ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4cba7c90-6602-11dc-b7db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 30, person 75, org 9
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 5. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 64.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí se: v Praze v adniniat n elvrt let vavoji donstk na Rtvrf iots vo nlis lkte sa něo . roštout drojí zisni
Praha
5 title
Dnešní číslo pra Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6 article Nestala se chyba?
Nestala se chyba? »Dábel na skřipci« nemohl se svíjet komičtějšími posunky, nežli svíjel se těchto dnův německo-centralistický tisk, když zvěděl, že vláda Körbrova nemohouc s celým svým slavným parlamentem pro vytrvalý odpor delegace české naprosto z místa, po- čala šlapat cestičku k našemu táboru, ale nikoliv s taseným mečem, nýbrž s bílou vlajkou parlamentáře v ruce. Hryzli se vzteky do rtů ti svolavači brachialního násilí »říz- ných generálů« a výminečných stavův na nás, když musili si doznat, že jiného nezbývá. že nás nelze po zlém zlomit, osamotita udolat, nýbrž že musí se s námi vy- jednávat o cenu, za jakou bychom dovolili parlamentu projedna v prvém čtení, tedy přikázat výborům sně movním, a spoň tyto tři vládní před- lohy: 1. zákon o rekrutech, 2. záko o podílu zemí na výnosu vyšš daně lihové a 3. zákon o půjčee 622 millionů korun na stavbu nových železnic a zvelebení posavadních dráh v ze- mích alpských, v Čechách a Haliči. Vědouce, že vládě záleží zvláště na rychlém pardonování předlohy branecké, aby nemusila opět pro světitou hanbu parlament za- vřít a vypsat rekrutýrku pomocí § 14., chvěli se němečtí urputníci bledou bázní, aby naposled jejich Körber v tísni své vůči nám nezměkl a neučinil nám naposled nějaké »národní neb politické koncesse«. To prý by viděl ty »soudy boží«, jaké by Němci strhli. Všechen děs a běs minulé jejich obstrukce byl prý b dětskou hračkou proti té bouři, jaká by se zvedla celým širým hvozdem německým, kdyby nám na př. povolil Körber českou universitu na Moravě, nebo dokonce rovno- právnost našeho jazyka ve státních úřadech Čech a Moravy.
Němec Körber Čechy Halič český univerzita na Morava státní úřad Čechy a Morava
7 article
Ano, tak již vypadá dnes zběsilý fana tism Němčourů: že káždékoliv splnění sebe naléhavější a sebe oprávněnější národní. osvětové nebo politické potřeby vzdělanéh 6millionového národa českého v této říši vykřikují za attentát na s voji národnost. na svůj německý životní zájem a hrozí roz- bořit stát, učiní-li se nám po právu. Křičeli tedy a zapřísahali ti chrabř obstrukčníci včírka dra. Körbra, aby probuh nezaplatil nám za »tajnou obstrukci naši stejnou cenu, jako zaplatil Cla ry 17. října 1899 obstrukci jeji c h. A k hartusení německých Wolfů přidru- žili se v rozhodném okamžiku i stateční »lordové cislajtánští«, vyzývajíce především ve své Lammaschovské adrese vládu rovněz důtklivě, »aby statečně ode- přela dodáti každékoli obstrukci nějakou koncessí i jen zdání jakéhos úspě- chu«. — Posílen takovouto adre sou, pro niž vzdor řeči tkn. Jiřího Lobkovic hlasovali (až na p. Wohanku) i šlechtičtí a staročeští »našinci« ve sně- movně panské (1!) pan Körber ihned v sobotu prohlásil; »Vláda smýšl zrovna tak a netroufala by si toho zod- povídat, kdyby k obtížím chvile takovým po- čínáním si (t. j. povolností vůči našim ná- rodním a politickým požadavkům) přičinila obtíže nové. Ona můž tedy došlá jí přání (česká) zkou- mati jen s vyloučením každého politického ohledu toliko s stanoviska potřeby a v přihodném případě přivésti je s neobmezenou blahov l- ností k ústavnímu vyřízení.« Tak ukázal p. Körber sám před forem
Wolf Lobkovic Wohanka Körber
8 article
panské sněmovny své dlaně, s jakými ubírá se na námluvy ke klubu poselstva českého. Nepřátelům našim poněkud poulevilo. Smr- telná úzkost od nich odstoupila, »vláda ne- učiní Čechům žádných národních a politi- ckých ústupků, leda jen národoho- spodářských«, mrkali na sebe, utírajíce si s čela pot, ale dušička v nich byla pořád ještě malá. Aby snad i v tom se nepře- dala? Aby neučinila snad Čechům ústupků pouze jim a nikoliv zároveň stejně i Němcům v Čechách prospěšných? Tak sípala jich zášt a podzíravě usilovala nadzvedati cípky ta- jemné clony halící vyjednávání vlády se zá- stupci poselstva českého. Při svých důvěr- ných stycích s kruhy vládními mohli pak již včera všezvědové německo-centralističtí zvěstovati vezdy zvědavé Vídni, že prý tvrdé ledy české obstrukce povolily a že prý byla včerejšího odpoledne mezi vládou Körbrovou a opposicí českou sjednána tato úmluva: Česká delegace dovolí, aby: 1. zákon o rekrutech, 2. o dani lihovéa 3. o železničních investicích dostal se na jednací pořad sně- movnv, pakliže na vzájem vláda doplní předlohu investiční tím způsobem, a b v ní byla zajištěna vyhrazení příslušných nákladů pro dobu nej- bližší řádná regulace a kanali sa c celého Labe (od Jaroměře až po Ústí) jakož i Vltavy, — dále aby v ní bylo po- moženo výdatně Praze se strany státu v její assanační tísni i jiných její naléhavých potřebách hmotných a kul- turních a tolikéž, aby stát k výstavbě řady místních dráh, zemí dávno za nutné uzna- ných, přispěl svou nelakomou a neodkladnou pomocí.
Čecho Němec Čechy Vídeň Jaroměř Ústí Vltava Praga
9 article
Za tuto cenu prý se odhodlalo posel stvo české vyloučit tyto jmenované tři před- loby aspoň v prvém jich stadiu z obstrukce. Tak troufá si líčiti německo- centrali- stický tisk výsledek tajeného vyjednávání kdežto nás do té chvíle autentické zprávy o sjednaných podmínkách úmluvy nedošly .. Ale ze k dohodě došlo, jest jisto, o to svědčí neklamně dnešní jednohl a s n usnešení celé sněmovny poslaneck o jednacím pořadu příští její schůze, který zní: 1. zákon o rekrutech, 2. zákon o zemsk přirážce k dani lihové, 3. zákon o investicích Nepochybujeme v nejmenším, že poslové národa našeho při svém rozhodnutí nebyli ničeho jiného pamětlivi nežli prospěchu svéh národa a jen po nejsvědomitějším odvážení všech okolnosti nejkritičtější situace učinili to, co pokládali za vlasteneckou svou povin- nost a nezbytnost: nicméně naplňuji nás výše uvedené zprávy listů vídeňských vážnou tesknotou a obavou nedopustila-li se delegace naše, pouštějíc jen za tuto cenu a třeba jen na chvíli »ďábla ze skřipce« — politické chyby, která v následcích svých sotva může býti vyvážena sebe značnějšími, sebe nepopí- ratelnějšími prospěchy a výhodami národo- hospodářskými?
10 article
Nechceme a nemůžeme se pro dnes. dokud nemáme autentických zpráv o celém průběhu a přesném znění úmluv, pouštěi hlouběji v odůvodňování této vážné obav své. Tlumočíme toliko pocit prvého dojmu události. Rozum i cit nám praví, že po všem tom, co od roka a dne tento vládní sy- stém učinil právu a blahu našeho národa. mělo se na straně naší v momentu nynějším proti němu ukázati o něco houževnatéjší tuhosti a nemilosrdnější tvrdosti. než aby se byť jen na chvili a jen pro tř předlohy poulevilo od nejostřejší způboby boje parlamentárního. Soudíme, že by pro budoucnost více bylo prospělo věci našeho národa, kdyby se bylo oželelo raději na ten čas sebe větších výhod národohospodářských a jen kdyby se nenapravitelné Vídni bylo skutkem vštípilo přesvědčení, že s těžce ura- ženým právním citem národa českého nelze zahrávati, ale dlužno a nutno mu pro mír v říši stůj co stůj zadostučiniti odčiněním křivdy a navrácením odňatého práva.
Vídeň
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze patnáctá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, 4. března. Pozdě večer začala dnešní schůze. Pozděj než bylo zamýšleno. Na 5. hodinu byla usta- novena, bylo však už k 6., když ji předseda zahájil. Zasedaly totiž všechny kluby a radilu se o trojici pracovního programu předvelko nočního: rekruti, lihová daň a půjčka investiční na které všechny buď s výhradami nebo bez výhrad konečně přistoupily Celou hodinu četly se překlady českých interpellací. Potom následovaly obvyklé dotazý na předsednictví, ke kterým přibyly dotazy na předsedy nedělných výborů. Pan hrabě Vetter konečně odpověděl n české reklamace ve příčině neprotokolován českých dotazů způsobem v pravdě furiantským autokratickým a svévolným. On prý rozhodujo nad jednojazyčností sténografického“ zápisníku Jenom předseda, jednacího řádu tak neznalý jako nynější, mohl odvážiti se takového tvrzení. Dokonce nikoli: nejen poslanci, také předseda je povinen zachovávati jednací řád. Poslanec dr. Brzorád dokázal hraběti Vettrovi v břitké polemice, že jej porušuje. Posl. Maštálka pokáral důrazně n- činnost výboru poplatkového a rozpočtového. To podráždilo pány, kteří se blýskají co den svou práce milovností a bouřili se na něj velice. Nezastrašili ho však. Pan Berks dokonce. předseda výboru poplatkového, omlouval ješte nedbalost jeho členů.
Vetter doktor Brzorád Vettr Posl Maštálek Berks Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Pan dr. Kathrein, předseda rozpočto vého výboru, přispíšil si ujistiti, že svolá jej na zejtřek večer k rozpravě o zrušení erárníeh Pilný návrh posl. Černého na odvo- lání známého výnosu hr. Kielmanseg g z r. 1895 byl podnětem k dvouhodinné váš- nivé srážce mezi křesťanskými sociály na jedné straně a sociálními demokraty a Všeněmci na straně druhé. Učitel Seitz z Korneuburku činil prudké útoky na okr. školní radu vídeň- skou. Tu hájil dr. Lueger, jenž bránilse celým arsenálem své výmluvnosti na dvě fronty proti sociálním demokratům a německým radi- kálům. Jemu zase odpovídal podrážděně jmenen těchto poslanec, Sehreit er. Dlužno věru litovati, že věe velkého dosahu zásadního, právního a společenského, byla vzpo- menutými stranami a jejich mluvčími stlačena na nízkou úroveň otázky lokálně vídeňské. Ž pilnost zamítnuta, nemusíme podotýkati zvláště Je to osud každého návrhu pilného: zahynouti násilně a předčasně. Klub český vyslal do debaty té prof. dr Kurze, by vytknul jeho stanovisko. Jaké je ukázali poslanci naši před pěti lety. Rozhodně zamítavé. Klotura zabránila však projevu tomu. Když byla zamítnuta též pilnost návrhu poslance Černého na zrušení § 54. říšského školského zákona, jednání přerušeno. Hrabě Vetter, předseda, navrhl dosavadní jednaci pořad, podle kterého na prvním místě je prvn mýt. čtení investic, na druhém první čtení rozpočtu na třetím první čtení zákona o rekrutech, potom první čtení zákona o sirotčích pokladnách a zá- kona o zemědělských družstvech. Ale jeho soudruh p. Skene z moravsk strany střední navrhl pořádek jiný, nahoře uve- dený; 1. rekruti, 2. přirážka ke státní danil- hové, 3. investice. Přes odpor posl. Schöne- rera tento trojklanný jednací pořad s chvá- len celou sněmovnou proti hla- sům Schönererov cu.
doktor Kathrein Černý Seitz Lueger profesor Kurz Klotura Vetter Skene Schön Ž pilnost
13 article
Předseda zabájil schůzi v 5.30 hod. odp. Ministr spravedlnosti podal předlohy : o užitečněn uložení hotových peněz v depositech civilních soudův a o uložení poručenských a opatrovaneckých peně ve spořitelnách a poštovní spořitelně; — minist obchodu předlohu o částečné změně zákona ze dn 23. června 1868 stran organisace obchodních a pr myslových komo Předseda oznámil, že projev soustrasti nad úmrtím anglické královny byl sdělen speakero dolní sněmovny anglické a ten poděkoval za něj pí- semně jejím jmenem. Posl. Černý a spol. podali pilné návrhy: n zrušení úřadnického výnosu Kielmansegga a na změnu čl. 54. říšského zákona ze dne 2. května 188 o disciplinárním řízení proti učitelům. Posl. Menger, Černý a sp. podali návrh na stavbu plavebních kanálů a splavnění některých řek s příslušnou důvodovou zprávou. Je podepsán velkým počtem poslanců všech
Posl Černá Menger dolní sněmovna
14 article
Došlé spisy četly se asi hodinu Předseda hr. Vetter: Za posledních schůzí byly činěny na mne dotazy v příčině neněmeckých inter- pellací. Všechny čelí proti měmu prohlášení ze dne 20. února, proti mým zatímným opatřením. Prosím pány interpellanty ještě jednou, aby byli ujištění, ž to nebyly nikterak národní motivy, které mne přiměly k opatření tomu, nýbrž jedině okolnost, že pokládám za svou povinnost, aby vše, čeho je třeba k jednání. dostalo se do snémovny formou většině poslane srozumitelnou. Toužebně si přeji, aby sněmovna n místě mého zatímného opatření záhy změnou jedna- cího řádu přivodila rozhodnutí konečné a přesné. Do- kud se to však nestane, musím říditi se svým vlast- ním rozhodnutím a nemohu dopustiti, aby to byl obcházeno tím, že interpellace, které jsou označeny německým titulem, úvodem a závěrkem jako německ obsahovaly citáty, resp. vyňatky, které jsou podst t- nou částí interpellací v jazyku jiném, v zemi oh vyklém. Celá kancelář sněmovny poslanecké mu býti, podle mého mínění, vždy s to, aby mohla po- souditi celý obsah listin plnou měrou. Proto musí s také takové výňalky překládati.
15 article
Náklady překladu hradí se z paušálu kancelář ského. Prosím tudíž pány interpellanty, aby mn o této věci nečinili překážek Posl. Maštálka (k dotazu na předsedu výboru poplatkového a rozpočtového). Před několika dn vstal na levici pán, který činil nám prudké výtk (posl. Kaiser), že dopouštíme se neomluvitelného kla- mání lidu a zločinného maření peněz poplatnictv Právě však v posledních dnech byl podán eklatantn důkaz, že páni na levici o pracovitosti toliko mluv ale mají-li ji dokázati, tu jí neosvědčnjí Posl. Noske v 6. schůzi podal návrh, aby petic za zrušení poplatkové novelly byla odkázána peti- nímu výboru, aby tento učinil všechno, aby zruše to co nejdříve bylo usnešeno. Tehdy jsme proti při- kázání této předlohy výboru nepodali námitek a Berg, který o otázce té u nás intervenoval a kter jest zároveň předsedou poplatkového výboru, svol schůzi výboru poplatkového na 28. února. Co však se stalo Domnívali jsme se, že nyní konečně přišla doba aby páni z levice ukázali svou pracovitost, o níž stál mluví, že se do výboru dostaví a práci zahájí. Avša stal se pravý opak. Ke schůzi rozpočtového výbor nedošlo, protože páni z levice zůstali doma. Posl. Albrecht: Proč pak Čechové nepřišl dnes do sociálně-politického výboru? Posl. Maštálka: My jsme zůmyslně zůstali doma. Není naší povinností podporovati práci v této sněmovně. (HIlučný odpor na levici. Posl. dr. Schalk: Pak nemáte práva mluviti stran.
Maštálek Kaiser Posl Berg Albrecht Čecho doktor Schalk Avšo
16 article
o jiných. Posl. Maštálka: Do této nedostavilo se 509 sociálních demokratů, 50% z velkostatku a 100 z velkohubé německé strany lidové, ano dokonce posl. Noske nebyl přítomen. Hlasy: On byl omluven nemocíl Posl. Maštálka: To nemobu věděti. Jaký pak je to způsob, vrhati nám do tváře výčitku a po- platkový výbor neuvésti do takového stavu, aby mohlo býti zahájeno v něm jednání. Táži se předsedy po- platkového výboru, co hodlá učiniti, aby členové ně- mecké strany lidové, štíticí se práce, byli upomenuti na svou povinnost a aby poplatkový výbor byl uve-
Posl Maštálek
17 article
v arobném prodej in ranní čáslo o soba oapoladní . Ve flíalkách na voskově dnelenie. . . . . .. 1nseraty plati vo ko tové apře Pielrlaceni alnerty pn epinl- Tem nachítejí ae tež rrdskoe tiskárnn a oxpedico „ Národnich Listů“. kakoptvy se novraos e
Tema
18 article
den do takového stavu, aby hlasování o poplatkové novelle mohlo býti zahájeno? (Odpor na levici.) Dne 24. února se sněmovna usnesla návrh posl. Vychodila přikázati výboru rozpočtovému. Rečník se táže předsedy rozpočtového výboru, proč výbor ten nesvolal a co podnikl, aby usnesení sněmovny bylo provedeno. Páni z levé strany jsou vždycky prvními, kteří nepoužijí příležitosti ku práci. (Hlučný odpor na levici.) Posl. Seitz (k dotazu na předsedu školského výboru): Zemský hejíman Rhomberg v panské sně- movně dopustil se beztaktnosti tím, že proti velmí váženému stavu učitelskému pronesl obvinění, mohle by se téměř říci podezření, které by nemohl do- ložiti ani stínem důkazu. Já se nechci ovšem za- bývati p. Rhombergem, mne zajímá více energický způsob, kterým ministr vyučování na tyto útoky reagoval. Patrně neměl ministr vyučování odvahy panu Rhombergovi říci pravdu. Naopak učinil několik ústupků, které vzbuzují zrovna hrůzu. Tak na př. konstatoval, že s jakýmsi supplentem na střední škole pouze proto, že zapomněl vyňati chrpu z knoflíkové dirky, než vkročil do vyučovací síně, bylo zavedeno disciplinární vyšetřování a že byl i propuštěn. (Výkřiky na lavicích křesťanských sociálů.) Pan dr. Lneger volá, že je to docela správné.
Posl Seitz doktor Lneger sněmovna školský výbor
19 article
(Posměch u sociálních demokratů a Všeněmců.) S jeho stanoviska je to snad úplně správné. Od jakživa je jeho stanoviskem, že ani učitel ani úřadník nemá práva ničeho říci, nezaváže-li se vstoupiti do jeho politických služeb. (Hlučný souhla u soc. demokratů a Všeněmců, odpor u křesťanských sociálů.) Posl. dr. Lueger: Musí býti dobrým Raku- šanem a dobrým monarchistou. (Souhlas u křesťan- ských sociálů, odpor u Všeněmců a soc. demokratů.) Posl. dr. Schalk: Musí býti denunciantem. Posl. dr. Lueger: Nesmí chtíti do Německa. Posl. dr. Schalk: Musí putovati do Řiíma. Ultramontánem musí býti Posl. dr. Lueger: Nečiní-li to ministr, nekoná svou povinnost. (Vřava.) Předseda: Musím p. řečníka žádati, aby se obmezil na podání dotazu. (Souhlas u křesťanských sociálů, odpor u Všeněmců a soc. demokratů.) Posl. Seitz: Není-li ochoten jako učitel zneuží- vati svého úřadu, aby obstarával záležitosti p. dra Luegra, není prostě žádným vlastencem, nýbrž Pru- šákem nebo revolucionářem. (Souhlas u Všeněmců soc. demokratů.
Posl doktor Lueger Schalk Seitz Luegr Německo
20 article
Posl. dr. Lueger (ke Všeněmcům): Vy přece chcete do Německa ! Co chcele mluviti o patriotismu? Posl. dr. Schalk: Vy římský poutníku, co vám záleží na Rakousku Posl. Seitz: Vždyť pan dr. Lueger chodí do schůzí okresní školní rady, tedy do schůze okresního úřadu, jehož předsedou jest, s bílým karafiáteml (Slyšte! na lavicích sociálních demokratů.) Posl. dr. Lueger: To není pravdaí Posl. Strobach: Ten Seitz to je lhář! (Bouř- livé výkřiky u křesťanských sociálů.) Posl. Seitz (pokračuje): Mohu vám dokázati. že pan dr. Lueger se dostavil do schůze okr. školní rady s bílým karafiátem, aby takto jednotlivým čle- nům okresní školní rady ukázal, že v tomto zname stojí školní správa ve Vídni. (Bouřlivý souhlas u so- ciálních demokratů a Všeněmců, odpor u křesťan- ch sociálů. Veliká vřava.) Předseda: Volám pana řečníka k věci. (Sou- hlas u křesťanských sociálů.
Posl doktor Lueger Schalk Seitz Strobach Německo Rakousko Vídeň
21 article
Poslanoc dr. Lueger: Co je nám po Rhom- bergovi Posl. Seitz: Nenašla-li svobodná škola v Ra- kousku lepšího a energičtějšího obhájce proti hrubým a sprostým útokům klerikálů a křesťanských sociálu než ministra vyučování, pak je to velmi smutné (Bouřlivá pochvala u sociálních demokratů a Vše- němců.) Posl. dr. Lueger: Pravím vám, že je jeho povinností takové lidi, jako je p. Seitz, ze školy vy- hoditi! (Bouřlivý odpor u sociálních demokratů Všeněmců.) Posl. dr. Schalk (k dru. Luegrovi): Vy ješt dostanete pět a dvacet Posl. Berger: Jděte do Čoch, pane starosto Posl. dr. Lueger: Ja jsem tam už byl Posl. Seitz: Organisuce dělnictva je odhodlána zahájiti boj o školu opět tam, kde ho bylo za- necháno, aby konečně byla vybojována svobodná škola. Předseda: Musím p. řečníka ještě jednou žádati, aby se obmezil na podání dotazu. Posl. Seitz: Bude vám z jiné strany této sně- movny předložen návrh ve příčině Kielmannseggova výnosu. Nic nemůže býti horšího, by mohla býti práva učitelstva obmezena. Je úmysl učitele donu- titi, by se postavili do služeb klerikální strany aby také vyučování postavili do služeb této strany. (Bouřlivý odpor u křestanských sociálo.)
doktor Lueger Posl Seitz Schalk Berger Čoch Ra Luegr svobodný škola
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na bodu. Lístek z Černé Hory. Napsal Kli m. Čerm á k. Štastně uvízl jsem v malebné Rijece a 2 hodiny východně od Cetyně. Parníček minul starý most o dvou velikých obloucích nad vodou a jedním malým vyzdéným. Malebné domky domy jako klece pověšeny na stráň a nad ze- lenou vodu nezdravé Rijeky. Na nábřeží pod stromy živo. Rozbéhli jsme se z parníčku. Onen mladý inženýr z Ruska usedá moudře s kapi tánem parníčku před hostinec a zkoumají jakos Droherovského piva, jež co do ceny za 1 dosti vyniká. Nikšický krajan sládek úspěšn s cizím pivem konkuruje, ačkoliv je Černohorcům pivo pořád jen nezvyklým nápojem. Pop s hošíkem, chovanec vojenské školy z Ruska i hrstka cestujících opatřili si povozy na poště místa už není, nuž nezbývá než zu stati na nec v roztomilé Rijece. Ale kde? Ani v blízkém hostinci a »u grada Obodu« nemají pokojů pro cizince. Jdu tedy tam k onomu obchodníku, co v při- zemí jako pod podloubím dřevěným prodává tabák, cibuli a všelicos. Dvě pěkné kočky váleji se tam na krámě.
Kt m Černohorec Pop Černá Hora Rijeka Rusko
23 article
»Můžete mě tu nechati přes noc, čoče ?« povídám. »I moreme. Pojď nahoru, tam je sob (pokoj)«, odvětil vlídně. Nuž tedy nocleh zajištěn. Nad krámem upravena vlídná světnička o dvou oknech, kde prvotně na zemi bylo několik kup černé a bilé vlny, kde provalovaly se tři drobné děti, a než se člověk nadál, upravena postel pod dvěma ručnicemi, handžáry a bambitkami, srovnány pestré nádobky a vásy na příkryvce z kousk uměle sešité, jíž prádelník pokryt. Vystlána vy- soká pohovka v jakémsi výklenku pod obrazem vv. Mikuláše a sv. Petra cetvňského. Přinesena slamou opletená židlice a pokoj byl hotov. Ni se neostýchali domácí ve vedlejší světnici, kam okno z přední mé světničky pouštělo světlo. Zadělávala tam na podpopelný chléb černovlasá. kučeratá hospodyně, děti právě očkované dos pěkně křičely a já rozhlédnuv se ze svě klicky se zelenými okenicemi, vypravil jsem se na protější zelený vrch Obodu za řekou.
Mikuláš Petro cetvňský
24 article
Siunéčko se za bor chýlí, den již k hrobu pospíchá. Žáby při tom sborem pějí v zelené vodě Věru, Žabnice jmenovati by se měla Rijeka. kdyby hned sousední hrádek a osada při Ska- derském jezeře malebně rozložená nejmenovala se Žabljak. Ohlédněme se ještě s mostu na Rijeku. Na pravo u moslu několik klicek domových po- staveno a spodek již se chýlí k zelené řece. Vidíš do vnitra domu, jak tam dívky přebíraji kokony (bubionice) a onde, jak smotávají s nich svilu (hedvábí). Na skalách pod loubím fíků a šípkoví s ohnivě rudým květem vystoupilo pohostinsku několik křísů (cikád) a hlučně si vedou. Žabák tu na blátě mrzutě k tomu kručí. Pod strání na nábřeží řada čistých domů o jednom po- schodí krčí se pod zeleň zahrad. Dole pod- loubl s krámky, výše pavlače s klecemi modro- kosů a drozdů, s nichž dolů plazí se břečťan. plamének a loubenec zakrývaje čtvrt domk v průčelí. Na pavlači sedi černobrvé děvy s bl- lým koretem na zádech a pletou nákolenky. Tatíci v červených džalamách i v drahém po- stroji zelených kabátů (beljača) se řadami zl- tých knofliků na prsou hoví si na vlahém vzduchu před kavárnou pušíce (kouříce) ciga- retty domácí výroby. Dále vede nás po schodech s mostu dlouhá, dílem pobořená hráz hojně oživená všelikými křehotinkami. Pak již bílá cesta stoupá mim idyllické chaloupky, kde hošíci a děvčátka hraj si s kůzlaty.
Dole Rijeka
25 article
Dobře upravená, klikatá cesta vede výše. Od Rijeky i se strání zelených zaznívá zasmu- šilá píseň kola. Husté křoví provází cestu černé stiny kladou se na zelené poříčí. Teplý. vonný vzduch parnatý objímá chodce a večerní zpěv skalního slavíka (modrokosa) chvílemi slavnostně zalehá v jednotvárné šelestění koby- lek a brkání křísů. Již zříme budovy na vrcholu. Zde tedy hradil se Ivan Crný, když Turci obsadili Starou Zetu r. 1482, spáliv za sebou pevný Žabljak. Kdo Srb, kdo křesťan pravoslavný byl, musil mu přísahati věrnost, musil za kříž a svobodu bojovati do posledního dechu aneb vzíti do ruky vřeteno a na se ženskou sukni. Hrdinové ubránili se. Na Obodu v jeskyni odpočívá posu Ivo Crný v náručí vil a čeká, až přijde doba nejhorší, aby pomohl dobýti bratrům Sinéh moře. Sen již se dílem vyplnil. Vlaje crnogor- ský kříž s Baru i Ulčinu nad Siným mořem.
Crný Srb Sen Rijeka Turec Sinéh moře
26 article
Černohorci nosí jméno svého světského vojvody v názvu svém, ač bych soudil, že sama příroda svými černými horam i pokřtila Crnu Goru. Volil jsem starší, polozasutou, kratšt cest na vrchol hradiště. Ze stavení ozývá se dětský pláč a pádné rány. Matka tu patrně vyplácel hotovými a vzala to po řadě od staršího, což se dle brekotu dobře poznávalo. Právě jsem vešel do dvora, když uplakaný kluk vyrazi z jednopatrového stavení a pozdravil cizince. Trestající spravedlnost vyhlédla z okna prvého patra, nebyla zrovna ošklivá v rozcuchauých pi výplatě havraních vlasech. Snad jsem některe nejmladší od nějaké přílohy vybavil. Po této ouvertuře na Obodu bylo ticho. Zabočil jsem hospodářskými staveními výše k škole uvažuje, že takové přísné trestání v černo- horských rodinách má snad svůj zvláštní vý- znam při výchově národní. Avšak ku svému potěšení shledal jsem tu kluky dovádivé, al k cizinci uctivé. Právě zvonil jakýs žáček na zvonku ve stítu chrámovém klekání. Kraj kolem rděls
Crna Gor
27 article
v posledním slunci. Na protějším hřbitůvku pod kostelikem zapadaly již večerní mlhy. Vešel jsem za šera do kostelíčka neb crkv obodské. Zbudován všecek z kamene jako všecky byzantinské kostelíky na balkánském poloostrově I v Athénách zahlédl jsem takového kamennéh staříka,. Na pultech vedle veliké brány, přikrášlené obrazy světců přísných tváři, spočívají knihy bohoslužebné. I zde na Obodu povstala posvátná kniha taková, prvotisk osmiglasniku či oktoichu již léta 1493 za Jiřiho Drnojeviče tu tištěný. »Kde byla stará štamparija,« ptám se hro baře. Vedl mne kolem zapadlých hrobů a polo- zasutých pomníků křížem aneb skříženými š- vlemi zdobených, až jsme stanuli v koutku, kde z houští šípči a bezu vyhlédaly staré základy z lámaného kamene do čtyřboku zbudované. Ovdě štampali svete knige,« pověděl stařík. Zalétl jsem v duchu až do knihovny městské ve Vratislavi slezské. Tam chovají také oktoleh slovanský roku 1491 Fioltem v Krakově tištěný. Přepsal jsem kdysi titul osmiglasniku biblict- káři Markgrafovi latinskými písmeny pro katalog- Hle, jak záhy bratři naši na jihu i na vy chodě tiskli obřadné knihy slovanským plsmem církevníml Zde tedy tvrz obodská, peslední útočiste utlačených bojovníků za jazyk i za víru. Ted tu stoji nová bašta vzdělanosti a z daleka chvá- tají dítky sem na kopec, aby se naučily čísti psáti písmem cyrillským. Panu učiteli to pěkně sluší, když s revolverem za pasem kráčí k ta- buli, a vykládá az, buky, glagol Neměl jsem příležitosti, abych si prohlédl obodský osmiglasnik v museu cetyňském; měl jej s sebou spisovatel Tomanovič, redakton »Glasu Crnogorca« na slavnosti Guttenbergově v Mohuči. Večer tichl; stíny ukládaly se na ohromné velikány horské, i Lovčen usinal, když jsem pomalu se vracel do půvabné Rijely
Tomanovič Crnogorca Guttenbergův Atény Krakov Mohuč
28 article
-Na nábřeží zlatý řetěz světel rozepjat, V útulných těch klickách i krámech rozsvěcují. Tu přeběhne přes cestu jakásí kunovitá šelma, tam zase žába jako pomeraně veliká hopkuje po cestě. Škoda, že nešel tudy zoolog nějaký, ten by měl výdatný lov. Zamyšleně kráčím dolů. Tam ty hvězdy na nebi svítí na tolik Slovanstva; veliký je ten náš svět a nerozu- míme si. A přece jak to blaží chodce ojedině- lého, když potká na sta, na tisíc mil od do- moviny člověka, který ho pozdraví: »Dobrů noc !e I tak daleko jsme ještě mezi svými. P - znejme se Světélka v chaloupkách pod kopcem leskl se z oken. Jinde rudý zár vyrážel z kuchyně, kde matka strojila na ohništi při zemi večeři těm drobným kuřatům, jež kolem se točí kopkují. Bylo věru obtížno nalézti po tmě cestu po hrázi k mostu. Hlučná sonata letní noci, an Clementim v žabí sonatě nedostižená, doprová- zela kroky mé. Hle, tam ti dobří lidé, jak pobíhají v osvětlených klickách. Sestoupil jsem po vy- hlodaných schodech s mostu a hledám byt svůj. Před krámy i na pavlačích ještě živo. Staří pokuřují, ženy ještě předou na vřetenech. Našel jsem záhy hostinný domek. Otevřel jsem okénko a měsíc právě nad Obodem probleskoval černým stromovím, když na břehu řeky pod stromovím táhlým, skoro žalostivým hlasem znělo kolo Bješe oblak sunce uhvatio, bješe goru tama pritisnula, pred oltarem plakaše kandjelo na gusle se strune pokidale (popraskaly). sakrile se vile u peštere (v jeskyni), bojahu se sunca i mjesec bjehu muška (mužská) prsa ohladnjela a u nima umrla sloboda. Tak znělo do tiché noci a ukolébalo ml do sna v cizině a přece jako doma.