ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4c3221d0-727b-11dc-8220-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 31, person 65, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v patek dne 24. srpna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 233.
4 article
Na ránní a odpol. listy přodplácí se v Praze v adminlstral ea něaío . . . . ns čtvrt leta . . . . 8 K — s drejí donáškou na naěsí na čtnt lota . . . 7 K 6oh ve dlialkách . 9 K 90 na měsíe . Pošton: a mše ak. : e s dvojí zásllke na měat na čtrrt lela . . . . HI K eo
Praha
5 article „Zde státní právo české tam státní němčina!“
„Zde státní právo české tam státní němčina!“ Touto formulí hledí linecký orgán dra. Ebenhocha vystihnout a vyjádřit celou tu hloubku i šířku propasti, dělící oba bojovné tábory Čechů a Němců. Trne a běduje nad ní: »Kterak tu má dojíti ku nějakému do- rozumění?« A přece prý jesti svatou povin ností zástupcův lidu zahrabati válečný palcat a dohodnouti se, neboť čas kvapí, ho dina dvanáctá bije. Vláda přý ne rozpustí rajchsrát ani když tento obstruko zůstane neplodným, nýbrž odročí jej znovu a bude vlásti oktrojírkami. A tu pr sobě máme my čeští, jako němečtí »výstřed- níci« sami zodpovídati, posloužíme-li tím de- mokraticky prospěchu svého lidu, když ne- cháme ústřední parlament zakrsati a vládu libovolně vlásti? — Přijímáme formuli orgánu páně Eben- hochova za případnou. Ano, celý boj se točí v základech o to, zda má v Rakousku zvítěziti státní právo české, nebo státní něm- čina? Ale žádáme pana dra. Ebenhocha při tom pouze za jednu službů, nikoliv pro sebe, nýbrž y zájmu pravďy. pocti- vosti a Rakouska: aby totiž nejprvé sám sobě a potom svým čtenářům zodpově- děl otázku: Co se tají vlastně za tím naším požadavkem po usku- tečnění českého státního práva a co za tím heslem Schönererovým po uzá- konění němčiny za jazyk státní pro Ra- kousko? 5r
Čecho Němec Eben Schönererův Rakousko
6 article
Kdosi to před rokem ve vážné stát- nickéstudii v »Budapester Tagblattue dne 21. května 1899 velmi pěkně zodpově- děl, napsav tam dosfova tyto pravdy: Dle posledního sčítání má Rakousko (Cislajtanie) 23,473.000 obyvatelů, z nichž však pouze 8,461.580 jsou Němci. Tedy pouze 36 proc. S tímto holým, snad krutým skutken musí politik počítati, jej neodčiní všechny ty krásné řeči o kultuře a poplatnosti Něm- cův. Když jsme jedenkráte uznalitheo reticky zásadu rovnoprávnosti. dlužno míti také odvahu, abychom ji prak ticky provedli, poněvadž bychom jinak právem mohli býti nazváni krátkozrakými pokrytci a falešníky. Odtud plynou pro mne, jakožto Němce, tyto důsledky: co do zákonodárství nutné rozšíření auto- nomie jednotlivých království a zemí, aby v budoucnosti země alpské byly ochráněny před možnou nadvládou slovanské většiny v praktickém ohledu pak uskutečněn nejpoetivější spravedlivost vůči neněmeckým národům moc- nářství. Každákoliv jiná cesta vede, po mém nejhlubším pře- svědčení, ku rozboření Rakouska, poněvadž národy od sebe vžd více oddaluje, místo aby je sbližovala a poněvadž přirozený rozvo sverázného života národův ne může býti nižádnými donueo- vacími prostředky moci státn trvale zadržán.« —
Němec Rakousko Německo
7 article
Tak soudil před rokem kýs slušný Němec v »Budapester Tagblattu« o tom heslu státní němčiny, jež vydal zde Schönerer proti našemu požadavku poctivé rovnopráv- nosti a jež přijímala touž chvíli celá něme- cká levice ve svatodušním svém programu za své. »Vedlo by ku rozboření Ra- kouskal« varoval celou silou hlubokého přesvědčení, neboť poznával s Madeyským, že požadovati povýšení němčiny za jazyk státní v říši se 64 procenty obyvatelstva slovanského jest n ej ne- bezpečnější obsurdností, která by musila vésti ku zkáze a zboubě tohoto státu sebevědomých národů, kteří by nechtěli za- niknouti v německo-národním scen- tralisovaném státě cislajtánském, alebrž zoufale tomuto německému panst ví by se bránili.
Němec Budapester Tagblatt
8 article
Jako pak viděl jasně, kterak by pro- hlášení státní němčiny Rakou- sko iistě zahubilo, tak vědě a znal také dotčený rozumný ten státník německý v »Budapester Tagblattu« před rokem dobře jediný spásný lék pro uzdravení a spásu Rakouska. »Po mém mí- nění — napsal doslovně — navrátí se do vnitřních poměrů Rakouska teprv tehda klid a mír, až vrátí se je- dnotlivým jeho zemím, respective jeho skupinám zemským to, co jim bylo při jejich dobrovolném a za různých dob nadešlém připojení se ku arcidomu habsburskému pro věčné časy zajištěno a nověji v di- plomu říjnovém znovu zaručeno, ba i v samých základních zákonech prosin- covky částečně přiznáno: totiž právo, aby byly ovládány podle svých historických zvláštnosti a záleži- tosti své spravovaly si samy. Dle toho měla by tedy kompetence ústředního parlamentu býti obme- zena pouze na záležitosti opravdu všem královstvím a zemím společně, z to by však měla býti pravomoc sněmů zemských rozšířena, pokud jen tomu zájem celkový nebrání«.
Rakousko Budapester Tagblatt
9 article
Nuž a chcete vědět, kdo byl tento loňský přesvědčený obhájce rovného práva všech národů a historického práva státního všech království a zemí?? Nikdo jiný než pan dr. Ebenhoch sám! A dnes neostýchá se týž pan dr. Ebenhoch tento náš nejspravedlivější, legitimní a Ra- kousku spásonosný požadavek po restituci stätnIho práv a staroslavných zemí ko- runy české házeti do jednoho a téhož pytle s nestoudnými aspiracemi velkoněmeckého, Rakousku nepřátelského chauvinismu schö- nererovského? Dnes zapřísahá nás tento »charakterní herec« páně Körbrův, abychom zanechali my čeští »chauvinisté« toho svého horlení pro státní právo české, jako němečt chauvinisté toho svého úsilí o státní něm- činu, a uzavřeli spolu v zájmu státu blahé příměří na základě statu quo, dokud ještě čas, sice že odbije pro nás osudná hodina dvanácta a sřítíme se oba do propasti ra- kouského absolutismu a rakouské hospo- dářské bídy, jak nám to již letošního jara precisně prorokoval tyrolský ústavák a velko- statkář pan Grabmayr. Stejnými stra- šáky hospodářské katastrofy hledí nás ulekat a oblomit současně officiosní vídeňský »Extrablatt«. Nechť prý si jen všimneme. kterak Maďaři počínají se proti nám stavěti také hospodářsky na vlastní nohy. Ježto by nemohli existovati jako samostátny agrární stát, ženou roz voj svého průmyslu parou. »Uherský říšský sněm schválil loni zákon k podpoře průmyslu, jenž bude působiti jako obrozující dešť na vznik průmyslových zá- vodů. Vláda podporuje ze všech sil rozmach maďarských pod- niků. Kdo není raněn slepotou, musí s hrůzou pozorovati, že má býti rakouský průmysl vytlačen úplně s uherského trhu, z odbytiště, jež přijímá ročně hodnot za 700 millionů zlatých. Tento attentát Uher mo hl by býti odvrácen jen smířlivým vyjedná- váním. Bez parlamentu je však konání
doktor Ebenhoch Körbrův Grabmayr Maďar Uher Rakousko
10 article
takové nemožno. Nad to není daleka doba uzavření novýchobchodních smluv. Nebude-li do té doby činného parlamentu před Lítavou, budou obchodní smlouvy uzavřeny pod nátlakem parlamentu uherského.« Nuž, toho rozmachu samostat- ných Uher na poli politickém jako hospo- dářském, my Čechové »všimli« si již velice dávno: k němu odkazujeme centrali- stické vlády Cislajtanie od po- čátku dualismiu, dokazujíce jim, kam to hospodářsky dojde s Rakouskem, nedo- stane-li ono očí, a neustane-li podlamov at síly národa a království českého svou německo- eentralistickou politikou, nevidoucí v Čechách, na Mo- ravě a ve Slezsku nežli poplatné provincie cislajtánského státu, který nikdy ne- troufal si se svým centrálním parla- mentem, ať měl týž většinu z praviceči levice sehnanou, odpověděti Maďarům roz- hodným »ne«, nýbrž vždy jen říkal »amene ke všem těm osudným vyrovnáním, co se jich od r. 1867 vládý vídeňské s uherskými nasmlouvaly. Potřicet let pracoval cislaj tánský parlamenit beze všíí ob- strukce a kterak ochránil národy zdejší před politickou i hospo dářskou praepotencí Maďarův Nijak. Desítiletí za desíti be tím přednimi kapituloval a vydával prospěch na- šeho rolnictva, našeho průmyslnictva a všeho našeho poplatnictva bídně v šanc a ve psí.
Čecho Maďar Maďarův Rakousko Čechy Slezsko
11 article
Holý to tedy švindl, když se dnes najednou v centralistickém a vládním tisku strhuje nářek proto, že česká obstrukce maříc činnost toho parlamentu znemožňuje vládě cislajtánské, aby jako rek Leonidas postavila se na obranu zdejšího průmyslu a zdejšího zemědělství proti Uhrám Dokud nevrátíte zemím ko- runy české odvěkou jejich samo- s právu a svézákonnosto— dlokud nepostavíte Rakousko na přiro- zené a historické jeho základy. nýbrž dokud budete stůj co stůj usilovat, aby pomocí centralistického systému byla zdel za- jištěna uměla nadvláda německé menšině nad slovanskou jeho většinou, aby zde vítě- zilo v celé politice a správě Ra- kouska násilí německé hegemonie a státní němčiny nad slovanskou rovnoprávností, germanisace nad národní svobodou a centralisace nad fede- raci a českým státním právem: dotu bude Cislajtanie od Maďarů jako od Němců zahraničných hospo- dářsky i politicky bita, dotud zůstane Uhrám poplatna a nedojde míru, ani svobody, ani blahobytu svého. Teprv až vyrovná se poctivě s národem českým a většinou svých národů slovan- ských, vrátí se jí želané zdraví a síla po- litická, jako národohospodářská. Obnova če ského státu znamená pro ni život a bu- doucnost, kdežto proklamace státní němčiny byla by počátkem konce!
Leonidas Maďar Němec Uhry Rakousko národní svoboda
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Boj- »Agramer Tagblatt« dovídá se z Vídněze spolehlivého prý pramene, že »vláda odmítá po- skytnouti Čechům jakýkoli ústupek a že ústupky jiného druhu závisí od toho, upustí-li Čechové od obstrukce.« Jakým právem spolehlivé prameny vídeňské smějí o nás rozšířovati klepy, jako bychom se byli tak snížili, tak nad svou ctí zapomněli,ž
Čecho Agramer Tagblatt
13 article
bychom po 17. říjnu vyjednávali s vládou o jaké- koli ůstupky ať na poli jazykovém, ať na poli jiném? Po zrušení jazykových nařizení víme, že nesmíme od žádné vlády vídeňské žádných ústupků a splátek přijati a byť to nebyly splátky 45% nýbrž třeba 90% a byť nám je vláda vnucovala a nás zapřisahala, abychom se jimi na nějakou dobu spokojili. Domlohvati se s kte- roukoli vládou vídeňskou o ústupky bylo by s naší strany blahovostí a slepotou, kdyži se nám dostalo zrušením jazýkových nařizení tak zře- tolného poučení, že vídeňské vlády necíti se vá- zány slovem, národům daným. My se Hradíme svým dobrým právem a nezrušitelnými zákoný předůstavnými i ústavou samou a z Vídně žád- ných drobečků nechceme a nepotřebujeme.
Vídeň
14 article
Zlý duch Rakouska. Z Vídně píšou do »Glosu Naroda«: Nen pochybnosti, že žijeme ve znamení berana, je- hož jmeno je Chlumecký. Zdá se, jako by on byl nejhlavnějším mužem důvěry a rádcem. Čeho se potom naditi možná, o tom bylo by zbytečno šiřiti se. Je to německý šablonovitý centralista, který ničeho nezapomněl a ničemu se nenaučil. Poslední otřesy státu jsou jeho dí- lem. On je našeptavačem Körbrovým i Javor- ského proti Čechům. Možná ho směle nazvati zlým duchem Rakouska, tim nebezpečnějším, že působí z úkrytu a oklikami lihne k cíli. Čeho sám nemůže dosíci, o to usiluje skrze svěho srdečného přitele Szella, předsedu kabinet uherského. Szell má vliv na Körbra, a když Chlumecký v Išlu vykládá své názory, zdá se shoda mínění tří státníků podivu hodnou. Zatim ale i Szell, i Körber tlumočí názory Chlume- ckého a Chlumecký potvrzuje sám sebe. Tím je věc jakoby vsunuta ve dva ohně, jež ale oba vycházejí z téhož obniska. Hlavní »myšlenkou« Chlumeckého jest, že Češi nejsou vytryalí a že ješté rádi upustí od opposice i obstrukce. Šlechetný baron se v té příčině již nejednou šeredně zmýlil, a Javorský i kolo polské velmi šeredně se zkom- promitovali, že mu uvěřili. Ale Chlumecký je člověk týrdohlavý a není s to vzdáti se jedno pojaté »geniálně« myšlenky, byť byla sebe bláho- vější. Přes to, že poloúřadní hajduci položen na růžovo barví, nestojíme před ničím jiným. než před opakováním písničky bar. Chlumeckého o zondání české obstrukce. Rozho- dující státníci nemohli nic moudřejšího vymyslit. Pan Javorský s kolem polským ovšem budou v parlamentě podporovati vládu, z toho budou nové zmatky, nová obstrukce česká a ještě větš blamáž. To jsou vyhlídky do budoucnostil
Körbrův Čecho Chlumecký Körber Čech Rakousko Vídeň Voda Išlu Chlum
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. srpna- Sultanův jubilej. pnn Ke dni 25letého panování sultana Abdula Hamida přijede z Berlína do Cařihradu zvláštní poselstvo. Vůdce jeho bude zástupcem cisaře Viléma II. Kdo v poselstvě bude, není ještě známo, ale má se za to, že členem jeho bude i některý císařský německý prine. Všechna vy- slanectva v Cařihradě učinila na Portě dotaz, jakého rázu slavnosti budou. Sultanovi byloo by milo, kdyby se mu také odjinud dostalo podob- ných poct, jaké mu chystá Německo, protože by pak měl naproti Německu volnější ruku. V Cařihradě se vypráví, že černohorské kníže Nikola osobně přijede. V den jubilea otevřeno bude v Cařihradě mnoho škol. Rakousko a Makedonie. Rakousko uherský vyslanec v Cařihradě pro- hlásil na Vysoké Portě, že houževnaté pověsti jakoby Rakousko podněcovalo kvašení v Make- donii, jsou naprosto bezdůvodny. Odvětili mu
Sultanův Hamid Vilém II Sultan Nikola Praha Berlín Cařihrad Německo Rakousko Makedonie
16 article
O drobném prodejír rnaní číslo o sobě . . . za z b vdpoles dni Ve dlialkách na venkovs epoleut. . . . . . 10h . . . . . . . ob Inseráty plati se hotavě napřel Předpisceni a insorty přljími rdmini- strače v Marianské ulici č. 3. Tam nachátejí se též redakee tiskirna a ezpalice „ Národnick keista“. Lukopisy ae nevratej- že pověsti takové přicházejí odevšad a že sul- tanská vláda již si navykla neustále jesslýchat. doi Generál Lenevič. Gen.-poručik Nikolaj Petrovič Lenevič, vítěz pekinský, pochází ze šlechtického rodu černigov- ské gubernie. Roku 1855 ukončil v Černigově gymnasium a vstoupil do vojska jako poddůstoj- nik. Roku 1856 byl povýšen na důstojníka, roku 1875 stal se podplukovníkem, 22. prosince 1877 jmenován vehtelem 2. kavkazského střele- ekého praporu a téhož roku povýšen na plukov- níka a za chrabrost v bojích s Turky vyzname- nán řádem svatojirským IV. st. Roku 1879 jme- nován byl velitelem šilvanského pluku a byl jím až do roku 1885, kdy se mu dostalo jmenování velitelem 2. zakaspijské střelecké brigády a roku 1891 povýšen na generála majora. Roku 1895 jmenován velitelem vojsk jihoussurijského oddílu, a když na to zřízen byl armádní sbor sibirský. byl jmenován velitelem jeho. Roku 1899 stal se generálem poručíkem.esnn
Lenevič Petrovič Lenevič
17 article
Lenevič bojoval už v letech 1859—186 v Čečné a Dagestaně a za chrabrost byl vyzna- menán řády sv. Anny a sv. Stanislava III. st. s meči a stuhou. Ve válce s Turky 1877a 1878 byl při armádě kavkazské, byl v mnoha- bitvách a při útoku na cichisdzirské výšiny byl raněn: jednou kulí v levé zápěstí, dvěmal kulemi v stopu, při čemža mu rozdrobena pata, a kromé toho utrpěl pohmoždění levého boku. Následkem těchlo ran chodí o holi. Tehdy byl Lenevič vy- znamenán zlatou zbrojí, řádem sv. Anny a sv. Stanislava II stia řádem svatojirským IV. st. Nyní za vzeti Pekina byl vyznamenán řádem svatojirským III. st. Strašáky na krále Alexandra. Dokud Milan bdél »nad pořádkem v Srb- sku«, byli ve Vídni stavem srbských věcí do- cela spokojení. Dnes jináče. Podle »Reichs- wehru« Srbsko je zralé k revoluci. »Hospodáí- ská mizina, finanční nesnáze vyvolaly v celé zemi rozhořčení, jež nedá se zastříti svatbou královou. A pán na Cetýni, jenž ze starých dokumentův a osobní panovačností odvozuje své nároky na Srbsko,zajisté se neomešká, aby položení vykořistil pro své velkosrbské plány.
svatý . Anna Stanislav Lenevič svatý . Stanislav Alexandr bdél Srb Srbsko
18 article
Níkola má patrně namířeno na bělehradský konak.« esiv l To je nešlechetné narčení, které se nedá ničím dokázati. Kniže Nikola nikdy nechoval žádné plány, které by byly na újmu nynějšímu království srbskému. Milan sice tím strašíval Alexandra, ale jen proto, aby syna svého držel v hrsti, a ne že by vlastním lžem věřil. Nezů- stane li Alexandr na půl česty, dovede obnovíti ten přátelský poměr k Černé Hoře a ku knížeti Nikolovi, který uzavřel r. 1897 při své návštěvě na Cetyni, od kterého ale odpadl ještě téhož roku, když Milan po náhlém návratě z Vidně ho přepadl- Tím se král Alexandr dopustil ohromné chyby, již nyní třeba napraviti. Jen od něho závisí, aby opět získal přátelství kní- žete Nikoly a spolupůsobení jeho ve všech možných případech, které králi Alexandrovi bu- dou nastrojeny. Král Alexandr potřebuje otcov- ského rádce. Nechť se s důvěrou obráti na kni- žete Nikolu a získá ho a nebude nikdy zklamán. Ještě k řeči Delcasseově. Řeč, kterou přednesl francouzský ministn zahraničních záležitostí před svými voliči v Ariegé, způsobí zajisté veliký rozruch ve veške- rém světě politickém. Ministr ve své řeči, jak již čtenáři známo, podal výtečný výklad fran- couzské politiky v Číně a vysvětlil v markant- ních čárách situaci francouzské diplomacie v celém světě. Z jeho řeči buďtež podány alespon
Milan Alexandr Nikolov Alexandrov Čína
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Seskupení oběžnic v době letošních veder. Napsal Vilém Drda Čtenáře, jenž interessoval se o článek náš »Zatmění slunce« a zvláštní seskupení oběžnie dne 28. května t. r., zajímati budou též změny. jež od té doby v seskupení jejich nastaly. Tím spíše, že letošní rok svými výstřednostmi po- větrnostními, v nichž střídají se značná vedra, provázená bouřemi s epochami chladného a pro měnlivého počasí, poutá k sobě značnou měrou pozornost naši. Vycházejíce opětně od náčetku v čísle 143 t. l. a porovnávajíce jej s náčrtkem dnešním, seznáváme, že nejvzdálenější a nejpomalejší oběžnice Uran a Neptun jen velice nepatrně změnily své místo ve všemíru, takže nalezámo je téměř v témže místě jako předešle. Rovněž Saturn jen něco málo v před pokročil
Drda Neptun Saturn
20 article
1 mm = příbl. i millionu mil. Příbližná vzdálenost od slunce: Merkur 8, Venuše 15, Země 20, Mars 31 mill. mil. — Jupiter 107 třeba si umístiti do 2násobné, Saturn 197 do 3násobné, Uran 396 do 4násobné, Neptun 621 do 15násobné vzdálenosti náčrtku. Lunu při zemi 50krát blíž. Za to naše země, která tehdáž téměř jedné přímce SU nacházela se v řadě 6 těles soustavy sluneční: Merkur, slunce, luna, země. Jupiter, Uran, pokročila od té doby na své dráze kol slunce o 909. Těž Jupitter, ač ne tak patrně, vykročil z oné přímky do nynější své posice a blíží se znenáhla na nebeské báni svému velkému, avšak pomalému soudruhu Saturnovi. Venuše předhonila již počátkem červene naši zeměkouli, a byvši v květnu zářící večer- nici, jest nyní skvoucí jitřenkou. Merkur o oné doby vykonal celou svou jednu dráhu ko- lem slunce a minul poznovu bod, v němž se dne 28. května nalezal. Posléz i přísný Mars svým důstojným kro- kem dosti značně v před pokročil. To tam jest ono přímkovité napjetí, jež spojovalo tehdáž zemi naši s pěti jinými tělesy soustavy sluneční. Nicméně i nyní jest celý půdorysný obraz soustavy sluneční co do výšky velice nízký a co do dělky značně protáhlý. Myslíme-li si všechna tělesa v připojenén
Jupiter 107 Jupiter Uran Saturn Venuš Merkur Mars Saturn Uran Neptun mm
21 article
O sa se ývsv lano vbaz sa bo zieooistietav enae toto Jeti z teojorotot n oonie v daboe enn o tdstinnel náčrtku oddálena do náležité vzdálenosti, a ve deme-li ode všech přímky k obrazu naší země. shledáváme, že téměř všechny protínají zemi na straně vnitřní, k slunci přivrácené. Jediná luna, obihajíc zeměkouli, octne se vždy po jisté době také na straně odvrácené, a byly to letos ná- hodou obyčejné doby počasí chladnějšího a pro- měnlivého; měníce se naopak ve vedra, když luna opět dovnítř se navracela. *) Znenáhla však opět země naše, ubírajíe se za Venuší blížiti se bude Martu a Neptunovi, mezi tím co na druhé straně Jupiter opět více přiblíží se Saturnovi. A v nastávající zimě, ni- koliv sice v jedné přímce, skláněti se budou opět tělesa ta k sobě na jedné i na druh straně. Na jedné budou to Jupiter se Saturnem, podporováni Uranem, na druhé země s Neptu- nem a Marsem, mezi nimiž zjednávati bude slunce rovnováhu. Charakteristickým jest nenáhlé přibližován se obou největších velikánů soustavy sluneční Jupitera k Saturnovi a budoucí opět (v příštic letech) jejich rozeházení. Opakuje se vždy v epochách 14letých, takže obě tělesa jsou as 7 let sobě poblíž, následujících 7 let sobě nej dále. Snad tuto hledati dávný vznik památnýc 7 lot hubených a tučných. Také naše zeměkoule na své dráze kolem slunce musí oběma těm tělesům přijíti jednou v roce nejdál (do sousluní), podruhé nejbliz (v protisluní). Letos a v následujících letech nastane prvé v měsících nejstudenějších (v prosinci, lednu únoru); druhé v měsících nejlejtnějších (červnu červenci, srpnu); kterážto náhodná okolnostse vrací v epochách as 59letých. — Dle zkušeností
Venuše Mart Neptun Jupiter Saturn Uran Saturn
22 article
* Poznámka »pro domo men«: Podotýkajíce jako předešle i tentokráte, že účelem těchto řádků neni žádné povětrnostní prorokování, jež může býti pouze výslednicí mnohých, nejrůznějších faktorů, upozor- ňujeme zvláště, že hypothesy, tu a tam vyslovené nemají naprosto čeho činili s »lheorií Falbovou« naopak, jak věci znalý čtenář seznává, isou theori oné značně protichůdné- minulého roku nebylo by nám právě doufat v léta nejkrásnější. Rádi byste zočili některé z uvedených planet na báni nebeské? Prosím ! Račtež vydati se z večera na malou procházku někam na volné místo, s nezakrytým rozhledem, nejlépe do polí na západ města. Bude ovšem třeb voliti večer jasný, nezamračený, zvlášť na jižní části oblohy beze chmur. Sečkejte laskavě, až slunce úplně zapadn (tou dobou několik minut po 7. hodině) a také, až obláčky, západ jeho provázející, nebudou více odrážeti žádných jeho paprsků. Ač obloha dostává již tmavošedou barvu, dosud žádná hvězda nejeví se na tmicím její blankytu. Nyní račtež se obrátiti, třeba dle magnetky neb dle znalosti místní, obličejem přesně k jihu, načež prosím mírný obrat hlavou: »v pravo hleď le. a oko jen poněkud málo nadzdvihnouti vzhůru.
23 article
Hle, proti oku vašemu na dosti jasné ještě obloze snaží se proklubati blankytem malinká hvězdička, prvá tou dobou na celé nebes báni. Jest tak malounká, že sotva jste ji nalezli, již opět zrak ji ztrácí. Avšak vteřinu za vteřinou, minutu za minutou prozařuje blankytem stále víc a více, až již zcela zřetelně zraku vašemu se jeví. Toť Jupiter! Před třemi měsíci při zá- padu slunce dlel na východě, dnes překroči již svůj nejvyšší bod na obloze, v příštích měsících ztráceti se bude na západě. Dvacet, třicet minut, dle jasnosti oblohy svítiti bude samojediný na celém nebi, čím dál tím skvěleji, než přidruží se k němu soudruhové Avšak nečekejte tak dlouho! Račtež zaujat tutéž posici jako dříve, nyní však místo v pravo prosím jen zcela nepatrné »v levo hleď«, a oko do téže výše jako prve čili až k vodorovn čáře, tažené od Jupitera směrem v levo, po- někud vzhůru. Hle, tady snaží se zcela podobně jako prve Jupiter prokouknouti druhá hvězdička, iíž se však pomaleji daří. Toť Saturn. Poblíž další.
Jupiter Saturn
24 article
Jupitera, ač jen pomůckami, bylo by nám možno najiti ještě vzdáleného Urana. Čím dále, tím více přibývá na lesku oběma oběžnicím, ač Saturn daleko v ohledu tom zůstává za Jupiterem. Až se úplně selmí, nelitujte prohlédnouti si, zvlášť Jupitera, třeba obyčejným kukátkem. Tou dobou plní se ovšem nebe stále větším množstvím hvězd jiných, samých to sluncí, stálie ! Sečkáte-li do 10. hod., uhlídáte, jak Jupiter pomalu k obzoru se sklání; o 11. hodině zapadl již úplně, a kolem 12. ho- diny skloní se za obzor i Saturn. Déle vás nechci zdržovati; nechci míti na svědomi žádného pohoršení s vaší milostivou. Také těžko nyní ve víru tolika zářících hvěz najiti některé ojedinělě. Prosím proto, libo-li, Iřeba až následujícího dne o malou procházku, tentokráte radějí na východ města. Pořádek obrácený. To množství zářících třpytných hvězd čím dále, tím více řídne hasne. O jedně, která dojista již dřive hined- upoutala vaši pozornost, lze již nyní říci, ze svou skvělou záti přečká všecky ostatní. Jest to Venuše. Jeví se tou dobou skoro v největší odchylce od slunce, v pravo od východu, daleko výše nad obzorem než Jupiter den před tím na západě. Také skvělosti její nevyrovná se vče- rejší záře Jupiterova. Nad čárou, kterou myslíme si taženu od Venuše v pravo poněkud vzhůru, zříme hasnouti malou rudou hvězdu: toť Mars, naší zeměkouli nejpodobnější. Pobliž Marta, avšak jen použitím dalekohledu a bližších dat, bylo by hledati nej- vzdálenější všech planet — Neptuna. Za zvlást příznivých okolností mezi Venuší a Sluncem. krátce před východem tohoto, zočiti můžeme malinkého Merkura. Tím veškeré oběžnice, vyjímaje malinké Asteroidy, kroužící ve značném množství mezi Martem a Jupiterem, vyčerpány, a všecky v krátce zastíní východem svým jašné, velebné slunce ...
Jupiter Venuš Jupiterův Mars Neptun Venuše Merkur Mars Jupiter Saturn