3
masthead
30. března 1901
5
article
řejně na pranýř, tážeme se obou svrchu uve
dených pp. c. k. ministrů
1. Mají o křiklavých tšchto věceeh
povědomost?
2. Jsou odhodláni zakročit co nej
přísněji, aby liberecký magistrát sv
úřadní moci k týrání českého oby va-
telstva nezneužíval a aby c. k. soudni
úřady jej v řádění tom nepodporovalyt
Po přečtení došlých spisů posl. Vasilko stě-
žoval si, že jeho klub nebyl pozván na konferene
klubových předsedů a tázal se předsedy, proč se tak
stalo a co hodlá učiniti, aby se to budoucně ne-
opakovalo-
Předseda hr. Vetžer odvětil, že na schůi
zvali sněmovní úřadníci ústně. Nenalezše ani jednohe
člena dotazovatelova klubu nemohli jej pozvali.
Posl. Kozlowskí odpovídá na předvčerejš
Romančukovo ohražení pro delegační volby haličsko
a prohlašuje, že Polský klub hověl menšínské zá-
sadě velbou Rusa Barviňského, jenž stojí mimo klub
Rusové teda jsou v delegacích zastoupeni. Diví se
že Romančuk, naříkaje si na vládní vliv, žádal, by
vláda zakročila v otázce delegačních voleb. Poláci
nejsou na vládě závislí a řídí se pouze zájmy
prospěchem stálu a Haliče. (Odpor mezi Rusy a pol-
skými rolníky.
Vasilko
Posl
Romančukův
Rus
Barviňský
Romančuk
Polák
Halič
6
article
M.p. dr. Körber odpovídá na dotazy: Pri-
mavesiho po hospodářské ujmě německ ých
obchodníků v Olomouci a Prostějově z politických
příčin, že jsou politování hodny události, jež by
mohly zkracovat živnostní a obchodní svobodu
z důvodů politických, ať pocházejí s jedné neb
druhé strany. Kde se bude moci po zákoně zakročiti.
zakročí se nestranně.
— na Sehnalův po loňských obecních vol-
bách v Kančičkách, uznávaje, že dvoje volby musily
se zrušiti pro nezákonná opatření, Avšak z úcty
k samosprávě obecní nesmí se používati nejdůraz
nějších prostředků, lze-li dosíci cíle způsobem vlíd
nějším. Nezákonného vlivu prý nebylo.
— na Foergův po zlepšení poměrů erárních
cestářů, že má se tak státi 1. června, neboť příslušná
položka je v státním rozpočtu.
— na Stojanův po úpravě řeky Moravy vy
Ičením příslušných prací a prohlašuje, že v nejbližší
době bude zákonně i finančně zabezpečena ona
úprava od Moravičan až do Dunaje
Ministr zemské obrany hr. Welsersheim od-
povídá na Krepův dotaz po mizerném ošacení do-
volenců po odsloužení presenční služby, že ti lidé
mají si vzíti svůj oblek, jejž si přinesli do služby.
Stálo by velmi mnoho, kdyby se dovolencům dávaly
vojenské šaty, jež v občanském stavu nositi nesmějí.
Kde třeba nechávají se jim mimo vojenské prádl
také kusy vojenského stejnokroje,
— na Bojkův po dovolené z rodinných příčin,
že ze zákona nelze ji odůvodniti. Pokud týká se
úlev pro zemědělství, jest o ně postaráno a bylo by
jich více, kdyby rozmnožil se počet branců.
— na Reichstädtrův po odvodu rakou-
ských příslušníků na rakouském konsulátě v Kolíně
nad Rýnem již 5. t. mi, kdy branecký kontingent
říšskou radou ještě povolen nebyl, že prý předpoklau
dotazu je bludný a lichý.
doktor
Körber
Sehnalův
Stojanův
Bojkův
Olomouc
Prostějov
Kančičky
Morava
Moravičany
Dunaj
Kolín nad Rýn
7
article
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na
Sokolův dotaz po výpovědi místnosti české školy
hrobské, že »bude« postaráno o novou školní bu-
dovu českou.
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na
Kittlův dotaz po zřízení dojezdu ze stanice Bí-
liny k společenstevnímu škladiští nadějí, že příslušné
vyjednávání bude záhy příznivě ukončeno.
Ministr spravedlnosti bar. Spens-Booden
odpovídá na dotazy po koníiskacích, že státním
zástupcům bylo nejednou nařízeno, aby se mírnilia
vždy bedlivě uvážili skutkovou povahu. Náprava
řádná zjedná se až všeobecnou opravou trestního zá-
kona. Avšak vina nebo zlý úmysl nebývá vždycky
na straně úřadních orgánů, jinak podávalo by se na
konfiskace více stížností. Uznává opětně, že třeb
opraviti zákonný podklad konfiskační praxe. Reforma
chystá se a vláda přičiní se, aby ji záhy provedla.
doktor
Hartel
Sokolův
Wittek
Kittlův
Bí
8
article
Komu na tom záleží, bude vládu podporovat, aby
požadavky zdravého vývoje novin souhlasily s ochra-
nou zákona, jenž jest hlavní podmínkou svobody
— na Steinův po Hendlově afféře s drem
Verkaufem, že soudní spisy ztratily se v immunitnín
výboru a nebylo možno vypátrati, kam se poděly
Věc byla oznámena oběma sporným stranám a sou-
dům nařízeno, aby postaraly se o nové spisy
— na Herzogův po soudní činnosti rady
z. s. Maxmiliana Müllera v Mostě v trestní věci prot
Schwabovi, že není tu třeba zakročiti
— na Schumeierův po nusdorfském spoři
telním a záložním spolku, že trestní řízení není ještě
skončeno, pročež nemůže o něm mluviti, ale podo
týká, že vláda podá záhy předlohu o výdělkových
hospodářských společenstvech.
Poslanec Romaněuk polemisoval s vývody
Kozlowského.
Poslanec Kubik (polský lidovec): Čechové za
chovali se při volbě do delegací k Němcům mnohem
spravedlivěji, než kolo polské k opposičním stranám
haličským. Tvrzení Kozlowského, že kolo polské
jest od vlády neodvislé, není správno. Mnozí po
slanci kola polského nebyli by se dostali ani do sně-
movny, kdyby vláda nebyla je při volbách podporo-
vala. Haličtí opposiční poslanci byli kolem polským
při volbě do delegací znásilněni.
Hrabě Vetter napominá řečníka, aby mluví
k věci.
Poslanec Kubik: Víme, že četní členové kola
polského dostali se do sněmovny na základě násilí
a volebních podvodů, a víme také, jak pání hospo
daří v haličských bankách a peněžních ústavech.
Hrabě Vetter napomíná řečníka opětně, aby
mluvil k věci.
Poslanec Vasilko (k předsedovi): Stejné práve
všem!
Steinův
Hendlův
Verkauf
Herzogův
Müller
Schwab
Romaněuk
Kozlowski
Kubik
Čecho
Němec
Vetter
Vasilko
Most
9
article
Poslanec Kubik: Volby do delegací jsou ne-
legální, poněvadž jsou tam poslanci, kteří nedrží
mandáty své právem. Kdyby byl legitimační výbor
přesně pracoval, nesedělo by zde mnoho členů kola
polského. Nad kolem polským vznáší se již hrozivé
»Mene, tekel, ufarsin.« (Pochvala na polských oppo
sičních a rumunských lavicích.)
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu
a volí zapisovatele místo posl. Bergera.
Výsledek oznámí se na konci schůze
Rokuje se o zprávě právního výboru stran usne
šení panské sněmovny
o Hterární smlouvě s Německem.
Poslanec Hořica: Bylo již dávno potřebí, aby
chom konečně v této věci šli stejným krokem s ostat-
ními civilisovanými národy. Při této smlouvě nejedná
se o díla spisovatelů, nýbrž toliko o díla hudební
o výtvarné umění. Mnoho umělců mřelo hladem
proto že jejich umělecká díla neměla žádné ochrany
Každý, kdo zpeněží díla své činnosti, může tote
jmění odkázati své rodině, kdežto duševní jměn
umělcovo nebo spisovatelovo jest vydáno všeobec-
nosti. Bedřichu Smetanovi bylo by se na příklao
velmi špatně vedlo, kdyby nebyl nalezl ochrany
u svých příbuzných. Po jeho smrti stala se jeho díla
slavnými, že i ve vídeňské dvorní opeře došla
uznání. Dlužno její správě vysloviti za to největší
díky, že s největší pietou dávala jeho díla provozo-
vatí, kteráž také u obecenstva nalezla největšího
zájmu a porozumění.
Poslanec Hayreder: Jenom že nedostane v
Vídní žádný pomník.
Poslanec Hořica: Pomník musejí mu postaviti
jeho krajané a také se to stane.
Smetana zemřel a po několika letech budou mu
seti jeho potomci odkázati díla jeho všeobecnosti.
Kubik
Berger
Hořica
Smetan
Hayreder
Německo
Vídeň
10
article
Řečník poukazuje na příklad největších nyn
žijících heroů literatury: Tolstého a Sienkie
wicze, jejichž díla výcházejí v Rusku a dle taměj
ších zákonů požívají ochrany velmi nepatrné a tako
v cizině nejsou chráněna proti neoprávněným pře
kladům. Takto pozbývaji oba tito autoři plodů sv
píle a svého vznešeného genia
Také ochrana, již poskytuje zákon rakousk
z roku 1895, jest, zvláště pokud se týče překladů
tak nepatrna, že kdyby náš knižní trh byl tak roz-
vinut jako v Německu, mohlo by v Istrii a Halič
mnoho nakladatelů žiti jen z krádeže duševního ma-
jetku, poněvadž tyto země, nenáleževše k bývalému
německému buntu, jsou dosud mimo smlouvu s ně-
meckou říší
Také bernská konvence a dodatečná smlouv
pařížská neobsahují všeho, co by se mohlo žádati
Tolstý
Rusko
Německo
Istria
Halič
11
article
Myslím však, že se nenalezne nikdo, kdož by hla
soval proti resoluci, která žádá, aby Rakousko při
stoupilo k této smlouvě.
Dle nové smlouvy bude německá říše rakouské
státní přísíušníky v těchto právech chrániti jen
potud, pokud jsou chráněni svými domácími zákony
Tím jsou Rakušané vůči Němcům v nevýhodě, proín
že Rakousko musí německým státním příslušníkůn
poskytovati ochrany mnohem větší, než svým pří-
slušníkům vlastním. Proto musíme hleděti co nej-
dříve přiblížiti se bernské smlouvě ve příčině práva
autorského, aby tím odstraněn byl stav, zahanhujíeí
rakouské státní občany.
Shledávají-li dnes německo rakouští umělci ra-
kouský zákon o právu antorském nedostatečným
jdou do Německa k německému nakladateli a poží-
vají tam jako rakouští státní občané plné ochrany
bernské konvence. Na všechen způsob však jsme
na tom, učiniti krok v tom oboru ku předu, pročež
prosím, aby smlouva i se všemi resolucemi jedno
hlasně byla schválena, ale také, aby se přijalo uji
štění ministrovo, že se bude úsilovně snažiti, by
chom vpluli do přístavu smlouvy bernské. (Hlučn
pochvala a potlesk.)
Rakušan
Němec
Rakousko
Německo
12
article
Ministr bar. Spens Rooden lichotí zpravo-
daji pro jeho důvody, ale pozastavuje se na resolu-
cích. Vláda nepřistoupila k bernské smlouvě proto
že nespokojila se vzájemností, ale obsahovala mate-
riálně-právní ustanovení, jež nebylo možná uvěsti
v souhlas s patentem z r. 1846. Žákonemí z r. 1895
přiblížili jsme se konvenčnímu právu, avšak pařížský
dodatek z roku 1896 rozšířil lhůtu pro překlady, tak
že rozpor mezi naším zákonem a pařížským dodatkem
zase se zvětšil a sice značně. Bez změny našeho
autorského práva není možná přístoupiti k bernské
smlouvě. Ministr sděluje výsledek vyžádaných odbor-
ných dobrozdání. Vládě záleží nejvíce na sněmovním
čtení o třetí resoluci (Vláda vyzývá se, aby měla na
paměti přístup Rakouska k bernské smlouvé o zřízení
mezinárodního svazu k ochraně děl lilerárních a umě-
leckých ze dne 9. září 1886 a k pařížskému dodatku
že dne 4. října 1896) a dle něho zachová se. Podá
příslušnou předlohu a troufá si, že bude také schivá-
lena. Nestane-li se tak, vynasnaží se, aby jako ted
s Německem, uzavřely se podobné smlouvy také
s jinými státy. Spojené Obce jsou k ní — jak vy-
jádřily se samy — ochotny, což je důležito zvláště
pro hudební díla.
Po referentově doslovu byla smlouva schválena
a přijato také několik resolucí.
Zpráva národohospodářského výboru o usne
šení panské sněmovny stran světové poštovn
smlouvy byla schválena bez další debaty
Posl. Skéne referoval potom o návrhu úsla
ního výboru o
Posl
Rakousko
Německo
panská sněmovna
13
article
Seitzově afféře
a podotkl, že některé noviny spilaly mu zpátečníků
protože převzal tento referát. Odmítá to. Nikdy ne
schvaloval strannického pronásledování. Líčí vznil
immunitního zákona a soudí, že zákon vztahuje se
jen na trestní stihání. Proto není možná chránit
poslance před řízením disciplinárním. Rád by, aby
dělná sněmovna upravila immunitní zákon a dopo
ručuje výhorový návrh.
Místopředseda dr. Žáček čte potom seznan
zapsaných řečníků, jichž je velmi mnoho.
Posl. Marchet (contra) chce se omeziti zá
sadnou stránkou věci, neboť nechce obírati ze afférou.
v níž pronešeno tolik injurií. Uvažuje právní stránku
věci, lituje, že z vlády nepřišel nikdo do výboru
polemisuje se zpravodajem. Immunitní právo není
poslaneckou výsadou, nýbrž právem parlamentním
voličským. Immunita jest ochranou, aby poslanee
mohl vyřknouti své mínění a nemusil se strachovati
nespravedlivého stíhání. Proto platí po zákoně
disciplinární stíhání. Buď by se musil úřadníkům
svobodný projev mínění zabezpečiti, nebo musili b
se zbavili volitelnosti. Čím prudší politický boj, tím
více třeba rozšířit immunitu. Navrhuje uložili ústav-
nímu výboru, aby změnil 8 16. v ten rozum, že
immunita rozšiřuje se také na diseiplinární a poli-
cejní stíhání a podal sněmovně záhy zprávu. Čím
více bude poslanec chráněn, tím více musí se varo-
vati zneužívat immunity a hlavně šetřiti cti těch.
kdo nejsou v parlamentě. Nesníží se, aby nemohl
svou čest někde hájiti za parlamentního období
proto třeba postarati se, aby takové věcí neprojedná-
valy se v parlamentě strannicky. Žádá, by jeho návrh
byl přijat. (Hlučná pochvala; řečníku gratulují po-
slanci rozličných stran.)
Seitzův
doktor
Žáček
Posl
Marchet
14
article
Posl. Gtrabmayr (pro) nerad by se stotožňo-
val se zpravodajem, ani ústavním výborem. Každý
parlament musí chránit immunitní právo a politické
náhledy nesmí hráti úlohu nějakou v ústavních otáz
kách. V těch věcech musí býti parlament svorný
Nepopuzuje ho odpor mezi Luegrovými řečmi v affe
rách Seitzově a Spinčičově. Lueger byl před osmi
léty prostým poslancem, nyní je vídeňským purkmi-
strem a po hodech mluví se jinak než před nimi.
(Veselosť, jíž účastní se také dr. Lueger). Jako před-
seda ústavního výboru není vinen, že výbor navrhl
rozšíření immunity. Uvažuje vznik immunitního zá-
kona a příslušné poměry v jiných parlamentech, po-
lemisuje s posl. Marchelem a prohlašuje, že zákon
mluví výslovně o soudech. Okr. školní rada není
žádným soudem. Porovnání se Spinčičovým přípa-
dem neplatí; tehdá jednalo se o politické agitace.
teda o něco zcela jiného. Lituje, že zneužívá se
parlamentě immunity a svobody slova a soudí, že
parlament nemá práva dělati se soudcem ve věci, p
níž mu nic není. (Posl. Schönere r volá ironicky
Znamenitě ! Znamenitě !) Je servilismus nejen smě-
rem nahoru, ale také dolů.
Posl
Luegrový
Seitzův
Lueger
Marchel
Spinčičův
15
article
Tato slova způsobila prudký odpor mezi Vše
němci. Posl. Stein kříčí: Fuj! Fuj! a Eisen-
kolb mu pomáhá.
Posl. Stein: Pane předsedo, vyslovte polito
vání, že se může ve sněmovně takto mluviti. (Trvalá
pochvala a hluk mezi Všeněmci)-
Posl. Schumeier polemisoval s Grabmayrem
a uváděl Pattavův výrok, že immunita plati také pro
disciplinární tresty. Čte dvě řeči Luegrovy, kterés
odporují a doráží na něho a jeho nynější jednání.
Posl. Wolí volá: Mizerný charakter, ten chlap
se ani nečervená. (Veselý hluk)
Posl. dr. Lueger volá opětně: Ten kluk!
Posl. Wolí: A co je vídeňský purkmistr?
Posl. Stein a Eisenkolb s jedné a Pro-
cházka, Strobach a Schneider s druhé
strany srazili se a nastala hlučná hádka
Posl. Schumeler (pokračuje) líčI bistorii disci
plinování učitele Seitze, jenž pro své vůdcovství
v hnutí hornorakouských učitelů je pronásledován
křesťanskými sociály. Poukazuje na projevy sympatie
učitelstva a obyvatelstva k Seitzovi.
Křesťanstí sociálové a Všeněmci se opět srazili
a spílají si. Posl. Wolf (k Steinerovi): Nejmízer-
nější dříč diet.
Posl. Steiner: Neberu víc než vy. Já jsen
diety nejednou rozdal. Vy jste perfidně ihal.
Posl
Stein
Eisen
Schumeier
Pattavův
doktor
Lueger
Eisenkolb
Strobach
Schneider
Seitz
Wolf
Steiner
Nejmízer
Schumeler
16
article
Slyšeti nadávky: »Všivak«, »trotl«, »opices
»sprosťák« aj.
Posl. Schumeier obnovuje konečně Marchetův
návrh: Sněmovna soudí dle smyslu § 16. odst.3
z. ze dne 21. pros. 1867, že slovy »soudně stíhán-
má se rozumět také disciplinární řízení proti poslanci
(Hlučná pochvala.)
Posl. Vogler rozbíraje věc, soudí, že jedná s
o tendenění stihání Seilze křesťanskými sociály.
Žádá za přijetí Marchetova návrhu.
K návrhu posl. Mallattiho přijímá se konec
debaty a hlavními řečníky zvolení poslanci Pattal
Völkl.
Posl
Vogler
Pattal Völkl
17
article
Posl. Völkl (contra) dovozuje proti Grabmay
rovi, že tato věc je čistě politická. Kdyby Seitz by
křesťanským sociálem, byl by již dávno ředitel. mě
šťanské školy. (Veselost a souhlas.) Seitzovým dis
ciplinováním je vinen posl. Gessmann, ne Lueger
Všnde bude se volati: Nedáme si líbiti křesťansko
sociální hospodářství. Líčí poměry u zem. úřadů
jež propadají čím dál více klerikalismu. (Poslane
Strobach pokřikuje.)
Kdyby měl Lueger samé Strobachy, nebyl by dnes
ani vesnickým starostou. (Veselost.) Bylo by banbou.
kdyby si parlament dal vnutit křesťansko sociální
panství.
Na výkřik posl. Wohlmeyera strhlase
prudká hádka mezi křesťanskými sociály a Všeněmci
jež ustala, když Völkl obrácen k Wohlmeyerov
zvolal: Vaše křesťansko sociální vzdělání ! Posl
Wohlmeyer podal proti tomu protest, kde slovo sterro-
rismuse je psáno s jedním r a dvěma ss. Vyvrae
Luegrovy udaje a prohlašuje, že neboje se křesťan
ských sociálů, bude hlasovati pro Schumeierův návrh
(Hlučná pochvala.)
Posl. Pattai dovozoval že jedná se o to, byla-l
v tomto případě immunita porušena nebo ne, vy-
slovil se proti Marchetovu návrhu a rozebíral práv
nicky celý případ. (Posl. Schönerer volá: Jsem rád.
že nejsem právníkem; to je strašné !) Okr. šk. rada
vídeňská neprohřešila se ani proti znění ani proti
duchu zákona. Spinčičův případ byl jiný a proto dr.
Posl
Völkl
Seitz
Seitzův
Lueger
Poslane Strobach
Strobach
Wohlmeyerov
Posl Wohlmeyer
Luegrův
Marchetův
Spinčičův
18
article
Lueger zachoval se k němu také jinak. Autentického
výkladu § 10. není třeba. Snaží se dokázati, ž
disciplinární stíhání Seitzovo jest oprávněné. Vlaste-
necký a náboženský duch nesmí býti ze školy vy-
tlačen. (Hlučná pochvala.)
Posl. Schalk: To je švindll
Posl. Berger: Ten člověk byl jednou národní
Posl. Steln: Byl volen Schönererovými pe
nězi. Vy černožlutý vládní Pattaji! (Hluk a volání
»Fujl« zatím co Paltai končil svou řeč.)
Posl. dr. Lueger (k věcné opravě) vysvětloval
Spinčičův případ a prohlásil, že Seitz byl propuštěr
pro utrhačství. Za vyrušování se strany Všeněmcův
a pokrokářů polemisoval se Schumeierem, ale slov
jeho zanikala ve kluku a volání: Konec! Konec!
Nepokoj trval také za Wohl meeli e ro v
opravy.
Potom opravoval posl. Ofner a předseda vola
k pořádku posl. Mallika pro urážlivý výrok.
Při hlasování propadl Ofnerův i Schu-
meienův návrh — tento 154 proti 101 hlasu.
(»Fuj!« mezi Všeněmci a hlasy: »Co teď přijde,j
komedie.«)
Všeněmci vyšli ze sněmovny a straní se dalšíh
hlasování, avšak za hlasování o Kienmannovu n
vrhu byli zavoláni nazpět.
Mkrchetův návrh byl přijat v odloučeném hlaso
vání. Kienmannův dodatek na podání zprávy do
neděl propadl.
Posl. Klofiě (v dotazu na předsedu): Konst
sluji, že ministr zaměhrany hr. Welsersheim zodpo
věděl dnes četné dotazy, četné jiné však úplně igno
roval, zejmena dotaz, týkající se afřéry nadporučík
pražského Budinera. Řečník sděluje v záležitosti t
nové detaily, které ho došly a ptá se předsedy, chce-li
hr. Welsersheima příměti, aby tyto dotazy zodpo-
věděl.
Předseda hr. Vetter to slíbuje.
Posl. Wolf činí na předsedu dotaz, je-li ochoter
ministra vyučování přiměti, aby provedl dotaz včere
naň podaný ve příčině předvelikonočních cvičen í ná-
boženských v ten rozum, že je dá telegraficky za-
staviti.
Lueger
Seitzův
Posl
Berger
Schönererový
doktor
Seitz
Ofner
Ofnerův
Sch
Mkrchetův
Kienmannův
Klofi
Vetter
Wolf
Budiner
19
article
Předseda hr. Vetter odpovídá, že byl tente
dotaz mínistru kultu a vyučování obvyklým způso-
bem dodán.
Posl. Wolf: Nuže, pánové, sťastné svátky
pryč od Římal
Posl. Daszynski: Celý pátý okres V. kurie
jest zde nezastoupen, protože p. Klofáč drží dosuo
mandáty dva. Jest hnusno, že posl. Klofáč nechal
celý voleoní okres nezastoupen, protože má nechutnou
zálibu v tom, býti privilegovaným poslancem za dva
okresy. Tážu se presidenta, co chce učiniti, by s
této neslýchané nepleše stala přítrž.
Předseda hr. Vetter: Položím zprávu legiti
mačního výboru, kterou se pověřuje mandát posl
Klofáče za volební okres litomyšlský, na denní po
řádek jedně z příšíích schůzí.
Sdělím pánům poslancům schůzi nejblíže příšt
písemně.
Přeji pánům poslancům šťastných a veselýei
svátků a prohlašuji schůzi za skončenu.
Konec schůze v 9 hod. 16 min.
Panská sněmovna přikázala předlohu
inženýrském titulu 15člennému výboru.
Přijala předtohu o knihovním dělen
katastrových parcel (referent. Socho
v 2. a 3. čtení; rovněž tak předlohu o evidene
pozemkového kat astr u.
Do delegace zvoleni
Markýz Bacquehem, hrahě Arthur Bylandt-Rheidt
baron Chlumechý, baron Alois Czedik, lantkrabo
Eduard Fürstenberg, rytíř August Gorayski, baror
Josef Helfert, opat Benedikt Korčian, hrabě Kollu
linský, princ Ferdinand Lobkovic, rytíř Madeyski
hrabě Maxímilian Montecuccoti, baron Ludvík Oppen
heimer, rytř Schoeller, hrabě Bedřich Schönborn.
kníže Alois Schönburg, hrabě Joset Osvald Thun-
Hohenstein, hrabě Felix Vetter, haron Walterskirchen.
rylíř Zaleskí; náhradníky: Berger, Bobrženský, de
Fin, dr. Hasslwanter, Lobmeyr, kníže Lubomirski
Mauthner, Millanich, hr. Erv. Nostitz a Bedřich Zoll
Předseda vyzval výbory, aby se ustavily po
schůzi a prohlásil, že příští schůzi oznámí písemně
Vetter
Posl
Wolf
Římal Posl
Klofáč
Bacquehem
Bylandt
Chlumechý
Czedik
Fürstenberg
Gorayski
Helfert
Korčian
linský
Lobkovic
Madeyski
Maxímilian
Ludvík loupen
Schönborn
Schönburg
Joset Osvald Thun
Hohenstein
Walterskirchen
Berger
Bobrženský
Fin
doktor
Hasslwanter
Lobmeyr
Lubomirski Mauthner
Millanich
Nostitz
Zoll
Rheidt baron
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. března. (Třeti sje z
slovanských novinářů), jenž se bud
konati letos v Dubrovníce o velkonocích, shro-
máždí na několik dní značný počet zástupeů
časopiseetva všech slovanských národů v říši
habsburské a poskytne jim příležitost k vítané
výměně myšlenek, jež sama o sobě má velký
význam, nehledě ani k sjezdovému programu,
držícímu se v rámci zájmů stavovských. Zdar
sjezdu závisí u velké míře také od dobré vůle
účastníků sjezdu s místním obyvatelatvem. Český
sjezdový výbor, maje na paměti, že v Dubrov-
níce stýká se chorvatský živel velmi úzce s ži-
vlem srbským, přál si, aby pořadatelstvo třetího
sjezdu dbalo co nejúzkostlivěji úplné rovnosti
obou těchto živlů a tím už předem odstranilo
jakékoliv stesky do strannictví. Přání tomu bylo
přípravným výborem vyhověno; také městsk
rada dubrovnická, sestavujíc vítací výbor z ob-
čanstva, zvolíla do něho 12 přívrženců strany
chorvatské a 12 přívrženců strany srbské. Tito
však — jak čteme v »Dubrovníku« — ozná-
mili městské radě, že děkují za volbu, přejí
sjezdu všeho zdaru, ale prací ve vítacím odboru
se nezůčastní, poněvadž při jiných slavnostních
podnicích dubrovnických nebyli stranou chorvat-
skou náležitě respektováni. Litujeme, že se du-
brovničtí Srbové cítili nucenými k tomuto kroku,
doufáme však, že přes to cizí účastníci sjezdu
naleznou i v dubrovnických Srbech dobré přá-
tely a přáli bychom upřímně, aby sjezd urovnal
aspoň z části cestu ke smíru rozvaděných
bratří.
Srba
Praha
Dubrov
Dubrovník
Český sjezdový výbor
21
article
V Praze, 27. března. (K pilnému ná-
vrhu o sčítání lidu.) Vedle českého ná-
roda dějí se při zjišťování obcovacího jazyka
největší křivdy Slovincům, na jichž účet roz-
množují své řady nejen Němci, nýbrž i Vlachov
na Přímoří. Jest přirozeno, že pilný návrh po
slance Věnc. Hrubého, týkající se násilnost
páchaných na slovanských menšinách při sčí-
tání lidu, došel nejživějšího ohlasu u Jihoslovanů
»Slovenski Narod« zaznamenává, jak Něme
v debatě o tomto pilném návrhu svorně si stý-
skali, jaké křivdy se děly při sčítání lidu jejieh
krajanům v českých obeích v Čechách a na
Moravě, ale jak potom svorně zase hlasoval
proti pilnosti návrhu, ačkoliv by se jeho pro
jednáním nejspíš vyhovělo jejich steskům. Cože
to prý dokazuje? táže se »Sl. Nar.« »Nic ji-
ného, než že Němci svým hlasováním doznali.
že slovanské žaloby na systematické falšování
sčítacích archů jsou oprávněny, že sčítání děje
se na prospěch Němců a na škodu Slovanů.
sic by byli sami také hlasovali pro pilnost ná-
vrhu.« »Slov. Nar.« trvá na tom, že návrh
poslance Hrubého nesmí již upadnouti v zapo-
menuti a že se musí zákonem odstraniti sčítání
dle obcovacího jazyku, z něhož si vláda činí
Němec
Hrubý
Jihoslovan
Nara
Praha
Čechy
Morava
Nara
Slovenski Narod
Slovan
22
article
falešný základ pro svá rozhodnutí v otázkách
národně-politických.
V Praze, 27. března. (Pro do m o.)
Jakýsi »Čech« napsal do »Nové Reformye
z Prahy dopis, v němž vysvětluje Polákům
rusofilství Mladočechů a »Nár. Listů« zvlášt
»N. L« jsou prý vskutku rusofilské. Každý
ruch Poláků v říši ruské pokládají prý za in-
triku nebezpečnou Rusku. A hlavní příčinou
lohoto rusofilství jest nesprávné chápání české
otázky u Mladočechů. Domnivajíť se, že obrovské
a mocné Rusko bude jednou messiášem národa
českého. Mladočeši nechtějí prý tedy spoléhati
na životní sílu svého vlastního národa. Odtud
vzniká jejich snaba, aby se odstranilo všechno,
co poškozuje sílu a důstojnost Ruska .... Tato
informace o našem rusofiiství jest ovšem úplně
nesprávná. Nepokládáme každý ruch mezi
Poláky za intriku proti Rusku a nejednou jsme
na př. projevili své sympatie se snahami, aby
se polskému jazyku dostalo ve školství toho
postavení, jehož právem zasluhuje. Taktéž jest
nepravda, že nechceme spoléhati na životní
sílu svého národa a čekáme spásu jeno
Ruska. Naopak: víme a vždy hlásáme, že bu-
douenost našeho národa závisí jen od naš
vlastní zdatnosti a práce, ale při tom nechá
peme, že by tupení a ponížování Ruska mohl
jakýmkoli způsobem prospěti naši budoucnosti
Čo
Polák
Praha
Rusko
23
article
Ze Lvova, 25. března. (Dr. Bobřin
ský a haličtí Rusové.) Zprávu o resig
naci místopředsedy haličské zemské školní rady
dra. M. Bobřinského uvítali nejen líberální Po
láci, nýbrž ještě radostněji Rusové. »Dr. Bo
břinský — píše v té věci »Galičanín« — způ-
sobil na ruském poli pravou spoustu nejen v
školách národních i středních, nýbrž i mez
učitelstvem. Netajil své nenávisti k ruské ná-
rodnosti a horlivě podporoval »nový kurs«, aby
ukrajinofilským separatismem seslabil národně
ruské vědomí v lidu a připravil cestu k jeho
popolštění. Cíle toho snažil se dosáhnouti růz-
nými způsoby, z niehž nejúčinnějším se uká-
zelo pronásledování učitelů za jich ruské pře-
svědčení, uvádění fonetiky do ruského písma
popolšťování škol netoliko polským vyučovacím
jazykem, nýbrž i pomocí učebnic, tištěných sice
jazykem jakoby maloruským, ale proniknutých
polským duchem. Mají-li Poláci příčinu odsuzo-
vati dra. Bobřinského za jeho klerikalismus
zpátečnictví — konči »Galič.« — haličtí Ru
sové mají k tomu důvod v tom, že při sve
správě školství neřídil se paedagogikou a ná-
učnými účely, nýbrž jedině cíli politickými.s
V Praze, 27. března. (Židovské
Pešť.) Při posledním sčítání lidu napočítáno
v Pešti 725.000 obyvatelů. Z toho ovšem v
liký jásot mezi Maďary. Radost ta asi valno
utuchla mezi pravými Maďary, když se dověděli
že z velikého poětu Pešťanů jest 405.000 žido
a jen 320.000 křesťanů. Dosud se mělo za do
že Varšava se svými 254.712 židy jest nejži
dovštějším městem na světě. Prvenství nálež
nyní Pešti, jíž kyne asic krásná budoucnost.
doktor
Bobřin
Rus
M Bobřinský
břinský
Polák
Maďar
Lvov
Galič
Praha
Pešť
Varšava
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. března
Studentské nepokoje v Rusku.
Ministr vnítra vydal ke všem gubernáto
rům, gradonačalníkům a policejním ředitelům
okružník následujícího obsahu.
Koncem minulého měsíce a počátkem to-
hoto byl veřejný pořádek v některých ruských
městech několikrát porušen pouličnými výtrž
nostmi. Ze zpráv, které mi byly zaslány, jsem
vyrozuměl, že v mnohých případech nebylo prot
výtržníkům zakročeno dosti rázně a rychle
Kromě toho pozoruji, že policejní orgány zapo
mínají, že povinností jejich jest nejen výtržnost
stihati, nýbrž napřed působiti, aby k nim ne
došlo. Plati to zylášť o výtržnostech pouličných
kde policie má dav rozptýliti dříve ještě, nežl
se sebral. Kdyby policie byla takto jednala
byla by předešla většímu zlu. Je mi znám pří
pad, kde pölicie tvořící se dav po celou hodinu
prosila, aby se rozešel, čímž vlastně mu dodala
odvahy. Nejednou se stalo, že policie klidně s
dívala až do konce, jak se dav výtržníků tvoři
a výtržností se dopouštěl, provázen zástupy
zvědavých.
Praha
Rusko
25
article
Ačkoli zákon sám ustanovuje, jakými pro-
středky má býti v podobných případech zakro
čeno, přece uznávám za dobré pánům guberná
torům, gradonačalníkům a policejním ředitelům
doporučiti některé způsoby zakročení proti vý
tržníkům. Dlužno starati se o troji věc: o včasné
zabránění, o včasné potlačení výtržností a poslěz
o obnovení pořádku. Aby policie mohla výtrž-
nostem zpředu zabránit, musí se starat, abyo
nich zpředu věděla i aby byla proti nim dost
silna. Stojí-li policie již tváří v tvář nepokoj
nému davu, má jej vyzvati, aby se rozešel
avšak nesmí mu zahraditi cestu. Vyzvání k roz
chodu musí se státi způsobem zdvořilým, ale
rozhodným a musí platiti všem osobám bez roz
dílu. Kdo se k rozehodu nemá, budiž upozor
něn na následky svého vzdoru. Neposlechne-li
budiž doveden na nejbližší policejní komisariát
kde s ním bez prodlení musí být sepsán proto-
kol. Kdyby výtržníci ještě se nerozcházeli neb
se postavili na odpor, budiž proti nim bez dlen
užito nejráznějších opatření za tim účelem, aby
dav byl rozptýlen a místo vyklízeno. To se mus
státi za každou cenu.
26
article
Za důležité považují, aby gubernátoři, grado
načalníci a policejní ředitelé vždycky osobně
řídili akci proti výtržnostem. Nikdy nesmí být
dopuštěno, aby se do jejich funkcí míchaly jiné
osoby, zvláště jiného stavu, třeba nad nim
stojící.
Kdyby policie proti výtržníkům byla slab
zákon jí dovoluje vzítí si na pomoc vojsko, te
však nesmí se státi bez vážné potřeby, nebo-
zakročení vojska proti davu není žádoucím
Musí-li být vojsko zavoláno, dlužno dáti jízdě
přednost před pěchotou. Přijde-li vojsko, pod
lehá rozkazům svých velitelův a dokonce n
politických úřadů.
Jakmile davje rozptýlen, všecko jednán
policie hned zas musí být normálné. Policejn
úřady musejí býti pamětlivy, že jim zákon neda
moc trestati.
Ministr na konci nařizuje, aby obsah tohot
okružníku byl dán na vědomí všem podřízeným
policejním a politickým orgánům a dobře jim
vštípen.
27
article
Bulharská vláda a Makedonský
Bulharská vláda a Makedonský
komitét.
(Pův. dopis »Nár. Listů «.)
V nové bulharské vládě zastoupeny jse
dvě strany, které o sobě řikají, že jsou ruso-
filské. Je to strana Karavelova čili »demokra
tická« a Cankova čili »pokrokově svobodomyslnáe.
Obě podporuje nyní strana třetí, jež se nazývá
»národní« a jde za Stojlovem. K této straně
hlásí se Gešov, jenž byl zvolen za předsedu
sobrání. Tyto tři strany dohodly se v následu-
jlcích bodech: aby zrušen byle desálek ; aby
zmenšen byl rozpočet; aby se státní monopoly
a reality nedávaly v zástavu za novou půjěku,
kdyby musila býti uzavřena; konečně aby Bul-
harsko žilo v dobrém poměru se všemi státya
eu
především s Ruskem.
Kníže Ferdinand v trůnni řeči, jíž zahájil
sobrání, se zvláštním důrazem četl místo, kde
se mluví o upevnění nejlepších poměrů k bul-
harské Osvoboditelce, Rusku.
I složení nové vlády, i její program, i trůnn
řeč dokazují, že v Bulharsku zvítězila politika
opírání se o Rusko, čili, jak na Západěe řikají,
ruská politika a ruský vliv.
Aby také skutky nové bulharské vlády byl
rusofilské, je zapotřebí, aby se podřídila ruským
pokynům aspoň v těch případech, kde Bui-
harsko úplně musi na Rusko spoléhati a bez
Ruska ničeho nemůže. Takovým případem jest
otázka makedonská.
Žádalo li Rusko na bulharské vládě, zby
rozpustila Makedonský komitét, slušelo tak uči-
niti loyálně a rychle, aby Rusko mělo důkaz,
že Bulharsko nezneužívá jen jeho jmena a do-
broty. Bylo to zajisté prohřešením proti Rusku,
když Bulhaři veřejně tvrdili, že Rusko si přeje
krvavé jejich práce v Makedonii. Rusko ne-
mohlo to déle trpěti.
Karavelov
Cankov
Gešov
Ferdinand
Bulhar
Rusko
Bulharsko
Makedonie
28
article
Byla doba, kdy Makedonský komitéřo vedl
boj a propagandu zákonnými prostředky. Ale
když za Stambulova stal se tak nevybíravým
vevolbě prostředků, že se neštítil zákeřného
vraždění, jemuž posléz i sám Stambulov padl
za oběř, Makedonský komitét úplně se zvrhl
přestal býti společností, se kterou může jíti stá
tak naskrze poctivý a solidný, jako je Ruisko,
a tím méně je možno představiti si, že by Rusko
dalo si od takové společnosti své cesty určovati.
Zatim ale nutno řici, že Makedonský ko-
mitét je v Bulharsku činitelem nejmocnajším
proti němuž ani vlada ničeho nepořidí, by
i ehtěla. Celé Bulharsko je Makedonským komi-
tétem. Kníže Ferdinand je členem Makedonského
komitétu a jeho ochráncem, jako jím byli Alex-
andr Battenberský. A není tajemstvím, že kníž
Koburský tak činně zasáhl do děl komitétu, ž
ústřední výbor komitétu sestavén byl z jeho
důstojníků po jeho vůli. Boris Sarafov, před-
seda komitétu, je takovým důstojníkem. Byl n
oko pensionován, aby mohl býti předsedou Mlaka-
donského komitétu. Členy ústředního výboru jsou
důstojníci Kovačov, Matrov a j. Před několik
dni úkazem knížecím Kovačov a Matrov a ještě
někteří musili se vrátiti k vojsku. V úkaz
o každém výslovně se praví, že byl dosu
členem Makedenského komitétu.
Stambulov
Ferdinand
Alex
Sarafov
Rusko
Bulharsko
29
article
Tím je vše řečeno. Od knížete do kaprála,
od ministru do pandura všjchni v Balhkesku
smýšlejí stejně. Všichni žádají, aby jím byl
dáno »svatoštěpánské Bulharsko« přes to, že
ruská státní politika odsoudila nepromyslenou
svatoštěpánskou politiku hr. Ignatěva. Za vulebné
agitace starý Cankov vydal provolání ke svým
přívržencům, v němž pravil: »Cankov pře-
svědči! (!) cara Alexandra II., že osvobodí
Bulhary. Car osvobodítel dal nám svatoštěpánské
Bulharsko, ale dosud Bulharsko nemělo sehopné
vlády, která by po carském daru dovédla sáhnout.
Je třeba, aby Cankov dostal se k vládě, aby
Turkům vza! Makedonii, a svatoštěpánské Bal-
harsko bude hotovo. Ruská opět bude Cankovu
pomoeno.«
V nynější vládě jsou tři stoupenci Cankova,
jenž před volbami vlastnoručně psal sedlákům
z okolí ruščuckého: »Já, dedo Cankov, do-
poručuji vám, dobří sedláci, abyste hilasoval
pro mne.«
Karavelov byl předsedou onoho Batten
bergova ministerstva, jež s pompeí některých
Makedonců prohlásilo sjednocení Rumelie s Bul-
harskem.
A vláda takto složená že by rozpustil
Makedonský komitét?Ikn. Ferdinand i vlád
slíbil tak učinit. Karavelov prohlásil, že řáděn
komitétu nebude trpěti. Ale zůstává při pouhých
slovech — a zůstane. Ani kníže, ani vláda ne-
půjdou dál, než k rozpuštění »střeleckých
spolků«, odborů Makedonského komitétu, jež
vláda sama utvořila a ozbrojila! A i to bude
jen na oko, aby se Rusko spokojilo. Organisaee
Makedonského komitétu zůstane netknuta.
Ignatěv
Cankov
Bulhar
Turek
Karavelov
Batten
Makedonec
Ferdinand
Bulharsko
Makedonie
svatoštěpánský Bala
Rusko
30
article
Předseda komitétu Boris Sarafov svolal
kongres všech členů na den 18./31. března, aby
rozhodli o osudu komitétu. Z toho se vidi, že
vláda Makedonský komitét nerozpustí, když do-
volila, aby on sám rozhodl o tom, mů-li se roze-
jiti či dále trvati. Co bylo oznámeno novinám,
že střelecký spolek v Ruščuku zdráhá se vydati
zbraně, je pouze finta vlády sofijské. Není po-
chybnosti, že v této organisaci jsou lidé na vše
připraveni, ale právě tak jest jisto, že hlavn
massa lidí, do střeleckých spolků zapsaných,
nikdy nemyslila ani bojovati proti Turkům, nni
se příčiti bulharským úřadům, kdyby od nich
požádaly zbraní. Když se nyní mluví, jako by
střelecké spolky protivily se nařízení vlády
nechtěly zbraní vydati, vi se, odkud vílr věje.
Původem tohoto dvojakého jednání je sám
kníže Ferdinand Koburský. On veřejně vyznavá
lásku a slibuje věrnost Rusku, ale za jeho zády
slouží »Drangu«. Ústřední výbor Makedonského
komitétu ví to velmi dobře, i on se dal v službu
»Drangu« mysle, že on Bulharsku dopomůže
k Makedonii, když by se Rusko k tomu ne-
mělo. Praví Slované nemohou takto jednati.
Že jame pravdu pověděli, dokáže i spole
hlivé oznámení sofijského »Mapa«, že kn. Ko-
burský přijme čestné předsednictví Makedon-
ského komitétu, svoli-li komitét, aby jeho dru-
žiny podřídily se ministerstvu vojenství.
Buďte úplně ujištěni, že Makedonský ko-
mitét se nerozejde. Ani mu nenapadá. Odstoupl
jen Sarafov a ostatní členové nynějšího výboru
a na jejich místa vstoupí lidé jiní, kteří budou
pracovati skrytěji, ale zůstanou vérni programu
svých předchůdeů.
Třeba rozuměti také sladké tváři, s kterou
se nynější vláda bulharská obrací k Srbsku.
Sarafov
Turek
Ferdinand
Slovan
Ruščuk
Rusko
Bulharsko
Makedonie
ko
Srbsko