2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. března 1904.
4
masthead
Císlo 89.
Císlo 89
5
article
pečí pro ně, nýbrž sloužiti mají k zachování nej-
vyšších kulturních statků, všem národům společ-
ných, že chtějí připravovati příští velké ideje
společenství všech národů, která je právě něme-
ckému národu přístupnější následkem centrálního
jeho postavení, než jiným, přesněji nacionaliso-
vaným národům.« Pan prof. Paulsen, pisatel
úvodu k »Handbuchu«, jemuž na jediném místě
uniklo doznání skutečné a jediné činnosti vše-
obecného Schulvereinu, kteráž jest, aspoň pokud
se týče rakouské poloviny našeho soustátí, na
prosto a výhradně germanisační (» ... Vše-
obecný Schulverein chce také cizím národům po-
skytnouti příležitosti, aby si osvojili německý jazyk
a vzdělanost i německé učitele její tváři v tvár
poznali«...), ovšem nestudoval statistiku jiného
svého kollegy, osvětlující germanisační činnost pan-
germanské školní germanisace v Čechách, s její-
miž vysoce poučnými číslicemi v »Handbuchu« se
profesor
Paulsen
Čechy
6
article
setkáváme a sice v části, věnované Rakousku,
sice by soudil docela jinak o velkolepé činnosti
velkoněmecké organisace, zcentralisované »Allg
d. Schulvereinem«, v zemích koruny české pro-
vozované. Tu shledal by, že německá vyučovaeí
politika, kteráž jednostejným, to jest germani-
sačním duchem ovládá nejen soukromé, nýbrž
i veřejné školatví vůbec, směřuje nikoli k né-
jakému »politickému společenství evropských
národů« v chiliastické budouenosti, za to však
zcela zjevně ke zničení národní individuality
české, a že se německé školství nachází
plném a naprosto úspěšném výkonu tohoto
svého poslání, pokud se týče prvního stupně,
to jest poněmčení českých menšin v německých
a smíšených školních okresech. Stačí k tomu
srovnati jenom číslice z rubriky počtu obyva-
telstva těchto okresů s čislicemi rubriky školní
návštěvy v nich, tak jak jsou v »Handbuchu«
obsaženy. Tak na příklad v Praze samé vyka-
zuje se tu na 26 něm. školách 1432 něm. dětl.
Rakousko
Allgie d
Praha
evropský národ
7
article
323 dětí českých a 3480 »českoněmeckýche
dětí a ježto českoněmeckých dětí jako vůbee
»Čechoněmců« v Praze a také nikde jinde není
navštěvuje německé školy vedle 1432 něm
dětí, 3803 českých dětí, v ústeckém okresu
navštěvuje 63 škol německých 14.204 něm.
dětí, 205 českých a 1324 dětí »českoněmecké«
odrůdy při 1277 českých obyvatelích, známými
praktikami načítaných (záhadní Čechoněmcičí
táni ovšem nejsou a přirozeně býti nemohou).
Poněvadž tedy dlužno české i tak zvané česko-
německé děti čílati za české, nalézáme z této
famosní statistiky nejen že v německých školách
ústeckého okresu jest 1547 německou statistikou
doznaných českých dětí, nýbrž i že v tomto
okresu jest hnedle o 300 českých děti více než
Čechů vůbec! Ve škol. okresu horšovotýnském
napočítáno 10.447 Čechů, ale za to na ně-
meckých školách jenom 275 českých a »česko-
německých« dětí, za to 35.902 Němců téhož
okresu má 5970 děti! Českolipský školní okres
má 69 860 Němců, 1166 Čechů, ale uěmecké
školy navštěvuje bezmála 800 českých a »česko-
německých« děti; broumovský 41.275 Němeů
a 12.940 Čechů, německé školy navštěvuje 718
českých děti (české veř. 1994 dětí) německých
dětí je celkem 5361. V mosteckém (59.347 N.,
19.221 Č.) chodi do německých škol vedle
7445 něm. dětí 466 českých a »českoněmeckých«
děti, v budějovickém (83.798 Č., 23.120 N.)
jest poměr nejstrašnější, tu navštěvuje německé
školy 1809 dětí německých, 3352 če-
ských a 2605 českoněmeckých, tudíž
pět šestin českých dětí (na českých školách jest
8498 českých a 29 českoněmeckých). V česko-
dubském (25.738 N., 620 C.) navštěvuje něm.
školy 3800 dětí, českých a »českoněmeckých«
501 atd.
V německých okresích školních jest celkem
2459 škol, jež navátévuje
německých dětí . . . 332.118
českých dětí . . . . 14.203
česko-německých děti . . 30.320
Čechoněmec
Čecho
Němec
Praha
8
article
byla by z toho mrzutost. Nikdo by přec o tom
nemusil vědět, mohly by říci, že jdou s matinkou
do prodloužené, ne?
Runči ví od své známé, která chodí také do
německé společnosti, že ten ples je tak zajímavý.
A co tam chodí důstojníků! U nás prý je jich
po řídku.
„Tak, my civilistě, pro Vás, slečno, ne
existujeme?
Runči ho pleskla rukávníkem.
Milada s Věkoslavem měli rozhovor zcela
jiného druhu.
„Nechápu jen, slečno, že se tak zbytečn
mořite v tom učitelském kursu. Slečna z dobré
rodiny, zámožná, krásná —.
„Nemluvte nesmysly. Což pak mají být
učitelkami děvčata, která nejsou z dobrých ro-
din? A proto, že dostanu z domova nějaké věno.
mám být odsouzena sedět a čekat, jestli se někte-
rému z mladých pánů zlíbí uznat mé věno
mne za hodny, ucházeti se o nás?“ Vásje
škoda, pane Mudrale, Vy nejste ještě tak otupěn
a blaseován jako pan Fousek a také ne tak
lehkovážný jako pan Perný. Vy byste se ještě
mohl vzpamatovati a státi se užitečným členem
české společnosti. Váš otec věnoval závodu celou
energii svého života a vy to nechápete. Kdybyste
šel v jeho stopách, mohl byste se státi mil-
lionářem. A jak byste pak mohl prospěti
národu. Hleďte, já chci být a budu učitelkou.
Našemu národu je třeba rozumných uvědomělých
učitelů a vychovatelů. Chci se postaviti v jejieh
řady. Otee říká: O tom, bude-li český národ žiti
neb ne, musí rozhodnouti příští generace. Po-
dívejte se na Fouska! Co mu schází?. Dobré
símě, moudré vychování . ..
Milada
Věkoslav
Mudrale
Fousek
9
article
„A čím je tak hrozný?“ ptá se Věkoslav.
Viděl ve Fouskovi vždy jen vzor elegána.
Došli právě na rok Příkopu. Proti nim při-
jíždí řada otevřených kočárů. Němečtí studujíe
v barevných čepičkách a s odznaky, mají nějakou
parádu.
Společnost na korsu se zastavila. S vyzý-
vavým sebevědomím projíždějí Němci českým
městem.
Fousek se zálibou se po nich ohlíží. V před-
posledním voze zahlédl známého. S nezvyklou
rychlostí, aby se neomeškal, nadvětrává klobouk
a zdvořile pozdravuje.
Němec blahosklonně poděkoval. Jeho sou
sed v kočáře se k němu přiklonil.
„Kdo pak je to, jehož jsi pozdravil?.
Usmáv se, odpovídá Němec: „Ein tsche
chischer Trottel.“
V českých okresích školních jest celkem
3306 š kol, jež navštěvuje
českých dětí . . . . 597. 149
německých dětí . . . 2603
česko-německých děti . . 10.743
Poněmčuje se tedy v německých školách
v Čechách (3,930.093 Čechů, 2,337.013 Něm-
cův) 14.203 ryze českých dětí vedle 30.320
tak zv. česko německých — vše čítáno podl
proslulé »Rukověti«.
Na Moravě jest nepoměr ještě hrůznější,
675 492 Němci mají tu 88.072 dětí školních,
1,727.270 Čechů pak 261.007 školních dětí,
vedle toho jest 31.037 česko německých vesmě
v němenkých školách poněmčovaných. Toť mluva
čísel přímo zdrcující.
Fousek
Němec
tsch
Trottel
Čecho
Čechy
Německo
Morava
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. března. (Špatné vy
hlídky.) Polské listy důkladně varují před
optimistickým nazíráním na další osudy rakou-
ského parlamentu. Činí tak i vídeňský zpravoda
»Dzien. Polsk.«, jenž hlavní překážku dělnosti
parlamentní vidí v neústupnosti německé levice.
Němci jsou dosud tak opojeni vítězstvím, jehož
se domohli svou obstrukcí, že nechtěji přistou-
piti na nijaký kompromis. Dorozumění o celé
řadě otázek bylo by již dle mínění pisatelova
možno, ale nemožno jest vybojovati pro Čechy
ono praecipuum, bez něhož nechtějí se pustit
do vyjednávání. Němcům nezáleží pranic na
úřadním jazyku v okresech čistě českých, také
se neprotiví (?) českému úřadování, ale prohla-
šujíce je za nový ústupek, žádají za ně ná-
hradu, kdežto Čechové byli by ochotni smluviti
se o náhradu za jakýkoli jiný ústupek, jen ne
za věci, které nepokládají za ústupek, nýbrž za
pouhé navrácení odňatého práva. A o tuto for-
mální otázku rozbíjí se dle »Dzien. Polsk.«
smiřovací akce, zahájená polským kolem.
Němec
Čecho
Praha
Čechy
11
article
Vzhledem k tomu pisatel soudí, že v po-
velkonočním zasedání říšské rady bude zvolena
delegace, ježto prý Čechové na nátlak Poláků
volby nezmaří, ale tím také skončí veškera par-
lamentní činnost. Připouští se sice, že Čechové
by odstavili své pilné návrhy, aby se mohl pro-
jednati nový jednací řád, ale Němci si změny
jednacího řádu nepřejí a mohou vyřízení otázky
té zmařiti i bez obstrukce. Všeněmci a socialisté
mají totiž také tolik pilných návrhů, že mohou
jimi zahraditi cestu, vedoucí- k projednání jed-
nacího řádu, při čemž velké německé strany
nemusily by pohnouti ani prstem. A poněvadž
povelkonoční zasedání může trvati nejvýš asi4
neděle, ježto se v květnu mají sejiti delegace,
není naděje, že by se změna jednacího řádu
dala provésti. Jediné, co se může státi, jest, že
by bylo možno přinutiti Němce, aby příznali
barvu, t. j. že by na místo obstrukce české
vstoupila zjevná obstrukce německá.
Čecho
Polák
Němec
12
article
Ze Lvova, 26. března. (Počet Rusu
na ruské universitě.) V letošním zim-
ním semestru Ivovská universita měla 2747
posluchačů, z nichž dle náboženství bylo 1369
katolíků, 813 rusko-sjednocených, 543 židů,
ostatní jiných vyznání. Dle národnosti bylo
Poláků (i se židy) 1933, Rusů 797, ostatní byl
jiných národností. Dle fakult bylo Rusů boho
slovců 305, právníků 267, filosofů 216 a me-
diků 9. Tolik ruských posluchačů na lvovské
universitě nebylo dosud nikdy; celkem pak na-
vštěvuje lvovskou universitu o 200 Rusů více,
než má černovecká německá universita všech
posluchačů.
Rus
Polák
Lvov
Ivovská univerzita
Idik
13
article
Z Terstu, 26. března. (Dohoda vlaš-
sko-slovanská.) Pokusy o dohodu vlaš-
sko-slovanskou, konané v poslaneckých kruzíeh
vídeňských, nacházejí málo ozvěny mezi zdej-
šími vlašskými nacionály. Jeden z vůdců terst-
ských irredentistů, dr. Venezian prohlási
v národním vlašském spolku »Patria«, že ujed-
nání mezi poslanci nemůže býti závazno pro
Vlachy na Přímoří. Zejmena Slovince dr. Vene-
zian nepokládá za kulturni národ a nechce jim
učiniti nijakých ústupků. Ve svém domě —
pravil dr. Venezian — musíme pány zůstati
my. Vlašská myšlenka musí nám býti vždy první
a té musíme zjednati platnost i v Terstě. Jen
za tou podmínkou může nastati mír. Přejí-lisi
ho Slovinci, musejí připustiti, že jsou u nás
pouze hosty. (l)
Ale ani mezi Jihoslovany není dosud jed-
notného nazírání na vysoké školy slovanské.
Kdežto Slovinci žádají, aby se pro ně v Lublan
zřídila aspoň právnická fakulta slovinská, bude-li
v Terstě zřízena fakulta vlašská, vyslovuje s
chorvatské »Jedinstvo« proti zřízení slovinské
university vůbec, poněvadž se obává, že by nová
slovinská vysoká škola mohla se státi nebez-
pečným konkurentem chorvatské university zá
hřebské, dosud také ještě kusé (nemáť medicin-
ské fakulty). Splitské »Jedinstvo« radí Slovin-
cům, aby se raději domáhali toho, by zkoušky,
složené na universitě záhřebské, měly platnost
i pro Rakousko.
doktor
Venezian
Vlach
Ven
Jihoslovan
Terst
Slovinsko
Rakousko
14
article
Ze Zadru, 26. března. (Po sl. Bi an-
kini o čisté straně práva.) Každý
národ má své nezdary; mají je i Chorvatév
přívržencích Frankovy čisté strany práva, kteř
své politické smýšlení projevují nyní nenávist
nejen k Srbům, nýbrž i k Rusům. Posl. Bian-
kini píše o nich ve svém »Narodn. Listě«:
»Chtěla-li Frankova strana demonstrovati proti
srbské tabulce na záhřebské universitě, mohla
si k tomu najíli jinou příležitost než den, určený
ku projevům sympatie bratřím Rusům. Zdá se,
že k demonstracím zvolen schvalně tento den,
poněvadž projevy ruských sympatií jsou Fran-
kovcům proti mysli. V době, kdy v Praze české
sympatie k Rusům snaží se mařiti němečt
buršáci, v Záhřebě, kde není Němců ani Ma-
darů tolik, aby se mohli něčeho takového od-
vážiti, převzala onen mrzký provokační úkol na
sebe část Chorvatů, čímž kompromituje nejen
sebe, nýbrž i Záhřeb, naše hlavní kulturní stře-
disko a i celý národ chorvatský. A proto po-
kládáme za svou povinnost, vystoupiti z reservy
a odsouditi co nejrozhodněji tento nerozmyšlený
a nevlastenecký krok čisté strany práva v Zá-
hřebě. Před společným zájmem národním musí
ustoupiti každý zájem osobní a strannický. Tak
musejí smýšleti všichni, kdož stojí ve službách
národa a ne ve službě cizí poli ti k y.
Frankův
Srba
Rus
Posl
Fran
Němec
Chorvat
Praha
Záhřeb
Ma
16
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 28. března.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 28. března.
Slované američtí pro Rusko.
V české Národní budově v Novém Yorku
konala se další schůze zástupců slovanských
národností za účelem porady, jakým způsobem
zachovati se dlužno oproti nynější válce rusko
japonské a oproti nezřízeným útokům na Rusko
a Slovany vůbec. Schůze byla četně navštívena
a ve svém průběhu velmi živá. Zahájena byla
předsedou p. T. Čapkem. Pan Hostovický, ja-
kožto zástupce Rusů v resolučním výboru ozná
mil svoji resignaci, již odůvodnil tím, že jakožto
ruský občan nemůže býti členem resolučního
výboru, poněvadž snadno vzbuditi by to mohlo
předsudek proti nestrannému usnešení a dopo-
ručoval, aby na jeho místo zvolen byl některý
příslušník jiné národnosti, který je zároven
americkým občanem. Zvolen na jeho místo pan
Zolti, vydavatel chorvatského časopisu. Pak
přikročeno bylo k debatě o vlastním předmětu
této schůze, o resoluci. Pan Čapek v řeči české
i anglické pravil, že jest jen dvojí možnost:
buď vysloviti svoje sympatie Rusku nebo Ja-
ponsku. Prostřední cesty zde není. Sympatie
slovanské patří Rusku a my máme plné právo
veřejně je prohlásiti. Na to p. A. Pulpit pře-
četl návrh resoluce, jak zaslán mu byl od pana
Slovan
T Čapek
Rus
Zolti
Čapek
Praha
Rusko
Nový York
Slovan
17
article
Šnajdra z Clevelandu. Po něm ujal se slova
pan Pisek, jenž také měl připravený náčrtek
resoluce, jež měl zníti asi takto: »My, lidé
slovanského původu, nyní občané Spojených
států, dáváme na jevo soucit a mo-
rální podporu (a to v úplném souhlasu
s naší povinnosti jako loyálních občanů této
republiky) lidu ruskému v jeho ny
nější obranné válce proti Japon-
sku.« Sotva byla tato slova pronošena, a ač
tato resoluce teprve později mohla býti schvá-
lena, zdvihl se pan Voska ku prohlášení, že
s tímto jednáním nesouhlasí, a po slovech těch
odešel. Po výstupu tomto pokračováno bylo
bez překážky v dalším jednání. Pan Plsek
předčital dále odůvodnění této resoluce, jež
shrnuto bylo asi v těchto slovech: My nenávi-
díme války a víme, že nejen car sám, ale
většina Rusů je také proti válce. Odpor k válee
je vrozen slovanské povaze. Jeden z velikých
učenců amerických sám doznal to slovy: »Slovan
válku nemiluje, ale vrhne-li se na něj
někdo, tu raději zemře, nežli by
se vzdal.« Na Rusko podniknut byl útok,
jako svého času na americkou bitevní lod
Šnajdr
Pisko
Voska
Plsek
Rus
Cleveland
spojený stát
Japon
Rusko
18
article
»Maine« v přístavu havanském. Rusko často
v poslední době zvláště vystavěním veliké sibiř-
ské dráhy prokázalo neocenitelné služby civili-
saci a humanitě. Dnes musí Rusko chránio
tuto dráhu, na niž obětovalo úžasné milliony.
My také vždy a všude chráníme svoje zájmy-
Rusko bylo vždy této země nejlepším přítelem.
Vůbec všichni Slované jsou vždy přáteli této
naší veliké a svobodné země. V Praze chvěly
se zdi pod bouřlivými projevy nadšení, když
při poslední slavnosti Husově byl tam rozvinu
americký prapor. Ruský lid miluje svobodu
vymohl by si ji v rozměrech co největších,
kdyby jí potřeboval. Dosud ale spokojen jes
carem, jejá přímo zbožňuje, kdežto car zase
miluje svůj národ. V Rusku panuje poměr
rodinný a pokud Rusové jsou s ním srozuměni,
není jim třeba jiné státní formy. Bylo by ne-
štěstím a politickou chybou, kdyby Spojen
státy k vůli pohanskému Japonsk
ztratily sympatie křesťanskéh
Ruska a veškerého Slovanstva.
My jsme opustili starou vlasť, avšak milujeme
upřímně tuto naši novou vlasť a jsme hotovi
nasaditi za ni svoje životy. Leč při této lásce
k naší nové vlasti vázáni jsme krevním
příbuzenstvem ke staré vla st
naší, jejíž osudy nemohou nám
býti lhostejny. Jinak úplně schvalujeme
prohlášení neutrality, vydané naším presidentem.
Husův
Rus
Main
Rusko
Slovan
Praha
19
article
Potom rozvinula se delší dobata. Pan A. Pulpi
trval na tom, aby do resoluce příjat byl odstave
v tom smyslu, že si přejeme, aby ruskému ná-
rodu dána byla větší míra svobody a že v tom
smyslu appellujeme na našeho presidenta, aby
v Rusku zakročil v tom směru. Jiní řečníc
odpírali návrhu tomu, poněvadž by znamenal
vměšování se do vnitřních záležitosti ruských
dle vzoru kišiněvské potice a poněvadž by tím
náš projev sympatií nabyl vlastně tvářnosti
urážlivě, čím docileno bylo by pravého opaku.
Při hlasování návrh ten propadl a pan Pulpit
následkem toho vzdal se dalšího spolupůsobení
a opustil místnost, ač jinak pro myšlenku samu
na dále působiti chce a bude. Potom usnešeno
bylo, aby resoluční výbor z náčrtků p. Pískova
a p. Šnajdrova vybral, co za dobré uzná, do-
plnil anebo opravil, čeho třeba a aby do příšt
schůze přišel již s hotovým návrhem. Z různých
dodatečných návrhů přijaty byly následující;
1. Aby vypuštěn byl odstavec, týkající se po
měru ruského národa k carovi; 2. aby z páne
Šnajdrova návrhu přijat byl odstavec, že jen
ruský vliv v Asii prospěje kultuře
a uskuteční ideu všeobecného
míru; 3. aby poukázáno bylo na »žluté ne-
bezpečí«; 4. aby výslovně pouká-
záno bylo na vyšší kulturní úro-
veň velikého ruského národa; 5
aby udán byl příbližný počet Slovanů ve Spo-
jených státech; 6. aby poukázáno bylo na to,
že Rusko osvobodilo Bulhary.
Šnajdrův
Bulhar
Rusko
Asie
spo
Slovan
20
article
Srby a Rumuny. Zmínky zasluhuje, že
během schůze objasněno bylo stanovisko ame-
rického tisku a že přišlo se k náhledu, aby
upuštěno bylo od zaujetí stanoviska proti vý-
padům žlutého tisku, poněvadž tento
nerepresentuje veřejně minění,
nýbrž spíše jen kapitálovou moc trustů a jest jen
zjevem přechodním, jenž svým časem pomine.
Současně poukázáno bylo na to, že již nyní
jeví se nápadná změna v úsudeích amerického
tisku, a že s ohledem na prohlášení neutrality
presidentem Rooseveltem není třeba obávati se
poškozování ruských zájmů. — Bohužel dlužno
opětně zaznamenati, že také tuto Poláci se vše
slovanské akce nezúčastní.
Srba
Rumun
Roosevelt
21
article
Volební porážka socialistů německých.
Ve volebním okrese Marienbergu, kterýž
před tím náležel sociálním demokratům, pro-
padli, při doplňovaci volbě do říšského sněmu
německého socialistický kandidát Bebelova směru
Pinkau a místo něho zvolen byl antisemita Zim
mermann. Okres ten byl by jistě získal socia-
lista Göhre, jenž tam má veliký vliv a jehož si
voliči také již za kandidáta byli vyhlédli. Ale
Göhre, jenž pro známé rozdíly v nazírání n
postup strany byl se, jak známo, na sjezdu
drážďanském ocitl v ostrém sporu s vedením
strany, zvláště s Bebelem a své doby byl proto
donucen zříci se mandátu, musil také tuto
od kandidatury ustoupiti. A přece, jak řečeno,
nikdo nepochybuje, že Göhre byl by býval
znovu zvolen a že Bebelův kandidát propud
jen z rozmrzelosti samých socialistických voličů
nad tím, jak vedení strany s Göhrem jednalo.
Ukázalo se i při této volbě, že osobní diktatura
nebývá zdravá rozvoji stran; pochybujeme však
že Bebel čerpati bude z volby té poučení, nebo
kdož navykl autoritářství a sebe sama osobně
za neomylného pokládá, ten již stěží bývá vy
léčen. A přece úpadek socialistických hlasů také
za ostatních voleb doplňovacích do říšského
sněmu německého dokázal, že přes opposici ve
straně té nelze přejíti k jednacímu pořadu jen
pánovitým zakřiknutím, poněvadž jinak tato
z hněvu a z roztrpčenosti obrací se k offieiál-
nímu kandidátu zády. Tak klesl počet socialisti
ekých hlasů při nedávných doplňovacích vol
bách do říšského sněmu německého oproti hlav
ním volbám (tyto konaly se 16. června 1903)
v Osnabrucku se 6371 hlasů na 4930, v Esch
wegu se 6485 na 5824 a v Lüneburgu s 5564
hlasů na 3908 hlasů.
Bebelův
Pinkau
Göhre
Bebel
Esch
Marienberg
Zimbabwe
Lüneburg
22
article
K poměru Vatikánu k Německu i k Francii.
Vatikánské kruhy, rozlícené protestní notou
franeouzskou proti nedávnému proslovu pape
žovu, uvitaly s netajenou radostí pozvání epata
monte-cassinského na yachtu německého císaře
a vidí v tom svědectví, že Vilém II., byťsi
hleděl srdečného poměru ke Kvirinálu, zároven
si přeje uchovati neporušeny svazky, jež pojí
říšskou politiku německou s kurií. Pozvání
onomu přikládá se tím větší význam, anoť ne-
dávno uvalení interdiktu na jistý htbitov, kdež
byl pohřben evangelík, biskupem melským
Beuzlerem, způsobilo v Berlině roztrpčení a
mnozí z toho již soudili na uvolnění styků
vatikánsko - německých. Papežovo okoli dává
dnes ale na jevo, že mu záleži právě na upev
nění stykův těch a že k vůli tomu církevní
úřady katolické v Německu budou odkázány.
aby dbaly větších ohledův k činitelům státním
Jak za to jinak stále nepříznivěji utvařuje se
poměr Vatikánu k Franeii! Nejednu podrobnost
v té příčině pro nedostatek místa nuceni jsme dnes
odložiti do čísla příštího, zaznamenati třeba ale
aspoň, že v samých vládních kruzích francouz
ských počínají si klásti otázku, je-li právě dne
výhodno ostrým i ve formě vystupováním hnát
ve Vatikánu vodu na mlýn vlivů německých
trojspolkských. Tak proslýchá se dnes, že Del
cassé míní navázati osobní styk s Piem X
a snad jej i za cesty Loubetovy osobně na
vštíví, by různé neshody odstranil, třeba že by
osobní tento jeho krok vésti měl k neshodám
v lůně vlády francouzské a snad i ke Com-
besově demissí.
Vilém II
Pius
Vatikán
Německo
Francie
Berlín
Franeie
Como
23
article
Separatism Kanady,
Separatism Kanada
24
article
V parlamentě kanadském podáno bylo v po-
slední době pozoruhodné prohlášení. Při adresní
debatě sám premier takto se vyjádřil
»Pravda jest, že Kanada bývala vždy
zvána, aby zúčastnila se konferencí diplomati-
ckých, ji se týkajících, dospěli jsme ale k pře-
svědčení, že to nestači našemu vývoji národ
nímu, a že blíží se den, kdy budem
moci uzavírati sami své smlou vy
Chceme býti prostě pány nad ob
chodními poměry svými.«
V téže schůzi i státní tajemník Seoll po
tvrdil toto separatistické prohlášení premiéra.
poukázav k tomu, že jako ve sporu o pomez
Aljašky tak i dříve již Kanada byla opětně
obětí anglického ujišťování o přátelství Spoje
ných států a doložil, že Kanaďané chtějí zne-
možniti opakování podobných případů. Dodává
se k tomu, že Kanada učiní za krátko v Lon-
dýně kroky, aby domohla se samostatného za-
stupování zájmův svých vůči cizině.
Nehody anglické výpravy proti Tibetu.
Oddíl zákopníků této výpravy pohřben by
lavinou sněhovou. Tři muži byli zabiti a čtyr
raněni.
Ze 4000 soumarů, jež měla výprava ta př
odchodu svém, zbylo jich jen 600 na živu.
Ostatní podlohli drsnému klimatu.
»U dobrého pastýře.-
Francouzská vláda rozhodla se uzavříti po-
čátkem dubna klášter »U dobrého pastýře «v
Toursu. O klášteře tom zjistilo se, že se tam
sta dětí přidržuje k těžké práci a nedávno také
byla jedna z osobností kláštera toho pro ztý
rání děti odsouzena na dva měsíce do vězení
Seoll
Kanaďan
Kanada
Aljaška
Lon
Tours
U dobrý pastýř
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Hlas úzkosti v poslední hodině«. Po
tímto záhlavím zasílá vídeňská »Die Arbeit.
ústřední orgán pro zájmy rakouského industri
alismu«, na německé průmyslové firmy v Rakou
sku zajímavou ceduli nápadného formátu, se
stávající ze čtyř oddilů perforováním k odtržen
upravených na čtyři dopisnice. První z nich.
opatřená adresou na příslušné firmy, obsahuje
provolání k všeobecně akci německých průmy-
slníků v Rakousku zasláním připojených petic
natištěnou adresou opatřených, na předsedu mi-
nisterstva šl. Körbra a předsedu hrab. Vettra
z Lilie. V provolání svém haranguje »Die
Arbeit« adresáty k hojnému podpisování a za-
sílání připojených petic, aby se neřeklo, »že se
rakouští průmyslníci a živnostníci docela bez
odporu dali z byti veškerenstva tak říkajíc bez
odporu vyškrtnouti«. Redakce »Arbeitu« dovo-
luje si troufati v bezvýminečné podpisování
zasílání řečených petic tím spíše, že to nestojí
víc než třihaléřovou poštovní známku, což jest
vydáním vůči záchraně existence před jejím
škrtnutím ze jsoucnosti celkem dosti nepatrným.
Obě petice mají znění dosti obšírně, v petici
k šl. Körbrovi připomínají se slova jeho řeč
při zahájení říšské rady o tom, že vláda nucena
jest výdaje své uskrovnit vzhledem ke snížené
míře úhrady, i praví se, že: »průmysl nikoli
nezneuznává obtíže, hrozící úpravé financí ríš
Arbeit
Rakousko
26
article
ských z obstrukce a že to dokonce schvaluje,
když se proti těmto škůdníkům
státu v parlamentě zakroči beze všech
ohledů,« ale provedení rány, vládou chystané,
totiž uskrovnění rozpočtu výdajů a investičního
zastihlo by naprosto nevinně ty, kteří nemají na
sestavení parlamentu jen nejmenší vliv a protož
prosí, aby prý Jeho Excellence připojeným »vý-
křikem úzkosti« ještě jednou na pány zástupce
v parlamentě appellovati ráčila, aniž by se
sáhnouti musilo k prostředkům neodhadných
následků, i aby v žádném případě snad ne-
uskutečňoval projevený úmysl, odvolati objed-
návky, na nichž usneseno. Stejného obsahu jest
i petice k předsedovi sněmovny, kterémuž se
ukládá, aby připojený »výkřik úzkosti« uvedl
k vědomi zákonodárného sboru, jeho vedení
svěřenému, aby nevzal na sebe poškození všeho
veřejného blaha a zničení mnoha tisíců existencí.
Čtvrtý kupon určen pak jest k oznámení re-
dakci »Arbeitu«, že petice skutečně byly za-
slány. Nejedná se, jak zřejmo, o nic jiného než
o oficiosně objednaný nátlak se strany něme-
ckých průmyslníků, kteří nastoupili tuto cestu
proti obstrukci, tentokráte nikoli poprvé. Pr
šlechtice Körbra v celé petici nejeennějším mi-
stem jest ovšem souhlas průmyslu »s veškerou
chystanou bezohledností proti škůdníkům
státu«, poti obstrukci totiž. Může-li jinak šl.
Körber bez parlamentního schválení investicí
splniti naznačenou žádost a neuskrovňovati
výdaje státní a neupouštěti od zamýšlených
zakázek, jest hromadná žádost, »Arbeiteme
inscenovaná, přímou obžalobou na Körbra do
zásoby, pakliže se podle žádosti té — ne-
zachová.
Körber
inscenovaný
27
article
— Nejnovější útok dra. Titty na Třebe-
nice. Před nedávnem seznámili jsme naši ve
rejnost s agitacemi, jež provádí dra. Titta s pa-
storem Hochstädtrem proti českým Třebenicům
i za hranicemi, v Drážďanech. Za asistence pana
Matzke, ředitele něm. soukromé měšť. školy,
takto správce školy ve Vrbíci u Roudnice na
dovolené, sypali tito dva naši zapřisáhlí nepřá-
telé síru a oheň na český národ jen proto, že
Třebenice nejsou dosud německými, ač dr. Titta
při svém nastoupení veřejně před Němci sázel
na to svůj doktorský diplom, že se tak stane
co nejdřive, dále též vděkem za to, že naplnili
svou prázdnou pokladnu, která pohleuje každo-
ročně přes 30.000 marek na různě prostředky
germanisační v Třebenicích. Dr. Titta děkoval
za podporu a zároveň přislíbil, že bratři z
hranicemi co nejdřive uslyší o nové vymože-
nosti Němců v Třebenicích. Aby slovu dostál,
začíná pracovati. Přiškolení dětí z Teplé
Drínky do Třebenic slavně prohrál, než děti ty
bez dovolení místní školní rady chodí do Tre-
benic i na dále a to za jeho záštity jako
něm. místního školního dozorce a c. k. okresní
školní rady. Přilákal sirotky, aby vyhověl přání
říd. učitele něm. školy Benátzkého, který touží
po 4. třídě a kterého páli, že mezi německými
třídami nalezá se ve zvláštní místnosti krásné
české museum. Kdyby IV. třídy docílili, nabyli
by tím příčiny hlásati do světa, že jejich věe
je na postupu a tím by zase posilili vysycha-
jici pramen peněz. Schází jim však k tomu dát
Téch, zejmena německých, v Třebenicích neni
a v přiškolené obci Jenčicích Košťálově také ne.
Matzke
doktor
Titt
Němec
Drážďany
Vrbík
Roudnice
Třebenice
Tre
Jenčice
28
article
Nyní jich mají v I. třídě 57, v II. 69, v III.
69 a 15 děvčat, navštěvujících loni zvláštní
pokračovací školu, které následkem zřízení kursu
při měšťance nastrkali do III. třídy a jako
zvláštní školu je vedou, celkem 210. Česká ve-
řejnost ať zví, jak se pro němectvo v Třebeni-
cích pracuje. S německou měšťanskou školou
nepochodili dosud, ač užili všech možných vécí,
aby stala se veřejnou, čtvrtou třídu chtějí ale
míti stůj co stůj. Je k tomu třeba 240 dět.
Aby toho počtu docílil, přišel dr. Titta ve svých
prázdných chvílích na nový nápad. Najímá v Jen-
čicích- Košťálově a v Třebenicích za nepřiměřené
ceny byty, v nich umísťuje aspoň na čas ro-
diny třeba pochybné pověsti s mnoha dětmi, jen
aby docílil žádoucího počtu. Češí jsou proti
tomu bezmocni, jelikož dr. Titta podal protest
proti volbě zástupců Třebenic a Chodoulic do
německé místní školní rady, aby zde měl většinu.
Titt
doktor
Třebeň
Košťálov
Třebenice
Chodoulice
29
article
Protest onen mohl býti již dávno vyřízen ná-
sledkem nejnovějšího rozhodnutí nejv. správního
soudu, ale poněvadž by to bylo ve prospěch
Čechů, neděje se tak. Upozorňujeme na tento
nový husarský kousek zuřívého našeho nepří-
tele dra. Titty a doufáme, že na kompetentních
místech náležitě odmítnou jeho nový útok n
fondy veřejné.
— Uvítání poselstva města Paříže v Praze.
Na radnici staroměstské konala se včera dopo-
ledne zvláštní presidiální komise za příčinou
porady o uvítání poselstva města Paříže, jež
zavitá do Prahy v sobotu dne 2. dubna na
slavnosti českého festivalu. Ve schůzi sestaven
byl v hlavních obrysech program uvítání a po-
bytu delegace pařížské. Zejmena ustanoveno,
aby hosté Francouzští byli uvítáni presidiem
členy sboru obeeních starších král. hlav. města
Prahy i výboru fostivalu za spoluúčinkování če-
ského pěvectva na nádraží smíchovském v den
příjezdu o 7. hod. 49 min. večer. Ze smíchov-
ského nádraží doprovozeni budou členové mu-
nicipality pařížské do hotelu a »U saského
dvora«. Delegáty jsou pp. Cěsar Caire, náměstek
předsedy municipální rady a Ernet Gay, bývalý
syndik. Zástupcové Paříže po celou dobu svého
pobytu v Praze budou hosty král. hlav. města
Čecho
gay
Paříž
Praha
Cěsar Caire
30
article
— Z Rokycan. (Pův. zpr.) Obecní zastupi-
telstvo král. svob. města Rokyean ve svém dne
23. t. m. konaném zasedání usneslo se jedno-
myslně, že projevuje svůj úplný souhlas s do-
savadním postupem delegace české na radě
říšské a vyzývá ji k dalšímu neochabujícímu
zápasu za nezadatelná práva národa českého.
Městská rada král. svob. města Rokycan, dne
24. března 1904. Starosta obce: J. Anichober.
— Projevy pro Rusko. Ve schůzi o bee-
ního představenstva dejvického,
konané dne 23. března t. r., jednohlasně usne-
seno vysloviti národu ruskému plného zdaru
v jeho boji obranném. Kéž vítězství zbraní
ruských přinese celému Slovanstvu všeobecné
svobody. Starosta : Frolík v. r.
— Nový professor mathematiky na české
universitě. Telefonuje se nám z Vídně: Pro-
fessor české techniky v Brně Jan Sobotka
jmenován byl řádným professorem mathematiky
na české universitě v Praze.
Prahy.
J Anichober
Frolík
Sobotka
Rokycany
Rusko
Vídeň
Brno
Praha
všeobecný svoboda