ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4c72c530-6602-11dc-bdfe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: place 19, person 23, org 3, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
3. března 1901. Číslo 62.
3 article
svědčeni, že takové, vlastenectví v panské sně- movně je- Troufám, že tato slova rozletnou se do nejširších kruhů říše, aby každý rakouský vlastenec přidržel se této idee a odporoval nepřátelským protirakouským snahám. Žel, že naše vlast nemá dosud officiálního jmena, myslím však, že je zapsáno v našich srdcích. Nesmíme přiblížeti, jak se se teď zachází s rakou- ským patriotismem. Tu chvíli musíme zatlačiti různo obledy a snažiti se pouze o zachování naší společné vlasti. V tom smyslu doporučují navrženou adresu (Hlučná pochvala.) Kn. Anersperg: Vyslechli jsme s povděkem, že pravice těší se ze společné adresy, neboť i m soudíme, že ve vážných dobách za panujících zmatků prospívá sdružování a také tam, kde je různé mí nění, vycítí se z nich společně názory, jež mohiou sloučiti se v jádro, a přidružením jiných možno do- spěti k společnému cíli. Četné a důležité jsou věci, o nichž docililose jednotného mínění. My všichni vytkli jsme, že chceme trvati při základech myšlenky ústavy. Za mezování zákonodárství považujeme za nehezpečný moment a rádi bychom, aby vláda mu nedělal, ústupky. Máme společné obavy, pomyslímei li, že nemáme moci k vyjednávání s Uhrami a s nimi k uzavření obchodních smluv s cizinou, budou li nynější zmatky dále trvati. Také my máme starosti s následky politických poměrů pro poměry hospo- dářské. Souhlasili jsme, že v uznání a stanovení do- rozumívacího prostředku pokud ho třeba, neshledá- váme žádnou národní snahu, nýbrž pouhé uznán státní nezbytnosti. ne v2v K tém poznatkům dospěli jsme ve společných poradách a neupírám, že jsme přinesli stanovisku jedné nebo druhé stranyevelké oběti. Avšak proto přece musíme říci,že v tom obledu vznikl utěšený celek a dohodnutí má svou cenu.
Uhry
4 article
Musíme však, bohnžel, konstatovali, že adres v nynějším svém znění — my tím vinni nejsme — má pouze cenu lheorelickou. Měla by praktickou. kdybychom již vyřizovali věci, jež nám trůnní řeč tak vřele kladla na srdce. Ochota k práci, již jsme osvědčili, měla by potom velkou cenu. Adresa měla by praktickou cenu, kdybychom se obírali před- poklady, na něž dojíti muší, má-li se státi parlamen zase dělným. Dokud nebude odstraněna a rozřešen jazyková olážka, dotud není pomyšlení na dělný parlament. Pariament tuto otázku nerozřeší, nebol ne nepatrná, ale velmi mocná část parlamentu po užívá jazykové olázky k důkazu, že tento rakouský parlamení není možný. (Tak jest.) Dokud rakoušt národové budou nuceni neb odkázání čekati na spo- řádání jazykové olázky z parlamentu, budou se musiti dívati na nynější žalostně politické divadlo. třeba tím trpěl jejich blabobyt a nezbude jiného, než dívati se na věci, jak se právě odehrávají. Rakousko není parlamentním státem dle vzoru národně jednot- ných států. Nemůže se také nikdy stát parlamentním slátem, v němž střidají se navzájem jednotné strany avšak vždy představují velkou moc, jednotnou státní myšlenku a ji uskůtečáují Tam nedospěje Rakousko nikdy a třeba politický, národní a parlameniní život vzkvétal, v tomto směru bude vždy velký spor.
Rakousko
5 article
Také my měli jsme doby, kdy vládly velké strany avšak to byly jiné myšlenky, jichž se ujímaly, hyly 4o spíš idešly a dostanou li se zase do popředí, sna najdou se zase takové strany, ale není možná vylou- čiti z národně nestejného parlamentu národnostní otázku. Právě v lom ohledu je Rakousko více než jiný stát odkázán na svou dynastii (Velmi dobře)a vláda mocnou rukou musí pečovat, aby státní my- šlenka nepoklesla. Musí se stát opatření, také taková jež parlament učinili nemůže, anebo proto, že je uči niti nemůže a nemohou se od něho očekávati Těšil jsem se upřímně, že skoncovala se jed notná adresa, neboť je důkazem, že jsme jí přinesl oběti, protože jsme panskou sněmovnou rakobskou Každá strana přinesla oběti a doufám, že také bu- doucně najdeme zde zášlitu, abychom mobli jednati svorně o státních otázkách, anížby kdo z nás do- mníval se býti ve svazku, jenž nesrovnává se z jeho polítickým svědomím nebo vůbec s jeho svědomím.
Rakousko
6 article
Doporučuji vám adresu, již přijmeme také my (Hlpčná Pochvala.), trveu vKn. Schönburg soudí, že adresa panské sně- movny je skoro demonstraci. Hospodářské zájmý musí míti přednost před národními. Potom pojednává řečník o důležitosti jazykového dohodnutí mezi ná rody, obchodních smluvách a školním vyučování Považuje adresu za první krok k sdružení mírnýcl živlo b se Rhomberg soublasí s odstavcem trůnní řeč o vyučování mládeže a s odstavcem adresy o nábo- žensko-mravním vychování, vzájemné snášelivostia úctě, oživení láskyk vlasti a pěstování dynastických citů. Lituje, že řišský zákon o národních školách byí namnozepříčinou, že se nehověle vždy advšudy těmto zásadám. Kžesťanské vychování prospělo b také politickému životuv Rakousku. Lituje, že soci- álně demokratická aněmecko radikální myšlenka vnikla mezi učitelstvo. eonthvzes nbechz liens Německo radikální strana, která jíž způsohil tolik potupy a neštěstí Rakousku, tato strana zjevných snah po rozbití Rakouska rozšiřujes své machinacetaké do škol středních, do jejich A n ej nižiších lří d. Tam se kladou základy, na kterých se připravuje německá rakouská mládež proode struktivníideje.Na středních školách v ze- mích alpských jsou»devítky« a »dvanáctky«, zvláštní to výbony, které jsou řízenyposluchači vysokých škol. V těchto výborech se již připravuje studující mládež středních škokipro školy vysoké. V těchto »devítkách« a »dvanácikách«hlásá se ú plné old padnutí od Rakouska a pracuje se pre program všeněmecký. Je veřejným tajem stvím, co se tu vše provozuje. Na slavnosti abitu- rientů byla zpívána císařská hymna. Když však za- zněla slova »Heil Franz Joseph«, volali německo- nacionální studenti »Deutschland, Deutschland über Allese, zpívali mfsto rakouského textu text prüský a přehlušili jímatiex t i ra- kouský.
Schönburg Franz Joseph Rakousko Německo Deutschland Deutschland übry Alles
7 article
Na státní průmyslové škole v Inšpruku udal ředitel několik případů protidynastickéh smýšlení. Professoři tohoto ústa v klidně sena vše dívali. Co se však stalo Řediteli uspořádána byla kočičina. Rakousky smý- šlející žáky na středních školách v zemích alpských možno spočítati na prstech obou rukou, ba snad na prstech jedné ruky. (Velké vzrušení.) Připomínám dále, že byli na různých místech zejmena v Salcpurku přepadeni rakousky a ka tolicky smýšlející studenti německými radi kál y, kteří se na ně vrhli způsobem zákeřnickým Rozšiřováním nemravné literatury, jakou je na př humoristický list »Der Scherer«, soustavně zanášl se do nezkažené mládeže zkáza. Professoři při nejlepší vůli nejsou s to, aby čelili všem škodlivým vlivům, které se do mládeže z venku zanášejí. Ne- stal se ani pokus, ba nebylo ani oprav dov vůle k tomu, zakročiti proti radikáln německé velezrádné agitaci. Mnozí pro- fessoři holdují sami ve svých zásadách t ě m to tendencím, nosí demonstrativně vše- německé odznaky a ukazují po stránce nábo- ženské naprostou lhostejnost, ne-li nepřátelství. Př posledních volbách hlasovali v Inšpruku a v zemích alpských zjevně pro stranu radikálně- ne- meckou, ba ještě více, agitovali pro ni.
státní průmyslový škola
8 article
V Inšpruku vzat byl do vyšetřován poštovní úřadník prozločin velezrády avšak tentýž úřadník ještě dnes je na svém místě Všechny tyto snahy čelí k tomu, b Rakousko zmizelo úplně v Německu Rakousko se při tom úplně popírá. Proti takovým li- dem nemůže býti jiného postupu leč nejrozhod- nějšíboj. (Hlučná pochvala.) Vůči takové straně musí zanechati vláda své shovívavosti a musí zastávati vůči ní bezohledně stanbvisko rakouské. Co by se stalo v Německu státnímu úřadníkovi, který by agitoval pro myšlenku velkopolskou za souhlasu Poláků anebo pro myšlenku ebsaskou? av Zapřisahám vládu, by věnovala lěml událostem a zjevům pyzornost.
Polák Rakousko Německo
9 article
Důkladná reforma středních ško je nezbytna, aby z nichvycházeli opět Raku- šané. Abiturienti na nynějších školách preparovan vstupují potom na universitách do buršáckýcb spolků, kterě jsou jedině k tomu, by pracovaly pro neikrajnější všenéme ckou agitaci. V těchto buršáckých spoleích mají protirakouské a proti- dynastické snahy své středisko. Buršácké spolky jsou pravými školkami, ve kterých se mladíci vychovávají pro surovosti. Tam se vychovává nesnášelivost proti osobám jinak smýšlejícím, hlavně proti kollegům rakousky smýšlejícím. Z takových škol vychází nynější gene race. Nestane-li se záhy obrat a pronikavá reforma, budoucí generace poskytovati budou obraz ještě truchlivější. Řečnik vyzývá vládu, aby udělala přítrž těml poměrům. Může bezpečili se na podporu všech vla- stenců, neboť všichni jsou ochotní vynasnažiti seo obnevení vlasti (Pochvala) Naším společným cllem je velké krásné Rakousko, naším heslem: »S bohem pro císaře a vlasť!« (Pochvala a potlesk. Řečníku pratuluj.) Ministr vyučování ryti Hartel ujímá seb prot Rhombergovi učitelův i žákův i svého předchůdce, neboť on sám není prý vinen rozháranými poměry.
Hartel Rhomberg Rakousko
10 article
Chce věnovati pozornost vylíčeným poměrům v zajmu žactva, jemuž by mohly býti na škodu. Jake před- dhůdce i on starali se o skolství, jak jim povinnos kázala, každé udání bylo vyšetřováno. Všechna po dobná vyšetřování, až na jedno, jsou skončena a shledáno, že nařčení byla prý bezpodstatna neb pře mrštěna. Ministr svádí vinu káraných poměrů na lekturu a noviny,což prý nelze najednou z měniti Na národní školu má prý ministk skrovný vliv.) Ně- kteří učilelé chovají se, jak by neměli. O zřizován studentských spolků nebo jich rozpuštění, rozholuj úřady politické. Rozpůštění mnoho neprospívá, nebo zřídí se spoleko nový. Dobrou välí mezi professory studenty podařilo se ukonejšiti mnohé rozčilenía zjednati klid Kníže Jiří Lobkrovře: VAdresa byla povolul nými členy adresní komise nazvána dílem kompro misu. Tento kompromis byll uzavřen mězi stranami. které při vší jednomyslnosti v celé řadě velmi důle- žitých otázek přece ve mnohých věcech stojí na různém stanovisku, a nemohu, než uznati, že adresa má zásluhu, že každá strána do některé části můž vložiti své myšlenky a že jest celá, řada bodů v adrese, s kterými každý rakouský vlastenec může s klidným svědomím projeviti souhlas. Z té příčiny prohlašuji také já, že budu kl a sovwti pro adreslu, avšak ovšemí pokládům z svou povinnost, jmenem svým a svých, blízkýcl přátal politických říci, že můžeme hlasovati pro adresu jenom za té podmínky, že mně bude dovo- leno o bjasniti několik bodů, jak my je vykli dáme. Dříve však, nežlito učiním, pokládámo se za oprávněna mluviti také ospředmětu, který není ni- kterak sporným, o kterém všsk ve trůnní řeči jest mluveno.
Jake Jiří Lobkrovřít VAdres
11 article
Jest to ofázka posflení zemských financí. Jest to věc. v jejímž zájmu jsem již na základě svého dlouho- letého postavení pracoval, jakkoli pohříchu musím vyznati, že má snaha dosud měla velmi ma lý sno musím říci, žádný úspěch. I v trůnní řeč še slibuje, i v adřese se praví, že jest žádoucím, aby byly postleny zemské finance a zdů se míně, že tato věta má plnou oprávněnost. aso314 q e Státní správamá zdenapraviti opom - putí mnohalet, poněvadž v této věci p dlouhá lěta se nie nedělo. Jest však třeba také odčíniti positívní skody, které při změně našíi soustavýd derní, zvláště při závedeni daně z osobního příjmu vzemizi autonomním sbo rům byly způsobeny. Zmiňují se o tom jenom proto, abych ukázal, že nábradu, která se nám nyní přirážkou k daní z liht poskytuje, znamená přéce jenomí pomuchčástečnou, že může siceponěkud pomoci, úplně však finančn poměry zemí nemůžo napravili. Přijal bych vděčně, kdyby přirážkou k dan z lihu byly aspoň poněkud zemské finance posílen Slibováno bylo nám již často, a však dlosu nebyloi nic splněno. V dalším stadiu byly nám činěny sliby, jež měly býti provedeny zákono dárstvím říšským. Poměry však nedovolovaly, aby zde pomolo zakonodárslví říšské. bxhoq odla o Nastoupíla sel jiná česta, totižu zákonodárství zemského. Myslím, že tate cesta byla by měle úspěch, věc však byla taková, že také, tady se ne dosáhlo výsledku a byli jsme opět odkázání na zá konodárství říšské. O tom se nebudu v tomlo oka mžiku šířiti.S některých strane sé praviln, že níězda akce té na zemských sněmích jest důkazem, že zem ské sněmy nejsou s to, aby v jiatých otázkách ob starávaly úspěšně zákonodárnou činnost.
12 article
Já tu věc pojímám jinak. Nemyslím, že nezda akcé té může býti kladen na vrub zemských sněmu Dlemého názoru věc ta se nepovedl a spíš proto,že slavná vláda nepoužila př tom oné energie, které užívá, jednáli s o obnosy, plvnoucí do státní pokla dn y (Pochvala na pravici)o 2 1o2 etože derí s Když zemský sněmž dalmatský tento zákon rov ností hlasů zamítl, tu na místě loho, že se sněmům, přijavším tuto vládní předlohu, sdělilo, že podmínka tohoto zákona pominula, měly se příslušné zemské sněmy přiměti k tomu, abý na zákönu« tom se usneslypa kdyby zatím se vládá byla snažila, ab u těch málo sněmů zemských, které zákon teni ne přijaly, se dosáblo jeho přijetí, anebo aby se na lezly prostředky, aby také bez schválení zemských sněmů zákon ten byl přijat, nenacházeli bychom dnesna místě, které musíme pokládati v nynějším stadtu za něco snad nedosažitelného. (Pochvala n pravici.) Rečník pojednává pak o jazykověm odstave trůnní řečí a adresy a praví: Předsevzal jsems vážně v tétopříčině neříci ničeho, cociby na některé straně mohlo drážditi anebo uraziti, neboť myslím, že nyní nedoporučuje se přilévati ještě více oleje do ohně. Nechei tudíž pojednávati o celé řadě části této velké otázky a to již z té příčiny, že ve trůnní řeči se vlastně jen mluví o zcela nepatrné části tohoto oboru, protože pokládám za účelné, své osobní ná- zory o otázce té projeviti v době, kdy se přikroč k tomu, aby byla zahájena zákonná úprava otázky této. Omezuji se zde jenom na jedno a to za tln účelem, abych vyhověl přáním a obavám po této stränce mně sděleným.
13 article
Až dojde k této zákonné úpravě, nebude se dle mého zdání doporučovati, věci ty upraviti jedním velkým zákonem jazykovým. Jsou veliké a důležité části otázky jazykové, kteréž zákonodárstvím mohou býti upraveny, avšak zdali upravení otázky této m náležeti zákonodárství zemskému nebo říšskému nebo zdali má býti upravena nařízením, zdá se mi. že nezávisí od toho, že se právě jedná o velkou ja zykovou otázku, nýbrž spíše od toho, komu náleži kompetence, rozhodnouti o této důležité otázce, Rozumí-li se slovy »skutečné poměry«, obsaženými ve trůnní řeči, ustanovení v tomto okamž iku platné, jež se skutečně provádějí, pak nem slím, že by mohlo zákonné stano- vení takových poměrů nějak příspět kuklidnění myslí. (Pochvala na pravici.) Možno tudíž s tímto odstavcem adresy souhlasiti jen tehdy, jestliže se skutečnými poměry, kteréž mají býti zákonodárstvím uznány, rozumějí ty okolnosti, které za správné a klidné úvahyo všech daných poměrech v různých ze- mích uznávají se za skutečné a nikol snad za doktrinární. V tomto smystu mohlo by se snad s odstavcem tím souhlasiti. Po- kládám však diskussi o tom, zda-li a jak by se to mohlo státi, za úplně bezpředmětnou. protože ještě nelze očekávati, že by se v brzku mohlo příkročiti ke klidné zá- konodárné úpravětěchtopoměrů. Obme- zuji se tudíž na bod, o kterém ve trůnní řeči uči- něna byla zmínka, na kterou adresa reaguje. Ne- popírám, že autor adresy provedí sti- lisaci velice obratně a opatrně, že ne- mohu potlačiti mínění, že po tét stránce znění adresy mnohem víc odpovídá poměrům, než znění, d kter projevili rádcové koruny ve trůnn řeči.
14 article
Já myslím a se mnou mnoho členů) této sně- movny, že bolestně muselo se každého dotknouti, že vtrůnní řeči byla nčiněna zmínka o jazykové otázce, že však pří tom nebyla stejným způsobem proje- vena zásada rovnoprávnosti. (Pochvala na pravici). o Naproti tomu uznávány, že v adrese o otázce lé se jedná správněji, neboť tam jest zásada rovno- právnosti projevena aspoň jasně iako neidůležitějs podmínka úpravy této otázky. (Pochvala na pravici. Povšimu-li si příslušného odstavce v trůnní řeči blíže, shledávám zde právě jeden z těch bodů s nímž by na různých stranách snad z důvodů růz ných se mohlo souhlasiti. Kladu důraz na slovo »mohlo.« Čeln členové této sněmovny pokládají za velmi důležito že v textu o jazykové otázce se mluví o jednom jazyku. Není blíže označen, ale klerý jazyk to je, o tom přece nikdo nebude pochybovati. (Veselost.) Pro nás má právě tato věta jen tím cen že se tam vyslovuje, že tohoto jazyka má se uži- vati ve sférách administrace pouze tam, kde je do- zumění žádoucí a kda je možno jeno m užíván jednoho jazyka. Slovo jenom je pro nas velmi významno. O tom, kdy tato podmínka na- stává, budouještě po dlöuhou dobu různě nákor Já a mnoho mých přátekomyšlíme, žél dne sbi mnohých případachojazyka boho se užívá, kde není podminek, o nichž se v adrese mluvt.
15 article
Samozřejmě není věžpělío poliukaj ktarý bysne- pokládal řeč armádníza nolli me tangere,je úplně přirozeno, že u centrálních úřadův jazyk německý — abychi slova toho užil, o které se přece nepřeme (Veselost.) — má převahu. A však odvozovatiz toloževe všech těci sférách vůbee ve všech těch sbodach. kde se tohoto jazyka nyní užívá, mi mílii nadále platnost jazyk ten jako jediný, jehož se má uživati, je názorem se láterým my ovšelm nemů žeme, souhla- siti. (Hlučná pochvala na pravici.) Spiše soudíme že je celá řada odborů, ve kterých v zá- jmu dobré administrace av zajmu dobr lustke spíšelje ňčelno by se takéji- niým ja zykůmzjedn al průcho dido v yš- ších síér spnávy a do njejvyšších sté iusticg. Dle měho názoru administrace v nejširším slova smýslu mů jednati o otázce jazykově vlastně jen z toho stanoviska, pokud jazýk je pro sitřled- kum dorozumění.
16 article
Otázka ta však pro úřndy nemá býti sama sobě ňčejem. Po slránce jazykové po- kládám za mnohem účelnější, jestliže úřady se podřídí potřebámi ohevatelstva nežli aby snad vlas(ní pohodlí poklá- dalose volázce té za rozhodujíeí (Hlučná pochvala.)hve eonotera Pokládám ovšem takě za pochybeno. pronášejí-li se požadavký, které vážne as kutečně nemohou býti priovedeny Avšak pokládám za zAhubno, jestliž se možné věci nepovolí nebol níc tal nepodporuje spor jnzykový a hád k jazlykové, jako neodůvodněné o'dpíráln splni telných pož adav ků. noaři smněd Čl. 19. st. z. z. jest již jednon v platnosti. Ne- dostatečné neho neúplné provádění jeho může s snéstí tam, kde skutečně jest nemožno jej provésti. avšak needůvodněné odpírání splnitelných věcí roz- hořčuje více, rožhořďujevždycky a tu bych ke všem vysokým i nejvyšším účadům stálním pronesl žádost aby zkoumaly své svědomí, zdali někdy bezdůvodně neodpíraly jazykových. práv. Přicházím nyní na jiný. bol, Vo- Ntorémy ovšeř předpokládám, že názory, kteréži já zde muslníi pro jeviti, neshodpjí se s názory velké části této sně movny.
17 article
Adresa lituje a sice plným právem ohromení l- dověho zastupitelstva. Varuji předl ústupky, které by sesnad učinily obstrukci, nechť seo dělá nas kteréko straně. Nikdo obstrukce více nelituje než já Jest mým, úkolem, po celou řadu let zachovávat pořádek v jednom z nejdůležitějších sněmů našich Myslím tudiž, že jsem úplně prost podezření ijako bych snad s obšťrukc íDsy mipat i sloo vaa . myslím 5 však, že qa setímtovýrazem leckde označují dvě různé věci, které se, nad ne vždycky správně házěji do jednoho pylle. Uznavám, že v ji stých přípatechmůže býti oprávněná, že opposie bezohledně používá práv, ikterýchžují poskytujel dje nnei řád, ovšem za té podmínky, že se při tomi šetii parlamentní slušnosti a že oppusice se nedoponšlí protizákonností. Násílnou obstrukel pokládám vždy cky za zavržitelnou, ať vychází se kterékoli strany nať už byla prováděna neboat sel ješté provádío (Po- čhvala.)Pokládám za povinnost každé vlády, by se postavila proti lakové násilné obstrnkci- Přál bych si však, aby již dřívěj š vrády vzdyeky byly zaujímalyoto stano visko, by níkdo snad s jistým ddáním oprávněnosti nemohl říci, že pevnost vládys v odpor proti překážení zákonodárné práci uplatňuje se je proti jedné straně. (Pochvala na pravici.
18 article
Přes to, nebo spíše: právě proto pokládám nynější stav parlamentu za velice politováníhodný. Poktádám přání, bby byla zjednána pomdc,i za úplně oprávněné a že pravým ůkolem každého vlastence, by o tom přemýšlel, jak a jakým způsobem by se pomohilo. Nemohu však popírati, že pokiádám názor v této příčině projevováný v a drleso zla o ptiiím- sti čálějšíí, hežje názor můjv Nemám důvěrr. že — jak se v adrese praví — l ze douf atii, že pronikne všeobecné přesvědčení o škodlivosti ochro- mení parlamentní práce. Nemám přesvědčení, že brzy pronikne poznání, že národní tcily nesměj při avšema ckonání rozhodovati. Nepokládámo sta nynější v parlamentě za něco nahodilého neboj za sekundární následek národních štvanic a pod. Jsem toho názoru, že hlavní příčina ny- nějšího smutného stavu1e ží m n o- hem hloubě ji a pokládám se za povinnai tomto okamžiku otevřeně pronésti své mínění, poně- vadž v kritické době je povinností každého vlastence, by otevřeně pověděl pravdů, jak ji poznal. (Pochvaln na pravici.)od či viž0 Pokládám nynější smutné poměry, za ne- zbytný následek nynějších ústavníc
Poktáda přání
19 article
Iorem, příčících se povaze tohoto státu. Pokládám je však za fási smutných dějin našeho ústavního života, nastoupivší s logickou nezbylností. Tlyto poměry jsou následkem toho, že zneuznávánabyla povaha říše, skládající se z tolika různých národůva zemí již tehdy, když v únoru 1861 byla změnou říjnového diplomu, nedávno ještě prohlášeného zu nezměnitelný, zjednána základní ustanovení o říš- ském zastupitelstvu. A poměry ty jsou dále násled- kem toho, že se zašlo v neuznávání těcht poměrů ještě dále, když únorovka byla pro- měněna v prostincovku.Připomínám dobu tehdejších ústavních bojův a poukazuji k tomu, že celí národové v celé monarchii se po dlouhá léta zdrahaliž účastniti se nových ústavních zařízení Připomínám celou řadu varovných sl ov pronesených vlastenci prvního řádu proti ústavním poměrům tehdy stvořeným a bezděky vzpomínám si v této sněmovně na vznešenou postavu hr. Lva Thuna, který často pronesl varovného hlasu v této věci. (Pochvala na právici.) Avšak přese všeck tytořeči se přešlo k jednacímu poř ad a nyní stojíme před jejich následky Tato říše nesnese však takového vel- kého ústředního parlamentu, opatře- ného tak dalekosáhlou kompetencí, kterýž odděleně od zemských sněmů je soty sto, správně rozuměti potřebám oby. vatelstva tuto říši obyvajíeílio a jeho neschopnosť, přemoci tyto obtíže, dokazují poměry minulých let. (Hlučná pochvala na pravici.) Nemůžeme se uzavříti přesvědčení, ž e ústřední parlament v dosavadní formě je nezhojítelně nemocen. Snad bude ještě nějakou dobu živořiti, snad ještě se učiní několik pokosův, oživiti jej zdánlivé na krátkou dobu šnad pokusy ty budou míti účinek. Co však bude konečným výsledkem, o tom nejsem v pochybnosti.
Thun
20 article
Dnes ovšem, za nýnějších poměrů, pokládům za vlasteneckou povínnost každéhoj člena říšského za- stupitelstva, by poctivě a všemi silami spolupůsobil aby dosaženo bylo dělnosti sněmovny. (Pochvala.) Tutěž povinnost má také vláda. Jestlíže všal jednou přijde okamžik, kdy bude alternativa taková zda je lepší, by byl zachován ústřední parlamen v nynější formě, či zda má býti postaráno o zachrá- nění štálu, pak, doufám, slátník, který v tomito oka- mžiku bude státi u vesla vlády nebude na rozpacleh pro co se rozhodnouti. Nezávidím ministru, kler bude musit nčiniti rozhodnutí o tétos alternativě Bude míti velkou zodpovědnost. Nikoli zodpovědnost která plyne z částečného nebo dalštho vládnutípa ragrafem 14., nýbrž ponese zodpovědnost za to, že to, co podnikne neb učiní, bude tvořiti základ pří štích útvarů. V první řadě bude zodpověden za to. co podnikne, ale také zodpověden za to, kdy to podníkne. Mám smutné přesvědčení, že až do jiste míry, snad v době ne přiliš daleké, ve středu říše bude třeba parlamentarism omeziti, což někdo snac nazve absolutistickou vládou. Až přijde tato dob — a bojím se, že přijde — pronáším již nyní pro okamžik ten varovný hlas. Ničeho bych si toužeb něji nepřál, než aby tohoto volání bylo uposlechnuto
21 article
Ti, kteří pak budou u vládního vesla, nechť nezapo- menou, že absolutism právě jest jen pomocí v nouz a že nemá jíti dále, než pokud toho vyžaduje ne- zbytná potřeba. Národové rakoušti pochopili, jestliže ústřední parlament naprosto není schoper svůj úkol konati, že musí o tyto úkoly býti posta ráno jinak. Nepochopili byvšak, proč se jin odnímá spolupůsobení při zákonodárství tam, kde toto spolu- působení na dále bude možným. Dle mého mínění bylo by osudnou chybou, kdyby se snad proto, že ústřední parlament se sám učinil nemožným, za vřely talé zemské sněmy, nebo kdyby se zemským sněmům neposkytlo příležitosti v plném rozsahu klidně konati svoji práci. (Pochvala na pravici.)
22 article
Naopak myslím, že jen tehda, ponechá -l se zemýkým sněmům možnost pohy bu bmdellze zumeziti nebe zpečí, k teré je vždycky spojeno s každým absolntia- mem. Národové jsou již jednou zvyklí, prostředni- ctvím svých zástupců mluviti volné slovo. Nemůže-h se to stáli v ústředním parlamentěj chtějí aspoň, aby se to stalo na zemském sněmu. (Pochvala v pravo-.) Jen zatéto podmínk y pokládám za možné aby byly tylo neodvratně poměry v centru tak dlouho zachovány, dokud nenastane jiste uklidnění a až se níla s právném zákl ad ě bude moci přikročitise knopětnému zbůdovlánn ústředního parlamentu. Jen když budou zemsk sněmy po jistou dobu klidně pracovati, může pal býti pomýšleno na uzdravení ústředního parlamentu Já poklád m takové uzdravení za možné jen zem skýmisněmya prestřednictvím zemských sněmů Myslím, že jen tím způsobem, jak se to v adres praví, bude možným opravdu organické vybudován ústavy a pak bude ústava zřízením, jež všemi ná rody oprávdově budel uvitáno jáko skutečný štít je jien práv (Hlučná pochyala potlesk na pravici.) M.p. dr. Körber ujímá sejslova, aby jmenem vlády poděkoval za schválení politického a kulturního programu, obsaženého v trůnní řeči. Časy jsou zl a lze řícij že v dějlnách všech konslitučních zemí nehidoby, kdyi byl nebezpečí pro ústavní životi hro- madila se tam, kde by se nejméně očekávala, a ne- mohlo se z nich vyváznouti. Jak by se mohlo jednou vyčltati moci, kdyby se odvolávaln, že zastupitelstv lido sámotného odepřením plnění svých ústavníc povinhostí, učinilo je státní nutností ? Tento nepřiro- zený zjev málaké své nepřirozené následky.
doktor Körber
23 article
Na vládě žádá se, by vzkřísila parlament, aneb aby rážně žakročila. Avšak vědí také, kdo tak mtuví eo chtějí? V tomto výkvění k vläděli tají se b potajné vyzvání ku kompromisu povážlivého rázu nebo vyzvání kmoci, Vláda nemůže zamezovat par lamept žádné strabě, máť co dělati se všemi stra- nami. Je-li tomu tak. zbývají dvě cesty, jak působit na vzpírající se živly. Baď získávají se strany ústupky vel sporném obora, nebosáhné se k moci, 1 1 n Prvnt způsobrzavrhuje sněmovna,, žádajíca n vládě (Čte.), ahy vytryale odplrala propůjčiti byt jen zdání úspěchu ústupky všem pokusům o maren zákonodárství ať pochazejí s kterékoli strany. Tak vláda stak osoudí a nemohla by zodpovídati, kdyby k dosavadním nesnázím způsobila nové. Může po suzovali různá, přání s vyloučením politického ohledu jen se stanoviště potřeby a ve vhodném případě po starati se o jejieh ústavní vyřízení 1Vd o V s Druhá cestu cje) cdsta moci. Chce li seo všal vláda dežet ústavy,v kdej jsou prostředky energie nel moci, jež se jí mohou radili § 14. pro tak skrovny obor záležilostí? Obávám se, dojde-li jednou na mo nebude se obírati těmito malichernostmi a sáhne hloub, mnoliém hloub, neböťo možná sepodvolati to,že ttakhiuhoké zasažení žádalo samo lidové za stupitelstvo,
Vd
24 article
Zamílám-li prvnl cestu a o druhé přeji si, b byla říši uspořena, astává mi povinnost. vyšlo víti svůj náhledy jakékřisi odstraniti. Záztaky děl neumím, ale mám po rucel jediný hlavní prostředek vášnivou vytrvalost Také snahy, jež ruší parlamentn dinnost. přežijí se, g uvádťli se k jejich ospravedl nění pouze národní mýšlenka, nesouhlasi to se sku tečnými poměry. Dlemého zdání nemůžel se mluvi v Rakousku o národním pollačování, neboť stát, jenž má čl. XIX. svých zákl. stát. zákonů, nepotlačuje sv národy Mohu jen připustiti, že tito národové mají s ryvíjeti s horlivostí tím vělší, čímmenšl jest jejich vývoj. O Nevyčitám to, o'nadpak snaha ta je chvalna. avšakrakouskáviáda musí dbát gaby ústava nebyl tím násilně ohýbána, státní drganismus, sužovan cirkulace krve v žilách nebyla rušeba.
Rakousko
25 article
Zde je dle mého nábledu mez každé nátodní aspirace a proto nelze dopustit snaby a dobytí ná- rodních úspěchů mařením ústavního zákonodárství ať si pochází z kterékoli strany. Mám zkušenost, že krajní směry podlebly vždy rozvaze. Dovolávaje se trpělivosti a vytrvalosti, vím že se mi bude namítat v moderní variaci Romn deliberante Saguntum perií a poukazovati na váznutí, jež spojeno je s trpěli- vostí v. politických otázkách, ve všech jiných oborech, Avšak odvolávám se na vývody ministra fináne v jeho výkladu v hospodářskév situaci všeobecné a p tom na to, že pevná správa, o niž vynasnažujemes také při skrovné kompentenci může dost vykonati Hybná síla všeobecného pokroku nemůže se přerušit trvale ani prudkým osvědčováním se národních ideí v Je to válečný stav, v měmž žijeme a ukládá oby vatelstvu těžké hmolné oběti. Vyjdeme z něho chudš jměním, ale ústavní zařízení je přetrvají. Jen žádne nové otázky, aspoň ne od vlády. Chceme býti stejní spravedliví ke všem národém říše.
26 article
O jazykových otázkách výslovila se trunní ře Považujevjejich spravedlivé češení za nalehavou nut nost a dle toho se bude dále postupovati a sice spra vedlivě. Vláda považuje však také jednotnost jazyka v určitých oborech správy za nezbytnou nutnost nedopustí, aby byla ohrožována. sdoVláda postará se také rychle o nápravu zem ských financi. Avšak vláda nemůže trpět, aby, říše měla škodu následky terrorismu. Vynasnažili jsme se všemožně, aby lihová předfoha byla příznivě vy řízena, ale nebylo toho možná docílit proto, že ne- bylo jednomyslnosti sněmů, ě běvonbo n Vláda troufá, že překonají se přece všecky ne- snáze. Tato sněmovna byla vždy pevnou hradbou ústavy. Vytrváme-li, přijde čas, kdy parlament bude dělným a lid zapomene na nynější strádání. (Hlučná š15v. l9dog len pochyala.) oleil l Šl. P'lener: Řeči pronešené v této vážné chvíli prozrazují pessimistickou obavu z povážlivýc poměrů v říši a každý vlastenecký pozorovatel po- znává, že tato říše nebyla od nepamětných dob v. kritičtějším stavu. Na jedné straně vidím vášnivé protivy, jež zaměstnávají všecek veřejný život, na druhé jakousi lhostejnou otupělost. Parla- mentní činnost je po léta ochromena. Naléhav státní a správní potřeby nejsou opatřeny a není na- děje na zlepšení poměrů — aspoň v dohledné době.
27 article
Stát jest otřesen ve svých základech národním bojem a jest osudem, že národnostní princip nezastavil se Rakousko má obsahovati cetou řadu národův a přece se má zachovat jednota státu a svrchované potřeby jednotné vlády. Takovéa úlohy nemá žádný jiny evropský stát. Avšak nesnáze nejsou nepřekonatelny neboť jsou zde také živly, jež umožňují změnu věcí Samy národnosti jsou rozloženy tak, že zeměpisn poloha nutí je k společnému žití. Také nejsou tk silny, aby jedna druhou mohla úplně podčiniti. Zá- roveň působí historické tradice, zájmy hospodářského spolužití a mocný dynastický smysl obyvatelstva tak že rozkladná síla národnostního principu ne- mohla zedla vyniknouti. Je pochopitelno, že za těchto nosnadných poměrů názory různých politických stran o pravých prostředcích řešení rozcházejí se.
Sam Rakousko
28 article
Reklo se, že hlavním zlem nynějšího říšskéh zastupitelstva je převaha národního zápasu a že je třeba vylledati prostředek, jak by se národní boje změněným sestavením říšského zastupitelstva vylou- čily neb obmezily. Za takový prostředek udávalos zavedení všeobecného hlasovacího práva, protož prý nacionalismus jest jen vlastností akademicky vzdělané střední třídy, jež je v poslanecké sněmovní poměrně značně zastoupena. Naproti tomu sluší po- vážiti, že národní city a protivy přešly také na nižši třídy, o čemž svědčí poslední volby páté kurie, při nichž právě v jazykově smíšených zemích zvolení byli národní radikálové. Německé strany nemohly by se ujmouti všeobecného hlasovacího práva proto, že by se tím ztenčilo jejích zastupitelstvo v posla necké sněmovně. Také na zemských sněmích bys poměry nezlepšily, kdyby se tam mělo rozhodovai o jazykových otázkách. Některé obory jazykové otázky, jako soudní řeč, mehou se vyříditi jen řš- ským zákonodárstvím. Český sněm stojí před exodem a podobně jest jinde. Také národní kurie nelze do- poručovati Ostatně žádají Češi jen, by se jazyková otázk přikázala sněmu. Ostatní neněmecké menšiny jazykově smíšených zemích svěří se spíše centrali- stické říšské radě, než sněmu. Troufá skutečně kn Lobkovic, že na sněmu je možné snesitelné spolu- bytí národů. Záhy musil by také proti nim nastou- pit absolutismus. Také národní rady něprospěly by, spíše zostřily protivy. Mimo národní uisedlost musilo by se zavésti v Čechách také krajské zří- zení.
Čech Čechy
29 article
Za poslední léta scvrkl. se jazykový boj ve dvě podstatné věci: přijímání neněmeckých podání v ně- meckých okresích a otázku vnítřní úřadní češtinu v čístě českých krajích!°Neupusti li rozhodující pul tikovéovnejbližší době codla svého národně krajníhe stanoviska, přijde chvíle, kdy státní moc musí sama spořádati tuto záležitost a nebude to k duhu jedně EVdn ani drubé straně.
Neupust
30 article
Rsčnik pojednával polom o vyrovnání s Uhrami a konstatoval, že zav posledníchy 50. let celního spo- lečenství obě části říše bospodářsky zmohly se tak, že nelze vyvozovati ze společenství celního nějakou ol 2 Kritickýmbude rok 1902 ane r.1907, nebat vonom roce cmusí se rozhodnout ě ol celními spole- čenství, protože žádný stát nebude chtít uzavřít ob- chodní smlouvy na čtyři léta. Obchodní smlouvy uzavrou se na 10 nebo víc let, nebo uzavřeny ne budou. Zřízení mezázemské celní čárý způsobíl kiejen hospodářskouvrozluku, ale bude působiti také na po litickou jednolu říše, Konstatuje, že obyvatelstvo vzdor národaím vášním má ještě zdravý smysí a národy druží spo- lečná tradice. Ať vzbudi se jenv obyvatelstýu po- znání, že každý jednotlivec je povinen věnovati své vědomí a síly životu a existencí tohoto slátu. Potom bude úspěch jiny, (Pochvala a potlesk.) Kn. Czartoryski konstatoval všeobecnou Rtos nad úpadkem pártamentarismu a přání poi obnoven parlamentní práce a nutnost národohospodářské čin- nosti. Za nynějšícl poměrů není pomýšlení na plodnou práci. Velký stát ve střední Evropě neobstoji ber vedoucích politiků. Passivita rozhodujíeíéh činitelůvje v odporu s voláním po práci. S Plenerem neche polemisovati za rokování o adrese.
Czartoryský Plener Uhry Evropa
31 article
Jest úlohou vlady, aby v zemích, kde jsou ná- rodní spory, zjednata modus vivendi. Vyžaduje toho prospěch obyvatelstva il budoucnosť říše. Mýlí še, k volá k práci a potorn teprv hledí zjednato upokojení. Musí se jednat opáčně. Výrok trůnní řeči, že jazy- kové poměry mohou se uspořádat jen zákony, zna- mená obrat v náhledéch vedoucích kruhů. Dříve dálo se to cestounařízení Vio Do ugi zd Řešení provede se jenzkofnpromisem, dorozumě- ním se sporných strana sice na sněmu. Jer li ne- snadné řešení tak, jaké bylo by teprve na říšské radě. Čím více zmáha se anarehié a zdivočilost, tim více třeba rázného vedení. V RakGusku (je třeba nutoritpive správě i politice a důsledniosti při urči- tých zásadách. Jeho krajané snaží se o takové zá- sady ve směru autonomistickém. Na absolutismus není radno pomýšleti; mohl by trvati déle, než by Rakousku prospělo. Změna ústavnícho forem byla by žádoucí. Jestnúlohou parlamentu — anjíma jje, té panská sněmovna — vyzvati vládu, aby jedoajaa zabezpečila si, že dosáhne svého cíle hospodářským pracemi. Vláda bez politického programu trvale není možnaclií nlevnoubsj Ueordho imotq Mírní živlové jsou ochotni postaviti se radikál- ním živlům, zpozorují li politický kurs. Panská sněmovna již prohlásila, že přispěje vládě, bude-li tato chtíti. Vedte nás tedy, jsme př- praveli aa3l Pon krátkémdoslovu zpravodaje byla přijst adresa j edn orh la s n bálvenloze Příští schůze bude v pond ěrr.
Rakousko panská sněmovna
32 article
nesnáz. sim
33 article
la Politické zprávy domácí. sm V Praze, 2. března. (K parlamentn situaci.) Vraždění mladátek — pilných ná- vrhů — chýlí se ke konci a s neděle může pr sněmovního předsedu nadejíti vytoužený oka- mžik, kdy bude moci oznámiti: Přístoupime k jednacímu pořadu! Ale s podmínkou: do- hodnou-li se strany do pondělního, odpoledne na tom, jaký má býti jednací pořad. Na pra- vici se navrhuje nejprve zákon o novobrancich, kořaleční přírážka, potom prvé čtení předlohy investiční a rozpočtu. Na levici se však oba- vají,že by česká delegace, až by. kořaleční předloha byla vyřízena, investice vůbec, nepro- pustila a proto žádají »junktim mezi kořalkou a investicemi, navrhujice takový jednací pořad: rekruti, investice, kořalka, rozpočet. Konečně třetí interessent, vláda, spokojil by se prý pou- hým vyřízením předlohy o novohrancích a ve ostatní by s největší ochotou ponechal zas stra- nám, aby si to vyřídily mezi sebou. Na všech třech stránách zakotvíto se však už přesvěd- čení, že jakýkoliv jednací pořad závisí před vším od vůle českě delegace a o tuto vůli nyí běží. Levice žádá navládě, abyo ji na Češích vynutila, třebas hrozbou a násilím; pravice radl k vyjednávání po dobrém. V pondělí snad s dovíme, jak se vláda rozhodla;e na všechen způsob nadešel pro ni opět kritický moment.
Čech Praha
34 article
To uznáván i vládní zpravodaj. » Peste Lloydu«, jenž v nynější situaci shledává podob- nost k situaci dne 7. června m. rojo» Tehda — prý — byla sestavena, prabovní s většina pro Čechům, jaká se na levici žádá i nyní. Al rozdíl spočívá v tom, že loni Poláci byli pop zeni protí Čechům,nyní všaka jsou Poláci ro hněváni na vládu, že nechce splnitii některá je jich přání, týkající se správy Haliče Na vše chen způsobl situace jest kritická a vláda by učinila dobře, kdyby termín pro volby delegnei a kvotové deputace, položený na konec března. posunula trochu do předu. Zde (ve Vídni) ne- může se nikdy věděti, co se přihodí. A čtyř neděle jsou dlouhý, dlouhý čas . . s Že by se polské kolo dovedlo opravdově hněvati na vládu, tomu ovšem nevěříme; bylot by to přímo proti stunovám kola. Alel jednn pokrok u Poláků možno přec už zaznamenati Začínají správně čísti mezi řádky pseudoliberál- ních listů vídeňských a chápou, jaký význam má jich nenadálá touha po dělném parlament Tak odbývá dnes krakovský »Czas« nářky sk Fr. Pr.«, že se Poláci nochtějí obořiti na č skou délegaci, která prý svou studenou obstrukeí ruší dělnost sněmovny. »Pozorujeme tu ne po- prvé — píše »Czas« — že » N. Fr. Pr. « háj trvání parlamentu jen potud, pokud má jistotu, že její obrana nic nepomůže; jakmile však nastává jakékoli sbližování stran a mírnění a tagonismu, ihned polévá všechny a všechno sžíravým jedom ironie a nenávistí a nanov jítři hojící se rány.« Patronům »N. Fr. Prk, jichž obchodům se daří nejlépe v přitmí vlády byrokratícké a jimž nejměně se hodí - kontrol parlamentu, nemůže ovšem běžeti o uzdriví
Lloyd Čecho Al Polák Prk Halič Vídeň Francie