ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 4cc44090-6602-11dc-90e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 33 celkem · entity: person 150, place 39, org 19, work 14
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
5. března 1901. Číslo 64.
4 article
— Divadlo Varitété. 18 amerických zuavů kteří byli po delší dobu hlavním atrakčním číslem cirku Barnum-Baileyova ve Vídni, působí i zde tako vou přítažlivostí, že jest divadlo od minulého pátku denně vyprodáno. Nynější nový ensemble jest nej lepší z celé letošní saisony. — Pět neděl v baloně. Osmé představení cyklu výpravných her (Jul. Vernových dobrodružných cest), jež »Kosmorama« Iysika Arnoldiho v divadle Variétě v Karlíně pořádá, koná se ve středu 6. t. m o 4. hod. odpolední. Na pořadu výpravná hra »Pet neděl v baloně«, jíž dějem jest vzdušná plavba prol dra. Fergussona do vnitra Alriky. — Nové knihkupectví s antikvariátem otevře v nejbližších dnech v Žižkově pražský knih- kupec dr. Frant. Bačkovský jakožto pobočný závod svého závodu hlavního, obdržev k tomu koncessi o místodržitelství.
Barna Vernův Fergusson Alrika doktor František Bačkovský Vídeň Karlín Žižkov divadlo Varitété Iysik Arnoldi Variéto výpravný he výpravný hra Peto dít
5 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Hráz silniční se sesouvá. Z Vídně se telegrafuje »Korresp. kanceláři«: Na náspu silničním v Heiligendorfu sesul se násep silniční v rozměru několik kostkových metrů. Komise odborníků zjistila, že ani blízké cihelně ani okoli nehrozí nebezpečí. = Povodně. Z Kolína n. R. telegrafuje se ze včerejška: Zde vystoupil Rýn v posledních 2 hodinách o 11/2 metru. Na Nekaru a Mosele jsou rych lým táním sněhu zaplaveny široké nížiny.
Vídeň Kolín Rýn Mosel
6 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Červený talár. Hra o čtyřech dějstvích Francouzsky napsal E. Brieux. Přeložil J. J. Bene šovský Veselý. Režisér J. Seifert. Působivá hra cennéhe druhu. Širšího diváka po padne za osrdí, odvleče podle přání, ale zároven k užšímu kroužku se obrací téch, kteří v divadle hledají více, než pouhou kratochvíli. Osnovou děje zabývali jsme se na tomto místě už loni v červnu v dopise z Paříže. Brisuxův Červený talár náleže k divadelním attrakcím výstavní saisony. Třikrát do týdne ohlažovala cedule divadla Vaudeviile paní Reja- novou v effektní úloze Yannetty. Netřeba tedy po drobnosti děje opakovati. Hra je v podstatě mravopisný obraz. Jako Rönt genovým paprskem posvíceno tu do složení stroje jenž obstarává úkol světské spravedlnosti. Povážlivé slabiny vystupují na jevo. Nejde o přímou úplatnos soudu. Výslovně se podotýká: francouzský soudce není úplatný. Ale jsou jiné skrytější, méně nápadne vlivy, které za to tím nebezpečněji porušují jeho mravní hodnotu. Obraz ukazuje vyšetřujícího soudce jak z pouhé řemeslné horlivosti, ze ctižádosti úřadní aby ve svém okolí ve smyslu prospěšném svému po stupu vyníkl, opouští posvátnou zásadu spravedl nosti a na základě jedabylých okolností a po třebnou »vinu« prostě si konstruuje. Udála se lou pežná vražda. Pachatel nebyl dopaden. Zaveden vyšetřování nemělo žádoucí výsledek. Budí to vše obecný »trapný« dojem na veřejnosti.
E Brieux Bene J Seifert Brisuxův šovský Veselá Paříž Vaudeviile paní Reja
7 article
— Okolnosti jsou ty a ty, praví hrdina hry soudce Monzon, ve společnosti svých soudruho kdybych já vedl vyšetřování, ve třech dnech byl by pachatel usvědčen! . .. A výborný muž dostojí slovu. Ukázky jeho lehko- myslné vyšetřovací procedury, jimiž vyplněn je celý druhý akt, tvoří hlavní podstatu obžaloby autorový proti panujícímu zlořádu. A jiné skryté vlivy podhlo- dávají pyšný na oko kmen moderního soudnictví: pro- tekcionářství, šplhavactví, všeliké neviditelné a tím nale- havější nátlaky na mravní podstatu soudcovu působící aby s názorem svým sklonil se v jinou stranu, nežl ve stranu svědomí, ohledy a nešvary zákulisné, ka- riérové, vznikající přirozeně v každém ovzduší služeb- ném, z motivů sobeckých a existenčních. Také ne- bezpečný vliv ženy, rodiny, třeba v původě mravný přece v jádru egoistický a spolehlivou neochvějnost muže veřejného postavení porušující. V každém po- volání vyskytují se takové rozpory mezi sférou zájmo soukromých se zájmy úřadu. Brieuxova hra ukazuje zhoubné důsledky rozporu v tělese společenském. Není divu, že v zápětí měla hra prudkou srážku názorů. Především stavovské vědomí se vzepřelo. Z kruhů soudcovských ozvaly se protesty. Hra prohlášena za attentát na ctihodnou instituci fran- couzského soudnictví. Položena otázka, je-li v zájmu společnosti, aby veřejným pranýřováním byla zlehčo- vána i v nevážnost uváděna instituce, která má ne- zbytně zapotřebí veřejné úcty, aby mohla plně do- stávati velkému svému úkolu. Však i jiné hlasy z kruhů odborných se dostaly k slovu. Ty připou- štěly, že zjevy a poměry, autorem líčené, nejsou vy- myšleny, nýbrž dle skutečnosti s nemalou znalost věci kresleny. Není ostatně sporu o tom, že v soud nictví jako v každém jiném povolání sluší rozezná- vati dvojí druh příslušníků: hodných a nehodných.
Monzon Brieuxův
8 article
Autora třeba však vzíti v ochranu. Útok jeho není namířen proti stavu, nýbrž proti zlu, kterým bytost stavu je ohrožována. Šoudce Mouzon je jiste nehodný soudce. Ale za to v postavě prokurátora Vagreta, muže přísného svědomí a neoblomného smyslu pro povinnost, prokázal autor jistě svoji ne- strannost nazírání. Jistá nedůvěra proti toho druhu literární činnosti byla ovšem odůvodněna. Pod rouškou satyry a tepán všelikých »společenských zel« vetřela se, pravda, mnohá neplecha do literatury. Tepati zlo znamená především tíčiti je a někoho citelně se dotýkati. A to obé zajišťuje vždy vděčnou, příjemně dráždíci, na- mnoze »pikantní« stravu, ať čtenařskou, ať divadelní. Zvědavost davu je zlomyslná bestie chtivě se živící z vědomí cizé škody a hanby, žíznící po zprávách o neřestech, kde a jaké se pášou, vílající nad jiné takové vypravování či podívání, při kterém někdo druhý je pořádně bit. Nu, a kdo takovou pochoutku přináší, stane se v očích zástupu snadno hledaným. Odtud jistý druh umělecké a literární industrie, zalo- žený na podezřelé spekulaci, Je jistě nápadno, že mezi literaturou tak zvanou sensační nalezá se tolik spisů — »mravokárných«. A proto je vždycky na místě ta jistá opatrnost vůči autoru,který s reklamou »bezohledného bičovatele mravů« s hlukem se n tržišti doporučuje. Třeba mu dříve bedlivě prohléd- nouti šat i zobraceti vandrovní knížku Bývají v tom druhu prapodivného peří ptáčkové.
Vagret
9 article
Autor »Červeného taláru« na štěstí mezi ně ne- patří. Je poctivý muž, který to s pravdou života a pro- spěchem společností upřímně myslí. Na jeho líčen nelpí stopa drváčnické manipulace se světlem a stí- nem k docílení dráždivých účinků. Je to poctivá práce klidná a nezištná. Hra není pravda bez tendence, nen prosta vypočítaného snášení a zhutňování oněch stinných stránek, neduhů a slabostí společenského ústrojí, kterým autor vypověděl svůj účinný boj. Aie úmysl při tom je zřejmě čistý. V dálkách a perspekli- vách divadelního představení nelze téměř se obejít bez jistého nanášení líčidla, bez podškrtávání stíno jako se nelze spokojiti na jevišti prostým denním světlem. Tónina je tu vždy poněkud sesílena. — Vrahově! volá Yanneta zbavená smyslů když ji na povel vyšetřujícího soudce odvádějí ze síně. Člověk jsem nevinný přijde a vy tu z něbo uděláte zločince! Jste za to placeni. Je to vase řemeslo . . .. Gallerie, rozumí se, rychle rozhodnuta, okázalým potleskem podpisuje tu neslušnou generalisaci.
Yannet
10 article
Když po ukončeném líčení v postranné míst- nosti předseda soudu v úřadním hávu ještě za tepla přistupuje k choti státního návladního, jenž by právě promluvil znamenitou řeč — Gratuluji, milostivá paní! Tentokrát je o souzení k smrti jisté! To už čpí málem karikaturou. Ale v ostatním úměrném celku zůstává jednotlivostí neškodnou Perspektiva hlediště snadno snese nějaké to přitlačení štětcem. Provedení včerejší ovšem vyvolávalo vzpomínky. Neodoláte porovnávati. V celku, přes mládí svého vývoje, nepotřebuje se naše činohra před nikým schovávati. Francouzi vládnou arci svými tradicemí a mají tisic jiných okolností na svůj prospěch. Ne- dostižní zůstávají ve svém umění hráti, jakoby se nic nedělo. Tisíci drobnými, nepatrnými prostředky a prostředečky, které v řeči i v chování tak samy od sebe běží, dovedou v diváku vyvolávati illusi skutečného života.Uonás je všecko na jevišt tak slavnostní, tak napjaté, tak s úmyslem uspořá- dáno a představeno, ať běží o scénu v saloně neb v úřadovně! Jak herec vystoupí, už na jeho drženi poznáš, jakou dnes bude hrát roli. Arci dlužno ne- zapomínati různé podmínky přípravy. U nán šes
Francouz
11 article
zkoušek a představení nejvýš deset. V Paříži po třiceti zkouškách představení třeba sto a několik set. To se už dá na jemnostech odstínů a nenapodo- bitelné přirozenosti něco olizovat a piplat! Hra vykazuje dva druhy vděčných rolí, jedny pro galerií, druhé spíše pro gurmány. Z prvníci jsou úlohy obou obžalovaných manželů venkovanů Úlohu Yannetty může paní Laudová směle počítati ke svým nejlepším. Je jako žena, která nevěří ve vinu svého muže, pravdivá, silná i umělecky umír- něná. Také pan Šedláček měl se svým Ečeparem úspěch, ačkoliv jednoslabičná, schoulená do seb nálada ustrašeného, do pasti chyceného syna pří- rody neodpovídá tuze jeho letoře. Prokurátora Vagreta, muže neoblomné svědomitosti, hraje pan Šmaha se známou intelligenci a ne bez účinku. Ale vzpomínka na řadu postav opačné mravní kvalifikace, na řezavé akcenty všelikých Jagů, Dornen kronů a příbuzných licoměrníků překáží nemál umělcí i diváku. Velmi uhlazený rutinér svého po- volání, lehkomyslný i dojemný v obcování se stra- nami a žádá-li chvíle třeba i kynický je soudce Mouzon páně Seifertův. Kromě toho v řadě episodek působivě doplňují obraz pp. Bittner, Mošna, Slukov Steinsberg a j. Z dam jenom paní Danzerové a Ry- šavé připadlo po úloze patrnější.
Laudová Šedláček Vagret Šmaha Seifertův Bittner Mošna Slukov Steinsberg Danzer Paříž
12 article
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hrají se veselohry »Lakomec« od Moliěra, sp Mošnou v titulní roli, a »Při piketu« od Four niera a Mayera se sl. Grégrovou a pp. Innemanem Havelským a Matějovekým. Dnešní představení při- padá 3. čtvrtce předplatilelů. Na dnešek ustanovená reprisa Pragovy »ldeální ženy« musila se od- ložit pro churavost pí. Kvapilové. Zejtra odpoledne o lidovém představení hráti se bude Kolarův »Praž- ský žid«, večer po třetí Brieuxův »Červený talár«, jehož obě dosavadní představení měla velikolepý úspěch. Při nedělní premiéře této novinky bylo divadlo nadobro vyprodáno. Na pátek chysta se čtvrtý koncert s obsáhlým programem umě leckým. Přípravné práce pro zahájení operních před stavení jsou v plném proudu. Od včerejška konají se orkestrální zkoušky k sobotnímu představení » F- garovy svatby« od Mozarta, a pro počátek pří- štího týdne chystají se již Offenbachova aktovka »Dafnis a Chloč« spolu s Pougetovým baletem »Terpsichora«. Dvořákova opera »Husal ka« studuje se zatím stále u klavíru a bůde vypravena po 15. t. m. Do tohoto nejnovějšího díla mistra Dvo- řáka malují se nákladem zemským vesměs nové de korace, představojící lesní palouk na březích jezera a pohádkový palác knížecí. V činohře počnou zkoušky na novou hru »M. D. Rettiková« od Al. Jiráska K provozování přijaty byly aktovky »Komorn pěvece od Franka Wedekinda a »Faun« od Lefěvra. Pan Vendelín Budil vystoupí příští týden pohostinsku v Hauptmannově hře »For ma Henčl«. + Z kanoeláře smíchovského divadla. Jako 35. hra v předplacení jest dnes první reprisa Schönthan-Enfeldovy veselohry »Zlatá Řva«.
Mayer Grégrův Pragův Kvapil Kolarův Mozart Offenbachův Dafnis Chloč Pougetův Terpsichora Dvořákův Rettiková Al Jirásek Franco Wedekind Budil Hauptmannův Enfeldův národní divadlo Schönthan fórum ma Henčl
13 article Hudba.
Hudba. + Koncerty. Jest okřídlené slovo: Lepší dobrá píseň, než špatná opera. Snad řídíe se touto zása- dou, divadelní správa vyhražnje ve svých koncertech právě písni hlavní místo. Arci je to cnost z nouze, lze namítnouti, že ani všechny písně, které jsme v postních těchto dnech slyšeli, nebyly bez výjimky dobré, ani že širšímu obecenstvu, kdyby byly seb lepší, nenahradí tu nejhloupější operu. Jeť píseň — mluvím nyní jen o dobrých — kvítek tak něžný. který jen v pravé své půdě, v síni koncertní s jejím obecenstvem zasvěcenců, a v podání umělců, pouze jejímu pěstění se věnujících, daří se v celé své kráse. plane všemi svými barvami, dýše netlumenou vůní. Ve druhém a třetím výpomocném koncertě slyšeli jsme písničky od Lassena — učiněná »liedertafel- od Hildacha — trochu wagnerovského střihu, ale s pěknou gradací a účinným vzletem, znamenitý Ko- vařovicův kousek, plný poetického pelu »Jen kdybych věděl, zda-li bdíš«, Malátovu srdečnou »Mám tě rád- Schubertova »Dvojence« Gjak by bylo správněji znělo, nežli »Protichůdce«) a »Město«, řadu bechyůských. dale písně Chvály, Macana, Holfmeistra, Bendla, No- votného (»Zlatý kříž«) a Schumanna (»Granátníci«) Vystřídali se v jejich přednesu vesměs úspěšně man- želé Burianovi a pp. Mařák a Kliment. Zvláštní zmínky zasluhuje p. Burianovo podání prvé z obou uvedených písní Schubertových; zpíval ji tak úchvatně, že ta krátká písnička s akkordický dopro- vodem vyrostta v celý pátý akt tragedie.
Malátův Schubertův Macan Holfmeistra Bendl Schumann Burian Mařák Kliment Burianův
14 article
Při houslových přednesech pí. Schustrové Seyd- lově, nevalně šťastných, možno příznivě toliko mla- viti o pěkném nástroji, na němž hraje. Sl. Chudo- bova, žačka Käanova, zahrála svého výborného učitele fantasii na »Mou vlast« sice s hodnou dávkou trémy ale též s technikou dobře vycvičenou a značným ze- vním úspěchem. Pěkného provedení dostalo se dam- ským sborem dvěma čtyfhlasým písním Vendlerovým »Jen jedinkrát« a »V růžích sen«, jakož i sboru Schu- bertovu, jakémusi motettu, ve svých požadavcích ma- jestátu a velebnosti skoro přílišnému na prostředky pouhých ženských hlasů. Zpíváno bylo čistě a zvu- kově dobře. Programem bez odporu závažnější jsou symfo- nické koncerty bývalého orkestru a sboru Národního divadla, které za neochabujícího účastenství dosáhly v neděti čísla sedmého. Výkony orkestru, sboru mladistvého solisty na klavír p. Frimla měly piesách vesměs známých opětně svůj ověřený pune. Ke zklamání mnohých zvědavých odpadl Čelanského melodram »Ballada o dnši Jana Nerudy«, jejž dekla- movati slíbil skladatel. Mohla to býti zajímavá ukázka mnohostrannosti čiperného dirigenta. Nemusíme však znovu připomínati, že bychom »bývalá« tělesa raději uvítali zase jako »nynější« tam, kde jest jich pravé působiště, pod střechou Národního divadla.
Schustr Vendlerův Friml Čelanský Neruda Sch národní divadlo Floyd
15 article
+ K stávce v Národním divadle. Členov býv. orkestru a sdružených dvou sborových těles Národního divadla uveřejníli ve včerejším večerníku a pak divadelní správě Nár. divadla zaslali prohlá- šení, v němž projevují veškerou ochotu k vrácení s k činnosti své v Národním divadle. »Ano — prohla- šují dále — my ochotu tu zde i skutkem osvědčujeme. oznamujíce, že se k činnosti té tuto vracíme a k ní se tímto přihlašujeme, ovšem proti tomu, že v čin- nost tu všichni přijati budeme, že s námi nadál zacházeno bude tím způsobem, jak umělců důstajno a poměrům našim přiměřeno a že hned zlepšeny budou nace poměry materiální, nyní až přímo bědné. i budeme pracovati s chutí a poctivě, jak vůbec uvyklí jsme, žádajíce takto, by i nám vstříc se přišlo. Přiblášek jednotlivých nečinime, poněvadž by také při tak značném počiu nás věc nepoměrně jen zdržet se musila, kdežto sama slavná správa na to důra klade a toho si přeje, aby jednání stalo se co nej- rychleji.«
národní divadlo
16 article
Divadelní správa oznamuje nám vzhle dem k zmíněnému nejnovějšímu požadavku stávko- vavšího členstva, aby byli všichni do jedno h znovu angažováni, tolo Správé Národního divadla dodán byl včera k ve- čeru — v téže době, kdy publikováno to již bylo v večerních listech — hromadný projev bývalého člen- stva orkestru, mužského sboru a dělnictva pro je viště, v kterémžto podání oznamují podepsaní, žes chtějí vrátiti ke svým někdejším povinnostem, budou- i vátchni znovu přijati. Divadelní správa, pomí- jejíc prozatím obsah prohlášení konstatuje především že tato hromadná přihláška přichází pozdě a ponechává zodpovědnost za to prodlení bývalým pp. členům. Dne 14. února, kdy delegáli stávku- jících těles vyjednávali s divadelní správou, bylo jim řečeno, že správa Nár. divadla chce uvažovat o všech požadavcích sborových těles — mimo absurdní po- žadavek, aby byl propuštěn chef opery — ale spolu byli pp. delegáti upozoněni, že, opustí-li sborové členstvo své povinnosti, musí nezbytně nastai rychié angažování sil nových, aby divadelní správa dostála nadále svým závazkům k zemskému výboru i k obecenstvu. Totéž opakováno pp. delegátům druhého dne, kdy výslovně byli upozorněni na ne bezpečí, že by, opuslivše samovolně svá místa, ne- mohli se již dožadovati návratu k funkcím jinak za- lím opatřeným. Přes to zahájena stávkaa tím rozloučily se smlouvy valné části členstva orkestru, celého mužského sboru a skorem všech dělníků pro jeviště. Následkem toho vypsány veřejné konkursy na uprázdněná místa, při čemž však znovu oznámila divadelní správa, že chce členy
Správá národní divadlo
17 article
odbojných těles znovu angažovati, ač-li se přihlásí do 19. února — tedy ještě devátý den po vypuk- nutí odboje v orkestru. Zatím již den před tím, dne 18. února, zvěděla správa dívadla — která po celý týden byla v novinách i jinak napadána stávkujícím členstvem — že členstvo to podalo k zemskému vý- boru již dne 13. února žádost, aby odstraněn byli předseda Společnosti Národního divadla i che opery, a nestane-li se to, že vynutí si to stávkujíc členstvo třeba mocí. Dne 20. února uvažoval zemský výbor o všech událostech a vzal na vědomí zprávu intendance, kterážto současným rozhodnutím oznámila správě divadlu, že jí poskytuje do 8. března t. r. lbůtu k doplnění orkestru amužskéh o sboru na počet smlouvou uložený a do 15. března lhůtu k zahájení pravidel- ných představení operních. Veřejnost a ze- jmena abonenti rozjitřování byli zatím stále skrytými útoky a výtkami, proč se nehraje už v Národním di- vadle opera, takže divadelní správa musila už chtíe nechtíc — ana marně čekala na přihlášky bývalých členů — zahájit angažování sil nových, aby do 8. března byla s povinností na ní vznesenou hotova.
národní divadlo
18 article
Přes to ještě doufala, že bude moci přijmouti valnou většinu bývalého členstva, jemuž i po lhůtě ke dni 19. února dala svoje vyčkávání na jevo. Dne 22. února vzal na se vyjednávání jmenem bývalého členstva pan JUDr. J. Nejedlý, jejž hned v první sou- kromě rozmluvě upozomnil místopředseda Společnosti výslovně, že každé další prodlení způ- sobí znova angažování členů méně a méně možným. A zatím co parlamentář bývalého členstva ucházel se o smír v Národním divadle, ocillo se na pražských nárožích i ve veřejných míst- nostech provolání, podepsané sumárně vším stáv- kovavším členstvem, v němž toto způsobem nej- prudčím útočí na divadelní správu a výslovně se žádá za odstranění Karla Kovařo- vice, s podotknutím, že bývalé členstvo chce měřit svoje síly s divadelní správou.
JUDr J Nejedlá Karel Kovařo národní divadlo
19 article
Z návěští těch bylo tedy ještě dne 23. února zřejmo, že bývalí členové nepomýšlejí se vrátit pro- zatím do svazku Národního divadla. Přes to upozorněn byl den potom p. dr. Nejedlý znova, že není času na dlouhé vyjedná- vání, neboť zájem divadla a obecenstva vyžaduje rychlé sestavení orkestru sboru a k tomu cíli se již mnohé engagementy uzavřely.« Totéž opělováno listem divadelní správy dne 25. února, v němž zase prohlášeno, že musí divadlo denně uzavírati nové kontrakty a to nikoli provisorní. Dne 26. února dopsal místopředseda dr. Klumpar panu dru. Nejedlému, že teď musí promluveno býti první slovo bývalými pp. členy, má li se vůbec dále jednati.
doktor Nejedlá Klumpar národní divadlo
20 article
Dne 27. února — tedy až pátý den po převzetí zastoupení — oznámil zástupce bývalého členstva. že toto ponechává správě divadla, aby určila svoje podmínky — ačkoli divadelní správa již před tím několikráte svoje podmínky formu- lovala veřejně prohlášením, že chce jednotlivě se všemi bývalými členy vyjednávat o nový engage- ment. Ani teď nedověděla se tedy divadelní správa od p. dra. Nejedlého, že by bývalí členové upouštěli již od svého absurdního požadavku ve pří- čině p. Kovařovice. Dne 28. únorá písemně problá- sila divadelní správa znova: »Klademe znova důraz na to, že správa divadelní nemůže ani okam žik otáleti s dopiněním personálu, a nepřijímáme proto zodpovědnost za to, jeslli jen následkem svého otá- lení někdo z bývalých pp. členů nebude přijat.« Zatím přiblížila se skutečně doba, kdy dle předpisu zemského výboru musí divadelní správa angažovati síly nové, což také veřejnými listy ohlašováno. Že jsou mnozí členové již angažováni, a v angažováno že se nutně pokračuje, bylo ostatně oznámeno zá- stupci bývalých členů již dne 27. února. Následovaly další tři listy páně zástupcovy, v nichž sice do ši- roka vykládany důvody, proč se na ten který list tak či onak neodpovědělo, ale mimo takovéto nezávažné okolnosti nebylo v listech těch opět nic řečeno o tom, že buď všichni nebo někteří bývalí členov upouštějí už od svého hlavního požadavku, ozna- movaného po 14 dní podáním k zem skému výboru, noviami, plakáty i jinak.
Nejedlý Kovařovic
21 article
Ani do konce února, ani ve dnech 1.—3. března ne- přihlásili se bývalí členové, a divadelní správa n- bývala stále zřejměji přesvědčení, že má býti vzhle- dem ke svému vyčkávacímu stanovisku uvedena d nesnází a v osudnou možnost, že by ve lhůtě inten- dancí stanovené neměla dostatečného počtu sil nov angažovaných. Tím by byla ovšem porušila svou smiouvu i nutný zřetel k požadavkům obecenstva. Nezbývalo tedy než jednat a zahájit i zkoušky ku představení na sobolu dne 9. března ohlášenému s orkestrem, čitajícím té doby již 44 členy dobré kvalifikace a namnoze prvního řádu. A teprve teď (včera k večeru) došlo divadelní správy vyjá- dření bývalého členstva — sedmáctý den p jeho propuštění a čtyry dny před vy- pršením lhůty, zemským výborem vy- měřené! — že chtějí se vrátit, budou li všichn angažováni. O nahradu v orkestru a mužském sboru musila se však divadelní správa dříve starati. má li v čas vyhověti příkazu intendance a bez dělnictva pro jeviště nemohla se přec obejít ani první den stávky, neměla-li dívadlo prostě zavřít! Nově anga žovaní dělníci musili se pak cvičit a dle svých schopností i přijímat k trvalé službě, čímž ovšem pozbyli zaměstnání svého jinde. Že pak uzavřené kontrakty s umělci — především pro orkestr — jsou tím závažnější a dnes už nezrušitelny, je zřejmo samo sebou. Uvádíme na veřejnost tato nevývratná fakta za tou příčinou, aby sama posoudila, možno-ii ještě dnes přijati všechno bývalé členstvo šma- hem, když nastaly zatím morální i materiální zá- vazky vůči osobám novým, na veřejné chování se jednotlivců proti divadelní správě ani nehledě
22 article
Správa divadla, dostavši včera prohlášeni bývalého členstva, podrobila je hned úvaze a podá o tom ve řejnosti zprávu co nejdříve, prohlašujíc prozatím znovu a především, že v ustanovenou dobu dostojí svým závazkům k zem- skému výboru i požadavkům obecenstva + Osmý koncert symfonický bývalého orchestru a sboru Národního divadla uspo- řádán bude dnes o 8. hod. več. v Národním dom na Král. Vinohradech při stolech. + VII. symfonický koncert akademi ckého orchestru připravuje se na den 6. března s programem: Beelhoven: I. symfonie. O. Ostrčil Suita pro velký orchestr. Grieg: Norské melodi Smetana: Hakon Jarl. Rimský-Korsakov: Rejdovál z opery »Mlada«. — Koncert bude pořádán tentokráte ve prospěch české dětské nemocnice v Praze. Výbo- akademického orchestru doufá, že zajisté velmi cenny a zajímavý program, pak i účel koncertu přivábí více obecenstva, nežli kdy před tím. + Pan Vojtěch Hlaváč v Petrohradě uspo řádá dne 9. t. m. v sále petrohradské konservatořo historický koncert, jehož prvými dvěma čísly budou: kyrilo-metodějský (nikoli sv. Vojtěcha) chorá a husitská »Kdo jste boží bojovníci«. Kromě p. Hla váče budou míti účastenství v koncertě: operno sym fonický sbor P. I. Poletiky, sl. Zoe Hlaváčova, pp Alojz a Bezekirský. Pan Hlaváč hráti bude na velkých chrámových varbanách o 46 hlasech v 2834 trubách s 65 rejstříky, 3 manuály. Pedál a měchy varhan pohybuje elektrický motor.
Král O Ostrčil Grieg Rimská Korsakov Mlada Hlaváč svatý . Vojtěch Hla Hlaváčův Alojz Bezekirský Praha Petrohrad národní divadlo Beelhoven : I . symfonie Rejdovát
23 article
+ Koncert. Dnes pořádá pianistka, paní Ia Reitrová- Reichová, v konviktském sále kon- cert, při němž sehraje skladby: 1. J. Šeb. Bacha praeludium a fugu C-moll; Beethovena: sonatu C moll op. 111. 2. Brahmsa: romanci F dur, ca priccio Hmoll, rhapsodil G-moll. 3. Schuberta: so- natu A-moll. 4. J. Rameaua: Le rappel des oiseaux. F. Couperina: Le bavolet flottant. Claude Daquina; L'hirondelle. Liszta: St. Francois d'Assise. La prédi- cation aux oiseaux. Slečna Klara Fabiniova z Vídně zapěje písně Petra Cornelia, V. Brahmsa, Richarda Straussa a H. Wolfa. — Vstupenky lze obdržeti v obchodě s hudebninami H. Weinera, v Ovocné ulici čís.4. + Pi Helena Nebeská-Kličkova, sympatická umělkyně na harlu, známá svými úspěchy v pražské koncertní síni, pozvána byla od Hudební matice do Lublaně, kdež bude dne 9. t. m. koncertovat. + Krise chefa vídeňské dvorní opery Také p. Gustav Mahler, chef vídeňské dvorní opery zažil krise, jejíž obětí se potud stal, že ji v pravěm smyslu slova odstonává, tak že jej musí zastupovati kapelník Schalk. Ředitel dvorní opery Mahler one mocněl vlastně na rozčilení ze své umělecké činnost a mohlo by se říci i na modernismus, hudební se- cessi, do Vídně zaváděnou. Svou chorobu odneslsi vlastně z filharmonických koncertů, kdež jako diri- gent dopustil se hříchu proti hudebnímu konserva- tismu libovolným výkladem Beethovena a zvláště modernistickým nátěrem »Deváté«, čímž pobouřil proti sobě všechen hudební svět, na beethovenské tradici Ipící. Na protesty kritiky odpověděl Mahler tím, že posvátnou Beethovenovu symfonii dával na novo dvakráte a že ji dirigoval v témž novotářském duchu na novo. Vrchole nabyl tento odpor, když Mahler dal provozovati dílo svého mládí, kantátu »Žalostná píseň«, komponovanou před dvaceti lely.
Reichová J Šeb Bach Beethoven Schubert J Rameau F Couperin Claud Daquin L hirondelle Liszt Klar Fabiniův Petro Cornelius V Brahmsa Straussa H Wolf H Weiner Helena nebeský Kličkův Mahler Devátá Beethovenův Vídeň Lublaň ia Reitrová Cmoll sonáta C moll op . 111 romance F dur sona Amoll St . Francois d ' Assis Mahler one
24 article
Podkladem této žalostné písně jest báchorka o kůstce ze zavražděného zbylé, kteráž zpívá a svým zpěvem vraha prozrazuje a látku tuto Mahler rozpředl na kolossální dílo o dvou dílech, na nichž pracuje s ve- likým orkestrem i smíšeným sborem. Mimo to jest zapotřebí ještě jednoho »vzdáleného orkestru«, kterýž hraje ve vedlejší místnosti, osmí hlasů solových z nichž čtyři zpívají na »výšinách« a čtyři v »hlu- binách“, poněvadž »žalobní píseň« zpívá na ho rách i dolech. Pět set pěvců a pěvkyů Mahler na- cvičil k těto produkci s nesmírným namáháním, nebo sbor šine se na jednom místě až k vysokému »h«a k vůli několika taktům nesmírných technických ob- tíží musily se nejpřednější zpěvné síly dvorní opery propůjčiti ke zpěvu ve sboru. »Žalostná píseň« ža- lostně propadla, ale kdo se nepokládal za poražena byl Mahler, neboť pro něj mluvil skvělý zevní úspěch koncertu. Málo která věc byla tak dokonale provedena, jako vlastní dílo dirigentovo. Kritika však na novo pozdvihla protest, ale marně. »Žalostná píseň« provozována po druhé se stejným fiaskem třetí provozování ohlášeno pro březen, jakožto protest umělcův. Ředitel Mahler vžil se však do takového roz- čilení, jemuž přával nezkroceného průchodu při kon- certních a operních zkouškách, pronášeje po způsobu Bülowově plamenné řeči proti svým protivníkům, at konečně ochuravěl na vleklou, starou chorobu, ulehl a třetí provozování »Žalostné písně« odřeknuto. Tí — tak se za to má — Mahler svou uměleckou po- sici ve Vídni prohrál.
Mahler Bülowův Vídeň
25 article Ze soudní slně.
Ze soudní slně. Ze sborových soudů. Drahé zakouření. (Před stálým senátem v č. 1.) 16. března 1877 konal se v Tejnce pohřeb k němuž příbuzní nebožtíkovi objednali hudbu. Jak již ani jinak býti nemůže, nescházel též nezbytný doprovod. »Kutálky« totiž, bez níž žádný lepší funus se neobejde. Znáte povědomé zástupy omladiny, na mnoze šístkami a »plackou« ozdobené a víte, s jakou přesností a akuratessou dovedou s muzikanty drže krok. Vykračují sobě sebevědomě a s jakousi pýchou a hrdostí doprovodí pohřeb ke hřbitovu, u jehož brány vyčkají, by je opět muzika dovedla domu A při kutálce tejncké »vypomáhali« také hrdinové které včera státní zastupitelství pohnalo před soud Mladíci ti. Rudolf R. a Jan K., dle obžaloby při prů vodu zapálili sobě cigarety a když byli proto zatčeni vyjádřil se K. ke strážníkovi, že mu kouření zaká zali nemůže nikdo. Trestní zákonník rakouský v je- jich jednání kvalifikuje jako přečin proti veřejnému pokoji a řádu (§ 303) a stanoví na ně trest tnhéh vězení od jednoho měsíce do šesti. S obviněnými však tentokráte nedopadlo to tak zle. Byli sice na vzdor své omluvě, že šli za pohřebním vozem, uznán vinnými, vzhledem k dosavadní jejich zachovalosti však a jiným polehčujícím okolnostem sáhl soud. jemuž předsedal rada vrch. zem. soudu p. Stolla. daleko pod sazbu zákonitou a odsoudil je do tuhého vězení pouze na týden. Nicméně i tak jim přišla »retka« dosti draho.
Kutálek Stoll
26 article
Prapodivná opička. (Před senátem v č. II. Je věru ku podivu, v kolik odrůd dala by se roztř diti ona povědomá zvířátka, která tížívají záda oněch veselých bratrů z mokré čtvrti, již rádi si přihnou Už dle jejich povahy: jedna zpívá, jiná huláká, jiná mívá na mušce policajty, ona zase, ponořena v ná- ladu truchlou, usedavým zachvívá se pláčem. Jsou ovšem ještě jiné druhy představitelů nauky Darwi novy. Ale ty už bývají trochu vzácnější. Tak na př. ona, která 30. listopadu m. r. držela ve svých spárech zámečníka J. H., vymykala se povahou svou ze všední obyčejnosti. Navedla svou oběť, aby — kradla. A milý občan neodolal. Na dvoře domu č. 730—I. v Praze nachomýtl se mu dvoukolový ruční vozík, H. zapřáhl se — k návodu své opičky — do něho a hajdy s ním na cesty. Zavezl ho dost daleko. Až ke karlínskému viaduktu. Co teď s ním? Kdyby bylo bývalo po vůli občánkově, byl by snad nechal vůz vozem a prásk do bot. Ale na neštěstí zas tu měla slovo prožluklá ta opice. Našeptala mu, by vozík — prodal. Ale ne- poradila mu dobrou adresu. Jinak nebylo by se stalo. že by dávno vystřízlivělý již H. byl se octl pře zeleným soudním stolem. Kolář Frič, kterému H. vozík prostřednictvím jisté Vavřínové nabízel za 8 zlatek, tušil ve věci čertovinu a dal laciného pro- davače zatknout. Předseda p. rada vrch. z. s. Srb (k obžalova- nému): Nu tak, přiznejte se, že jste vozik vzal. Obžal.: Milostpane, já byl v napilém stav Já tenkrát nevěděl, co jsem dělal. Předseda: Ale vždyť přece jako zámeční s vozíky nemáte co dělat. Kdybyste byl vozíčkářem dalo by se snad ještě pochopiti, že byste byl v opilo- sti vozíček onen považoval za svůj majetek. Vy jste šel ale do cizího domu a odvezl vozik ke karlinskému viaduktu, kde jste ho chtěl prodat.
Frič Srb Praha
27 article
Obžal.: Milostpane, kdybych býval při roz umu jak se patří, nebyl bych ho šel prodávat na t- kové veřejné místo, jako je v Karlíně. Předs.: I proč Obžal.: Byl bych ho prodal někde jinde, kde by mne byli hned tak nepoznali. Předseda: Na první počátek to bylo dost hezky provedeno. Nechal jste vozík stát u viaduktu a myslil jste si patrně: »kdyby mě kdo stihal vezme si svůj vozík a po mně se sháněti nebud Ne-li, nebudu tak snadno prozrazen. Obžal.: Milostpane, tak já to nemyslel. Necha jsem ho tam stát jen proto, že jsem nevěděl, kam s ním. Předseda: Proč pak jste ho tedy nenechal ve Dlouhé třídě hned? Poslyáte, posloužite si mno- hem lépe, povíte-li pravdu. Bude aspoň viděti, že toho upřímně litujete a že se něčeho podobného více nedopustíte. Neměl jste nejspiš žádného zaměst- nání? Obžal.: Byl jsem, milostpane, bez místa. Předseda: Myslil jste, že si tak pomůžete Obžal.: Milostpane, já to udělal v napilosti Zašel jsem si na kořalku a nevím, co mi to tehdá vlezlo do hlavy. Předseda: Dejme tomu, že jste byl v po ledne opilý. Ale než jste vozík prodal, bylo již šes hodin. Za tu dobu se vám kořalka z hlavy přec aspoň částečně vykouřila. Kdybyste byl neměl zléh úmyslu, byl byste vozík dal tam, odkud jste h Obžal.: Milostpane, tak já to asi myslel .. Předseda: Ale poslal jste ho přece k Fr- čovi prodat .. Obviněného vzhledem k jeho doznání a k dosa vadní jeho zachovalosti stihl trest dosti mírný. O sedí si v žaláři novoměstské trestnice tři neděle Trest přijal a nastoupí ho co nevidět. A na chodbě se zaříkal, že budoucně opičce své věřit nebude. Není s tím také žádného žertu. vzal.
Karlín Předs Francie
28 article
K vůli rodině — defraudantem, (Před porotou česko-budějovickou.) (Pův. zpr. »N. L. «) V jihočeské metropoli před půl rokem s vážnostl obdivem a úctou mluvilo se o rodině Wildmannově Nikoliv bezdůvodně. Rodina c. k. berního kon trolora v Českých Budějovicích všemožně se snažila o zachování a udržení nimbu, jímž udržovala veške- rou tamní společnost. Také pan kontrolor požíval v kanceláři vše obecné vážnosti. Pilně chodil do úřadu, svědomitě pracoval a dbal na pořádek velice a sám pro svoj osobu žil skromně, ni krejcaru nevydávaje zbytečně Takových vlastnosti zvláště u peněžních úřadů je nezbytně zapotřebí. Úřad podobný vyžaduje pocti vosti a svědomitosti. Kdo té nemá, pozbude důvěry rázem. Úřadu a své cti sobě hleděl pan kontrolor. Taká z jiných příčin. Pětapadesát se přeneslo již jar přes silně prokvětlé jeho skráně a nebyla nedalekou doba vytoužená, doba bezstarostného užívání odpočinku, užívání pense. Nedočkal se toho. Zlý osud ho stihl. Člověk, který tak svědomitým a přesným byl ve svém úřadě- pojednou klopýtl. Zle klopýtl. Dluhy, nákladným ži, votem jeho rodiny spůsobené, dostoupily bodu kul- minačního. Počali nalehati věřitelé, zprvu zdvořile, pak důtklivěji a ruka páně kontrolorova se svezla do ci- zích, erárem spravovaných peněz. Nedovedl v rozervanosti své odolati nezřízeným a nepřiměřeným choutkám rodiny. Zničil svoji úřadní čest, zničil dobré jméno svého rodu. Stal se — de- fraudantem.
Wildmannův fraudant Český Budějovice
29 article
Dne 14. října lonského roku dostal do své kan- celáře nevítanou návštěvu. Skontrujícího komisařn. Zkušenému oku dozorčího funkcionáře ovšem mal- versace Wildmannovy neušly. Uhodil na kontrolera. Ten slíbil, že druhého dne vše vysvětlí a uvede do pořádku. Ale neuvedl. Do kanceláře vůbec nepřišel- potuloval se v nejzastrčenějších částech města. Policie nalezla pak v noci Wildmanna vysíle ného a rozervaného na lavici v parku. Bez odporu, resignovaně dal se odvésti k vyšetřujícímu soudci, jemuž vinu svoji doznal. Ve vazbě sice ponechán nebyl, ale Nemesi neušel. Dnes dopoledne zodpovída se soudu lidovému ze zločinu zpronevěryv úřadě dle § 181. tr. z. a pro zločin zlého užití moci úřadní dle § 101. tr. z. Žaloba klade mu za vinu, že zpronevěřil: a) v roce 1898 c. k. hlavním berním Frant. Faktorem jemu k expedici na pokladnu státních dluhů za příčinou vinkulace odevzdanou kauci pro úvěr tabákového materiálu Josefou Herrmannovou z Jindř. Hradce složenou, záležející ve 4 kusech obligaci stříbrné renty po 1000 zl., 11 kusech obligací stříbrné renty po 100 zl. a jedné obligac stříbrné renty v ceně 50 zl. b) v červnu 1900 c. k. hlavním berním Janem Krehanem jemu k expedici na pokladnu státních dluhů za příčinou vinkulace odevzdaný deposit spolku veteránského v Budějovicích, záleže- jící ve 210 kusech obligací papírové renty po 100 zl., c) v srpnu 1900 c. k. hl. berním Janem Kreha- nem z vojenské svatební kauce c. k. soudního rady
Wildmannův Nemes František Herrmannův Jindřichův Krehan Kreh Hradec Budějovice
30 article
Václava Libory v obnosu 24.000 zl. jemu za příči- nou vinkulace k expedici na pokladnu státních dluhů odevzdanou obligaci papírové renty č. 67.537 v cená 1000 zl. a d) dne 6. září 1900 c. k. hl. berním J. Krehanem jemu k expedici odevzdaný obnos 480 K 28 h. za příči- nou zaslání dílem na spořitelní a záložní družstvo I. všeobecného úřadnického spolku »Gegenseitigkeit« ve Vídni, dílem na spořitelní a záložní družstvo, Landstrasse ve Vídni, dále na »Slavii« v Praze, na spořitelní a úvěrní spolek učitelský ve Vídni na Ludvíka Karlíka; dále pak, že v měsíci listopadu 1900 ve svém úřadě jako c. k. kontrolor hl. berního úřadu v Budějovicích, jímž zavázán byl, v tom úmyslu, aby c. k. finančnímu eráru škodu způsobil, moci sobě svěřené tím zneužil, že při příležitosti, když společně s c. k. hl. berním Janem Krchanem v pokladně co činiti měl, použil svého úřadního po- měru a této příležitosti a z pokladny jednak z kaucs pro úvěr tabáku pí. Annou Schejvánkovou z Budějovic jednu obligaci papírové renty v ceně 1000 zl., jednak kauci pro úvěr tabáku p. Jaliem Holubem v Budějovicích složenou záležejíciv 8 kusech obligací papírové renty po 1000 zl., vybral. Úhrnem defraudoval tedy Karel Wiidmann obno 32.780 K.
Václav Libor J Krehan Ludvík Karlík Krchan Schejvánková Wiidmann Vídeň Praha Budějovice Slavia
31 article
Včera o deváté hodině ranní zahájen byl proces, jehož průběhu vzhledem k obžalovanému hleděno bylo s největším napjetím vstříc a proto také by nával obecenstva veliký. Zvědavost obecenstva byla ale velice sklamána, neboť bylo rozdáno jen 50 vstu- penek, kdežto ostatní musili odejíti s nepořízenou O 9. hodině dop. vylosování následující porotc hlavní: Pokorný Kašp. z Jindř. Hradce. Baner J. z Knězských Dvorů, Späth Adolf z Koloděj, Haviíček Josef z Třeboně, Beran Boh. z Ernstbrunnu, Klimeček Jan z Třeboně, Prokeš Fr. z Nákří, Štěpánek V. ze Slávče. Dubský Josef ze Suchdola, Follín V. z Brloha, Jungschaffer M. z Rudolfova, Bárta A. z Eomnice náhradník p. Jan Bauer, kupec z Jindř. Hradce. Se- nát, jemuž předsedal rada zemského soudu p. Stole, sestával z votantů rady zemského soudu p. Pohanky a dra. Kleina a zapisovatele auskultanta p. Krchy. Veřejným žalobcem jest státní zástupce pan Krátký z Demoklína, finanční prokuraturu zastupuje konci- písta dr. Adler z Prahy, obžalovaného hájí dr. Em. Zítek z Prahy. Po přečiení obžaloby přikročeno k výslechu obžalovaného Fr. Wildmana. Obžalovaný, který, aby se vyhnul zrakům zvě davců, již časně z rána do soudní budovy se do- stavil, praví na otázku předsedy, že se cítí vin- ným, ale jen potud, jak se sám přiznal. O příči- nách svého poklesku praví, že v r. 1885 přišel k ber- nímu úřadu do Budějovic, že sem příšel ve velmi chudých poměrech, stěhoval se na vlastní útraty, mě čtyři školou povinné dítky a v rodině jej stíhaly stále nemoci, sám byl nemocen a za své neštěstí první uvádí, že utrpěl při spravování kolků a škol- ních známek první škodu asi 700 až 800 zl.
Baner Adolf Koloděj Josef Beran Boh Klimeček Jan Prokeš František Bauer Pohanka Klein Krch Krátká doktor Adler em Zítek Wildman Jindřichův Hradec Třeboň Nákří Štěpánek V Slávč Suchdol Brloh Rudolfov Bárt A Praha Francie Budějovice Knězský Dvůr Jungschaffer M Ernstbrunna
32 article
Předseda: Uslyšíte, že svědci dokážou, ž jste ničeho neprodělal. Všichni dokazují, že to neni možno. Ani krejcaru schodku jste neměl. Obžalovaný trvá na tom, že prodělal. Předseda: Ale to jste nemusil tolik zprone- věřit Obžal.: Nemohí jsem z platu býti živ Předseda: Ale co činí jiní úřadníci? Kam přišlo oněch 14.000 zl. ? Jak jste je chtěl vyna- hraditi? Obžal.: Kupoval jsem losy, myslil jsem, že vyhraju! Na otázku předsedovu jak mohl za přítomnosti berního p. Kréhama odcizit kauci, odvěti! W., že v takovém velkém úřadé to ne- mohl nikdo pozorovati, i kdyby vedle něho stál. Od- cizených peněz užil k placení diuhů, nezbylo mu z nich prý ani krejcaru, jelikož také platil úroky ze zastavených losů. Přijal také půjčku od »Slavie« ob- nosem 300 zl., jichž chtěl ku vyplacení papírů užiti. Na dotaz stát. zástupce Krafkého z Demeklfna jaké měl služné, obžalovaný odpovídá, že počáteční služné obnášelo 1100 zl. a zvyšovalo se až do 1850 zl. St. zástupce: Když jste měl dluby, nesano- vali vás někteří pání? Obžal. dokazuje, že ano. 2000 zl. ručili v zá- ložně pp. P. Šrámek a A. Říha, na který obnos ho- tově 1200 zl. zaplatil. St. zástupce: Udal jste jednoho továrník a dostal jste 4200 zl. To je značný obnos, ten vám mohl stačiti k sanaci. Před porotci se líčíte jako nuzák a zatím jste měl slušný plat a v záložně ru- čitele. Proč nešel jste zastavovat papíry do rak.- banky? Poněvadž by tam to bylo podezřelé. Obžal.: To mi ani nenapadlo. Státní zástupce klade různé otázky stranu za- stavování papírů, na něž žalovaný dává odpovědi bezvýznamné.
Krafký Stanislav P Šrámek A Říha Slavia
33 article Obhájce dr. Em. Zitek táže se, jak velký
Obhájce dr. Em. Zitek táže se, jak velký byl obrat kolků? Obžalovaný: 50—60 tisíc měsíčně a mimo to při školních markách také jsem přišel o peníze. Předseda: Ale to není důvod, abyste pe- níze zpronevěřil. Státní zástupce se ptá, zda-li si Wildmann někomu stěžoval. Snad bernímu Faktorovi? načet Wildmann odpovídá: To bych byl špatně pochodil, byl by to udall Státní zástupce: I kdyby se uznalo, ž jste se předal třeba o 500 zl., co by se vám byl stalo? Obžal.: Byl bych suspendován. Stát. zástupce: To není pravda, byl bysle nanejvýše přesazen k jiné službě. Ale to nijak ne- ospravedlňuje zpronevěření penězl Na to vyslechnut berní p. Miloš Prokop z Prahy. jenž revisi prováděl. Bylo mu ihned z počátku re- vise nápadné rozrušené chování W. Když přišel na chybu, žádal Wildmana o protokol minulého měsíce, jelikož bylo ale v úřadě mnoho lidí, slíbil Wildman, že mu odpoledne protokol odevzdá. Podal mi pak denník a seznal jsem čerstvým inkoustem připsanuu cifru 18.000 K. Zarazilo mě to. Obrátím lista seznám, že i tu cifra přenosu o 18 tisíc předělaná byla. Viděl jsem, že se tady něco děje, váhal jsem, ale přece jsem za chvíli žádal vysvětlení. Proč jsl
doktor em Wildmann Prokop Wildman Praha