v pátek vůbec k rokování o programové deklaraci dra. Körbra. Prioritu před touto debattou mají české pilné návrhy, podané v zasedání lonském. Také minulého roku se stalo, že takováto rozprava o prohlášení mi- nisterského předsedy byla českými poslanci oddálena. Žáleží tudíž rozhodnutí o tom bude-li v pátek skutečně sněmovna se zabý vati včerejším prologem chěfa vlády, na po slancích českých. K vyjednávání v příčině obchod ních smluv s Italií. Z Vídně, 18. listopadu. Zákon, kterým se vláda zmocňuje, by zahájila vyjednávání s královstvím italským, bude podán teprve později. Poněvadž předloha ta má ráz ho- spodářský, má býti, bude-li propuštěna če skými poslanci, dána na jednací pořad po mocí pilného návrhu. Situace v Uhrách. Z Pešti, 18. listopadu. (»Fremden- blatt«.) V polovině příštího týdne navrhne vláda ve sněmovně poslanecké, aby se ko- naly dvě schůze, jedna od 10 hod. dopolední do 2 hod. odpol. a druhá večer. Národní poslanci t. zv. liberální strany jsou proti návrhu tomu; následkem toho jest jednota vládního tábora zase ohrožena. Strany ob- strukční ohlašují proti návrhu tomu ob- strukci. V pátek koná se »obstrukční ve- čeře«. Pilnými návrhy proti pilným návrhům. Z Vídně, 18. iístopadu. Jak jsme již oznámili, německé strany na šachovnici par lamentní operují proti českým pilným návr hům návrhy svými. Důvody jsme již také sdělili. Bylo tvrzeno včera zdejšími časopisy. že podnět, aby Němci užili tohoto prostředku, vyšel od křesťanských sociálů. Orgány anti- semitské prohlašují to za nepravdu. zbytečné strachy.

Z Vídně, 18. listopadu. »Zeit« uve- řejňuje rozmluvu s čelným poslancem ně- mecko-pokrokovým o včerejší řečí dra. Körbra. Vyslovil se: »Mínisterský předseda měl nade vši pochybu pocit, že mu půda pod nohama mizí. Proto také není v jeho výkladu pře- svědčivě síly, která by stihla také ty, kdož jsou náhledu jiného. Nade vši pochybu dr Körber v mnohé věci má pravdu, ale dr Körber není již pokládán mužem, kterému lze svěřiti s důvěrou rozřešení takovýchto Jeho chování se v záležitostech vojen- ských rozladilo a je-li pravdou, že vyjed- nává tajně s Čechy, též pro Němce je svr- chovaný čas, aby s ním promluvili vážné slovo.« Nejmenovaněmu pohlaváru německému a »Zeitu« zároveň můžeme dáti uspokojivé prohlášení, že poslanci čeští nenavázalis drem. Körbrem žádné vyjednávání a že všecky styky s ním, také osobní, jsou na- prosto- přerušeny. *hlas řeči Körbrovy v Uhrách. Z Pešti, 18. listopadu. »Neues P. Jo ur- nal« si libuje, že z Körbrových fanfár proti Uhrám staly se jen slabé narážky. »P est Hirlap« praví, že bylo-li úmyslem Körbrovým stížit potíže Tiszovy se sanací parlamentu a roz- množiti starosti císařovy, že toho dosáhl. »Pe- sti Napló« praví: »Řeč tato je zase provo- kací Uherska, neboť rakouský ministerský před- seda se opětně plete do záležitostí zákonodárstv uherského. věcí.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 17. listopadu. (C.-B.) Predseda ministerstva jako správce ministerstva spravedl- nesti přeložil notáře dra. Jindř. ryt. z Koptze v Chabařovicích do Lovosic a Michala Schoss- thalera ve Veklsdorfě do Chabařovie. Z Pešti, 18. listopadu. (C.-B.) Úřadní list oznamuje, že státní tajemník v ministerstvu orby Pavel KissdeNemesker byl po své žádosti sprostěn svého úřadu a v uznání jeho výborných služeb byl mu propůjčen komandérský kříž řádu Leopoldova. Nástupcem jeho jmenován byl satkái Géza Makfalvay. Z Paříže, 17. listopadu. (C.-B.) „Agene Havas“ oznamuje z Limoges: List „La France militaire“ sděluje, že plukovník M areb an d zažádal za propuštěnou, když byla zamítnuta jeho žádost, aby byl vyslán do jiné kolonie, než do které měl odejíti. Ministerstvo války prohla- šuje však, že o takovémto kroku Marchandov neví. Z Petrohradu, 17. listopadu. (C.-B.) Děti ruských carských manželů přibyly dnes do Car ského Sela. Z Madridu, 18. listopadu. (C.-B.) Liberáln strana zvolila Montera Riosa svým vůdcem.

Montero poděkoval za volbu a prohlásil, že jest stoupencem monarchie, neboť i v monarchii lze se těšíti veškerým svobodám. Vývody Monte- rovy přijaty byly s projevy pro krále, pro královnu matku španělskou, pro svobodu a pro demokracii. Z Windsoru, 17. listopadu. (C.-B.) Při pří- jezdu italskýeh královských man- želů do zámku, vzdala jim čestná stráž vojen ské pocty. Hostiny rodinné, uspořádané v dubové síni zámecké, zúčastnili se vedle královských manželů italských, princezna Viktorie, prin a princezna z Walesu jakož i princ Kri stian šlesvicko-holštýnský s chotí. Mayor wind- sorský vystrojil na radnici 62 Vlachům ve Wind- soru žijíeím hostinu, k níž se Vlachové dostavil ve svých národních krojích. Z Mitweidy, 17. listopadu. (C.-B.) Pří dnešn deplňovací volbě do říšského sněmu zvolen byl sociální demokrat Stueklein 16.040 hlasy říšským poslancem, Národně-liberální kandidát Rüdiger obdržel 10.517 hlasů.

Z Nového Yorku, 17. listopadu. (C.-B.) Te- legram z Colonu oznamuje: Na palubě ameri- ckého dělového čiunu „Mayflower“ konali zá- stupci Panamy poradu a usnesli se zamítnout opětné sloučení s Kolumbií. Prohlásili kolum- bijské komisi míru, že její ujišťování o ústupcích Kolumbie a o novém uvažování smlouvy kaná- lové jsou již opozďěna. Z Washingtonu, 17. listopadu. (C.-B.) Fran couzský velevyslanec Jusserand zaslal zá- stupci republiky panamské Bunau-V arillov notu, kterou jest uznán plnomocníkem. Bunau- Varilla bude dnes přijat na franeouzském vele- vyslanectví. Z Nov. Yorku, 17. listopadu. (C.-B.) Parník „City od Washington! připlul sem z Panamy s ko- misí, která má výjednávati o smlouvě kanálové. Ze Santiaga de Chile, 17. listopadu. (C. -B.) „Agence Havas“ oznamuje: Ministr financí pro- hlásil v senátě, že rozpočet na rok 1904 bude obnášeti 129 millionů. Z toho připadne 91 mil- lionů na vydání řádná, 18 míllionů na pobřežní opevnění, na pancéřové lodi a jiná mimořádná vydání a 20 millionů na platy Rothschildoví. Zr. 1903 přebude asi 10 millionů a rok 1904 skončí asi bez schodku.

Dr. Ed. Brzorád. Nejžalostnější obavy naplnily se v celém r. zsahu, bázeň o život jednoho z nejlepšíeh Čechů, velikých a vzorných synů národa, po celý poslední rok mezi nadějí a beznadějí zmítaná, ustoupila drtivé jistotě, telegram rady králov- ského města Německého Brodu sděluje, nám právě truchlivou novinu, že zemřel dnes její sta- rosta, říšský a zemský poslanec p. dr. Eduard Brzorád. Žaluplná tato zpráva otřese hluboce veškerým českým lidem národně eítícím, nebot jestliže kdo — byl dr. Brzorád jeho mužem, duší tělem český demokrat. — Ze ztráty, kte- rouž nelze v prvním dojmu německo-brodské zvěsti ani změřiti, tato její položka nejvíce na mysl naléhá: nadšený přítel lidu českého, jeho přímý, upřímný zastánce až na krev, jak do- kázal památného dne 17. května 1893, kdy stál v čele v přední řadě českých poslanců, kteří nej- rozhodnějším obstrukčním činem zabránili nej- většímu zločinu německému nové doby, na naší vlasti a národu páchanému, horoucí bojovník za jazyková a rovná práva českého lidu, v říšském i zemském parlamentě, neunavný pracovník na pelích prospěchu národního, svépomocí českou obstarávaných, jeden z vůdčích, mnohdy směro- datných politiků českých národního tábora svc- bodomyslného, k němuž náležel a vždy s hrdostí se hlásil od prvopočátků své politické činnosti, ano od svých studentských dob, kdy náležel k nejintimnějšímu okolí jadrného vychovatele české mládeže, Josefa Baráka, zkrátka, muž celý a vysoko vynikající, politik věhlasný, ka- rakter zářivé skvělosti, skončil svou krátkou po- měrně životní dráhu, kteráž posledními svými měsíci byla mu ovšem jenom k nevýslovné tě- lesné útrapě Dr. Brzorád narodil se r. 1857 v Něm.

Brodě, kdež jeho otec býval notárem, vystudova práva v Praze byl promovován dne 16. červene 1880 i o jeho významu mezi stndenstvem če- ským svědčí výmluvně 1a okolnost, že byl aka- demicko-čtenářského spolku prvním starostou. Politická dráha jeho započala jeho jmeno- váním tajemníkem klubu národní strany svobo- domyslné, jímž byl od r. 1880—1883 a upro- střed práce národní octl se, když povolán byl na čelné místo ve výboru Ústřední Matice škol- ské, jíž náležela nejlepší část jeho práce až do skonání. Advokátem stal se r. 1888 v Něm. Brodě, kterýž dnes pláče nad rakví svého nej- lepšího syna i otcovského svého starosty. Do říšské rady zvolen byl poprvé dne 2. ledna 1891 za venkovské obce a odtud počíná jeho skvělá dráha politická, na níž osvědčiti mohl k nejlepší platnosti pro věc českou své ve- liké nadání řečnické i politické vůbec. Jakožto politik rázu radikálnějšího a jedna z ozdob radí- kálního křídla mladočeské delegace, vedl bojov- níky proti německému násilí, kořistícímu z ne- šťastné punktační smlouvy, zvláště na sněmu, rovněž k násilnému, ale slavnému potření trhanů království českého a jeho výstup s posl. Funkem ze dne 17. května 1893 zůstane v nezapomenu- telné paměti všech svědků. Třeba potíral úklady o svobodu a český majetek vlasti nejrozhodněj- šímí činy i slovy, když se ukázala nutnost, býval zesnulý nalezán vždy na svém místě, také ja- kožto positivní, klidný a praktický pracovník.

Nejprudší obstrukčník sněmu českého obětavé v dobách klidných pracoval na jednacím řádu, umožňujícím plodnou práci i přes všechny pře- kážky, nahromaděné starým řádem, a tím směrem nesla se také jeho činnost reformní vů- bec, vždy, kdykoli se bude jednati o změnu ne- spravedlivého zemského řádu volebního, bude práce, kterou po sobě zůstavuje, směrodatnou, právě tak, jako v oboru úpravy jazykových práv v užívání při úřadech samosprávných. Leč k vy- čerpání jeho činnosti bude zapotřebí hlubší úvahy a klidnějšího ocenění, ukáže se, že nebylo ani jediného odboru veřejné činnosti na roli ná- rodní, do něhož by nebyl dr. Brzorád plodnou ru- kou zasáhl. Památka jeho je nesmrtelná, jako žal nad jeho smrtí pro vždy neutuchající. Nejtíže postihne rána tato jeho rodinu, jejíž štěstí teprve před dvěma léty založeno. Mladá vdova stojí nad rakví se synáčkem v ná- ruči, sotva týden starým.

Denní zprávy. — Arcibiskup dr. Theodor Kohn v Olo- mouci „s hrdostí“ doznává ve svém orgánu „Olm. Žtgu.“ naproti olomouckému „Tagblattu“, že „v tamním katedrálním chrámu Páně každého roku slaví se vítězství, dosažené na Bílé Hoře eírkví a státem proti českým rebelům, kteří Ra- kousko obzvlášť nebezpečně ohrožovali.“ Za- znamenáváme k vůli úplností ke zprávě, podle kteréž prý jednalo se letos dle téhož „O. Z.“ - o Tedeum na oslavu pohromy nastoupent arci- biskupa Kohna před 11 léty na stolec Metho- dějův. Že Bílá Hora jest Arcikohnovi upomínkou obzvláště milou, stejně jako každému vrehno- pastýři v zemích českých, netěžko uvěřiti. Jest však otázkou, zdali už milému Pánubohu nebylo za těch bezmála tři sta let církví katolickou za bělohorskou porážku českých rebelantů i také na Moravě a zvláště v Olomouci dosti naděko- Váno, a je-li nutno i těžkovznětnou mysl drážditi „hrdými“ oslavami Bílé Hory slavným díkuvzdá- ním všeslitovníku, jenž nařídil: Nezabiješ! Takě v Praze konávaly se bohoslužby díků za potoky české krve, jež tekly s Bílé Hory ku Praze, a po- čínaje rokem 1622 bývaly z Hradčan ke ko- stelíku bělohorskému eírkevní průvody každého 8. listopadu, ale není už pamětníka podobných oslav církevních pod jménem největší pohromy národa a konce samostatnosti české. Také Mora- vané měli by se o to přičiniti, aby potupné slavné bohoslužby v kostele arcibiskupském na oslavu Bílé Hory staly se nemožnými jednou pro vždy. Připadáť přece na týž den smutné rekviem pobití statečných moravských houfů pod leto- hrádkem královny Anny!

— Německá metropolitní babici škola. Dnešní „Bohemia“ tlumočí nové liberecké touhy. Tamní německý spolek lékařský usnesl se, že potřeba zřízení německé školy pre perodní báby v Liherei den za dnem živěji se pocifuje a ja- kožto nejpádnější důvod uvádí se, že jest Liberee i z politických příčin jakožto „německá metre- pole v Čechách“ nad všechna jiná německá města způsobilý ke zřízení tohoto vysokého učiliště důležitého sociálního umění. Resoluce, velic slavnostně znějící, záleží z pěti, náramně dů- tklivých kusů. — Budějovickému tasehkářství má dnes býti vsazena koruna zvolením Josefa Tasehka za purkmistra na místě odstouplého starosty Kneissla. V hlavách fanatiků odprýskalého něme- ekého nátěru budějovického musile by rezbřesk- nouti poznání, že ze sečtených dnů budějovické německosti cslá řada bude škrtnuta, postaví-li