2
masthead
V Praze, v úterý dne 5. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí se:
v Praze v adniniat
n elvrt let
vavoji donstk
na Rtvrf iots
vo nlis lkte
sa něo . roštout
drojí zisni
Praha
5
title
Dnešní číslo pra Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6
article
Nestala se chyba?
Nestala se chyba?
»Dábel na skřipci« nemohl se svíjet
komičtějšími posunky, nežli svíjel se těchto
dnův německo-centralistický tisk, když zvěděl,
že vláda Körbrova nemohouc s celým
svým slavným parlamentem pro vytrvalý
odpor delegace české naprosto z místa, po-
čala šlapat cestičku k našemu táboru, ale
nikoliv s taseným mečem, nýbrž s bílou
vlajkou parlamentáře v ruce. Hryzli se vzteky
do rtů ti svolavači brachialního násilí »říz-
ných generálů« a výminečných stavův na nás,
když musili si doznat, že jiného nezbývá.
že nás nelze po zlém zlomit, osamotita
udolat, nýbrž že musí se s námi vy-
jednávat o cenu, za jakou bychom
dovolili parlamentu projedna
v prvém čtení, tedy přikázat výborům sně
movním, a spoň tyto tři vládní před-
lohy: 1. zákon o rekrutech, 2. záko
o podílu zemí na výnosu vyšš
daně lihové a 3. zákon o půjčee
622 millionů korun na stavbu nových
železnic a zvelebení posavadních dráh v ze-
mích alpských, v Čechách a Haliči.
Vědouce, že vládě záleží zvláště na
rychlém pardonování předlohy branecké, aby
nemusila opět pro světitou hanbu parlament za-
vřít a vypsat rekrutýrku pomocí § 14., chvěli se
němečtí urputníci bledou bázní, aby naposled
jejich Körber v tísni své vůči nám nezměkl
a neučinil nám naposled nějaké »národní
neb politické koncesse«. To prý by viděl ty
»soudy boží«, jaké by Němci strhli. Všechen
děs a běs minulé jejich obstrukce byl prý b
dětskou hračkou proti té bouři, jaká by se
zvedla celým širým hvozdem německým,
kdyby nám na př. povolil Körber českou
universitu na Moravě, nebo dokonce rovno-
právnost našeho jazyka ve státních úřadech
Čech a Moravy.
Němec
Körber
Čechy
Halič
český univerzita na Morava
státní úřad Čechy a Morava
7
article
Ano, tak již vypadá dnes zběsilý fana
tism Němčourů: že káždékoliv splnění sebe
naléhavější a sebe oprávněnější národní.
osvětové nebo politické potřeby vzdělanéh
6millionového národa českého v této říši
vykřikují za attentát na s voji národnost.
na svůj německý životní zájem a hrozí roz-
bořit stát, učiní-li se nám po právu.
Křičeli tedy a zapřísahali ti chrabř
obstrukčníci včírka dra. Körbra, aby probuh
nezaplatil nám za »tajnou obstrukci
naši stejnou cenu, jako zaplatil Cla ry
17. října 1899 obstrukci jeji c h.
A k hartusení německých Wolfů přidru-
žili se v rozhodném okamžiku i stateční
»lordové cislajtánští«, vyzývajíce především
ve své Lammaschovské adrese vládu
rovněz důtklivě, »aby statečně ode-
přela dodáti každékoli obstrukci nějakou
koncessí i jen zdání jakéhos úspě-
chu«. — Posílen takovouto adre sou,
pro niž vzdor řeči tkn. Jiřího Lobkovic
hlasovali (až na p. Wohanku) i šlechtičtí
a staročeští »našinci« ve sně-
movně panské (1!) pan Körber ihned
v sobotu prohlásil; »Vláda smýšl
zrovna tak a netroufala by si toho zod-
povídat, kdyby k obtížím chvile takovým po-
čínáním si (t. j. povolností vůči našim ná-
rodním a politickým požadavkům)
přičinila obtíže nové. Ona můž
tedy došlá jí přání (česká) zkou-
mati jen s vyloučením každého
politického ohledu toliko s
stanoviska potřeby a v přihodném
případě přivésti je s neobmezenou blahov l-
ností k ústavnímu vyřízení.«
Tak ukázal p. Körber sám před forem
Wolf
Lobkovic
Wohanka
Körber
8
article
panské sněmovny své dlaně, s jakými ubírá
se na námluvy ke klubu poselstva českého.
Nepřátelům našim poněkud poulevilo. Smr-
telná úzkost od nich odstoupila, »vláda ne-
učiní Čechům žádných národních a politi-
ckých ústupků, leda jen národoho-
spodářských«, mrkali na sebe, utírajíce
si s čela pot, ale dušička v nich byla pořád
ještě malá. Aby snad i v tom se nepře-
dala? Aby neučinila snad Čechům ústupků
pouze jim a nikoliv zároveň stejně i Němcům
v Čechách prospěšných? Tak sípala jich zášt
a podzíravě usilovala nadzvedati cípky ta-
jemné clony halící vyjednávání vlády se zá-
stupci poselstva českého. Při svých důvěr-
ných stycích s kruhy vládními mohli pak
již včera všezvědové německo-centralističtí
zvěstovati vezdy zvědavé Vídni, že prý tvrdé
ledy české obstrukce povolily a že prý byla
včerejšího odpoledne mezi vládou Körbrovou
a opposicí českou sjednána tato úmluva:
Česká delegace dovolí, aby: 1. zákon
o rekrutech, 2. o dani lihovéa
3. o železničních investicích
dostal se na jednací pořad sně-
movnv, pakliže na vzájem vláda doplní
předlohu investiční tím způsobem, a b
v ní byla zajištěna vyhrazení
příslušných nákladů pro dobu nej-
bližší řádná regulace a kanali sa c
celého Labe (od Jaroměře až po Ústí)
jakož i Vltavy, — dále aby v ní bylo po-
moženo výdatně Praze se strany státu
v její assanační tísni i jiných
její naléhavých potřebách hmotných a kul-
turních a tolikéž, aby stát k výstavbě řady
místních dráh, zemí dávno za nutné uzna-
ných, přispěl svou nelakomou a neodkladnou
pomocí.
Čecho
Němec
Čechy
Vídeň
Jaroměř
Ústí
Vltava
Praga
9
article
Za tuto cenu prý se odhodlalo posel
stvo české vyloučit tyto jmenované tři před-
loby aspoň v prvém jich stadiu z obstrukce.
Tak troufá si líčiti německo- centrali-
stický tisk výsledek tajeného vyjednávání
kdežto nás do té chvíle autentické zprávy
o sjednaných podmínkách úmluvy nedošly ..
Ale ze k dohodě došlo, jest jisto, o to
svědčí neklamně dnešní jednohl a s n
usnešení celé sněmovny poslaneck
o jednacím pořadu příští její schůze, který
zní: 1. zákon o rekrutech, 2. zákon o zemsk
přirážce k dani lihové, 3. zákon o investicích
Nepochybujeme v nejmenším, že poslové
národa našeho při svém rozhodnutí nebyli
ničeho jiného pamětlivi nežli prospěchu svéh
národa a jen po nejsvědomitějším odvážení
všech okolnosti nejkritičtější situace učinili
to, co pokládali za vlasteneckou svou povin-
nost a nezbytnost: nicméně naplňuji
nás výše uvedené zprávy listů
vídeňských vážnou tesknotou a obavou
nedopustila-li se delegace naše, pouštějíc
jen za tuto cenu a třeba jen na
chvíli »ďábla ze skřipce« — politické
chyby, která v následcích svých sotva může
býti vyvážena sebe značnějšími, sebe nepopí-
ratelnějšími prospěchy a výhodami národo-
hospodářskými?
10
article
Nechceme a nemůžeme se pro dnes.
dokud nemáme autentických zpráv o celém
průběhu a přesném znění úmluv, pouštěi
hlouběji v odůvodňování této vážné obav
své. Tlumočíme toliko pocit prvého dojmu
události. Rozum i cit nám praví, že po všem
tom, co od roka a dne tento vládní sy-
stém učinil právu a blahu našeho národa.
mělo se na straně naší v momentu
nynějším proti němu ukázati o něco
houževnatéjší tuhosti a nemilosrdnější tvrdosti.
než aby se byť jen na chvili a jen pro tř
předlohy poulevilo od nejostřejší způboby
boje parlamentárního. Soudíme, že by pro
budoucnost více bylo prospělo věci našeho
národa, kdyby se bylo oželelo raději na ten
čas sebe větších výhod národohospodářských
a jen kdyby se nenapravitelné Vídni bylo
skutkem vštípilo přesvědčení, že s těžce ura-
ženým právním citem národa českého nelze
zahrávati, ale dlužno a nutno mu pro mír
v říši stůj co stůj zadostučiniti odčiněním
křivdy a navrácením odňatého práva.
Vídeň
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze patnáctá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 4. března.
Pozdě večer začala dnešní schůze. Pozděj
než bylo zamýšleno. Na 5. hodinu byla usta-
novena, bylo však už k 6., když ji předseda
zahájil. Zasedaly totiž všechny kluby a radilu
se o trojici pracovního programu předvelko
nočního: rekruti, lihová daň a půjčka investiční
na které všechny buď s výhradami nebo bez
výhrad konečně přistoupily
Celou hodinu četly se překlady českých
interpellací. Potom následovaly obvyklé dotazý
na předsednictví, ke kterým přibyly dotazy na
předsedy nedělných výborů.
Pan hrabě Vetter konečně odpověděl n
české reklamace ve příčině neprotokolován
českých dotazů způsobem v pravdě furiantským
autokratickým a svévolným. On prý rozhodujo
nad jednojazyčností sténografického“ zápisníku
Jenom předseda, jednacího řádu tak neznalý
jako nynější, mohl odvážiti se takového tvrzení.
Dokonce nikoli: nejen poslanci, také předseda
je povinen zachovávati jednací řád. Poslanec
dr. Brzorád dokázal hraběti Vettrovi v
břitké polemice, že jej porušuje.
Posl. Maštálka pokáral důrazně n-
činnost výboru poplatkového a rozpočtového.
To podráždilo pány, kteří se blýskají co den
svou práce milovností a bouřili se na něj velice.
Nezastrašili ho však. Pan Berks dokonce.
předseda výboru poplatkového, omlouval ješte
nedbalost jeho členů.
Vetter
doktor
Brzorád
Vettr
Posl
Maštálek
Berks
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Pan dr. Kathrein, předseda rozpočto
vého výboru, přispíšil si ujistiti, že svolá jej
na zejtřek večer k rozpravě o zrušení erárníeh
Pilný návrh posl. Černého na odvo-
lání známého výnosu hr. Kielmanseg g
z r. 1895 byl podnětem k dvouhodinné váš-
nivé srážce mezi křesťanskými sociály na jedné
straně a sociálními demokraty a Všeněmci na
straně druhé. Učitel Seitz z Korneuburku
činil prudké útoky na okr. školní radu vídeň-
skou. Tu hájil dr. Lueger, jenž bránilse
celým arsenálem své výmluvnosti na dvě fronty
proti sociálním demokratům a německým radi-
kálům.
Jemu zase odpovídal podrážděně jmenen
těchto poslanec, Sehreit er.
Dlužno věru litovati, že věe velkého dosahu
zásadního, právního a společenského, byla vzpo-
menutými stranami a jejich mluvčími stlačena
na nízkou úroveň otázky lokálně vídeňské. Ž
pilnost zamítnuta, nemusíme podotýkati zvláště
Je to osud každého návrhu pilného: zahynouti
násilně a předčasně.
Klub český vyslal do debaty té prof. dr
Kurze, by vytknul jeho stanovisko. Jaké je
ukázali poslanci naši před pěti lety. Rozhodně
zamítavé. Klotura zabránila však projevu tomu.
Když byla zamítnuta též pilnost návrhu
poslance Černého na zrušení § 54. říšského
školského zákona, jednání přerušeno. Hrabě
Vetter, předseda, navrhl dosavadní jednaci
pořad, podle kterého na prvním místě je prvn
mýt.
čtení investic, na druhém první čtení rozpočtu
na třetím první čtení zákona o rekrutech, potom
první čtení zákona o sirotčích pokladnách a zá-
kona o zemědělských družstvech.
Ale jeho soudruh p. Skene z moravsk
strany střední navrhl pořádek jiný, nahoře uve-
dený; 1. rekruti, 2. přirážka ke státní danil-
hové, 3. investice. Přes odpor posl. Schöne-
rera tento trojklanný jednací pořad s chvá-
len celou sněmovnou proti hla-
sům Schönererov cu.
doktor
Kathrein
Černý
Seitz
Lueger
profesor
Kurz
Klotura
Vetter
Skene
Schön
Ž pilnost
13
article
Předseda zabájil schůzi v 5.30 hod. odp.
Ministr spravedlnosti podal předlohy : o užitečněn
uložení hotových peněz v depositech civilních soudův
a o uložení poručenských a opatrovaneckých peně
ve spořitelnách a poštovní spořitelně; — minist
obchodu předlohu o částečné změně zákona ze dn
23. června 1868 stran organisace obchodních a pr
myslových komo
Předseda oznámil, že projev soustrasti nad
úmrtím anglické královny byl sdělen speakero
dolní sněmovny anglické a ten poděkoval za něj pí-
semně jejím jmenem.
Posl. Černý a spol. podali pilné návrhy: n
zrušení úřadnického výnosu Kielmansegga a na
změnu čl. 54. říšského zákona ze dne 2. května 188
o disciplinárním řízení proti učitelům.
Posl. Menger, Černý a sp. podali návrh na
stavbu plavebních kanálů a splavnění některých řek
s příslušnou důvodovou zprávou.
Je podepsán velkým počtem
poslanců všech
Posl
Černá
Menger
dolní sněmovna
14
article
Došlé spisy četly se asi hodinu
Předseda hr. Vetter: Za posledních schůzí byly
činěny na mne dotazy v příčině neněmeckých inter-
pellací. Všechny čelí proti měmu prohlášení ze dne
20. února, proti mým zatímným opatřením. Prosím
pány interpellanty ještě jednou, aby byli ujištění, ž
to nebyly nikterak národní motivy, které mne přiměly
k opatření tomu, nýbrž jedině okolnost, že pokládám
za svou povinnost, aby vše, čeho je třeba k jednání.
dostalo se do snémovny formou většině poslane
srozumitelnou. Toužebně si přeji, aby sněmovna n
místě mého zatímného opatření záhy změnou jedna-
cího řádu přivodila rozhodnutí konečné a přesné. Do-
kud se to však nestane, musím říditi se svým vlast-
ním rozhodnutím a nemohu dopustiti, aby to byl
obcházeno tím, že interpellace, které jsou označeny
německým titulem, úvodem a závěrkem jako německ
obsahovaly citáty, resp. vyňatky, které jsou podst t-
nou částí interpellací v jazyku jiném, v zemi oh
vyklém. Celá kancelář sněmovny poslanecké mu
býti, podle mého mínění, vždy s to, aby mohla po-
souditi celý obsah listin plnou měrou. Proto musí s
také takové výňalky překládati.
15
article
Náklady překladu hradí se z paušálu kancelář
ského. Prosím tudíž pány interpellanty, aby mn
o této věci nečinili překážek
Posl. Maštálka (k dotazu na předsedu výboru
poplatkového a rozpočtového). Před několika dn
vstal na levici pán, který činil nám prudké výtk
(posl. Kaiser), že dopouštíme se neomluvitelného kla-
mání lidu a zločinného maření peněz poplatnictv
Právě však v posledních dnech byl podán eklatantn
důkaz, že páni na levici o pracovitosti toliko mluv
ale mají-li ji dokázati, tu jí neosvědčnjí
Posl. Noske v 6. schůzi podal návrh, aby petic
za zrušení poplatkové novelly byla odkázána peti-
nímu výboru, aby tento učinil všechno, aby zruše
to co nejdříve bylo usnešeno. Tehdy jsme proti při-
kázání této předlohy výboru nepodali námitek a
Berg, který o otázce té u nás intervenoval a kter
jest zároveň předsedou poplatkového výboru, svol
schůzi výboru poplatkového na 28. února. Co však
se stalo
Domnívali jsme se, že nyní konečně přišla doba
aby páni z levice ukázali svou pracovitost, o níž stál
mluví, že se do výboru dostaví a práci zahájí. Avša
stal se pravý opak. Ke schůzi rozpočtového výbor
nedošlo, protože páni z levice zůstali doma.
Posl. Albrecht: Proč pak Čechové nepřišl
dnes do sociálně-politického výboru?
Posl. Maštálka: My jsme zůmyslně zůstali
doma. Není naší povinností podporovati práci v této
sněmovně. (HIlučný odpor na levici.
Posl. dr. Schalk: Pak nemáte práva mluviti
stran.
Maštálek
Kaiser
Posl
Berg
Albrecht
Čecho
doktor
Schalk
Avšo
16
article
o jiných.
Posl. Maštálka: Do této nedostavilo se 509
sociálních demokratů, 50% z velkostatku a 100
z velkohubé německé strany lidové, ano dokonce
posl. Noske nebyl přítomen.
Hlasy: On byl omluven nemocíl
Posl. Maštálka: To nemobu věděti. Jaký
pak je to způsob, vrhati nám do tváře výčitku a po-
platkový výbor neuvésti do takového stavu, aby mohlo
býti zahájeno v něm jednání. Táži se předsedy po-
platkového výboru, co hodlá učiniti, aby členové ně-
mecké strany lidové, štíticí se práce, byli upomenuti
na svou povinnost a aby poplatkový výbor byl uve-
Posl
Maštálek
17
article
v arobném prodej in
ranní čáslo o soba
oapoladní .
Ve flíalkách na voskově
dnelenie. . . . . ..
1nseraty
plati vo ko tové apře
Pielrlaceni alnerty pn epinl-
Tem nachítejí ae tež rrdskoe
tiskárnn a oxpedico „ Národnich Listů“.
kakoptvy se novraos e
Tema
18
article
den do takového stavu, aby hlasování o poplatkové
novelle mohlo býti zahájeno? (Odpor na levici.)
Dne 24. února se sněmovna usnesla návrh posl.
Vychodila přikázati výboru rozpočtovému. Rečník se
táže předsedy rozpočtového výboru, proč výbor ten
nesvolal a co podnikl, aby usnesení sněmovny bylo
provedeno.
Páni z levé strany jsou vždycky prvními, kteří
nepoužijí příležitosti ku práci. (Hlučný odpor na
levici.)
Posl. Seitz (k dotazu na předsedu školského
výboru): Zemský hejíman Rhomberg v panské sně-
movně dopustil se beztaktnosti tím, že proti velmí
váženému stavu učitelskému pronesl obvinění, mohle
by se téměř říci podezření, které by nemohl do-
ložiti ani stínem důkazu. Já se nechci ovšem za-
bývati p. Rhombergem, mne zajímá více energický
způsob, kterým ministr vyučování na tyto útoky
reagoval.
Patrně neměl ministr vyučování odvahy panu
Rhombergovi říci pravdu. Naopak učinil několik
ústupků, které vzbuzují zrovna hrůzu.
Tak na př. konstatoval, že s jakýmsi supplentem
na střední škole pouze proto, že zapomněl vyňati
chrpu z knoflíkové dirky, než vkročil do vyučovací
síně, bylo zavedeno disciplinární vyšetřování a že
byl i propuštěn. (Výkřiky na lavicích křesťanských
sociálů.)
Pan dr. Lneger volá, že je to docela správné.
Posl
Seitz
doktor
Lneger
sněmovna
školský výbor
19
article
(Posměch u sociálních demokratů a Všeněmců.)
S jeho stanoviska je to snad úplně správné.
Od jakživa je jeho stanoviskem, že ani učitel ani
úřadník nemá práva ničeho říci, nezaváže-li se
vstoupiti do jeho politických služeb. (Hlučný souhla
u soc. demokratů a Všeněmců, odpor u křesťanských
sociálů.)
Posl. dr. Lueger: Musí býti dobrým Raku-
šanem a dobrým monarchistou. (Souhlas u křesťan-
ských sociálů, odpor u Všeněmců a soc. demokratů.)
Posl. dr. Schalk: Musí býti denunciantem.
Posl. dr. Lueger: Nesmí chtíti do Německa.
Posl. dr. Schalk: Musí putovati do Řiíma.
Ultramontánem musí býti
Posl. dr. Lueger: Nečiní-li to ministr, nekoná
svou povinnost. (Vřava.)
Předseda: Musím p. řečníka žádati, aby se
obmezil na podání dotazu. (Souhlas u křesťanských
sociálů, odpor u Všeněmců a soc. demokratů.)
Posl. Seitz: Není-li ochoten jako učitel zneuží-
vati svého úřadu, aby obstarával záležitosti p. dra
Luegra, není prostě žádným vlastencem, nýbrž Pru-
šákem nebo revolucionářem. (Souhlas u Všeněmců
soc. demokratů.
Posl
doktor
Lueger
Schalk
Seitz
Luegr
Německo
20
article
Posl. dr. Lueger (ke Všeněmcům): Vy přece
chcete do Německa ! Co chcele mluviti o patriotismu?
Posl. dr. Schalk: Vy římský poutníku, co vám
záleží na Rakousku
Posl. Seitz: Vždyť pan dr. Lueger chodí do
schůzí okresní školní rady, tedy do schůze okresního
úřadu, jehož předsedou jest, s bílým karafiáteml
(Slyšte! na lavicích sociálních demokratů.)
Posl. dr. Lueger: To není pravdaí
Posl. Strobach: Ten Seitz to je lhář! (Bouř-
livé výkřiky u křesťanských sociálů.)
Posl. Seitz (pokračuje): Mohu vám dokázati.
že pan dr. Lueger se dostavil do schůze okr. školní
rady s bílým karafiátem, aby takto jednotlivým čle-
nům okresní školní rady ukázal, že v tomto zname
stojí školní správa ve Vídni. (Bouřlivý souhlas u so-
ciálních demokratů a Všeněmců, odpor u křesťan-
ch sociálů. Veliká vřava.)
Předseda: Volám pana řečníka k věci. (Sou-
hlas u křesťanských sociálů.
Posl
doktor
Lueger
Schalk
Seitz
Strobach
Německo
Rakousko
Vídeň
21
article
Poslanoc dr. Lueger: Co je nám po Rhom-
bergovi
Posl. Seitz: Nenašla-li svobodná škola v Ra-
kousku lepšího a energičtějšího obhájce proti hrubým
a sprostým útokům klerikálů a křesťanských sociálu
než ministra vyučování, pak je to velmi smutné
(Bouřlivá pochvala u sociálních demokratů a Vše-
němců.)
Posl. dr. Lueger: Pravím vám, že je jeho
povinností takové lidi, jako je p. Seitz, ze školy vy-
hoditi! (Bouřlivý odpor u sociálních demokratů
Všeněmců.)
Posl. dr. Schalk (k dru. Luegrovi): Vy ješt
dostanete pět a dvacet
Posl. Berger: Jděte do Čoch, pane starosto
Posl. dr. Lueger: Ja jsem tam už byl
Posl. Seitz: Organisuce dělnictva je odhodlána
zahájiti boj o školu opět tam, kde ho bylo za-
necháno, aby konečně byla vybojována svobodná
škola.
Předseda: Musím p. řečníka ještě jednou
žádati, aby se obmezil na podání dotazu.
Posl. Seitz: Bude vám z jiné strany této sně-
movny předložen návrh ve příčině Kielmannseggova
výnosu. Nic nemůže býti horšího, by mohla býti
práva učitelstva obmezena. Je úmysl učitele donu-
titi, by se postavili do služeb klerikální strany
aby také vyučování postavili do služeb této strany.
(Bouřlivý odpor u křestanských sociálo.)
doktor
Lueger
Posl
Seitz
Schalk
Berger
Čoch
Ra
Luegr
svobodný škola
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na bodu.
Lístek z Černé Hory. Napsal Kli m. Čerm á k.
Štastně uvízl jsem v malebné Rijece a
2 hodiny východně od Cetyně. Parníček minul
starý most o dvou velikých obloucích nad vodou
a jedním malým vyzdéným. Malebné domky
domy jako klece pověšeny na stráň a nad ze-
lenou vodu nezdravé Rijeky. Na nábřeží pod
stromy živo. Rozbéhli jsme se z parníčku. Onen
mladý inženýr z Ruska usedá moudře s kapi
tánem parníčku před hostinec a zkoumají jakos
Droherovského piva, jež co do ceny za 1
dosti vyniká. Nikšický krajan sládek úspěšn
s cizím pivem konkuruje, ačkoliv je Černohorcům
pivo pořád jen nezvyklým nápojem.
Pop s hošíkem, chovanec vojenské školy
z Ruska i hrstka cestujících opatřili si povozy
na poště místa už není, nuž nezbývá než zu
stati na nec v roztomilé Rijece.
Ale kde? Ani v blízkém hostinci a
»u grada Obodu« nemají pokojů pro cizince.
Jdu tedy tam k onomu obchodníku, co v při-
zemí jako pod podloubím dřevěným prodává
tabák, cibuli a všelicos. Dvě pěkné kočky váleji
se tam na krámě.
Kt m
Černohorec
Pop
Černá Hora
Rijeka
Rusko
23
article
»Můžete mě tu nechati přes noc, čoče ?«
povídám.
»I moreme. Pojď nahoru, tam je sob
(pokoj)«, odvětil vlídně.
Nuž tedy nocleh zajištěn. Nad krámem
upravena vlídná světnička o dvou oknech, kde
prvotně na zemi bylo několik kup černé a bilé
vlny, kde provalovaly se tři drobné děti, a než
se člověk nadál, upravena postel pod dvěma
ručnicemi, handžáry a bambitkami, srovnány
pestré nádobky a vásy na příkryvce z kousk
uměle sešité, jíž prádelník pokryt. Vystlána vy-
soká pohovka v jakémsi výklenku pod obrazem
vv. Mikuláše a sv. Petra cetvňského. Přinesena
slamou opletená židlice a pokoj byl hotov. Ni
se neostýchali domácí ve vedlejší světnici, kam
okno z přední mé světničky pouštělo světlo.
Zadělávala tam na podpopelný chléb černovlasá.
kučeratá hospodyně, děti právě očkované dos
pěkně křičely a já rozhlédnuv se ze svě klicky
se zelenými okenicemi, vypravil jsem se na
protější zelený vrch Obodu za řekou.
Mikuláš
Petro cetvňský
24
article
Siunéčko se za bor chýlí,
den již k hrobu pospíchá.
Žáby při tom sborem pějí v zelené vodě
Věru, Žabnice jmenovati by se měla Rijeka.
kdyby hned sousední hrádek a osada při Ska-
derském jezeře malebně rozložená nejmenovala
se Žabljak.
Ohlédněme se ještě s mostu na Rijeku.
Na pravo u moslu několik klicek domových po-
staveno a spodek již se chýlí k zelené řece.
Vidíš do vnitra domu, jak tam dívky přebíraji
kokony (bubionice) a onde, jak smotávají s nich
svilu (hedvábí).
Na skalách pod loubím fíků a šípkoví
s ohnivě rudým květem vystoupilo pohostinsku
několik křísů (cikád) a hlučně si vedou. Žabák
tu na blátě mrzutě k tomu kručí. Pod strání
na nábřeží řada čistých domů o jednom po-
schodí krčí se pod zeleň zahrad. Dole pod-
loubl s krámky, výše pavlače s klecemi modro-
kosů a drozdů, s nichž dolů plazí se břečťan.
plamének a loubenec zakrývaje čtvrt domk
v průčelí. Na pavlači sedi černobrvé děvy s bl-
lým koretem na zádech a pletou nákolenky.
Tatíci v červených džalamách i v drahém po-
stroji zelených kabátů (beljača) se řadami zl-
tých knofliků na prsou hoví si na vlahém
vzduchu před kavárnou pušíce (kouříce) ciga-
retty domácí výroby.
Dále vede nás po schodech s mostu dlouhá,
dílem pobořená hráz hojně oživená všelikými
křehotinkami. Pak již bílá cesta stoupá mim
idyllické chaloupky, kde hošíci a děvčátka hraj
si s kůzlaty.
Dole
Rijeka
25
article
Dobře upravená, klikatá cesta vede výše.
Od Rijeky i se strání zelených zaznívá zasmu-
šilá píseň kola. Husté křoví provází cestu
černé stiny kladou se na zelené poříčí. Teplý.
vonný vzduch parnatý objímá chodce a večerní
zpěv skalního slavíka (modrokosa) chvílemi
slavnostně zalehá v jednotvárné šelestění koby-
lek a brkání křísů.
Již zříme budovy na vrcholu. Zde tedy
hradil se Ivan Crný, když Turci obsadili Starou
Zetu r. 1482, spáliv za sebou pevný Žabljak.
Kdo Srb, kdo křesťan pravoslavný byl, musil
mu přísahati věrnost, musil za kříž a svobodu
bojovati do posledního dechu aneb vzíti do
ruky vřeteno a na se ženskou sukni. Hrdinové
ubránili se. Na Obodu v jeskyni odpočívá posu
Ivo Crný v náručí vil a čeká, až přijde doba
nejhorší, aby pomohl dobýti bratrům Sinéh
moře. Sen již se dílem vyplnil. Vlaje crnogor-
ský kříž s Baru i Ulčinu nad Siným mořem.
Crný
Srb
Sen
Rijeka
Turec
Sinéh moře
26
article
Černohorci nosí jméno svého světského vojvody
v názvu svém, ač bych soudil, že sama příroda
svými černými horam i pokřtila Crnu Goru.
Volil jsem starší, polozasutou, kratšt cest
na vrchol hradiště. Ze stavení ozývá se dětský
pláč a pádné rány. Matka tu patrně vyplácel
hotovými a vzala to po řadě od staršího, což
se dle brekotu dobře poznávalo. Právě jsem
vešel do dvora, když uplakaný kluk vyrazi
z jednopatrového stavení a pozdravil cizince.
Trestající spravedlnost vyhlédla z okna prvého
patra, nebyla zrovna ošklivá v rozcuchauých pi
výplatě havraních vlasech. Snad jsem některe
nejmladší od nějaké přílohy vybavil.
Po této ouvertuře na Obodu bylo ticho.
Zabočil jsem hospodářskými staveními výše k
škole uvažuje, že takové přísné trestání v černo-
horských rodinách má snad svůj zvláštní vý-
znam při výchově národní. Avšak ku svému
potěšení shledal jsem tu kluky dovádivé, al
k cizinci uctivé.
Právě zvonil jakýs žáček na zvonku ve
stítu chrámovém klekání. Kraj kolem rděls
Crna Gor
27
article
v posledním slunci. Na protějším hřbitůvku pod
kostelikem zapadaly již večerní mlhy.
Vešel jsem za šera do kostelíčka neb crkv
obodské. Zbudován všecek z kamene jako všecky
byzantinské kostelíky na balkánském poloostrově
I v Athénách zahlédl jsem takového kamennéh
staříka,.
Na pultech vedle veliké brány, přikrášlené
obrazy světců přísných tváři, spočívají knihy
bohoslužebné. I zde na Obodu povstala posvátná
kniha taková, prvotisk osmiglasniku či oktoichu
již léta 1493 za Jiřiho Drnojeviče tu tištěný.
»Kde byla stará štamparija,« ptám se hro
baře. Vedl mne kolem zapadlých hrobů a polo-
zasutých pomníků křížem aneb skříženými š-
vlemi zdobených, až jsme stanuli v koutku, kde
z houští šípči a bezu vyhlédaly staré základy
z lámaného kamene do čtyřboku zbudované.
Ovdě štampali svete knige,« pověděl stařík.
Zalétl jsem v duchu až do knihovny městské
ve Vratislavi slezské. Tam chovají také oktoleh
slovanský roku 1491 Fioltem v Krakově tištěný.
Přepsal jsem kdysi titul osmiglasniku biblict-
káři Markgrafovi latinskými písmeny pro katalog-
Hle, jak záhy bratři naši na jihu i na vy
chodě tiskli obřadné knihy slovanským plsmem
církevníml
Zde tedy tvrz obodská, peslední útočiste
utlačených bojovníků za jazyk i za víru. Ted
tu stoji nová bašta vzdělanosti a z daleka chvá-
tají dítky sem na kopec, aby se naučily čísti
psáti písmem cyrillským. Panu učiteli to pěkně
sluší, když s revolverem za pasem kráčí k ta-
buli, a vykládá az, buky, glagol
Neměl jsem příležitosti, abych si prohlédl
obodský osmiglasnik v museu cetyňském; měl
jej s sebou spisovatel Tomanovič, redakton
»Glasu Crnogorca« na slavnosti Guttenbergově
v Mohuči.
Večer tichl; stíny ukládaly se na ohromné
velikány horské, i Lovčen usinal, když jsem
pomalu se vracel do půvabné Rijely
Tomanovič
Crnogorca
Guttenbergův
Atény
Krakov
Mohuč
28
article
-Na nábřeží zlatý řetěz světel rozepjat,
V útulných těch klickách i krámech rozsvěcují.
Tu přeběhne přes cestu jakásí kunovitá šelma,
tam zase žába jako pomeraně veliká hopkuje
po cestě. Škoda, že nešel tudy zoolog nějaký,
ten by měl výdatný lov.
Zamyšleně kráčím dolů.
Tam ty hvězdy na nebi svítí na tolik
Slovanstva; veliký je ten náš svět a nerozu-
míme si. A přece jak to blaží chodce ojedině-
lého, když potká na sta, na tisíc mil od do-
moviny člověka, který ho pozdraví: »Dobrů noc !e
I tak daleko jsme ještě mezi svými. P -
znejme se
Světélka v chaloupkách pod kopcem leskl
se z oken. Jinde rudý zár vyrážel z kuchyně,
kde matka strojila na ohništi při zemi večeři
těm drobným kuřatům, jež kolem se točí
kopkují.
Bylo věru obtížno nalézti po tmě cestu po
hrázi k mostu. Hlučná sonata letní noci, an
Clementim v žabí sonatě nedostižená, doprová-
zela kroky mé.
Hle, tam ti dobří lidé, jak pobíhají
v osvětlených klickách. Sestoupil jsem po vy-
hlodaných schodech s mostu a hledám byt
svůj. Před krámy i na pavlačích ještě živo.
Staří pokuřují, ženy ještě předou na vřetenech.
Našel jsem záhy hostinný domek.
Otevřel jsem okénko a měsíc právě nad
Obodem probleskoval černým stromovím, když
na břehu řeky pod stromovím táhlým, skoro
žalostivým hlasem znělo kolo
Bješe oblak sunce uhvatio,
bješe goru tama pritisnula,
pred oltarem plakaše kandjelo
na gusle se strune pokidale (popraskaly).
sakrile se vile u peštere (v jeskyni),
bojahu se sunca i mjesec
bjehu muška (mužská) prsa
ohladnjela
a u nima umrla sloboda.
Tak znělo do tiché noci a ukolébalo ml
do sna v cizině a přece jako doma.