opposičním stranám haličským. Tvrzení Kozlowského, že kolo polské jest od vlády neodvislé, není správno. Mnozí po slanci kola polského nebyli by se dostali ani do sně- movny, kdyby vláda nebyla je při volbách podporo- vala. Haličtí opposiční poslanci byli kolem polským při volbě do delegací znásilněni. Hrabě Vetter napominá řečníka, aby mluví k věci. Poslanec Kubik: Víme, že četní členové kola polského dostali se do sněmovny na základě násilí a volebních podvodů, a víme také, jak pání hospo daří v haličských bankách a peněžních ústavech. Hrabě Vetter napomíná řečníka opětně, aby mluvil k věci. Poslanec Vasilko (k předsedovi): Stejné práve všem!
Steinův Hendlův Verkauf Herzogův Müller Schwab Romaněuk Kozlowski Kubik Čecho Němec Vetter Vasilko Most
9 article
Poslanec Kubik: Volby do delegací jsou ne- legální, poněvadž jsou tam poslanci, kteří nedrží mandáty své právem. Kdyby byl legitimační výbor přesně pracoval, nesedělo by zde mnoho členů kola polského. Nad kolem polským vznáší se již hrozivé »Mene, tekel, ufarsin.« (Pochvala na polských oppo sičních a rumunských lavicích.) Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a volí zapisovatele místo posl. Bergera. Výsledek oznámí se na konci schůze Rokuje se o zprávě právního výboru stran usne šení panské sněmovny o Hterární smlouvě s Německem. Poslanec Hořica: Bylo již dávno potřebí, aby chom konečně v této věci šli stejným krokem s ostat- ními civilisovanými národy. Při této smlouvě nejedná se o díla spisovatelů, nýbrž toliko o díla hudební o výtvarné umění. Mnoho umělců mřelo hladem proto že jejich umělecká díla neměla žádné ochrany Každý, kdo zpeněží díla své činnosti, může tote jmění odkázati své rodině, kdežto duševní jměn umělcovo nebo spisovatelovo jest vydáno všeobec- nosti. Bedřichu Smetanovi bylo by se na příklao velmi špatně vedlo, kdyby nebyl nalezl ochrany u svých příbuzných. Po jeho smrti stala se jeho díla slavnými, že i ve vídeňské dvorní opeře došla uznání. Dlužno její správě vysloviti za to největší díky, že s největší pietou dávala jeho díla provozo- vatí, kteráž také u obecenstva nalezla největšího zájmu a porozumění. Poslanec Hayreder: Jenom že nedostane v Vídní žádný pomník. Poslanec Hořica: Pomník musejí mu postaviti jeho krajané a také se to stane. Smetana zemřel a po několika letech budou mu seti jeho potomci odkázati díla jeho všeobecnosti.
Kubik Berger Hořica Smetan Hayreder Německo Vídeň
10 article
Řečník poukazuje na příklad největších nyn žijících heroů literatury: Tolstého a Sienkie wicze, jejichž díla výcházejí v Rusku a dle taměj ších zákonů požívají ochrany velmi nepatrné a tako v cizině nejsou chráněna proti neoprávněným pře kladům. Takto pozbývaji oba tito autoři plodů sv píle a svého vznešeného genia Také ochrana, již poskytuje zákon rakousk z roku 1895, jest, zvláště pokud se týče překladů tak nepatrna, že kdyby náš knižní trh byl tak roz- vinut jako v Německu, mohlo by v Istrii a Halič mnoho nakladatelů žiti jen z krádeže duševního ma- jetku, poněvadž tyto země, nenáleževše k bývalému německému buntu, jsou dosud mimo smlouvu s ně- meckou říší Také bernská konvence a dodatečná smlouv pařížská neobsahují všeho, co by se mohlo žádati
Tolstý Rusko Německo Istria Halič
11 article
Myslím však, že se nenalezne nikdo, kdož by hla soval proti resoluci, která žádá, aby Rakousko při stoupilo k této smlouvě. Dle nové smlouvy bude německá říše rakouské státní přísíušníky v těchto právech chrániti jen potud, pokud jsou chráněni svými domácími zákony Tím jsou Rakušané vůči Němcům v nevýhodě, proín že Rakousko musí německým státním příslušníkůn poskytovati ochrany mnohem větší, než svým pří- slušníkům vlastním. Proto musíme hleděti co nej- dříve přiblížiti se bernské smlouvě ve příčině práva autorského, aby tím odstraněn byl stav, zahanhujíeí rakouské státní občany. Shledávají-li dnes německo rakouští umělci ra- kouský zákon o právu antorském nedostatečným jdou do Německa k německému nakladateli a poží- vají tam jako rakouští státní občané plné ochrany bernské konvence. Na všechen způsob však jsme na tom, učiniti krok v tom oboru ku předu, pročež prosím, aby smlouva i se všemi resolucemi jedno hlasně byla schválena, ale také, aby se přijalo uji štění ministrovo, že se bude úsilovně snažiti, by chom vpluli do přístavu smlouvy bernské. (Hlučn pochvala a potlesk.)
Rakušan Němec Rakousko Německo
12 article
Ministr bar. Spens Rooden lichotí zpravo- daji pro jeho důvody, ale pozastavuje se na resolu- cích. Vláda nepřistoupila k bernské smlouvě proto že nespokojila se vzájemností, ale obsahovala mate- riálně-právní ustanovení, jež nebylo možná uvěsti v souhlas s patentem z r. 1846. Žákonemí z r. 1895 přiblížili jsme se konvenčnímu právu, avšak pařížský dodatek z roku 1896 rozšířil lhůtu pro překlady, tak že rozpor mezi naším zákonem a pařížským dodatkem zase se zvětšil a sice značně. Bez změny našeho autorského práva není možná přístoupiti k bernské smlouvě. Ministr sděluje výsledek vyžádaných odbor- ných dobrozdání. Vládě záleží nejvíce na sněmovním čtení o třetí resoluci (Vláda vyzývá se, aby měla na paměti přístup Rakouska k bernské smlouvé o zřízení mezinárodního svazu k ochraně děl lilerárních a umě- leckých ze dne 9. září 1886 a k pařížskému dodatku že dne 4. října 1896) a dle něho zachová se. Podá příslušnou předlohu a troufá si, že bude také schivá- lena. Nestane-li se tak, vynasnaží se, aby jako ted s Německem, uzavřely se podobné smlouvy také s jinými státy. Spojené Obce jsou k ní — jak vy- jádřily se samy — ochotny, což je důležito zvláště pro hudební díla. Po referentově doslovu byla smlouva schválena a přijato také několik resolucí. Zpráva národohospodářského výboru o usne šení panské sněmovny stran světové poštovn smlouvy byla schválena bez další debaty Posl. Skéne referoval potom o návrhu úsla ního výboru o
Posl Rakousko Německo panská sněmovna
13 article
Seitzově afféře a podotkl, že některé noviny spilaly mu zpátečníků protože převzal tento referát. Odmítá to. Nikdy ne schvaloval strannického pronásledování. Líčí vznil immunitního zákona a soudí, že zákon vztahuje se jen na trestní stihání. Proto není možná chránit poslance před řízením disciplinárním. Rád by, aby dělná sněmovna upravila immunitní zákon a dopo ručuje výhorový návrh. Místopředseda dr. Žáček čte potom seznan zapsaných řečníků, jichž je velmi mnoho. Posl. Marchet (contra) chce se omeziti zá sadnou stránkou věci, neboť nechce obírati ze afférou. v níž pronešeno tolik injurií. Uvažuje právní stránku věci, lituje, že z vlády nepřišel nikdo do výboru polemisuje se zpravodajem. Immunitní právo není poslaneckou výsadou, nýbrž právem parlamentním voličským. Immunita jest ochranou, aby poslanee mohl vyřknouti své mínění a nemusil se strachovati nespravedlivého stíhání. Proto platí po zákoně disciplinární stíhání. Buď by se musil úřadníkům svobodný projev mínění zabezpečiti, nebo musili b se zbavili volitelnosti. Čím prudší politický boj, tím více třeba rozšířit immunitu. Navrhuje uložili ústav- nímu výboru, aby změnil 8 16. v ten rozum, že immunita rozšiřuje se také na diseiplinární a poli- cejní stíhání a podal sněmovně záhy zprávu. Čím více bude poslanec chráněn, tím více musí se varo- vati zneužívat immunity a hlavně šetřiti cti těch. kdo nejsou v parlamentě. Nesníží se, aby nemohl svou čest někde hájiti za parlamentního období proto třeba postarati se, aby takové věcí neprojedná- valy se v parlamentě strannicky. Žádá, by jeho návrh byl přijat. (Hlučná pochvala; řečníku gratulují po- slanci rozličných stran.)
Seitzův doktor Žáček Posl Marchet
14 article
Posl. Gtrabmayr (pro) nerad by se stotožňo- val se zpravodajem, ani ústavním výborem. Každý parlament musí chránit immunitní právo a politické náhledy nesmí hráti úlohu nějakou v ústavních otáz kách. V těch věcech musí býti parlament svorný Nepopuzuje ho odpor mezi Luegrovými řečmi v affe rách Seitzově a Spinčičově. Lueger byl před osmi léty prostým poslancem, nyní je vídeňským purkmi- strem a po hodech mluví se jinak než před nimi. (Veselosť, jíž účastní se také dr. Lueger). Jako před- seda ústavního výboru není vinen, že výbor navrhl rozšíření immunity. Uvažuje vznik immunitního zá- kona a příslušné poměry v jiných parlamentech, po- lemisuje s posl. Marchelem a prohlašuje, že zákon mluví výslovně o soudech. Okr. školní rada není žádným soudem. Porovnání se Spinčičovým přípa- dem neplatí; tehdá jednalo se o politické agitace. teda o něco zcela jiného. Lituje, že zneužívá se parlamentě immunity a svobody slova a soudí, že parlament nemá práva dělati se soudcem ve věci, p níž mu nic není. (Posl. Schönere r volá ironicky Znamenitě ! Znamenitě !) Je servilismus nejen smě- rem nahoru, ale také dolů.
Posl Luegrový Seitzův Lueger Marchel Spinčičův
15 article
Tato slova způsobila prudký odpor mezi Vše němci. Posl. Stein kříčí: Fuj! Fuj! a Eisen- kolb mu pomáhá. Posl. Stein: Pane předsedo, vyslovte polito vání, že se může ve sněmovně takto mluviti. (Trvalá pochvala a hluk mezi Všeněmci)- Posl. Schumeier polemisoval s Grabmayrem a uváděl Pattavův výrok, že immunita plati také pro disciplinární tresty. Čte dvě řeči Luegrovy, kterés odporují a doráží na něho a jeho nynější jednání. Posl. Wolí volá: Mizerný charakter, ten chlap se ani nečervená. (Veselý hluk) Posl. dr. Lueger volá opětně: Ten kluk! Posl. Wolí: A co je vídeňský purkmistr? Posl. Stein a Eisenkolb s jedné a Pro- cházka, Strobach a Schneider s druhé strany srazili se a nastala hlučná hádka Posl. Schumeler (pokračuje) líčI bistorii disci plinování učitele Seitze, jenž pro své vůdcovství v hnutí hornorakouských učitelů je pronásledován křesťanskými sociály. Poukazuje na projevy sympatie učitelstva a obyvatelstva k Seitzovi. Křesťanstí sociálové a Všeněmci se opět srazili a spílají si. Posl. Wolf (k Steinerovi): Nejmízer- nější dříč diet. Posl. Steiner: Neberu víc než vy. Já jsen diety nejednou rozdal. Vy jste perfidně ihal.
Posl Stein Eisen Schumeier Pattavův doktor Lueger Eisenkolb Strobach Schneider Seitz Wolf Steiner Nejmízer Schumeler
16 article
Slyšeti nadávky: »Všivak«, »trotl«, »opices »sprosťák« aj. Posl. Schumeier obnovuje konečně Marchetův návrh: Sněmovna soudí dle smyslu § 16. odst.3 z. ze dne 21. pros. 1867, že slovy »soudně stíhán- má se rozumět také disciplinární řízení proti poslanci (Hlučná pochvala.) Posl. Vogler rozbíraje věc, soudí, že jedná s o tendenění stihání Seilze křesťanskými sociály. Žádá za přijetí Marchetova návrhu. K návrhu posl. Mallattiho přijímá se konec debaty a hlavními řečníky zvolení poslanci Pattal Völkl.
Posl Vogler Pattal Völkl
17 article
Posl. Völkl (contra) dovozuje proti Grabmay rovi, že tato věc je čistě politická. Kdyby Seitz by křesťanským sociálem, byl by již dávno ředitel. mě šťanské školy. (Veselost a souhlas.) Seitzovým dis ciplinováním je vinen posl. Gessmann, ne Lueger Všnde bude se volati: Nedáme si líbiti křesťansko sociální hospodářství. Líčí poměry u zem. úřadů jež propadají čím dál více klerikalismu. (Poslane Strobach pokřikuje.) Kdyby měl Lueger samé Strobachy, nebyl by dnes ani vesnickým starostou. (Veselost.) Bylo by banbou. kdyby si parlament dal vnutit křesťansko sociální panství. Na výkřik posl. Wohlmeyera strhlase prudká hádka mezi křesťanskými sociály a Všeněmci jež ustala, když Völkl obrácen k Wohlmeyerov zvolal: Vaše křesťansko sociální vzdělání ! Posl Wohlmeyer podal proti tomu protest, kde slovo sterro- rismuse je psáno s jedním r a dvěma ss. Vyvrae Luegrovy udaje a prohlašuje, že neboje se křesťan ských sociálů, bude hlasovati pro Schumeierův návrh (Hlučná pochvala.) Posl. Pattai dovozoval že jedná se o to, byla-l v tomto případě immunita porušena nebo ne, vy- slovil se proti Marchetovu návrhu a rozebíral práv nicky celý případ. (Posl. Schönerer volá: Jsem rád. že nejsem právníkem; to je strašné !) Okr. šk. rada vídeňská neprohřešila se ani proti znění ani proti duchu zákona. Spinčičův případ byl jiný a proto dr.
Posl Völkl Seitz Seitzův Lueger Poslane Strobach Strobach Wohlmeyerov Posl Wohlmeyer Luegrův Marchetův Spinčičův
18 article
Lueger zachoval se k němu také jinak. Autentického výkladu § 10. není třeba. Snaží se dokázati, ž disciplinární stíhání Seitzovo jest oprávněné. Vlaste- necký a náboženský duch nesmí býti ze školy vy- tlačen. (Hlučná pochvala.) Posl. Schalk: To je švindll Posl. Berger: Ten člověk byl jednou národní Posl. Steln: Byl volen Schönererovými pe nězi. Vy černožlutý vládní Pattaji! (Hluk a volání »Fujl« zatím co Paltai končil svou řeč.) Posl. dr. Lueger (k věcné opravě) vysvětloval Spinčičův případ a prohlásil, že Seitz byl propuštěr pro utrhačství. Za vyrušování se strany Všeněmcův a pokrokářů polemisoval se Schumeierem, ale slov jeho zanikala ve kluku a volání: Konec! Konec! Nepokoj trval také za Wohl meeli e ro v opravy. Potom opravoval posl. Ofner a předseda vola k pořádku posl. Mallika pro urážlivý výrok. Při hlasování propadl Ofnerův i Schu- meienův návrh — tento 154 proti 101 hlasu. (»Fuj!« mezi Všeněmci a hlasy: »Co teď přijde,j komedie.«) Všeněmci vyšli ze sněmovny a straní se dalšíh hlasování, avšak za hlasování o Kienmannovu n vrhu byli zavoláni nazpět. Mkrchetův návrh byl přijat v odloučeném hlaso vání. Kienmannův dodatek na podání zprávy do neděl propadl. Posl. Klofiě (v dotazu na předsedu): Konst sluji, že ministr zaměhrany hr. Welsersheim zodpo věděl dnes četné dotazy, četné jiné však úplně igno roval, zejmena dotaz, týkající se afřéry nadporučík pražského Budinera. Řečník sděluje v záležitosti t nové detaily, které ho došly a ptá se předsedy, chce-li hr. Welsersheima příměti, aby tyto dotazy zodpo- věděl. Předseda hr. Vetter to slíbuje. Posl. Wolf činí na předsedu dotaz, je-li ochoter ministra vyučování přiměti, aby provedl dotaz včere naň podaný ve příčině předvelikonočních cvičen í ná- boženských v ten rozum, že je dá telegraficky za- staviti.
Lueger Seitzův Posl Berger Schönererový doktor Seitz Ofner Ofnerův Sch Mkrchetův Kienmannův Klofi Vetter Wolf Budiner
19 article
Předseda hr. Vetter odpovídá, že byl tente dotaz mínistru kultu a vyučování obvyklým způso- bem dodán. Posl. Wolf: Nuže, pánové, sťastné svátky pryč od Římal Posl. Daszynski: Celý pátý okres V. kurie jest zde nezastoupen, protože p. Klofáč drží dosuo mandáty dva. Jest hnusno, že posl. Klofáč nechal celý voleoní okres nezastoupen, protože má nechutnou zálibu v tom, býti privilegovaným poslancem za dva okresy. Tážu se presidenta, co chce učiniti, by s této neslýchané nepleše stala přítrž. Předseda hr. Vetter: Položím zprávu legiti mačního výboru, kterou se pověřuje mandát posl Klofáče za volební okres litomyšlský, na denní po řádek jedně z příšíích schůzí. Sdělím pánům poslancům schůzi nejblíže příšt písemně. Přeji pánům poslancům šťastných a veselýei svátků a prohlašuji schůzi za skončenu. Konec schůze v 9 hod. 16 min. Panská sněmovna přikázala předlohu inženýrském titulu 15člennému výboru. Přijala předtohu o knihovním dělen katastrových parcel (referent. Socho v 2. a 3. čtení; rovněž tak předlohu o evidene pozemkového kat astr u. Do delegace zvoleni Markýz Bacquehem, hrahě Arthur Bylandt-Rheidt baron Chlumechý, baron Alois Czedik, lantkrabo Eduard Fürstenberg, rytíř August Gorayski, baror Josef Helfert, opat Benedikt Korčian, hrabě Kollu linský, princ Ferdinand Lobkovic, rytíř Madeyski hrabě Maxímilian Montecuccoti, baron Ludvík Oppen heimer, rytř Schoeller, hrabě Bedřich Schönborn. kníže Alois Schönburg, hrabě Joset Osvald Thun- Hohenstein, hrabě Felix Vetter, haron Walterskirchen. rylíř Zaleskí; náhradníky: Berger, Bobrženský, de Fin, dr. Hasslwanter, Lobmeyr, kníže Lubomirski Mauthner, Millanich, hr. Erv. Nostitz a Bedřich Zoll Předseda vyzval výbory, aby se ustavily po schůzi a prohlásil, že příští schůzi oznámí písemně
Vetter Posl Wolf Římal Posl Klofáč Bacquehem Bylandt Chlumechý Czedik Fürstenberg Gorayski Helfert Korčian linský Lobkovic Madeyski Maxímilian Ludvík loupen Schönborn Schönburg Joset Osvald Thun Hohenstein Walterskirchen Berger Bobrženský Fin doktor Hasslwanter Lobmeyr Lubomirski Mauthner Millanich Nostitz Zoll Rheidt baron
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. března. (Třeti sje z slovanských novinářů), jenž se bud konati letos v Dubrovníce o velkonocích, shro- máždí na několik dní značný počet zástupeů časopiseetva všech slovanských národů v říši habsburské a poskytne jim příležitost k vítané výměně myšlenek, jež sama o sobě má velký význam, nehledě ani k sjezdovému programu, držícímu se v rámci zájmů stavovských. Zdar sjezdu závisí u velké míře také od dobré vůle účastníků sjezdu s místním obyvatelatvem. Český sjezdový výbor, maje na paměti, že v Dubrov- níce stýká se chorvatský živel velmi úzce s ži- vlem srbským, přál si, aby pořadatelstvo třetího sjezdu dbalo co nejúzkostlivěji úplné rovnosti obou těchto živlů a tím už předem odstranilo jakékoliv stesky do strannictví. Přání tomu bylo přípravným výborem vyhověno; také městsk rada dubrovnická, sestavujíc vítací výbor z ob- čanstva, zvolíla do něho 12 přívrženců strany chorvatské a 12 přívrženců strany srbské. Tito však — jak čteme v »Dubrovníku« — ozná- mili městské radě, že děkují za volbu, přejí sjezdu všeho zdaru, ale prací ve vítacím odboru se nezůčastní, poněvadž při jiných slavnostních podnicích dubrovnických nebyli stranou chorvat- skou náležitě respektováni. Litujeme, že se du- brovničtí Srbové cítili nucenými k tomuto kroku, doufáme však, že přes to cizí účastníci sjezdu naleznou i v dubrovnických Srbech dobré přá- tely a přáli bychom upřímně, aby sjezd urovnal aspoň z části cestu ke smíru rozvaděných bratří.
Srba Praha Dubrov Dubrovník Český sjezdový výbor
21 article
V Praze, 27. března. (K pilnému ná- vrhu o sčítání lidu.) Vedle českého ná- roda dějí se při zjišťování obcovacího jazyka největší křivdy Slovincům, na jichž účet roz- množují své řady nejen Němci, nýbrž i Vlachov na Přímoří. Jest přirozeno, že pilný návrh po slance Věnc. Hrubého, týkající se násilnost páchaných na slovanských menšinách při sčí- tání lidu, došel nejživějšího ohlasu u Jihoslovanů »Slovenski Narod« zaznamenává, jak Něme v debatě o tomto pilném návrhu svorně si stý- skali, jaké křivdy se děly při sčítání lidu jejieh krajanům v českých obeích v Čechách a na Moravě, ale jak potom svorně zase hlasoval proti pilnosti návrhu, ačkoliv by se jeho pro jednáním nejspíš vyhovělo jejich steskům. Cože to prý dokazuje? táže se »Sl. Nar.« »Nic ji- ného, než že Němci svým hlasováním doznali. že slovanské žaloby na systematické falšování sčítacích archů jsou oprávněny, že sčítání děje se na prospěch Němců a na škodu Slovanů. sic by byli sami také hlasovali pro pilnost ná- vrhu.« »Slov. Nar.« trvá na tom, že návrh poslance Hrubého nesmí již upadnouti v zapo- menuti a že se musí zákonem odstraniti sčítání dle obcovacího jazyku, z něhož si vláda činí
Němec Hrubý Jihoslovan Nara Praha Čechy Morava Nara Slovenski Narod Slovan
22 article
falešný základ pro svá rozhodnutí v otázkách národně-politických. V Praze, 27. března. (Pro do m o.) Jakýsi »Čech« napsal do »Nové Reformye z Prahy dopis, v němž vysvětluje Polákům rusofilství Mladočechů a »Nár. Listů« zvlášt »N. L« jsou prý vskutku rusofilské. Každý ruch Poláků v říši ruské pokládají prý za in- triku nebezpečnou Rusku. A hlavní příčinou lohoto rusofilství jest nesprávné chápání české otázky u Mladočechů. Domnivajíť se, že obrovské a mocné Rusko bude jednou messiášem národa českého. Mladočeši nechtějí prý tedy spoléhati na životní sílu svého vlastního národa. Odtud vzniká jejich snaba, aby se odstranilo všechno, co poškozuje sílu a důstojnost Ruska .... Tato informace o našem rusofiiství jest ovšem úplně nesprávná. Nepokládáme každý ruch mezi Poláky za intriku proti Rusku a nejednou jsme na př. projevili své sympatie se snahami, aby se polskému jazyku dostalo ve školství toho postavení, jehož právem zasluhuje. Taktéž jest nepravda, že nechceme spoléhati na životní sílu svého národa a čekáme spásu jeno Ruska. Naopak: víme a vždy hlásáme, že bu- douenost našeho národa závisí jen od naš vlastní zdatnosti a práce, ale při tom nechá peme, že by tupení a ponížování Ruska mohl jakýmkoli způsobem prospěti naši budoucnosti
Čo Polák Praha Rusko
23 article
Ze Lvova, 25. března. (Dr. Bobřin ský a haličtí Rusové.) Zprávu o resig naci místopředsedy haličské zemské školní rady dra. M. Bobřinského uvítali nejen líberální Po láci, nýbrž ještě radostněji Rusové. »Dr. Bo břinský — píše v té věci »Galičanín« — způ- sobil na ruském poli pravou spoustu nejen v školách národních i středních, nýbrž i mez učitelstvem. Netajil své nenávisti k ruské ná- rodnosti a horlivě podporoval »nový kurs«, aby ukrajinofilským separatismem seslabil národně ruské vědomí v lidu a připravil cestu k jeho popolštění. Cíle toho snažil se dosáhnouti růz- nými způsoby, z niehž nejúčinnějším se uká- zelo pronásledování učitelů za jich ruské pře- svědčení, uvádění fonetiky do ruského písma popolšťování škol netoliko polským vyučovacím jazykem, nýbrž i pomocí učebnic, tištěných sice jazykem jakoby maloruským, ale proniknutých polským duchem. Mají-li Poláci příčinu odsuzo- vati dra. Bobřinského za jeho klerikalismus zpátečnictví — konči »Galič.« — haličtí Ru sové mají k tomu důvod v tom, že při sve správě školství neřídil se paedagogikou a ná- učnými účely, nýbrž jedině cíli politickými.s V Praze, 27. března. (Židovské Pešť.) Při posledním sčítání lidu napočítáno v Pešti 725.000 obyvatelů. Z toho ovšem v liký jásot mezi Maďary. Radost ta asi valno utuchla mezi pravými Maďary, když se dověděli že z velikého poětu Pešťanů jest 405.000 žido a jen 320.000 křesťanů. Dosud se mělo za do že Varšava se svými 254.712 židy jest nejži dovštějším městem na světě. Prvenství nálež nyní Pešti, jíž kyne asic krásná budoucnost.
doktor Bobřin Rus M Bobřinský břinský Polák Maďar Lvov Galič Praha Pešť Varšava
24 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. března Studentské nepokoje v Rusku. Ministr vnítra vydal ke všem gubernáto rům, gradonačalníkům a policejním ředitelům okružník následujícího obsahu. Koncem minulého měsíce a počátkem to- hoto byl veřejný pořádek v některých ruských městech několikrát porušen pouličnými výtrž nostmi. Ze zpráv, které mi byly zaslány, jsem vyrozuměl, že v mnohých případech nebylo prot výtržníkům zakročeno dosti rázně a rychle Kromě toho pozoruji, že policejní orgány zapo mínají, že povinností jejich jest nejen výtržnost stihati, nýbrž napřed působiti, aby k nim ne došlo. Plati to zylášť o výtržnostech pouličných kde policie má dav rozptýliti dříve ještě, nežl se sebral. Kdyby policie byla takto jednala byla by předešla většímu zlu. Je mi znám pří pad, kde pölicie tvořící se dav po celou hodinu prosila, aby se rozešel, čímž vlastně mu dodala odvahy. Nejednou se stalo, že policie klidně s dívala až do konce, jak se dav výtržníků tvoři a výtržností se dopouštěl, provázen zástupy zvědavých.
Praha Rusko
25 article
Ačkoli zákon sám ustanovuje, jakými pro- středky má býti v podobných případech zakro čeno, přece uznávám za dobré pánům guberná torům, gradonačalníkům a policejním ředitelům doporučiti některé způsoby zakročení proti vý tržníkům. Dlužno starati se o troji věc: o včasné zabránění, o včasné potlačení výtržností a poslěz o obnovení pořádku. Aby policie mohla výtrž- nostem zpředu zabránit, musí se starat, abyo nich zpředu věděla i aby byla proti nim dost silna. Stojí-li policie již tváří v tvář nepokoj nému davu, má jej vyzvati, aby se rozešel avšak nesmí mu zahraditi cestu. Vyzvání k roz chodu musí se státi způsobem zdvořilým, ale rozhodným a musí platiti všem osobám bez roz dílu. Kdo se k rozehodu nemá, budiž upozor něn na následky svého vzdoru. Neposlechne-li budiž doveden na nejbližší policejní komisariát kde s ním bez prodlení musí být sepsán proto- kol. Kdyby výtržníci ještě se nerozcházeli neb se postavili na odpor, budiž proti nim bez dlen užito nejráznějších opatření za tim účelem, aby dav byl rozptýlen a místo vyklízeno. To se mus státi za každou cenu.
26 article
Za důležité považují, aby gubernátoři, grado načalníci a policejní ředitelé vždycky osobně řídili akci proti výtržnostem. Nikdy nesmí být dopuštěno, aby se do jejich funkcí míchaly jiné osoby, zvláště jiného stavu, třeba nad nim stojící. Kdyby policie proti výtržníkům byla slab zákon jí dovoluje vzítí si na pomoc vojsko, te však nesmí se státi bez vážné potřeby, nebo- zakročení vojska proti davu není žádoucím Musí-li být vojsko zavoláno, dlužno dáti jízdě přednost před pěchotou. Přijde-li vojsko, pod lehá rozkazům svých velitelův a dokonce n politických úřadů. Jakmile davje rozptýlen, všecko jednán policie hned zas musí být normálné. Policejn úřady musejí býti pamětlivy, že jim zákon neda moc trestati. Ministr na konci nařizuje, aby obsah tohot okružníku byl dán na vědomí všem podřízeným policejním a politickým orgánům a dobře jim vštípen.
27 article Bulharská vláda a Makedonský
Bulharská vláda a Makedonský komitét. (Pův. dopis »Nár. Listů «.) V nové bulharské vládě zastoupeny jse dvě strany, které o sobě řikají, že jsou ruso- filské. Je to strana Karavelova čili »demokra tická« a Cankova čili »pokrokově svobodomyslnáe. Obě podporuje nyní strana třetí, jež se nazývá »národní« a jde za Stojlovem. K této straně hlásí se Gešov, jenž byl zvolen za předsedu sobrání. Tyto tři strany dohodly se v následu- jlcích bodech: aby zrušen byle desálek ; aby zmenšen byl rozpočet; aby se státní monopoly a reality nedávaly v zástavu za novou půjěku, kdyby musila býti uzavřena; konečně aby Bul- harsko žilo v dobrém poměru se všemi státya eu především s Ruskem. Kníže Ferdinand v trůnni řeči, jíž zahájil sobrání, se zvláštním důrazem četl místo, kde se mluví o upevnění nejlepších poměrů k bul- harské Osvoboditelce, Rusku. I složení nové vlády, i její program, i trůnn řeč dokazují, že v Bulharsku zvítězila politika opírání se o Rusko, čili, jak na Západěe řikají, ruská politika a ruský vliv. Aby také skutky nové bulharské vlády byl rusofilské, je zapotřebí, aby se podřídila ruským pokynům aspoň v těch případech, kde Bui- harsko úplně musi na Rusko spoléhati a bez Ruska ničeho nemůže. Takovým případem jest otázka makedonská. Žádalo li Rusko na bulharské vládě, zby rozpustila Makedonský komitét, slušelo tak uči- niti loyálně a rychle, aby Rusko mělo důkaz, že Bulharsko nezneužívá jen jeho jmena a do- broty. Bylo to zajisté prohřešením proti Rusku, když Bulhaři veřejně tvrdili, že Rusko si přeje krvavé jejich práce v Makedonii. Rusko ne- mohlo to déle trpěti.
Karavelov Cankov Gešov Ferdinand Bulhar Rusko Bulharsko Makedonie
28 article
Byla doba, kdy Makedonský komitéřo vedl boj a propagandu zákonnými prostředky. Ale když za Stambulova stal se tak nevybíravým vevolbě prostředků, že se neštítil zákeřného vraždění, jemuž posléz i sám Stambulov padl za oběř, Makedonský komitét úplně se zvrhl přestal býti společností, se kterou může jíti stá tak naskrze poctivý a solidný, jako je Ruisko, a tím méně je možno představiti si, že by Rusko dalo si od takové společnosti své cesty určovati. Zatim ale nutno řici, že Makedonský ko- mitét je v Bulharsku činitelem nejmocnajším proti němuž ani vlada ničeho nepořidí, by i ehtěla. Celé Bulharsko je Makedonským komi- tétem. Kníže Ferdinand je členem Makedonského komitétu a jeho ochráncem, jako jím byli Alex- andr Battenberský. A není tajemstvím, že kníž Koburský tak činně zasáhl do děl komitétu, ž ústřední výbor komitétu sestavén byl z jeho důstojníků po jeho vůli. Boris Sarafov, před- seda komitétu, je takovým důstojníkem. Byl n oko pensionován, aby mohl býti předsedou Mlaka- donského komitétu. Členy ústředního výboru jsou důstojníci Kovačov, Matrov a j. Před několik dni úkazem knížecím Kovačov a Matrov a ještě někteří musili se vrátiti k vojsku. V úkaz o každém výslovně se praví, že byl dosu členem Makedenského komitétu.
Stambulov Ferdinand Alex Sarafov Rusko Bulharsko
29 article
Tím je vše řečeno. Od knížete do kaprála, od ministru do pandura všjchni v Balhkesku smýšlejí stejně. Všichni žádají, aby jím byl dáno »svatoštěpánské Bulharsko« přes to, že ruská státní politika odsoudila nepromyslenou svatoštěpánskou politiku hr. Ignatěva. Za vulebné agitace starý Cankov vydal provolání ke svým přívržencům, v němž pravil: »Cankov pře- svědči! (!) cara Alexandra II., že osvobodí Bulhary. Car osvobodítel dal nám svatoštěpánské Bulharsko, ale dosud Bulharsko nemělo sehopné vlády, která by po carském daru dovédla sáhnout. Je třeba, aby Cankov dostal se k vládě, aby Turkům vza! Makedonii, a svatoštěpánské Bal- harsko bude hotovo. Ruská opět bude Cankovu pomoeno.« V nynější vládě jsou tři stoupenci Cankova, jenž před volbami vlastnoručně psal sedlákům z okolí ruščuckého: »Já, dedo Cankov, do- poručuji vám, dobří sedláci, abyste hilasoval pro mne.« Karavelov byl předsedou onoho Batten bergova ministerstva, jež s pompeí některých Makedonců prohlásilo sjednocení Rumelie s Bul- harskem. A vláda takto složená že by rozpustil Makedonský komitét?Ikn. Ferdinand i vlád slíbil tak učinit. Karavelov prohlásil, že řáděn komitétu nebude trpěti. Ale zůstává při pouhých slovech — a zůstane. Ani kníže, ani vláda ne- půjdou dál, než k rozpuštění »střeleckých spolků«, odborů Makedonského komitétu, jež vláda sama utvořila a ozbrojila! A i to bude jen na oko, aby se Rusko spokojilo. Organisaee Makedonského komitétu zůstane netknuta.
Ignatěv Cankov Bulhar Turek Karavelov Batten Makedonec Ferdinand Bulharsko Makedonie svatoštěpánský Bala Rusko
30 article
Předseda komitétu Boris Sarafov svolal kongres všech členů na den 18./31. března, aby rozhodli o osudu komitétu. Z toho se vidi, že vláda Makedonský komitét nerozpustí, když do- volila, aby on sám rozhodl o tom, mů-li se roze- jiti či dále trvati. Co bylo oznámeno novinám, že střelecký spolek v Ruščuku zdráhá se vydati zbraně, je pouze finta vlády sofijské. Není po- chybnosti, že v této organisaci jsou lidé na vše připraveni, ale právě tak jest jisto, že hlavn massa lidí, do střeleckých spolků zapsaných, nikdy nemyslila ani bojovati proti Turkům, nni se příčiti bulharským úřadům, kdyby od nich požádaly zbraní. Když se nyní mluví, jako by střelecké spolky protivily se nařízení vlády nechtěly zbraní vydati, vi se, odkud vílr věje. Původem tohoto dvojakého jednání je sám kníže Ferdinand Koburský. On veřejně vyznavá lásku a slibuje věrnost Rusku, ale za jeho zády slouží »Drangu«. Ústřední výbor Makedonského komitétu ví to velmi dobře, i on se dal v službu »Drangu« mysle, že on Bulharsku dopomůže k Makedonii, když by se Rusko k tomu ne- mělo. Praví Slované nemohou takto jednati. Že jame pravdu pověděli, dokáže i spole hlivé oznámení sofijského »Mapa«, že kn. Ko- burský přijme čestné předsednictví Makedon- ského komitétu, svoli-li komitét, aby jeho dru- žiny podřídily se ministerstvu vojenství. Buďte úplně ujištěni, že Makedonský ko- mitét se nerozejde. Ani mu nenapadá. Odstoupl jen Sarafov a ostatní členové nynějšího výboru a na jejich místa vstoupí lidé jiní, kteří budou pracovati skrytěji, ale zůstanou vérni programu svých předchůdeů. Třeba rozuměti také sladké tváři, s kterou se nynější vláda bulharská obrací k Srbsku.
Sarafov Turek Ferdinand Slovan Ruščuk Rusko Bulharsko Makedonie ko Srbsko