ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4c9c4f40-7110-11dc-aaa8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: work 2, person 73, place 62, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. března 1904.
4 masthead
Císlo 89.
Císlo 89
5 article
pečí pro ně, nýbrž sloužiti mají k zachování nej- vyšších kulturních statků, všem národům společ- ných, že chtějí připravovati příští velké ideje společenství všech národů, která je právě něme- ckému národu přístupnější následkem centrálního jeho postavení, než jiným, přesněji nacionaliso- vaným národům.« Pan prof. Paulsen, pisatel úvodu k »Handbuchu«, jemuž na jediném místě uniklo doznání skutečné a jediné činnosti vše- obecného Schulvereinu, kteráž jest, aspoň pokud se týče rakouské poloviny našeho soustátí, na prosto a výhradně germanisační (» ... Vše- obecný Schulverein chce také cizím národům po- skytnouti příležitosti, aby si osvojili německý jazyk a vzdělanost i německé učitele její tváři v tvár poznali«...), ovšem nestudoval statistiku jiného svého kollegy, osvětlující germanisační činnost pan- germanské školní germanisace v Čechách, s její- miž vysoce poučnými číslicemi v »Handbuchu« se
profesor Paulsen Čechy
6 article
setkáváme a sice v části, věnované Rakousku, sice by soudil docela jinak o velkolepé činnosti velkoněmecké organisace, zcentralisované »Allg d. Schulvereinem«, v zemích koruny české pro- vozované. Tu shledal by, že německá vyučovaeí politika, kteráž jednostejným, to jest germani- sačním duchem ovládá nejen soukromé, nýbrž i veřejné školatví vůbec, směřuje nikoli k né- jakému »politickému společenství evropských národů« v chiliastické budouenosti, za to však zcela zjevně ke zničení národní individuality české, a že se německé školství nachází plném a naprosto úspěšném výkonu tohoto svého poslání, pokud se týče prvního stupně, to jest poněmčení českých menšin v německých a smíšených školních okresech. Stačí k tomu srovnati jenom číslice z rubriky počtu obyva- telstva těchto okresů s čislicemi rubriky školní návštěvy v nich, tak jak jsou v »Handbuchu« obsaženy. Tak na příklad v Praze samé vyka- zuje se tu na 26 něm. školách 1432 něm. dětl.
Rakousko Allgie d Praha evropský národ
7 article
323 dětí českých a 3480 »českoněmeckýche dětí a ježto českoněmeckých dětí jako vůbee »Čechoněmců« v Praze a také nikde jinde není navštěvuje německé školy vedle 1432 něm dětí, 3803 českých dětí, v ústeckém okresu navštěvuje 63 škol německých 14.204 něm. dětí, 205 českých a 1324 dětí »českoněmecké« odrůdy při 1277 českých obyvatelích, známými praktikami načítaných (záhadní Čechoněmcičí táni ovšem nejsou a přirozeně býti nemohou). Poněvadž tedy dlužno české i tak zvané česko- německé děti čílati za české, nalézáme z této famosní statistiky nejen že v německých školách ústeckého okresu jest 1547 německou statistikou doznaných českých dětí, nýbrž i že v tomto okresu jest hnedle o 300 českých děti více než Čechů vůbec! Ve škol. okresu horšovotýnském napočítáno 10.447 Čechů, ale za to na ně- meckých školách jenom 275 českých a »česko- německých« dětí, za to 35.902 Němců téhož okresu má 5970 děti! Českolipský školní okres má 69 860 Němců, 1166 Čechů, ale uěmecké školy navštěvuje bezmála 800 českých a »česko- německých« děti; broumovský 41.275 Němeů a 12.940 Čechů, německé školy navštěvuje 718 českých děti (české veř. 1994 dětí) německých dětí je celkem 5361. V mosteckém (59.347 N., 19.221 Č.) chodi do německých škol vedle 7445 něm. dětí 466 českých a »českoněmeckých« děti, v budějovickém (83.798 Č., 23.120 N.) jest poměr nejstrašnější, tu navštěvuje německé školy 1809 dětí německých, 3352 če- ských a 2605 českoněmeckých, tudíž pět šestin českých dětí (na českých školách jest 8498 českých a 29 českoněmeckých). V česko- dubském (25.738 N., 620 C.) navštěvuje něm. školy 3800 dětí, českých a »českoněmeckých« 501 atd. V německých okresích školních jest celkem 2459 škol, jež navátévuje německých dětí . . . 332.118 českých dětí . . . . 14.203 česko-německých děti . . 30.320
Čechoněmec Čecho Němec Praha
8 article
byla by z toho mrzutost. Nikdo by přec o tom nemusil vědět, mohly by říci, že jdou s matinkou do prodloužené, ne? Runči ví od své známé, která chodí také do německé společnosti, že ten ples je tak zajímavý. A co tam chodí důstojníků! U nás prý je jich po řídku. „Tak, my civilistě, pro Vás, slečno, ne existujeme? Runči ho pleskla rukávníkem. Milada s Věkoslavem měli rozhovor zcela jiného druhu. „Nechápu jen, slečno, že se tak zbytečn mořite v tom učitelském kursu. Slečna z dobré rodiny, zámožná, krásná —. „Nemluvte nesmysly. Což pak mají být učitelkami děvčata, která nejsou z dobrých ro- din? A proto, že dostanu z domova nějaké věno. mám být odsouzena sedět a čekat, jestli se někte- rému z mladých pánů zlíbí uznat mé věno mne za hodny, ucházeti se o nás?“ Vásje škoda, pane Mudrale, Vy nejste ještě tak otupěn a blaseován jako pan Fousek a také ne tak lehkovážný jako pan Perný. Vy byste se ještě mohl vzpamatovati a státi se užitečným členem české společnosti. Váš otec věnoval závodu celou energii svého života a vy to nechápete. Kdybyste šel v jeho stopách, mohl byste se státi mil- lionářem. A jak byste pak mohl prospěti národu. Hleďte, já chci být a budu učitelkou. Našemu národu je třeba rozumných uvědomělých učitelů a vychovatelů. Chci se postaviti v jejieh řady. Otee říká: O tom, bude-li český národ žiti neb ne, musí rozhodnouti příští generace. Po- dívejte se na Fouska! Co mu schází?. Dobré símě, moudré vychování . ..
Milada Věkoslav Mudrale Fousek
9 article
„A čím je tak hrozný?“ ptá se Věkoslav. Viděl ve Fouskovi vždy jen vzor elegána. Došli právě na rok Příkopu. Proti nim při- jíždí řada otevřených kočárů. Němečtí studujíe v barevných čepičkách a s odznaky, mají nějakou parádu. Společnost na korsu se zastavila. S vyzý- vavým sebevědomím projíždějí Němci českým městem. Fousek se zálibou se po nich ohlíží. V před- posledním voze zahlédl známého. S nezvyklou rychlostí, aby se neomeškal, nadvětrává klobouk a zdvořile pozdravuje. Němec blahosklonně poděkoval. Jeho sou sed v kočáře se k němu přiklonil. „Kdo pak je to, jehož jsi pozdravil?. Usmáv se, odpovídá Němec: „Ein tsche chischer Trottel.“ V českých okresích školních jest celkem 3306 š kol, jež navštěvuje českých dětí . . . . 597. 149 německých dětí . . . 2603 česko-německých děti . . 10.743 Poněmčuje se tedy v německých školách v Čechách (3,930.093 Čechů, 2,337.013 Něm- cův) 14.203 ryze českých dětí vedle 30.320 tak zv. česko německých — vše čítáno podl proslulé »Rukověti«. Na Moravě jest nepoměr ještě hrůznější, 675 492 Němci mají tu 88.072 dětí školních, 1,727.270 Čechů pak 261.007 školních dětí, vedle toho jest 31.037 česko německých vesmě v němenkých školách poněmčovaných. Toť mluva čísel přímo zdrcující.
Fousek Němec tsch Trottel Čecho Čechy Německo Morava
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. března. (Špatné vy hlídky.) Polské listy důkladně varují před optimistickým nazíráním na další osudy rakou- ského parlamentu. Činí tak i vídeňský zpravoda »Dzien. Polsk.«, jenž hlavní překážku dělnosti parlamentní vidí v neústupnosti německé levice. Němci jsou dosud tak opojeni vítězstvím, jehož se domohli svou obstrukcí, že nechtěji přistou- piti na nijaký kompromis. Dorozumění o celé řadě otázek bylo by již dle mínění pisatelova možno, ale nemožno jest vybojovati pro Čechy ono praecipuum, bez něhož nechtějí se pustit do vyjednávání. Němcům nezáleží pranic na úřadním jazyku v okresech čistě českých, také se neprotiví (?) českému úřadování, ale prohla- šujíce je za nový ústupek, žádají za ně ná- hradu, kdežto Čechové byli by ochotni smluviti se o náhradu za jakýkoli jiný ústupek, jen ne za věci, které nepokládají za ústupek, nýbrž za pouhé navrácení odňatého práva. A o tuto for- mální otázku rozbíjí se dle »Dzien. Polsk.« smiřovací akce, zahájená polským kolem.
Němec Čecho Praha Čechy
11 article
Vzhledem k tomu pisatel soudí, že v po- velkonočním zasedání říšské rady bude zvolena delegace, ježto prý Čechové na nátlak Poláků volby nezmaří, ale tím také skončí veškera par- lamentní činnost. Připouští se sice, že Čechové by odstavili své pilné návrhy, aby se mohl pro- jednati nový jednací řád, ale Němci si změny jednacího řádu nepřejí a mohou vyřízení otázky té zmařiti i bez obstrukce. Všeněmci a socialisté mají totiž také tolik pilných návrhů, že mohou jimi zahraditi cestu, vedoucí- k projednání jed- nacího řádu, při čemž velké německé strany nemusily by pohnouti ani prstem. A poněvadž povelkonoční zasedání může trvati nejvýš asi4 neděle, ježto se v květnu mají sejiti delegace, není naděje, že by se změna jednacího řádu dala provésti. Jediné, co se může státi, jest, že by bylo možno přinutiti Němce, aby příznali barvu, t. j. že by na místo obstrukce české vstoupila zjevná obstrukce německá.
Čecho Polák Němec
12 article
Ze Lvova, 26. března. (Počet Rusu na ruské universitě.) V letošním zim- ním semestru Ivovská universita měla 2747 posluchačů, z nichž dle náboženství bylo 1369 katolíků, 813 rusko-sjednocených, 543 židů, ostatní jiných vyznání. Dle národnosti bylo Poláků (i se židy) 1933, Rusů 797, ostatní byl jiných národností. Dle fakult bylo Rusů boho slovců 305, právníků 267, filosofů 216 a me- diků 9. Tolik ruských posluchačů na lvovské universitě nebylo dosud nikdy; celkem pak na- vštěvuje lvovskou universitu o 200 Rusů více, než má černovecká německá universita všech posluchačů.
Rus Polák Lvov Ivovská univerzita Idik
13 article
Z Terstu, 26. března. (Dohoda vlaš- sko-slovanská.) Pokusy o dohodu vlaš- sko-slovanskou, konané v poslaneckých kruzíeh vídeňských, nacházejí málo ozvěny mezi zdej- šími vlašskými nacionály. Jeden z vůdců terst- ských irredentistů, dr. Venezian prohlási v národním vlašském spolku »Patria«, že ujed- nání mezi poslanci nemůže býti závazno pro Vlachy na Přímoří. Zejmena Slovince dr. Vene- zian nepokládá za kulturni národ a nechce jim učiniti nijakých ústupků. Ve svém domě — pravil dr. Venezian — musíme pány zůstati my. Vlašská myšlenka musí nám býti vždy první a té musíme zjednati platnost i v Terstě. Jen za tou podmínkou může nastati mír. Přejí-lisi ho Slovinci, musejí připustiti, že jsou u nás pouze hosty. (l) Ale ani mezi Jihoslovany není dosud jed- notného nazírání na vysoké školy slovanské. Kdežto Slovinci žádají, aby se pro ně v Lublan zřídila aspoň právnická fakulta slovinská, bude-li v Terstě zřízena fakulta vlašská, vyslovuje s chorvatské »Jedinstvo« proti zřízení slovinské university vůbec, poněvadž se obává, že by nová slovinská vysoká škola mohla se státi nebez- pečným konkurentem chorvatské university zá hřebské, dosud také ještě kusé (nemáť medicin- ské fakulty). Splitské »Jedinstvo« radí Slovin- cům, aby se raději domáhali toho, by zkoušky, složené na universitě záhřebské, měly platnost i pro Rakousko.
doktor Venezian Vlach Ven Jihoslovan Terst Slovinsko Rakousko
14 article
Ze Zadru, 26. března. (Po sl. Bi an- kini o čisté straně práva.) Každý národ má své nezdary; mají je i Chorvatév přívržencích Frankovy čisté strany práva, kteř své politické smýšlení projevují nyní nenávist nejen k Srbům, nýbrž i k Rusům. Posl. Bian- kini píše o nich ve svém »Narodn. Listě«: »Chtěla-li Frankova strana demonstrovati proti srbské tabulce na záhřebské universitě, mohla si k tomu najíli jinou příležitost než den, určený ku projevům sympatie bratřím Rusům. Zdá se, že k demonstracím zvolen schvalně tento den, poněvadž projevy ruských sympatií jsou Fran- kovcům proti mysli. V době, kdy v Praze české sympatie k Rusům snaží se mařiti němečt buršáci, v Záhřebě, kde není Němců ani Ma- darů tolik, aby se mohli něčeho takového od- vážiti, převzala onen mrzký provokační úkol na sebe část Chorvatů, čímž kompromituje nejen sebe, nýbrž i Záhřeb, naše hlavní kulturní stře- disko a i celý národ chorvatský. A proto po- kládáme za svou povinnost, vystoupiti z reservy a odsouditi co nejrozhodněji tento nerozmyšlený a nevlastenecký krok čisté strany práva v Zá- hřebě. Před společným zájmem národním musí ustoupiti každý zájem osobní a strannický. Tak musejí smýšleti všichni, kdož stojí ve službách národa a ne ve službě cizí poli ti k y.
Frankův Srba Rus Posl Fran Němec Chorvat Praha Záhřeb Ma
15 title
Milos V ar ga.
16 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 28. března.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 28. března. Slované američtí pro Rusko. V české Národní budově v Novém Yorku konala se další schůze zástupců slovanských národností za účelem porady, jakým způsobem zachovati se dlužno oproti nynější válce rusko japonské a oproti nezřízeným útokům na Rusko a Slovany vůbec. Schůze byla četně navštívena a ve svém průběhu velmi živá. Zahájena byla předsedou p. T. Čapkem. Pan Hostovický, ja- kožto zástupce Rusů v resolučním výboru ozná mil svoji resignaci, již odůvodnil tím, že jakožto ruský občan nemůže býti členem resolučního výboru, poněvadž snadno vzbuditi by to mohlo předsudek proti nestrannému usnešení a dopo- ručoval, aby na jeho místo zvolen byl některý příslušník jiné národnosti, který je zároven americkým občanem. Zvolen na jeho místo pan Zolti, vydavatel chorvatského časopisu. Pak přikročeno bylo k debatě o vlastním předmětu této schůze, o resoluci. Pan Čapek v řeči české i anglické pravil, že jest jen dvojí možnost: buď vysloviti svoje sympatie Rusku nebo Ja- ponsku. Prostřední cesty zde není. Sympatie slovanské patří Rusku a my máme plné právo veřejně je prohlásiti. Na to p. A. Pulpit pře- četl návrh resoluce, jak zaslán mu byl od pana
Slovan T Čapek Rus Zolti Čapek Praha Rusko Nový York Slovan
17 article
Šnajdra z Clevelandu. Po něm ujal se slova pan Pisek, jenž také měl připravený náčrtek resoluce, jež měl zníti asi takto: »My, lidé slovanského původu, nyní občané Spojených států, dáváme na jevo soucit a mo- rální podporu (a to v úplném souhlasu s naší povinnosti jako loyálních občanů této republiky) lidu ruskému v jeho ny nější obranné válce proti Japon- sku.« Sotva byla tato slova pronošena, a ač tato resoluce teprve později mohla býti schvá- lena, zdvihl se pan Voska ku prohlášení, že s tímto jednáním nesouhlasí, a po slovech těch odešel. Po výstupu tomto pokračováno bylo bez překážky v dalším jednání. Pan Plsek předčital dále odůvodnění této resoluce, jež shrnuto bylo asi v těchto slovech: My nenávi- díme války a víme, že nejen car sám, ale většina Rusů je také proti válce. Odpor k válee je vrozen slovanské povaze. Jeden z velikých učenců amerických sám doznal to slovy: »Slovan válku nemiluje, ale vrhne-li se na něj někdo, tu raději zemře, nežli by se vzdal.« Na Rusko podniknut byl útok, jako svého času na americkou bitevní lod
Šnajdr Pisko Voska Plsek Rus Cleveland spojený stát Japon Rusko
18 article
»Maine« v přístavu havanském. Rusko často v poslední době zvláště vystavěním veliké sibiř- ské dráhy prokázalo neocenitelné služby civili- saci a humanitě. Dnes musí Rusko chránio tuto dráhu, na niž obětovalo úžasné milliony. My také vždy a všude chráníme svoje zájmy- Rusko bylo vždy této země nejlepším přítelem. Vůbec všichni Slované jsou vždy přáteli této naší veliké a svobodné země. V Praze chvěly se zdi pod bouřlivými projevy nadšení, když při poslední slavnosti Husově byl tam rozvinu americký prapor. Ruský lid miluje svobodu vymohl by si ji v rozměrech co největších, kdyby jí potřeboval. Dosud ale spokojen jes carem, jejá přímo zbožňuje, kdežto car zase miluje svůj národ. V Rusku panuje poměr rodinný a pokud Rusové jsou s ním srozuměni, není jim třeba jiné státní formy. Bylo by ne- štěstím a politickou chybou, kdyby Spojen státy k vůli pohanskému Japonsk ztratily sympatie křesťanskéh Ruska a veškerého Slovanstva. My jsme opustili starou vlasť, avšak milujeme upřímně tuto naši novou vlasť a jsme hotovi nasaditi za ni svoje životy. Leč při této lásce k naší nové vlasti vázáni jsme krevním příbuzenstvem ke staré vla st naší, jejíž osudy nemohou nám býti lhostejny. Jinak úplně schvalujeme prohlášení neutrality, vydané naším presidentem.
Husův Rus Main Rusko Slovan Praha
19 article
Potom rozvinula se delší dobata. Pan A. Pulpi trval na tom, aby do resoluce příjat byl odstave v tom smyslu, že si přejeme, aby ruskému ná- rodu dána byla větší míra svobody a že v tom smyslu appellujeme na našeho presidenta, aby v Rusku zakročil v tom směru. Jiní řečníc odpírali návrhu tomu, poněvadž by znamenal vměšování se do vnitřních záležitosti ruských dle vzoru kišiněvské potice a poněvadž by tím náš projev sympatií nabyl vlastně tvářnosti urážlivě, čím docileno bylo by pravého opaku. Při hlasování návrh ten propadl a pan Pulpit následkem toho vzdal se dalšího spolupůsobení a opustil místnost, ač jinak pro myšlenku samu na dále působiti chce a bude. Potom usnešeno bylo, aby resoluční výbor z náčrtků p. Pískova a p. Šnajdrova vybral, co za dobré uzná, do- plnil anebo opravil, čeho třeba a aby do příšt schůze přišel již s hotovým návrhem. Z různých dodatečných návrhů přijaty byly následující; 1. Aby vypuštěn byl odstavec, týkající se po měru ruského národa k carovi; 2. aby z páne Šnajdrova návrhu přijat byl odstavec, že jen ruský vliv v Asii prospěje kultuře a uskuteční ideu všeobecného míru; 3. aby poukázáno bylo na »žluté ne- bezpečí«; 4. aby výslovně pouká- záno bylo na vyšší kulturní úro- veň velikého ruského národa; 5 aby udán byl příbližný počet Slovanů ve Spo- jených státech; 6. aby poukázáno bylo na to, že Rusko osvobodilo Bulhary.
Šnajdrův Bulhar Rusko Asie spo Slovan
20 article
Srby a Rumuny. Zmínky zasluhuje, že během schůze objasněno bylo stanovisko ame- rického tisku a že přišlo se k náhledu, aby upuštěno bylo od zaujetí stanoviska proti vý- padům žlutého tisku, poněvadž tento nerepresentuje veřejně minění, nýbrž spíše jen kapitálovou moc trustů a jest jen zjevem přechodním, jenž svým časem pomine. Současně poukázáno bylo na to, že již nyní jeví se nápadná změna v úsudeích amerického tisku, a že s ohledem na prohlášení neutrality presidentem Rooseveltem není třeba obávati se poškozování ruských zájmů. — Bohužel dlužno opětně zaznamenati, že také tuto Poláci se vše slovanské akce nezúčastní.
Srba Rumun Roosevelt
21 article
Volební porážka socialistů německých. Ve volebním okrese Marienbergu, kterýž před tím náležel sociálním demokratům, pro- padli, při doplňovaci volbě do říšského sněmu německého socialistický kandidát Bebelova směru Pinkau a místo něho zvolen byl antisemita Zim mermann. Okres ten byl by jistě získal socia- lista Göhre, jenž tam má veliký vliv a jehož si voliči také již za kandidáta byli vyhlédli. Ale Göhre, jenž pro známé rozdíly v nazírání n postup strany byl se, jak známo, na sjezdu drážďanském ocitl v ostrém sporu s vedením strany, zvláště s Bebelem a své doby byl proto donucen zříci se mandátu, musil také tuto od kandidatury ustoupiti. A přece, jak řečeno, nikdo nepochybuje, že Göhre byl by býval znovu zvolen a že Bebelův kandidát propud jen z rozmrzelosti samých socialistických voličů nad tím, jak vedení strany s Göhrem jednalo. Ukázalo se i při této volbě, že osobní diktatura nebývá zdravá rozvoji stran; pochybujeme však že Bebel čerpati bude z volby té poučení, nebo kdož navykl autoritářství a sebe sama osobně za neomylného pokládá, ten již stěží bývá vy léčen. A přece úpadek socialistických hlasů také za ostatních voleb doplňovacích do říšského sněmu německého dokázal, že přes opposici ve straně té nelze přejíti k jednacímu pořadu jen pánovitým zakřiknutím, poněvadž jinak tato z hněvu a z roztrpčenosti obrací se k offieiál- nímu kandidátu zády. Tak klesl počet socialisti ekých hlasů při nedávných doplňovacích vol bách do říšského sněmu německého oproti hlav ním volbám (tyto konaly se 16. června 1903) v Osnabrucku se 6371 hlasů na 4930, v Esch wegu se 6485 na 5824 a v Lüneburgu s 5564 hlasů na 3908 hlasů.
Bebelův Pinkau Göhre Bebel Esch Marienberg Zimbabwe Lüneburg
22 article
K poměru Vatikánu k Německu i k Francii. Vatikánské kruhy, rozlícené protestní notou franeouzskou proti nedávnému proslovu pape žovu, uvitaly s netajenou radostí pozvání epata monte-cassinského na yachtu německého císaře a vidí v tom svědectví, že Vilém II., byťsi hleděl srdečného poměru ke Kvirinálu, zároven si přeje uchovati neporušeny svazky, jež pojí říšskou politiku německou s kurií. Pozvání onomu přikládá se tím větší význam, anoť ne- dávno uvalení interdiktu na jistý htbitov, kdež byl pohřben evangelík, biskupem melským Beuzlerem, způsobilo v Berlině roztrpčení a mnozí z toho již soudili na uvolnění styků vatikánsko - německých. Papežovo okoli dává dnes ale na jevo, že mu záleži právě na upev nění stykův těch a že k vůli tomu církevní úřady katolické v Německu budou odkázány. aby dbaly větších ohledův k činitelům státním Jak za to jinak stále nepříznivěji utvařuje se poměr Vatikánu k Franeii! Nejednu podrobnost v té příčině pro nedostatek místa nuceni jsme dnes odložiti do čísla příštího, zaznamenati třeba ale aspoň, že v samých vládních kruzích francouz ských počínají si klásti otázku, je-li právě dne výhodno ostrým i ve formě vystupováním hnát ve Vatikánu vodu na mlýn vlivů německých trojspolkských. Tak proslýchá se dnes, že Del cassé míní navázati osobní styk s Piem X a snad jej i za cesty Loubetovy osobně na vštíví, by různé neshody odstranil, třeba že by osobní tento jeho krok vésti měl k neshodám v lůně vlády francouzské a snad i ke Com- besově demissí.
Vilém II Pius Vatikán Německo Francie Berlín Franeie Como
23 article
Separatism Kanady,
Separatism Kanada
24 article
V parlamentě kanadském podáno bylo v po- slední době pozoruhodné prohlášení. Při adresní debatě sám premier takto se vyjádřil »Pravda jest, že Kanada bývala vždy zvána, aby zúčastnila se konferencí diplomati- ckých, ji se týkajících, dospěli jsme ale k pře- svědčení, že to nestači našemu vývoji národ nímu, a že blíží se den, kdy budem moci uzavírati sami své smlou vy Chceme býti prostě pány nad ob chodními poměry svými.« V téže schůzi i státní tajemník Seoll po tvrdil toto separatistické prohlášení premiéra. poukázav k tomu, že jako ve sporu o pomez Aljašky tak i dříve již Kanada byla opětně obětí anglického ujišťování o přátelství Spoje ných států a doložil, že Kanaďané chtějí zne- možniti opakování podobných případů. Dodává se k tomu, že Kanada učiní za krátko v Lon- dýně kroky, aby domohla se samostatného za- stupování zájmův svých vůči cizině. Nehody anglické výpravy proti Tibetu. Oddíl zákopníků této výpravy pohřben by lavinou sněhovou. Tři muži byli zabiti a čtyr raněni. Ze 4000 soumarů, jež měla výprava ta př odchodu svém, zbylo jich jen 600 na živu. Ostatní podlohli drsnému klimatu. »U dobrého pastýře.- Francouzská vláda rozhodla se uzavříti po- čátkem dubna klášter »U dobrého pastýře «v Toursu. O klášteře tom zjistilo se, že se tam sta dětí přidržuje k těžké práci a nedávno také byla jedna z osobností kláštera toho pro ztý rání děti odsouzena na dva měsíce do vězení
Seoll Kanaďan Kanada Aljaška Lon Tours U dobrý pastýř
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Hlas úzkosti v poslední hodině«. Po tímto záhlavím zasílá vídeňská »Die Arbeit. ústřední orgán pro zájmy rakouského industri alismu«, na německé průmyslové firmy v Rakou sku zajímavou ceduli nápadného formátu, se stávající ze čtyř oddilů perforováním k odtržen upravených na čtyři dopisnice. První z nich. opatřená adresou na příslušné firmy, obsahuje provolání k všeobecně akci německých průmy- slníků v Rakousku zasláním připojených petic natištěnou adresou opatřených, na předsedu mi- nisterstva šl. Körbra a předsedu hrab. Vettra z Lilie. V provolání svém haranguje »Die Arbeit« adresáty k hojnému podpisování a za- sílání připojených petic, aby se neřeklo, »že se rakouští průmyslníci a živnostníci docela bez odporu dali z byti veškerenstva tak říkajíc bez odporu vyškrtnouti«. Redakce »Arbeitu« dovo- luje si troufati v bezvýminečné podpisování zasílání řečených petic tím spíše, že to nestojí víc než třihaléřovou poštovní známku, což jest vydáním vůči záchraně existence před jejím škrtnutím ze jsoucnosti celkem dosti nepatrným. Obě petice mají znění dosti obšírně, v petici k šl. Körbrovi připomínají se slova jeho řeč při zahájení říšské rady o tom, že vláda nucena jest výdaje své uskrovnit vzhledem ke snížené míře úhrady, i praví se, že: »průmysl nikoli nezneuznává obtíže, hrozící úpravé financí ríš
Arbeit Rakousko
26 article
ských z obstrukce a že to dokonce schvaluje, když se proti těmto škůdníkům státu v parlamentě zakroči beze všech ohledů,« ale provedení rány, vládou chystané, totiž uskrovnění rozpočtu výdajů a investičního zastihlo by naprosto nevinně ty, kteří nemají na sestavení parlamentu jen nejmenší vliv a protož prosí, aby prý Jeho Excellence připojeným »vý- křikem úzkosti« ještě jednou na pány zástupce v parlamentě appellovati ráčila, aniž by se sáhnouti musilo k prostředkům neodhadných následků, i aby v žádném případě snad ne- uskutečňoval projevený úmysl, odvolati objed- návky, na nichž usneseno. Stejného obsahu jest i petice k předsedovi sněmovny, kterémuž se ukládá, aby připojený »výkřik úzkosti« uvedl k vědomi zákonodárného sboru, jeho vedení svěřenému, aby nevzal na sebe poškození všeho veřejného blaha a zničení mnoha tisíců existencí. Čtvrtý kupon určen pak jest k oznámení re- dakci »Arbeitu«, že petice skutečně byly za- slány. Nejedná se, jak zřejmo, o nic jiného než o oficiosně objednaný nátlak se strany něme- ckých průmyslníků, kteří nastoupili tuto cestu proti obstrukci, tentokráte nikoli poprvé. Pr šlechtice Körbra v celé petici nejeennějším mi- stem jest ovšem souhlas průmyslu »s veškerou chystanou bezohledností proti škůdníkům státu«, poti obstrukci totiž. Může-li jinak šl. Körber bez parlamentního schválení investicí splniti naznačenou žádost a neuskrovňovati výdaje státní a neupouštěti od zamýšlených zakázek, jest hromadná žádost, »Arbeiteme inscenovaná, přímou obžalobou na Körbra do zásoby, pakliže se podle žádosti té — ne- zachová.
Körber inscenovaný
27 article
— Nejnovější útok dra. Titty na Třebe- nice. Před nedávnem seznámili jsme naši ve rejnost s agitacemi, jež provádí dra. Titta s pa- storem Hochstädtrem proti českým Třebenicům i za hranicemi, v Drážďanech. Za asistence pana Matzke, ředitele něm. soukromé měšť. školy, takto správce školy ve Vrbíci u Roudnice na dovolené, sypali tito dva naši zapřisáhlí nepřá- telé síru a oheň na český národ jen proto, že Třebenice nejsou dosud německými, ač dr. Titta při svém nastoupení veřejně před Němci sázel na to svůj doktorský diplom, že se tak stane co nejdřive, dále též vděkem za to, že naplnili svou prázdnou pokladnu, která pohleuje každo- ročně přes 30.000 marek na různě prostředky germanisační v Třebenicích. Dr. Titta děkoval za podporu a zároveň přislíbil, že bratři z hranicemi co nejdřive uslyší o nové vymože- nosti Němců v Třebenicích. Aby slovu dostál, začíná pracovati. Přiškolení dětí z Teplé Drínky do Třebenic slavně prohrál, než děti ty bez dovolení místní školní rady chodí do Tre- benic i na dále a to za jeho záštity jako něm. místního školního dozorce a c. k. okresní školní rady. Přilákal sirotky, aby vyhověl přání říd. učitele něm. školy Benátzkého, který touží po 4. třídě a kterého páli, že mezi německými třídami nalezá se ve zvláštní místnosti krásné české museum. Kdyby IV. třídy docílili, nabyli by tím příčiny hlásati do světa, že jejich věe je na postupu a tím by zase posilili vysycha- jici pramen peněz. Schází jim však k tomu dát Téch, zejmena německých, v Třebenicích neni a v přiškolené obci Jenčicích Košťálově také ne.
Matzke doktor Titt Němec Drážďany Vrbík Roudnice Třebenice Tre Jenčice
28 article
Nyní jich mají v I. třídě 57, v II. 69, v III. 69 a 15 děvčat, navštěvujících loni zvláštní pokračovací školu, které následkem zřízení kursu při měšťance nastrkali do III. třídy a jako zvláštní školu je vedou, celkem 210. Česká ve- řejnost ať zví, jak se pro němectvo v Třebeni- cích pracuje. S německou měšťanskou školou nepochodili dosud, ač užili všech možných vécí, aby stala se veřejnou, čtvrtou třídu chtějí ale míti stůj co stůj. Je k tomu třeba 240 dět. Aby toho počtu docílil, přišel dr. Titta ve svých prázdných chvílích na nový nápad. Najímá v Jen- čicích- Košťálově a v Třebenicích za nepřiměřené ceny byty, v nich umísťuje aspoň na čas ro- diny třeba pochybné pověsti s mnoha dětmi, jen aby docílil žádoucího počtu. Češí jsou proti tomu bezmocni, jelikož dr. Titta podal protest proti volbě zástupců Třebenic a Chodoulic do německé místní školní rady, aby zde měl většinu.
Titt doktor Třebeň Košťálov Třebenice Chodoulice
29 article
Protest onen mohl býti již dávno vyřízen ná- sledkem nejnovějšího rozhodnutí nejv. správního soudu, ale poněvadž by to bylo ve prospěch Čechů, neděje se tak. Upozorňujeme na tento nový husarský kousek zuřívého našeho nepří- tele dra. Titty a doufáme, že na kompetentních místech náležitě odmítnou jeho nový útok n fondy veřejné. — Uvítání poselstva města Paříže v Praze. Na radnici staroměstské konala se včera dopo- ledne zvláštní presidiální komise za příčinou porady o uvítání poselstva města Paříže, jež zavitá do Prahy v sobotu dne 2. dubna na slavnosti českého festivalu. Ve schůzi sestaven byl v hlavních obrysech program uvítání a po- bytu delegace pařížské. Zejmena ustanoveno, aby hosté Francouzští byli uvítáni presidiem členy sboru obeeních starších král. hlav. města Prahy i výboru fostivalu za spoluúčinkování če- ského pěvectva na nádraží smíchovském v den příjezdu o 7. hod. 49 min. večer. Ze smíchov- ského nádraží doprovozeni budou členové mu- nicipality pařížské do hotelu a »U saského dvora«. Delegáty jsou pp. Cěsar Caire, náměstek předsedy municipální rady a Ernet Gay, bývalý syndik. Zástupcové Paříže po celou dobu svého pobytu v Praze budou hosty král. hlav. města
Čecho gay Paříž Praha Cěsar Caire
30 article
— Z Rokycan. (Pův. zpr.) Obecní zastupi- telstvo král. svob. města Rokyean ve svém dne 23. t. m. konaném zasedání usneslo se jedno- myslně, že projevuje svůj úplný souhlas s do- savadním postupem delegace české na radě říšské a vyzývá ji k dalšímu neochabujícímu zápasu za nezadatelná práva národa českého. Městská rada král. svob. města Rokycan, dne 24. března 1904. Starosta obce: J. Anichober. — Projevy pro Rusko. Ve schůzi o bee- ního představenstva dejvického, konané dne 23. března t. r., jednohlasně usne- seno vysloviti národu ruskému plného zdaru v jeho boji obranném. Kéž vítězství zbraní ruských přinese celému Slovanstvu všeobecné svobody. Starosta : Frolík v. r. — Nový professor mathematiky na české universitě. Telefonuje se nám z Vídně: Pro- fessor české techniky v Brně Jan Sobotka jmenován byl řádným professorem mathematiky na české universitě v Praze. Prahy.
J Anichober Frolík Sobotka Rokycany Rusko Vídeň Brno Praha všeobecný svoboda