Periodikum ALTO Viewer

1

Strana6.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

23. srpna 1900

4

Číslo 232.

5 article Denní oznamovatel.

Denní oznamovatel. Na čivriek, 23. srpna: Den od začátku roku 235. do konce roku 131. — Východ slunce o 5. hodině 2 m. ráno, západ slunce o 7. hod. 2 min. večer. — Východ měsíce o 3. hod. 16 min. ráno, západ měsíce o 5. hod. 52 min. odpol. Kalolíků svátky: Filipa Benícia. Evang. památné dni: Kašpara Colligny Pravost.: Vavřince. 1436 konán slavný vjezd císaře Sigmunda do Praby 1039 navrátil se Břetislav I. z lažení polského.

Benício Vavřinec Sigmund Praba Kašpar Colligna pravost

10 article Divadlo „Uranla“ na výslavišti v Kr. Oboře

Divadlo „Uranla“ na výslavišti v Kr. Oboře Ředitel V. Suk. Ve čtvriek 23. srpna. Začátek o 187. hodině Po čtvrtě. oz zol Plukovník Pemperton. e Fraška o 3 jeduáních. Napsal Karel Lauf a J. Krenn přel. Josef Kubík ml. Režisér Boh. Kovář. Denní předprodej lístků v hlavní traficě na Příkopě proti »Špinkům« do 4 hod. dopol. a 1940 Arena na Smíchově. Ve čtvrtek 23. srpna. Začátek o 1/27. hod Ve pnospěch p. Lva Bucka. Mařenčino štěsti. Drama lásky o 4 jednáních od J. Mariota. Režisé p. J. Kubik. zoleln 19407 Ve čivrtek 23. srpna.

V Suk Pemperton Fraško Karel lauf J Krenn Kubík Kovář Bucek Mařenčin J Mariota J Kubik Králové Smíchov Drama láska

14 article

(Zasláno.) K otázce zrušení všeobecné školy řemeslnické v Ml. Boleslavl. Když po dlouhém, téměř již snad patnáct le trvajicím vyjednávání za seslátnění, případně za po zemštění zdejší vácobecné skoly řemeslnické se uká zalo, že veškerá snaha a námaha zdejší městské obce je marna a že jsme se k sestátnění nebo po- zemštění řemeslnické školy ani o píď nepřiblížili, ztratila většina nynějšího zaslupitelstva všechnu na- ději na nějaké převzetí školy této státem nebo zemí a svým návrhem na zrušení této školy a jeho při- jetím v pohnuté schůzi dne 14. srpna 1900 konané, dala tomuto svému přesvědčení také výraz. Menšina hájila zachování školy velmi houžev- natě a použila výroků nepřístojných a urážejících, zejmena rozhodně nepříslušně panu starostovi vme- tala ve tvář urážku zpátečnictví. Byla by však za- jistě lépe učiniia vzpomenouti měnivého a vratkého svého přesvědčení i také v této záležitosti. Zrovna členové většiny se o zřízení reálky velmi horlivě zasazovali, kdežto pánové strany druhé cho- vali se dosti chladně a upjatě proti zřízení reálky Nemůže se ledy většině výtka nějakého zpátečniciví činili. Dosti komicky působí v několika již schůzích slova jednoho každou chvíli jinak opeřeného pána »Já vás varuji«, jsou to slova starostlivého otce k svým neposlušným dílkám, nestrkati ruce tam, kde by se spáliti mohli; avšak kde byl tento starostlivý papínek v roce 1897, když se v městském zastupitel- stvu jednalo o osudném článku 13. stanov školy ře- meslnické, nebo v roce 1898, když se jednalo o tom, má-li se zvýšené služné pp. učitelům řemeslnické školy vyplatiti čili nic, kteréžto usnesení mělo roz- bodný vliv na rozhodnutí nejvyššího soudního dvor ve Vídni.

Vídeň řemeslnický škola

15 article

Tenkráte starostlivý papínék ve schůzi také byl, avšak svých děti nevaroval — on se s ními sám notně popálil. Přijetím odročovacího návrhu dra. Slavíka, byl by nastala jenom další pohádka o červené karkulc a mohli bychom po příkladu pánů z menšiny dalái činnost její o sestátnění školy řemeslnické slovy pří- padnými a ostřejšími označiti, nechceme jich však v tomto směru následovati a přikročíme k věci samé. Ohražujeme se předem co nejrozhodněji prot výtce nám menšinou ve schůzi dne 14. srpna 190 činěně, že návrh na zrušení školy a pensionování ředitele podali jsme z osobní zášti ke členům učitelského sboru školy řemeslnické. To jest rozhodně nepravda. Podali jsme zmíněně návrhy čístě a jedině z důvodů věcných. Co nás hlavně přimělo k podání návrhů těchto jest- 1. ztratili jsme vůbec všechnu nadějí na sestát nění všeobecné školy řemeslnické, aneb na sestát nění či pozemštění za podmínek přijatelných, vi douce, že po dlouhá léta vyjednáváním nedočíleno ničeho, ba že ani stát ani země ke zvýšeným znač ným nákladům na vydržování školy řemestnické po vinným dílem, každý jednou třetinou, přispětí ne chtěly a že obec nyní více než dvě třetiny celéh nákladu musí něsti sama. Stál při četných a těžkých podmínkách klad také požadavek, aby služné pp. učitelům na řemesl nické škole bylo upraveno jako na ústavech stát ních, čímž ovšem nemálo přispěl k tomu, že článe 13. stanov byl přijat.

všeobecný škola řemeslnický

16 article

2. Co nás hlavně k podání návrhu na zrušen školy řemeslnické přimělo, jest vyjádření zdejšíh živnostnictva, že škola talo při nynějším směru jemu nevyhovuje a že se mu stala nepotřebnou. l To jest obžaloba na nynější řízení školy řemesl. nické velmi těžká a my jsme úplně přesvědčeni,že také oprávněna A jak se mohlo státi, že škola tato od původ ního svého směru se oddálila a nesla se směrem zcela jiným? Státní správa poskylnuvši před lély subvenci na vydržování léto školy, osvojila si úplně řízení školy a pan ředitel Scheller byl velice poslušným vyko navatelem vůle statních orgánů, za co se mu dostá- valo ovšem nemalé pochvaly Škola se nesla ustavičně dále směrem vyšsfn a širším, město přinášelo tomuto směru velké oběti na zkušebné cesty, výstavy, sbírky a na všeliká ná- kladná zařízení, až u přiležitosti nepoměrně zvýše- ných platů učitelských se dospělo k poznání, žet tak dále jiti nemůžecz s 1- Začalo se s vládou a zemí tím úsilovněji vy- jednávatí, avšak, jako kdy jindy, marně a bezna- dějně, až konečně došlo na podání návrhu a jeho přijetí dne 14. srpna 1900 na zrušení všeobecné škoty řemestnické v nynějším jejím směru. Všeobecná škola řemeslnická, jakožto nejnižší stupeň trvajících škol průmyslových, má býti prů- pravou pro nastávajícíučně různých remesel a má učně nabádati k duševní probudi- losti, která zase má podporovati tělesné výkony učňů. Timto směrem má se bráti každá všeobecná škola řemeslnická; když tak nečiní, nasvědčuje se právě, že touto průpravou pro učně nebyla. Vždyť jest u nás známo, že pan ředitel Scheller se zdejšími živnostníky velice málo se stýkal,že

Scheller všeobecný škola řemeslnický

17 article

přání a tužby těchto nevyslechl a proto také ani státní orgány náležitě informovati nemohl. Panu řediteli Schellerovi byl směr jemu Vídní diktovaný svatým a tím se ovšem stalo, že škola nesla se směrem širším a stala se velice nákladnou Školy však, které slouží široké ve- řejnosti a ne pouze místním potřebám školy, ty vydržovati má mocnější pla- titel, než jsou města, t j. stát nebo země a jest to jejich svatou povinností. Není také již zpátečnictvím, nýbrž veřejným projevem vůle většiny poplatnictva, když se zařízení nevhodná a drahá zaměniti chtějí za zářízení lepší a lacinější. Necoceme tímto ovšem tvrditi, že by nynější všeobecná škola řemeslnická, jak nyní řízena jest, nebyla po svém způsobu dobrou, avšak právě tento způsob řízení školy potřebům našeho živnostenstva nevyhovuje. Ceníii však stát tuto jeho návodem řízenou školu tak vysoko, nechť si ji jen převezme do své správy, my se tomu nijak na odpor stavěti nebudeme a jsme ochotní poskytnouti státu nebo zemi takových výhod, jakých nám ony nikdy nenabízely.

Scheller Vídeň všeobecný škola řemeslnický

18 article

Ohražujeme se rozhodně také proti výtce nám menšinou ve schůzi dne 14. srpna 1900 účiněné, ze poškozujeme prý kulturní zájem města a celého národa. Pravili jsme již, že zásadně ani proti nynější řemeslnícké škole nejsme, přejeme sobě jen pře- věsti ji na platitele mocnějšího, na stát nebo zem, protože finanční poměry měsla nošeho i celého národa nejsou zajisté skvělé a jest s rozumem a s rozvahou jednáno, udyžovati vše co k rozvoji města a k povznesení národa našeho jesl potřebné a užitečné, ale věci, byť by to i škola byla, neudržovati, když potřebě nevyhovuje. 5. Přechůzíme konečně k třetímu našemu důvodu pro zrušení školy řemeslnické, k otázce fi- nančnÍ. Jak již rozpočtem obecním na rok 1899 ustano veno, obnášela vydání na školu řemeslnickon v roce 1899 částku.. .. .. . . 29.1200 K odečteme-li od tohoto nákladu menší příjmy obnosem . . . . . . 1.900 zbyl by skutečný náklad 27.220 K.

19 article

Třetí dll z částky této obnáší 9174 K. a jezto stát i země přispívají nám každý částkou pouze 6600 K, jest z toho vidno, že již loni stát ani země nedostály svým povinnostem přispěti plnou třelino celéhonákladu na vydržování školy řemeš nické. nýbrž, že přispěly každýl částkou o 2468 K menší Stát i zemé byly na tuto svou povinnost měst skou radou a i deputacemi důtklivě upozorněny, ne- doplnily však své subvence na jednu třetinu celko- vého nákladu a obec musila to za ně již loní hra- diti sama. Dle obecního rozpočtu na rok 1900 jeví se ná- klad na vydržování školy řemeslnické již částkou (za příčinou nepoměrně zvýšeného služného sboru učitelskému) daleko vyšší a sice částkou 45.983 K. A ježto navzdor všemu úsilovnému posavadnímu jednání stát ani země své povinné subveníce na jednu třetinu nezvýšíly, zaplatílobec z dejš na vydržování školy řemeslnieké leto částku 32.783 K, tedy více než dvě třetiny celko- vého nákladu. a drH S Kdyby stížnosti, již menšina prý proti usnesen o všeobecném zrušení školy řemeslnické podá, mělc býti vyššími příslušnými úřady vyhověno a kdyby škola ta při nynějším zřízení svém dále trvati měla. hude náklad na tuto školu velice stoupati, ježto by pan ředitel Scheller vyčkal zajisté poslední kvinkve- nálky, dnem 1. ledna 1901 splatné, aby se pak s zvýšenou pensí na odpočínek odebral. Tato pense by dle výkazu městsk rady ze dne 2. června 1900 obnáše la ji letos 6200 K. prvním lednem 1901 6600s K. 0 V době dvou let dospějí také služební léta panu učiteli Zafoukovi, jehož pense dle téhož výkazu by obnášela 4200 K, k tomu příště jedna kvinkve- nálka obnosem 400 K, obnášeti bude celková jeho pense 4600 K.

Scheller

20 article

Témto dvěma pensím dlužno připočítati služby dvou nových sil (místo ředitele) obnosem 8700 K dospělé kvinkvenálky a trienálky zbylých učitelských sil částkou 1240 K, zvýší se náklad v nejbližších dvou latech na všeobecnou školu řemeslnickou Mladé Boleslavi nejméně na 50.026 K. Jsme si toho také vědomi, že zejmena v prvním čase nedostane se nám finančně plné výhody zru- šením školy řemeslnické a nemajíce ještě pevného podkladu pro přesný výpočet nemůžeme ji také čí- selně uvésti; bude rozhodně hned z kraje finanční effekt dost značný, kdežto dalším udržováním by nám břemena na školu řemeslnickou značně stou- pala. Ziskáme mimo to ihned budovu, kteráž by se na druhou již potřebnou obecnou školu dívčí snadno dala přeměniti, aneb nalezne upotřebení k jiným vhodným účelům školským. My menšině městského zastupitelstva upřímně přejeme všeho zdaru v případném snad dalšim vy- jednávání o převzetí školy řemeslnické státem nebo zemí a můžebýti ujištěna, že nijak v této její snaze jí překážeti nebudeme. Tvrdí-li však menšina, že i jiná česká měst jsou stejně zadlužena, tvrdíme my naproti tomu, že jsme v této finanční kalamitě prvními mezi českými městy a že nám stoprocentní obecní při rážka již na dvéře klepe a ta zajisté u nás ani stavební ruch nepovzbudí, aniž bude, živnostem průmyslu podporou. V MLADÉ BOLESLAVI, 20 srpna 1900.

Mladá Boleslav

24 article JEN PRO DAMVi

JEN PRO DAMVi Přední listy naše vyslovují se velmi pochvalně o právě vydané nové kniz kuchařské, která pod názvem „Vzorná česká kuchařka“ vydána jest nákladem I. L. Kobra v Praze. Obsahuje chromný počet 2448receptů různých pokrmý vesměs vyzkoušených. Úprava pokrmnů, cukrovinky, zavařeniny. Nápoje. Ubrou- 18667 sky. Kuchyň pro nemocně. Velmi pochealné posudky: Nárollních Llstá, Katol. Listů, Plzeň. Obzoru, Politi- ky, Liter. Obzoru a j- Vydání obsahující 1504 recepty 2 zl., váz. 2 zl 40 kr., velké s 2448 reeepty 3 zl, váz. 3 zl. 50 kr

I L Kobr Praha Plzeň Nárollne Llstat

62 article

ženatý, 33letý, osvědčený bilanceur, hbitý pracovník s Ia dopor., 15letou praxí, s kauci, který v posledním, nevypovézeném místě po více roků k největší speko- jenosti působí (rozsáhlý podnik průmyslový s velkým hospodařstvím), hleda z rodinných přícin jiné misto ve většíchprůmyslových závodech neb při velkostatku Nastoupiti lze po 1. lednu 1901. Ct. nab. pod zn. „V. R. 4712 do ins. kanc. Edv. Terše v Praze, Ferdin. tř. 38n 19418

Praha

63 article Choděrova velkorestaurace.

Choděrova velkorestaurace. Dnes velký koncert elit. kap. p. Pehelovy zi každého počasí při elektr. osvětl. Zač. o7 19414 Zabrad. restaur. „V aretv. stěvána na smichovi 9Dnes velký zahadní koncert kapely „Kotva“ Zač. o 7. hod. Vstup volný. 1775 jest nejlepší prostředek proti vypadáváni vlasv pouze od drognisty Josefa Urbánka v Praze, Vodičko va ul. Láhev 80 kr 1909 17924 Templ. ul., 649. Koncert úplné kap. p. Šustrovy 17935 stanice elektrické dráhy. Dnes koncert oblíbené 1793s kapely Kroupovy- doporučuje své- zran Veoke,

Choděrův Pehelův Urbánek Vodička Šustrův Kroupův Praha Templ

70 article

19377 po zemřelém M. Hlaváčkovi do vlastní správy. Aby mně byla dosavadní přízeň podniku zachována, bode mojí snaheu šem pánům zákazníkům co možnál nej- lepším cihlářským zbožim posloužiti. Dodávati budu cihiy strojové a ruční výtečné jakosti, jakož i přelisované oihly a veškere cihlářské zhoži, du oboru toho sauající. Taktéž pronajmu několik velkých, pěkných dílen, s dodáním elektrického proudu ku pohánění elektrí- ckých motorů na více let. Též dodávám páru k vytá- pění těchto místností. Bližší vysvětlení podá kancelář pro výrobu strojních cihel a elektrického osvétlování v čís. pop. 794, v Erbenově ulici na Smíchově. OSEF SCHMIDT, majitel parní cihelny.

M Hlaváček Osef Schmidt Erbenův ulice na Smíchov

86 article Dekorativní

Dekorativní prýmky na nábytek a k okraélování zhotovujd a má na skladě 17782 dokonalé soustavy se zárukou solid- ního odborného provedení nabízejí V den 3. táboru lidn na Řípu dne 16. záři t konati se bude v Krahělcich pod Řipem velká taneční zábava a zabradní koncer V hostinci p. Václ. Černého dřive V. Titěr O chutné pokrmy a výtečné pivo bude co nejlép postaráno. Hudba chvalně známé kapely podřipské Stanice cyklistů. O hojnou návštěvu žádá .orn, majitel h ostince.

Václ Říp

97 article

1938 v neděli dne 9. září 1900 od 10. hod. dop. do 2 hod. odpol. v místnostech gremia (Vodlčkova ul. čis. 32 n). Průkazní listy vydávány budou v úřadovně gremi do 2. hodiny odpolední a musí býti s volebním listkem odevzdány. Reklamace se vyřizují toliko do 1. září 1900. Výbor hromady pomacníků Nového obchod gremia kr. hl. města Prahy. Ludělk Dux, starosta.

Vodlčkov ulice Praha

98 article Správce velkostatku,

Správce velkostatku, 36letý, ženatý, s 2 ditkami, theoreticky i prakticky vzdě- laný, velmi energický, ve všech oborech hokpodář- ských, jak v krajském tak v horském, dále v lihovar- nictví, škrobařství, pivovarnictví, odborník prvého řádu, prosí o misto. Nejradéji se zaručením výnosu kauci. Jest dosud v místě k nejlepší spokojenosti. Ct. nab. vyprošují se pod značkou „Eneruje 16“ do insertní kanceláře Edv. Terše v Praze, Ferdinandova tř. č. 38 n. 19356

Praha Ferdinandov třída Edv

110 article

Iitalský křížový los 1 srbský státní loe z roku 1888 Ilos Dobrého srdce 1 los velechrámu 19497 Hlavní výhry: trakouský křížový 53 po l00.000 fr lo 54 po 75.000 fr. Puherský křížový 61 po 30.000 li lo 6l po 15.000 li Litalský křižový lo 30 po 60..000 K 1los velechrámu 9 po 40.000 K 107 po 30..000 farbský státní lo 17 po 20.000 K z roku 1880 u ti llos Dobrého srdce) Tuto zvlášť výhodnou skupinu 6 nj- lepšich losů prodávám na 2 měs. splátek po korunách. Složení prvé splátky zaručuje již úplné herní právo ku tahu dne l. září a 14. záříl Kdo skupinu B neb C odebéře a hned 3 splátky složí, obdrží

Fr t 54 NJ