2
masthead
3. března 1901. Číslo 62.
3
article
svědčeni, že takové, vlastenectví v panské sně-
movně je-
Troufám, že tato slova rozletnou se do nejširších
kruhů říše, aby každý rakouský vlastenec přidržel se
této idee a odporoval nepřátelským protirakouským
snahám. Žel, že naše vlast nemá dosud officiálního
jmena, myslím však, že je zapsáno v našich srdcích.
Nesmíme přiblížeti, jak se se teď zachází s rakou-
ským patriotismem. Tu chvíli musíme zatlačiti různo
obledy a snažiti se pouze o zachování naší společné
vlasti.
V tom smyslu doporučují navrženou adresu
(Hlučná pochvala.)
Kn. Anersperg: Vyslechli jsme s povděkem,
že pravice těší se ze společné adresy, neboť i m
soudíme, že ve vážných dobách za panujících zmatků
prospívá sdružování a také tam, kde je různé mí
nění, vycítí se z nich společně názory, jež mohiou
sloučiti se v jádro, a přidružením jiných možno do-
spěti k společnému cíli.
Četné a důležité jsou věci, o nichž docililose
jednotného mínění. My všichni vytkli jsme, že
chceme trvati při základech myšlenky ústavy. Za
mezování zákonodárství považujeme za nehezpečný
moment a rádi bychom, aby vláda mu nedělal,
ústupky. Máme společné obavy, pomyslímei li, že
nemáme moci k vyjednávání s Uhrami a s nimi
k uzavření obchodních smluv s cizinou, budou li
nynější zmatky dále trvati. Také my máme starosti
s následky politických poměrů pro poměry hospo-
dářské. Souhlasili jsme, že v uznání a stanovení do-
rozumívacího prostředku pokud ho třeba, neshledá-
váme žádnou národní snahu, nýbrž pouhé uznán
státní nezbytnosti. ne v2v
K tém poznatkům dospěli jsme ve společných
poradách a neupírám, že jsme přinesli stanovisku
jedné nebo druhé stranyevelké oběti. Avšak proto
přece musíme říci,že v tom obledu vznikl utěšený
celek a dohodnutí má svou cenu.
Uhry
4
article
Musíme však, bohnžel, konstatovali, že adres
v nynějším svém znění — my tím vinni nejsme —
má pouze cenu lheorelickou. Měla by praktickou.
kdybychom již vyřizovali věci, jež nám trůnní řeč
tak vřele kladla na srdce. Ochota k práci, již jsme
osvědčili, měla by potom velkou cenu. Adresa měla
by praktickou cenu, kdybychom se obírali před-
poklady, na něž dojíti muší, má-li se státi parlamen
zase dělným. Dokud nebude odstraněna a rozřešen
jazyková olážka, dotud není pomyšlení na dělný
parlament. Pariament tuto otázku nerozřeší, nebol
ne nepatrná, ale velmi mocná část parlamentu po
užívá jazykové olázky k důkazu, že tento rakouský
parlamení není možný. (Tak jest.) Dokud rakoušt
národové budou nuceni neb odkázání čekati na spo-
řádání jazykové olázky z parlamentu, budou se
musiti dívati na nynější žalostně politické divadlo.
třeba tím trpěl jejich blabobyt a nezbude jiného, než
dívati se na věci, jak se právě odehrávají. Rakousko
není parlamentním státem dle vzoru národně jednot-
ných států. Nemůže se také nikdy stát parlamentním
slátem, v němž střidají se navzájem jednotné strany
avšak vždy představují velkou moc, jednotnou státní
myšlenku a ji uskůtečáují Tam nedospěje Rakousko
nikdy a třeba politický, národní a parlameniní život
vzkvétal, v tomto směru bude vždy velký spor.
Rakousko
5
article
Také my měli jsme doby, kdy vládly velké strany
avšak to byly jiné myšlenky, jichž se ujímaly, hyly
4o spíš idešly a dostanou li se zase do popředí, sna
najdou se zase takové strany, ale není možná vylou-
čiti z národně nestejného parlamentu národnostní
otázku. Právě v lom ohledu je Rakousko více než
jiný stát odkázán na svou dynastii (Velmi dobře)a
vláda mocnou rukou musí pečovat, aby státní my-
šlenka nepoklesla. Musí se stát opatření, také taková
jež parlament učinili nemůže, anebo proto, že je uči
niti nemůže a nemohou se od něho očekávati
Těšil jsem se upřímně, že skoncovala se jed
notná adresa, neboť je důkazem, že jsme jí přinesl
oběti, protože jsme panskou sněmovnou rakobskou
Každá strana přinesla oběti a doufám, že také bu-
doucně najdeme zde zášlitu, abychom mobli jednati
svorně o státních otázkách, anížby kdo z nás do-
mníval se býti ve svazku, jenž nesrovnává se
z jeho polítickým svědomím nebo vůbec s jeho
svědomím.
Rakousko
6
article
Doporučuji vám adresu, již přijmeme také my
(Hlpčná Pochvala.), trveu
vKn. Schönburg soudí, že adresa panské sně-
movny je skoro demonstraci. Hospodářské zájmý
musí míti přednost před národními. Potom pojednává
řečník o důležitosti jazykového dohodnutí mezi ná
rody, obchodních smluvách a školním vyučování
Považuje adresu za první krok k sdružení mírnýcl
živlo
b se
Rhomberg soublasí s odstavcem trůnní řeč
o vyučování mládeže a s odstavcem adresy o nábo-
žensko-mravním vychování, vzájemné snášelivostia
úctě, oživení láskyk vlasti a pěstování dynastických
citů. Lituje, že řišský zákon o národních školách byí
namnozepříčinou, že se nehověle vždy advšudy
těmto zásadám. Kžesťanské vychování prospělo b
také politickému životuv Rakousku. Lituje, že soci-
álně demokratická aněmecko radikální myšlenka
vnikla mezi učitelstvo. eonthvzes nbechz liens
Německo radikální strana, která jíž způsohil
tolik potupy a neštěstí Rakousku, tato strana
zjevných snah po rozbití Rakouska rozšiřujes své
machinacetaké do škol středních, do jejich A n ej
nižiších lří d. Tam se kladou základy, na kterých
se připravuje německá rakouská mládež proode
struktivníideje.Na středních školách v ze-
mích alpských jsou»devítky« a »dvanáctky«, zvláštní
to výbony, které jsou řízenyposluchači vysokých
škol. V těchto výborech se již připravuje studující
mládež středních škokipro školy vysoké. V těchto
»devítkách« a »dvanácikách«hlásá se ú plné old
padnutí od Rakouska a pracuje se pre
program všeněmecký. Je veřejným tajem
stvím, co se tu vše provozuje. Na slavnosti abitu-
rientů byla zpívána císařská hymna. Když však za-
zněla slova »Heil Franz Joseph«, volali německo-
nacionální studenti »Deutschland, Deutschland über
Allese, zpívali mfsto rakouského textu
text prüský a přehlušili jímatiex t i ra-
kouský.
Schönburg
Franz Joseph
Rakousko
Německo
Deutschland
Deutschland übry Alles
7
article
Na státní průmyslové škole v Inšpruku udal
ředitel několik případů protidynastickéh
smýšlení. Professoři tohoto ústa v
klidně sena vše dívali. Co se však stalo
Řediteli uspořádána byla kočičina. Rakousky smý-
šlející žáky na středních školách v zemích alpských
možno spočítati na prstech obou rukou,
ba snad na prstech jedné ruky. (Velké vzrušení.)
Připomínám dále, že byli na různých místech
zejmena v Salcpurku přepadeni rakousky a ka
tolicky smýšlející studenti německými radi
kál y, kteří se na ně vrhli způsobem zákeřnickým
Rozšiřováním nemravné literatury, jakou je na př
humoristický list »Der Scherer«, soustavně zanášl
se do nezkažené mládeže zkáza. Professoři při
nejlepší vůli nejsou s to, aby čelili všem škodlivým
vlivům, které se do mládeže z venku zanášejí. Ne-
stal se ani pokus, ba nebylo ani oprav dov
vůle k tomu, zakročiti proti radikáln
německé velezrádné agitaci. Mnozí pro-
fessoři holdují sami ve svých zásadách t ě m to
tendencím, nosí demonstrativně vše-
německé odznaky a ukazují po stránce nábo-
ženské naprostou lhostejnost, ne-li nepřátelství. Př
posledních volbách hlasovali v Inšpruku a v zemích
alpských zjevně pro stranu radikálně- ne-
meckou, ba ještě více, agitovali pro ni.
státní průmyslový škola
8
article
V Inšpruku vzat byl do vyšetřován
poštovní úřadník prozločin velezrády
avšak tentýž úřadník ještě dnes je na svém místě
Všechny tyto snahy čelí k tomu, b
Rakousko zmizelo úplně v Německu
Rakousko se při tom úplně popírá. Proti takovým li-
dem nemůže býti jiného postupu leč nejrozhod-
nějšíboj. (Hlučná pochvala.)
Vůči takové straně musí zanechati vláda své
shovívavosti a musí zastávati vůči ní bezohledně
stanbvisko rakouské. Co by se stalo v Německu
státnímu úřadníkovi, který by agitoval pro myšlenku
velkopolskou za souhlasu Poláků anebo pro
myšlenku ebsaskou? av
Zapřisahám vládu, by věnovala lěml
událostem a zjevům pyzornost.
Polák
Rakousko
Německo
9
article
Důkladná reforma středních ško
je nezbytna, aby z nichvycházeli opět Raku-
šané. Abiturienti na nynějších školách preparovan
vstupují potom na universitách do buršáckýcb
spolků, kterě jsou jedině k tomu, by
pracovaly pro neikrajnější všenéme
ckou agitaci. V těchto buršáckých
spoleích mají protirakouské a proti-
dynastické snahy své středisko.
Buršácké spolky jsou pravými školkami, ve
kterých se mladíci vychovávají pro surovosti.
Tam se vychovává nesnášelivost proti osobám
jinak smýšlejícím, hlavně proti kollegům rakousky
smýšlejícím. Z takových škol vychází nynější gene
race. Nestane-li se záhy obrat a pronikavá reforma,
budoucí generace poskytovati budou obraz ještě
truchlivější.
Řečnik vyzývá vládu, aby udělala přítrž těml
poměrům. Může bezpečili se na podporu všech vla-
stenců, neboť všichni jsou ochotní vynasnažiti seo
obnevení vlasti (Pochvala) Naším společným cllem
je velké krásné Rakousko, naším heslem: »S bohem
pro císaře a vlasť!« (Pochvala a potlesk. Řečníku
pratuluj.)
Ministr vyučování ryti Hartel ujímá seb prot
Rhombergovi učitelův i žákův i svého předchůdce,
neboť on sám není prý vinen rozháranými poměry.
Hartel
Rhomberg
Rakousko
10
article
Chce věnovati pozornost vylíčeným poměrům v zajmu
žactva, jemuž by mohly býti na škodu. Jake před-
dhůdce i on starali se o skolství, jak jim povinnos
kázala, každé udání bylo vyšetřováno. Všechna po
dobná vyšetřování, až na jedno, jsou skončena a
shledáno, že nařčení byla prý bezpodstatna neb pře
mrštěna. Ministr svádí vinu káraných poměrů na
lekturu a noviny,což prý nelze najednou z měniti
Na národní školu má prý ministk skrovný vliv.) Ně-
kteří učilelé chovají se, jak by neměli. O zřizován
studentských spolků nebo jich rozpuštění, rozholuj
úřady politické. Rozpůštění mnoho neprospívá, nebo
zřídí se spoleko nový. Dobrou välí mezi professory
studenty podařilo se ukonejšiti mnohé rozčilenía
zjednati klid
Kníže Jiří Lobkrovře: VAdresa byla povolul
nými členy adresní komise nazvána dílem kompro
misu. Tento kompromis byll uzavřen mězi stranami.
které při vší jednomyslnosti v celé řadě velmi důle-
žitých otázek přece ve mnohých věcech stojí na
různém stanovisku, a nemohu, než uznati, že adresa
má zásluhu, že každá strána do některé části můž
vložiti své myšlenky a že jest celá, řada bodů
v adrese, s kterými každý rakouský vlastenec může
s klidným svědomím projeviti souhlas.
Z té příčiny prohlašuji také já, že budu kl a
sovwti pro adreslu, avšak ovšemí pokládům z
svou povinnost, jmenem svým a svých, blízkýcl
přátal politických říci, že můžeme hlasovati pro
adresu jenom za té podmínky, že mně bude dovo-
leno o bjasniti několik bodů, jak my je vykli
dáme. Dříve však, nežlito učiním, pokládámo se za
oprávněna mluviti také ospředmětu, který není ni-
kterak sporným, o kterém všsk ve trůnní řeči jest
mluveno.
Jake
Jiří Lobkrovřít
VAdres
11
article
Jest to ofázka posflení zemských financí. Jest to
věc. v jejímž zájmu jsem již na základě svého dlouho-
letého postavení pracoval, jakkoli pohříchu musím
vyznati, že má snaha dosud měla velmi ma lý
sno musím říci, žádný úspěch. I v trůnní řeč
še slibuje, i v adřese se praví, že jest žádoucím, aby
byly postleny zemské finance a zdů se míně, že tato
věta má plnou oprávněnost. aso314 q e
Státní správamá zdenapraviti opom -
putí mnohalet, poněvadž v této věci p
dlouhá lěta se nie nedělo. Jest však třeba
také odčíniti positívní skody, které při
změně našíi soustavýd derní, zvláště při závedeni
daně z osobního příjmu vzemizi autonomním sbo
rům byly způsobeny.
Zmiňují se o tom jenom proto, abych ukázal, že
nábradu, která se nám nyní přirážkou k daní z liht
poskytuje, znamená přéce jenomí pomuchčástečnou,
že může siceponěkud pomoci, úplně však finančn
poměry zemí nemůžo napravili.
Přijal bych vděčně, kdyby přirážkou k dan
z lihu byly aspoň poněkud zemské finance posílen
Slibováno bylo nám již často, a však dlosu
nebyloi nic splněno. V dalším stadiu byly
nám činěny sliby, jež měly býti provedeny zákono
dárstvím říšským. Poměry však nedovolovaly, aby
zde pomolo zakonodárslví říšské. bxhoq odla
o Nastoupíla sel jiná česta, totižu zákonodárství
zemského. Myslím, že tate cesta byla by měle
úspěch, věc však byla taková, že také, tady se ne
dosáhlo výsledku a byli jsme opět odkázání na zá
konodárství říšské. O tom se nebudu v tomlo oka
mžiku šířiti.S některých strane sé praviln, že níězda
akce té na zemských sněmích jest důkazem, že zem
ské sněmy nejsou s to, aby v jiatých otázkách ob
starávaly úspěšně zákonodárnou činnost.
12
article
Já tu věc pojímám jinak. Nemyslím, že nezda
akcé té může býti kladen na vrub zemských sněmu
Dlemého názoru věc ta se nepovedl a spíš
proto,že slavná vláda nepoužila př
tom oné energie, které užívá, jednáli s
o obnosy, plvnoucí do státní pokla dn y
(Pochvala na pravici)o 2 1o2 etože derí
s Když zemský sněmž dalmatský tento zákon rov
ností hlasů zamítl, tu na místě loho, že se sněmům,
přijavším tuto vládní předlohu, sdělilo, že podmínka
tohoto zákona pominula, měly se příslušné zemské
sněmy přiměti k tomu, abý na zákönu« tom se
usneslypa kdyby zatím se vládá byla snažila, ab
u těch málo sněmů zemských, které zákon teni ne
přijaly, se dosáblo jeho přijetí, anebo aby se na
lezly prostředky, aby také bez schválení zemských
sněmů zákon ten byl přijat, nenacházeli bychom
dnesna místě, které musíme pokládati v nynějším
stadtu za něco snad nedosažitelného. (Pochvala n
pravici.)
Rečník pojednává pak o jazykověm odstave
trůnní řečí a adresy a praví: Předsevzal jsems
vážně v tétopříčině neříci ničeho, cociby na některé
straně mohlo drážditi anebo uraziti, neboť myslím,
že nyní nedoporučuje se přilévati ještě více oleje do
ohně. Nechei tudíž pojednávati o celé řadě části této
velké otázky a to již z té příčiny, že ve trůnní řeči
se vlastně jen mluví o zcela nepatrné části tohoto
oboru, protože pokládám za účelné, své osobní ná-
zory o otázce té projeviti v době, kdy se přikroč
k tomu, aby byla zahájena zákonná úprava otázky
této. Omezuji se zde jenom na jedno a to za tln
účelem, abych vyhověl přáním a obavám po této
stränce mně sděleným.
13
article
Až dojde k této zákonné úpravě, nebude se dle
mého zdání doporučovati, věci ty upraviti jedním
velkým zákonem jazykovým. Jsou veliké a důležité
části otázky jazykové, kteréž zákonodárstvím mohou
býti upraveny, avšak zdali upravení otázky této m
náležeti zákonodárství zemskému nebo říšskému
nebo zdali má býti upravena nařízením, zdá se mi.
že nezávisí od toho, že se právě jedná o velkou ja
zykovou otázku, nýbrž spíše od toho, komu náleži
kompetence, rozhodnouti o této důležité otázce,
Rozumí-li se slovy »skutečné poměry«, obsaženými
ve trůnní řeči, ustanovení v tomto okamž iku
platné, jež se skutečně provádějí, pak nem
slím, že by mohlo zákonné stano-
vení takových poměrů nějak příspět
kuklidnění myslí. (Pochvala na pravici.)
Možno tudíž s tímto odstavcem adresy souhlasiti
jen tehdy, jestliže se skutečnými poměry, kteréž mají
býti zákonodárstvím uznány, rozumějí ty okolnosti,
které za správné a klidné úvahyo
všech daných poměrech v různých ze-
mích uznávají se za skutečné a nikol
snad za doktrinární. V tomto smystu
mohlo by se snad s odstavcem tím souhlasiti. Po-
kládám však diskussi o tom, zda-li a jak by se
to mohlo státi, za úplně bezpředmětnou.
protože ještě nelze očekávati, že by se
v brzku mohlo příkročiti ke klidné zá-
konodárné úpravětěchtopoměrů. Obme-
zuji se tudíž na bod, o kterém ve trůnní řeči uči-
něna byla zmínka, na kterou adresa reaguje. Ne-
popírám, že autor adresy provedí sti-
lisaci velice obratně a opatrně, že ne-
mohu potlačiti mínění, že po tét
stránce znění adresy mnohem víc
odpovídá poměrům, než znění, d kter
projevili rádcové koruny ve trůnn
řeči.
14
article
Já myslím a se mnou mnoho členů) této sně-
movny, že bolestně muselo se každého dotknouti, že
vtrůnní řeči byla nčiněna zmínka o
jazykové otázce, že však pří tom
nebyla stejným způsobem proje-
vena zásada rovnoprávnosti. (Pochvala
na pravici).
o Naproti tomu uznávány, že v adrese o otázce
lé se jedná správněji, neboť tam jest zásada rovno-
právnosti projevena aspoň jasně iako neidůležitějs
podmínka úpravy této otázky. (Pochvala na pravici.
Povšimu-li si příslušného odstavce v trůnní
řeči blíže, shledávám zde právě jeden z těch bodů
s nímž by na různých stranách snad z důvodů růz
ných se mohlo souhlasiti.
Kladu důraz na slovo »mohlo.« Čeln
členové této sněmovny pokládají za velmi důležito
že v textu o jazykové otázce se mluví o jednom
jazyku.
Není blíže označen, ale klerý jazyk to je, o tom
přece nikdo nebude pochybovati. (Veselost.)
Pro nás má právě tato věta jen tím cen
že se tam vyslovuje, že tohoto jazyka má se uži-
vati ve sférách administrace pouze tam, kde je do-
zumění žádoucí a kda je možno jeno m užíván
jednoho jazyka. Slovo jenom je pro nas
velmi významno. O tom, kdy tato podmínka na-
stává, budouještě po dlöuhou dobu různě nákor
Já a mnoho mých přátekomyšlíme, žél dne sbi
mnohých případachojazyka boho se
užívá, kde není podminek, o nichž se
v adrese mluvt.
15
article
Samozřejmě není věžpělío poliukaj ktarý bysne-
pokládal řeč armádníza nolli me tangere,je
úplně přirozeno, že u centrálních úřadův
jazyk německý — abychi slova toho užil, o které se
přece nepřeme (Veselost.) — má převahu. A však
odvozovatiz toloževe všech těci
sférách vůbee ve všech těch sbodach.
kde se tohoto jazyka nyní užívá, mi
mílii nadále platnost jazyk ten jako
jediný, jehož se má uživati, je názorem
se láterým my ovšelm nemů žeme, souhla-
siti. (Hlučná pochvala na pravici.) Spiše soudíme
že je celá řada odborů, ve kterých v zá-
jmu dobré administrace av zajmu dobr
lustke spíšelje ňčelno by se takéji-
niým ja zykůmzjedn al průcho dido v yš-
ších síér spnávy a do njejvyšších sté
iusticg.
Dle měho názoru administrace v nejširším slova
smýslu mů jednati o otázce jazykově vlastně jen
z toho stanoviska, pokud jazýk je pro sitřled-
kum dorozumění.
16
article
Otázka ta však pro úřndy nemá býti
sama sobě ňčejem. Po slránce jazykové po-
kládám za mnohem účelnější, jestliže úřady
se podřídí potřebámi ohevatelstva
nežli aby snad vlas(ní pohodlí poklá-
dalose volázce té za rozhodujíeí
(Hlučná pochvala.)hve eonotera
Pokládám ovšem takě za pochybeno.
pronášejí-li se požadavký, které vážne
as kutečně nemohou býti priovedeny
Avšak pokládám za zAhubno, jestliž
se možné věci nepovolí nebol níc tal
nepodporuje spor jnzykový a hád k
jazlykové, jako neodůvodněné o'dpíráln
splni telných pož adav ků. noaři smněd
Čl. 19. st. z. z. jest již jednon v platnosti. Ne-
dostatečné neho neúplné provádění jeho může s
snéstí tam, kde skutečně jest nemožno jej provésti.
avšak needůvodněné odpírání splnitelných věcí roz-
hořčuje více, rožhořďujevždycky a tu bych ke všem
vysokým i nejvyšším účadům stálním pronesl žádost
aby zkoumaly své svědomí, zdali někdy bezdůvodně
neodpíraly jazykových. práv.
Přicházím nyní na jiný. bol, Vo- Ntorémy ovšeř
předpokládám, že názory, kteréži já zde muslníi pro
jeviti, neshodpjí se s názory velké části této sně
movny.
17
article
Adresa lituje a sice plným právem ohromení l-
dověho zastupitelstva. Varuji předl ústupky, které by
sesnad učinily obstrukci, nechť seo dělá nas kteréko
straně. Nikdo obstrukce více nelituje než já
Jest mým, úkolem, po celou řadu let zachovávat
pořádek v jednom z nejdůležitějších sněmů našich
Myslím tudiž, že jsem úplně prost podezření
ijako bych snad s obšťrukc íDsy mipat i sloo vaa .
myslím 5 však, že qa setímtovýrazem leckde
označují dvě různé věci, které se, nad ne vždycky
správně házěji do jednoho pylle. Uznavám, že v ji
stých přípatechmůže býti oprávněná, že opposie
bezohledně používá práv, ikterýchžují poskytujel dje
nnei řád, ovšem za té podmínky, že se při tomi šetii
parlamentní slušnosti a že oppusice se nedoponšlí
protizákonností. Násílnou obstrukel pokládám vždy
cky za zavržitelnou, ať vychází se kterékoli strany
nať už byla prováděna neboat sel ješté provádío (Po-
čhvala.)Pokládám za povinnost každé vlády, by se
postavila proti lakové násilné obstrnkci-
Přál bych si však, aby již dřívěj š
vrády vzdyeky byly zaujímalyoto
stano visko, by níkdo snad s jistým ddáním
oprávněnosti nemohl říci, že pevnost vládys v odpor
proti překážení zákonodárné práci uplatňuje se je
proti jedné straně. (Pochvala na pravici.
18
article
Přes to, nebo spíše: právě proto pokládám nynější
stav parlamentu za velice politováníhodný. Poktádám
přání, bby byla zjednána pomdc,i za úplně oprávněné
a že pravým ůkolem každého vlastence, by o tom
přemýšlel, jak a jakým způsobem by se pomohilo.
Nemohu však popírati, že pokiádám názor v této
příčině projevováný v a drleso zla o ptiiím-
sti čálějšíí, hežje názor můjv Nemám důvěrr.
že — jak se v adrese praví — l ze douf atii, že
pronikne všeobecné přesvědčení o škodlivosti ochro-
mení parlamentní práce. Nemám přesvědčení, že
brzy pronikne poznání, že národní tcily nesměj
při avšema ckonání rozhodovati. Nepokládámo sta
nynější v parlamentě za něco nahodilého neboj za
sekundární následek národních štvanic a pod. Jsem
toho názoru, že hlavní příčina ny-
nějšího smutného stavu1e ží m n o-
hem hloubě ji a pokládám se za povinnai
tomto okamžiku otevřeně pronésti své mínění, poně-
vadž v kritické době je povinností každého vlastence,
by otevřeně pověděl pravdů, jak ji poznal. (Pochvaln
na pravici.)od či viž0
Pokládám nynější smutné poměry, za ne-
zbytný následek nynějších ústavníc
Poktáda přání
19
article
Iorem, příčících se povaze tohoto
státu. Pokládám je však za fási smutných
dějin našeho ústavního života, nastoupivší s logickou
nezbylností. Tlyto poměry jsou následkem
toho, že zneuznávánabyla povaha
říše, skládající se z tolika různých národůva
zemí již tehdy, když v únoru 1861 byla změnou
říjnového diplomu, nedávno ještě prohlášeného zu
nezměnitelný, zjednána základní ustanovení o říš-
ském zastupitelstvu. A poměry ty jsou dále násled-
kem toho, že se zašlo v neuznávání těcht
poměrů ještě dále, když únorovka byla pro-
měněna v prostincovku.Připomínám dobu
tehdejších ústavních bojův a poukazuji k tomu, že
celí národové v celé monarchii se po dlouhá léta
zdrahaliž účastniti se nových ústavních zařízení
Připomínám celou řadu varovných sl ov
pronesených vlastenci prvního řádu proti ústavním
poměrům tehdy stvořeným a bezděky vzpomínám si
v této sněmovně na vznešenou postavu hr. Lva
Thuna, který často pronesl varovného hlasu v této
věci. (Pochvala na právici.) Avšak přese všeck
tytořeči se přešlo k jednacímu poř ad
a nyní stojíme před jejich následky
Tato říše nesnese však takového vel-
kého ústředního parlamentu, opatře-
ného tak dalekosáhlou kompetencí,
kterýž odděleně od zemských sněmů je soty
sto, správně rozuměti potřebám oby.
vatelstva tuto říši obyvajíeílio a jeho
neschopnosť, přemoci tyto obtíže, dokazují poměry
minulých let. (Hlučná pochvala na pravici.)
Nemůžeme se uzavříti přesvědčení, ž e
ústřední parlament v dosavadní formě
je nezhojítelně nemocen. Snad bude ještě
nějakou dobu živořiti, snad ještě se učiní několik
pokosův, oživiti jej zdánlivé na krátkou dobu
šnad pokusy ty budou míti účinek. Co však bude
konečným výsledkem, o tom nejsem v pochybnosti.
Thun
20
article
Dnes ovšem, za nýnějších poměrů, pokládům za
vlasteneckou povínnost každéhoj člena říšského za-
stupitelstva, by poctivě a všemi silami spolupůsobil
aby dosaženo bylo dělnosti sněmovny. (Pochvala.)
Tutěž povinnost má také vláda. Jestlíže všal
jednou přijde okamžik, kdy bude alternativa taková
zda je lepší, by byl zachován ústřední parlamen
v nynější formě, či zda má býti postaráno o zachrá-
nění štálu, pak, doufám, slátník, který v tomito oka-
mžiku bude státi u vesla vlády nebude na rozpacleh
pro co se rozhodnouti. Nezávidím ministru, kler
bude musit nčiniti rozhodnutí o tétos alternativě
Bude míti velkou zodpovědnost. Nikoli zodpovědnost
která plyne z částečného nebo dalštho vládnutípa
ragrafem 14., nýbrž ponese zodpovědnost za to, že
to, co podnikne neb učiní, bude tvořiti základ pří
štích útvarů. V první řadě bude zodpověden za to.
co podnikne, ale také zodpověden za to, kdy to
podníkne. Mám smutné přesvědčení, že až do jiste
míry, snad v době ne přiliš daleké, ve středu říše
bude třeba parlamentarism omeziti, což někdo snac
nazve absolutistickou vládou. Až přijde tato dob
— a bojím se, že přijde — pronáším již nyní pro
okamžik ten varovný hlas. Ničeho bych si toužeb
něji nepřál, než aby tohoto volání bylo uposlechnuto
21
article
Ti, kteří pak budou u vládního vesla, nechť nezapo-
menou, že absolutism právě jest jen pomocí v nouz
a že nemá jíti dále, než pokud toho vyžaduje ne-
zbytná potřeba. Národové rakoušti pochopili,
jestliže ústřední parlament naprosto není schoper
svůj úkol konati, že musí o tyto úkoly býti posta
ráno jinak. Nepochopili byvšak, proč se jin odnímá
spolupůsobení při zákonodárství tam, kde toto spolu-
působení na dále bude možným. Dle mého mínění
bylo by osudnou chybou, kdyby se snad proto, že
ústřední parlament se sám učinil nemožným, za
vřely talé zemské sněmy, nebo kdyby se zemským
sněmům neposkytlo příležitosti v plném rozsahu
klidně konati svoji práci. (Pochvala na pravici.)
22
article
Naopak myslím, že jen tehda, ponechá -l
se zemýkým sněmům možnost pohy bu
bmdellze zumeziti nebe zpečí, k teré je
vždycky spojeno s každým absolntia-
mem. Národové jsou již jednou zvyklí, prostředni-
ctvím svých zástupců mluviti volné slovo. Nemůže-h
se to stáli v ústředním parlamentěj chtějí aspoň, aby
se to stalo na zemském sněmu. (Pochvala v pravo-.)
Jen zatéto podmínk y pokládám za možné
aby byly tylo neodvratně poměry v centru
tak dlouho zachovány, dokud nenastane jiste
uklidnění a až se níla s právném zákl ad ě bude
moci přikročitise knopětnému zbůdovlánn
ústředního parlamentu. Jen když budou zemsk
sněmy po jistou dobu klidně pracovati, může pal
býti pomýšleno na uzdravení ústředního parlamentu
Já poklád m takové uzdravení za možné jen zem
skýmisněmya prestřednictvím zemských sněmů
Myslím, že jen tím způsobem, jak se to v adres
praví, bude možným opravdu organické vybudován
ústavy a pak bude ústava zřízením, jež všemi ná
rody oprávdově budel uvitáno jáko skutečný štít je
jien práv (Hlučná pochyala potlesk na pravici.)
M.p. dr. Körber ujímá sejslova, aby jmenem
vlády poděkoval za schválení politického a kulturního
programu, obsaženého v trůnní řeči. Časy jsou zl
a lze řícij že v dějlnách všech konslitučních zemí
nehidoby, kdyi byl nebezpečí pro ústavní životi hro-
madila se tam, kde by se nejméně očekávala, a ne-
mohlo se z nich vyváznouti. Jak by se mohlo jednou
vyčltati moci, kdyby se odvolávaln, že zastupitelstv
lido sámotného odepřením plnění svých ústavníc
povinhostí, učinilo je státní nutností ? Tento nepřiro-
zený zjev málaké své nepřirozené následky.
doktor
Körber
23
article
Na vládě žádá se, by vzkřísila parlament, aneb
aby rážně žakročila. Avšak vědí také, kdo tak mtuví
eo chtějí? V tomto výkvění k vläděli tají se b
potajné vyzvání ku kompromisu povážlivého rázu
nebo vyzvání kmoci, Vláda nemůže zamezovat par
lamept žádné strabě, máť co dělati se všemi stra-
nami. Je-li tomu tak. zbývají dvě cesty, jak působit
na vzpírající se živly. Baď získávají se strany ústupky
vel sporném obora, nebosáhné se k moci, 1 1 n
Prvnt způsobrzavrhuje sněmovna,, žádajíca n
vládě (Čte.), ahy vytryale odplrala propůjčiti byt
jen zdání úspěchu ústupky všem pokusům o maren
zákonodárství ať pochazejí s kterékoli strany. Tak
vláda stak osoudí a nemohla by zodpovídati, kdyby
k dosavadním nesnázím způsobila nové. Může po
suzovali různá, přání s vyloučením politického ohledu
jen se stanoviště potřeby a ve vhodném případě po
starati se o jejieh ústavní vyřízení 1Vd o
V s Druhá cestu cje) cdsta moci. Chce li seo všal
vláda dežet ústavy,v kdej jsou prostředky energie nel
moci, jež se jí mohou radili § 14. pro tak skrovny
obor záležilostí? Obávám se, dojde-li jednou na mo
nebude se obírati těmito malichernostmi a sáhne
hloub, mnoliém hloub, neböťo možná sepodvolati
to,že ttakhiuhoké zasažení žádalo samo lidové za
stupitelstvo,
Vd
24
article
Zamílám-li prvnl cestu a o druhé přeji si, b
byla říši uspořena, astává mi povinnost. vyšlo
víti svůj náhledy jakékřisi odstraniti. Záztaky děl
neumím, ale mám po rucel jediný hlavní prostředek
vášnivou vytrvalost Také snahy, jež ruší parlamentn
dinnost. přežijí se, g uvádťli se k jejich ospravedl
nění pouze národní mýšlenka, nesouhlasi to se sku
tečnými poměry. Dlemého zdání nemůžel se mluvi
v Rakousku o národním pollačování, neboť stát, jenž
má čl. XIX. svých zákl. stát. zákonů, nepotlačuje sv
národy
Mohu jen připustiti, že tito národové mají s
ryvíjeti s horlivostí tím vělší, čímmenšl jest jejich
vývoj. O Nevyčitám to, o'nadpak snaha ta je chvalna.
avšakrakouskáviáda musí dbát gaby ústava nebyl
tím násilně ohýbána, státní drganismus, sužovan
cirkulace krve v žilách nebyla rušeba.
Rakousko
25
article
Zde je dle mého nábledu mez každé nátodní
aspirace a proto nelze dopustit snaby a dobytí ná-
rodních úspěchů mařením ústavního zákonodárství
ať si pochází z kterékoli strany. Mám zkušenost, že
krajní směry podlebly vždy rozvaze. Dovolávaje se
trpělivosti a vytrvalosti, vím že se mi bude namítat
v moderní variaci Romn deliberante Saguntum perií
a poukazovati na váznutí, jež spojeno je s trpěli-
vostí v. politických otázkách, ve všech jiných
oborech,
Avšak odvolávám se na vývody ministra fináne
v jeho výkladu v hospodářskév situaci všeobecné a p
tom na to, že pevná správa, o niž vynasnažujemes
také při skrovné kompentenci může dost vykonati
Hybná síla všeobecného pokroku nemůže se přerušit
trvale ani prudkým osvědčováním se národních ideí
v Je to válečný stav, v měmž žijeme a ukládá oby
vatelstvu těžké hmolné oběti. Vyjdeme z něho chudš
jměním, ale ústavní zařízení je přetrvají. Jen žádne
nové otázky, aspoň ne od vlády. Chceme býti stejní
spravedliví ke všem národém říše.
26
article
O jazykových otázkách výslovila se trunní ře
Považujevjejich spravedlivé češení za nalehavou nut
nost a dle toho se bude dále postupovati a sice spra
vedlivě. Vláda považuje však také jednotnost jazyka
v určitých oborech správy za nezbytnou nutnost
nedopustí, aby byla ohrožována.
sdoVláda postará se také rychle o nápravu zem
ských financi. Avšak vláda nemůže trpět, aby, říše
měla škodu následky terrorismu. Vynasnažili jsme
se všemožně, aby lihová předfoha byla příznivě vy
řízena, ale nebylo toho možná docílit proto, že ne-
bylo jednomyslnosti sněmů, ě běvonbo n
Vláda troufá, že překonají se přece všecky ne-
snáze. Tato sněmovna byla vždy pevnou hradbou
ústavy. Vytrváme-li, přijde čas, kdy parlament bude
dělným a lid zapomene na nynější strádání. (Hlučná
š15v. l9dog len
pochyala.) oleil l
Šl. P'lener: Řeči pronešené v této vážné
chvíli prozrazují pessimistickou obavu z povážlivýc
poměrů v říši a každý vlastenecký pozorovatel po-
znává, že tato říše nebyla od nepamětných dob
v. kritičtějším stavu. Na jedné straně vidím
vášnivé protivy, jež zaměstnávají všecek veřejný
život, na druhé jakousi lhostejnou otupělost. Parla-
mentní činnost je po léta ochromena. Naléhav
státní a správní potřeby nejsou opatřeny a není na-
děje na zlepšení poměrů — aspoň v dohledné době.
27
article
Stát jest otřesen ve svých základech národním bojem
a jest osudem, že národnostní princip nezastavil se
Rakousko má obsahovati cetou řadu národův a přece
se má zachovat jednota státu a svrchované potřeby
jednotné vlády. Takovéa úlohy nemá žádný jiny
evropský stát. Avšak nesnáze nejsou nepřekonatelny
neboť jsou zde také živly, jež umožňují změnu věcí
Samy národnosti jsou rozloženy tak, že zeměpisn
poloha nutí je k společnému žití. Také nejsou tk
silny, aby jedna druhou mohla úplně podčiniti. Zá-
roveň působí historické tradice, zájmy hospodářského
spolužití a mocný dynastický smysl obyvatelstva
tak že rozkladná síla národnostního principu ne-
mohla zedla vyniknouti. Je pochopitelno, že za těchto
nosnadných poměrů názory různých politických stran
o pravých prostředcích řešení rozcházejí se.
Sam
Rakousko
28
article
Reklo se, že hlavním zlem nynějšího říšskéh
zastupitelstva je převaha národního zápasu a že je
třeba vylledati prostředek, jak by se národní boje
změněným sestavením říšského zastupitelstva vylou-
čily neb obmezily. Za takový prostředek udávalos
zavedení všeobecného hlasovacího práva, protož
prý nacionalismus jest jen vlastností akademicky
vzdělané střední třídy, jež je v poslanecké sněmovní
poměrně značně zastoupena. Naproti tomu sluší po-
vážiti, že národní city a protivy přešly také na nižši
třídy, o čemž svědčí poslední volby páté kurie, při
nichž právě v jazykově smíšených zemích zvolení
byli národní radikálové. Německé strany nemohly
by se ujmouti všeobecného hlasovacího práva proto,
že by se tím ztenčilo jejích zastupitelstvo v posla
necké sněmovně. Také na zemských sněmích bys
poměry nezlepšily, kdyby se tam mělo rozhodovai
o jazykových otázkách. Některé obory jazykové
otázky, jako soudní řeč, mehou se vyříditi jen řš-
ským zákonodárstvím. Český sněm stojí před exodem
a podobně jest jinde. Také národní kurie nelze do-
poručovati
Ostatně žádají Češi jen, by se jazyková otázk
přikázala sněmu. Ostatní neněmecké menšiny
jazykově smíšených zemích svěří se spíše centrali-
stické říšské radě, než sněmu. Troufá skutečně kn
Lobkovic, že na sněmu je možné snesitelné spolu-
bytí národů. Záhy musil by také proti nim nastou-
pit absolutismus. Také národní rady něprospěly
by, spíše zostřily protivy. Mimo národní uisedlost
musilo by se zavésti v Čechách také krajské zří-
zení.
Čech
Čechy
29
article
Za poslední léta scvrkl. se jazykový boj ve dvě
podstatné věci: přijímání neněmeckých podání v ně-
meckých okresích a otázku vnítřní úřadní češtinu
v čístě českých krajích!°Neupusti li rozhodující pul
tikovéovnejbližší době codla svého národně krajníhe
stanoviska, přijde chvíle, kdy státní moc musí sama
spořádati tuto záležitost a nebude to k duhu jedně
EVdn
ani drubé straně.
Neupust
30
article
Rsčnik pojednával polom o vyrovnání s Uhrami
a konstatoval, že zav posledníchy 50. let celního spo-
lečenství obě části říše bospodářsky zmohly se tak,
že nelze vyvozovati ze společenství celního nějakou
ol
2 Kritickýmbude rok 1902 ane r.1907, nebat
vonom roce cmusí se rozhodnout ě ol celními spole-
čenství, protože žádný stát nebude chtít uzavřít ob-
chodní smlouvy na čtyři léta. Obchodní smlouvy
uzavrou se na 10 nebo víc let, nebo uzavřeny ne
budou. Zřízení mezázemské celní čárý způsobíl kiejen
hospodářskouvrozluku, ale bude působiti také na po
litickou jednolu říše,
Konstatuje, že obyvatelstvo vzdor národaím
vášním má ještě zdravý smysí a národy druží spo-
lečná tradice. Ať vzbudi se jenv obyvatelstýu po-
znání, že každý jednotlivec je povinen věnovati své
vědomí a síly životu a existencí tohoto slátu. Potom
bude úspěch jiny, (Pochvala a potlesk.)
Kn. Czartoryski konstatoval všeobecnou Rtos
nad úpadkem pártamentarismu a přání poi obnoven
parlamentní práce a nutnost národohospodářské čin-
nosti. Za nynějšícl poměrů není pomýšlení na plodnou
práci. Velký stát ve střední Evropě neobstoji ber
vedoucích politiků. Passivita rozhodujíeíéh činitelůvje
v odporu s voláním po práci. S Plenerem neche
polemisovati za rokování o adrese.
Czartoryský
Plener
Uhry
Evropa
31
article
Jest úlohou vlady, aby v zemích, kde jsou ná-
rodní spory, zjednata modus vivendi. Vyžaduje toho
prospěch obyvatelstva il budoucnosť říše. Mýlí še, k
volá k práci a potorn teprv hledí zjednato upokojení.
Musí se jednat opáčně. Výrok trůnní řeči, že jazy-
kové poměry mohou se uspořádat jen zákony, zna-
mená obrat v náhledéch vedoucích kruhů. Dříve dálo
se to cestounařízení Vio Do ugi
zd Řešení provede se jenzkofnpromisem, dorozumě-
ním se sporných strana sice na sněmu. Jer li ne-
snadné řešení tak, jaké bylo by teprve na říšské
radě. Čím více zmáha se anarehié a zdivočilost, tim
více třeba rázného vedení. V RakGusku (je třeba
nutoritpive správě i politice a důsledniosti při urči-
tých zásadách. Jeho krajané snaží se o takové zá-
sady ve směru autonomistickém. Na absolutismus
není radno pomýšleti; mohl by trvati déle, než by
Rakousku prospělo. Změna ústavnícho forem byla by
žádoucí. Jestnúlohou parlamentu — anjíma jje, té
panská sněmovna — vyzvati vládu, aby jedoajaa
zabezpečila si, že dosáhne svého cíle hospodářským
pracemi. Vláda bez politického programu trvale není
možnaclií nlevnoubsj Ueordho
imotq
Mírní živlové jsou ochotni postaviti se radikál-
ním živlům, zpozorují li politický kurs.
Panská sněmovna již prohlásila, že přispěje
vládě, bude-li tato chtíti. Vedte nás tedy, jsme př-
praveli aa3l
Pon krátkémdoslovu zpravodaje byla přijst
adresa j edn orh la s n
bálvenloze
Příští schůze bude v pond ěrr.
Rakousko
panská sněmovna
33
article
la Politické zprávy domácí. sm
V Praze, 2. března. (K parlamentn
situaci.) Vraždění mladátek — pilných ná-
vrhů — chýlí se ke konci a s neděle může pr
sněmovního předsedu nadejíti vytoužený oka-
mžik, kdy bude moci oznámiti: Přístoupime
k jednacímu pořadu! Ale s podmínkou: do-
hodnou-li se strany do pondělního, odpoledne
na tom, jaký má býti jednací pořad. Na pra-
vici se navrhuje nejprve zákon o novobrancich,
kořaleční přírážka, potom prvé čtení předlohy
investiční a rozpočtu. Na levici se však oba-
vají,že by česká delegace, až by. kořaleční
předloha byla vyřízena, investice vůbec, nepro-
pustila a proto žádají »junktim mezi kořalkou
a investicemi, navrhujice takový jednací pořad:
rekruti, investice, kořalka, rozpočet. Konečně
třetí interessent, vláda, spokojil by se prý pou-
hým vyřízením předlohy o novohrancích a ve
ostatní by s největší ochotou ponechal zas stra-
nám, aby si to vyřídily mezi sebou. Na všech
třech stránách zakotvíto se však už přesvěd-
čení, že jakýkoliv jednací pořad závisí před
vším od vůle českě delegace a o tuto vůli nyí
běží. Levice žádá navládě, abyo ji na Češích
vynutila, třebas hrozbou a násilím; pravice radl
k vyjednávání po dobrém. V pondělí snad s
dovíme, jak se vláda rozhodla;e na všechen
způsob nadešel pro ni opět kritický moment.
Čech
Praha
34
article
To uznáván i vládní zpravodaj. » Peste
Lloydu«, jenž v nynější situaci shledává podob-
nost k situaci dne 7. června m. rojo» Tehda —
prý — byla sestavena, prabovní s většina pro
Čechům, jaká se na levici žádá i nyní. Al
rozdíl spočívá v tom, že loni Poláci byli pop
zeni protí Čechům,nyní všaka jsou Poláci ro
hněváni na vládu, že nechce splnitii některá je
jich přání, týkající se správy Haliče Na vše
chen způsobl situace jest kritická a vláda by
učinila dobře, kdyby termín pro volby delegnei
a kvotové deputace, položený na konec března.
posunula trochu do předu. Zde (ve Vídni) ne-
může se nikdy věděti, co se přihodí. A čtyř
neděle jsou dlouhý, dlouhý čas . . s
Že by se polské kolo dovedlo opravdově
hněvati na vládu, tomu ovšem nevěříme; bylot
by to přímo proti stunovám kola. Alel jednn
pokrok u Poláků možno přec už zaznamenati
Začínají správně čísti mezi řádky pseudoliberál-
ních listů vídeňských a chápou, jaký význam
má jich nenadálá touha po dělném parlament
Tak odbývá dnes krakovský »Czas« nářky sk
Fr. Pr.«, že se Poláci nochtějí obořiti na č
skou délegaci, která prý svou studenou obstrukeí
ruší dělnost sněmovny. »Pozorujeme tu ne po-
prvé — píše »Czas« — že » N. Fr. Pr. « háj
trvání parlamentu jen potud, pokud má jistotu,
že její obrana nic nepomůže; jakmile však
nastává jakékoli sbližování stran a mírnění a
tagonismu, ihned polévá všechny a všechno
sžíravým jedom ironie a nenávistí a nanov
jítři hojící se rány.« Patronům »N. Fr. Prk,
jichž obchodům se daří nejlépe v přitmí vlády
byrokratícké a jimž nejměně se hodí - kontrol
parlamentu, nemůže ovšem běžeti o uzdriví
Lloyd
Čecho
Al
Polák
Prk
Halič
Vídeň
Francie