3
masthead
5. března 1901. Číslo 64.
4
article
— Divadlo Varitété. 18 amerických zuavů
kteří byli po delší dobu hlavním atrakčním číslem
cirku Barnum-Baileyova ve Vídni, působí i zde tako
vou přítažlivostí, že jest divadlo od minulého pátku
denně vyprodáno. Nynější nový ensemble jest nej
lepší z celé letošní saisony.
— Pět neděl v baloně. Osmé představení
cyklu výpravných her (Jul. Vernových dobrodružných
cest), jež »Kosmorama« Iysika Arnoldiho v divadle
Variétě v Karlíně pořádá, koná se ve středu 6. t. m
o 4. hod. odpolední. Na pořadu výpravná hra »Pet
neděl v baloně«, jíž dějem jest vzdušná plavba prol
dra. Fergussona do vnitra Alriky.
— Nové knihkupectví s antikvariátem
otevře v nejbližších dnech v Žižkově pražský knih-
kupec dr. Frant. Bačkovský jakožto pobočný závod
svého závodu hlavního, obdržev k tomu koncessi o
místodržitelství.
Barna
Vernův
Fergusson
Alrika
doktor
František
Bačkovský
Vídeň
Karlín
Žižkov
divadlo Varitété
Iysik Arnoldi
Variéto
výpravný he
výpravný hra
Peto dít
5
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Hráz silniční se sesouvá. Z Vídně se
telegrafuje »Korresp. kanceláři«: Na náspu silničním
v Heiligendorfu sesul se násep silniční v rozměru
několik kostkových metrů. Komise odborníků zjistila,
že ani blízké cihelně ani okoli nehrozí nebezpečí.
= Povodně. Z Kolína n. R. telegrafuje se
ze včerejška: Zde vystoupil Rýn v posledních 2
hodinách o 11/2 metru. Na Nekaru a Mosele jsou rych
lým táním sněhu zaplaveny široké nížiny.
Vídeň
Kolín
Rýn
Mosel
6
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Červený talár. Hra o čtyřech dějstvích
Francouzsky napsal E. Brieux. Přeložil J. J. Bene
šovský Veselý. Režisér J. Seifert.
Působivá hra cennéhe druhu. Širšího diváka po
padne za osrdí, odvleče podle přání, ale zároven
k užšímu kroužku se obrací téch, kteří v divadle
hledají více, než pouhou kratochvíli. Osnovou děje
zabývali jsme se na tomto místě už loni v červnu
v dopise z Paříže. Brisuxův Červený talár náleže
k divadelním attrakcím výstavní saisony. Třikrát do
týdne ohlažovala cedule divadla Vaudeviile paní Reja-
novou v effektní úloze Yannetty. Netřeba tedy po
drobnosti děje opakovati.
Hra je v podstatě mravopisný obraz. Jako Rönt
genovým paprskem posvíceno tu do složení stroje
jenž obstarává úkol světské spravedlnosti. Povážlivé
slabiny vystupují na jevo. Nejde o přímou úplatnos
soudu. Výslovně se podotýká: francouzský soudce
není úplatný. Ale jsou jiné skrytější, méně nápadne
vlivy, které za to tím nebezpečněji porušují jeho
mravní hodnotu. Obraz ukazuje vyšetřujícího soudce
jak z pouhé řemeslné horlivosti, ze ctižádosti úřadní
aby ve svém okolí ve smyslu prospěšném svému po
stupu vyníkl, opouští posvátnou zásadu spravedl
nosti a na základě jedabylých okolností a po
třebnou »vinu« prostě si konstruuje. Udála se lou
pežná vražda. Pachatel nebyl dopaden. Zaveden
vyšetřování nemělo žádoucí výsledek. Budí to vše
obecný »trapný« dojem na veřejnosti.
E Brieux
Bene
J Seifert
Brisuxův
šovský Veselá
Paříž
Vaudeviile paní Reja
7
article
— Okolnosti jsou ty a ty, praví hrdina hry
soudce Monzon, ve společnosti svých soudruho
kdybych já vedl vyšetřování, ve třech dnech byl by
pachatel usvědčen! . ..
A výborný muž dostojí slovu. Ukázky jeho lehko-
myslné vyšetřovací procedury, jimiž vyplněn je celý
druhý akt, tvoří hlavní podstatu obžaloby autorový
proti panujícímu zlořádu. A jiné skryté vlivy podhlo-
dávají pyšný na oko kmen moderního soudnictví: pro-
tekcionářství, šplhavactví, všeliké neviditelné a tím nale-
havější nátlaky na mravní podstatu soudcovu působící
aby s názorem svým sklonil se v jinou stranu, nežl
ve stranu svědomí, ohledy a nešvary zákulisné, ka-
riérové, vznikající přirozeně v každém ovzduší služeb-
ném, z motivů sobeckých a existenčních. Také ne-
bezpečný vliv ženy, rodiny, třeba v původě mravný
přece v jádru egoistický a spolehlivou neochvějnost
muže veřejného postavení porušující. V každém po-
volání vyskytují se takové rozpory mezi sférou zájmo
soukromých se zájmy úřadu. Brieuxova hra ukazuje
zhoubné důsledky rozporu v tělese společenském.
Není divu, že v zápětí měla hra prudkou srážku
názorů. Především stavovské vědomí se vzepřelo.
Z kruhů soudcovských ozvaly se protesty. Hra
prohlášena za attentát na ctihodnou instituci fran-
couzského soudnictví. Položena otázka, je-li v zájmu
společnosti, aby veřejným pranýřováním byla zlehčo-
vána i v nevážnost uváděna instituce, která má ne-
zbytně zapotřebí veřejné úcty, aby mohla plně do-
stávati velkému svému úkolu. Však i jiné hlasy
z kruhů odborných se dostaly k slovu. Ty připou-
štěly, že zjevy a poměry, autorem líčené, nejsou vy-
myšleny, nýbrž dle skutečnosti s nemalou znalost
věci kresleny. Není ostatně sporu o tom, že v soud
nictví jako v každém jiném povolání sluší rozezná-
vati dvojí druh příslušníků: hodných a nehodných.
Monzon
Brieuxův
8
article
Autora třeba však vzíti v ochranu. Útok jeho
není namířen proti stavu, nýbrž proti zlu, kterým
bytost stavu je ohrožována. Šoudce Mouzon je jiste
nehodný soudce. Ale za to v postavě prokurátora
Vagreta, muže přísného svědomí a neoblomného
smyslu pro povinnost, prokázal autor jistě svoji ne-
strannost nazírání.
Jistá nedůvěra proti toho druhu literární činnosti
byla ovšem odůvodněna. Pod rouškou satyry a tepán
všelikých »společenských zel« vetřela se, pravda,
mnohá neplecha do literatury. Tepati zlo znamená
především tíčiti je a někoho citelně se dotýkati. A to
obé zajišťuje vždy vděčnou, příjemně dráždíci, na-
mnoze »pikantní« stravu, ať čtenařskou, ať divadelní.
Zvědavost davu je zlomyslná bestie chtivě se živící
z vědomí cizé škody a hanby, žíznící po zprávách
o neřestech, kde a jaké se pášou, vílající nad jiné
takové vypravování či podívání, při kterém někdo
druhý je pořádně bit. Nu, a kdo takovou pochoutku
přináší, stane se v očích zástupu snadno hledaným.
Odtud jistý druh umělecké a literární industrie, zalo-
žený na podezřelé spekulaci, Je jistě nápadno, že
mezi literaturou tak zvanou sensační nalezá se tolik
spisů — »mravokárných«. A proto je vždycky na
místě ta jistá opatrnost vůči autoru,který s reklamou
»bezohledného bičovatele mravů« s hlukem se n
tržišti doporučuje. Třeba mu dříve bedlivě prohléd-
nouti šat i zobraceti vandrovní knížku Bývají v tom
druhu prapodivného peří ptáčkové.
Vagret
9
article
Autor »Červeného taláru« na štěstí mezi ně ne-
patří. Je poctivý muž, který to s pravdou života a pro-
spěchem společností upřímně myslí. Na jeho líčen
nelpí stopa drváčnické manipulace se světlem a stí-
nem k docílení dráždivých účinků. Je to poctivá práce
klidná a nezištná. Hra není pravda bez tendence, nen
prosta vypočítaného snášení a zhutňování oněch
stinných stránek, neduhů a slabostí společenského
ústrojí, kterým autor vypověděl svůj účinný boj. Aie
úmysl při tom je zřejmě čistý. V dálkách a perspekli-
vách divadelního představení nelze téměř se obejít
bez jistého nanášení líčidla, bez podškrtávání stíno
jako se nelze spokojiti na jevišti prostým denním
světlem. Tónina je tu vždy poněkud sesílena.
— Vrahově! volá Yanneta zbavená smyslů
když ji na povel vyšetřujícího soudce odvádějí ze
síně. Člověk jsem nevinný přijde a vy tu z něbo
uděláte zločince! Jste za to placeni. Je to vase
řemeslo . . ..
Gallerie, rozumí se, rychle rozhodnuta, okázalým
potleskem podpisuje tu neslušnou generalisaci.
Yannet
10
article
Když po ukončeném líčení v postranné míst-
nosti předseda soudu v úřadním hávu ještě za tepla
přistupuje k choti státního návladního, jenž by
právě promluvil znamenitou řeč
— Gratuluji, milostivá paní! Tentokrát je o
souzení k smrti jisté!
To už čpí málem karikaturou. Ale v ostatním
úměrném celku zůstává jednotlivostí neškodnou
Perspektiva hlediště snadno snese nějaké to přitlačení
štětcem.
Provedení včerejší ovšem vyvolávalo vzpomínky.
Neodoláte porovnávati. V celku, přes mládí svého
vývoje, nepotřebuje se naše činohra před nikým
schovávati. Francouzi vládnou arci svými tradicemí
a mají tisic jiných okolností na svůj prospěch. Ne-
dostižní zůstávají ve svém umění hráti, jakoby se
nic nedělo. Tisíci drobnými, nepatrnými prostředky
a prostředečky, které v řeči i v chování tak samy
od sebe běží, dovedou v diváku vyvolávati illusi
skutečného života.Uonás je všecko na jevišt
tak slavnostní, tak napjaté, tak s úmyslem uspořá-
dáno a představeno, ať běží o scénu v saloně neb
v úřadovně! Jak herec vystoupí, už na jeho drženi
poznáš, jakou dnes bude hrát roli. Arci dlužno ne-
zapomínati různé podmínky přípravy. U nán šes
Francouz
11
article
zkoušek a představení nejvýš deset. V Paříži po
třiceti zkouškách představení třeba sto a několik
set. To se už dá na jemnostech odstínů a nenapodo-
bitelné přirozenosti něco olizovat a piplat!
Hra vykazuje dva druhy vděčných rolí, jedny
pro galerií, druhé spíše pro gurmány. Z prvníci
jsou úlohy obou obžalovaných manželů venkovanů
Úlohu Yannetty může paní Laudová směle počítati
ke svým nejlepším. Je jako žena, která nevěří ve
vinu svého muže, pravdivá, silná i umělecky umír-
něná. Také pan Šedláček měl se svým Ečeparem
úspěch, ačkoliv jednoslabičná, schoulená do seb
nálada ustrašeného, do pasti chyceného syna pří-
rody neodpovídá tuze jeho letoře. Prokurátora
Vagreta, muže neoblomné svědomitosti, hraje pan
Šmaha se známou intelligenci a ne bez účinku.
Ale vzpomínka na řadu postav opačné mravní
kvalifikace, na řezavé akcenty všelikých Jagů, Dornen
kronů a příbuzných licoměrníků překáží nemál
umělcí i diváku. Velmi uhlazený rutinér svého po-
volání, lehkomyslný i dojemný v obcování se stra-
nami a žádá-li chvíle třeba i kynický je soudce
Mouzon páně Seifertův. Kromě toho v řadě episodek
působivě doplňují obraz pp. Bittner, Mošna, Slukov
Steinsberg a j. Z dam jenom paní Danzerové a Ry-
šavé připadlo po úloze patrnější.
Laudová
Šedláček
Vagret
Šmaha
Seifertův
Bittner
Mošna
Slukov
Steinsberg
Danzer
Paříž
12
article
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
hrají se veselohry »Lakomec« od Moliěra, sp
Mošnou v titulní roli, a »Při piketu« od Four
niera a Mayera se sl. Grégrovou a pp. Innemanem
Havelským a Matějovekým. Dnešní představení při-
padá 3. čtvrtce předplatilelů. Na dnešek ustanovená
reprisa Pragovy »ldeální ženy« musila se od-
ložit pro churavost pí. Kvapilové. Zejtra odpoledne
o lidovém představení hráti se bude Kolarův »Praž-
ský žid«, večer po třetí Brieuxův »Červený
talár«, jehož obě dosavadní představení měla
velikolepý úspěch. Při nedělní premiéře této novinky
bylo divadlo nadobro vyprodáno. Na pátek chysta
se čtvrtý koncert s obsáhlým programem umě
leckým. Přípravné práce pro zahájení operních před
stavení jsou v plném proudu. Od včerejška konají
se orkestrální zkoušky k sobotnímu představení » F-
garovy svatby« od Mozarta, a pro počátek pří-
štího týdne chystají se již Offenbachova aktovka
»Dafnis a Chloč« spolu s Pougetovým baletem
»Terpsichora«. Dvořákova opera »Husal ka«
studuje se zatím stále u klavíru a bůde vypravena
po 15. t. m. Do tohoto nejnovějšího díla mistra Dvo-
řáka malují se nákladem zemským vesměs nové de
korace, představojící lesní palouk na březích jezera
a pohádkový palác knížecí. V činohře počnou zkoušky
na novou hru »M. D. Rettiková« od Al. Jiráska
K provozování přijaty byly aktovky »Komorn
pěvece od Franka Wedekinda a »Faun« od
Lefěvra. Pan Vendelín Budil vystoupí příští týden
pohostinsku v Hauptmannově hře »For ma
Henčl«.
+ Z kanoeláře smíchovského divadla.
Jako 35. hra v předplacení jest dnes první reprisa
Schönthan-Enfeldovy veselohry »Zlatá Řva«.
Mayer
Grégrův
Pragův
Kvapil
Kolarův
Mozart
Offenbachův
Dafnis
Chloč
Pougetův
Terpsichora
Dvořákův
Rettiková
Al
Jirásek
Franco Wedekind
Budil
Hauptmannův
Enfeldův
národní divadlo
Schönthan
fórum ma Henčl
13
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Jest okřídlené slovo: Lepší dobrá
píseň, než špatná opera. Snad řídíe se touto zása-
dou, divadelní správa vyhražnje ve svých koncertech
právě písni hlavní místo. Arci je to cnost z nouze,
lze namítnouti, že ani všechny písně, které jsme v
postních těchto dnech slyšeli, nebyly bez výjimky
dobré, ani že širšímu obecenstvu, kdyby byly seb
lepší, nenahradí tu nejhloupější operu. Jeť píseň —
mluvím nyní jen o dobrých — kvítek tak něžný.
který jen v pravé své půdě, v síni koncertní s jejím
obecenstvem zasvěcenců, a v podání umělců, pouze
jejímu pěstění se věnujících, daří se v celé své kráse.
plane všemi svými barvami, dýše netlumenou vůní.
Ve druhém a třetím výpomocném koncertě slyšeli
jsme písničky od Lassena — učiněná »liedertafel-
od Hildacha — trochu wagnerovského střihu, ale
s pěknou gradací a účinným vzletem, znamenitý Ko-
vařovicův kousek, plný poetického pelu »Jen kdybych
věděl, zda-li bdíš«, Malátovu srdečnou »Mám tě rád-
Schubertova »Dvojence« Gjak by bylo správněji znělo,
nežli »Protichůdce«) a »Město«, řadu bechyůských.
dale písně Chvály, Macana, Holfmeistra, Bendla, No-
votného (»Zlatý kříž«) a Schumanna (»Granátníci«)
Vystřídali se v jejich přednesu vesměs úspěšně man-
želé Burianovi a pp. Mařák a Kliment. Zvláštní
zmínky zasluhuje p. Burianovo podání prvé z obou
uvedených písní Schubertových; zpíval ji tak
úchvatně, že ta krátká písnička s akkordický dopro-
vodem vyrostta v celý pátý akt tragedie.
Malátův
Schubertův
Macan
Holfmeistra
Bendl
Schumann
Burian
Mařák
Kliment
Burianův
14
article
Při houslových přednesech pí. Schustrové Seyd-
lově, nevalně šťastných, možno příznivě toliko mla-
viti o pěkném nástroji, na němž hraje. Sl. Chudo-
bova, žačka Käanova, zahrála svého výborného učitele
fantasii na »Mou vlast« sice s hodnou dávkou trémy
ale též s technikou dobře vycvičenou a značným ze-
vním úspěchem. Pěkného provedení dostalo se dam-
ským sborem dvěma čtyfhlasým písním Vendlerovým
»Jen jedinkrát« a »V růžích sen«, jakož i sboru Schu-
bertovu, jakémusi motettu, ve svých požadavcích ma-
jestátu a velebnosti skoro přílišnému na prostředky
pouhých ženských hlasů. Zpíváno bylo čistě a zvu-
kově dobře.
Programem bez odporu závažnější jsou symfo-
nické koncerty bývalého orkestru a sboru Národního
divadla, které za neochabujícího účastenství dosáhly
v neděti čísla sedmého. Výkony orkestru, sboru
mladistvého solisty na klavír p. Frimla měly
piesách vesměs známých opětně svůj ověřený pune.
Ke zklamání mnohých zvědavých odpadl Čelanského
melodram »Ballada o dnši Jana Nerudy«, jejž dekla-
movati slíbil skladatel. Mohla to býti zajímavá ukázka
mnohostrannosti čiperného dirigenta. Nemusíme však
znovu připomínati, že bychom »bývalá« tělesa raději
uvítali zase jako »nynější« tam, kde jest jich pravé
působiště, pod střechou Národního divadla.
Schustr
Vendlerův
Friml
Čelanský
Neruda
Sch
národní divadlo
Floyd
15
article
+ K stávce v Národním divadle. Členov
býv. orkestru a sdružených dvou sborových těles
Národního divadla uveřejníli ve včerejším večerníku
a pak divadelní správě Nár. divadla zaslali prohlá-
šení, v němž projevují veškerou ochotu k vrácení s
k činnosti své v Národním divadle. »Ano — prohla-
šují dále — my ochotu tu zde i skutkem osvědčujeme.
oznamujíce, že se k činnosti té tuto vracíme a k ní
se tímto přihlašujeme, ovšem proti tomu, že v čin-
nost tu všichni přijati budeme, že s námi nadál
zacházeno bude tím způsobem, jak umělců důstajno
a poměrům našim přiměřeno a že hned zlepšeny
budou nace poměry materiální, nyní až přímo bědné.
i budeme pracovati s chutí a poctivě, jak vůbec
uvyklí jsme, žádajíce takto, by i nám vstříc se přišlo.
Přiblášek jednotlivých nečinime, poněvadž by také
při tak značném počiu nás věc nepoměrně jen zdržet
se musila, kdežto sama slavná správa na to důra
klade a toho si přeje, aby jednání stalo se co nej-
rychleji.«
národní divadlo
16
article
Divadelní správa oznamuje nám vzhle
dem k zmíněnému nejnovějšímu požadavku stávko-
vavšího členstva, aby byli všichni do jedno h
znovu angažováni, tolo
Správé Národního divadla dodán byl včera k ve-
čeru — v téže době, kdy publikováno to již bylo v
večerních listech — hromadný projev bývalého člen-
stva orkestru, mužského sboru a dělnictva pro je
viště, v kterémžto podání oznamují podepsaní, žes
chtějí vrátiti ke svým někdejším povinnostem, budou- i
vátchni znovu přijati. Divadelní správa, pomí-
jejíc prozatím obsah prohlášení konstatuje především
že tato hromadná přihláška přichází pozdě
a ponechává zodpovědnost za to prodlení bývalým
pp. členům. Dne 14. února, kdy delegáli stávku-
jících těles vyjednávali s divadelní správou, bylo jim
řečeno, že správa Nár. divadla chce uvažovat o všech
požadavcích sborových těles — mimo absurdní po-
žadavek, aby byl propuštěn chef opery — ale spolu
byli pp. delegáti upozoněni, že, opustí-li sborové
členstvo své povinnosti, musí nezbytně nastai
rychié angažování sil nových, aby divadelní správa
dostála nadále svým závazkům k zemskému výboru
i k obecenstvu. Totéž opakováno pp. delegátům
druhého dne, kdy výslovně byli upozorněni na ne
bezpečí, že by, opuslivše samovolně svá místa, ne-
mohli se již dožadovati návratu k funkcím jinak za-
lím opatřeným. Přes to zahájena stávkaa
tím rozloučily se smlouvy valné části členstva
orkestru, celého mužského sboru a skorem všech
dělníků pro jeviště. Následkem toho vypsány veřejné
konkursy na uprázdněná místa, při čemž však
znovu oznámila divadelní správa, že chce členy
Správá národní divadlo
17
article
odbojných těles znovu angažovati, ač-li se přihlásí do
19. února — tedy ještě devátý den po vypuk-
nutí odboje v orkestru. Zatím již den před tím, dne
18. února, zvěděla správa dívadla — která po celý
týden byla v novinách i jinak napadána stávkujícím
členstvem — že členstvo to podalo k zemskému vý-
boru již dne 13. února žádost, aby odstraněn
byli předseda Společnosti Národního divadla i che
opery, a nestane-li se to, že vynutí si to stávkujíc
členstvo třeba mocí. Dne 20. února uvažoval
zemský výbor o všech událostech a vzal na vědomí
zprávu intendance, kterážto současným rozhodnutím
oznámila správě divadlu, že jí poskytuje do 8. března
t. r. lbůtu k doplnění orkestru amužskéh o
sboru na počet smlouvou uložený a do
15. března lhůtu k zahájení pravidel-
ných představení operních. Veřejnost a ze-
jmena abonenti rozjitřování byli zatím stále skrytými
útoky a výtkami, proč se nehraje už v Národním di-
vadle opera, takže divadelní správa musila už chtíe
nechtíc — ana marně čekala na přihlášky bývalých
členů — zahájit angažování sil nových, aby do
8. března byla s povinností na ní vznesenou hotova.
národní divadlo
18
article
Přes to ještě doufala, že bude moci přijmouti valnou
většinu bývalého členstva, jemuž i po lhůtě ke dni
19. února dala svoje vyčkávání na jevo. Dne 22.
února vzal na se vyjednávání jmenem bývalého
členstva pan JUDr. J. Nejedlý, jejž hned v první sou-
kromě rozmluvě upozomnil místopředseda Společnosti
výslovně, že každé další prodlení způ-
sobí znova angažování členů méně a
méně možným. A zatím co parlamentář bývalého
členstva ucházel se o smír v Národním divadle,
ocillo se na pražských nárožích i ve veřejných míst-
nostech provolání, podepsané sumárně vším stáv-
kovavším členstvem, v němž toto způsobem nej-
prudčím útočí na divadelní správu a výslovně
se žádá za odstranění Karla Kovařo-
vice, s podotknutím, že bývalé členstvo chce
měřit svoje síly s divadelní správou.
JUDr
J Nejedlá
Karel Kovařo
národní divadlo
19
article
Z návěští těch bylo tedy ještě dne 23. února zřejmo,
že bývalí členové nepomýšlejí se vrátit pro-
zatím do svazku Národního divadla. Přes to
upozorněn byl den potom p. dr. Nejedlý znova,
že není času na dlouhé vyjedná-
vání, neboť zájem divadla a obecenstva
vyžaduje rychlé sestavení orkestru
sboru a k tomu cíli se již mnohé
engagementy uzavřely.« Totéž opělováno
listem divadelní správy dne 25. února, v němž zase
prohlášeno, že musí divadlo denně uzavírati nové
kontrakty a to nikoli provisorní. Dne 26.
února dopsal místopředseda dr. Klumpar panu dru.
Nejedlému, že teď musí promluveno býti první slovo
bývalými pp. členy, má li se vůbec dále jednati.
doktor
Nejedlá
Klumpar
národní divadlo
20
article
Dne 27. února — tedy až pátý den po převzetí
zastoupení — oznámil zástupce bývalého členstva.
že toto ponechává správě divadla, aby určila svoje
podmínky — ačkoli divadelní správa již před tím
několikráte svoje podmínky formu-
lovala veřejně prohlášením, že chce jednotlivě se
všemi bývalými členy vyjednávat o nový engage-
ment. Ani teď nedověděla se tedy divadelní
správa od p. dra. Nejedlého, že by bývalí členové
upouštěli již od svého absurdního požadavku ve pří-
čině p. Kovařovice. Dne 28. únorá písemně problá-
sila divadelní správa znova: »Klademe znova důraz
na to, že správa divadelní nemůže ani okam žik
otáleti s dopiněním personálu, a nepřijímáme proto
zodpovědnost za to, jeslli jen následkem svého otá-
lení někdo z bývalých pp. členů nebude přijat.«
Zatím přiblížila se skutečně doba, kdy dle předpisu
zemského výboru musí divadelní správa angažovati
síly nové, což také veřejnými listy ohlašováno. Že
jsou mnozí členové již angažováni, a v angažováno
že se nutně pokračuje, bylo ostatně oznámeno zá-
stupci bývalých členů již dne 27. února. Následovaly
další tři listy páně zástupcovy, v nichž sice do ši-
roka vykládany důvody, proč se na ten který list tak
či onak neodpovědělo, ale mimo takovéto nezávažné
okolnosti nebylo v listech těch opět nic řečeno
o tom, že buď všichni nebo někteří bývalí členov
upouštějí už od svého hlavního požadavku, ozna-
movaného po 14 dní podáním k zem
skému výboru, noviami, plakáty i jinak.
Nejedlý
Kovařovic
21
article
Ani do konce února, ani ve dnech 1.—3. března ne-
přihlásili se bývalí členové, a divadelní správa n-
bývala stále zřejměji přesvědčení, že má býti vzhle-
dem ke svému vyčkávacímu stanovisku uvedena d
nesnází a v osudnou možnost, že by ve lhůtě inten-
dancí stanovené neměla dostatečného počtu sil nov
angažovaných. Tím by byla ovšem porušila svou
smiouvu i nutný zřetel k požadavkům obecenstva.
Nezbývalo tedy než jednat a zahájit i zkoušky ku
představení na sobolu dne 9. března ohlášenému
s orkestrem, čitajícím té doby již 44 členy dobré
kvalifikace a namnoze prvního řádu. A teprve
teď (včera k večeru) došlo divadelní správy vyjá-
dření bývalého členstva — sedmáctý den p
jeho propuštění a čtyry dny před vy-
pršením lhůty, zemským výborem vy-
měřené! — že chtějí se vrátit, budou li všichn
angažováni. O nahradu v orkestru a mužském
sboru musila se však divadelní správa dříve starati.
má li v čas vyhověti příkazu intendance a bez dělnictva
pro jeviště nemohla se přec obejít ani první den
stávky, neměla-li dívadlo prostě zavřít! Nově anga
žovaní dělníci musili se pak cvičit a dle svých
schopností i přijímat k trvalé službě, čímž ovšem
pozbyli zaměstnání svého jinde. Že pak uzavřené
kontrakty s umělci — především pro orkestr — jsou
tím závažnější a dnes už nezrušitelny, je zřejmo
samo sebou. Uvádíme na veřejnost tato nevývratná
fakta za tou příčinou, aby sama posoudila, možno-ii
ještě dnes přijati všechno bývalé členstvo šma-
hem, když nastaly zatím morální i materiální zá-
vazky vůči osobám novým, na veřejné chování se
jednotlivců proti divadelní správě ani nehledě
22
article
Správa divadla, dostavši včera prohlášeni bývalého
členstva, podrobila je hned úvaze a podá o tom ve
řejnosti zprávu co nejdříve, prohlašujíc prozatím
znovu a především, že v ustanovenou
dobu dostojí svým závazkům k zem-
skému výboru i požadavkům obecenstva
+ Osmý koncert symfonický bývalého
orchestru a sboru Národního divadla uspo-
řádán bude dnes o 8. hod. več. v Národním dom
na Král. Vinohradech při stolech.
+ VII. symfonický koncert akademi
ckého orchestru připravuje se na den 6. března
s programem: Beelhoven: I. symfonie. O. Ostrčil
Suita pro velký orchestr. Grieg: Norské melodi
Smetana: Hakon Jarl. Rimský-Korsakov: Rejdovál
z opery »Mlada«. — Koncert bude pořádán tentokráte
ve prospěch české dětské nemocnice v Praze. Výbo-
akademického orchestru doufá, že zajisté velmi cenny
a zajímavý program, pak i účel koncertu přivábí více
obecenstva, nežli kdy před tím.
+ Pan Vojtěch Hlaváč v Petrohradě uspo
řádá dne 9. t. m. v sále petrohradské konservatořo
historický koncert, jehož prvými dvěma čísly
budou: kyrilo-metodějský (nikoli sv. Vojtěcha) chorá
a husitská »Kdo jste boží bojovníci«. Kromě p. Hla
váče budou míti účastenství v koncertě: operno sym
fonický sbor P. I. Poletiky, sl. Zoe Hlaváčova, pp
Alojz a Bezekirský. Pan Hlaváč hráti bude na velkých
chrámových varbanách o 46 hlasech v 2834 trubách
s 65 rejstříky, 3 manuály. Pedál a měchy varhan
pohybuje elektrický motor.
Král
O Ostrčil
Grieg
Rimská
Korsakov
Mlada
Hlaváč
svatý . Vojtěch
Hla
Hlaváčův
Alojz
Bezekirský
Praha
Petrohrad
národní divadlo
Beelhoven : I . symfonie
Rejdovát
23
article
+ Koncert. Dnes pořádá pianistka, paní Ia
Reitrová- Reichová, v konviktském sále kon-
cert, při němž sehraje skladby: 1. J. Šeb. Bacha
praeludium a fugu C-moll; Beethovena: sonatu
C moll op. 111. 2. Brahmsa: romanci F dur, ca
priccio Hmoll, rhapsodil G-moll. 3. Schuberta: so-
natu A-moll. 4. J. Rameaua: Le rappel des oiseaux.
F. Couperina: Le bavolet flottant. Claude Daquina;
L'hirondelle. Liszta: St. Francois d'Assise. La prédi-
cation aux oiseaux. Slečna Klara Fabiniova z Vídně
zapěje písně Petra Cornelia, V. Brahmsa, Richarda
Straussa a H. Wolfa. — Vstupenky lze obdržeti
v obchodě s hudebninami H. Weinera, v Ovocné
ulici čís.4.
+ Pi Helena Nebeská-Kličkova, sympatická
umělkyně na harlu, známá svými úspěchy v pražské
koncertní síni, pozvána byla od Hudební matice do
Lublaně, kdež bude dne 9. t. m. koncertovat.
+ Krise chefa vídeňské dvorní opery
Také p. Gustav Mahler, chef vídeňské dvorní opery
zažil krise, jejíž obětí se potud stal, že ji v pravěm
smyslu slova odstonává, tak že jej musí zastupovati
kapelník Schalk. Ředitel dvorní opery Mahler one
mocněl vlastně na rozčilení ze své umělecké činnost
a mohlo by se říci i na modernismus, hudební se-
cessi, do Vídně zaváděnou. Svou chorobu odneslsi
vlastně z filharmonických koncertů, kdež jako diri-
gent dopustil se hříchu proti hudebnímu konserva-
tismu libovolným výkladem Beethovena a zvláště
modernistickým nátěrem »Deváté«, čímž pobouřil
proti sobě všechen hudební svět, na beethovenské
tradici Ipící. Na protesty kritiky odpověděl Mahler
tím, že posvátnou Beethovenovu symfonii dával na
novo dvakráte a že ji dirigoval v témž novotářském
duchu na novo. Vrchole nabyl tento odpor, když
Mahler dal provozovati dílo svého mládí, kantátu
»Žalostná píseň«, komponovanou před dvaceti lely.
Reichová
J Šeb
Bach
Beethoven
Schubert
J Rameau
F Couperin
Claud Daquin
L hirondelle
Liszt
Klar Fabiniův
Petro Cornelius
V Brahmsa
Straussa
H Wolf
H Weiner
Helena nebeský
Kličkův
Mahler
Devátá
Beethovenův
Vídeň
Lublaň
ia Reitrová
Cmoll
sonáta C moll op . 111
romance F dur
sona Amoll
St . Francois d ' Assis
Mahler one
24
article
Podkladem této žalostné písně jest báchorka o kůstce
ze zavražděného zbylé, kteráž zpívá a svým zpěvem
vraha prozrazuje a látku tuto Mahler rozpředl na
kolossální dílo o dvou dílech, na nichž pracuje s ve-
likým orkestrem i smíšeným sborem. Mimo to jest
zapotřebí ještě jednoho »vzdáleného orkestru«, kterýž
hraje ve vedlejší místnosti, osmí hlasů solových
z nichž čtyři zpívají na »výšinách« a čtyři v »hlu-
binách“, poněvadž »žalobní píseň« zpívá na ho
rách i dolech. Pět set pěvců a pěvkyů Mahler na-
cvičil k těto produkci s nesmírným namáháním, nebo
sbor šine se na jednom místě až k vysokému »h«a
k vůli několika taktům nesmírných technických ob-
tíží musily se nejpřednější zpěvné síly dvorní opery
propůjčiti ke zpěvu ve sboru. »Žalostná píseň« ža-
lostně propadla, ale kdo se nepokládal za poražena
byl Mahler, neboť pro něj mluvil skvělý zevní
úspěch koncertu. Málo která věc byla tak dokonale
provedena, jako vlastní dílo dirigentovo. Kritika však
na novo pozdvihla protest, ale marně. »Žalostná
píseň« provozována po druhé se stejným fiaskem
třetí provozování ohlášeno pro březen, jakožto protest
umělcův. Ředitel Mahler vžil se však do takového roz-
čilení, jemuž přával nezkroceného průchodu při kon-
certních a operních zkouškách, pronášeje po způsobu
Bülowově plamenné řeči proti svým protivníkům, at
konečně ochuravěl na vleklou, starou chorobu, ulehl
a třetí provozování »Žalostné písně« odřeknuto. Tí
— tak se za to má — Mahler svou uměleckou po-
sici ve Vídni prohrál.
Mahler
Bülowův
Vídeň
25
article
Ze soudní slně.
Ze soudní slně.
Ze sborových soudů.
Drahé zakouření. (Před stálým senátem
v č. 1.) 16. března 1877 konal se v Tejnce pohřeb
k němuž příbuzní nebožtíkovi objednali hudbu. Jak
již ani jinak býti nemůže, nescházel též nezbytný
doprovod. »Kutálky« totiž, bez níž žádný lepší funus
se neobejde. Znáte povědomé zástupy omladiny, na
mnoze šístkami a »plackou« ozdobené a víte, s jakou
přesností a akuratessou dovedou s muzikanty drže
krok. Vykračují sobě sebevědomě a s jakousi pýchou
a hrdostí doprovodí pohřeb ke hřbitovu, u jehož
brány vyčkají, by je opět muzika dovedla domu
A při kutálce tejncké »vypomáhali« také hrdinové
které včera státní zastupitelství pohnalo před soud
Mladíci ti. Rudolf R. a Jan K., dle obžaloby při prů
vodu zapálili sobě cigarety a když byli proto zatčeni
vyjádřil se K. ke strážníkovi, že mu kouření zaká
zali nemůže nikdo. Trestní zákonník rakouský v je-
jich jednání kvalifikuje jako přečin proti veřejnému
pokoji a řádu (§ 303) a stanoví na ně trest tnhéh
vězení od jednoho měsíce do šesti. S obviněnými
však tentokráte nedopadlo to tak zle. Byli sice na
vzdor své omluvě, že šli za pohřebním vozem, uznán
vinnými, vzhledem k dosavadní jejich zachovalosti
však a jiným polehčujícím okolnostem sáhl soud.
jemuž předsedal rada vrch. zem. soudu p. Stolla.
daleko pod sazbu zákonitou a odsoudil je do tuhého
vězení pouze na týden.
Nicméně i tak jim přišla »retka« dosti draho.
Kutálek
Stoll
26
article
Prapodivná opička. (Před senátem v č. II.
Je věru ku podivu, v kolik odrůd dala by se roztř
diti ona povědomá zvířátka, která tížívají záda oněch
veselých bratrů z mokré čtvrti, již rádi si přihnou
Už dle jejich povahy: jedna zpívá, jiná huláká, jiná
mívá na mušce policajty, ona zase, ponořena v ná-
ladu truchlou, usedavým zachvívá se pláčem. Jsou
ovšem ještě jiné druhy představitelů nauky Darwi
novy. Ale ty už bývají trochu vzácnější. Tak na př.
ona, která 30. listopadu m. r. držela ve svých spárech
zámečníka J. H., vymykala se povahou svou ze všední
obyčejnosti. Navedla svou oběť, aby — kradla. A milý
občan neodolal. Na dvoře domu č. 730—I. v Praze
nachomýtl se mu dvoukolový ruční vozík, H. zapřáhl
se — k návodu své opičky — do něho a hajdy s ním
na cesty. Zavezl ho dost daleko. Až ke karlínskému
viaduktu. Co teď s ním? Kdyby bylo bývalo po vůli
občánkově, byl by snad nechal vůz vozem a prásk
do bot. Ale na neštěstí zas tu měla slovo prožluklá
ta opice. Našeptala mu, by vozík — prodal. Ale ne-
poradila mu dobrou adresu. Jinak nebylo by se stalo.
že by dávno vystřízlivělý již H. byl se octl pře
zeleným soudním stolem. Kolář Frič, kterému H.
vozík prostřednictvím jisté Vavřínové nabízel za
8 zlatek, tušil ve věci čertovinu a dal laciného pro-
davače zatknout.
Předseda p. rada vrch. z. s. Srb (k obžalova-
nému): Nu tak, přiznejte se, že jste vozik vzal.
Obžal.: Milostpane, já byl v napilém stav
Já tenkrát nevěděl, co jsem dělal.
Předseda: Ale vždyť přece jako zámeční
s vozíky nemáte co dělat. Kdybyste byl vozíčkářem
dalo by se snad ještě pochopiti, že byste byl v opilo-
sti vozíček onen považoval za svůj majetek. Vy jste
šel ale do cizího domu a odvezl vozik ke karlinskému
viaduktu, kde jste ho chtěl prodat.
Frič
Srb
Praha
27
article
Obžal.: Milostpane, kdybych býval při roz
umu jak se patří, nebyl bych ho šel prodávat na t-
kové veřejné místo, jako je v Karlíně.
Předs.: I proč
Obžal.: Byl bych ho prodal někde jinde, kde
by mne byli hned tak nepoznali.
Předseda: Na první počátek to bylo dost
hezky provedeno. Nechal jste vozík stát u viaduktu
a myslil jste si patrně: »kdyby mě kdo stihal
vezme si svůj vozík a po mně se sháněti nebud
Ne-li, nebudu tak snadno prozrazen.
Obžal.: Milostpane, tak já to nemyslel. Necha
jsem ho tam stát jen proto, že jsem nevěděl, kam
s ním.
Předseda: Proč pak jste ho tedy nenechal
ve Dlouhé třídě hned? Poslyáte, posloužite si mno-
hem lépe, povíte-li pravdu. Bude aspoň viděti, že
toho upřímně litujete a že se něčeho podobného více
nedopustíte. Neměl jste nejspiš žádného zaměst-
nání?
Obžal.: Byl jsem, milostpane, bez místa.
Předseda: Myslil jste, že si tak pomůžete
Obžal.: Milostpane, já to udělal v napilosti
Zašel jsem si na kořalku a nevím, co mi to tehdá
vlezlo do hlavy.
Předseda: Dejme tomu, že jste byl v po
ledne opilý. Ale než jste vozík prodal, bylo již šes
hodin. Za tu dobu se vám kořalka z hlavy přec
aspoň částečně vykouřila. Kdybyste byl neměl zléh
úmyslu, byl byste vozík dal tam, odkud jste h
Obžal.: Milostpane, tak já to asi myslel ..
Předseda: Ale poslal jste ho přece k Fr-
čovi prodat ..
Obviněného vzhledem k jeho doznání a k dosa
vadní jeho zachovalosti stihl trest dosti mírný. O
sedí si v žaláři novoměstské trestnice tři neděle
Trest přijal a nastoupí ho co nevidět. A na chodbě
se zaříkal, že budoucně opičce své věřit nebude.
Není s tím také žádného žertu.
vzal.
Karlín
Předs
Francie
28
article
K vůli rodině — defraudantem,
(Před porotou česko-budějovickou.)
(Pův. zpr. »N. L. «)
V jihočeské metropoli před půl rokem s vážnostl
obdivem a úctou mluvilo se o rodině Wildmannově
Nikoliv bezdůvodně. Rodina c. k. berního kon
trolora v Českých Budějovicích všemožně se snažila
o zachování a udržení nimbu, jímž udržovala veške-
rou tamní společnost.
Také pan kontrolor požíval v kanceláři vše
obecné vážnosti. Pilně chodil do úřadu, svědomitě
pracoval a dbal na pořádek velice a sám pro svoj
osobu žil skromně, ni krejcaru nevydávaje zbytečně
Takových vlastnosti zvláště u peněžních úřadů je
nezbytně zapotřebí. Úřad podobný vyžaduje pocti
vosti a svědomitosti. Kdo té nemá, pozbude důvěry
rázem.
Úřadu a své cti sobě hleděl pan kontrolor. Taká
z jiných příčin. Pětapadesát se přeneslo již jar přes
silně prokvětlé jeho skráně a nebyla nedalekou doba
vytoužená, doba bezstarostného užívání odpočinku,
užívání pense.
Nedočkal se toho. Zlý osud ho stihl. Člověk,
který tak svědomitým a přesným byl ve svém úřadě-
pojednou klopýtl. Zle klopýtl. Dluhy, nákladným ži,
votem jeho rodiny spůsobené, dostoupily bodu kul-
minačního.
Počali nalehati věřitelé, zprvu zdvořile, pak
důtklivěji a ruka páně kontrolorova se svezla do ci-
zích, erárem spravovaných peněz.
Nedovedl v rozervanosti své odolati nezřízeným
a nepřiměřeným choutkám rodiny. Zničil svoji úřadní
čest, zničil dobré jméno svého rodu. Stal se — de-
fraudantem.
Wildmannův
fraudant
Český Budějovice
29
article
Dne 14. října lonského roku dostal do své kan-
celáře nevítanou návštěvu. Skontrujícího komisařn.
Zkušenému oku dozorčího funkcionáře ovšem mal-
versace Wildmannovy neušly. Uhodil na kontrolera.
Ten slíbil, že druhého dne vše vysvětlí a uvede do
pořádku. Ale neuvedl. Do kanceláře vůbec nepřišel-
potuloval se v nejzastrčenějších částech města.
Policie nalezla pak v noci Wildmanna vysíle
ného a rozervaného na lavici v parku. Bez odporu,
resignovaně dal se odvésti k vyšetřujícímu soudci,
jemuž vinu svoji doznal. Ve vazbě sice ponechán
nebyl, ale Nemesi neušel. Dnes dopoledne zodpovída
se soudu lidovému ze zločinu zpronevěryv
úřadě dle § 181. tr. z. a pro zločin zlého užití
moci úřadní dle § 101. tr. z.
Žaloba klade mu za vinu, že zpronevěřil:
a) v roce 1898 c. k. hlavním berním Frant.
Faktorem jemu k expedici na pokladnu státních
dluhů za příčinou vinkulace odevzdanou kauci pro
úvěr tabákového materiálu Josefou Herrmannovou
z Jindř. Hradce složenou, záležející ve 4 kusech
obligaci stříbrné renty po 1000 zl., 11 kusech
obligací stříbrné renty po 100 zl. a jedné obligac
stříbrné renty v ceně 50 zl.
b) v červnu 1900 c. k. hlavním berním Janem
Krehanem jemu k expedici na pokladnu státních
dluhů za příčinou vinkulace odevzdaný deposit
spolku veteránského v Budějovicích, záleže-
jící ve 210 kusech obligací papírové renty po 100 zl.,
c) v srpnu 1900 c. k. hl. berním Janem Kreha-
nem z vojenské svatební kauce c. k. soudního rady
Wildmannův
Nemes
František
Herrmannův
Jindřichův
Krehan
Kreh
Hradec
Budějovice
30
article
Václava Libory v obnosu 24.000 zl. jemu za příči-
nou vinkulace k expedici na pokladnu státních dluhů
odevzdanou obligaci papírové renty č. 67.537 v cená
1000 zl. a
d) dne 6. září 1900 c. k. hl. berním J. Krehanem
jemu k expedici odevzdaný obnos 480 K 28 h. za příči-
nou zaslání dílem na spořitelní a záložní družstvo
I. všeobecného úřadnického spolku »Gegenseitigkeit«
ve Vídni, dílem na spořitelní a záložní družstvo,
Landstrasse ve Vídni, dále na »Slavii« v Praze,
na spořitelní a úvěrní spolek učitelský ve Vídni
na Ludvíka Karlíka; dále pak, že v měsíci listopadu
1900 ve svém úřadě jako c. k. kontrolor hl. berního
úřadu v Budějovicích, jímž zavázán byl, v tom
úmyslu, aby c. k. finančnímu eráru škodu způsobil,
moci sobě svěřené tím zneužil, že při příležitosti,
když společně s c. k. hl. berním Janem Krchanem
v pokladně co činiti měl, použil svého úřadního po-
měru a této příležitosti a z pokladny jednak z kaucs
pro úvěr tabáku pí. Annou Schejvánkovou
z Budějovic jednu obligaci papírové renty v ceně
1000 zl., jednak kauci pro úvěr tabáku p. Jaliem
Holubem v Budějovicích složenou záležejíciv
8 kusech obligací papírové renty po 1000 zl., vybral.
Úhrnem defraudoval tedy Karel Wiidmann obno
32.780 K.
Václav Libor
J Krehan
Ludvík Karlík
Krchan
Schejvánková
Wiidmann
Vídeň
Praha
Budějovice
Slavia
31
article
Včera o deváté hodině ranní zahájen byl proces,
jehož průběhu vzhledem k obžalovanému hleděno
bylo s největším napjetím vstříc a proto také by
nával obecenstva veliký. Zvědavost obecenstva byla
ale velice sklamána, neboť bylo rozdáno jen 50 vstu-
penek, kdežto ostatní musili odejíti s nepořízenou
O 9. hodině dop. vylosování následující porotc
hlavní: Pokorný Kašp. z Jindř. Hradce. Baner J.
z Knězských Dvorů, Späth Adolf z Koloděj, Haviíček
Josef z Třeboně, Beran Boh. z Ernstbrunnu, Klimeček
Jan z Třeboně, Prokeš Fr. z Nákří, Štěpánek V. ze
Slávče. Dubský Josef ze Suchdola, Follín V. z Brloha,
Jungschaffer M. z Rudolfova, Bárta A. z Eomnice
náhradník p. Jan Bauer, kupec z Jindř. Hradce. Se-
nát, jemuž předsedal rada zemského soudu p. Stole,
sestával z votantů rady zemského soudu p. Pohanky
a dra. Kleina a zapisovatele auskultanta p. Krchy.
Veřejným žalobcem jest státní zástupce pan Krátký
z Demoklína, finanční prokuraturu zastupuje konci-
písta dr. Adler z Prahy, obžalovaného hájí dr. Em.
Zítek z Prahy.
Po přečiení obžaloby přikročeno k výslechu
obžalovaného Fr. Wildmana.
Obžalovaný, který, aby se vyhnul zrakům zvě
davců, již časně z rána do soudní budovy se do-
stavil, praví na otázku předsedy, že se cítí vin-
ným, ale jen potud, jak se sám přiznal. O příči-
nách svého poklesku praví, že v r. 1885 přišel k ber-
nímu úřadu do Budějovic, že sem příšel ve velmi
chudých poměrech, stěhoval se na vlastní útraty, mě
čtyři školou povinné dítky a v rodině jej stíhaly
stále nemoci, sám byl nemocen a za své neštěstí
první uvádí, že utrpěl při spravování kolků a škol-
ních známek první škodu asi 700 až 800 zl.
Baner
Adolf
Koloděj
Josef
Beran Boh
Klimeček
Jan
Prokeš
František
Bauer
Pohanka
Klein
Krch
Krátká
doktor
Adler
em
Zítek
Wildman
Jindřichův
Hradec
Třeboň
Nákří
Štěpánek V
Slávč
Suchdol
Brloh
Rudolfov
Bárt A
Praha
Francie
Budějovice
Knězský Dvůr
Jungschaffer M
Ernstbrunna
32
article
Předseda: Uslyšíte, že svědci dokážou, ž
jste ničeho neprodělal. Všichni dokazují, že to neni
možno. Ani krejcaru schodku jste neměl.
Obžalovaný trvá na tom, že prodělal.
Předseda: Ale to jste nemusil tolik zprone-
věřit
Obžal.: Nemohí jsem z platu býti živ
Předseda: Ale co činí jiní úřadníci? Kam
přišlo oněch 14.000 zl. ? Jak jste je chtěl vyna-
hraditi?
Obžal.: Kupoval jsem losy, myslil
jsem, že vyhraju! Na otázku předsedovu jak
mohl za přítomnosti berního p. Kréhama odcizit
kauci, odvěti! W., že v takovém velkém úřadé to ne-
mohl nikdo pozorovati, i kdyby vedle něho stál. Od-
cizených peněz užil k placení diuhů, nezbylo mu
z nich prý ani krejcaru, jelikož také platil úroky ze
zastavených losů. Přijal také půjčku od »Slavie« ob-
nosem 300 zl., jichž chtěl ku vyplacení papírů užiti.
Na dotaz stát. zástupce Krafkého z Demeklfna
jaké měl služné, obžalovaný odpovídá, že počáteční
služné obnášelo 1100 zl. a zvyšovalo se až do
1850 zl.
St. zástupce: Když jste měl dluby, nesano-
vali vás někteří pání?
Obžal. dokazuje, že ano. 2000 zl. ručili v zá-
ložně pp. P. Šrámek a A. Říha, na který obnos ho-
tově 1200 zl. zaplatil.
St. zástupce: Udal jste jednoho továrník
a dostal jste 4200 zl. To je značný obnos, ten vám
mohl stačiti k sanaci. Před porotci se líčíte jako
nuzák a zatím jste měl slušný plat a v záložně ru-
čitele. Proč nešel jste zastavovat papíry do rak.-
banky? Poněvadž by tam to bylo podezřelé.
Obžal.: To mi ani nenapadlo.
Státní zástupce klade různé otázky stranu za-
stavování papírů, na něž žalovaný dává odpovědi
bezvýznamné.
Krafký
Stanislav
P Šrámek
A Říha
Slavia
33
article
Obhájce dr. Em. Zitek táže se, jak velký
Obhájce dr. Em. Zitek táže se, jak velký
byl obrat kolků?
Obžalovaný: 50—60 tisíc měsíčně a mimo
to při školních markách také jsem přišel o peníze.
Předseda: Ale to není důvod, abyste pe-
níze zpronevěřil.
Státní zástupce se ptá, zda-li si Wildmann
někomu stěžoval. Snad bernímu Faktorovi? načet
Wildmann odpovídá: To bych byl špatně pochodil, byl
by to udall
Státní zástupce: I kdyby se uznalo, ž
jste se předal třeba o 500 zl., co by se vám byl
stalo?
Obžal.: Byl bych suspendován.
Stát. zástupce: To není pravda, byl bysle
nanejvýše přesazen k jiné službě. Ale to nijak ne-
ospravedlňuje zpronevěření penězl
Na to vyslechnut berní p. Miloš Prokop z Prahy.
jenž revisi prováděl. Bylo mu ihned z počátku re-
vise nápadné rozrušené chování W. Když přišel na
chybu, žádal Wildmana o protokol minulého měsíce,
jelikož bylo ale v úřadě mnoho lidí, slíbil Wildman,
že mu odpoledne protokol odevzdá. Podal mi pak
denník a seznal jsem čerstvým inkoustem připsanuu
cifru 18.000 K. Zarazilo mě to. Obrátím lista
seznám, že i tu cifra přenosu o 18 tisíc předělaná
byla. Viděl jsem, že se tady něco děje, váhal jsem,
ale přece jsem za chvíli žádal vysvětlení. Proč jsl
doktor
em
Wildmann
Prokop
Wildman
Praha