1
masthead
29. března 1904
2
masthead
Příloha „Národnich Listn
Národnich
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Okresní spolek eukrovarníků
středních Čech
konal včera ve velkém sále pražské plodinové bursy
za hojného účastenství členstva valnou hromadu.
Předseda p. řed. Jos. Hýroš zahájiv schůzi, uvítal
srdečně přítomné a věnoval pak vřelou posmrinou
vzpomínku zesnulým členům spolku, zejmena za-
sloužilému jednateli p. řed. Kábovi, jichž památku
uetili přítomní povstáním. Na to představil shromá-
ždění nového jednatele spolku p. řed. Egera a pro-
mluvil o neutěšené nynější situaci průmyslu cukro-
varnického, vyslovil politování, že vůči této situaci
jest mezi cukrovarníky stále ještě rozháranost a boj
o řepu, který vedl k různým výstřelkům, jimiž jest
nedůvěra mezi rolnictvem a cukrovary se zahostivšt
ještě více živena a ohradil se proti výtkám z kruhů
rolnických činěným, jako by určoval ve středočeském
spolku ceny řepy. Jest jisto, že ceny řepy nemohou
klesnouti pod jisté minimum, ale přestane-li rolník
pěstovati řepu, zůstane přece jen rolníkem, kdežto
přestane-li cukrovarník vyráběti cukr, přestane být
cukrovarníkem. Řečník přeje si, aby cukrovary mo-
hly platiti zlatku za řepu, ale ceny řepy záležejí na
světových cenách cukru a na kalkulaci továrníků
(Souhlas).
Na to přednesl řed. p. Eger zprávu jednatel
skou za rok 1903, z níž vyjímáme;
Minulý rok 1903 náleží k nejpohnutějším peri-
odám průmyslu cukrovarnického. Nevyšli jsme z roz
čílení a nejistoty: chováme oprávněnou obavu o bu-
doucnost jak cukrovarnictví, tak i řepařství a spolu
konstatujeme, že situace obou těchto obor
nebyla ještě nikdy tak zachmuřena
nejista právě jako nyní.
Kába
Eger
Čechy
spolek cena řepa
6
article
Ujednání brusselská stala se v lednu 1903 zá-
konem a zároveň přijat parlamentem zákon kontin-
gentační, mající za účel, aby industrie aspoň hube-
nou kosť 6frankového cla mohla využitkovati. Zákon
ten však konvenci odporuje, padl a my jsme byli
přesvědčeni, že spolu klesá i druhý pararelní zákon.
jenž na naše útraty zabezpečuje Ubrám kontingent
300.000 q větší.
Než očekávání naše se nesplnila a zásada volné
soutěže uvnitř rakousko uherských hranic, obchodní
a celní smlouvou zaručená, prolomena zavedením sur
taxy, aby vnitrozemský trh uherský výhradně uher
ské produkci byl zajištěn. Tím, byť ne formálně, zří
zena de facto uvnitř tak zv. »jednolného obchodniho
a celního území« rakouskouherské monarchie celní
čára. Bohudíky, parlament rakouský v té věci nepro
mluvil posledního slova.
Jinou udá ostí této saisony byl zákon o zákazt
řepních rayonů, který strana agrární v parlamentě
uvedla na přetřes. Je sice nepochybno, že hospodář-
ská mizerie posledních let nejtíže dolehla na stav
zemědělský, kterému z lé duše přejeme všemožných
úlev, než přes to se svého stanoviska nemůžeme
schváliti uzákonění předlohy, která naši dispositivní
kupeckou volnost takovou měrou omezuje, svými dra-
konickými předpisy trestními nás roztrpčuje a uráží
a se stanoviska úspornosti a hospodárnosti ve výrobě,
dnes nezbytné, jest ceny dosti pochybné. Export náš
bude asi brusselskou konvencí značně poškozen. Kde
za našich poměrů nalézti náhradu? Kde jinde, než
ve zvýšení domácího konsumu. To však předpokládá
vydatnou slovu na dani spotřební, jejiž přemrštěná
výše u nás jest ostatně čístě rakouským unikem.
7
article
Poměry se přiostřily: doba jest kritická, sobecká
Anglie, kolonie a třtina usilují o naši zkázu, doma
povstávají proti nám ti, kdož by vlastně měli býti
našimi přirozenými spojenci, vláda ku přáním naším
zůstává hlucha, kartel, pevná záštita naše, pohřbení
co nám zbývá, než svépomoc? Proto semkněme s
všichni, surovarníci i raffiněři, v jediný šik, abychom
aspoň šestifrankového cla využitkovali ke své ochraně,
Pokud se týče vnitřního života spolkového, čítal spolel
46 členů zakládajících, 129 činných a 10 přispívají
cích, celkem 185 členů.
Příjmy spolku v roce 1903 obnášely K 1230 06
vydání K 1098.62, zbývá K 131.44. Jmění spolkov
činilo koncem r. 1903 K 564.60.
Výbor spolku navrhuje valné hromadě, aby, řídíe
se každoročním přikladem, udělila následující pod-
pory: Listům cukrovarnickým 400 K, literárnímu
fondu spolku českých chemiků100 K, podpůrnému
spolku 40 K.
Krom těchto obvyklých podpor mimořádných pří-
spěvek pro cukrovarnickou knihovnu v bibliotéce
Jednoty ku povzbuzení průmysln v Čechách 50 K.
Po vyslechnutí zprávy přehlížitelů účtů, podané
p.Černým, byla pak zpráva jednatelská i s návrhy
v ní obsaženými jednohlasně schválena. Do výboru
zvoleni potom akklamací p. Černý a přehližitelem
účtů p. řed. Benč z Horek.
Delším předmětem jednacího pořadu byl roz
hovor
o slavu cukerní industrie a řepařství rakouského p
uzákonění brusselské konvence.
Černá
Benč
Anglie
Čechy
Horka
podpůrný spolek 40 K
8
article
Referent p. K. Eger, ředitel cukrovaru a oeko
nomie v Oužicích, vzpomenuv na počátku své ob-
sáhlé a velice bedlivě vypracované řeči rozruchu.
který způsobila ratifikace brusselské konvence, jíž
byly vývozní prémie na cukr zrušeny a clo na pří-
voz cukru na 6 franků sníženo, v podstatě pravil
Dnes již neklamně přesvědčeni jsme o tom, ž
vláda naše ve věcech cukru se týkajících dopustila
se těžkých, zásadních a nenapravitelných chyb a že
místo toho, co by se řídila příkladem ostatních, kon-
venci spolupodepsavších státův a průmyslu cukerního
obělavě se ujala, v rozhodném okamžiku nás opu-
stila. Již způsob, jak rakouská vláda k vyjednávání
se připravila, musil jí připraviti porážku, neboť vláda
naše nesjednolila se předem s Německem a talo
»splendid isolation« Rakouska zavinila, že bezpodmí-
nečně musila se diktátu konvence podrobiti. Nad to,
poněvadž nezabránilo se tomu, aby Uhry vystupovaly
jako stát samostatný, bylo si vládě rakouské vykou
piti souhlasu Uher koncessí, že konsum Uher smi
býti kryt jedině domácí, t. j. uberskou výrobou. Zá-
kladem lomuto ujednání s Uhrami měl býti kontin-
gentační zákon, jehož účelem bylo, jednak upraviti
rozvržení cukerního konlingentu mezi jednotlivé ra-
kouské cukrovary, jednak — bohužel na útraty naše
— pojistiti zemím uherské koruny nový, o 300.000e
které až dosud my jsme vyváželi do Uher, větší
vnitřní kontingent. I vidno, že rakouský zákon kon-
tingentační vyvolán byl netoliko zájmy a potřebou
cnkrovarníků rakouských, nýbrž i že povstal z po-
hnotek politických.
K Eger
Uher
Oužice
Německo
Rakousko
Uhry
9
article
V lednu roku 1903 rakouský parlament přijal
v poslední chvíli jak zákon konvence brusselské se
týkající, tak i zákon kontingentační. Avšak stálá
brusselská komise prohlásila, že tento druhý z obou
uvedených zákonů odporuje smlouvě brusselské
jest tudíž nepřipustný. Když pak následkem tolo
1. srpna minulého roku zákon ten byl zrušen, do-
mnívali se rakouští cukrovarníci, že spolu s ním
padá i koncesse Uhrám učiněná stran zvýšení dří-
vějšího kontigentu Uher z 563.796 q na 863..660 qa
že tedy vývoz a odbyt uherský v původním rozsahu
zůstane Rakousku zachován.
Toto zvýšení uherského kontingentu znamenalo
sice značné poškození našeho cukrovarnictví, ale
přes to rakouští cukrovarníci neprotestovali bne
z počátku proli němu, berouce ohled na to, že indi-
viduálním rozvržením kontingentu odbyt vnitrozemí
klidně bude upraven a očekavajíce z něho nad to
i jiných výhod. Naše přání, aby tedy tské zákonná
ustanovení ve prospěch Uher, zvýšení kontingentu se
týkající, byla zrušena, musila záhy ustoupiti tomu
střízlivému poznání, že změna paragrafu sem spada-
jícího možna jest toliko za souhlasu obou smlouvu
uzavřevších stran a že v souhlas Uher v této věci
doufati nelze. Poněvadž však v Rakousku stojíme
na stanovisku volné soutěže, máme zajisté právo
požadovati aspoň tolik, aby opomenuto bylo všeho,
co by volnou soutěž rušilo.
Uher
Uhry
Rakousko
10
article
Rakouský pak i uherský zákon kontingentační
neobsahuje žádného ustanovení, jež by volnou kon-
kurenci slěžovalo, nebo dokonce vylučovalo, a jaké-
koliv rušení volné soutěže jest ostatné již dle celn
a obchodní smlouvy nepřípustno. Jakými asi pro-
středky uherské cukrovarnictví proti rakouské soutěži
zvýšený kontingent zajistiti si hodlá, ponecháno jest
jemu na vůli, a jestliže Uhři se budou snažiti, aby
snižováním cen náš vývoz udusili, nelze proti tomu
namítati ničeho. Avšak uberské ministerstvo pokládá
za ochranný prostředek proti rakouské soutěži vedle
výhodných ustanovení dopravních, proti nimž bohužel
jsme bezmocni, v přední řadě surtaxu na cukr, o které
dle officiosní zprávy ze dne 28. srpna 1903 ministři
financí rakouský a uherský se dohodli a sjednotili.
Dle trvajícího přáva jest nám surtaxu na cukr jedno-
myslně prohlásiti za průlom do posavadní celní
obchodní smlouvy učiněný.
11
article
Zákony trvající slovným zněním svým i duchem
k tomu se nesou, aby volná soutěž uvnitř hranic
rakousko-uherských byla zachována, kdežto uzáko-
nění jakéhokoli »poplatku« na cukr, z jedné polo
vice říše do druhé převážený, rovnalo by se ve sku
tečnosti zřízení celní čáry mezi nimi.
Z toho, že surtaxu vybírati má stát, který vy-
váží, a že surtaxe přikládá se název » poplatku«
plyne, že obě vlády byly si vědomy toho, jak těžko
rozřešiti možno onu formální otázku, jak bylo by
lze porušení celní jednoty co možná se vyvarovati.
I jeví se surtaxa jakožto prostředek vynalezený
k obejilí zákona. Jen v tom případě bylo by zave-
dení poplatku přijatelno, jestliže by na př. Uhry
uvalily zvláštní zemskou daň — dejme tomu 2 K
ze 100 kg — na veškeren konsumní, zdanitelný cukr
své domácí t. j. uherské výroby, tedy dle ustanoveni
celní a obchodní smlouvy měly by právo tuléž
dávku v témž rozměru, ale ne v rozměru větším,
požadovati z cukru od nás importovaného. Nebo
kdyby na př. uherské pivo dováženo bylo do Čech,
tu byly by Čechy oprávněny — majíce zemskou
pivní dávku — pro svě zemské potřeby i z něho
poplalek vybírati, ovšem že v té míře, v jaké tutél
daň pivu doma vyráběnému ukládají.
Uher
Čecho
Čechy
kg
12
article
Poněvadž při mezinárodním vyjednávání v Brus-
selu nezabránilo se tomu, aby Uhry vedle Rakouska
jako úplně samostatný stát nevystupovaly, a poně-
vadž na základě toho Uhry také jako stát samo-
stalný vyjednávaly, proto se stanoviska brusselské
konvence jsou oprávněny obě poloviny říše, aby
proti sobě navzájem surtaxu až do výše 6 franků
zřídily. Ježto však oba státy dle znění obapolné
smlouvy tvoří jednotné území celní a obchodnía
ježto smlouva ta vyprší teprve koncem roku 1907,
nemobou ani Rakousy ani Uhry samy o své újmě
práva na zřízení surtaxy, konvencí brusselskou jim
přiznaného, použiti, nechtějí-li porušiti vzájemnou
smlouvu celní a obchodní. Jakmile tedy jedna z obou
částí říše ke změně této smlonvy nesvolí, není možno
uzákoniti surlaxu do konce roku 1907.
Uher
Uhry
Rakousko
Rakousy
13
article
Rakousko vyváželo do Uher ročně na 300.000
rafinády a sice byly to zvláště moravské cukrovary
které na vývozu do Uher braly účasť. Jest sama
zřejmo, že tento stav zavedením surtaxy nutně by
se změnil, an rakouský cukrovarník byl by nucen
k výrobní ceně cukru ještě obnos surtaxy připočí-
tali, jakmile by do Uher importoval. Než, v kruzích
uherských cukrovarníků a ekonomů nabývá dokonc
vrchu přesvědčení, že surtaxa v obnosu K 3.50 není
dostatečna a že by vlastně měla býti zvýšena až n
nejvyšší obnos, brusselskou konvenci povolený, tedy
až na 6 franků. Pak nebylo by možno na nějaký
vývoz do Uher pomýšleti a my ztratili bychom jistý
odbyt, ročně asi na 300.000 q se páčící, který v roce
1902 representoval sumu 17.7 mill. K a tvořil 7 0
celkového rakouského vývozu.
Rakousko
Uhry
mill
14
article
Na tuto možnost měli bychom býti připraveni
proto jiná odbytiště hledati, avšak vzhledem k si-
tnaci světového trhu a vzhledem k tomu, že naše
výrobní poměry brusselskou konvenci značně se pře-
tvořily, sotva bude to možno. Pak zbývá jediný pro-
středek: totiž omezení výroby, které však, poněvadž
průmysl cukrovarnický již není sjednocen, neusku
teční se hladce a rovnoměrně, nýbrž po tuhém kon-
kurenčním boji, jejž nejdráže zaplati slabší a men í
závody. Omezení výroby v rozsahu ztráty uherského
odbytu značilo by však redukci zpracování řepyo
21/4 mil. q. čímž řepaři rakouští o příjem asi 49e
mill. korun byli by zkráceni V kampani 1901—2
obnášela výroba: v Rakousku 10,332 000 q suroviny.
neb 9,298.000 raffinády, v Uhrách 2,549.000 suroviny
neb 2,294.000 rafinády. Zákonitý kontingent obnáší
však pro Rakousko 2,770.340 q. tudíž 29.7 proc. vý-
roby: Uhry 863.660 q. tudíž 37.69% výroby. Vyvážeti
třeba: z Rakouska 70 3 proc. výroby, čili 6,527.660
raffinády, z Uher 62.4 proc. výroby, čili 1,430,340
raffinády. Z uvedeného plyne, že Řakousko více než
Uhry na export jest odkázáno, a že tedy úbytek od-
bytu vnitrozemí, 300 000 q obnášející, jest těžkou
ranou pro rakouské cukrovarnictví.
Uher
Řakousko
Rakousko
Uhry
15
article
Uherské cukrovarniciví využilo surtaxy na ten
čas na K 3.50 vyměřené k utvoření společného kar-
telu a následkem výhod tarifních prodává cukr
v nitrozemí aspoň o K 4.50 dráže. Při konsumu
863.000 q vybývá pro ně obnos asi 4 mill. korun.
z čehož, rozpočte-li se to na 1,431.000 q exportního
cukru, připadají na 1 q K 2.30, což zajisté předsta-
vuje již značnou vývozní premii.
O tento obnos této vývozní premie jest uherské
cukrovarnictví při konkurenci na světovém trhu v
výhodě; a zároveň povážlivou měrou ohrožuje i náš
vnitrozemský trh. Neboť pro případ, že by uberský
cukr nebyl vyvážen do Rakouska, obnáší surtaxa na
něj uvatená K 3.50, a odečte-li se oněch K 2. 80.
zbývá K 070 na 1 q. Za těchto poměrů, zvláště
uvážíme-li, oč nižší jest výrobní cena uherského
cukru, oč příznivější jsou jejich sazby dopravní,
import do Rakouska může se díti se ziskem.
Rakousko
K 2
16
article
Lze očekávati, že uzákonění surtaxy nezbytně
povede k sesílení a vzrůstu cukrovarnictví uberského,
naproti tomu však, že náš cukerní průmysl značně
poškodí, tak že oprávněny jsou obavy, že Uhry záby
budou ohrožovati i náš vlastní vnitrozemský trh.
Z uvedených důvodů jest nevyhnutelno, aby rakouská
cukerní industrie jednomyslně a zásadně postavila
se proti uzákonění surtaxy. Bohužel jest nám kon-
statovati, že cukerní politika rakouské vlády osvěd-
čila se naprosto nešťastnou, ana hned v Brusselu,
hned zase ve Vídni nebo v Pešti stihána je porážko
za porážkou. Úvážíme-li, že rakouské cukrovarnictví
ze dvou třetin odkázáno jest na vývoz, dále že boj
s cukrem třlinovým rok za rokem bude se přiostřo-
vati, náš export pak, jak se zdá, že bude klesati.
jest nám hledati odpomoe dílem ve stoupání a vzrůstu
konsumu uvnitř hranie, dílem ve zlevnění nákladu
výrobních jak v továrně tak i na poli. O povznesení
konsumu vnitrozemského jest se nám přičiniti ze
všech sil. To však předpokládá především důkladné
snížení dnešní, takřka lichvářské daně spotřební,
38 korun obnášející. V tomto směru třeba konati na
fiskus všemožný nátlak.
Znatelným snížením spotřební daně netoliko
konsum by stoupal, nýbrž i bylo by umožněno cukru
ve větší míře též k jiným průmyslovým výrobkům
(jako: zavařeniny, cukrovinky, konservy) používati.
Uher
Brusel
Vídeň
Pešť
17
article
Ostatní státy konvenci podepsavší, učinily za-
dost přirozeným důsledkům z ní plynoucím a sní-
žily konsumní daň takto: Francie: z fr. 64 na
fr. 27 = K 25.76; Belgie: z fr. 51 na fr. 20 =
19.08; Německo z fr. 25 na fr. 17.50 = K 16.45
Rakousko podrželo daň spotřební = K 38.—; Rusko
taktéž nesnížilo daně s= K 27.15.
Z těchto čísel vidno, že Rakousko má nejvyšší
daň spotřební, vyšší než Rusko, které vůbec setrvalo
mimo konvenci.
S mnoha stran navrhuje se jakožto odpomoe
omezení osevu řepního a mezinárodní kontingento-
vání řepní produkce. Dle mého nábledu jest mezi-
národní smlouva, redukce cukerní výroby, resp.
řepního osevu se týkající, sice možna, ale velice
těžce uskutečnitelná, a proto jest na ni pohlížeti
velice skepticky. Neoddávejme se klamným nadějím.
neboť, ačkoliv hesla: »Redukujme osev« často s
užívá i zneužívá, není země, není státu, jenž by tu
předcházel svým příkladem dobrovolně; nám pak
ostatně běží o to, aby poměry zůstaly takovými,
jakými dosud byly, a aby našeho místa nezmocnil
se silnější soused, nezaujal cukr třtinový.
Výroba cukru z řepy zůstane zajisté přes pří-
tomné zápasy oněm zemím zachována, kde pro
racionální řepařství exislují podmínky nejpříznivější
jak tomu speciálně zajisté jest v zemích našich,
totiž v Čechách a na Moravě.
Se svého stanoviska nemohu se přimlouvati za
dobrovolnou redukci řepního osevu; boj dle měho
mínění také tím jest ospravedlněn, aby se vydatné
sprchy dostalo zemím tropickým, které z valné části
brusselskou konvenci považují za signál, že anglický
trh jim je vydán na pospas.
Význam kolonií pro výrobu cukru značně stoup
a proto jest také záhodno k tomuto úkazu poněkud
blíže přihlédnouti.
Belgie
Německo
Rakousko
Rusko
Čechy
Morava
18
article
Nejdůležitější bod v konkurenčním boji mezi
cukrem řepním a třtinovým tvotí výlohy s výrobou
cnare spoiené Tv pak obnášejí na Kubě K 20.21
ačkoli některé obzvláště výhodně položené plantáže
které nad to moderními dopravními prostředky jsou
opatřeny, 100 kg za K 13 25—17.37 mohou vyrobiti.
Rok za rokem přirozeně situace cukru třlinového bude
se lepšiti v tomže poměru, jak zdokonalována bude
kultura a způsob výroby, a režie dle toho bude kle-
sati. Nejbohatší cukerní sklizeň z r. 1894, obnášející
1,054.214 tun pochodí toliko z nepatrné části one
plochy, která k pěstění třtiny se hodí, a znalci po
měrů kubánských tvrdí, že Kuba jsouc náležitě zor
ganisovaná a disponujíc dostatečnými silami pra
covními, jež vyšší mzdou přivábiti si hledí, bude
s to šestkráte více cukru produkovati než nyní.
V roce 1902—3 obnášela produkce 975.000 tun při
81/2—11% výrobě dle zařízení jednotlivých továren.
Dále padá na váhu cukrovarnictví na Javě, n
něž rozhodně vedle kubánského patřiti jest jakožto
na cukerní industrii třtinovou, života a rozvoje nej-
schopnější.
Kolonie jsou na nejlepší cestě při neustále
stoupající výrobě dospěti pod niveau našeho nákladu
výrobního, důkaz to, že obavy naše o export jsou
oprávněny.
Tvrdívá se, že anglický rafinér dává přednost
cukru řepnímu před třüinovým, poněvadž onen lépe
se dá zpracovati. Dnes snad jest tomu tak, alev
tomže poměru, jak zdokonalována bude kultura
třiny cukrové, také jakost a způsobilost šťáv ku
zpracování bude stoupati, a právě tak na základě
lepšího postupu technického i kvalita cukru bude se
lepšiti. Tím vším zajisté boj mezi oběma druhy
cukru rok od roku bude se přiostřovati.
Kuba
kg
Java
19
article
Aby rakouská industrie cukerní i na dále byla
schopna vývozu, jakož i aby osev řepní v Rakousku
v dosavadním rozsahu se udržel, voláme jako dříve
po konečné úpravě tarifnictví. Oprávněné stesky
přání cukerní industrie vyznívají v ten smysl, aby
vývozní sazby na cukr přes Hamburk a Terst byly
zlevněny a tarify železniční na odpaky a všeliké
suroviny, jako řepu, uhlí a vápenec, aby sníženy
byly.
Zároveň klademe vládě na srdce, aby započaté
kanalisování řek co nejrychlejí provedla, zvláště
kanalisování Labe a Vltavy, jež pro vývoz cukru
najmě českého jsou dalekosáhlé důležitosti. Na zá-
základě zkušeností v jiných zemích získaných jest
známo, že sazby pro dopravu po vodě rovnají se
polovičním sazbám železničním, tak že průmysl a
polní hospodářství dojdou jimi výhod, které pro ně
doposud neexistovaly. Dráhám soukromým pak zá-
roveň tím povstane soutěž, která je donutí, aby
v otázce tarifní byly povolnější.
Zajištění budoucnosti rakouské industrie závisi
od snížení daně spotřební a tarifů, jakož i od stavby
projektovaných vodních dráh, má li býti udržena vý-
roba, která na obchodu zahraničném v roce 190
obrovskou sumou 160,657.616 K particopovala. Aby
pak v době platnosti konvence náš export žádných
škod neutrpěl, jest nejsvělější povinností vlády cukro-
varnickým tužbám v každém ohledu vyjíli vstříe
Každý rok lhostejným váháním ztracený značí ne-
napravitelné oslabení našeho exportu.
Na to promluvil řečník
o budouenosti řepařstvi.
Rakousko
Hamburk
Terst
Vltava
20
article
Pravil: Za nynějších změn, které cukerní in
dustrii na cukerním trhu středoevropských moc
právě potkaly, jest pro řepaře otázkou velkého do-
sahu, co státi se má a co se stane, jestliže řepn
cukr v boji s osadním cukrem třtinovým bude za
tlačen a poražen.
Splní-li se oprávněné obavy, pak kráčejí řepai
špatným dobám vstříc, neboť pěstění řepy změnilo
ráz jednotlivých hospodářatví, která ve větším roz-
sahu jím se zabývají, do kořene. Repařství stalos
pro ně základem veškeré organisace hospodářské
i chovu dobytka a poklesnutí ře ařství měle by pro
ně nejen rozsáhlé ztráty na kapitálu (inventáři, po
dílech továrních atd.) v zápětí, nýbrž i způsobilo by
značné znehodnocení půdy. Kdo řepu pěstoval, umi
si řepařství vážiti, jest si jasně vědom toho, jaké
kulturní i hmotné výhody pro naše zemědělství
z něho vyplynuly. Bohaté sklizně cerealií a jiných
plodin v krajinách řeporodných datují se teprv o
té doby, kdy rationální řepařství bylo zavedeno. Ře-
pařství jest tedy nepochybně přimou i nepřímou
příčinou toho, že v krajinách takových stoupá ne-
toliko hrubý i čistý výnos veškeré oekonomie, nýbrž
i účinkem toho cena půdy. Stoupající výnos hospo
dářství přináší tedy sebou zvýšení mzdy, zlepšení
majetkových poměrů obyvateistva řepních krajin
tomu v zápětí též zvýšení jeho duševní i mravní
úrovně a povznesení průměrného vzdělání, jakož
i síly poplatní.
Repařství
21
article
Rakouské zemědělství produkuje průměrně
60,000.000 q cukrovky, což při ceně K 1.80 za 100 kg
representuje sumu 108,000.000 korun. Na tomto vý-
nosu participují hlavně Čechy a Morava, méně Slez-
sko, Halič a Dolní Rakousy. Jestliže bychom byl
donuceni omeziti osev řepní, pak nelze ještě dues
příbližně určiti, jaká katastrofa na zemědělce by
dolehla.
Rakousko nemá takového průmyslu, aby dovo-
liti si smělo to či ono odvětví jeho obětovati. Jest
nám za všech okolností usilovati o to, abychom in-
dustrii cukerní i závislé na ní řepařství udrželi na
výši dosavadní. Tu pak naskytá se nám otázka, co
bychom měli zemědělci za 1 q řepy platili, aby se
mu ještě vyplácelo ji pěstovati.
Aby řepaření zemědělci i na dále zisk přinášelo,
třeba mu povoliti v Čechách i na Moravě minimáln
cenu 1 K 60 h pro továrnu a při tom všem pone-
chati mu obvyklé kvantum odpadků. Při této ceně řepy
a při sklizni 80 q řepy po korci (11/2 míry) jest vý-
nos ten ještě poněkud vyšší než obilí.
Čechy
Morava
Halič
Dolní Rakousy
Rakousko
kg
22
article
Při řepní ceně 1 K 60h loco továrna jest cukro-
varníku počítati na cenu cukru 20 K loco Ústí n. L
nechce-li při průměrné výrobě 15% dosazovati, což
podléhá změně dle polohy závodu, zařízení, množ-
ství řepy atd. Právě jako cukrovarníku při klesání
cen cukerních k tomu bylo hleděti, aby cukr co nej-
levněji vyráběl, tak i nezbývá dnes zemědělci nie
jiného, než aby výlohy s pěstěním řepy spojené
stlačil na minimum, chce li z něho kalkulaci lepší
než v předu uvedeno, vytlouci. Zemědělci budou nu-
ceni znovu všimati si všech detailů řepní kulturya
dle toho bude jim usilovati o to, aby řepu v bu-
douenu využitím, malých, menších i nejmenších vý-
hod co nejlevněji vyrobili, avšak při tom výnos řepy
a cukru nestlačili. V zušlechťování řepy jest inten-
sivně v dosavadním směru pokračovati, neboť každé
procento cukernatosti, o něž dosavadní výsledky po-
daří se zvýšiti, bez ztráty na kvantitě řepy, značí
vydalný krok na cestě k záchraně řepařství.
Jak daleko na tomto poli prozalímní effckt lze
stupňovati, nelze dnes ještě předvídati: dojista však
dosavadní nepřetržité stoupání kvality opravňuje nás
k naději, že dosud vzdáleni jsme kulminačního bodu
postupného zušlechťování řepy. Nejvíce potíží působ
olázka, kterou plodinou bylo by lze řepu nahraditi.
jestliže by skutečně došlo k redukci řepního výsevu.
23
article
Není vůbec plodiny, která by, pěstěna jsouc v
ohledu jak hmotném tak i všeobecně kulturním, kulturu
cukrovky nahraditi a úplně vyvážiti mohla.
Řepa representuje hotové peníze, krmivo, hno-
jivo, zvyšuje výnos obilí, stručně řečeno v řepě sou-
střeďuje se blahobyt. Nezbytně třeba všemi pro-
středky, které po ruce jsou, řepařství v normálním
rozsahu udržovati a zápasiti do krajnosti za tento zá-
klad veškerého našeho zemědělství. Při všech těchto
úvahách jen jediná věc zůstává nevysvětlitelna; „že
totiž řepaři, místo co by s cukrovarníky ruku v ruce
postupovali, čelem proti nim se staví!
Úsilí jejich, dosíci totiž vyšších cen za řepu, jes
sice pochopitelno, neboť ani zemědělství nemá na rů-
žích ustláno, není však věcně oprávněno. Ceny řepy
zajístě diktovány jsou světovou cenou cukru, a mezi-
národní trh se nás netáže, zda našemu řepaři lze při
jeho cenách vyjíti, čili nic. Kdo při K 1.60 řepu ne-
může pěstovati, ten přestal býti řepařem a kdo při
K 20.— cukr nemůže vyráběti, dopracoval. Kdo však
vůbec ručí nám za to, že pro příští léta s cenou
cukru K 20.— loco Ústí n. L. lze nám počítati,
abychom byli s to, řepní cenu K 1.60 obnášející
platiti?
Zda vláda řepní rayony zakáže, čili nic, nás
vůbec nevzruší, neboť dirigenta, který cíle svého jest
si vědom, donutí již poměry trh ovládající k tomu, aby
řepu skupovat jedině v přirozených hranicích závodu
jeho daných, čímž rayon sám sebou jest vymezen.
Kritická jest doba v níž žijeme. Řepní indu-
strii cukerní bylo již s cesty odvaliti mnoho překážek,
a třeba že se tak nestalo bez obětí, přece byly to
spíše okamžité rozpaky, kdežto dnes v pravdě visí nad
Řepa
24
article
ní meč Damoklův. Jediný pevný bod v tomto chiaosu
tvolí uzavlení kartelu rafineril. I jest nezbytno, aby-
chom tu stáli jako jeden muž, abychom my
cukrovarníci spojili se r rafiněry, abychom aspol
šeslifrankového cla, kterým přece jen ještě
disponovati nám lze, využitkovali, čímž aspoň jednu
oporu získáme, pomocí kteréž snad pohromu od in-
dustrie cukerní i od zemědělství přece jen jakž tak
odvrátíme.
Nechť vláda setřese s beder svých úhonu, že
pro naši tak těžce strádající cukerní industrii a ře-
pařství ničeho nechce učiniti, nechť dokáže nám pravý
opak toho tím, že ve všech oborech státní správy co
nejdále vyjde nám vstříc
Ke konci svých, častým souhlasem provázených
a hlučným polleskem odměněných vývodů navrhl pal
řečník tuto
resolnci:
„Valná schůze okresního spolku cukrovarník
středních Čech konaná dne 27. března v sále praž
ské plodinové bursy po vyslechnutí referenta vy
slovuje nad tím, že c. k. vláda setrvává vzdor č
losti, kterou jeví cizí sláty, snižujíce daň konsumní
za tím účelem, aby svůj konvencí brusselskou po-
škozený průmysl cukerní zvýšením domácí spotřeby
pokud možno odškodnily, v naprosté nečinnosti, své
hluboké politování a očekává s důvěrou, že c. k. vláda
následujíc konečně příkladů států s námi soutě-
žicích co nejdříve cukerní daň sníží a pak vše
učiní,
1. aby byla surtaxa v domácím obchodě od
straněna,
2. aby byly sazby dopravní za cukr, výrobní ma-
terialie a odpadky cukerního průmyslu na všech
dráhách soukromých dle přání průmyslu cukrova-
ského upraveny a konečně
3. aby nejdůležitější dráhy vodní byly pokud
možno nejdiíve provedeny.
Resoluce ta byla jednohlasně schválena, a za-
hájen rozhovor o technických pokrocích v cukrovar-
nictví a o tom, jaká nová zařízení se připravují pro
příští kampaň, čímž byla valná schůze skončena.
Damoklův
Čechy
25
article
První česko-moravská továrna na
stroje v Praze
konala včera valnou hromadu za přítomností 6
akcionářů, zastupujících 2350 akcií s 395 hlasy. Z vý-
roční zprávy vyjimáme
Ve výroční zprávě za r. 1902 projevena naděje
že rok 1903 přinese našemu závodu více objednávek
než v roce 1902. Tolo předpokládání se splnilo, ne
boť dosaženo v roce 1903 obratu přes 5 mill. korun
oproti 4.1 mill, v roce předcházejícím. Leč ani tent
zvýšený obrat nestačil bohužel, aby bylo lze veškerá
v posledních lelech značně rozšířéná a nejmoderněj-
šimi obráběcími stroji opatřená oddělení plně po
celý rok zaměstnati. Následkem všeobecné, již třeli
rok trvající krise průmyslové v našem mocnářství.
nedostává se našim strojírnám dostatečného zaměst-
nání, takže vzájemná konkurence ceny mnohdy
pod náklady výrobní stlačuje. Boj tento přiostřuje s
ještě tím, že naše strojírny následkem dražších cen
materiálu a nepříznivých výrobních poměrů, nejsou
na ten čas schopny bez hmotných obětí exportovati
a jsou odkázány na spotřebu tuzemskou. Čistý zisk
za rok 1903, K 298.848.77 jest vyšší než v roce
předcházejícím, což lze děkovati většímu obratu, lev-
nému nákupu materiálu do zásoby v době konku
renčních bojů válcoven před uzavřením kartelu
strojním investicím, všemožnému šetření na režii
zvláště při uhlí, i všech ostatních režijních polož-
kách, jakož i zmenšenému stavu úřadnictva. V ne-
malé míře však té okolnosti, že bylo přísně k tomu
hleděno, aby nebyly přijímány objednávky s tak
krátkými dodaelmi lhůtami, které by byly vyžad ovaly
práci přes čas a noční.
Přihlížejíce k vlastní rozvaze za rok minulý, ne
shledáváme na straně aktiv značnějších rozdílů při
prvních čtyřech položkách u porovnání s rokem 1902.
Praha
Tolo
mill
26
article
Za to položka: požadávky a kauce per K 2,208.331 .24
jest vzdor vělšímu obratu menšl o K 570.900.— než
v roce 1902, k čemuž sluší ještě podotknouti, že na
tento náš požadavek do dnešního dne splaceno více
než 1.5 mill, korun. Oproti menším požadavkům jevi
se v pássivech v poměru přiznivém položka »dluhy.
vypůjčené kauce a nevyzdvižené dividendy perk
1,350.984.13 o 1 mill, menší než v roce 1902. Př
položkách »stavby« a »stroje« byly provedeny sta-
novami předepsané odpisy v úhrnné částcek
128.704 82, rovněž i při položce »drobné náčiní« by
letošního roku učiněn značnější odpis. Položka ma-
teriál a rozdělané přáce K 491 721.52 jest menší
K 300 000.—, poněvadž jednak zásobní materiál,
levně nakoupený, býl během roku z části zpracován
a pak že přenos nevyřízených objednávek jeví se
menši než koncem roku 1902.
Nevyřízených objednávek přenášíme z r. 190
do roku letošního za 2.2 mill. korun. V běžném
roce s těží budemese moci udržeti na
výši obratu roku minulého. Vzhledemk
této okolnosti a za účelem dalšího rozšíření působ-
nosti převzala správní rada výrobu plynových mo-
torů deutzské továrny a její filiálky Langen a Woli
ve Vídni.
Zvláštní zmínky zasluhuje potěšitelná okolnost.
že pod účinky nesnasitelné konkurence vypracoval
výbor Zemského upolku strojíren, továren na zboží
kovové a sléváren v Čechách společné podmínky
příčině dodávání a placení, jakož i honorování ob-
jednaných, avšak nepoužitých projektů a rozpočtů.
Bilance vykazuje: Jmění: Hotovost K 40.379,
Směnky 50.254. Cenné papíry 15.370. Zálohy dělni-
ctvu 6108. Požadavky a kauce 2,208 331. Stavby
roku 1902 1,860.031, 21/2% odpis 46.500, celkem
1,813.530. Stroje r. 1902 1,644.080, 59% odpis 82.204,
celkem 1,561 876. Pozemky r. 1902 199.008. Náčiní
drobné 22.452. Materiál a rozdělané práce 49 4.721.
Langen
Vídeň
Čechy
27
article
Dluhy: Akciový kapitál I., II. a III. vyd. 7895
a 400 K 3,158.000. Reservní fond 861.318. Požada-
vek spolku výslužného 544.374. Požadavek podpůr-
ného spolku dělnického 60.775. Požadavek úctu pod-
pory dělníků ku práci neschopných, vdov a sirotků
17.808. Základní jmění reservované ke zřízení fondu
pro invalidní dělníky 80.000. Dluhy, vypůjčené kauce
a nevyzdvížené dividendy 1,350.984. Čistý zisk
298.848.77. Přenos zisku z roku 1902 40.133.71.
Stran rozvrhu čistého zisku učiněn tento návrh
Z čistého výtěžku za rok 1903 K 298.848 77 po srážce
dle § 34. stanov: 5% k reservnímu fondu částkou
14.942.44, 10% tantiemy správní radě 29.884 88, cel-
kem tedy K 44.827.32, K 254.021.45 s připočlením
převodu z r. 1902 K 40.133.71, úhrnem z K 294.155.16
bylo vyplaceno: 6% dividendy z K 3.158.000.—
K 189.480, 1% superdividendy z K 3.158.000
K 31.580, revisorům účtů odměna K 1800, výsluž-
nému spolku úřadníků K 10.000, podpůrnému spolku
dělnickému K 10.000, účtu podpory dělníků ku práci
neschopných, vdov a sirotků K 500U, dobročinným
účelům k rukoum správní rady K 4000 a zbytek
K 42.295.16 budiž přenešen na účet zisku a ztráty
na rok 1904. Kupon č. 33. budiž vyplácen pečínaje
dnem 29. března 1904 u Živnostenské banky pro
Čechy a Moravu v Praze.
Výroční zpráva účelní závěrky a návrh roz-
vrhový jednohlasně schváleny a správní radě udě-
leno absolutorium. Při vykonaných na to volbách
zvoleni: Do správní rady na 3 roky pp.: Jan To-
pinka, majitel realit v Karlíně, Ant. Pravda, c. k.
professor na české technice v Praze, K. C. Neumann.
inženýr a majitel domu na Král. Vinohradech. Do
revidujícího výboru na 3 roky: p. Antonín Fuchs.
majitel domu v Praze. Do revidujíeího výboru na
1 rok: p. Ferdinand Mellan, velkoobchodník v Praze.
Antonín
K C
Neumann
Král
Fuchs
Mellan
Čechy
Morava
Praha
Karlín
861.318
spolek výslužné 544.374
živnostenský banka
Jan tenpinka
28
article
Z trhů obilních. Počasí bylo v minulém týdnu
vyjasněné a trvale suché, ale temperatura byla zejmena
v první polovině týdne chladná a v noci byly též lehké
mrazíky. Ke konci týdne však tepiola stoupala. Stav
osení jest uspokojivý. Stav vody klesl. V cizině bylo
počasí rovněž chladnější a suché. Na trzích zahra-
ničních jest obchod i nadále mírný, ceny poněkud
kolísaly, ale na konec se smýšlení opět upevnilo. Že
zámořských trhů bylo oznámeno z počátku jen slabo
kolísání. Ke konci týdne se tam však smýšlení rovněž
ustálilo a kursy unevnily. Nabídka pohotového zboží
jest skrovná, počasí nebylo uspokojivé a proto ceny
proti minulému týdnu o 1—4 c. stouply. V Argentině
je stávka dělnická skončena, ale dovoz odtamtud je
dosud skrovný. V Anglii zůstalo smýšlení při slabém
obchodě přes pevnější zprávy americké klidnýma
kupci jsou zdrželivými, kdežto ve Francii počasí ne-
uspokojuje a ceny při zlepšené poptávce poněkud
Argentina
Anglie
Francie
29
article
slouply. V jižním Německu jevila se lepší koupěchtis
vost, kdežto v Berlíně ceny při mírném obchodě ochab-
ly. Na ostatních trzích kontinentálních jest obchod
vleklý a kursy stěží dodržovaly. V Pešti bylo smýšlení
trvale chabé a chleboviny slejně jako pícniny zlaci-
něly. Pro pšenici byla koupěchtivost stále jen slabá.
Mlýny činily jen skrovné zakázky, ale ceny z po-
čátku přes to zůstaly nezměněny, poněvadž byla na-
bídka jen mírná. Později však následkem chabosti
na trhu termínovém nabídka stoupla, kdežto mlýny
se chovaly zamitavě, následkem čehož ceny až o 10h
klesly. Celkové obraty obnášely pouze asi 70.000 q.
Pro žito byl i v tomto týdnu zájem slabý. Při mírné
nabídce, ale také při velice slabé poplávce pro spotřebu
ceny sotva dodržovaly a spíše ochabovaly. Dle jakosti
bylo placeno K 6.35—6.45. Ječmen na kroupy a ke
krmení byl sice slabě nabízen, ale také kupci zůstali
zdrželiví. Obchod byl velice nepatrný a ceny klesary.
Německo
Berlín
Pešť
30
article
Dle jakosti byl placen K 5.55—5.80. Nabídka ječmene
pro sladovny a pivovary byla slabá. Zájem pro spo-
třebu domácí byl poněkud lepší. Placen byl K 6.20
až 6.35. Oves byl jen mírně nabízen, ale také poptávka
po něm byla slabá. Smýšlení zůstalo trvale chabé
a ceny klesly o 10—15 h. Obraty činily při ceně
K 5.45—5.80 asi 2000 q. Kukuřice byla při mírných
obratech poměrně slabá a ceny o 5—10 h klesly. Pro-
dávána z počátku lýdne za K 5.30, později za K 5.20
až 5.25. S řepkou poholovou není obchodu a znamená
nominálně K 10.40, lermínová na srpen byla chabá
a znamenala K 11.15—11.25. Lníně K 8.75—9.25, víkev
K 5.50 při slabém obchodě.
Vídeňská burza v týdnu minulém. Trh eflektivní
vrátil se opět k úplnému obchodnímu klidu, ale zá-
kladní smýšlení zůstalo poměrně pevným, mezinárod-
ní hodnoty pak dokonce i o něco podražily.
Podání uherskě investiční předlo-
hy v poslanecké sněmovně peštské nemělo na
bursu téměř žádného výsledku. Celkem bude použito
z 328.8 mill. K pro rok 1904 76 millionů. Dle sou-
časně předloženého programu stavebního budou vy-
žadovati úvěry potřebné na nové stavby železniční,
na přeměnu dopravních prostředků dosavadních drah
a na slavbu nových tří mostů přes Dunaj 153 mill. K.
Dunaj
31
article
Práce tyto budou trvati až do r. 1908. Značná zaměst-
nanost bude také při slavbě komitátních silnic, jež
bude vyžadovati v pěti létech 40 mill. K. Předloha
o přístavních slavbách terstských, na
něž bude vláda žádati prozatím 46 mill. K, nemohla
býti následkem odročení parlamentu podána. Minister-
ská rada zabývala se prý otázkou, jak by mohly býti
tyto nutné práce zajištěny i tehdy, kdyby zůstal par-
lament i nadále nedělným. Obchod zejmena ve šraň-
cích byl velice obmezený. Z bankovních papírů
byl pouze zájem pro akcie Uherské úvěrní ban-
ky. Nová koncesse bankovní byla udělena knížeti
Alfrédovi Wredovi. Nová banka bude se nazývati
„Všeobecná banka úvěrních spolků“a
bude prý jejím účelem zcentralisování obchodů úvěr-
ních spolků. Základní jistina obnáší 10 mill. K, roz-
dělených v 25.000 akcií po 400 K. Hodnoty doprav-
ní byly zcela zanedbávány. Z papírů průmyslo-
vých stouply haličsko-karpatské akcie petrolejové,
což se uvádělo v souvislost s domnělými pokroky
v organisaci vývozu petroleje. Kursy tureckých
losů klesly, poněvadž z Paříže bylo oznámeno malé
oslabení. Na trhu peněžním stoupla sazba soukro-
mého diskontu až na 31/1a7%. (Srovnání kursovní při-
nesli jsme již v čísle nedělním.)
Jednání o obchodní smlouvu. ilalsko-rakouskou.
Wred
Paříž
všeobecný banka
32
article
Italský zplnomocněnec k jednání o obch. smlouvu ital-
sko-rak. Miraglia přibyl do Vídně a bude zatím jednati
s příslušnými referenty zahranič. ministeria. Jde v prvě
řadě o to, aby stanoveno bylo, kdy má býti zahájeno
definitivní jednání a jak má býti řešena otázka cla
na italská vína a jižní ovoce. Co do lhůty jednání
klade se důraz na to, že především musí býti zahájeno
jednání s Německem. Co do cla vinného očekávají se
návrhy ilalské.
Trh kávy byl z počátku týdne následkem úpadku
Sullya, který byl také na tomto trhu značně engago-
ván, poněkud stísněn, brzy se však opět vzpamato-
val, protože se nesplnilo očekávání, že pád tohoto vel-
kospekulanta bude míti značné dozvuky a protože
jeho účast ve spekulaci kávou byla přece jen poměrně
malá. Od poloviny týdne došlo k lehkému upevnění.
podnícenému zvláště trvale nepříznivými zprávami
stavu sklizně nastávající. Pozornosti zasluhuje však,
že se odhady ještě nyní značně rozcházejí. Dodávky
do brasilských přístavů činily v týdnu ukončeném
19. t. m. 44.000 (v předchozím 45.000, loni 115.000)
pytlů v Santosu a 43.000 (51.000, resp. 68.000) pytlů
v Rlu. Při tom činily zásoby 1,019.000 (1,025.000, resp.
1,019.000) pytlů v Santosu a 738.000 (716.000, resp.
458.000) pytlů v Riu
Z pražské bursovní komory. Ve schůzi dne 26.
března, konané za předsednictví Emila svob. pána
Kubinzkého, usnesla se bursovní komora podle žá-
dosti Pražské společnosti pro paroplavbu na Vltavě
a Labi stanoviti výši závěrky bursovní v akciích zmí-
něného podniku na 5 kusů místo ne 25 kusů. Tato
změna usancí vstoupí v plalnost dnem 1. dubna. Na
Velký pátek a na Bilou sobotu zůstane pražská bursa
zavřena.
Miraglius
Sullya
Emil svobodník
Kubinzký
Vídeň
Německo
Santos
Rio
Vltava
33
article
Stěpařský desetilenní kurs pořádati se Řude při
král. českém zemském pomologickém ústavě v Troji
u Prahy jazykem českým ve dnech od 20. do včetně
29. dubna t. r. Účelem kursu jest, poskylnouti lěm,
kdož se vůbec pěstováním ovoce zanášejí, zvláště
pak rolníkům, štěpařům a cestářům potřebného prak-
tického výcviku ve vysazování a ošelřování
ovocných stromů. Se zřetelem k tomu vztahovati se
bude vyučování převahou praktické na následující:
1. Které půdy hoví jednotlivým druhům ovocným?
Jak se půda upravuje a hnojí? 2. Zásady výsadby ovoc-
ných stromů, zvláště co do úpravy, slanoviště i strom-
ků. 3. Zakládání a osázení ovocných zahrad i sadů.
4 Výsadba ovocných stromů do polí i podél cest a sil-
nic, na stráň a pastviska. 5. Ošetřování ovocných stro-
mů najmě o průklestu, zmlazování a přeroubování
ovocných stromů. O škůdeích i chorobách ovocných
rostlin a kterak jim čeliti? 7. O sklizni, zasílánía
uchování ovoce. Účastníci obdrží buď vysvědčení fre-
kventační nebo podrobí-li se s prospěchem zkoušce,
vysvědčení s vyznačenou způsobilostí k vysazování
a ošetřování ovocných stromů. Vyučování jest bez-
platné.
Trója
Praha
34
article
Banky, záložny a spořitelny.
Banky, záložny a spořitelny.
Výplata slosovaných 4% a 314% zástavních listu
Hypoleční banky království českého. Majilelé zástav-
ních listů Hypoteční banky království českého upo-
zorňují se, že 4 a 31/4 zástavní listy dne
2. ledna 1904 slosované dne 1. dubna 1904
splatny jsou i přestává tímto dnem jich
zůrokování. Současně ve známost se uvádí, že
Hypoteční banka na přihlášení prodává neslosované
6 a 312% zástavní listy, pokud zásoba stačí dle
denního kursu pražské bursy. Daň důchodovou
vypadající z úroků těchto zástavních
listů počínajíc termínem k 1. lednu 1899
platí Hypoleční banka ze svého. Kupony
vyplácejí se tudížnyní beze vší srážky.
Hypoleční banka
hypoteční banka
35
article
První občanská záložna ve Voticích konati bude
v neděli dne 10. dubna o 2. hodině odpol. řádnou vý-
reční valnou schůzi v zasedací síni okresního zastu-
pitelstva. Rozvaha za rok 1903 vykazuje aktiva:
Pokladniční hotovost 31. prosince 1903 13.245 K 20 h,
půjčky za členy 225.123 K 64 h, nedoplacené úroky
v roce 1903 7380 K 63 h, přebytky a kauce v jiných
ústavech uložené 8030 K 31 h, úroky z výpůjček na
r. 1904 placené 434 K 64 h, kauce pokladníka ve vkla-
dech 6677 K 70 h, inventář po odepsání amortisace
1700 K 18 h. cenné papíry 2550 K, úhrnem 265.142 k
30 h. Passiva: Závodní podíly 17.370 K, úroky ze
závodních podílů nevybrané 2520 K 84 h, vklady volně
87.565 K 16 h, výpůjčky z jiných ústavů 42.011 K,
úroky z výpůjček na r. 1904 placené 885 K 25 h,
kauce pokladníka 6677 K 70 h, reservní fond r. 1902
příspěvky členů v r. 1903 a nemovitosti 108.112
35 h
Rolnická záložna v Třebechovicích konati bude
v neděli dne 10. dubna o 2. hod. odpol. v místnostech
p. J. Staňka řádnou valnou výroční schůzi. Účet roz-
vážný za r. 1903 vykazuje aktiva: Pokladní ho-
tovost 31. prosince 1903 21.920 K 62 h, pohledávky
úroků 5326 K 70 h, půjčky 661.534 K, pokladní pře-
bytky s úroky 18.712 K 11 h, cenné papíry 2610 K,
nemovitosti 30.246 K 48 h, pohledávky vklad. poplatků
a právních výloh 341 K 93 h, podíly a kauce u pe-
něžních ústavů 5630 K, hodnota inventáře 1133 K
40 h, zásoba liskopisů 61 K 26 h, zásoba kolků 77 K
10 h, přeplacené úroky ze záloh 104 K 30 h, úhrnem
747.727 K 90 h. Passiva: Reservní fond 55.508 K
47 h, stav závodních podílů 40.480 K, volné vklady
J Staněk
Votice
Třebechovice
reservní fond