ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4c2158f0-727b-11dc-84e7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 86, place 89, work 6, org 9
1 masthead
NABONI NT
2 masthead
23. srpna 1900.
3 masthead
Číslo 232.
4 article
Strana 2.
5 title
Denní zprávy.
6 article
nisni ose — Svolávají své věrné. Když byli pán realisté se svým drem. Sedláčkem dostal od voličů selských náležité poučení, že nemají se plésti tam, kde pro ně není a nebude místa, vystoupili ve volbách do okresního zastupitelstva plzeňského do arény důvěrní přátelé jejich pomahači — plzeňští židé. A sice jako voličové ve skupině největších poplatníků a velkého prů- myslu. Napjali poslední sily své, aby uhájili zbytek půdy, kterou ve sborech zastupitelských v Plzni ještě mají a aby nebyli vytlačeni i z vo- lebního sboru, o němž domnívají se, že jest jejich privilegovanou doménou. Ve sboru takovém dá se ovšem mnohem snadněji agitovati. Voličů jest neveliký počet, znají se navzájem a roztřidění jejich jest hračkou, poněvadž většina pevně lpí na straně své. Při agitaci jde pouze o několik těch nerozhodných a těch nebývá mnoho. Dle toho musí býti panstvu zle, že odhodlalo se ku vydání volebního provolání, v němž poukazuje k tomu, jak namahá se strana česká, aby Němce vytlačila z jediné korporace, kde jsou ještě zastoupeni jak nutno je, by němečt voličové dostavili se k osudí jako jeden muž.
Sedláček Němec Plzeň
7 article
Nesmí býti ztracen či zahozen ani jediný hlas, neboť může prý se snadno státi, že právě tímto jedním hlasem budou Němci poraženi. A na německé kandidátní listině největších poplatníků v obchodě a v průmyslu nalezají se čtyri sdvolkáti, jeden notář — pověstný dr. Schreiner — jeden domácí pán a konečně i jeden průmyslnka jeden ob- chodník! Tak výpadati má representac velkého průmyslu a obehodu v Plznil — Pan Šusteršič a jeho program. Přd třemi lety objevil se ve vídeňském parlamentě nepatrný mužíček, který alc záhy na sebe upou- tal pozornost Uím, že do všeho a o všem mlu- vil, do všeho se dral a všude vykládal své roz- umy. Tázali jsme se poslanců mu národnostně blízkých, co že to za pána? A řeklo se nám. to že lublaňský advokát pan Šusteršič, odeho- vanec bývalého lublaňského biskupa Missije té doby »civilní« vůdce slovinských klerikálů.
Němec doktor Schreiner Šusteršič
8 article
Pán ten vynikal zvláštní vlastností a sice umě- ním, státi se v nepoměrně krátké době odpor- ným nejen poslancům z jiných stran, nýbrž i poslancům z pravice, ba vlastním soukmenov- cům. Čeho se mu nedostávalo na duchu, na- hražoval falešným sebevědomím a arrogancí. Však dlouho ve Vídni nepobyl. Již po dvou le- tech vzdal se mandátu, aby tím horlivěji pů- sobil na půdě domácí. V jakém směru, ukázala nejlépe řeč, kterou měl 19. t. m. a ve které polemisoval o řeči dvor. rady Šuklje. Klerikální kohout pan Šusteršič plaidoval ve své řeči di- voce pro zavedení všeobecného práva hlasova- eího. Nic jiného prý dnes nepomůže parlamentu a Rakousku, než socialisování vnitřní politiky. Jen socialismus je prý způsobily zatlačiti do pozadí národní otázky. Tak mluvil syn nejutlačovanějšího národa slo- vanského v této říši, syn zrozený v lidu, jenž počtem 1,200.000 a rozdělený do pěti skupin brániti se musí proti dvěma velkým nepřátelským národům! Takové bylo páně Šusteršíčovo národní eredo a jak znělo jeho vyznání politicků? Slovinský národ musí jako jede muž ohraditi se proti jakýmkoli experimentům antonomistickým.
Šusteršič Šusteršíčův Vídeň Rakousko
9 article
— Ejhle muž z oné pravice na radě říšské, jež snesla své požadavky do známé státo- právní adresy, jež především dvou dovolává se postulátů: národní rovnoprávnosti a autonomie A bývalý člen této pravice, který pro onu adresu hlasoval, dnes káže socialismus, aby ubil nacionalismus a centralismus aby ubi autonomii. Bude třeba zvěděti, mluvil-li pan Šusteršič pouze za sebe, neb skutečně za kleri- kální stranu slovinskou. V tomto druhém pří- padě by se nemohl smutný zjev tento ignoro- vati. Strana klerikální jest v zemích slovinských dosti mocná a kdyby připojila se k programu páně Šusteršičovu, neznamenalo by to nie jiného, než kapitulaci před myšlenkou německo- centralistickou. Vzpomínáme výroků slovinských vlastenců, kteří v době, když němccké listy nejvíce útočily na biskupa Missíju pro to, že prý nadržoval příliš Slovincům, nám se přiznali, že to zlý démon lidu slovinského a pan Šusteršič jeho služebný duch.
Šusteršič Šusteršičův
10 article
— »Nix dajč!« Pod tímto záhlavím roz plakávají se německé listy nad »bezprávím« které se děje ubohým pražským Němcům, jima znenáhla již nic jiného nezbude, než z Prahy se vystěhovat. Obec jejich jazyk ignoruje, igno- rují ho nyní dokonce již i zeměpanské úřady a kdyby neměla politováníhodná němčina bez pečného útulku jednak ve vojsku a potom u židů, neměla by místečka, kam by hlavu po- ložila. A dříve byla v Praze pánem. Jinak prý se věc má — dokazuje »Prager Tagblatt« — když Němci v Brně a v Opavě vypuzují češtinu a jinak když tak činí Čechové s němčinou v Praze. V Brně a v Opavě prý Němci svým nepřátelstvím oproti jazyku našemu hájí toliko stav, jaký tam ode dávna panoval, v Praze ale zavádějí Čechové novoty, neboť Praha nedávno ještě byla rovnoprávná, ba neminulo ještě mnoho let od doby, kdy byla výhradně ně- mecká! Bravo »Tagblatt« 1« Tak věc skutečně se má. Nemůže býti pochybnosti o tom, že již
Němec Prager Čecho Praha Brno Opava Tagblatt
11 article
Libuše prorokovala příští slávu Prahy po ně- mecku a že Přemyslovei byli již proto Němci, — že jejich rodiště má dnes německonacionál- ního představeného, a že byl Němcem i Žižka, poněvadž by jinak nebyla jeho podobizna vřa- děna do knížky »Berühmte deutsche Heer- führer«. A byla-li Praha ode vždy německou, což teprve Brno a Opava! Je pravda, že člověk, jenž hájí nepravdu a bezpráví prozrazuje kome- dianta nejvíc v okamžiku, kdy domnívá se, že jeho apologie je nejohnivější. Snad by to i v Praze jinak vypadalo, kdyby páni ze druhé strany po- chopili, že kdo střílí do nás, nesmí se hněvati, opovážíme-li se střileti navzájem také do něho. Kdyby našim menšinám dopřáli lidského bytu a chovali se k nim jako lid civilisovaný u vě- domí, že tato země jest všech nás vlastí, bez roz- dílu jakým mluvíme jazykem, kdyby neusilovali neustále o rozdělení této země, potom bychom nic neměli v Praze proti rovnoprávnému označení ulic a proti německému hovoru tramwayových konduktérů. Co se jim děje v Praze, není nie jiného, než čeho se v míře daleko větší dopou- štějí tam, kde oni se domnívají býti pány, na našich menšinách. Chtěií-li míti zem tuto roz- UUd dělenou, nechť tedy nabudou aspoň poněkud o tom pojmu, jak příjemně bude se to žíti v té druhé polovině příslušníku národní minority. My si svou Prahu uhájíme. Povrhnou-li rovnepráv- nosti, stane se Praha ryze českou, při čemž hlav- ním městem zůstane. Hrozbám německým, že si na vzdor Praze udělají hlavní město jiné, právem se vysmáti můžeme, neboť hlavní města se nedekretují, nýbrž vyvíjejí. Jak těžce nesou
Libuše Němec Žižek Praha Brno Opava Přemyslovei Berühmte deutsche Heerführer
12 article
Němci český ráz pražské tramwaye! Vysílají ne- ustále do svých rubrik »z obecenstva«, aby nám imponovali, cizince, kleří si na »nix dajč« kon- duktérů stěžují. Jsou ale na omylu. Trváme na svýhradně českém jazyku tramwayovém«, poně- vadž chceme, aby právě cizinec byl přesvědčen, že nalezá se zde v městě ryze českém, K váli cizineům se tramwayoví konduktéři nikde neuči cizím jazykům. Z počátku skutečně naši lidé se domnívali, že když svůj krám aneb závod neoznačí též německy, bůh ví, jakou škodul tím utrpi. Není pravda. Ti, kteří k tomu měli od- vahu, jinak dnes soudí. Kde jsou jen ti pražšt Němci? Kdomluví zde německy. Několik vojen- ských pensistů, Čechů, důstojníci v aktivitě a židé Nikdo jíný. A ti se konečně také česky naučí jako se naučili v Pešti maďársky. — Nová česká škola obecní v Brně Z Brna, 22. srpna. (Telef. zpráva »Nár. Listů«.) Ve včerojší schůzi obecního zastupitelstva brněn ského bylo oznámeno, že zemská školní rada nařídila obci, aby počátkem příšt í ho školního roku rozdělena byla po- savadní šestitřídní česká škola obecná v Hutterské ulici na dv ústavy. Šetření, jež provedla okresní školní rada, ukázalo, že jsou všechny zákonné podmínky pro rozdělení téton školy. Nová česká šklola dívčí musi býtiz rozhodnuti zemské školní rady zřízena ve druhém obresu městském kolem Veveři ulice budova pro ni musí být do dvou let vystavěna. Do té doby — nejdéle do počátku školního roku 1902—1903 — může být nová škola umístěna v mistnostech posavadní dívčí školy ve dvou domech v Hutterské ulici. Obec proti tomuto rozhodnuti zemské školní rady protestu nepodá a školu zřídí. Ti im dostane se Brnu šosté české školy obecné. Ačkoliv tim daleko ještě není vyho- věno potřebám českého školství v Brně, svěděi už tento počet s dostatek — o »německém
Němec Čecho Pešť Brno hutterský ulice Nová český škola obecní v Brno bůh vědět
13 article
rázu« hlavního města moravského. Naprosté podlehnuti německé obce brněnské v zápasu o české školy jeví se i v tom, že ona, jež proti jich zřízení bránila se ve všech skoro při- padech zuby nehty cestou všech instancí, tento kráte už nechává všého protestování a novou školu zřízuje. — Sionisti. V Londýně byl zahájen sjez sionistů za přítomnosti 2000 účastníků, při byvších ze všech končin světa. Zajímavé je, že nejvíce jich přišlo z Ruska. Hlavní organisatoři sionismu, který též u nás v kruzích židovských má své přívržence, dr. Herzl a Max Nordau pronesli dlouhé řeči o významu hnutí sioni stického a Nordau velebil elsaře Víléma II. jako největšího ochrance a přítole židů. Anglické francouzské žurnály namnoze nebraly sjezd sionistů příliš vážně, pokládali jej za nějakou bezvýznamnou manifestaci ve slohu »armády spásy«. Co vlastně chtějí sionisti? Chtějí po mocí pravidelného stěhování se židů do Pale stiny utvořiti společnost židovakou, přeorganíso vati a z národa čistě obchodního učiniti náro nový, zemědělský, průmyslový a pracující Okazují svým souvěrcům v Palestině opět za- slíbenou zemi, ale nevíme, zdali se do ní bude chtiti hebrejcům, když tam nebude bursa, když je tam bude očekávat mozolná práce rolnická průmyslná, pro niž synové vyvoleného národ nemají tolik smyslu jako pro kupčení. Národ židovský nezapomněl prý na svou starou vlast.
doktor Herzl Nordau Londýn Rusko Pale Palestina
14 article
Tato vzpominka na velikost a slávu Jerusalema vyvolala hnutí sionistů. Židé dosáhli sice rovných práv s ostatními národy, alo zároven jim vyvstal moený nepřitel v podobě antisemi- tismu, což vyvolalo v mnohých úctu ku sta- letým tradicím. Od r. 1880 počali se židě stěhovati do Palestiny a vystěhovalci tito za- bývají se hlavně zemědělstvím. Nyní nalezá se v Palestině a Syrii 27 židovských kolonií, v nichž 15.000 osob vzdělává půdu. Zabývají se těž vinařstvím a výrobou likérů. Nejvíee sionistických společností je v Rakouskua v Anglii, dále jsou různé v Německu, na Bal- káně, ve Francií a Švýearsku. Asi třicet perio- dických publikací stojí ve službách tohoto hnutl. »Mojžíšem« sionistů, jenž židy chce vésti do Palestiny, je dr. Herzl, redaktor »Neue Freie Presse«, jenž sní o utvoření zvláštního státu židovského, kde by se usídlili židi, kteři chtěji býti »národem«, kteří se nechtějí assimilovati ostatním národům evropským. První dva sjezdy sionistů konaly se v Basileji r. 1897 a 1898. Od té doby hnuti stále roste, jeho žurnály se množí, rostou též fondy »národní bankyži- dovské« ve Vídni. Členové sionistických spo- lečností platí měsíčně »sikl«, starou minci hebrejskou v ceně asi jedné koruny. K za- koupení potřebných pozemků v Palestině je zapotřebí 250 millionů korun. Mnozí pokládají sionismus za dosti naivní utopii, za pouhou fantasii. Avšak toto združení lidí stejné ragy. krve a řeči kolem myšlenky obnovení staré vlasti, je příbuzné jaksi nynějšímu, ve všech národech se vzmáhajícímu proudu nacionalismu. Tedy jakýsi židovský nacionalismus.
Mojžíš Herzl Neue Frei Jeruzalém Palestina Sýrie Anglie Německo Bala Francie Basilej Vídeň sionista
15 article
— Zprávy rodinné. Slečna Ludmila Pöss nerova a pan Břetislav Jedlička, učitel, slaví sňatek svůj v úterý dne 28. srpna o 9. hodině ranní ve farním chrámu u Nejsv. Trojice v Podskalí. — Úmrtí. V úterý dne 21. t. m. zemřel v 78 roce svého věku p. Ant. Preininger, soukromník a měšťan soběslavský. Pohřeb koná se 24. t. m o 4. hod. odpol. z chrámu sv. Klimenta v Bubnech na hřbitov holešovický. Zádušní mše sloužena bude v pondělí dne 27. t. m. o 1/28. hod. ranní v tomže chrámu. — Ve Vracově zemřel 20. t. m. v 58. roce svěho věku nadučitel p. Frant. Volařík. Pohřeb konán ve středu 22. t. m. o 10. hod. dopol. z domu smutku. — Arcivévoda Rainer se svojí chotí arci vévodkyní Marií, dále arcivévodkyně Marie Immacu lata včera odpoledne přijeli do Prahy a zvláštním vlakem odjelí do Roudnice. — Zajímavé odhaloní. Z Brna, 22. srpna (Telefonogram »Nár. Listů«.) V dnešním čísle uveřej- ňují »Lidové Noviny« následující sensační odhalení »Jako odpověď na zuřivý boj, který strana klerikální rozpoutává na všech stranách proti straně lidové (svobodomyslné) uvádíme křiklavý, takřka ne- uvěřitelný případ, kerý nám byl sdělen z Val. Mezi- říčí. Velkostatky Val. Meziříčí, Krásno a Rožnov náležely hr. Kinskému. Panství ta tvoří nejkrásněj
Pöss Jedlička Nejsv Preininger Klimenta František Volařík Rainer Marie Immacu Kinský Podskalí Bubno Vracov Praha Roudnice Brno Val Krásno Rožnov
16 article
„9K lesní partie našeho Valašska a patří k nim jtaké jihovýchodní svah s temenem posvátného Rad hoště, na němž z příspěvků českého lidu zbudo. vána byla kaple ku cti slovanských věrozvěstců Cyrilla a Methoděje. Majetkové poměry tohoto ka- valíra však se během let tak poboršily, že dlužní pohledávky na zmíněných velkostatcích dosáhly ohromné výše 3 mišl. zl. Hypoteční banka měla na panstvích pohledávku 11/2 milí. zl., brněnská spo- řitelna 1 mill. zl., ostatní věřitalé asi půl mill. zl. Hr. Kinský nemohl v poslední době náležitě dostáti svým závazkům vůči věřitelům, což vzbudilo nedu- věru. Oba velké ústavy finanční vidouce, že pohledávky jejich jsou v nebezpečí, zavedly exekuci. Jelikož bylo tolik dluhů, nebyla valná naděje na prodej velko- statků z volné ruky a proto staraly se čelné osobnosti z našeho národa, aby majelek ten, na němž visí osud Valašska, dostal se do českých rukou nebo aspoň do křesťanských. Náš lid na Meziříčsku. Krá- sensku a Rožnovsku sledoval tyto snahy v horečném napjetí. Nelze se takovému rozechvění diviti. Jednalo se o vzácnýkus české půdy, o bytí mnoha tisíca příslušníků našeho národa. Jako hromová rána však působila zpráva, že velkoštatky od hraběte
Kinská Valašsko Hradec Meziříčsko
17 article
Kinského, z volné ruky koupil Popper, ob- chodník sr dřívím vUhrách. Překvapení to však rozburácelo se ve spravedlivé rozhořčení, když se po kraji rozneslo a vyšetřením jako pravda zjistilo, že Popper současně s uzavřením koupě velkostalků uzavřel smlouvu s jistou továrnou na celulosu, klerou se na 10 let zavážal, dodávali jí ročně za 300.000 zl. dříví. Před očima všeho lidu zjevil se tím v pravdě povážlivý plán — za 10 roků vysekati krásné valašské lesy. Přes 3 milliony zl. obnášela kupní cena velkostatků a tu usmyslil si Popper vylěliti za deset let z lesů, aby po této dob holé ovšem Valašsko patřilo jemu úplně, bez dluhů, Zděšení zavládlo na Meziříčsku, Krásensku a Rož- novsku z barbarského plánu židovského spekulanta. Ano, spekulanta, neboť záhy po uzavření koupě vyšlo na jevo, že Popper koupil tři panství bez peněz. Obrátil se totiž na hypoteční banku a brněn- skou spořitelnu se snažnou žádostí, aby mu své kapitály na statcích ponechaly. V této chvíli oživly valašské kraje nadějí, že snad se podaří panství do- stati z rukou židovského spekulanta a zabrániti tal vyloupení nádherných horských lésů, které by při- vodilo hotovou katastrofu pro celé Valašsko. Hypo- teční banka i brněnská spořitelna — ústavy, v nichž rozhodující slovo vedou Němci — žádost Popprovu roz- hodně odmítly. Učinily tak z obav před možnou finanční pohromou a snad i důvody patriotické péče o země- dělství a lesnictví padly na váhu. Popper po tomto odbytí s horečným chvatem sháněl peníze v Brně. ve Vídni a v Pešti. Nikdo však nechtěl kapitály pro- půjčiti tomuto spekulantu, nikdo nechtěl dáti krejcaru na takový obchod. Popprovi bylo zle. Spekulace jeho již se řítila jako stavba z karet. Byl v úzkých.
Kinský Popper Němec Popprův Poppr Valašsko Meziříčsko Krásensko Rož Brno Vídeň Pešť
18 article
Podle smlouvy měl Hypoteční bance v měsíci čer- venci splatiti první půl millionu. Nezaplacení tétn částky mohlo míti pro něj jediný následek, totiž ztrátu majetku, na nějž zůstal dlužen. Po rozhod- nutí Hypoteční banky a brněnské spořitelny se na Meziříčsku a Rožnovsku těšili, že se Poppra zbaví, že z valašských hor vypuzen bude vlk, nejvýš nebezpečný celému kraji. Avšak židovský spekulanit v nejvyšší nouzi, v nejkritičtější chvili nalezl ochrance, pomocníka. Valašsko má zůstati v rukou uherského žida, jeho hory mají býti zbavesy lesů, jeho jediné bohatství a všechny jeho krásy mají padnouti za obět židovskému chlapíku, který byl tak smělý, že koupil tři velkostatky bez groše. Nalezl se konečně peněžní ústav, který řekl: »Dám ti peníze, abys zůstal pánem posvátného Radhoště, na němž český zbožný lid zbu- doval kapli sv. Cyrillu a Methodějí, dám ti peníze, abys mohl Moravěnku ožebračiti o její valašské krásy, abys mohl vyxekati ty velkolepé lesy, n nichž visí existence tisíců českého lidu, A není žádný ústav německý nebo židovský, naopak je to záložna, do níž český lid ukládá mozolně uspořeny groš, která se postarala, aby Popper zůstal pánem
Poppr Cyrilla Popper Meziříčsko Rožnovsko Valašsko Radhošť
19 article
Valašska a uskutečniti mohl hrozný svůj plán. Če skými penězi umožněno vyděračské řádění židovského spekulanta na Valašsku. Čyrillo- Methoděj ská záložna, ústav řízený a spravovaný vůdci strany klerikální, kněžstvem půjčila Popprovi 400.000 21., aby moh odevzdati první splátku hypotečn bance, když tato se obávala jemu če kati. Nechceme zkoumati, jak takově půjčky při- spívají k důvěře a bezpečnosti ústavu, ale muslm se s nepokrylým rozhorlením otázati klerikálních vládců v záložně, jak před celým národem ospra- vedlní, že za nějaké procento vydalí v plen nae krásné Valašsko cizáku, židovskému spekulantu. zarytému nepříteli českého lidu? — Český lid zajisté hude vážně a důkladně přemýšleti o tomto případě. A závěr této úvahy může býti jediný: Za nějaký bakšiš, za vyšší procento jsou klerikálové s to prodati eelou Moravu všecek národ český — každému.« Až po- tud »Lidové Noviny« doslovně. — Odhalení toto pů- sobí zde velkou sensaci. Hněv lidu právem obraeí se proti znemravňující cizácké straně klerikální.
Poppr Valašsko Čyrilla Morava
20 article
Národnostní nepřátoletví na pol humanity. V místech, kde přestávati má rozdíl ná- řečí a kde ust upiti má všeliké nepřátelství lásky- plnému ošetřování chorých a neduživých, stalse případ, který charakterisuje smýšlení německého do- rostu slavu lékařského Miníme c. k. všeobecnou ne- mocnici v Praze. Tam včera přišla žena s chorým zra- kema lékař v žurnálu juznav nutnost její ošetřování na klinice, vyhotovil potřebný lístek »na kliniku prol Čermáka« a poslal tam chorou. Nebohá žena s tou žebnosti očekávala okamžik, kdy bude moci used- nouti a po namáhavé cestě dopřáti si oddechu, luč jiné překvapení ji očekávalo. Na německé klinice prof. Czermaka způsobil český lístek zděšení. Místo co by dr. Horn tamtéž nemocné lůžko k odpočinut vykázal, hnal ji nazpět, dav ji na cestu lístek, na němž napsal: »Loebl. Journal. Prof. Cermaka ist bier nicht bekannt. Prag. 22./8. 1900. Dr. Horn.
profesor Czermak doktor Horn Loebl Cermak Praga Praha
21 article
(Slavný žurnál Prof. Cermaka není zde známý Praha, 22./8. 1900.) Případ tento není ojedinělý. Sla se již velmi často a jest smutným zjevem, že trpo se, aby v tak eminentně humanitním ústavě mohli německožidovští fanatikové prováděti své schönere- rovské rejdy na účet ubohých nemocných — Obecní zastupitelstvo v Dejvicích m ve školní budově u Brusky 25. t. m. o 3. hodině od- polední řádnou schůzi. — Plonární schůze výboru Ústřední Matice školské bude se konati současně se školským odbo- rem ve čtvrtek dne 23. t. m. v kancelářských míst nostech o 6. hodině večerní. — VVyznamenání z pařížské výstav Mezinárodní porota přisoudila továrně na stroje mě- řící pp. Joseť a Jan Frič na Král. Vinohradec zlatou medailli, nejvyšší to vyznamenání v tomto rakouském oddělení. Tato snažívá firm česká konkurrovala se závody zvláště vídoňským nové její vyznamenání utvrdí zajisté důvěru k do- mácím výrobkům vůbec a v kruzích českých inže nýrů zvláště. — Na pařížskou výstavu. Obchodnickém spolku »Merkur« zaslán byl právě tento telegram z Paříže: »Vřelý dík za vzorné i nežištné zaopatření a důkladné provádění skvělého programu. Projevujíce tímto své největší uspokojení, provoláváme »Mer- kuru« a jeho jednateli p. Macháčkovi jednohlasně Na zdar! Účasiníci třetí srpnové výpravy — Pro výpravu 15. září z Prahy odjíždějící, kterén i ne- členové spolku a dámy za stejných výhod při- družiti se mohou, přijímají se přihlášky do 3. září t. r. v obchod. spolku »Merkur« v Praze, Václavsk náměstí 51 poštou aneb osobně denně od 6—-8 hod.
profesor Cermak Frič Král Macháček Praha Dejvice Paříž Václavsk náměstí
22 article
Programy zašlou se na požádání. — Levné výpravy na světovou výstavu do Paříže. Na všeobecnou žádost uspořádá cestovn kancelář Jos. Ledviny v Praze, v Hybernské uliei čís. 8, ještě několik levných výprav po 120 zl. (event za 55 zl.). Nejbližší společné levné výpravy konají se dne 3., 10., 17. a 24. září, dále 1., 8., 15. a po- slední 22. Hjna. Přihlášce ku výpravám jednotlivým není vyměřena žádná lhůta a může cesta libovolným směrem a kdykoliv nastoupena býti. Okružní lístk s platností 45 a 60 dnů opravňují k jízdě na dra- hách rakouských, německých, švýcarských, francouz- ských a j. Interesujícím kruhům podá ochotně bližší zprávy první česká cestovní kancelář Josefa Ledviny v Praze, v Hybernské ulici čís. 8, kamž veškeré do tazy řízeny buďtež. — Dělnická bursa v Praze otevřela kance lářské místnosti v domě čo. 1806—II. nároží Sokolsk třídy a Fügnerova náměstí. V úřadních hodinách o 8. hod. ranní do 6. hod. večerní, udílí se každému porada ve všech právních záležitostech, zejmen však živnostenských, pracovních, nemocenského úrazového pojišťování se týkajících. Těž sprostřed- kování práce věnuje se patřidná pozornost a pro- vádí se toto pro členy spolku zcela bezplatně. K do tazům z venkova budiž vždy přiložena potřebná po- štovní známka na odpověď. Dopisy nutno zasílat pod adresou »Dělnická bursa« v Praze, v Sokolsk třídě čp. 1806—II.
Ledvina Paříž Praha hybernský Fügnerův náměstí Jos
23 article
— K novým cílům ústavu hraběte Pot- tinga v Olomouci. (Od správy ústavu.) Poutník. dostupující temene hor, obrácí čas občaa zraku svého, aby pohledem na překonanou cestu posilnil se k další pouti. — Ústav hraběte Pöttinga dostiho své první zastávky, dovršiv letos první pětilete svého trvání. — Bylo to pětiletí vzrůstu, zkoušek. drobných krisí a co hlavní, perné práce, práce — nemůžeme si poznámku tu uspořiti — nejmíň doma v Glomouci doceněné. V pětilelí tom se ústav šťastně do svého poslání zapracoval va smí s klid- ným uspokojením pohlížeti zpět. Co bylo možno učiniti, provedl. Zahajen byv v roce 1895 dvěma třídami školyliterní a dvěma pracovnami vyvinu se a representuje dnes centrum dívčí výchovy smě- rem nejrůznějším. Čítá 13 různých škol a kursůa více než zdvojnásobil se jak budovou tak počtem chovanek a vnitřní organisací. — Uspokojivý pohle do minulosti jest pobídkou do budoucna, v níž ústav postavil si několik nových met, které hruhými obrysy naznačiti chceme. Ústav vstoupí do druhého pětiletí bohda s právem veřejnosti o které zažádáno bylo a jehož získání zemský pan školdozorce Lošťak při letošní inspekci slibil. Jest to právo, v nejed- nom ohledu pro ústav důležité. — Věren jsa po- slaní, které do vínku mu vložil zvěčnělý zakladatel á
Pot Pötting Olomouc ústav důležitý
24 article
»Sloužiti národu«, musí snahou jeho býti vyciťovati potřeby praktického života, za kterým účelem zřízenyhlavně tři pracovny a š ko la ku- chařsko-hospodyňská. K lomu přibyla pálém roce škola obehodní, při níž projektuje ústav nyní založiti »Českomoravské ob- chodní a průmy slové museum, o kterém šířeji pojednáno bylo v listech veřejných. Více jako sport a ušlechtilou zábavu v prázdné chvili pěsto- valy mnohé chovanky 3—4 hodiny týdně malbu na porculáně a vypalování a malbu na dřevě. Ačkoliv zřídka která věnovala se věci déle 9 měsíeů a byly tedy v pracích těch začátečnicemi, upracovány přec pozoruhodné věci, rok jak rok se zdokonalující, které na zavěrečných výstavách budily značnou po- zornost a těšily se rostoucí oblibě. Bude sna hou ústavu, vytvořití z obou zaměstnání domácí ozdob- nický průmysl a získati jeho výrobkům odbyt. Za tím účelem bude blavně nutno kreslen zvýšenou věnovati pozornost. A ještě jedhu instituci projektuje ústav do příštího pětiletí.
25 article
Má neobvyklý nový hrdý titul: kuchařská aka- demie. Umění kuchařské konáno bylo vždy velice macešsky. Dceruška erbovala z pravidla od maminky. co tato uměla neb neuměla. Ve zvláštních připadech šla nějaký čas do některé farské, panáké neb hostin- ské kuchyně, kdež zejmena upečení několika kousků »cukrového« považováno za vrchol kuchařského umění. V poslední době teprve zřízeny kuchařské školy. V čele šla pražská »Domácnost«. Avšak naše dosavadní kuchařské školy vyhovují pouze na šim běžným domácím potřebám. Chovanky pobudou v nich několik málo, žádná přes 10 měsíců, přihlížejí neb zúčastní se na prodělání nahodilých několika tueta kuchařských receptů, podnikavější koupí si nějakou kuchařskou knihu, dle níž zkouší samostatně vařiti, ba sbírají dokonce možné i nemožné recepty po různých časopisech. Toť vrchol všeho. — A naše kuchařské knlhy liší se velmi málo od kuchařských knih, třeba ze 16. neb 17. století. Recepty v nich obsažené mají podnes týž stříh, jako v knize Severy- nově, Bavorově neb Kantorově, našich nejstarších známých spisovatelů kuchařských knih. Mají o něco více receptů, ale všechny začínají: 25 dkg cukru ulř s 11 žloutky, přidej atd. Nikde nestojí, proč to ne ono sa tak dělá, z jakých důvodů, za jakým účelem, zkrátka o kuchyňské chemii, o výživnosti látek. o kuchařském zbožíznalství, to nikde ani potuchy.
Severa Bavorův Kantorův
26 article
A přece ve všech odvětvích lidské tvorby a průce vidíme pokrok a zdokonafování. Či. by kuchařství bylo zaměstnáním tak inferiorním, že by toho ne- zasluhovalo? — Tane nám prolo na mysli škola, která by také theorii kuchyňské učila a sice 1. kuchyňské chemii, 2. kuchyňskému zbožíznalství, 3. nauce o výživnosti a vzájemném poměru potravin a p. Vedle toho ovšem pronikavá praxe ve všech oborech úpravy jídel a věci vedlejší jako zavařování. konservy, úprava stolu atd. — Alsolventky takov kuchařské akademie jako odborné kuchařky zajisté byly by hledány. Šlechtické i nešlechtické zámožně domy, ústavy, hotely, školy, lázně mají často velik potíže se získáním dobré kuchařky, která dobře bývá placena. A co je karakteristickým: Téměč všecka vynikající místa kuchařská jsou ob- sazena muži a nikoli ženami. Naše ženské listy s naivní příma radostí zaznamenávají každý případ ženské doktorky, professorky neb p. Budsl.
Budsl
27 article
Ale uvésti na vyšší úroveň, co příroda a tradice od věků ženě svěřila, t. j. umění kuchařské, bylo by snad bližším úkolem, aneb alespoň také úkolem. Ten staví sobě za cíl do příštího pětiletí ústav hr. Pöttinga. Je to práce nesnadnějéí než se zdá, neboť nemá podobného, leč z ruky pilné zkvětá naděje. Buda-li druhé pětiletí ústavu tak požehnané jako první, do- jdou snad uvedené projekty též svého splnění, čemuž Zdař Bůhl — Na krajinskou výstavu kutnohorskou vypraví se zdejší pěvecký kruh »Tovačovský«a Zemská jednota soukromých úřadníků dne 8.a 9. září. Za tím účelem vypraven bude zvláštní vlak při snížených cenách a sice ve II. Iřídě 2 zl. 60 kr. a ve III. třídě 1 zl. 60 kr. s třídenní platností lístků. »Tovačovský« uspořádá dne 8. září v tamější Měšťanské besedě koncertní večer. Ti. kdož shléd- nouti chtějí zdárnou práci kulturní, jakož i pa- mátnosti kutnohorské, zvou se k této výpravě. — Karlovarské vřídlo není ohroženo. Purkmistrovský úřad města Karlových Varů dovo- zuje v obšírném oběžníku na základě technickéhoa znaleckého zjištění, že světoznámý »šprud!« nikterak ohrožen neni a že hudou ještě učiněna opatření na další zajištění jeho mohutnosti a síly. Stálýma přesným měřením vody, již horké vřídlo do výše metá, zjištěno prý, že od zahájení stavby Eskompní banky a sousodního domu mohutnosti vřídlu nikterak neubylo, nýbrž prý spíše ještě přiblylo, tak že není důvodu k vážným obavám.
Pötting Tovačovský Buda Karlová Vary Bůhl stavba Eskompní banka
28 article
Požár na Žalém v Krkonošich. O vel- kém požáru na Žalém, jemuž za oběť padla jedna z předních a zejmena pro české turisty velmi vý- znamných horských restaurací v Krkonoších, dochá- zejí nás tyto podrobnosti: V neděli, dne 19. t. m.- měl býti odpoledne ze Branné pořádán na Žalý velký společný výlet. Hostinský pan Jos. Dědek po odchodu devíti turistů, kteří ze soboty na neděli zde přenoco- vali, za příčinou obstarání různých věcí vypravil se dopoledne na Benecko, zůstaviv domna rodinu svojl paní s dceruškou a sestrou, které rovněž přípravami různými v domě a kuchyni zaměstnány byly. Po 1/210. hod. ucitily pronikavý zápach, jenž prozradil jim, že kdesi něco doutná. Po marném pátrání v pří- zemí vyšla žena hlídačova na půdu, kdež ve množ- ství dýmu nebylo lze dýchati a poblíže komínu ji i obeň pozorovati bylo. Oheň v několika vteřinách hrozně se rozšířil, způsobiv v domě ohromné zděšení.
Jos Žalý Krkonoše Benecko
29 article
Střechou vedle komínu provalivší se kotouče dýmu s vyšlehujícími rudými plameny upoutaly na sebe pozornost obyvatelstva v okolí, zejmena v nejbližšíei osadách Benecku, Mrklově aŠtěpanicích, odkudž v krátké době mnoho lidí na místo požáru se dostavilo. Než na zachránění různého nábytku nebylo ani pomy- šlení. Sotva že velký hraci stroj, jedna skříň a něco peřin mohlo býti vynešeno. Vše ostatní ztrávil krutě zuřící živel, jehož zhoubnému řádění mohly tím méně meze kladeny býti, ježto nebylo tu ani vody. ani potřebného náčiní. Zděšení lidé s prázdnýma rukama stáli zde po většině úplně bezmocni s úža- sem vzrůst požáru sledujíce, jelikož natření všech částí restaurační budovy barvami fermežovými ze- jmena při stávajícím horku ku šíření a mocnost ohně a hrozného žáru značně přispívalo. V kratinké době veškera budova stála v jednom obrovském pla- meni, z něhož kostra tmavých trámů i z daleka zře telně byla patrna. Zjev tento stal se v šírokém okolí Jilemnice, Vrchlabí i v Krkonoších hrůzným divadlem přečetného množství zděšených diváků, kteří s příhod ných míst rychlé šíření ohně upjatě stopovali.J
Benecko Mrklov Jilemnice Vrchlabí Krkonoše
30 article
známo, že temeno“Žalého postrádá vody. Pouze n západním svahu jeho ve vzdálenosti as 500 m. o rozhledny nalézá se studna, z níž voda se váží. Odlud lidé v bečkách na trakaři s velikým namaha- vým kvapem přiváželi, pilně polévajíce střechu po- blíže bývalého hostince stojící dřevěné boudy, za obydlí hlídači sloužící. O zachránění této nevelké budovy bylo třeba lím více pečovati, poněvadž sou- sedí přímo s lesem. Kdyby se byl oheň i na ni roz- šířil, byl by ani les nezůstal od zhoubného požáru ušetřen. Při těchto důležitých zachraňovacích pracích, obezřetně řízených beneckým lesním panem Jos Smutným, nejvíce vyznamenali se sedmnáctilet dva mladici, Jaroslav Pochop č. p. 3. z Mrklova a Boh. Jerie č. p. 84. z Benecka, kteří s nadlid- ským namáháním v něsnesitelném žáru, při kterém i vlastní jich oděv ohněm chytal, takže i je samotné polévati bylo třeha, vydrželi na střeše houdy, usta- vičně ji polévajíce, spadlé na střechu bořící kusy dře shazujíce a žhavé oharky chvojím ulloukajíce. Ze- jmena první ze jmenovaných mladíků počínal i s hrdinností a statečnosti obdivuhodnou, zadež veřej- ného uznání a pochvaly v plné míře zasluhuje. Týž druhého dne následkem neobyčejného namáhánia vysílení vážně onemocněl. Krutý požár, jenž dle vše- obecného mínění vznikl chytnutím sazí v komíně. nezuřl dlouho. Těměř v jedné hodině ztrávil budov úplně. Pouze zděná spodní část její značí místo, na němž úhledná budova s prostrannou verandou ad roku 1890 témě Zalého zdobila, a četným turistům v době letní i zimní byla začasté hledaným útulkem.
Jos Pochop Jerie Žalý Mrklov Benecko
31 article
Jesté do večera čněl vzhůru štíhlý komín a velki kachlová kamna, i ty však žárem tou měrou byly poškozeny, že během noci se sesuly. — Hostine tento, jako veškeré harrachovské budovy, byl u banky »Slavie« pojištěn. Též nájemce hostince měl na ná- bytek pojištění, ale vzdor tomu na pokrmech a ná- pojích utrpěl škodu značnou. Nadále bydleti bud v zachráněné boudě, v níž i turisté při své nynější návštěvě Žalého dojdou náležitého ohaloužení. — Při hostincí stojící rozhledna byla v den požáru od před- cházejícího dne císařských narozenin ozdobena pra- pory červenobílým a černožlutým; tento ad byl po- žáru vzdálenější, neušel zničení, kdežto praporu prvnímu vysoko šlehající plameny v nejmenším na- ublížily. Rozhledna opatřena byla českosněmeckým nápisem »Rozhledna císaře Františka Josefa«, ze kte- réhož též pouze německá část shořela, ale česká část nápisu zůstala zachována. — Pohled na spáleniště působí nyní tklivým dojmem, zejmena, na turistu, jenž častějí významné toto rozhlediště byl navštívil a v útulných mistnostech restauračních s milými druhy turisty zde nejednu příjemnou chvíli v přá- telské zábavě byl zažil. — Než příznivá okolnost, že podstatná spodní zděná část budovy je úplně za- chovaná, opravňuje turistskě kruhy k naději, že v nej- kratší době J. O. hrabě z Harrachů jako skutečný příznivce turistiky v Krkonoších rozhiodne se požá- rem zničený hostinec obnoviti, při čemž zejmena vděk českých turistů jej provázeti bude.
František Josef J O Žalý Harrach Krkonoše Slavia
32 article
— Nabízel kradeneho psa ke koupi. Včera k 10. hod. dopol. dostavil se do moučného sktadu v čp. 146—IV. na Pohořelci neznámý ven- kovan — dle zevnějšku nejspíše dělník — a nabízel majiteli obchodu p. H., znaměmu to sportsmanovi. pěkného stavěcího psa ke koupi. Panu H. zdála s být cetá věc podezřelou, proto s koupí vábal, a čkoliv měl sto chutí koupit ušlechtilé to zvíře. Váhání pana H. a poznámka jeho: »A kde pak ho špurtli?« ob- jasnily zloději celou situaci a než by pět napočítal, byl v prachu, psa zanechav v rukou pana H. Pes jest německý, hrobosrstý, vysoký a asi 3 roky starý. Na těle má hnědé skvrny, zkrácený ohou a proje- vuje značný výcvik. Vlastník nechť přihlásí se oč v moučném skladě p. H. čp. 146—IV. na Pohořelci, kde pes prozatím nalezá se v opatrování. — Nehody a úrazy. Ve stavu politování- hodném byl včera do zdejší všeobecné nemocnice k léčení přivezen 38letý poklasný Antonín Král, za- městnaný na velkostatku Lukavii. Král pomáhal Hlačiti žebřinový vůz ze stodoly; pojednou kolo na- razilo na kámen a voj se odrazila s takovou prud- kostí, že poklasnému, který ji držel, příšerně roz- tříštila čelisti. — Do téže nemocnice byl přivežen 25letý truhlářský pomocník Antonin Červený, jenž v dílně p. Pliška v Karlíně utrpěl značné poranění na levé ruce. — Franlišek Řezníček, 14letý kame- nický učeň z Olšan, byl včera v Karlíně před do- mem č. 6 přejet povozem a na ohou nohou těžce poraněn.
Nehoda Král Červená Franlišek Řezníček Karlín Olšany Pohořelec
33 article
— Šprým s osudnými následky. Ve vše- obecné nemocníci zemřel včera 14letý Jindřich Se- vera, syn nádražního zřízence ze Žižkova. Severa stal se předvčírem v obecních lázních pod Karlovým mostem předmětem šprýmu tří mladíků, kteří jej hodili do řeky. Severa narazil při tom na železnou spojku a utrpěl těžké poranění, kterému včera pod- Iehl. Mrtvola byla odnesena do pathologického ústavu. Trestní vyšetřování proti pachatelům jest již za- vedeno. — V brněnské loterii byla včera následujíc čísla vylažena : 52, 19, 89, 22, 69. — Z Blodu. Píše se nám z obecenstva : Před- včerejší poznámka o hotelu »Luisenbaad« v dopisu od Bledu, jak se zdů, zakládá se na omylu. J pravda, že majitelkou lázní a hotelu je Češka z Žamberka, vždy hrdě se hlásící k svému původu avšak ani ona, ani její manžel, rodilý Francouz nechtějí dodati svému závodu nějakého německého rázu. Proto též hotel manželů Valtrini na Bledu je s oblibou vyhledáván hosty českými a ruskými, kteří najdou též v hotelu tom české a francouzské noviny. Zde jedině je možno čísti »Národní Listy« a ele- gantní hotel s překrásnou polohou na jezeře je za sezóny vždy střediskem hojné společnosti české vůbec slovanské, jež se v tomto domě eítí v do- mácnějším ovzduší. Hotel a lázně Valtrini byly pisateli doporučeny mnohými přáteli slovinských Alp, vynikajícími vlasteneckými osobnostmi jako vrchním inž. K., posl. H., prol. S., kteří by zajisté nedoporučovali závod, kde by sebe menším způsobem byl dotčen jejich cit český.
Severa Češka Francouz Žižkov Karlová most Bled Žamberk Alpy J pravda
34 article
— V soudní dražební síni bude se konat veřejná dražba v pátek dne 24. srpna o 1/29. hodině dopoledne. Dražiti se bude galanterní zboží ve větších partiích, mezi ním mnoho alb, ohnivzdorná po- kladna, 1 balanční a 1 decimální váha, prodávaci pulty, regály a výkladní skříně, české knihy (zá- bavné), obrazy, dvoje pendlovky a 1 nástěnné ho- diny, domácí zařízení a 1 kolo. — Z Vlašimi. (Pův. dopis.) 12. t. m. konal se v zámeckém parku lidová slavnost, pořádaná ženským spolkem »Karolina Světlá« ve Vlašimi, pod protektorátem městské rady ve prospěch místních chudých. Buffet, tombola, dětské hry, velkolepý zvěřinec a nevídaná divadla, hudba i taneček v pří- rodě pojistily slavnosti takového zdaru, že vynesla přes 1200 korun. Nevšedních zásluh o slavnost získala si zejmena Řemeslnicko-živnostenská beseda vlašimská. — Příjem Ústřední Matice školské dne 21. srpna 1900. K uctění památky + pana Antonína Horáka, obchodníka v Praze, věnovaly rodiny Mo drochova a E. Švagrovských místo věnce na jeho rakev po 5 K = 10 K, Konrád Odstrčil, učitel v Dra hanovicích 19 K 80 h, Ludvík Hornof, rolník, 3 K Celkem přijato 32 K 80 h.
Karolina Světlá Buffet Horák Odstrčil Hornof Vlašim Praha
35 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Stíhání anarchistů. Z Pešti, 22. srpna. V Markétách (Šoproňská stolice), kde je zaměstnáne asi 100 italských dělníků, zabavily poštovní úřady mnoho anarchistických letáků, adresovaných na jednotlivé dělníky. = Mor v Hamburku. Z Berlína telegrafují: »Rlšský Věstník« oznamuje, že osoby, kteréž za př- činou případu moru, jenž v Hamburku se udál, byly podrobeny stálému lékařskému dozoru, byly jeho nyní, zůstavše zdrávy, sproštěny. Očekávání, že pří pad ten při energickém provedení příslušných opa- tření zůstane ojedinělým, se tedy splnílo. = Vedra a požáry. Z Donu se nám telegra- fuje: Následkem dlouho trvajících veder jest zde vše tak vypráhlé a vyschlé, že co den zde vznikají ne- hezpečné požáry.
Mor Vedra Pešť Hamburk Berlín Markéta Šoproňská stolice