2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. března 1901. Císlo 64
4
article
Posl. Strobach: Vy vědomě lžete! Vy nejste
učitel, vy jste hadrlump
Posl. Eldersch (ke křesťanským sociálům)
Vy jste hadriumpi! (Bouřlivá bádka mezí křesťan
skými sociály a sociálními demokraty
Předseda: Žádám poslance Šeitze po třetí
by se obmezil na dotaz
Posl. Seitz: Táži se předsedy školského vy
boru, je-li ochoten návrh stran disciplinárního řádu
pro učitele obecných i středních škol co nejdřív
předložiti k poradě, zahájiti o něm rozpravu a svo-
lati za tím účelem schůzi školského výboru? (Mezi
soc. demokraty a Všeněmci s jedné a křesť. sociály
s druhé strany povstala bouřlivá, dlouho trvající
prudká hádka.)
Posl. Wolf mluvil o adresní debatě v panské
sněmovně, protestoval proti výčitkám, jež činil zem-
ský hejtman Rhomberg Všeněmcům a konečně táza
se předsedy, kdy bude předložen stenografický zá-
pisník poslední schůze panské sněmovny, aby formu-
loval svůj protest dle autentického textu.
Předseda hr. Vetter odpovídá, že protokol je
v tisku a až bude vytištěn, bude vyložen ve sně
movně.
Posl. dr. Brzorád (k dotazu na předsedu)
Dnešní odpověď předsedova nutí mne k novému do-
tazu. Především musím se co nejrozhod-
něji ohraditi proti způsobu, kterým
předseda odpovídá. Předseda odpo-
vídá vždycky všeobecnými, nic nezna-
menajícími frázemi. (Hlučný souhlas na lavi-
cích českých.) Povinností předsedovou bylo
jest, v odpovědích svých říditi se zákonema
jednacím řádem a neosobovati si
právo, nenáležející do jeho kompe-
tence. Předseda dovolil si říci, že je jeho věcí,
postarati se o to, by protokol byl veden v řeči všem
srozumitelné. (Slyšte! Slyšte! na lavicích českých.)
Odkud bere toto právo? (Hlučný souhlas,
Slyšte!) Kde to stojí v jednacím řádě?
Posl
Šeitz
Wolf
Vetter
doktor
Brzorád
panská sněmovna
Eldersch
5
article
(Hlučný souhlas na lavicích českých.) V jednacím
řádě naopak je stanoveno, by stenografický protokol
poskytoval správný a pravý obraz jednání sněmovny.
Do protokolu tedy musí se dostati všechno, co s
v této sněmovně mluví, ať je to kterýmkoli ja
zykem. (Souhlas u Čechů.)
Žádný předseda nemá práva, tak jednati proti
jednacímu řádu, jako to učinil dnes předseda. Jeho
dnešní odpověď je příkřejší, nežli byly
jeho odpovědí dosavadní. Proti takovým odpovědem
musíme se energicky ohraditi. Táži se před-
sedy, na základě kterého článku jednacího řádu si
osobuje právo stanoviti, že stenografický protokol má
býti veden toliko v jediném jazyce, na kterém usta-
novení jednacího řádu vůbec zakládá se jeho zvláštní
rozhodnuti v této otázce? (Pochvala na lavicích
českých.)
Předseda: Dovoluji si poukázati na své roz
hodnutí ze dne 27. února a na dnešní prohlášení.
(Bouřlivý odpor u Čechů.)
Hlasy: To je proti jednacímu řádul
Posl. dr. Kurz: Jako předseda školského vý
boru na dotaz p. posl. Seitze odpovídám, že návrhy
přikázané školskému výboru byly mně ve dnešní
schůzi odevzdány. Jakmile bude vhodná doba, svolám
školský výbor k první schůzi.
Posl. Klofáč ohlašuje předsedovi nejkrajnější
boj, dokud nebude šetřiti práv slovanských jazyků.
Posl. Em. Hrubý prohlašuje, že se nemůže
spokojiti s odpovědí předsedovou, a že ve vymahán
práva národa českého neustoupí se ani na krok.
Čecho
Posl
doktor
Kurz
Seitz
Klofáč
6
article
Posl. Berks jako předseda poplatkového vý-
boru odpovídá na Maštálkův dotaz, že přičiní se
aby předloha o přenášení majetku byla ve výboru
záhy vyřízena, a doufá, že všichni poslanci budou
ho v tom podporovati.
Posl. dr. Kathrein jako předseda rozpočto-
vého výboru odpovídá na příslušný dotaz, že schůze
rozpočtového výboru bude zejtra.
Sněmovna přechází k rokování o pilném návrhu
posl. Černého a spol. o zrušení
úřadníckého výnosu hr. Kielmansegga.
Posl. Černý odůvodňoval svůj návrh česky.
Posl. Seity kritisoval výnos se stanoviska
učitelstva, jež se jím ocitlo ve výminečném stavu
Učitelé nesmí se stát mimovolným nástrojem vyš-
šich úřadů. Pojednává o hmotných poměrech uči-
telstva. Zlepšení jejich platů maří se oným výnosem
Doráží na okr. šk. radu dolnorakouskou pro stihání
učitelů. Podobně děje se i v Čechách a jinde. Vy-
čítá křesťansko-sociální straně vídeňské, že užívá
okr. šk. rady vídeňské k politickým účelům. (Odpor
mezí křesťanskými sociály.)
Rečník, napomenut m. předsedou Pradem, aby
omezil své vývody na odůvodnění pilnosti, vyzývá
sněmovnu, by chránila rakouské učitele před snahami
zpátečnických stran a hlasovala pro pilnost. (Po
cbvala.)
K Henzelovu návrhu přijímá se konec de
baty a zvoleni hlavní řečníci.
Zatím strhla se hádka mezi sociálními demo
kraty a křesťanskými sociály.
Posl. Strobach spílá Seiszovi.
Hlavními řečníky byli zvolení pak dr. Luege-
(proti) a Schreiter (pro návrh).
Posl
Maštálkův
doktor
Kathrein
Černý
Henzelův
jít bat
Strobach
Seisz
Luege
Čechy
Prado
Schreiter
7
article
Posl. dr. Lueger vyčítal sociálně-demokratickým
a německo nacionálním učitelům nevlasteneckost.
V Rakousku musí se prý vládnouti rakousky. Po-
jednávaje o snahách radikálních učitelů, prohlásil, že
učitelé se nevychovávají křesťansky, nedodržují svou
přísahu. (Odpor mezi Všeněmci.) Poslanec Schal
volá: Spíše zbaběle než hloupě. Posl. Stein: Uda-
vač! Posl. Wolf: Dle ligurianské morálky vycho-
vávati mravně.
Poslanec Lueger (pokračuje): Schönererovšt
a sociálně-demokratičtí učitelé musí ze školy. (Poslanec
Dötz: Vy musíte ven! Poslanec Wolf: Každý
otec, jenž chce liguriánskou morálku, ať se jen u vás
přihlásí.) Řečník polemisuje dále se Saitzem a dovo-
zuje, co udělala Vídeň pro chudé děti. (Poslanec dr
Vogler: Odpovězte na otázky.) Ale nemluv
Voglere! Dovozuje, proč byl učitel Rohling propuštěn.
Kdo jednají tak proti císaři a duchovenstvu, mus
býti právem vyloučeni. Řečník jedná potom o okresn
školní radě a příslušných poměrech. Ve francouzsko
republice, kde dva sociální demokraté jsou ministry
učitelé nesmějí obírati se politikou. (Bravo mez
křesťanskými sociály.)
Učitelé jsou tuze drzí, ministerstvo mělo by je
zkrotit. (Bravo mezi křesťansyými sociály. Rečníku
gratulují.)
Posl. Wolf polemisuje s pokryteckou řečí dra
Luegra. (Velká vřava.)
Posl. Schreiter polemisoval s drem. Luegrem
o jehož vlastenectví pochybuje. Toto datuje z dob,
co nosí na krku zlatý řetěz. (Křik mezi Strobachem
Luegrem s jedné a Všeněmci s druhé strany.) Jeh
strana odvolala své pilné návrhy, jen aby podporo-
vala dělnost sněmovny. Pojednává obšírně o týrání
učitelstva a polemisuje s Rhombergem a ministrem
drem. Hartlem. Čte spis, jejž mu Stein podstrči
(Veliký hluk. Hlasy: To není pravda! To není
pravda.)
Žádá, by pilnost návrhu byla přijata.
Posl
doktor
Lueger
Schal
Stein
Udo
Wolf
Schönererovšt
Vogler
Rohling
Luegr
Schreiter
Strobach
Hartl
Rakousko
Vídeň
francouzský republika
8
article
Věcnou poznámku pronesli posl. Seitz,
L. Steiner a Lueger, jehož poznámka vzbudila
hlučnou veselost.
Při hlasování pilnost návrhu propadla
Sněmovna rokovala pak o pilném návrhu posl.
Cerného a sp. na zrušení § 54. ř. z. ze dne2
dubna 1883
o disciplinárním řízení proti učitelstvu
Posl. Černý odůvodnil svůj návrh česky a př
hlasování jeho pilnost propadla.
Mnoho návrhů přikázáno beze čtení příslušným
výborům.
Potom vykonána volba 48ělenného výb oru
národohospodářského.
Předseda ustanovuje přiští schůzi na zejtřek
Posl. Skéne navrhuje po zevrubném odůvod-
nění, aby na zejtřejší jednací pořad dal se: 1. bra-
necký kontingeni, 2. kořaleční předloha a 3. před-
loha investiční. Ostatní odstavce ať zůstanou beze
změny.
Posl. Schönerer poukazoval na dávno usta-
novený jednací pořad a prohlásil, že souhlasí, aby
nejprv projednala se branecká předloha. Jeho strana
bude pro ni hlasovati, prohlásí-li vláda, že jest
ochotna vyhovět oprávněným přáním obyvatelstva
a ulevit brannou povinnost. Navrhuje, aby zejtra
rokovalo se jen o branecké předloze. (Pochvala mez
Schönererovci.)
Skenův návrh byl přijat. Proti němu hlasoval
Všeněmci. Německá strana lidová vyšla ze sněmovny
Konec schůze v 11 hodin v noci.
Mezi došlými spisy byly dotaz y poslaneů
Šíleného a spol. po zastavení činnosti učitelskéh
spolku v Telči: — Kubra a spol, po předloze be-
ních odpisů za příčinou neúrody v některých českých
okresích, po vymáhání berních nedoplatků a osobní
daně příjmové v těchto okresích: — Březnov
ského a spol, po německých kvitancích celních
v Praze; — Pospíšila a spol. po sčítání lidu
v Třebíči; — Karbus a spol. po zákazu českého
zpravodajství ve veřejné schůzi vídeňské.
Seitz
L Steiner
Lueger
Posl
Schönerer
Skenův
Pospíšil
Telč
Praha
Třebíč
Schönererovec
9
article
Vinařský výbor za předsednictví poslanc
Marcheta rokoval dnes o návrzích poslance Biankina
a Mallika o italské vinné celní klausuli.
S dopolední schůze sociálně-politického
výboru sešlo pro nedostatečný počet členů. Pří-
tomní členové měli volnou rozpravu o pracovním
programu poslanecké sněmovny.
Panská sněmovna.
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi o 1.
hod. 15 min. u přítomnosti všech ministrův.
Ministr spravedlnosti podal předlohu o změně
doplnění zákona ze dne 21. prosince 1869 o proved-
nosti narovnání učiněných obecními důvěrníky
o příslušných poplatcích.
Předseda oznamuje, že 1. čtení této předlohy je
na pořadu příští schůze.
Sněmovna přechází pak k jednacímu pořadu.
Předloha o zrušení ranhojičskýc
gremií a přikázání jejich majetku lékařským ko-
morám přikazuje se politickému výboru.
Prof. Lamasch referoval jmenem spojeného
právního a politického výboru o státní smlouvě
s Německem ze dne 31. prosince 1899 o vzájemné
ochraně děl literárních, uměleckých a fotografických
a navrhuje, aby se schválila, což přijato.
Zvoleny výbory: pro předlohu o námořni-
ckém řádu obchodním a pro vládní předlohy o zalo-
žených dluhopisech bankovních.
Konec schůze o 1 hod 45 min. spol.; příšt
bude nejspíše mezi 12. a 13. t. m.
Biankin
Mallik
Windischgrätz
Lamasch
Německo
Zvolen
poslanecký sněmovna
10
title
Politické zprávy zahraničné.
11
article
V Praze, 4. března.
V Praze, 4. března.
Sjezd jihoslovanských novinářů.
Srbský ministr Milovanovič zasazuje s
o svolání sjezdu všech jihoslovanských novi
nářův, aby porokoval o nynějším stavu denního
tisku u jihoslovanských národův a zjednal půdu
bratrskému dohodnutí.
Přejeme této myšlence upřímně zdaru
Periculum in mora.
Bulhaři a Makedouský komitét.
Nové ministerstvo bulharské vzešlo z kom
promisu všech stran, mezi nimiž jest i stran
velkobulharská, jejímž jmenem pracuje Makedon
ský komitét. Pan Sarafov, předseda tohoto ko
mitétu, stal se ministrem vnitra. Známka, že čin
nost Makedonského komitétu nabývá v bulhar
ském národě víc a více půdy a že kníže tomuto
hnutí ustupuje, když jeho hlavního představitele
musí přijmouti za ministra a svěřiti mu tak dů
ležitý obor.
V celém Bulharsku nadšeně sbírají příspěvky
k účelům Makedonského komitétu. Konají se
veřejně přednášky a vstupné odvádí se komitétu.
Milovanovič
Bulhar
Sarafov
Praha
Bulharsko
12
article
Pořádají se v jeho prospěch tomboly, loterie
a pod. Ve všech dílnách, kavárnách, hostincích
obchodech stojí skřinky s nápisem: »Přispěvky
na svaté dílo!« Při každé koupi a prodeji od
vádí se čásť sumy Makedonskému komitétu. Jeho
agenty hemží se celá země, sbírají nejen peníze,
nýbrž i prádlo, sukno, plátno, vlnu, punčochy
atd. Věci tyto zasílají se ústřednímu komitétu.
jenž je připravuje k potřebě povstalců. Duchovní
v chrámech, učitelé ve školách agitují pro Make-
donský komitét a vybízejí k obétavosti. Totéž
děje se v každém spolku. Nejzajímavějším způ-
sobem vybírání národní daně je prodej »obligae
vlastenecké půjčky«. Tyto obligace vydal Make-
donský komitét na nominálnou hodnotu 50 lvo
ve zlatě. Agenti vnucují je každému zámožněj-
šímu člověku. V poslední době činí to i veřejně
na ulicích a vyhrožují těm, kdo se zdráhají je
koupiti. Každý občan je proceněn a podle toho
musí odebrati počet obligací, jejž mu ústřední
výbor předepsal.
13
article
S vybíráním desátku in natura vláda po-
chodila velmi špatně. Na mnoha místech sedláci
požali obilí, odměřené pro desátek a užili ho pr
sebe. Následkem toho stát je ve velkých nesná-
zích, neboť je mu tím zhacen rozpočet. V těchto
nesnázích octne se každá vláda, která nyní na-
stoupí.
Ruská politika v Bulharsku.
»Polit. Corr.« napsala, že projev ruského
vyslance v Cařihradě proti bulharským povstal
cům v Makedonii znamená přelom v ruské po-
litice na Balkáně. Zajisté níkoli. Znamená pouze.
že Rusko věrně stojí v smlouvě s Rakouskem
z roku 1897, jež stanoví, že na celém Balkáně
má zachován býti status quo. »Polit. Corr.«,
jak se zdá, ráda by dala této smlouvě výklad
takový, že má zachována býti pouze okupace
Besny a Hercegoviny.
»HoBoe Bpena« jí odpovídá: Ruská poli
tika v Bulharsku jest úplně důsledná a nynější
krok docela odpovídá jejímu směru, zvláště o
rakousko-ruské dohody roku 1897. Není vinno
Rusko, nechtěla-li bulharská vláda věřiti, že vel-
moci jsou odhodlány zachrániti mír na Balkáně
Rusko, pravda, vždycky poskytovalo ochranu
Slovanům, ale z toho ještě nenásleduje, že by
chtělo obětovati světový mír nárokům Makedon-
ského komitétu. Zvláště proto, že jisté živly
v Bulharsku těšily se nadějí, že Rusko zachová
se k nim blahosklonně, bylo nevyhnutelno, aby
Rusko bylo prvou velmocí, protestující proti agi
taci Makedonského komitétu.
Bulharsko
Cařihrad
Makedonie
Balkán
Rusko
Rakousko
HoBoe Bpen
14
article
Čínská krise a Rusko.
Mezi vůdci evropských vojsk v Číně
tamními evropskými diplomaty rokuje se nyní
o tom, má-li evropské vojsko táhnouti dále na
Sinan či má-li zůstati v provincii pečilské
zde čekati na rozřešení čínské krise.
Německo je pro další tažení. Jestliže
Waldersee telegrafoval do Berlina, že od úmyslu
dále táhnouti upustil, to bylo učiněno jen
k uchlácholení a oklamání veřejného mínění
v Německu, jež čínskému dobrodružství naklo-
něno není, ne že by německému srdei příčily
se evropské ukrutnosti v Číně páchané, nýbrž
proto, že se německému národu zdá příli
drahým.
Další tažení bylo pouze odloženo. Podle
anglo-německých zpráv zásadně proti každému
dalšímu pochodu prohlásil se pouze vyslanec
lamerický.
»HoBoe Bpeng« dává výraz přesvědčen
Rusů, že proti další expedici hlasoval také před
stavitel Ruska, že však anglo-německá zpráva
to zamlčela. List dovozuje, že cesty Ruskaa
ostatní Evropy v Číně úplně se rozešly. Rusko
nemůže souhlasiti se surovými tresty, kterými
Evropa chce Číňany zastrašit a vojsko čínské
zbaviti vůdců. Hrdelné pokuty na čínských hod-
nostech jsou urážkou ruského vojínstva, jež
vkročilo do Číny za účely mírnými. Co Evropa
v Číně páše, jest ohlasem španělské inkvisice.
Ti, kdož diktovali tyto podmínky, zapomněli na
boha milosrdenství a lásky. Avšak zapomněli
i cíle, za kterým do Číny přišli. Cílem tím bylo
upokojení Číny.
Avšak tyto tresty nejsou jen nelidské, nýbrž
i nemoudré. Jen hlavy nemoudré mohous
myslit, že hromadným vražděním a popravam
může býti v Číně obnoven pokoj. Jen zlobaa
nenávisť zůstanou po těchto skutcích a to je
špatná záruka budoueího míru
Rus
Číňan
Rusko
Čína
Německo
Berlín
Evropa
HoBoe Bpeng
15
article
Snaha Rusů po národním vycho-
vání.
V Petrohradě založili nový spolek pod ná
zvem »Pyccoe Coópanie«. Spolek obírá si za
úkoly vychovávání mládeže v staroruském duchu.
obnovování národní stařiny, šíření čisté rusko
mluvy, národního kroje atd. Stanovy byly tyto
dni vládou potvrzeny. Zakladatelé spolku jsou
kníže Golicyn (Muravlin), A. S. Suvorin, S. N
Syromjatnikov (Sigma), N. M. Sokolov, V.v
Komarov, A. V. Vasiljev, generál Rittich. Z
předsedu zvolen kn. Golicyn, za jeho náměstky
A. A. Suvorin a Sigma.
K otázce kubské.
Mac Kinley chce svolat kongres k zvlášt-
nímu zasedání, jakmile mu odevzdána bude vy-
pracovaná kubánská ústava. Kongres má pak
rozhodnouti o budoucím poměru mezi Spojenými
státy a Kubou. President počítá s určitostí na
vděčnost Kuby za její osvobození a neosvěd-
čí-li ji Kuba dobrovoině, má ji k tom
kongres donutiti. Jak dalece se to po-
daří, nelze ovšem tušiti. Avšak z okolností, že
výbor konstituanty kubánské, jenž vypracoval
návrh v příčině budoucího poměru mezi Kubou
a Spoj. státy, se rozhodl, že zamítne ameri
ekou žádost o tři námořní stanice, lze souditi,
že Kubánci chtějí Kubu jen pro sebe a ž
nechtějí se s nikým dělit o svoj
svobodu a neodvislost. A vláda Spo-
jených států, chce-li čestně dostáti svému
slovu, nesmí na Kubu dolehat, nesmí ji nuti
k povolnosti.
Rus
Ruska
Golicyn
Muravlin
A S Suvorin
S N Syromjatnikov
M Sokolov
Komarov
A V Vasiljev
Rittich
Suvorin
Kubánek
Petrohrad
spojený stát
Kuba
Pyccoe Coópanie
Sigma
16
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
měl včera III. řádnou schůzi, ve které vyřídil četno
záležitosti. V dotazích ujal se slova obecní starší p
dr. Karel Gtroš a poukázav na nedávný výrok ví
deňského purkmistra dra. Luegra o »přátelství« k vi-
deňským Čechům, řádně na ne také posvítil.
V presidiálních sděleních, přednesených presidi-
álním sekretářem p. Mílynářem, zodpověděn by
dotaz obec. star. p. Vanička, podaný v jedné z pře
dešlých schůzí v příčině okolnosti, že se při pro-
deji píce v jatkách příráželo k ní za předešléh
inspektora místo povolených 30% také jen 20
čímž jest obec poškozována. V odpovědi se praví
že místodržitelským výnosem z r. 1095 povolen
obci přirážka k píci ve výši 30%, ale výnosem z
1898 ponecháno správní radě jatek, by výši přirážky
stanovila jak chce.
Obeení starší p. Vaníček podotýká, že by
povolení toto mohlo býti využitkováno v neprospěei
poplatníků a žádá, by příště nikdy inspektor jate
nekupoval píce bez dohodnutí se správní radou.
Obecní starší p. dr. Holubovský bere by
valou správu jatek v ochranu a prohlašuje, že žádné
poškození poplatnictva se nestalo.
Obecní starší p. Vaníček praví, že r. 189
koupeno 20 vagonů kukřice ve váze 2020 metr. cto.
která přeplacena o 75 kr. na metr. ctu., tudíž
o 1520 zl. Jelikož prodala se se 20% místo 30
přirážkou, ztratila tím obec v celku 1818 korun
Dále uvádí řečník, dokládaje se číslicemi, že zakou-
peno bylo nepoměrně mnoho povříslové slámy, čími
poškozena obec o 420 korun. Jen r. 1899 poškozena
byla obec tímto způsobem o 2238 korun.
doktor
Gtroš
Čecho
Vaníček
Holubovský
Praha
17
article
Obecní starší p. řed. Rašín stěžuje si, že při
obsazování míst v radě městské dne 19. února po-
vážlivě otřeseno bylo právní vědomí úřadnictva. Jed-
nalo se o místo kancelářského akcesisty — tedy ne
snad o nějaké místo vyššího úřadníka, kde by byl
nutno vyžadovatí obzvláštní snad osobní kvalifikaci
kterého každý úřadník má dosáhnouti, jímž vlastně
úřadnická kariera začíná, o místo, které poskytuje úřad-
níku opravdu pouhé existenční minimum. Magistrá
navrhl tři službou nejstarší praktikanty, kteří vesměs
měli způsobilost výbornou. V organisační komisi do-
stal se přízní některých pánů členů sboru do terna
proti všemu očekávání žadatel, který jakožto zatímn
praktikant, dle platných zásad zařaděn je daleko z
řečenými praktikanty, kteří byli magistrátem navrženi
Ovšem, i přes tuto přízeň dostal se onen pán do
terna na místo druhé, a na místě prvním zůstal
praktikant navržený magistrátem. Však co se stalo
v radě městské? Tam proti všemu očekávání one
protežovaný zatímní praktikant místo akcesisty ob-
držel, čímž přeskočeno bylo tak dle řady neméně nei
10 žadatelů, kteří na místo ono měli oprávněné ná-
roky. — Řečník táže se praesidia a starosty, zdali
jest mu vylíčený případ znám a zda může do
budoucna úřadnictvo doufati, že svým vlivem se
přičiní, aby se podobné případy neopakovaly, tak aby
úřadnictvo mohlo se nadíti, že se mu dostane spra-
vedlnosti.
Rašín
18
article
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že jest mu případ
tento znám. Když městská rada ve věci této roz-
hodla, podal ohražení proti této volbě, poněvadž se
takovýmto způsobem postup úřadnictva a jeho dů-
věra ve spravedlnost ohrožuje. Se strany praesidia
bylo učiněno vše a bylo vždy dbáno, aby úřadnictv
vždy spravedlivě dle svých zásluh postupovalo. (Vý-
borně!)
Obecní starší p. dr. Štycl praví, že jedná s
o případ, v němž třeba poněkud lidskosti. Žadatel
který místo obdržel, jest 32 roky stár, otec čtyř děti
a slouží u obce jen o rok měně, nežli jeho 22letý
protikandidát
Obecní starší p. dr. Groš: Vídeňský purkmistn
pan dr. Lueger pořádal tyto dny ve Vídni sjez
rakouských měst, ke kterému pozváno bylo též naše
královské hlavní město Praha. Na vyzvání k úča-
stenství oznámilo naše presidium, že Praha sjezdu
zúčastniti se nemůže, ježto se to nesrovnává se státo-
právními našimi názory a ježto proti sjezdu ve Vídní
pořádaném mluví i to, že Vídeň se chová nepřátelsky
proti našim krajanům Čechům, ve Vídni usedlým.
doktor
Srb
Štycl
Groš
Lueger
Čecho
Vídeň
Praha
19
article
Pan dr. Lueger zahajuje sjezd, po přečtení našeho
přípisu prohlásil
»Lituji nesmírně, že Praha odmítla zúčastniti s
sjezdu měst, odmítám však co nejrozhodněji, že Ví-
deň se chová nepřátelsky k Čechům.«
Celá historie posledních let a zejmena historie
vlády Luegrovy nad Vídní usvědčuje tohoto pána
z nepravdy a jest věru potřebí zvláštního způsobu
odhodlanosti, když se osmělí ten, jenž byl náčelní
kem boje, směřujícího k vyhlazení Češstva ve Vídni
pod heslem nutnosti německého ráz
Vídně — prohlásiti, že Vídeň se nechová k Čechům
nepřátelsky. Nechci se rozšiřovati o výpravě proti
české škole Komenského, o zákazech českých nápisů
a plakátů, o útocích proti schůzím shromážděných
Čechů a o všech útocích, jež zakoušeti musí naš
krajané ve Vídni usedlí od vládnoucí strany Luegrovy
jež se dějou jistě ne bez jeho vědomí a jež tolikráte
rozechvěly mysle naše spravedlivým rozhořčením
proti jich pachatelům. Chci jen poukázati na nejno
vější činy téhož dra. Luegra a jeho zřízenců při po
sledním sčítání lidu na našich krajanech spáchané
Laskavostí národní rady české pro Dolní Ra
kousy dosta o se mi materialu, jímž mohu podrobně
odpověděti nejnovějšími daty, jak se chovali méstšt
sčítací komisaři proti našim krajanům, kterážto datn
jsou nejlepší odpovědí p. dru. Luegrovi na jeh
smělý protest proti uvedenému naším presidiem
tvrzení, že Vídeň se chová k Čechům nepřátelsky.
Tak zanesl Josef Mizerovský, krejčovský pomoe
ník, XVII. Hernalsgürtel, 5—II.—9, u sebe obcovac
řeč českou a německou. Komisař škrtl »českoue
aniž by upozornil na to přítomnou pí. Mizerovskou
U dítek Jakuba Hajného, mistra krejčovského, XV
Füníhauserstr. 4. Frantláky a Roberta, škrtl komisai
vzdor protestu rodičů obcovací řeč českou a zanes
německou, protože prý chodí do německé školy.
doktor
Lueger
Čecho
Komenský
Luegrův
Mizerovský
Hajný
Robert
Praha
Vídeň
laskavost národní rada český pro Dolní Ra
20
article
Totéž z téhož důvodu učinil sčítací komisař u dvou
dítek J. Jandíka, XIII., Spallartgasse 4, a u tří dět
Ant. Černého, cukrářského pomocníka, XV., Krainz-
gasse, 11. U Karla Veselého, holičského pomocníka.
bytem XVIII., Theresiengasse 16, dvéře 13, škrtl k
misař obcovací řeč českou, protože holič ve Vídn
musí v obchodě mluvit německy. Jinde si počínal
pp. komisaři ještě pohodlněji. Tak změnil sčíta
komisař obcovací řeč českou v německou u Jana
Maruny, účetního, a slečny Cecilie Braborcovy
hocha Leopolda Brahorce, bydlících VII., Halbgass
14, aniž by uznal za potřebné důvod nějaký udati
Stejně velkopansky choval se sčítací komisař u J-
sefa Zelenky, truhlářského mistra, XIV., Geibelgasse
21, kde za nepřítomnosti p. Zelenky u celé rodiny
českou obcovací řeč v německou změnil
Klassický obraz »nestranného« jednání podal
sčítací komisař u pí. Marie Jaškovy, XIV., Jelekgasse
19. Tu škrtl u malého syna jejího obcovací řeč če-
skou a na protest matky pašovsky odvětil: »C
zanesu, to je mojí věcíe
Ve velkém pracoval sčítací komisař v IX. okresu
Badgasse, 4, kde v jednom demě seškrtal u 12 oso
obcovací řeč českou. U Karla Hirsche, XVIII., Wah-
ringergürtel 146, dvéře 16, škrtl sčítací komisař z
jeho nepřítomnosti vzdor protestu jeho manželky ob
covací řeč českou, »protože jako úřadník ve Vídni
musí umět německy.« Z téhož důvodu škrtl českou
obcovací řeč u Jana Píče., XVIII., Währingergürtel8
za jeho nepřítomnosti, vzdor ohražení jeho bytně
pí. Bayerové. U slečny Alžběty Naxerovy, XVI..
J Jandík
Antonín
Černý
Krainz
Veselý
Maruna
Braborcův
Leopold Brahorka
Zelenka
Jaškův
Jelekgass
Hirsch
Wah
Píč
Bayer
Naxerův
Spallartgass
Halbgass
Jsef Zelenka
Vídeň
Geibelgass 21
Theresiengasse 16
21
article
Hasnerstrasse, 87—III.—.33, škrtl komisař obcovac
řeč českou, »protože je narozena ve Ví-
dni a umí německy.« U celé rodiny p. Vi-
naře, ženského krejčího, XIV., Gribelgasse 5, škrt
opět jiný komisař řeč českou a zanesl německou.
»protože jsou do Vídně příslušní«,
Pan Zaplecha, obuvník, IV., Alleegasse, 54, za-
nesl z nevědomosti u své 7členné rodiny obcovac
řeč českou a německou. Komisař, který přišel za
nepřítomnosti p. Zaplechy, škrtl řeč českou, ač se
paní Zaplechová proti tomu bránila a řeč českou
ponechati chtěla. Za důvod uváděl, »že p. Zaplecha
i jeho žena mluví s lidmi německy a děti chodído
německé školy«,
Dvojí obeovací řeč, českou a německou, zanes
též Antonín Běhounek, truhlář, bydlící v čas sčítán
v IV, Alleegasse 54, nyní III., Rennweg, 59, u sv
3členné rodiny. Vzdor protestu pí. Běhounkové škrtí
komisař obcovací řeč českou a nikoli německou, jak
pí. Běhounková chtěla
Toto jednání městské správy vídeňské proti Č
chům ve Vídni usedlým usvědčuje z nepravdy od
pověď p. dra. Luegra. Táži se proto sl. praesidia.
jsou-li mu tyto události známy a hodlá-li na smělou
vytáčku p. dra. Luegra odpověděti.
Starosta p. dr. Srb praví, že se o slovech dra
Luegra dověděl z časopisů. Důvody, pro které měst
ská rada pozvání odmitla, jsou rázu principiálního
průběh sjezdu ukázal, že se s dobrou potázala. (Vý
borně!)
Pokud se týče odmítnutí, které stalo se ve v
řejné schůzi sjezdu, je dostalečně a notoricky známo
že důvody městské rady byly správny. Poněvadi
sdělení o tom, co se stalo, zvěděl jen z novin, ne-
hodlá starosta na to reagovati, ani do jakékoli po-
lemiky se pouštěti
Přechází se k jednacímu pořadu.
Zaplech
Alleegass
Zaplechová
Běhounek
Běhounková
Srb
Luegr
Gribelgass
Vídeň
Č ch
22
article
Zamítají se: stížnost p. Karla Pokorného, mistr
tesařského, do nálezu magistrátu, pokud jím bylo na-
řízeno, aby do osmi dnů odstranil plot, postavený
bez úřadního povolení na pozemcích p. Witze
v Praze VII. č. kat. 452/1, 451/2 a 450/1, jež spo-
jují ulici Rohanskou s ulicí Osadní; stížnost pana
JUDra. Jindřicha Steinera, advokáta v Příbrami, jako
vlastníka domu č. 721—VII. v Praze na Čertoušku.
do výměru, kterým nebylo vyhověno žádosti za po-
voleni jednoroční lhůty ku provedení úpravy chod-
níku před tímto domem; stížnost firmy Schlüter
spol. nást. Emil Hirsch a spol. v Praze jako maji-
telky továrny č. 516—VII. v ulici Jeronýmově do
výměru kterým jí bylo nařízeno, na straně k ulici
Jeronýmově a Okružní třídě zříditi na vlastní náklad
chodník; stížnosti firmy J. L. Polaczek v Praze a p.
Frant. Dolejšky, professora, jako majitelů pozemko-
vých parcel v ulici Libeňské v Praze VII. do výměru,
kterýmž uznán byl pozemek č. kat. 422/3 v téže ulici
— firmě Pereles a Siegl náležející — za způsobilý
k zastavení a stížnost lirmy J. L. Polaczek v Praz
do výměru, kterým táž ke komisi v záležitosti této
konané byla pozvána a stížnost firmy A. Haas
z č. 211—I. v ulicích Anenské a Liliové do výměru.
kterým jí bylo nařízeno provedení různých opatřen
„ ohledů policie požární a stavební ve skladišt
v dotčené budově umístěném
Do komise ku prozkoumání účtů pachtu potravn
daně za rok 1900 zvoleni pp. Brož, Hašourek, dr
Nesý, Stárka a Urbánek, do komise ke zkoušení
účetních závěrek obecních důchodův a fondů z
rok 1900 pp. Brejcha, Hamáček, Havlíček, Portik,
Urbánek a Vaníček,
Městská rada podala zprávu o námitkách prot
návrhu na upravení Podskalí a části Vyšehradu.
Pokorný
JUDr
Steiner
Hirsch
Jeronýmův
Polaczek
František
Dolejšek
Siegl
A Haas
Brož
Hašourek
Nesý
Stárek
Urbánek
Brejcha
Hamáček
Havlíček
Portikum
Vaníček
Praha
Příbram
Jeronýmův
libeňský v Praha
Praz
anenský
Vyšehrad
Schlüter společenský
Perele
23
article
Obecní starší p. Kovařovič žádal, by se pi-
líře při rozšířování železničního mostu ve Vyše
hradské třídě stavěly dle schváleného plánu poloby
Starosta p. dr. Srb uvádí, že rozhodnutí mini
sterstva železnic, o které se stavba pilítů opírá, bylo
správním soudem zrušeno. Jelikož nový plán polohy
bude schválen dříve nežli se stavbou dvojích ko
lejích se počne, musí se pilíře postaviti dle plánu
polohy.
Obec. starší p. Vaníček praví, že v ulici n
Hrobci děje se nesprávnost, poněvadž rozšiřujes
jen na jedné straně, žádá, by rozšířila se na 1
metrů a navrhl, by regulační plán přizpůsoben byo
navrhu p. Kohouta.
Obec. starší p. Kasalický přimlouvá se vůč
p. Vaníčkovi za návrh městské rady.
Po poznámce p. Vaníčka a zpravodaje zamítá
se návrh p. Vaníčka a vzata na vědomí zpráv
městské rady.
Městská rada navrhla, by svoleno bylo ke zří-
zení nových měšťanských škol pro chlapce a pre
dívky v Bubnech a aby pro tyto nové školy vysta
vena byla nová školní budova na obecním pozemkt
»u Studánky«
Obecní starší p. řed. Rašín vítá návrh tento
praví, že občanstvo VII. čtvrti přijme jej s po
vděkem; zároveň žádá, by zřídila se v této střední
škola.
Kovařovič
Srb
Vaníček
Hrobec
Bubno
24
article
Obecní starší p. Storch nalehá na zřízen
druhé dívčí měšťanské školy na Starém městě.
Návrh městské rady se schvaluje, rovněž návrh
na zřízení nové opatrovny a mateřské školy na
obecním pozemku »u Studánky« v Praze—VII.
Městská rada navrhla, aby zřídila se měšťanská
škola pro hochy a dívky na král. Hradčanech.
Po přímluvé obec. star. pana Vejžvaldy se
návrh schvaluje.
Městská rada navrhla, aby počet městských
strážníků rozmnožen byl o 4 muže a povolen k tomu
cíli potřebný náklad 4199 K 54 h.
Obecní starší p. Vaníček praví, že poměr
obecních strážníků jsou málo zavidění hodny, nebo
ani po 40leté službě nemají vyhlídky na definitivu
čehož není ani v malých městech. Navrhuje, bys
upravil jejich služební řád v ten smysl, by po určit
řadě let dostali definitivu a v příčině disciplinárn
správy aby zřídila se komise a některé z dosavad
ních trestů by vyhradily se městské radě.
Obecní starší p. ryt. Pštross uvádí, jak se z
jeho inspektorátu s obecními strážníky zacházelo
polemisuje s p. Vanfčkem tak, že tento v odpově
mu řekl, že vyvracel, nač si nestěžoval a že mlui
tedy jako proti větrnému mlýnu.
Storch
Vejžvalda
Vaníček
Pštross
Praha
Hradčany
25
article
Návrh městské rady schválen a návrh p. Vaníčk
odkázán městské radě.
Na jednacím pořadu byly četné návrhy na udš-
lení několika odměn za mimořádné práce ve služ-
bách obce.
Obecní starší p. Štoreh prohlásil, že nen
proti nim, avšak poukazoval k okolnosti, že podobn
návrhy jsou na každém jednacím pořadu. Když na-
vrhovala se nová organisace pro úřadnictvo, řeklo
se, že podobné návrhy odpadnou, ale nestalo s
tak. Takové odměny jsou úřadnictva nedůstojny
nechť odmění se úřadnictvo stálým služným. Řeční
vyličuje, kdo a jakým způsobem tyto odměny do-
stává.
Návrhy se schvalují.
Městská rada navrhla, aby řediteli městskéh
musea povolila se odměna 3000 K za instalovánl
musejních sbírek v nové budově.
Obecní starší p. Weiss žádá, aby se ředitel
postaral, by sbírky přistupny byly také v neděli
Obecní starší p. Lada praví, že nemá ničeh
proti tomu, aby někdo byl za mimořádnou práci od-
měněn, avšak přeje si, aby při jednotlivé prái
předložily se návrhy na odměny najednou a nikol.
jako na př. při adresáři, na třikráte.
Páni obec. starší Urbánek a dr. Vlček př
mlouvají se za návrh městské rady.
Obecní starší p. Lada poukazuje, kdo odměny
tyto dostává a navrhuje, by se záležitost tato odro
čila a předložila se sboru i s ostatními návrhy n
odměnu, dojde-li jaké ještě z musea
Návrh odročovací schválen
Debata rozpředla se také o návrhu na povolen
nákladu K 3968.85 na zřízení nové koleje na Josel
ském náměstí
Obecní starší pan Storch prohlašuje, že kon
sekventně hlasovati bude proti každému povolení ná-
kladu na elektrické podniky, protože nemá důvěry
v technickou jejich správu, na kterou slyšetí stál
stesky. Vždyť by byli, praví, přejeli i našeho purk-
mistra! To jest dost. (Veselost.
Weiss
Urbánek
doktor
Vlček
Storch
ský náměstí
26
article
Obecní starší pan Kasalický jest rovněž proti
návrhu.
Obecní starší pan dr. Holubovský přimlouvá
se za návrh, rovněž i pan Prášek
Obecní starší pan Vaníček navrhuje, by vozy
z Král. obory jezdily k Národnímu divadlu a pak že
nebude třeba navržené koleje.
Schvaluje se návrh městské rady.
Bez debaty schvalují se: Návrh na povolení ná-
kladu 23.580 K na předělání vozů koňské dráhy n
vozy vléčné; návrh, aby paní Adě Bulířové nahrazen
byl vydej 3120 K, jejz byl její zesnulý manžel pan
stavební rada Alois Bulíř za obec pražskou učinil;
návrh, aby obec pražská, jakožto rukojmí zavázala s
za řádné, včasné a úplné zaplacení ceny trhové z
čásť pozemku č. kat. 501 v Žižkově, náležejícího ko-
stelu sv. Stěpána a za pozemky č. kat. 5012 a 503
v Žižkově, náležející mešní nadaci K. J. Hubatiusa
při kostelu sv. Haštala ve výměře 5 jiter 604 čtver
sábů a 7 jiter 265 čtver. sáhů, jeden čtvereční sáh
po 3 zl. 20 kr., jakož i za čtyřprocentní zúročení jejl
kteréžto pozemky společné jmění pražského měst
ského záduší k rozšíření katolických hřbitovů praž-
ských v Olšanech zakoupiti hodlá; návrh, aby tělo-
cvičné jednotě Sokol Praha-VII. prominuta byla třel
splátka s příslušnými úroky z kupní ceny za prodaný
jí pozemek ke stavbě tělocvičny a návrh, aby kura-
toriu nadání Náprstkova českého průmyslového muse
v Praze uděleno bylo za účelem přístavby musea na
pozemku č. kat. 299/4 povolení k zápůjčce 94.000
od české spořitelny a aby pak přístavba obcí pražskou
nákladem nadačního jmění byla provedena
Stížnost ústředního sboru spolků majitelů dome
v království českém do vyřízení v příčině náhrady z
uklízení sněhu s chodníků se zamítá.
kasalický
doktor
Holubovský
Prášek
Vaníček
Král
Bulíř
Hubatius
Haštala
Náprstkův
Žižkov
Olšany
Praha
Sokol PrahaVII
Ada Bulíř
27
article
Městská rada podala návrh na pojmenování ně
kterých ulic a náměstí, o němž jsme se již zmínil
ve zprávách z jejích schůzí.
Obec. st. p. Šubert stěžuje si, že městská rad
nepřistoupila plně na jednohlasný návrh komise, ze-
jmena že zamítla stručná česká pojmenování s vy-
necháním slov »ulice« a »náměstí«, jaká nalezám
v jiných městech slovanských. Navrhuje, by se věe
tato vrátila městské radě, aby znovu uvážila jedne-
myslné usnesení komise, by novým ulicím dával
se jména s vynecháním obvyklých slov »ulice«
»náměstí«, by brala se jména rázu místního a te-
prve ve druhé řadě jména zasloužilých osob a užilo
se jich vždy jen jednou.
Obec. star. p. dr. Novák souhlasí s návrhy
předešlého řečníka, ale vystupuje proti návrhu, by
hlavní třída v assanačním obvodu nazvána byla třídou
»krále Jiřího«. Nechť nazve se tak ulice, která pro-
razí se záhy kadetkou, býv. královskym dvorem, v
kterém král Jiří Poděbradský sídlil a hlavní třída
v assanaci ať nazve se » Mikulášskoua
Přijímá se odročovací návrh p. Šuberta a návr
p. dra. Nováka odkazuje se městské radě.
Od projednávání dalších předmětů jednacího po-
řadu musilo se upustiti, protože po odchodu četných
členů sboru nebyla schůze schopna platně se usná-
šeti. Skončena byla o 3/48. hod. večer
Starosta p. dr. Srb upozernil za schůze členy
povodních komisí na možnost hnutí ledu na Vltav
ještě v noci a požádal je, by dostavili se neprodlen
na určená místa.
Šubert
doktor
Novák
Jiří
Poděbradský
Srb
a náměstí
náměstí
Vltava
28
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Poznámky kadresní debatě v pansk
sněmovně. Sobotní debata v panské sněmovně
byla v nejednom ohledu zajímavá. Ne pouse
tím, že docela něco jiného obsaženo byl
v kompromisni adrese, než co zastávali páni
pairové ve svých řečech, ale také tím, že ne-
zůstala na ni bez vlivu rozháraná situace v
sněmovně dolní. Byly při této příležitosti pro-
neseny řeči, které vymykaly se naprost
z obvyklého rámce odměřenosti a státnické
umírněnosti, do níž se členové sněmovny panské
z pravidla nutí. Jakkoli formou, u lidí z dobre
společnosti obvyklou, proneseny tu řeči, v nich
různé názory srazily se dosti prudce. A o
vlastně šlo při této příležitosti? Opět o cnu
velikou, dosud nerozřešenou otázku, zdali vlád-
nouti lze v Rakousku centralisticky, neb hodi-l
se pro tento stát ve svém vzniku i ve svém
složení zvláštní vládní soustava federalistická
Řečníci vyhnuli se sice slovům, však o nie
jiného nešlo v řečnickém zápasu mezi knížetem
Auerspergem a Plenerem s jedné a knížetem
Lobkovicem a Czartoryským se strany druhé.
Auersperg
Plener
Lobkovic
Czartoryský
Rakousko
29
article
Kníže Lobkovic řekl pánům, že tak jako dosu
dále to nejde a že všechny pokusy, hnout
polámaným státním strojem, zůstanou marny.
Nedotkl se téměř ani otázky práva, nýbri
setrvav v mezích účelnosti, která německ-
ústaváckým matadorům — tak aspoň tvrdí —
jediným je rozhodujícím momentem, poukáza
k tomu, že parlament vídeňský, přetížený šire-
kými kompetencemi, které již z důvodů tech-
nických překonati nemůže, musí být omene
na vyřizování velikých společných záležitost
kdežto vše ostatní mělo by býti přik-
záno sněmům. Kníže Jiří Lobkovic mo
tak promluviti právem, neboť sněmy v té n
nější čtyřleté ústavní bídě ukázaly se bjt
jedinými útulky klidné a plodné práce, přes t
že samými ohledy k zákonodárnému sboru ústřee-
nímu odstrkovány a pokud jde o dobu prác
zkracovány jsou od té doby, co zavedeny příme
volby do rady říšské. Deklamace o »jednot
státní« sevrkly se proti pádným důvodům Lob-
kovicovým na pouhé vyschlé fráse. Pan Plene,
jenž objevil se tentokráte v póse klidně pozor-
jícího a opatrně se pronášejícího diplomst,
obíral se otázkou jazykovou. Zdá se nám, t
Lobkovic