2
masthead
V Praze, v patek dne 24. srpna 1900.
Praha
4
article
Na ránní a odpol. listy
přodplácí se
v Praze v adminlstral
ea něaío . . . .
ns čtvrt leta . . . . 8 K —
s drejí donáškou
na naěsí
na čtnt lota . . . 7 K 6oh
ve dlialkách
. 9 K 90
na měsíe .
Pošton:
a mše
ak. : e
s dvojí zásllke
na měat
na čtrrt lela . . . . HI K eo
Praha
5
article
„Zde státní právo české
tam státní němčina!“
„Zde státní právo české
tam státní němčina!“
Touto formulí hledí linecký orgán dra.
Ebenhocha vystihnout a vyjádřit celou tu
hloubku i šířku propasti, dělící oba bojovné
tábory Čechů a Němců. Trne a běduje nad
ní: »Kterak tu má dojíti ku nějakému do-
rozumění?« A přece prý jesti svatou povin
ností zástupcův lidu zahrabati válečný palcat
a dohodnouti se, neboť čas kvapí, ho
dina dvanáctá bije. Vláda přý ne
rozpustí rajchsrát ani když tento obstruko
zůstane neplodným, nýbrž odročí jej znovu
a bude vlásti oktrojírkami. A tu pr
sobě máme my čeští, jako němečtí »výstřed-
níci« sami zodpovídati, posloužíme-li tím de-
mokraticky prospěchu svého lidu, když ne-
cháme ústřední parlament zakrsati a vládu
libovolně vlásti? —
Přijímáme formuli orgánu páně Eben-
hochova za případnou. Ano, celý boj se
točí v základech o to, zda má v Rakousku
zvítěziti státní právo české, nebo státní něm-
čina? Ale žádáme pana dra. Ebenhocha
při tom pouze za jednu službů, nikoliv pro
sebe, nýbrž y zájmu pravďy. pocti-
vosti a Rakouska: aby totiž nejprvé
sám sobě a potom svým čtenářům zodpově-
děl otázku: Co se tají vlastně za
tím naším požadavkem po usku-
tečnění českého státního práva
a co za tím heslem Schönererovým po uzá-
konění němčiny za jazyk státní pro Ra-
kousko?
5r
Čecho
Němec
Eben
Schönererův
Rakousko
6
article
Kdosi to před rokem ve vážné stát-
nickéstudii v »Budapester Tagblattue
dne 21. května 1899 velmi pěkně zodpově-
děl, napsav tam dosfova tyto pravdy: Dle
posledního sčítání má Rakousko (Cislajtanie)
23,473.000 obyvatelů, z nichž však pouze
8,461.580 jsou Němci. Tedy pouze 36 proc.
S tímto holým, snad krutým skutken
musí politik počítati, jej neodčiní všechny
ty krásné řeči o kultuře a poplatnosti Něm-
cův. Když jsme jedenkráte uznalitheo
reticky zásadu rovnoprávnosti.
dlužno míti také odvahu, abychom ji prak
ticky provedli, poněvadž bychom jinak
právem mohli býti nazváni krátkozrakými
pokrytci a falešníky. Odtud plynou
pro mne, jakožto Němce, tyto důsledky: co do
zákonodárství nutné rozšíření auto-
nomie jednotlivých království a zemí, aby
v budoucnosti země alpské byly ochráněny
před možnou nadvládou slovanské většiny
v praktickém ohledu pak uskutečněn
nejpoetivější spravedlivost
vůči neněmeckým národům moc-
nářství. Každákoliv jiná cesta
vede, po mém nejhlubším pře-
svědčení, ku rozboření Rakouska,
poněvadž národy od sebe vžd
více oddaluje, místo aby je sbližovala
a poněvadž přirozený rozvo
sverázného života národův ne
může býti nižádnými donueo-
vacími prostředky moci státn
trvale zadržán.« —
Němec
Rakousko
Německo
7
article
Tak soudil před rokem kýs slušný
Němec v »Budapester Tagblattu« o tom
heslu státní němčiny, jež vydal zde Schönerer
proti našemu požadavku poctivé rovnopráv-
nosti a jež přijímala touž chvíli celá něme-
cká levice ve svatodušním svém programu
za své. »Vedlo by ku rozboření Ra-
kouskal« varoval celou silou hlubokého
přesvědčení, neboť poznával s Madeyským, že
požadovati povýšení němčiny
za jazyk státní v říši se 64 procenty
obyvatelstva slovanského jest n ej ne-
bezpečnější obsurdností, která by
musila vésti ku zkáze a zboubě tohoto státu
sebevědomých národů, kteří by nechtěli za-
niknouti v německo-národním scen-
tralisovaném státě cislajtánském, alebrž
zoufale tomuto německému panst ví
by se bránili.
Němec
Budapester Tagblatt
8
article
Jako pak viděl jasně, kterak by pro-
hlášení státní němčiny Rakou-
sko iistě zahubilo, tak vědě
a znal také dotčený rozumný ten státník
německý v »Budapester Tagblattu« před
rokem dobře jediný spásný lék pro
uzdravení a spásu Rakouska. »Po mém mí-
nění — napsal doslovně — navrátí
se do vnitřních poměrů Rakouska teprv
tehda klid a mír, až vrátí se je-
dnotlivým jeho zemím, respective
jeho skupinám zemským to, co jim
bylo při jejich dobrovolném a za
různých dob nadešlém připojení se
ku arcidomu habsburskému pro
věčné časy zajištěno a nověji v di-
plomu říjnovém znovu zaručeno,
ba i v samých základních zákonech prosin-
covky částečně přiznáno: totiž právo,
aby byly ovládány podle svých
historických zvláštnosti a záleži-
tosti své spravovaly si samy.
Dle toho měla by tedy kompetence
ústředního parlamentu býti obme-
zena pouze na záležitosti opravdu
všem královstvím a zemím společně, z
to by však měla býti pravomoc sněmů
zemských rozšířena, pokud jen tomu
zájem celkový nebrání«.
Rakousko
Budapester Tagblatt
9
article
Nuž a chcete vědět, kdo byl tento
loňský přesvědčený obhájce rovného práva
všech národů a historického práva státního
všech království a zemí?? Nikdo jiný než
pan dr. Ebenhoch sám! A dnes
neostýchá se týž pan dr. Ebenhoch tento
náš nejspravedlivější, legitimní a Ra-
kousku spásonosný požadavek po restituci
stätnIho práv a staroslavných zemí ko-
runy české házeti do jednoho a téhož pytle
s nestoudnými aspiracemi velkoněmeckého,
Rakousku nepřátelského chauvinismu schö-
nererovského? Dnes zapřísahá nás tento
»charakterní herec« páně Körbrův, abychom
zanechali my čeští »chauvinisté« toho svého
horlení pro státní právo české, jako němečt
chauvinisté toho svého úsilí o státní něm-
činu, a uzavřeli spolu v zájmu státu blahé
příměří na základě statu quo, dokud ještě
čas, sice že odbije pro nás osudná hodina
dvanácta a sřítíme se oba do propasti ra-
kouského absolutismu a rakouské hospo-
dářské bídy, jak nám to již letošního jara
precisně prorokoval tyrolský ústavák a velko-
statkář pan Grabmayr. Stejnými stra-
šáky hospodářské katastrofy hledí nás ulekat
a oblomit současně officiosní vídeňský
»Extrablatt«. Nechť prý si jen všimneme.
kterak Maďaři počínají se proti nám
stavěti také hospodářsky na vlastní
nohy. Ježto by nemohli existovati jako
samostátny agrární stát, ženou roz voj
svého průmyslu parou.
»Uherský říšský sněm schválil loni zákon
k podpoře průmyslu, jenž bude působiti jako
obrozující dešť na vznik průmyslových zá-
vodů. Vláda podporuje ze všech
sil rozmach maďarských pod-
niků. Kdo není raněn slepotou, musí
s hrůzou pozorovati, že má býti rakouský
průmysl vytlačen úplně s uherského trhu,
z odbytiště, jež přijímá ročně hodnot za 700
millionů zlatých. Tento attentát Uher mo hl
by býti odvrácen jen smířlivým vyjedná-
váním. Bez parlamentu je však konání
doktor
Ebenhoch
Körbrův
Grabmayr
Maďar
Uher
Rakousko
10
article
takové nemožno. Nad to není daleka doba
uzavření novýchobchodních
smluv. Nebude-li do té doby činného
parlamentu před Lítavou, budou
obchodní smlouvy uzavřeny pod
nátlakem parlamentu uherského.«
Nuž, toho rozmachu samostat-
ných Uher na poli politickém jako hospo-
dářském, my Čechové »všimli« si již velice
dávno: k němu odkazujeme centrali-
stické vlády Cislajtanie od po-
čátku dualismiu, dokazujíce jim, kam
to hospodářsky dojde s Rakouskem, nedo-
stane-li ono očí, a neustane-li podlamov at
síly národa a království českého
svou německo- eentralistickou
politikou, nevidoucí v Čechách, na Mo-
ravě a ve Slezsku nežli poplatné provincie
cislajtánského státu, který nikdy ne-
troufal si se svým centrálním parla-
mentem, ať měl týž většinu z praviceči
levice sehnanou, odpověděti Maďarům roz-
hodným »ne«, nýbrž vždy jen říkal »amene
ke všem těm osudným vyrovnáním, co se
jich od r. 1867 vládý vídeňské s uherskými
nasmlouvaly.
Potřicet let pracoval cislaj
tánský parlamenit beze všíí ob-
strukce a kterak ochránil národy
zdejší před politickou i hospo
dářskou praepotencí Maďarův
Nijak. Desítiletí za desíti be tím
přednimi kapituloval a vydával prospěch na-
šeho rolnictva, našeho průmyslnictva a všeho
našeho poplatnictva bídně v šanc a ve psí.
Čecho
Maďar
Maďarův
Rakousko
Čechy
Slezsko
11
article
Holý to tedy švindl, když se dnes
najednou v centralistickém a vládním tisku
strhuje nářek proto, že česká obstrukce
maříc činnost toho parlamentu znemožňuje
vládě cislajtánské, aby jako rek Leonidas
postavila se na obranu zdejšího průmyslu a
zdejšího zemědělství proti Uhrám
Dokud nevrátíte zemím ko-
runy české odvěkou jejich samo-
s právu a svézákonnosto— dlokud
nepostavíte Rakousko na přiro-
zené a historické jeho základy.
nýbrž dokud budete stůj co stůj usilovat, aby
pomocí centralistického systému byla zdel za-
jištěna uměla nadvláda německé menšině
nad slovanskou jeho většinou, aby zde vítě-
zilo v celé politice a správě Ra-
kouska násilí německé hegemonie
a státní němčiny nad slovanskou
rovnoprávností, germanisace nad
národní svobodou a centralisace nad fede-
raci a českým státním právem: dotu
bude Cislajtanie od Maďarů jako
od Němců zahraničných hospo-
dářsky i politicky bita, dotud zůstane Uhrám
poplatna a nedojde míru, ani svobody, ani
blahobytu svého. Teprv až vyrovná se
poctivě s národem českým a
většinou svých národů slovan-
ských, vrátí se jí želané zdraví a síla po-
litická, jako národohospodářská. Obnova če
ského státu znamená pro ni život a bu-
doucnost, kdežto proklamace státní němčiny
byla by počátkem konce!
Leonidas
Maďar
Němec
Uhry
Rakousko
národní svoboda
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Boj-
»Agramer Tagblatt« dovídá se z Vídněze
spolehlivého prý pramene, že »vláda odmítá po-
skytnouti Čechům jakýkoli ústupek a že ústupky
jiného druhu závisí od toho, upustí-li Čechové
od obstrukce.«
Jakým právem spolehlivé prameny vídeňské
smějí o nás rozšířovati klepy, jako bychom se
byli tak snížili, tak nad svou ctí zapomněli,ž
Čecho
Agramer Tagblatt
13
article
bychom po 17. říjnu vyjednávali s vládou o jaké-
koli ůstupky ať na poli jazykovém, ať na poli
jiném? Po zrušení jazykových nařizení víme, že
nesmíme od žádné vlády vídeňské žádných
ústupků a splátek přijati a byť to nebyly splátky
45% nýbrž třeba 90% a byť nám je vláda
vnucovala a nás zapřisahala, abychom se jimi
na nějakou dobu spokojili. Domlohvati se s kte-
roukoli vládou vídeňskou o ústupky bylo by
s naší strany blahovostí a slepotou, kdyži se nám
dostalo zrušením jazýkových nařizení tak zře-
tolného poučení, že vídeňské vlády necíti se vá-
zány slovem, národům daným. My se Hradíme
svým dobrým právem a nezrušitelnými zákoný
předůstavnými i ústavou samou a z Vídně žád-
ných drobečků nechceme a nepotřebujeme.
Vídeň
14
article
Zlý duch Rakouska.
Z Vídně píšou do »Glosu Naroda«: Nen
pochybnosti, že žijeme ve znamení berana, je-
hož jmeno je Chlumecký. Zdá se, jako by on
byl nejhlavnějším mužem důvěry a rádcem.
Čeho se potom naditi možná, o tom bylo by
zbytečno šiřiti se. Je to německý šablonovitý
centralista, který ničeho nezapomněl a ničemu
se nenaučil. Poslední otřesy státu jsou jeho dí-
lem. On je našeptavačem Körbrovým i Javor-
ského proti Čechům. Možná ho směle nazvati
zlým duchem Rakouska, tim nebezpečnějším, že
působí z úkrytu a oklikami lihne k cíli. Čeho
sám nemůže dosíci, o to usiluje skrze svěho
srdečného přitele Szella, předsedu kabinet
uherského. Szell má vliv na Körbra, a když
Chlumecký v Išlu vykládá své názory, zdá se
shoda mínění tří státníků podivu hodnou. Zatim
ale i Szell, i Körber tlumočí názory Chlume-
ckého a Chlumecký potvrzuje sám sebe. Tím
je věc jakoby vsunuta ve dva ohně, jež ale oba
vycházejí z téhož obniska.
Hlavní »myšlenkou« Chlumeckého jest, že
Češi nejsou vytryalí a že ješté rádi
upustí od opposice i obstrukce. Šlechetný baron
se v té příčině již nejednou šeredně zmýlil, a
Javorský i kolo polské velmi šeredně se zkom-
promitovali, že mu uvěřili. Ale Chlumecký je
člověk týrdohlavý a není s to vzdáti se jedno
pojaté »geniálně« myšlenky, byť byla sebe bláho-
vější. Přes to, že poloúřadní hajduci položen
na růžovo barví, nestojíme před ničím jiným.
než před opakováním písničky bar. Chlumeckého
o zondání české obstrukce. Rozho-
dující státníci nemohli nic moudřejšího vymyslit.
Pan Javorský s kolem polským ovšem budou
v parlamentě podporovati vládu, z toho budou
nové zmatky, nová obstrukce česká a ještě větš
blamáž. To jsou vyhlídky do budoucnostil
Körbrův
Čecho
Chlumecký
Körber
Čech
Rakousko
Vídeň
Voda
Išlu
Chlum
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. srpna-
Sultanův jubilej.
pnn
Ke dni 25letého panování sultana Abdula
Hamida přijede z Berlína do Cařihradu zvláštní
poselstvo. Vůdce jeho bude zástupcem cisaře
Viléma II. Kdo v poselstvě bude, není ještě
známo, ale má se za to, že členem jeho bude
i některý císařský německý prine. Všechna vy-
slanectva v Cařihradě učinila na Portě dotaz,
jakého rázu slavnosti budou. Sultanovi byloo by
milo, kdyby se mu také odjinud dostalo podob-
ných poct, jaké mu chystá Německo, protože
by pak měl naproti Německu volnější ruku.
V Cařihradě se vypráví, že černohorské kníže
Nikola osobně přijede. V den jubilea otevřeno
bude v Cařihradě mnoho škol.
Rakousko a Makedonie.
Rakousko uherský vyslanec v Cařihradě pro-
hlásil na Vysoké Portě, že houževnaté pověsti
jakoby Rakousko podněcovalo kvašení v Make-
donii, jsou naprosto bezdůvodny. Odvětili mu
Sultanův
Hamid
Vilém II
Sultan
Nikola
Praha
Berlín
Cařihrad
Německo
Rakousko
Makedonie
16
article
O drobném prodejír
rnaní číslo o sobě . . . za z b
vdpoles dni
Ve dlialkách na venkovs
epoleut. . . . . . 10h
. . . . . . . ob
Inseráty
plati se hotavě napřel
Předpisceni a insorty přljími rdmini-
strače v Marianské ulici č. 3.
Tam nachátejí se též redakee
tiskirna a ezpalice „ Národnick keista“.
Lukopisy ae nevratej-
že pověsti takové přicházejí odevšad a že sul-
tanská vláda již si navykla neustále jesslýchat.
doi
Generál Lenevič.
Gen.-poručik Nikolaj Petrovič Lenevič, vítěz
pekinský, pochází ze šlechtického rodu černigov-
ské gubernie. Roku 1855 ukončil v Černigově
gymnasium a vstoupil do vojska jako poddůstoj-
nik. Roku 1856 byl povýšen na důstojníka,
roku 1875 stal se podplukovníkem, 22. prosince
1877 jmenován vehtelem 2. kavkazského střele-
ekého praporu a téhož roku povýšen na plukov-
níka a za chrabrost v bojích s Turky vyzname-
nán řádem svatojirským IV. st. Roku 1879 jme-
nován byl velitelem šilvanského pluku a byl jím
až do roku 1885, kdy se mu dostalo jmenování
velitelem 2. zakaspijské střelecké brigády a roku
1891 povýšen na generála majora. Roku 1895
jmenován velitelem vojsk jihoussurijského oddílu,
a když na to zřízen byl armádní sbor sibirský.
byl jmenován velitelem jeho. Roku 1899 stal se
generálem poručíkem.esnn
Lenevič
Petrovič Lenevič
17
article
Lenevič bojoval už v letech 1859—186
v Čečné a Dagestaně a za chrabrost byl vyzna-
menán řády sv. Anny a sv. Stanislava III. st.
s meči a stuhou. Ve válce s Turky 1877a
1878 byl při armádě kavkazské, byl v mnoha-
bitvách a při útoku na cichisdzirské výšiny byl
raněn: jednou kulí v levé zápěstí, dvěmal kulemi
v stopu, při čemža mu rozdrobena pata, a kromé
toho utrpěl pohmoždění levého boku. Následkem
těchlo ran chodí o holi. Tehdy byl Lenevič vy-
znamenán zlatou zbrojí, řádem sv. Anny a sv.
Stanislava II stia řádem svatojirským IV. st.
Nyní za vzeti Pekina byl vyznamenán řádem
svatojirským III. st.
Strašáky na krále Alexandra.
Dokud Milan bdél »nad pořádkem v Srb-
sku«, byli ve Vídni stavem srbských věcí do-
cela spokojení. Dnes jináče. Podle »Reichs-
wehru« Srbsko je zralé k revoluci. »Hospodáí-
ská mizina, finanční nesnáze vyvolaly v celé
zemi rozhořčení, jež nedá se zastříti svatbou
královou. A pán na Cetýni, jenž ze starých
dokumentův a osobní panovačností odvozuje své
nároky na Srbsko,zajisté se neomešká, aby
položení vykořistil pro své velkosrbské plány.
svatý . Anna
Stanislav
Lenevič
svatý . Stanislav
Alexandr
bdél
Srb
Srbsko
18
article
Níkola má patrně namířeno na bělehradský
konak.« esiv l
To je nešlechetné narčení, které se nedá
ničím dokázati. Kniže Nikola nikdy nechoval
žádné plány, které by byly na újmu nynějšímu
království srbskému. Milan sice tím strašíval
Alexandra, ale jen proto, aby syna svého držel
v hrsti, a ne že by vlastním lžem věřil. Nezů-
stane li Alexandr na půl česty, dovede obnovíti
ten přátelský poměr k Černé Hoře a ku knížeti
Nikolovi, který uzavřel r. 1897 při své návštěvě
na Cetyni, od kterého ale odpadl ještě téhož
roku, když Milan po náhlém návratě z Vidně
ho přepadl- Tím se král Alexandr dopustil
ohromné chyby, již nyní třeba napraviti. Jen
od něho závisí, aby opět získal přátelství kní-
žete Nikoly a spolupůsobení jeho ve všech
možných případech, které králi Alexandrovi bu-
dou nastrojeny. Král Alexandr potřebuje otcov-
ského rádce. Nechť se s důvěrou obráti na kni-
žete Nikolu a získá ho a nebude nikdy
zklamán.
Ještě k řeči Delcasseově.
Řeč, kterou přednesl francouzský ministn
zahraničních záležitostí před svými voliči v
Ariegé, způsobí zajisté veliký rozruch ve veške-
rém světě politickém. Ministr ve své řeči, jak
již čtenáři známo, podal výtečný výklad fran-
couzské politiky v Číně a vysvětlil v markant-
ních čárách situaci francouzské diplomacie v
celém světě. Z jeho řeči buďtež podány alespon
Milan
Alexandr
Nikolov
Alexandrov
Čína
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Seskupení oběžnic v době letošních
veder.
Napsal Vilém Drda
Čtenáře, jenž interessoval se o článek náš
»Zatmění slunce« a zvláštní seskupení oběžnie
dne 28. května t. r., zajímati budou též změny.
jež od té doby v seskupení jejich nastaly. Tím
spíše, že letošní rok svými výstřednostmi po-
větrnostními, v nichž střídají se značná vedra,
provázená bouřemi s epochami chladného a pro
měnlivého počasí, poutá k sobě značnou měrou
pozornost naši.
Vycházejíce opětně od náčetku v čísle 143
t. l. a porovnávajíce jej s náčrtkem dnešním,
seznáváme, že nejvzdálenější a nejpomalejší
oběžnice Uran a Neptun jen velice nepatrně
změnily své místo ve všemíru, takže nalezámo
je téměř v témže místě jako předešle. Rovněž
Saturn jen něco málo v před pokročil
Drda
Neptun
Saturn
20
article
1 mm = příbl. i millionu mil. Příbližná vzdálenost
od slunce: Merkur 8, Venuše 15, Země 20, Mars
31 mill. mil. — Jupiter 107 třeba si umístiti do 2násobné, Saturn 197 do 3násobné, Uran 396 do
4násobné, Neptun 621 do 15násobné vzdálenosti náčrtku. Lunu při zemi 50krát blíž.
Za to naše země, která tehdáž téměř
jedné přímce SU nacházela se v řadě 6 těles
soustavy sluneční: Merkur, slunce, luna, země.
Jupiter, Uran, pokročila od té doby na své dráze
kol slunce o 909.
Těž Jupitter, ač ne tak patrně, vykročil
z oné přímky do nynější své posice a blíží se
znenáhla na nebeské báni svému velkému,
avšak pomalému soudruhu Saturnovi.
Venuše předhonila již počátkem červene
naši zeměkouli, a byvši v květnu zářící večer-
nici, jest nyní skvoucí jitřenkou. Merkur o
oné doby vykonal celou svou jednu dráhu ko-
lem slunce a minul poznovu bod, v němž se
dne 28. května nalezal.
Posléz i přísný Mars svým důstojným kro-
kem dosti značně v před pokročil.
To tam jest ono přímkovité napjetí, jež
spojovalo tehdáž zemi naši s pěti jinými tělesy
soustavy sluneční. Nicméně i nyní jest celý
půdorysný obraz soustavy sluneční co do výšky
velice nízký a co do dělky značně protáhlý.
Myslíme-li si všechna tělesa v připojenén
Jupiter 107
Jupiter
Uran
Saturn
Venuš
Merkur
Mars
Saturn
Uran
Neptun
mm
21
article
O sa se
ývsv lano
vbaz sa bo
zieooistietav enae
toto Jeti z
teojorotot n oonie
v daboe enn
o tdstinnel
náčrtku oddálena do náležité vzdálenosti, a ve
deme-li ode všech přímky k obrazu naší země.
shledáváme, že téměř všechny protínají zemi na
straně vnitřní, k slunci přivrácené. Jediná luna,
obihajíc zeměkouli, octne se vždy po jisté době
také na straně odvrácené, a byly to letos ná-
hodou obyčejné doby počasí chladnějšího a pro-
měnlivého; měníce se naopak ve vedra, když
luna opět dovnítř se navracela. *)
Znenáhla však opět země naše, ubírajíe se
za Venuší blížiti se bude Martu a Neptunovi,
mezi tím co na druhé straně Jupiter opět více
přiblíží se Saturnovi. A v nastávající zimě, ni-
koliv sice v jedné přímce, skláněti se budou
opět tělesa ta k sobě na jedné i na druh
straně. Na jedné budou to Jupiter se Saturnem,
podporováni Uranem, na druhé země s Neptu-
nem a Marsem, mezi nimiž zjednávati bude
slunce rovnováhu.
Charakteristickým jest nenáhlé přibližován
se obou největších velikánů soustavy sluneční
Jupitera k Saturnovi a budoucí opět (v příštic
letech) jejich rozeházení. Opakuje se vždy v
epochách 14letých, takže obě tělesa jsou as
7 let sobě poblíž, následujících 7 let sobě nej
dále. Snad tuto hledati dávný vznik památnýc
7 lot hubených a tučných.
Také naše zeměkoule na své dráze kolem
slunce musí oběma těm tělesům přijíti jednou
v roce nejdál (do sousluní), podruhé nejbliz
(v protisluní).
Letos a v následujících letech nastane prvé
v měsících nejstudenějších (v prosinci, lednu
únoru); druhé v měsících nejlejtnějších (červnu
červenci, srpnu); kterážto náhodná okolnostse
vrací v epochách as 59letých. — Dle zkušeností
Venuše
Mart
Neptun
Jupiter
Saturn
Uran
Saturn
22
article
* Poznámka »pro domo men«: Podotýkajíce jako
předešle i tentokráte, že účelem těchto řádků neni
žádné povětrnostní prorokování, jež může býti pouze
výslednicí mnohých, nejrůznějších faktorů, upozor-
ňujeme zvláště, že hypothesy, tu a tam vyslovené
nemají naprosto čeho činili s »lheorií Falbovou«
naopak, jak věci znalý čtenář seznává, isou theori
oné značně protichůdné-
minulého roku nebylo by nám právě doufat
v léta nejkrásnější.
Rádi byste zočili některé z uvedených
planet na báni nebeské? Prosím ! Račtež vydati
se z večera na malou procházku někam na
volné místo, s nezakrytým rozhledem, nejlépe
do polí na západ města. Bude ovšem třeb
voliti večer jasný, nezamračený, zvlášť na jižní
části oblohy beze chmur.
Sečkejte laskavě, až slunce úplně zapadn
(tou dobou několik minut po 7. hodině) a také,
až obláčky, západ jeho provázející, nebudou
více odrážeti žádných jeho paprsků. Ač obloha
dostává již tmavošedou barvu, dosud žádná
hvězda nejeví se na tmicím její blankytu. Nyní
račtež se obrátiti, třeba dle magnetky neb dle
znalosti místní, obličejem přesně k jihu, načež
prosím mírný obrat hlavou: »v pravo hleď le.
a oko jen poněkud málo nadzdvihnouti vzhůru.
23
article
Hle, proti oku vašemu na dosti jasné ještě
obloze snaží se proklubati blankytem malinká
hvězdička, prvá tou dobou na celé nebes báni.
Jest tak malounká, že sotva jste ji nalezli, již
opět zrak ji ztrácí. Avšak vteřinu za vteřinou,
minutu za minutou prozařuje blankytem stále
víc a více, až již zcela zřetelně zraku vašemu
se jeví. Toť Jupiter! Před třemi měsíci při zá-
padu slunce dlel na východě, dnes překroči
již svůj nejvyšší bod na obloze, v příštích
měsících ztráceti se bude na západě.
Dvacet, třicet minut, dle jasnosti oblohy
svítiti bude samojediný na celém nebi, čím dál
tím skvěleji, než přidruží se k němu soudruhové
Avšak nečekejte tak dlouho! Račtež zaujat
tutéž posici jako dříve, nyní však místo v pravo
prosím jen zcela nepatrné »v levo hleď«, a oko
do téže výše jako prve čili až k vodorovn
čáře, tažené od Jupitera směrem v levo, po-
někud vzhůru. Hle, tady snaží se zcela podobně
jako prve Jupiter prokouknouti druhá hvězdička,
iíž se však pomaleji daří. Toť Saturn. Poblíž
další.
Jupiter
Saturn
24
article
Jupitera, ač jen pomůckami, bylo by nám možno
najiti ještě vzdáleného Urana.
Čím dále, tím více přibývá na lesku
oběma oběžnicím, ač Saturn daleko v ohledu
tom zůstává za Jupiterem. Až se úplně selmí,
nelitujte prohlédnouti si, zvlášť Jupitera, třeba
obyčejným kukátkem. Tou dobou plní se ovšem
nebe stále větším množstvím hvězd jiných,
samých to sluncí, stálie ! Sečkáte-li do 10. hod.,
uhlídáte, jak Jupiter pomalu k obzoru se sklání;
o 11. hodině zapadl již úplně, a kolem 12. ho-
diny skloní se za obzor i Saturn.
Déle vás nechci zdržovati; nechci míti na
svědomi žádného pohoršení s vaší milostivou.
Také těžko nyní ve víru tolika zářících hvěz
najiti některé ojedinělě. Prosím proto, libo-li,
Iřeba až následujícího dne o malou procházku,
tentokráte radějí na východ města.
Pořádek obrácený. To množství zářících
třpytných hvězd čím dále, tím více řídne
hasne. O jedně, která dojista již dřive hined-
upoutala vaši pozornost, lze již nyní říci, ze
svou skvělou záti přečká všecky ostatní. Jest
to Venuše. Jeví se tou dobou skoro v největší
odchylce od slunce, v pravo od východu, daleko
výše nad obzorem než Jupiter den před tím na
západě. Také skvělosti její nevyrovná se vče-
rejší záře Jupiterova.
Nad čárou, kterou myslíme si taženu od
Venuše v pravo poněkud vzhůru, zříme hasnouti
malou rudou hvězdu: toť Mars, naší zeměkouli
nejpodobnější. Pobliž Marta, avšak jen použitím
dalekohledu a bližších dat, bylo by hledati nej-
vzdálenější všech planet — Neptuna. Za zvlást
příznivých okolností mezi Venuší a Sluncem.
krátce před východem tohoto, zočiti můžeme
malinkého Merkura.
Tím veškeré oběžnice, vyjímaje malinké
Asteroidy, kroužící ve značném množství mezi
Martem a Jupiterem, vyčerpány, a všecky v krátce
zastíní východem svým jašné, velebné slunce ...
Jupiter
Venuš
Jupiterův
Mars
Neptun
Venuše
Merkur
Mars
Jupiter
Saturn