Periodikum ALTO Viewer

1

21 srpna200 Ce.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 3.

4 article

vnějšího žití, jež nám jsou cizí, přes obsah látkový, jenž vyrostl z cizího, neznámého nám prostředí, dovedou Dantovy verše probuditi duši moderního člověka mocný ohlas tužeb, jež spí v každém srdci skryty a vyvolat záchvěvy. jež jinak pravidelně bývají přehlušovány naším společenským žitím. Pravil jsem, že děj Dantovy básně je dnes pro nás pásmem barovných stínů, jež nepůsob již tak bezprostředně na cit, jako za jeho doby. kdy duše, vychované v jiném náboženském pro- středí, jinak, prudčeji a hlouběji cítily otázku »onoho světa«. Možno však, že již dnes můj názor není zcela správný. V našem duševním ruchu cítit poslední dobou nové, neurčité ještě, přes to však silné záchvěvy. Po evolutionismu, materialismu, positivismu atd., po všech těch pokusech zúčtovat a skončit s »neznámem«, rozřešit násilím otázku zásvětí a s ní celý lidský život postavit na jiný, jen na zkušenosti založený základ, nastává reakce, již pozorovati jak v literatuře, tak v umění, tak ve filosofii, i konečně v životě. Vyrůstají noví proroci, noví poutníci putují k branám »onoho světa« a tlukou, aby jim bylo otevřeno, znova ozývají se duše žizníel po poznání, po refor- mách žilí, po paprsku odněkud z neznáma, jenž by přinesl poznánní, rozsvítil jasno v du- ších našich, a utišil trýzeň duše, jež za Danta hledala ukojení v materiálních představách pekla, očistce a nebes, dnes však hledá nové cesty, nové prostředky, aniž by však proniklo dále. A tak dnes po šesti stech letech nejsm dál, než byl muž, který viděl peklo, jen tolik vime, že nenasli jsme ani tolik klidu, kolik on bo našel v první víře a vyjádřil svým dilem.

Dantův Dante

5 article 4 České spiey

4 České spiey * Jindřich Dvořák, Moravská zřízen Eemská. V Brně, 1900. Nákladem vlastním. Ctihodný Nestor české publicistiky v markrabstv polozil opět dílo ceny trvalé na stůl českého čtenáře. dílo tlm vítanější, ježto v něm, zajisté vhod za ny- nějších pohnutých dob a za sisyfovské práce perma- nentní moravské komise vyrovnávací, jasně a na zá- kladě nevývratných právních důkazů, čerpaných z řádů po staletí platných a dolud žádným pravně přípustným způsobem nederogovaných, výloženy dě- jiny zemského zřízení na Moravě a podan důkaz, že Morava byla vždy zemí svobodnou pod správou krále českého, buď dědičného anebo nebylo-li opráv- něného dědice, v Praze »na rathůze« voleného, a že tudiž, v příkrém odporu s názory nynější většiny moravského sněmu, náleží k Rakousku jen jako část koruny české.

Dvořák Brno Morava Praha Rakousko

6 article

Způsob, jímž se pan Dvořák ve svrchovaně za- jimavých a poučných vývodech svých spravuje,je čistě genetický. Dovozujet, že vyvinulo se zřízen zemské na Moravě ze slovanského práva zvykového kteréž dle časové potřeby doplňováno bylo případ- nými nálezy sněmovními. Právo zákonodárné nále- želo stavům, králi toliko právo stvrzovací, v mno- hých kusích nad to ještě zůžené. Prvé kodifikacu dostalo se zřízení zemskému na Moravě Knihou To vačovskou, již po jistou míru komentuje maličk mladší Kniha Drnovská. Sněm byl strážcem zřízení zemského, nejvyšší úřadníci zemští jeho vykonavateli jazyk český až do r. 1628 výhradným stálním jazy- kem. Za prvých Habsburků snažil se sněm ener gieky, aby zemské zřízení na základě Knihy Tova- čovské bylo v soustavu uvedeno a s královským svo- lením vytištěno — důkaz toho tak zvané » znojem- ské« zřízení z r. 1535 a zřízení z r. 1602. Ježto vy- skytovaly se přes to mezery, bylo jednáno o zřízení zemském na mnohých sněmích, posléze na olomou- ckém r. 1620 — ale den bělohorský učinil rázem konec všemu jednání a Obnovené zřízení zemské. r. 1628 Ferdinandem II. oktrojované, trojím řídilo se hlediskem: uvolniti odvěké spojení markrabství s krá- lovstvím, podtítí zákonodárnou moci sněmu zemského a zjednati přednost jazyku nepatrné německé men- šiny nad přirozeným českým jazykem zemským.

Dvořák Tov Ferdinand Morava

7 article

Sluší vytknouti ku cti moravských stavů, že brá- nili se proti Obnovenému zřízení Ferdinandovu vy- trvale, a výsledkem toho jest drahná řada deklara- tořií, jimiž značná část praerogativy sněmovní byla restituována. Moravské sněmy XVII. a XVIII. stol. poskytují tudíž obraz mnohem utěšenější než sou- časné sněmy české a billance jejich byla i zemi ve- likou měrou prospěšnější. Také nebudiž zapomínáno, že kn konci XVIII. stol. moravští stavové byli duchu časovému přístupnější, kterýž proud potrval i za doby Metternichova absolutismu. Jestiť Morava jedinou zemí rakouskou, kdež dál se přechod ze stavovských řádů k novým poměrům způsobem i formálně legál- ním. Panu Dvořákovi pak povinna jest veřejnos česká díkem, že osvítil tyto poměry způsobem dů kladným a veškeru pochybnost nadále vylučujícím. * Em. šl. z Lešehradu: Pani Modro- vouska. Tragedie duše. S předmluvou J. Karáska V Praze u Weinfurtra 1900. 1 K. Předmluva Karáskovaje dosti poučná, dovídáme se, že v knize běží o problém psychického sadismu, o problém, kterak žena dovede místo lásky muže zvoleného mučiti a z mučení toho rozkoš míti a že je děj episodou z veliké tragedie pohlaví atd. Všecko to jsou vítané věci a napínavé i. uměníhodné, škoda jen, že pan Karásek místo svého obvyklého způsobu. břitkého a bezohledného, zvolil protivně koketní, pře sladce galantní ton intimního kamaráda místra ke ka marádu učňovi a že tomuto kamarádu nepověděl, jak by byl měl a mohl zdravou a upřímnou pravdu. A že ho nevaroval.

Metternichův J Karásek Karásek Lešehrad Praha Jestiť Morava Pan Modra Ferdinandův ty Weinfurtra

8 article

Pan z Lešehradu něco dobrého yvésti chtěl, tot patrno. Zvolil si látku vděčnou a mod rni, a pan Karásek věděl, co a jak autor chtěl, ale řekl svůj soud lak, jako by byl autor to, co chtél, také opravdu provedl. Román nebo novella pana z Lešebradu je zatím jen nezdařený pokus o zminěný problém. Ale takový pokus by mohl i tak znamenatí víc, než celý svazek lyriky, kdyby nebylo příliš mnoho vad primitivních. Celá ta kniha je jen výrobek vůle a zevní práce. pouhá literalurá, žádný pravý život. Bylili model živý, nestopoval se a nepochopil. Je tu jen affeklace literárního směru za heslem psycho-pathologie a ana- lysy. Všecko tuze »uděláno« a smyšleno. Český autor mladý — a líčit doše norských lidí!? Nač to? Aby fikce vypadala z dálky jako pravda? Takových Helen je všude dost i blouznivých romantiků Bergů, ale děje se to jinak. Konec je nepřirozený a trucovilý. Ale to vše by zasloužilo ještě odpuštění, nebot vzkřisit živol, toť už dosažená mela umění a pokusy jsou někdy velmi cenné stupně k němu. Ale řeč mluva!! řeč!! Všecka benevolence by byla zde hří- chem i zločinem, na lilerafuře i na autorově budou enosti, odpustiti tulo vadu. Ta řeč je chybná tvary i slohem, je chybný i zá klad, pomysly a pojmy. Spousta chyb pravopisných, snad tiskových, ae je milčky odbyta. To autor spraví. Ale spraví-li hrozný verbalism, do něhož ho uvrhl a silná touha po on vybrané a pracné formě, jaké žádá zvolené jeho heslo »moderní a psychopathologická analysa duše«, to je těžší otázka. Chce líčiti vášeň, ale místo toho je tu slovo svášeň« (str. 10, 11. atd.). »Stáhla úsměšné rty a pocítila slast.« Popis, popis beze všeho děje exposičního a bez situace! Paní Helena kouká z okna a čeká pána Berga.

Karásek Berg Helena Lešehrad

9 article

Křečovité chňapání po slovech, aby se povědělo, co se v ní děje a proč. A tu se ukážou podivné věci, jakože se »její vášeň mění v široký žhavý ko- touče (1?), že »cili rozkoš po muži«, že ji Berg »miloval šíleně«, ale ona chtěla »aby ji zbožňoval« b. Provdali ji »za starého boháče« (m. za bohatého starce). Něco »ji zakazovalo v jejím ničení« (m.jí překáželo, aby ho neničila). Bylo »napnuté ticho« (m. napínavé, jímž pozornost byla napjata). »Počala býti zmatena« (m. mátla se už). »Šedý pán« (m. šedivý pán). »Setkala se s ním často a vždycky ji (dal.) im- ponoval, uchvátil pocit tajemného smutku«. (»Uchvá- til« žádá doplňku jiného, než imponoval. A pak, kdo imponoval? pocit či Berg? Může mně vlastní muj pocit imponovati? Véla je zcela zkažena.) »N e ni

Berg

10 article

možno někdy lecos prozkoumati až k zá- dsvčv rodku« (I D). Slovesa činiti všude je plno: všickní všeck jenom činí a nic při tom nedělají. (Berg) »činil ori- ginelní, směšné kousky« (m. vyváděl), (Helena) by pak »činila jinak« (m. jednala), »zvířecí pud ji činí rozdrážděnou« (m. dráždí ji), »paní se stala předrá žděnou« atd. Helena »měla ty (zájmen ukazovacích užíváno stále, jakoby v češtině byl člený vášně lady Makbeth (m. Makbethovy) a cítila ňadra prorážeti noční ka- zajku« (?), »Gustav byl velice prozíravý« (m. by strý), mohla by se (Helena v rozmluvě s ním snadno) přeřeknouti (m. podříci, prozraditi. Přeřekl se = špatně něco vyslovil) Na str. 25. »Paní Helena usnula« a na příšn stránce ráno smá vrásky po probdělé noci« (?) Na str. 28. »Nastalo mlčení. Pan Hohn ml uvi o svém hospodářství atd.« (I) Na str. 51. tento výklad »Paní Helena stala se učenou (I). Ano, to je jisto (myslila), duše překáží ve všem, chce se všude pro jevit a tato dotěrnost přivádí neštěstí. Ano, to by ne mělo býti, zcela ne, pak(?) by to vypadalo jinak byli by lidé složeni z jediné bytosti (l byli by povrch (l), neměli by za co se skrývati. To by byl dobrý problém« atd. (I!) Na str. 54. Paní Helena Bergovi: »Ne, pane, neměla jsem se tak otvírati«, item: »Ano, jste bäzliv e a sice nejlepšího zrna« (D). Dosli? Dosti dokonale, aby se obhájilo právo říci, že taková díla nejen nezasluhují žádných roz- borů, ale že jeví nejhorší dekadenci, jaká je možná: úpadek vážnosti k jazyku a nedostalek zifravého vknsu Vbk.

Berg Helena Makbeth Gustav Hohn

11 article

To je smutný resuitát, přesmulný! * Ph. dr. Vladimír Novák. O megna- tismu a elektřině. Česká knihovna zábavy z po- učení, red. Fr. Bílý, č. XI. Díl I. Magnetismusa elektřina statická. Nakl. J. Otto. Knížka obsahuje jednotlivé výklady pokusné zjevů magnetických a elektrických. Autor podává jednoduchý výklad zá- kladních zjevů magnetických a elektrických, násle- dující obyčejně po uvedení pokusu a dotvrzený po- kusem pokud možno takovým, aby snadno a jedno duchými prostředky mohl býti opakován. Podává tu většinou návod, jak se nějaký přístroj prostě sesta- vuje, neboť není možno nabýti trvalého a důklad- ného poznání základů této nanky bez opakování po- kusu. Vět geometrických a počtů použito jen skrovně a většinou tam, kde z určitých čísel porozuměti lze přece všeobecnosti. Výklad autorův jest nejen vše- obecně srozumitelný, ale i kajímavý a zábavný. * Božena Němcová, Divá Bára. Dobrý človék. Chýše pod horami. Obrazy ze živote slovenského. Bůsně. Sebrané spisy, sv. IV. Nove iliustrované vydání. Nakl. I. L. Kober. Přítomný svazek obsahuje nejpěknější z drobných povídek slavné autorky, jež tak mistrným způsobem dovedla vycititi duševní život prostého lidu a pozvedla ven- kovskou povídku nad obvyklou tehdáž německou ša- blonu, neboť líčí ve svých povídkách skutečné ven- kovany, nikoliv smýšlené figurky bez masa a krve.

doktor Novák Otta Němcová Bár I L Kober Francie svatý . Iva

12 article

Její obrázky ze života slovanského jsou zajímavé národopisné studie, svědčící o bystrém pozorování značné schopnosti vystihnouti charakter lidu. * Prof. Jiří Janda, Užltečné ptaotvo na- šeho domova. Nakl. I. L. Kober. Autor knihy, opatřené 25 barvotiskovými tabulemi, obsahujícím obrazy 48 ptáků a jich vajíček, vyobrazených věrn dle přírody, poukazuje v úvodu výmluvně na důle- žitost šetření užitečného ptactva a vyvrací předsudky. panující v lidu proti některým druhům. Popisy ptáků jsou důkladně a pěkné líčení jejich života dodává popisům zajímavosti a poutavosti. U některých druhů podává nutor též návod, kterak chovati ptáky v za- jetí, ač jinak důtklivě radí, aby ptactvo nebylo olu- pováno o svobodu. Knižka jest též vhodnou po- můckou při vyučování přírodopisu, tím spíše, jelikož podává látku způsobem snadno pochopitelným a za- jimavým. * Dr. Eug. Muška. Vlaský dvůr v Kutn Hoře. S 11 obrazovými přílohami a čtyřmi obrázky v textu. Nakl. Hejda a Tuček. Knížka tato při- chází právě vhod po dokončené právě restauraci této slavné historické a umělecké památky. Autor knížky. jenž již před rokem uveřejnil ve »Světo oru« popis Vlaského dvora, odhodlal se vydati praktickou pri- ruční knížku pro navštěvovatele Kutné Hory, k čemuž použil v přední řadě pramenů archiválních. Knížka. ač populárně psaná, jest dílo důkladné, podáváť ve stručné formě způsobem zajímavým historii Vlaského dvora, popis jednotlivých jeho částí a historickýcha uměleckých památek, jakož i historii restaurace této památné budovy. Četné, pěkně provedené illustrace a plán jsou vhodným doplňkem pěkné této knížky.

profesor Janda I L Kober Knižek doktor Eug Hejda Tuček Kutn hoře Kutná Hora

13 article

* V. Kudrnáč, Adresář a popls politi ckého okresu jičínského. Průmysl romantického našeho Podkrkonoší a Pojízeří doposud nevešel v ná- ležitou známost. O krásách přírodních tohoto českého ráje síce v sezoně turistické dosti se píše a také mnohý turista tyto kraje navštíví, ale návštěvy ly nejsou stále ještě tak četné, ač tu příchozího oče- kává přemnohé překvapení přirodní. O průmyslu ví naše širší veřejnost tím méně. Jen tehdy, vypukne-li stávka, dozví se, že jsou tu rozsáhlé závody prů- myslové, že se tam živí průmyslem sklářským veliké množství lidí, ale o drobném průmyslu nedoví s nikdo, Aby těmto mezerám ve vědomostech a infor- macích zejmena kruhů obchodních bylo odpomoženo, podjal se pan Václav Kudrnáč v Turnově úkolu, vy. pracovati monografie podhorských měst. Vydal již před nedávnem úplný adresář a popis okresního hejtmanství semilského a turnovského v těchto dnech právě ku dvěma těmto knížkám při- byla třetí, obsahující adresář a popis měst Jičtna. Libáně, Nové Paky a Sobotky, jakož i ve- škerých politických obcí a osad, v obvodu jich se nacházejících. Nelze pochybovati, že tyto publikace naleznou náležitého rozšíření a že žádoucí měrou vzbudí zájem s podhorskými krajinami, právem »Če- ským rájem« nazývanými- Ze slovanských listů.

V Kudrnáč Pojízeří Kudrnáč Podkrkonoší Turnov Jičtna Libáň Nová Paka Sobotka

14 article

* Zesuulý filosof a básník ruský Vladi mí Solovjev, o jehož nemoci a skonu předešle při- nesi jsme zprávu, byl zjevem v současné společnosti ruské zcela osobitým. Málo jest lidí, kteří dovedl oceniti jeho význam. Když jako 23letý mladik doktor filosofie vydal první své dílo »Kpnancu aana- i a«, byl uvltán na literárním kolbišti s neobyčeným, jednomyslným na- dšením. Všichni ho chválili a oslavovali, inte ligence ruská viděla v něm záruku lepší budoucnosti, spulé- hala, že odhalí její vady a chyby a ukáže cestu k lepšímu. Ale nestalo se tak. Solovjev bloudil sám po bezcestí, očekávání skončilo sklamáním, neváž- ností, ano po některých projevech nyní již zesnulého filosofa změnilo se v přímou nenávist. Při tom nikdo neodvážil se upříti mu nadání, popříti jeho zásluhy zameziti jeho úspěchy. Málo jest lidí, kteří, zaujíma- jíce vynikající místo ve společnosti své doby, byl by tak cizí svým vrstevníkům, jejich snaham a tuž bám. Není pochybnosti, že jeho neklidná duše cítila potřebu veliké lásky, obětavosti, že milovala Rusko boha, pravdu, vědu, filosofli, on sám však neumě vytknouti si životní cíl. Důkaz to, kterak i lidé ne všedního nadání mrbají své síly na bludných ce stách.

Vlad Solovjev Rusko

15 article

Byl to typ Slavrogin Dustojevského věřil-li nevěřii, že věří, pakli navěřil, nevěřil, že nevéří Tento duševní skepticismus byl u něho příčinou ne ustálého boje a rozporu rozumu s citem a vedl ča sem ku chladné lhostejnosti srdce. Jako by nemněl jediné duše, harmonického cítění. Byl specialistou učencem, spěcialistou spisovatelem, specialistou boho slovcem a k tomu hlubokým básníkem. Nejvíce při lnul k otázkám náboženským a Rusko v jeho my šlenkách zaujímalo po této stránce přední místo. Mnohé názory jeho byly kamenem úrazu nejen v kru- zích orthodoxní společnosti ruské. Ruští myslitelé a kritikové měli nemálo příležitosti potírati jeho ná- zory. Jeden z nich, p. Rozanov, vysvětluje roz- háranost zesnulého filosofa celkovým stavem nynější doby. V přechodním okamžíku objevilo se veliké na- dání, jež nemělo síly zkrotiti samo sebe, nepochopilo, co je dnes, nevědělo, co bude zejtra. V takovém kri- tickém okamžiku člověk neví ani, co znamená slou- žiti svému národu, ano zrádce může platiti za vla stence a vlastence za zrádce. Básně jeho, jak jsme nedávno oznámili, vyšly právě ve třetím vydání. Jest mezi nimi mnoho čísel slabých, ale nemálo léž pra vých perel hlubokých, klassických myšlének. Jeho životním úkolem bylo též poříditi překlad spiso Platénových.

Rozanov Platénový Rusko

16 article

Vlad. Solovjev narodil se r. 1853 a vzdělal se v moskavské universitě. Když mu bylo 22 leta, byl již professorem filosofie. R. 1877 stal se členem vě- deckého komitétu při ministerstvě osvěty a r. 1880 zahájil přeďnášky z filosofie na universitě petrohrad- ské, jakož i na vyšších ženských kursech, ale již po roce vzdal se činnosti professorské a věnoval se úplně prácem vědeckým i literárním, byl stálým spolupracovníkem »Bhra Epon« a časopisu »Bompoct ourocoviu n nemxodorim.« Jako myslitel byl mystikem. Z jeho filosofických praci nejznámějš jsou »Hropia 6mocr reokparim«, »L'idee russe aj. »Honoe Bpeta« doprovází jeho úmrtí další úva- hou. Zdá se, že mor zavládí ve vzdělaných sférách moskevských, praví zmíněný list. Korsakov. Urusov, Džanšijev, Levitan a nyní Solovjev. Ze všech těchto ztrát poslední je nejbolestnější. Kdyby šlo o to. jakou úlohu hrál Solovjev v ruské společnosti, stál by na blízku Čaadajeva, s nímž spojuje Solovjeva jak příbuznost vnitřní dialektiky, tak i vnitřní ná- klonnost ku svatyni západní nanky a západní víry.

Vlad Solovjev Bhr Epon Hropius Korsakov Čaadajev Honoe Bpet

17 article

Nestanul-li v tak příkrém rozporu se společností jako Čaadajev a stal se tlumočníkem nového světového názoru, tedy byly toho příčinou silnější svazky s ru- skou společností, zděděné po otci, známém dějepisci. Ale síla jeho kritické činnosti, kterou obracei proti ruské přítomnosti, ruské politice, ano i rus. umění a vědě, jmenovitě církevní, v zásadě nebyla menší a slabší než kritika Čaadajevova. Jako filosofa nechť ho ocení filosofové, najdou li se tací. Kritikové ocení ho jako spisovatele. Avšak ti, kdož ho znali, nenajdou dosti slov k vystižení oné mezery, jakou jeho smrt způsobila. Vyčítáno Solovjevovi dosti často, že počav slavjanofilstvím, skončil jako západník, že přešel od Aksakova k »Bberunky Enponu«. On sám tvrdil, že vždya všudy byl sám sebou a o to opirala se jeho mysl.

Čaadajev Čaadajevův Aksakův Bberunka

18 article

Jeho názor na vlasť zůstal vyjádřen otázkou, kterou ukončil jednu svoji práci: »O Rusi !.. Jakým chceš býti Východem? Východem Xerxovým či Kristovým ?e Otázka ta stála před očima Solovjeva po cely život a že miloval Krista celou svojí pěknou, čistou duší, o tom není pochybnosti. * V Zábřebě zemřel předseda jihoslovanské akademie, spisovatel a učenec Josíp Torbar. Na- rozen r. 1824 v Krašici a v r. 1849 byl vysvěcen na kněze. Byl redaktorem cirkevních a prostonárod- ních časopisů chorvatských, napsal několik učebnica uveřejnil mnoho cenných vědeckých prací v »Radue jihosl. akademie, mezi jiným »Geologičke ertice« »O uzlazu na planine«, »Žestoke zime« a pod. O r. 1867 byl členem jihosl. akademie. Pochází od něho též obširný životopis Bogoslava Šuleka. * Myšlenka srbsko cnorvatské shody utrpěla těž- kou ztrátu smrtí básníka Jovana Sundečice. Zemřel v Kotoru pln víry v úspěchy ideálu, jemuž zasvětil své služby i na půdě poesíe. V nejtěžších poměrech nezapomněl na tento ideál shody pobra- timských národů, k nimž mluvil plamennými slovy od let 60lých. Nejvíce oblibil si Černou Horu a její junáky. Zde cítil se nejšťastnějším, zde prožil nejo déle. Nějakou dobu byl též tajemutkem knížete Ni koly. Odešel jako stařec 75letý a ideál, jemuž sloužil zůstává dosud nesplněným. Jako básník získal si v srbské literatuře čestné místo několika sbírkami ju- náckých písní, jako jsou »Ljubav i cviječe«, »Tužna Slavjanin. kujigar, »Vršidba« a j.

Xerxův Kristův Solovjev Krist Josíp Torbar Bogoslava Šulek Jovan Sundečice Rus Krašice Kotor Černá Hora Tužn Slavjanin

19 article Biblografie.

Biblografie. * Dějiny umění národa českého. Počátkem měsíce řijna počne vycházeti dílo, věnovaně veške- rému umění národa českého ve všech zemích, které kdy národ náš obýval a obývá. Sepsáno jest mon. J. Lehnerem, který jemu — vedle ostatních prací svých a vedle povolání svého — posvětil takřka celý život. O rozsahu díla svědčí nejlépe ta okolnost, že první díl »Dějin umění národa českéhoe, obsahující dobu románskou od století9. do konce věku 12. sestávati bude ze tří objem ných svazků. Při povaze díla budou nezbytny hojné iliustrace uměleckých památek, které podobně jako celý text prvního dílu, jsou již úplně připraveny. Dějiny umění návoda donhého, vyjdou nákladen České grafické společnosti »Unie« v Praze

J Lehner Praha

20 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Zápls do měšťanské školy chlapeckéa dívčí v Kralupech n. Vlt. koná se ve dnech 28.-30, srpna t. r. vždy od 8 do 11 hod. dopol. a od 1 do 3 hod. odpol. v ředitelně měšťanské školy. Bližší zvěděti lze z návěští na školní budové anebo u ředitele školy. Zkušební komise pro školy obecnéa měšťanské v Jičině přijimá opovědi ke zkouškám způsobilosti učitelské pro zkušební období listopadove doložené potrebnými doklady do 1. října t. r. Na c. k. všeobecné řemeslnické škole v Jaroměři koná se zápis žáků pro školní rok 1900—1901 ve dnech 28., 29. a 30. srpna t. r. vždy od 9 do 11 hod. dopol. v ředitelně ústavu. Školní rok počíná 1. září a konči 30. června. Zápis žáků na c. k. tkalcovské škole v Ji- lemnici. Podmínky přijetí do přípravního a denního běhu: Propouštěcí vysvědčení ze školy měšťanské neb obecné s prospěchem dobrým. Pro nedělní běh některé vědomosti v praktickém tkaní. Vyučování denní započne dne 17. září a končí dne 15. července.

Kralupy Vltava Jaroměř všeobecný řemeslnický škola

21 article

Vyučování nedělní započne dne 7. října a končí dne 30. dubna. Přijimání žáků do přípravního kursu koná se od 16.—31. srpna, zápis žáků do 1. a 2. ročníku vůbec dne 15. a 16. září. Zápis žáků pro nedělní vy učování dne 30. září. Vyučování děli se na theore- tické a praktické. Theoretické vyučování zahrnuje v sobě všeobecně vzdělávací, lechnické, umělecko průmýslové a kupecké vědy a tyto jsou: Nauka předivu, technologie listového a jaquandového tkal- covství, nauka o vazbách tkanin, kreslení, kreslení odborné, technické a rýsování, počty obchodní, pí- semnosti a listy jednaci, vedení knih a směnečnictví Při vyučování praktickém obeznamují se žácí se všemi zručnostmi při výrobě tkaných látek potřebných, vy- učují se systematicky dle ročníků zároveň různým pracem v jejich budoucím životě se vyskytujícím při čemž zvláštní zřetel brán jest na správnost a solid- nost práce a poučují se o odstranění povslalých chyb. Absolventi škol odborných, kteří vřaděni jsou k aktivní službě vojenské, obdrží v možném případě. když půjde o předěasnou stálou dovolenou, v prvě řadě přednost. (Výnos říž. voj. minist. ze dne 5. srpna 1899, odd. 2. č. 6945). Bližší sdělí ochotně správce školy. Žáci nemajetní obdrží podpory 20—60 K.

22 article Dramatické umění.

Dramatické umění. +. Z kancolářo Národního divadla. Dnes hraje se Gounodova opera »Faust a Markětkae (4. čtvrtka předpl.) za řízení kapelníka p. Angra. V roli Markétčině vystoupí pohostinsku slč. Amale Bobkova; druhou titulní roli zpívá tentokráte pan Plák. — Zejtra opakuje se francouzská veselohra »Ustupte ženám!« od Valabrěgna a Hennequina. Na nedělní odpoledne určena jest Drachmannova po- hádka »Byl jednou jeden král«, na večer Čajkovského opera »Eugenij Oněgine, nov vypravená. Počínaje zejtřkem prodávati se budou za dne vstupenky v hlavním vestibulu Národního dívadla (vchod z Ferdinandovy třídy), kdežto u denní pokladny (vchod. z Tylova náměstí) přijímati se bude předplatné. Upozorňujeme za té přiležitosti znovu pp. abonenty, že právo na jejich místa do- savadní reservováno jim bude do 1. září.

Gounodův Faust Markětkae Markétčin Bobkův Plák Hennequin Drachmannův Eugenij Oněgin Tylův náměstí národní divadlo Čajkovský opera Ferdinandov třída

23 article

+ Z kanceláře smichovského divadla Dnes opakuje se Kubík-Vandererova časová Iraška »Bez halíře do Paříže«, jež plní stále všechny prostory arény. Arranžéry představení jsou oba autoři + Divadlo »Urania« na výetavišti v Král Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dnes opakuje se po osme »Mamzelle Tourbillon«. Hra tato působivost svou budí stále větší zájem návštěvníků »Uranie«. Při posledním představení bylo divadlo navzdor ne příznivému počasí tako četně navštíveno, že ředitel- ství odhodlalo se k další reprisi této frašky, ačkoli měla již ustoupili jiné, z čeiných na konec saisony chystaných novinek. Titulní újohu má pí. Šípková, ostatní hlavní role pak: pí. Ryšavá a pp. Šipek Lachman, Konětopský, Čekanský, Wlesner a Kovář Předprodej listků v trafice na Příkopě proti Špinkům do á hod. odpol + Divadlo v Libni. (Ředitel Antoš J. Frýda. Dnes v pátek za příčinou zkoušek se vůbec nehraje Zejtra v sobotu je romantická hra se zpévy »Č rovná píseň«, v neděli pak je reprisa »Praž- ského žida« od J. J. Kolára + Městské divadlo v Plzni bylo ve vče rejší schůzi obecního zastupitelstva zadáno ředitei divadla p. J. Trnkovi.

Kubík Vandererův Iraška V Suk Šípková Ryšavá Lachman Čekanský Kovář Antoš J Frýd Kolár J Trnka Paříž divadlo » uranium divadlo v Libeň Mamzelle Tourbillon + městský divadlo v Plzeň

24 article Hudba.

Hudba. + Pan Oskar Nedbal, světoznámý violisla slavného »Českého kvartela« a vyniknjící dirigeni naší doby, byi pozván pí. GorlenkoDojinou, členem carské dvorní opery v Petrohradě, kterou pražské hudební obecenstvo chová v milé paměti z jejích ne dávných pohostinských her ruského ensemblu v Ná- rodním divadle, k řízení velikého orkestrálního a vo- kálního koncertu, který paní Gorlenko-Dolina pořádá ze skladeb výlučně českých ve prospěch do- bročinného spolku v Pavlovsku u Petrohradu, kde dlí nyní celá vysoká společnost petrohradská. Pan Oskar Nedbal přijal ochotně tuto důležitou uměleckou a čestnou úlohu a v sobotu odjede do Pavlovska kde dne 1. září bude říditi všechna orkestrální čísla Na pořad zvolil mladý mistr tyléž skladby, které hrál nedávno v Paříži s orchestrem Colonnovým to: Smetanovu symfonickou báseň »Vllavu«, Fibichův náladový symfonický obraz »Podvečer« a Dvořákovu symfonil »Z nového světa«. Paní Gorlenko- Dolina. pan Serebrjakov a Smirnov zazpívají některé české vokální skladby. Zprávy o koncertu podá českém hudebnímu obecenstvu spisovatel pan Jos. Boleška. který mladého umělce doprovodí celou cestu.

Nedbal GorlenkoDojiný Gorlenko Dolina Smetanův Vllav Fibichův Dvořákův Gorlenko Dolina Serebrjakov Smirnov Jos Boleška Petrohrad Ná Pavlovsk Paříž Colonnův

25 title

Ze soudní síně.

26 article U okresního soudu pro přestupky.

U okresního soudu pro přestupky. Ukvapená horlivost policisty. Šavle policejního strážníka Frant. Hniličky nebyla zbro- cena lidskou krví do dne 16. června. Toho dne ne- chal ji několikráte dopadnout na tělo chlapce a tak se zvěčnil jako statečný obhájce a zastance veřej. ného pořádku. Pan policejní ředitel Janota-Forste učiní zajisté opatření, aby po výsledku včerejšího líčení u okresního soudu vinohradského neměl polí- cista Hnilička více příležitost prokázati podobnou chrabrost. Znamenitý výkon svůj provedl Hnilička za těchto okolností. Zmíněného dne koupalo sev Botiči v Nuslích několik školáků. Policejní strážník Hosnadl vypudil je z potoka a jeden z chlapců, 13letý školák Karel Chvála utíkal náhodou zrovna tím směrem, kterým přicházel strážník Fr. Hniličk vystřídati ve službě svého soudruha Hosnadla. Hni- lička se zachoval, jako by měl před sehou lotra nej- horšího druho. Vytáhí šavli z pochvy, pustil se z chlapcem a když jej dohonil, několikrát ho přes záda udeřil, pak do něho kopl, na to chlapce vstrčil do ostnatého drátu, kde uvízl. Ale na tom ještě ne- měl dosti. V zuřivosti uchopil školáka a vyťal mu několik políčků. Tento výjev pozorovalo několik svědků a nechybělo mnoho, že byl policista hned n místě odměněn za svou ukvapsnou horlivost. Včera byl policista Hnilička pohnán před vinohradský okresní soud, aby se zodpovídal z přestupku pora- nění školáka Chvály. Tvrdil sice, že chlapce zú- myslně neporanil, hoch prý náhodou do ostnatého drátu upadí a jemu prý šavle z pochvy upadla, ae svědkové usvědčili jej z brutáloího jednání, nače byl policista odsouzen k pokutě 10 korun.

Šavel František Janota Forst Hnilička Chvál Hosnadl Nusle Francie severní Botič Hosnadnout

27 article

Mladiství Iupiči. Po silnici z Vršovic dn Michle šel dne 13. června odpoledne 13letý školák Frant. Runčák a nesi otci různé drobnůstky, k jichž nakoupení byl do Prahy poslán. Pod železničním můstkem, přes Botič vedoucím, zastoupili mu cestu tři chlapci a sice 13letý Frant. Malý, 12letý Frant. Jareš a 14letý Frant. Řepásek, kteří měli kamení v rukou. Nejprvé chtěli na Runčákovi cigaretya když jim je nedal, osopil se na něho Řepásek, při- tlačil ho ku zábradlí můstku a pak všjekní tři mla diství útočníci vrhli se na bezbrannou oběť; školá- kovi vzali vše, co měl v kapsách, jen dva tucly křížků mu nechali. Po spáchané loupeži dali se na útěk, ale záhy byli vypátráni. Včera dostali se před okresní soud vinohradský a odsouzeni: Řepásek do vězení na tři neděle se 6 posty. Malý a Jareš do vězení na 14 dnů se 4 posty.

Michl František Malá Jareš Nejprvá Vršovice Praha Botič

28 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. * Proti zdražení uhlí. Městská rada v Pa dubicích, uznávajie nebezpečí, které hrozí chysta ným zdražením uhlí hmetným zájmům veškerého občanstva usnesla se pořádati v Pardubicích 26 t. m. po 11. hod. dopol. v zasedací síni radnice schůzi zástupců veškerých okresů, měst, obcí a průmyslových závodů z východních Čech, ku kteréž bude také po zvána pražská obchodní komora a kde se jednak má státi maniřestační projev, jakož i prověsti volha užšího komitětu, který by se podjal důrazné akce, směřující k nápravě nynější uhelné kalamity. Di docházejících přihlášek bude účast na sjezdu tom velmi četná a jsou také mnozí říšští a zemští po- slanci požádáni, aby porady se zůčastnili a na roko ven vání podllu brali. * K velkému sjezdu kupectva z Čech.

Pardubice Čechy

29 article

Moravy a Slozska. (Z obchodních kruhů.) Ve dnech 8. a 9. záři t. r. má se konati hromadný sjezd českého kupectva v Turnově, na kterém rokovati se bude, jak z oniciálního oznámení vysvítá, o prů- kazu obchodní způsobilosti, o dob pracovní při živnostech obchodních o pojišťování obchodnictva pro případ stáří, o organisaci kupectva nepřístojné soutěži a zákonu potra- vinářském. Program ten není bez závažnosti a byl by snad včasným, kdyby se vyřizoval v rámci působnosti jednollivých obchodních korporací, gremil či v Jednotě obchodních gremií samé, ale na veřejném sjezdu veškerého českého kupeciva ze všech ko- runních zemí království českého jest nejen důležito, ale i nezbytně žádoucím, aby program byl širším a dotýkal se požadavků českého obchodnictva ne pouze v zájmech čistě vnitřních, nýbrž i povšechně hospodářskýcha politických. Na vše obecném sjezdu obchodního stavu, tedy nejdůleži- tějšího stavu v království českém a zároveň nej- většího poplatníka v soustátí rakouském, není radno omeziti se na otázky čistě vnitřní — pak nepotře- bujeme velkých sjezdů — nýbrž jest nutno poroko- vati o všem, co přímo i nepřímo zasahuje v život a rozvoj českého obchodu. Máme a musíme míři na příklad v první řadě na zřeteli rakousko uherské vy.

Morava Turnov

30 article

rovnání, které ať již v poměru 30: 70 či 331/2 : 669s pro obchod český rozhodně není příznivým, máme a musíme míti na zřeteli, že maďarská z jedné německá celní politika z druhé strany náš český vývoz přímo zákeřně poškozuje, tarify našich c. k. statních a soukromých dráh v Cislajtanii, jako se děje v Uhrách, nijakž český obchod a průmysl ne podporují, provoz našich českých výrobků soused- ními zemémi vysokými sazbami a pod. stěžován jest. máme míti dále na zřeteli, že z nedostatku přímých pramenů jak odbytných tak nákupných soutéž s dru- hými obchodními státy buď částečně neb zcela ne- možná jest a konečně máme také pamatovati na to, že ne pouhým slovem a resolucemi dá se dosíci nějakých positivních výsledků, nýbrž energic kým nátlakem na příslušné kruhy a instance. Jest také na čase, aby české obchodnictvo nebylo na dále popelkou v obchodním světě a chce-li toho dosíci, musí v zemích, kde by svým výrobkůma zboží odbytu nalezlo, na př. v Orientu, Rusku. Ně- mecku, Francii atd. zakládati své stálé agen- tury, komissionářské sklady a ob chodní vzorková musea, jako to činí Němci, Vlachové, Maďaři a v poslední době i Rusové,a musí zajímati se o cizí trhy a vše, co by rozkvělu českého obchodu napomáhalo. O tom všem má obchodnictvo české na svých hromadných sjezdech rokovali a se usnášeti. Konečně neméně důležito. ba svatou povinností českého obcho

Němec Vlach Maďar Rus Uhry Orient Rusko Francie

31 article

nictva jest pečovatí o to, aby našema obchodu zjednáván byl vždy a všude ráz čistě český, korrespondence pokud se nákupu týče byla vůbec česká, vý- vozné zboží označováno bylo výhradně českými nápisy a pod. To vše mělo by míti na zřeteli české obchodnictvo a na sjezdech svých nejen o těchto bodech jednati, nýbrž příslušné in- stance, jako gremia, obchodní komory a jmenovitě zákonodárný sbor k tomu nabádati, aby spravedlivým požadavkům, směřujícím ku zlepšení a povzneseni obchodu českého na patřičných místech zjedaal ná- ležitého respektu a uskutečnění. Doufáme, že tento appeli na české obchodnictvo nezůstane bez účinku a že ohlášený velký sjezd českého kupectva stane se skutečnou manifestací národohospodářskou a poli- tickou proti dosavadním poměrům, zahanbujícím nás tak před celým obchodním světem, zviáště na nynější světové výstavě v Pařížil

32 article

*Výpravy do Kutnó Hory. V neděli dne 26. t. m. podnikne Společenstvo smíšených živností v Košířích a připojených obcí Radlic a Motola výlet k navštěvě výstavy a památek Hor Kutné. Jizdní lístky zpáteční lze objednati v úřa- dovně společenstva za 1 zl. 60 kr. Schůze členův nádraží severo-západní dráhy (na Poříči) v 5 hodin 30 min. ráno. — V pondělí dne 27. t. m. koná se o 7. hod. večerní řádná valná hromadav místnostech hostince p. Kačerovského v domě čp. 180 v Košířích, Na programu nalezá se mezi jiným návrh na schválení stanov nemocenske pokladny mistrovské a volba prvního před- stavenstva za účelem zápisu stanov do rejstřiku * Ku sjezdu všeobecnemu českoslovan- ských hostinských dne 28. t. m. v Čáslaví. Tem, kteří hodlají se sjezdu čáslavškého dne 28. t. m. zúčastniti, dáváme na vědomi, že přihlášky na ubyto- vání přijímá do 27. t. m. pan Josef Tichý, hotelier »u bílého koně« v Čáslavi. Přihlášky ku společnému obědu v Cáslaví a v Kutné Hoře (jednotiivý oběd

Tichá Kutnó Hora Košíře Motol Kutná Čáslav Tema Cáslavit Kutná hoře

33 article

3 K) přijímá kancelář Ústřední jednoty »HIostimil« ve Ferdinandově tř. v Praze č. 25—I. a spolek hostin- ských pro okres čáslavský v Čáslavi nejděle do 27. t m. do 3. hod. odpolední. Dále možno obdržeti po- ukázky k společnému obědu u pp : Váciava Škáby, hostinského v Karlině na Štvanici, Frant. Kasalického, hostinského v Karlíně v Palackého třídě. Redolfa Hajka, hostinského v Karlíně v Poděbradově třídě, Josefa Maška, hostinského v Žižkově v Husově třídě, Jana Krause, hostinského v Žižkově v Husově třídě, Josefa Zity, hostinského v Žižkové v Rokveanověl ul. Josefa Sťovíčka, hostinského v Žižkově na Kostnickém náměstí, Jana Suchého, hoteliera v Žižkově v Karlové třídě. Čeňka Vodáka, hoteliera v Zižkově v Knrlové třídě, Josefa Kopečka, hostinského na Král. Vinohra- dech u musea, Frant. Myšky, hoteliera na Žižkovš v Hnsově třídě, Josefa Kafky, hostinského na Smí- chově na nábřeží, Hynka Kopřivy, hostinského na Smíchově v Palackého ulici, Jana Klimy, hoteliera v Bubnech na Čertoušku. Prokopa Křtěna, hostinského na Král. Vinohradech v Jongmanově třídě, Emanueia Němečka, restauratéra v Praze ve Vyšehradské třídě. Antonína Hortíka, hostinského v Praze ve Václavske ulici. Josefa Neumana, hostinského v Praze v Zlat- nické ulici, Františka Zichy, hostinského v Praze v Provaznické ulici. Václava Jalovce, hostinského v Praze v Dušní ulici, Karla Sýkory, restauratéra v Praze v Celetné ulici, Jana Černého, restanratěra v Praze v Měšťanské besedě. Václava Vacka, restau ratéra v Praze »u Choděrů«, Karla Skučka, hosti- ského v Praze v Josefovské třídě.

František Redolfa Hajko Mašek Kraus Zita Sťovíček Suchý Karel třída Vodák Kopeček Král Myška Kafka Hynk Kopřiva Klim Němeček Hortík Neuman Zich Jalovec Sýkora Černý Vacek Choděra Skuček Ferdinandov třída Praha Čáslav Karlin Palacký třída Poděbradův třída Žižkov Husův třída Žižek Rokveanovět ulice kostnický náměstí Knrlová třída Hnsov třída Smíchov Palacký ulice Bubno Vinohrady Jongmanov třída Vyšehradský třída Václavske ulice nický ulice provaznický ulice dušní ulice Celetná ulice Váciava Škába

34 article Menšinový věstník.

Menšinový věstník. Z ústředního výboru Národní jednoty severočeské. Vůterý dne 21. t. m. konala se ple- nární schůze ústředního výboru. Pan dr. Štumpí za- hájiv schůzi, da. přečísti zápis o poslední schůzi. klerýž bez poznámky schválen. Pokladník pan Vodrážka přednáší došlé žádosti, týkající se financí. Povolena podpora B. P., studujícímu na ústavé uči- telském ve výši 10 K měsíčně. Schválena výplata půjčky manželům Š. 1200 K. Žádost dobr. sboru ha- sičskáho v Il. odkásána ústřodní jednutč. Ve věei pohledávání směnečného 500 K za družstvem v. D. usneseno šetřiti věc dále Odboru v J. povolena půjčka 100 K. Žádosť z T. odkázána novému še- tření. P. S. z C. žádá za podporu, aby navštěvovati mohla měšťanskou školu. Žádosť tato s vřelým do- poručením postoupí se damskému odboru v Lounech k příznivému vyřízení. M. O. v Bystrci povolen obnos 80 K ku pořízení nového jeviště. Povoleno předplatiti »Nár. Politiku« pro V. Záležitost p. T. v M. H. odkázána komisi redakční, rovněž tak na- bídka p. H. Schváleny a poukázány k výplatě účty v sumě 167 K 80 h., rovněž splátka Hypoteční bance 287 K 9 h. Žádosti p. B. nebylo vyhověno.

doktor Štumpí Pokladník Vodrážka Žádosť M O M H Louny Bystrc národní jednota

35 article

Pan Švare přednáší žádosť z P. za svolání schůze na neděli dne 26. t. m. Vyhověno a usneseno vy- slati k ní delegáta. Žádost odboru v O. za podporu studujícího na reálných školách odkázána odboru v Rakovníku, kterýž požádán bude, aby tuto při- znivě vyřídil. P. Z z P. opatřena půjčka hypothe- kární 12.000 K a provede se její vlělení Jednétou. Usneseno sděliti advokátní komoře, že p. dr. Eisen- kolb, advokát v Chabařovících, na kancelářských tiskopisech užívá opětně označení království našeho »Provinz Böhmen«. Také vzato na vědomí, že úřad- ník c. k. berního úřadu v Ústí n. L. jistému občanu, který přišel platiti a oslovil téhož česky, nechtěl rozuměti a odkázaí jej ne právě tonem přívětivým, aby šel do Čáslavi, kde prý mu snad budou roz- uměti, a usneseno učiniti příslušným úřadům ozná- mení. Ve věci ryze německého razítka v Teplici, v příčině jehož tvrdí poštovní ředitelství, že nebylo nikdy oboujazyčné, opalřena obálka, na níž vytištěno razítko oboujazyčné s textem: »Teplitz Stadt—Te- plice město«. Usneseno další kroky ve věci této za- říditi. Po vyřízení volných návrhů byla schůzeo 1/29, hod, skončena,

Švare doktor Eisen Rakovník Chabařovíce Čáslav Provinz Böhmen Teplitz Stadt

36 title

Věstník spolkový.

37 article Schůze.

Schůze. Dne 25. srpna: Jednota kominický ch tovaryšů ku vzáj. podpoře v Praze má o 7. hod. večer schůzi správního výboru v místnostech spol- kových. — Politický klub národního děl- nictva pro král. české v Praze má o půl 8. hod. večer v hostinci »u Šedivých« na Perštýně ve- řejnou spolkovou schůzi. Na programu: »České men- šiny a jich význam pro český národ«, referent pan red. Klofáč. »Živnostenské soudy«, referent p. JUC. Dvořák. — Čtenochot. jednota »Pokrok« v Žižkově má o 9. hod. več. valnou hromadu ve své spolkové místnosti. — Členská schůze s poradou o kandidátní listině koná se v pondělí 27. srpna v tutéž hodinu.

Klofáč Dvořák Čtenochot Praha Perštýn Žižkov

38 article

Sokolský věstník Z České obce sokolské. Br. jednoty se upozorňuji na pokyny vydávané k výletu so- kolstva na Moravu. Popis cesty, odjezd, příjezd a cena jízdy olištěno podrobně ve »Věstníku sokol- ském« ze dne 10. a 25. srpna. Další zprávy přinesou denní listy pražské. — Br. jednotám doporučují se k použivání sokolské dopisnice právě vy- daně, které se prodávají (za hotové zaplacení) 100 kusů za 65 kr. — Slezd vzdělávacích odborů pořádá se dne 7. října a v předvečer sjezdu uspořádá se přátelský večer. Návrhy pro sjezd otištěny ve »V. S.« str. 206. a 207. — Právě vydán III. svazek Sokolské knihovny. Cena 1 ko- runa. — Kurs »Svazu českoslovanského Sokolstva« ukončil se tento měsic. — K výletu na Mo- ravu budou vydány zv láštní »Výletn listy« a dopisnice. — Slavnostní listy, upo- mínky a p. tiskopisy nechť se zasílají do archivu všesokolského. — Seznam spisů všesokol- ských bude otištěn v přístím 17. čísle »Věstníku Sokolského«. — Tajemnický úřad »České obce so- kolské« nalezá se ve Ferdinandově třídě číslo 26. su Choděry«. — Úřadní hodiny od 9.—10. dop. a o 2—5. hod. odpoledne. Ze »Sokola« pražského. Jednota vyšle ku »Sokolskému dni« v Hoře Kutné« dne 26. t. m. vícečlennou deputaci. Členové sejdou seo 1/26. hod. ráno na severozapadním nádraží a po- užijí ku cestě tam i zpět zvláštního vlaku sl. Řeme- slnicko- živnostenskou besedou v Praze vypraveného;

Choděra Morava Ferdinandov Kutná Řout Praha sokolský knihovna svaz českoslovanský sokolstvo Sokol