2
masthead
23. srpna 1900.
6
article
nisni ose
— Svolávají své věrné. Když byli pán
realisté se svým drem. Sedláčkem dostal
od voličů selských náležité poučení, že nemají
se plésti tam, kde pro ně není a nebude místa,
vystoupili ve volbách do okresního zastupitelstva
plzeňského do arény důvěrní přátelé jejich
pomahači — plzeňští židé. A sice jako voličové
ve skupině největších poplatníků a velkého prů-
myslu. Napjali poslední sily své, aby uhájili
zbytek půdy, kterou ve sborech zastupitelských
v Plzni ještě mají a aby nebyli vytlačeni i z vo-
lebního sboru, o němž domnívají se, že jest jejich
privilegovanou doménou. Ve sboru takovém dá
se ovšem mnohem snadněji agitovati. Voličů jest
neveliký počet, znají se navzájem a roztřidění
jejich jest hračkou, poněvadž většina pevně lpí
na straně své. Při agitaci jde pouze o několik
těch nerozhodných a těch nebývá mnoho. Dle
toho musí býti panstvu zle, že odhodlalo se ku
vydání volebního provolání, v němž poukazuje
k tomu, jak namahá se strana česká, aby
Němce vytlačila z jediné korporace, kde jsou
ještě zastoupeni jak nutno je, by němečt
voličové dostavili se k osudí jako jeden muž.
Sedláček
Němec
Plzeň
7
article
Nesmí býti ztracen či zahozen ani jediný hlas,
neboť může prý se snadno státi, že právě tímto
jedním hlasem budou Němci poraženi. A na
německé kandidátní listině největších poplatníků
v obchodě a v průmyslu nalezají se čtyri
sdvolkáti, jeden notář — pověstný
dr. Schreiner — jeden domácí pán a konečně
i jeden průmyslnka jeden ob-
chodník! Tak výpadati má representac
velkého průmyslu a obehodu v Plznil
— Pan Šusteršič a jeho program. Přd
třemi lety objevil se ve vídeňském parlamentě
nepatrný mužíček, který alc záhy na sebe upou-
tal pozornost Uím, že do všeho a o všem mlu-
vil, do všeho se dral a všude vykládal své roz-
umy. Tázali jsme se poslanců mu národnostně
blízkých, co že to za pána? A řeklo se nám.
to že lublaňský advokát pan Šusteršič, odeho-
vanec bývalého lublaňského biskupa Missije
té doby »civilní« vůdce slovinských klerikálů.
Němec
doktor
Schreiner
Šusteršič
8
article
Pán ten vynikal zvláštní vlastností a sice umě-
ním, státi se v nepoměrně krátké době odpor-
ným nejen poslancům z jiných stran, nýbrž
i poslancům z pravice, ba vlastním soukmenov-
cům. Čeho se mu nedostávalo na duchu, na-
hražoval falešným sebevědomím a arrogancí.
Však dlouho ve Vídni nepobyl. Již po dvou le-
tech vzdal se mandátu, aby tím horlivěji pů-
sobil na půdě domácí. V jakém směru, ukázala
nejlépe řeč, kterou měl 19. t. m. a ve které
polemisoval o řeči dvor. rady Šuklje. Klerikální
kohout pan Šusteršič plaidoval ve své řeči di-
voce pro zavedení všeobecného práva hlasova-
eího. Nic jiného prý dnes nepomůže parlamentu
a Rakousku, než socialisování vnitřní politiky.
Jen socialismus je prý způsobily
zatlačiti do pozadí národní otázky.
Tak mluvil syn nejutlačovanějšího národa slo-
vanského v této říši, syn zrozený v lidu, jenž
počtem 1,200.000 a rozdělený do pěti skupin
brániti se musí proti dvěma velkým nepřátelským
národům! Takové bylo páně Šusteršíčovo národní
eredo a jak znělo jeho vyznání politicků?
Slovinský národ musí jako jede
muž ohraditi se proti jakýmkoli
experimentům antonomistickým.
Šusteršič
Šusteršíčův
Vídeň
Rakousko
9
article
— Ejhle muž z oné pravice na radě říšské,
jež snesla své požadavky do známé státo-
právní adresy, jež především dvou dovolává se
postulátů: národní rovnoprávnosti a autonomie
A bývalý člen této pravice, který pro onu
adresu hlasoval, dnes káže socialismus, aby
ubil nacionalismus a centralismus aby ubi
autonomii. Bude třeba zvěděti, mluvil-li pan
Šusteršič pouze za sebe, neb skutečně za kleri-
kální stranu slovinskou. V tomto druhém pří-
padě by se nemohl smutný zjev tento ignoro-
vati. Strana klerikální jest v zemích slovinských
dosti mocná a kdyby připojila se k programu
páně Šusteršičovu, neznamenalo by to nie
jiného, než kapitulaci před myšlenkou německo-
centralistickou. Vzpomínáme výroků slovinských
vlastenců, kteří v době, když němccké listy
nejvíce útočily na biskupa Missíju pro to, že prý
nadržoval příliš Slovincům, nám se přiznali, že
to zlý démon lidu slovinského a pan Šusteršič
jeho služebný duch.
Šusteršič
Šusteršičův
10
article
— »Nix dajč!« Pod tímto záhlavím roz
plakávají se německé listy nad »bezprávím«
které se děje ubohým pražským Němcům, jima
znenáhla již nic jiného nezbude, než z Prahy
se vystěhovat. Obec jejich jazyk ignoruje, igno-
rují ho nyní dokonce již i zeměpanské úřady
a kdyby neměla politováníhodná němčina bez
pečného útulku jednak ve vojsku a potom
u židů, neměla by místečka, kam by hlavu po-
ložila. A dříve byla v Praze pánem. Jinak prý
se věc má — dokazuje »Prager Tagblatt« —
když Němci v Brně a v Opavě vypuzují češtinu
a jinak když tak činí Čechové s němčinou
v Praze. V Brně a v Opavě prý Němci svým
nepřátelstvím oproti jazyku našemu hájí toliko
stav, jaký tam ode dávna panoval, v Praze ale
zavádějí Čechové novoty, neboť Praha nedávno
ještě byla rovnoprávná, ba neminulo ještě
mnoho let od doby, kdy byla výhradně ně-
mecká! Bravo »Tagblatt« 1« Tak věc skutečně
se má. Nemůže býti pochybnosti o tom, že již
Němec
Prager
Čecho
Praha
Brno
Opava
Tagblatt
11
article
Libuše prorokovala příští slávu Prahy po ně-
mecku a že Přemyslovei byli již proto Němci,
— že jejich rodiště má dnes německonacionál-
ního představeného, a že byl Němcem i Žižka,
poněvadž by jinak nebyla jeho podobizna vřa-
děna do knížky »Berühmte deutsche Heer-
führer«. A byla-li Praha ode vždy německou,
což teprve Brno a Opava! Je pravda, že člověk,
jenž hájí nepravdu a bezpráví prozrazuje kome-
dianta nejvíc v okamžiku, kdy domnívá se, že jeho
apologie je nejohnivější. Snad by to i v Praze
jinak vypadalo, kdyby páni ze druhé strany po-
chopili, že kdo střílí do nás, nesmí se hněvati,
opovážíme-li se střileti navzájem také do něho.
Kdyby našim menšinám dopřáli lidského bytu
a chovali se k nim jako lid civilisovaný u vě-
domí, že tato země jest všech nás vlastí, bez roz-
dílu jakým mluvíme jazykem, kdyby neusilovali
neustále o rozdělení této země, potom bychom
nic neměli v Praze proti rovnoprávnému označení
ulic a proti německému hovoru tramwayových
konduktérů. Co se jim děje v Praze, není nie
jiného, než čeho se v míře daleko větší dopou-
štějí tam, kde oni se domnívají býti pány, na
našich menšinách. Chtěií-li míti zem tuto roz-
UUd
dělenou, nechť tedy nabudou aspoň poněkud
o tom pojmu, jak příjemně bude se to žíti v té
druhé polovině příslušníku národní minority. My
si svou Prahu uhájíme. Povrhnou-li rovnepráv-
nosti, stane se Praha ryze českou, při čemž hlav-
ním městem zůstane. Hrozbám německým, že
si na vzdor Praze udělají hlavní město jiné,
právem se vysmáti můžeme, neboť hlavní města
se nedekretují, nýbrž vyvíjejí. Jak těžce nesou
Libuše
Němec
Žižek
Praha
Brno
Opava
Přemyslovei
Berühmte deutsche Heerführer
12
article
Němci český ráz pražské tramwaye! Vysílají ne-
ustále do svých rubrik »z obecenstva«, aby nám
imponovali, cizince, kleří si na »nix dajč« kon-
duktérů stěžují. Jsou ale na omylu. Trváme na
svýhradně českém jazyku tramwayovém«, poně-
vadž chceme, aby právě cizinec byl přesvědčen,
že nalezá se zde v městě ryze českém, K váli
cizineům se tramwayoví konduktéři nikde neuči
cizím jazykům. Z počátku skutečně naši lidé
se domnívali, že když svůj krám aneb závod
neoznačí též německy, bůh ví, jakou škodul tím
utrpi. Není pravda. Ti, kteří k tomu měli od-
vahu, jinak dnes soudí. Kde jsou jen ti pražšt
Němci? Kdomluví zde německy. Několik vojen-
ských pensistů, Čechů, důstojníci v aktivitě a židé
Nikdo jíný. A ti se konečně také česky naučí
jako se naučili v Pešti maďársky.
— Nová česká škola obecní v Brně
Z Brna, 22. srpna. (Telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Ve včerojší schůzi obecního zastupitelstva brněn
ského bylo oznámeno, že zemská školní rada
nařídila obci, aby počátkem příšt í ho
školního roku rozdělena byla po-
savadní šestitřídní česká škola
obecná v Hutterské ulici na dv
ústavy. Šetření, jež provedla okresní školní
rada, ukázalo, že jsou všechny zákonné
podmínky pro rozdělení téton školy. Nová
česká šklola dívčí musi býtiz
rozhodnuti zemské školní rady zřízena ve
druhém obresu městském kolem Veveři ulice
budova pro ni musí být do dvou
let vystavěna. Do té doby — nejdéle do
počátku školního roku 1902—1903 — může být
nová škola umístěna v mistnostech posavadní
dívčí školy ve dvou domech v Hutterské
ulici. Obec proti tomuto rozhodnuti zemské
školní rady protestu nepodá a školu zřídí. Ti im
dostane se Brnu šosté české školy
obecné. Ačkoliv tim daleko ještě není vyho-
věno potřebám českého školství v Brně, svěděi
už tento počet s dostatek — o »německém
Němec
Čecho
Pešť
Brno
hutterský ulice
Nová český škola obecní v Brno
bůh vědět
13
article
rázu« hlavního města moravského. Naprosté
podlehnuti německé obce brněnské v zápasu
o české školy jeví se i v tom, že ona, jež
proti jich zřízení bránila se ve všech skoro při-
padech zuby nehty cestou všech instancí, tento
kráte už nechává všého protestování a novou
školu zřízuje.
— Sionisti. V Londýně byl zahájen sjez
sionistů za přítomnosti 2000 účastníků, při
byvších ze všech končin světa. Zajímavé je, že
nejvíce jich přišlo z Ruska. Hlavní organisatoři
sionismu, který též u nás v kruzích židovských
má své přívržence, dr. Herzl a Max Nordau
pronesli dlouhé řeči o významu hnutí sioni
stického a Nordau velebil elsaře Víléma II. jako
největšího ochrance a přítole židů. Anglické
francouzské žurnály namnoze nebraly sjezd
sionistů příliš vážně, pokládali jej za nějakou
bezvýznamnou manifestaci ve slohu »armády
spásy«. Co vlastně chtějí sionisti? Chtějí po
mocí pravidelného stěhování se židů do Pale
stiny utvořiti společnost židovakou, přeorganíso
vati a z národa čistě obchodního učiniti náro
nový, zemědělský, průmyslový a pracující
Okazují svým souvěrcům v Palestině opět za-
slíbenou zemi, ale nevíme, zdali se do ní bude
chtiti hebrejcům, když tam nebude bursa, když
je tam bude očekávat mozolná práce rolnická
průmyslná, pro niž synové vyvoleného národ
nemají tolik smyslu jako pro kupčení. Národ
židovský nezapomněl prý na svou starou vlast.
doktor
Herzl
Nordau
Londýn
Rusko
Pale
Palestina
14
article
Tato vzpominka na velikost a slávu Jerusalema
vyvolala hnutí sionistů. Židé dosáhli sice
rovných práv s ostatními národy, alo zároven
jim vyvstal moený nepřitel v podobě antisemi-
tismu, což vyvolalo v mnohých úctu ku sta-
letým tradicím. Od r. 1880 počali se židě
stěhovati do Palestiny a vystěhovalci tito za-
bývají se hlavně zemědělstvím. Nyní nalezá se
v Palestině a Syrii 27 židovských kolonií,
v nichž 15.000 osob vzdělává půdu. Zabývají
se těž vinařstvím a výrobou likérů. Nejvíee
sionistických společností je v Rakouskua
v Anglii, dále jsou různé v Německu, na Bal-
káně, ve Francií a Švýearsku. Asi třicet perio-
dických publikací stojí ve službách tohoto hnutl.
»Mojžíšem« sionistů, jenž židy chce vésti do
Palestiny, je dr. Herzl, redaktor »Neue Freie
Presse«, jenž sní o utvoření zvláštního státu
židovského, kde by se usídlili židi, kteři chtěji
býti »národem«, kteří se nechtějí assimilovati
ostatním národům evropským. První dva sjezdy
sionistů konaly se v Basileji r. 1897 a 1898.
Od té doby hnuti stále roste, jeho žurnály se
množí, rostou též fondy »národní bankyži-
dovské« ve Vídni. Členové sionistických spo-
lečností platí měsíčně »sikl«, starou minci
hebrejskou v ceně asi jedné koruny. K za-
koupení potřebných pozemků v Palestině je
zapotřebí 250 millionů korun. Mnozí pokládají
sionismus za dosti naivní utopii, za pouhou
fantasii. Avšak toto združení lidí stejné ragy.
krve a řeči kolem myšlenky obnovení staré
vlasti, je příbuzné jaksi nynějšímu, ve všech
národech se vzmáhajícímu proudu nacionalismu.
Tedy jakýsi židovský nacionalismus.
Mojžíš
Herzl
Neue Frei
Jeruzalém
Palestina
Sýrie
Anglie
Německo
Bala
Francie
Basilej
Vídeň
sionista
15
article
— Zprávy rodinné. Slečna Ludmila Pöss
nerova a pan Břetislav Jedlička, učitel, slaví
sňatek svůj v úterý dne 28. srpna o 9. hodině ranní
ve farním chrámu u Nejsv. Trojice v Podskalí.
— Úmrtí. V úterý dne 21. t. m. zemřel v 78
roce svého věku p. Ant. Preininger, soukromník
a měšťan soběslavský. Pohřeb koná se 24. t. m
o 4. hod. odpol. z chrámu sv. Klimenta v Bubnech
na hřbitov holešovický. Zádušní mše sloužena bude
v pondělí dne 27. t. m. o 1/28. hod. ranní v tomže
chrámu. — Ve Vracově zemřel 20. t. m. v 58. roce
svěho věku nadučitel p. Frant. Volařík. Pohřeb
konán ve středu 22. t. m. o 10. hod. dopol. z domu
smutku.
— Arcivévoda Rainer se svojí chotí arci
vévodkyní Marií, dále arcivévodkyně Marie Immacu
lata včera odpoledne přijeli do Prahy a zvláštním
vlakem odjelí do Roudnice.
— Zajímavé odhaloní. Z Brna, 22. srpna
(Telefonogram »Nár. Listů«.) V dnešním čísle uveřej-
ňují »Lidové Noviny« následující sensační odhalení
»Jako odpověď na zuřivý boj, který strana klerikální
rozpoutává na všech stranách proti straně lidové
(svobodomyslné) uvádíme křiklavý, takřka ne-
uvěřitelný případ, kerý nám byl sdělen z Val. Mezi-
říčí. Velkostatky Val. Meziříčí, Krásno a Rožnov
náležely hr. Kinskému. Panství ta tvoří nejkrásněj
Pöss
Jedlička
Nejsv
Preininger
Klimenta
František
Volařík
Rainer
Marie
Immacu
Kinský
Podskalí
Bubno
Vracov
Praha
Roudnice
Brno
Val
Krásno
Rožnov
16
article
„9K
lesní partie našeho Valašska a patří k nim jtaké
jihovýchodní svah s temenem posvátného Rad
hoště, na němž z příspěvků českého lidu zbudo.
vána byla kaple ku cti slovanských věrozvěstců
Cyrilla a Methoděje. Majetkové poměry tohoto ka-
valíra však se během let tak poboršily, že dlužní
pohledávky na zmíněných velkostatcích dosáhly
ohromné výše 3 mišl. zl. Hypoteční banka měla na
panstvích pohledávku 11/2 milí. zl., brněnská spo-
řitelna 1 mill. zl., ostatní věřitalé asi půl mill. zl.
Hr. Kinský nemohl v poslední době náležitě dostáti
svým závazkům vůči věřitelům, což vzbudilo nedu-
věru. Oba velké ústavy finanční vidouce, že pohledávky
jejich jsou v nebezpečí, zavedly exekuci. Jelikož bylo
tolik dluhů, nebyla valná naděje na prodej velko-
statků z volné ruky a proto staraly se čelné
osobnosti z našeho národa, aby majelek ten, na němž
visí osud Valašska, dostal se do českých rukou nebo
aspoň do křesťanských. Náš lid na Meziříčsku. Krá-
sensku a Rožnovsku sledoval tyto snahy v horečném
napjetí. Nelze se takovému rozechvění diviti. Jednalo
se o vzácnýkus české půdy, o bytí mnoha tisíca
příslušníků našeho národa. Jako hromová rána
však působila zpráva, že velkoštatky od hraběte
Kinská
Valašsko
Hradec
Meziříčsko
17
article
Kinského, z volné ruky koupil Popper, ob-
chodník sr dřívím vUhrách. Překvapení to
však rozburácelo se ve spravedlivé rozhořčení,
když se po kraji rozneslo a vyšetřením jako pravda
zjistilo, že Popper současně s uzavřením koupě
velkostalků uzavřel smlouvu s jistou továrnou na
celulosu, klerou se na 10 let zavážal, dodávali jí
ročně za 300.000 zl. dříví. Před očima všeho lidu
zjevil se tím v pravdě povážlivý plán — za 10 roků
vysekati krásné valašské lesy. Přes 3 milliony zl.
obnášela kupní cena velkostatků a tu usmyslil si
Popper vylěliti za deset let z lesů, aby po této dob
holé ovšem Valašsko patřilo jemu úplně, bez dluhů,
Zděšení zavládlo na Meziříčsku, Krásensku a Rož-
novsku z barbarského plánu židovského spekulanta.
Ano, spekulanta, neboť záhy po uzavření koupě
vyšlo na jevo, že Popper koupil tři panství bez
peněz. Obrátil se totiž na hypoteční banku a brněn-
skou spořitelnu se snažnou žádostí, aby mu své
kapitály na statcích ponechaly. V této chvíli oživly
valašské kraje nadějí, že snad se podaří panství do-
stati z rukou židovského spekulanta a zabrániti tal
vyloupení nádherných horských lésů, které by při-
vodilo hotovou katastrofu pro celé Valašsko. Hypo-
teční banka i brněnská spořitelna — ústavy, v nichž
rozhodující slovo vedou Němci — žádost Popprovu roz-
hodně odmítly. Učinily tak z obav před možnou finanční
pohromou a snad i důvody patriotické péče o země-
dělství a lesnictví padly na váhu. Popper po tomto
odbytí s horečným chvatem sháněl peníze v Brně.
ve Vídni a v Pešti. Nikdo však nechtěl kapitály pro-
půjčiti tomuto spekulantu, nikdo nechtěl dáti krejcaru
na takový obchod. Popprovi bylo zle. Spekulace
jeho již se řítila jako stavba z karet. Byl v úzkých.
Kinský
Popper
Němec
Popprův
Poppr
Valašsko
Meziříčsko
Krásensko
Rož
Brno
Vídeň
Pešť
18
article
Podle smlouvy měl Hypoteční bance v měsíci čer-
venci splatiti první půl millionu. Nezaplacení tétn
částky mohlo míti pro něj jediný následek, totiž
ztrátu majetku, na nějž zůstal dlužen. Po rozhod-
nutí Hypoteční banky a brněnské spořitelny se
na Meziříčsku a Rožnovsku těšili, že se Poppra
zbaví, že z valašských hor vypuzen bude vlk, nejvýš
nebezpečný celému kraji. Avšak židovský spekulanit
v nejvyšší nouzi, v nejkritičtější chvili nalezl ochrance,
pomocníka. Valašsko má zůstati v rukou uherského
žida, jeho hory mají býti zbavesy lesů, jeho jediné
bohatství a všechny jeho krásy mají padnouti za obět
židovskému chlapíku, který byl tak smělý, že koupil
tři velkostatky bez groše. Nalezl se konečně peněžní
ústav, který řekl: »Dám ti peníze, abys zůstal pánem
posvátného Radhoště, na němž český zbožný lid zbu-
doval kapli sv. Cyrillu a Methodějí, dám ti peníze,
abys mohl Moravěnku ožebračiti o její valašské
krásy, abys mohl vyxekati ty velkolepé lesy, n
nichž visí existence tisíců českého lidu, A není
žádný ústav německý nebo židovský, naopak je to
záložna, do níž český lid ukládá mozolně uspořeny
groš, která se postarala, aby Popper zůstal pánem
Poppr
Cyrilla
Popper
Meziříčsko
Rožnovsko
Valašsko
Radhošť
19
article
Valašska a uskutečniti mohl hrozný svůj plán. Če
skými penězi umožněno vyděračské řádění židovského
spekulanta na Valašsku. Čyrillo- Methoděj
ská záložna, ústav řízený a spravovaný
vůdci strany klerikální, kněžstvem
půjčila Popprovi 400.000 21., aby moh
odevzdati první splátku hypotečn
bance, když tato se obávala jemu če
kati. Nechceme zkoumati, jak takově půjčky při-
spívají k důvěře a bezpečnosti ústavu, ale muslm
se s nepokrylým rozhorlením otázati klerikálních
vládců v záložně, jak před celým národem ospra-
vedlní, že za nějaké procento vydalí v plen nae
krásné Valašsko cizáku, židovskému spekulantu.
zarytému nepříteli českého lidu? — Český lid
zajisté hude vážně a důkladně přemýšleti o tomto
případě. A závěr této úvahy může býti jediný: Za
nějaký bakšiš, za vyšší procento jsou
klerikálové s to prodati eelou Moravu
všecek národ český — každému.« Až po-
tud »Lidové Noviny« doslovně. — Odhalení toto pů-
sobí zde velkou sensaci. Hněv lidu právem obraeí
se proti znemravňující cizácké straně klerikální.
Poppr
Valašsko
Čyrilla
Morava
20
article
Národnostní nepřátoletví na pol
humanity. V místech, kde přestávati má rozdíl ná-
řečí a kde ust upiti má všeliké nepřátelství lásky-
plnému ošetřování chorých a neduživých, stalse
případ, který charakterisuje smýšlení německého do-
rostu slavu lékařského Miníme c. k. všeobecnou ne-
mocnici v Praze. Tam včera přišla žena s chorým zra-
kema lékař v žurnálu juznav nutnost její ošetřování na
klinice, vyhotovil potřebný lístek »na kliniku prol
Čermáka« a poslal tam chorou. Nebohá žena s tou
žebnosti očekávala okamžik, kdy bude moci used-
nouti a po namáhavé cestě dopřáti si oddechu, luč
jiné překvapení ji očekávalo. Na německé klinice
prof. Czermaka způsobil český lístek zděšení. Místo
co by dr. Horn tamtéž nemocné lůžko k odpočinut
vykázal, hnal ji nazpět, dav ji na cestu lístek, na
němž napsal: »Loebl. Journal. Prof. Cermaka ist
bier nicht bekannt. Prag. 22./8. 1900. Dr. Horn.
profesor
Czermak
doktor
Horn
Loebl
Cermak
Praga
Praha
21
article
(Slavný žurnál Prof. Cermaka není zde známý
Praha, 22./8. 1900.) Případ tento není ojedinělý. Sla
se již velmi často a jest smutným zjevem, že trpo
se, aby v tak eminentně humanitním ústavě mohli
německožidovští fanatikové prováděti své schönere-
rovské rejdy na účet ubohých nemocných
— Obecní zastupitelstvo v Dejvicích m
ve školní budově u Brusky 25. t. m. o 3. hodině od-
polední řádnou schůzi.
— Plonární schůze výboru Ústřední Matice
školské bude se konati současně se školským odbo-
rem ve čtvrtek dne 23. t. m. v kancelářských míst
nostech o 6. hodině večerní.
— VVyznamenání z pařížské výstav
Mezinárodní porota přisoudila továrně na stroje mě-
řící pp. Joseť a Jan Frič na Král. Vinohradec
zlatou medailli, nejvyšší to vyznamenání
v tomto rakouském oddělení. Tato snažívá firm
česká konkurrovala se závody zvláště vídoňským
nové její vyznamenání utvrdí zajisté důvěru k do-
mácím výrobkům vůbec a v kruzích českých inže
nýrů zvláště.
— Na pařížskou výstavu. Obchodnickém
spolku »Merkur« zaslán byl právě tento telegram
z Paříže: »Vřelý dík za vzorné i nežištné zaopatření
a důkladné provádění skvělého programu. Projevujíce
tímto své největší uspokojení, provoláváme »Mer-
kuru« a jeho jednateli p. Macháčkovi jednohlasně
Na zdar! Účasiníci třetí srpnové výpravy —
Pro výpravu 15. září z Prahy odjíždějící, kterén i ne-
členové spolku a dámy za stejných výhod při-
družiti se mohou, přijímají se přihlášky do 3. září
t. r. v obchod. spolku »Merkur« v Praze, Václavsk
náměstí 51 poštou aneb osobně denně od 6—-8 hod.
profesor
Cermak
Frič
Král
Macháček
Praha
Dejvice
Paříž
Václavsk náměstí
22
article
Programy zašlou se na požádání.
— Levné výpravy na světovou výstavu
do Paříže. Na všeobecnou žádost uspořádá cestovn
kancelář Jos. Ledviny v Praze, v Hybernské uliei
čís. 8, ještě několik levných výprav po 120 zl. (event
za 55 zl.). Nejbližší společné levné výpravy konají
se dne 3., 10., 17. a 24. září, dále 1., 8., 15. a po-
slední 22. Hjna. Přihlášce ku výpravám jednotlivým
není vyměřena žádná lhůta a může cesta libovolným
směrem a kdykoliv nastoupena býti. Okružní lístk
s platností 45 a 60 dnů opravňují k jízdě na dra-
hách rakouských, německých, švýcarských, francouz-
ských a j. Interesujícím kruhům podá ochotně bližší
zprávy první česká cestovní kancelář Josefa Ledviny
v Praze, v Hybernské ulici čís. 8, kamž veškeré do
tazy řízeny buďtež.
— Dělnická bursa v Praze otevřela kance
lářské místnosti v domě čo. 1806—II. nároží Sokolsk
třídy a Fügnerova náměstí. V úřadních hodinách o
8. hod. ranní do 6. hod. večerní, udílí se každému
porada ve všech právních záležitostech, zejmen
však živnostenských, pracovních, nemocenského
úrazového pojišťování se týkajících. Těž sprostřed-
kování práce věnuje se patřidná pozornost a pro-
vádí se toto pro členy spolku zcela bezplatně. K do
tazům z venkova budiž vždy přiložena potřebná po-
štovní známka na odpověď. Dopisy nutno zasílat
pod adresou »Dělnická bursa« v Praze, v Sokolsk
třídě čp. 1806—II.
Ledvina
Paříž
Praha
hybernský
Fügnerův náměstí
Jos
23
article
— K novým cílům ústavu hraběte Pot-
tinga v Olomouci. (Od správy ústavu.) Poutník.
dostupující temene hor, obrácí čas občaa zraku
svého, aby pohledem na překonanou cestu posilnil
se k další pouti. — Ústav hraběte Pöttinga dostiho
své první zastávky, dovršiv letos první pětilete
svého trvání. — Bylo to pětiletí vzrůstu, zkoušek.
drobných krisí a co hlavní, perné práce, práce —
nemůžeme si poznámku tu uspořiti — nejmíň doma
v Glomouci doceněné. V pětilelí tom se ústav
šťastně do svého poslání zapracoval va smí s klid-
ným uspokojením pohlížeti zpět. Co bylo možno
učiniti, provedl. Zahajen byv v roce 1895 dvěma
třídami školyliterní a dvěma pracovnami vyvinu
se a representuje dnes centrum dívčí výchovy smě-
rem nejrůznějším. Čítá 13 různých škol a kursůa
více než zdvojnásobil se jak budovou tak počtem
chovanek a vnitřní organisací. — Uspokojivý pohle
do minulosti jest pobídkou do budoucna, v níž
ústav postavil si několik nových met, které hruhými
obrysy naznačiti chceme. Ústav vstoupí do druhého
pětiletí bohda s právem veřejnosti o které zažádáno
bylo a jehož získání zemský pan školdozorce Lošťak
při letošní inspekci slibil. Jest to právo, v nejed-
nom ohledu pro ústav důležité. — Věren jsa po-
slaní, které do vínku mu vložil zvěčnělý zakladatel á
Pot
Pötting
Olomouc
ústav důležitý
24
article
»Sloužiti národu«, musí snahou jeho býti vyciťovati
potřeby praktického života, za kterým
účelem zřízenyhlavně tři pracovny a š ko la ku-
chařsko-hospodyňská. K lomu přibyla
pálém roce škola obehodní, při níž projektuje
ústav nyní založiti »Českomoravské ob-
chodní a průmy slové museum, o kterém
šířeji pojednáno bylo v listech veřejných. Více jako
sport a ušlechtilou zábavu v prázdné chvili pěsto-
valy mnohé chovanky 3—4 hodiny týdně malbu na
porculáně a vypalování a malbu na dřevě. Ačkoliv
zřídka která věnovala se věci déle 9 měsíeů a byly
tedy v pracích těch začátečnicemi, upracovány přec
pozoruhodné věci, rok jak rok se zdokonalující,
které na zavěrečných výstavách budily značnou po-
zornost a těšily se rostoucí oblibě. Bude sna hou
ústavu, vytvořití z obou zaměstnání domácí ozdob-
nický průmysl a získati jeho výrobkům odbyt.
Za tím účelem bude blavně nutno kreslen
zvýšenou věnovati pozornost. A ještě jedhu
instituci projektuje ústav do příštího pětiletí.
25
article
Má neobvyklý nový hrdý titul: kuchařská aka-
demie. Umění kuchařské konáno bylo vždy velice
macešsky. Dceruška erbovala z pravidla od maminky.
co tato uměla neb neuměla. Ve zvláštních připadech
šla nějaký čas do některé farské, panáké neb hostin-
ské kuchyně, kdež zejmena upečení několika kousků
»cukrového« považováno za vrchol kuchařského
umění. V poslední době teprve zřízeny kuchařské
školy. V čele šla pražská »Domácnost«. Avšak naše
dosavadní kuchařské školy vyhovují pouze na šim
běžným domácím potřebám. Chovanky pobudou v nich
několik málo, žádná přes 10 měsíců, přihlížejí neb
zúčastní se na prodělání nahodilých několika tueta
kuchařských receptů, podnikavější koupí si nějakou
kuchařskou knihu, dle níž zkouší samostatně vařiti,
ba sbírají dokonce možné i nemožné recepty po
různých časopisech. Toť vrchol všeho. — A naše
kuchařské knlhy liší se velmi málo od kuchařských
knih, třeba ze 16. neb 17. století. Recepty v nich
obsažené mají podnes týž stříh, jako v knize Severy-
nově, Bavorově neb Kantorově, našich nejstarších
známých spisovatelů kuchařských knih. Mají o něco
více receptů, ale všechny začínají: 25 dkg cukru ulř
s 11 žloutky, přidej atd. Nikde nestojí, proč to ne
ono sa tak dělá, z jakých důvodů, za jakým účelem,
zkrátka o kuchyňské chemii, o výživnosti látek.
o kuchařském zbožíznalství, to nikde ani potuchy.
Severa
Bavorův
Kantorův
26
article
A přece ve všech odvětvích lidské tvorby a průce
vidíme pokrok a zdokonafování. Či. by kuchařství
bylo zaměstnáním tak inferiorním, že by toho ne-
zasluhovalo? — Tane nám prolo na mysli škola,
která by také theorii kuchyňské učila a sice
1. kuchyňské chemii, 2. kuchyňskému zbožíznalství,
3. nauce o výživnosti a vzájemném poměru potravin
a p. Vedle toho ovšem pronikavá praxe ve všech
oborech úpravy jídel a věci vedlejší jako zavařování.
konservy, úprava stolu atd. — Alsolventky takov
kuchařské akademie jako odborné kuchařky zajisté
byly by hledány. Šlechtické i nešlechtické zámožně
domy, ústavy, hotely, školy, lázně mají často velik
potíže se získáním dobré kuchařky, která dobře bývá
placena. A co je karakteristickým: Téměč všecka
vynikající místa kuchařská jsou ob-
sazena muži a nikoli ženami. Naše ženské
listy s naivní příma radostí zaznamenávají každý
případ ženské doktorky, professorky neb p. Budsl.
Budsl
27
article
Ale uvésti na vyšší úroveň, co příroda a tradice od
věků ženě svěřila, t. j. umění kuchařské, bylo by snad
bližším úkolem, aneb alespoň také úkolem. Ten staví
sobě za cíl do příštího pětiletí ústav hr. Pöttinga.
Je to práce nesnadnějéí než se zdá, neboť nemá
podobného, leč z ruky pilné zkvětá naděje. Buda-li
druhé pětiletí ústavu tak požehnané jako první, do-
jdou snad uvedené projekty též svého splnění, čemuž
Zdař Bůhl
— Na krajinskou výstavu kutnohorskou
vypraví se zdejší pěvecký kruh »Tovačovský«a
Zemská jednota soukromých úřadníků dne 8.a
9. září. Za tím účelem vypraven bude zvláštní
vlak při snížených cenách a sice ve II. Iřídě 2 zl.
60 kr. a ve III. třídě 1 zl. 60 kr. s třídenní platností
lístků. »Tovačovský« uspořádá dne 8. září v tamější
Měšťanské besedě koncertní večer. Ti. kdož shléd-
nouti chtějí zdárnou práci kulturní, jakož i pa-
mátnosti kutnohorské, zvou se k této výpravě.
— Karlovarské vřídlo není ohroženo.
Purkmistrovský úřad města Karlových Varů dovo-
zuje v obšírném oběžníku na základě technickéhoa
znaleckého zjištění, že světoznámý »šprud!« nikterak
ohrožen neni a že hudou ještě učiněna opatření na
další zajištění jeho mohutnosti a síly. Stálýma
přesným měřením vody, již horké vřídlo do výše
metá, zjištěno prý, že od zahájení stavby Eskompní
banky a sousodního domu mohutnosti vřídlu nikterak
neubylo, nýbrž prý spíše ještě přiblylo, tak že
není důvodu k vážným obavám.
Pötting
Tovačovský
Buda
Karlová Vary
Bůhl
stavba Eskompní banka
28
article
Požár na Žalém v Krkonošich. O vel-
kém požáru na Žalém, jemuž za oběť padla jedna
z předních a zejmena pro české turisty velmi vý-
znamných horských restaurací v Krkonoších, dochá-
zejí nás tyto podrobnosti: V neděli, dne 19. t. m.-
měl býti odpoledne ze Branné pořádán na Žalý velký
společný výlet. Hostinský pan Jos. Dědek po odchodu
devíti turistů, kteří ze soboty na neděli zde přenoco-
vali, za příčinou obstarání různých věcí vypravil se
dopoledne na Benecko, zůstaviv domna rodinu svojl
paní s dceruškou a sestrou, které rovněž přípravami
různými v domě a kuchyni zaměstnány byly. Po
1/210. hod. ucitily pronikavý zápach, jenž prozradil
jim, že kdesi něco doutná. Po marném pátrání v pří-
zemí vyšla žena hlídačova na půdu, kdež ve množ-
ství dýmu nebylo lze dýchati a poblíže komínu ji
i obeň pozorovati bylo. Oheň v několika vteřinách
hrozně se rozšířil, způsobiv v domě ohromné zděšení.
Jos
Žalý
Krkonoše
Benecko
29
article
Střechou vedle komínu provalivší se kotouče dýmu
s vyšlehujícími rudými plameny upoutaly na sebe
pozornost obyvatelstva v okolí, zejmena v nejbližšíei
osadách Benecku, Mrklově aŠtěpanicích, odkudž v krátké
době mnoho lidí na místo požáru se dostavilo. Než
na zachránění různého nábytku nebylo ani pomy-
šlení. Sotva že velký hraci stroj, jedna skříň a něco
peřin mohlo býti vynešeno. Vše ostatní ztrávil krutě
zuřící živel, jehož zhoubnému řádění mohly tím
méně meze kladeny býti, ježto nebylo tu ani vody.
ani potřebného náčiní. Zděšení lidé s prázdnýma
rukama stáli zde po většině úplně bezmocni s úža-
sem vzrůst požáru sledujíce, jelikož natření všech
částí restaurační budovy barvami fermežovými ze-
jmena při stávajícím horku ku šíření a mocnost
ohně a hrozného žáru značně přispívalo. V kratinké
době veškera budova stála v jednom obrovském pla-
meni, z něhož kostra tmavých trámů i z daleka zře
telně byla patrna. Zjev tento stal se v šírokém okolí
Jilemnice, Vrchlabí i v Krkonoších hrůzným divadlem
přečetného množství zděšených diváků, kteří s příhod
ných míst rychlé šíření ohně upjatě stopovali.J
Benecko
Mrklov
Jilemnice
Vrchlabí
Krkonoše
30
article
známo, že temeno“Žalého postrádá vody. Pouze n
západním svahu jeho ve vzdálenosti as 500 m. o
rozhledny nalézá se studna, z níž voda se váží.
Odlud lidé v bečkách na trakaři s velikým namaha-
vým kvapem přiváželi, pilně polévajíce střechu po-
blíže bývalého hostince stojící dřevěné boudy, za
obydlí hlídači sloužící. O zachránění této nevelké
budovy bylo třeba lím více pečovati, poněvadž sou-
sedí přímo s lesem. Kdyby se byl oheň i na ni roz-
šířil, byl by ani les nezůstal od zhoubného požáru
ušetřen. Při těchto důležitých zachraňovacích pracích,
obezřetně řízených beneckým lesním panem Jos
Smutným, nejvíce vyznamenali se sedmnáctilet
dva mladici, Jaroslav Pochop č. p. 3. z Mrklova
a Boh. Jerie č. p. 84. z Benecka, kteří s nadlid-
ským namáháním v něsnesitelném žáru, při kterém
i vlastní jich oděv ohněm chytal, takže i je samotné
polévati bylo třeha, vydrželi na střeše houdy, usta-
vičně ji polévajíce, spadlé na střechu bořící kusy dře
shazujíce a žhavé oharky chvojím ulloukajíce. Ze-
jmena první ze jmenovaných mladíků počínal i
s hrdinností a statečnosti obdivuhodnou, zadež veřej-
ného uznání a pochvaly v plné míře zasluhuje. Týž
druhého dne následkem neobyčejného namáhánia
vysílení vážně onemocněl. Krutý požár, jenž dle vše-
obecného mínění vznikl chytnutím sazí v komíně.
nezuřl dlouho. Těměř v jedné hodině ztrávil budov
úplně. Pouze zděná spodní část její značí místo, na
němž úhledná budova s prostrannou verandou ad
roku 1890 témě Zalého zdobila, a četným turistům
v době letní i zimní byla začasté hledaným útulkem.
Jos
Pochop
Jerie
Žalý
Mrklov
Benecko
31
article
Jesté do večera čněl vzhůru štíhlý komín a velki
kachlová kamna, i ty však žárem tou měrou byly
poškozeny, že během noci se sesuly. — Hostine
tento, jako veškeré harrachovské budovy, byl u banky
»Slavie« pojištěn. Též nájemce hostince měl na ná-
bytek pojištění, ale vzdor tomu na pokrmech a ná-
pojích utrpěl škodu značnou. Nadále bydleti bud
v zachráněné boudě, v níž i turisté při své nynější
návštěvě Žalého dojdou náležitého ohaloužení. — Při
hostincí stojící rozhledna byla v den požáru od před-
cházejícího dne císařských narozenin ozdobena pra-
pory červenobílým a černožlutým; tento ad byl po-
žáru vzdálenější, neušel zničení, kdežto praporu
prvnímu vysoko šlehající plameny v nejmenším na-
ublížily. Rozhledna opatřena byla českosněmeckým
nápisem »Rozhledna císaře Františka Josefa«, ze kte-
réhož též pouze německá část shořela, ale česká část
nápisu zůstala zachována. — Pohled na spáleniště
působí nyní tklivým dojmem, zejmena, na turistu,
jenž častějí významné toto rozhlediště byl navštívil
a v útulných mistnostech restauračních s milými
druhy turisty zde nejednu příjemnou chvíli v přá-
telské zábavě byl zažil. — Než příznivá okolnost,
že podstatná spodní zděná část budovy je úplně za-
chovaná, opravňuje turistskě kruhy k naději, že v nej-
kratší době J. O. hrabě z Harrachů jako skutečný
příznivce turistiky v Krkonoších rozhiodne se požá-
rem zničený hostinec obnoviti, při čemž zejmena
vděk českých turistů jej provázeti bude.
František Josef
J O
Žalý
Harrach
Krkonoše
Slavia
32
article
— Nabízel kradeneho psa ke koupi.
Včera k 10. hod. dopol. dostavil se do moučného
sktadu v čp. 146—IV. na Pohořelci neznámý ven-
kovan — dle zevnějšku nejspíše dělník — a nabízel
majiteli obchodu p. H., znaměmu to sportsmanovi.
pěkného stavěcího psa ke koupi. Panu H. zdála s
být cetá věc podezřelou, proto s koupí vábal, a čkoliv
měl sto chutí koupit ušlechtilé to zvíře. Váhání pana
H. a poznámka jeho: »A kde pak ho špurtli?« ob-
jasnily zloději celou situaci a než by pět napočítal,
byl v prachu, psa zanechav v rukou pana H. Pes
jest německý, hrobosrstý, vysoký a asi 3 roky starý.
Na těle má hnědé skvrny, zkrácený ohou a proje-
vuje značný výcvik. Vlastník nechť přihlásí se oč
v moučném skladě p. H. čp. 146—IV. na Pohořelci,
kde pes prozatím nalezá se v opatrování.
— Nehody a úrazy. Ve stavu politování-
hodném byl včera do zdejší všeobecné nemocnice
k léčení přivezen 38letý poklasný Antonín Král, za-
městnaný na velkostatku Lukavii. Král pomáhal
Hlačiti žebřinový vůz ze stodoly; pojednou kolo na-
razilo na kámen a voj se odrazila s takovou prud-
kostí, že poklasnému, který ji držel, příšerně roz-
tříštila čelisti. — Do téže nemocnice byl přivežen
25letý truhlářský pomocník Antonin Červený, jenž
v dílně p. Pliška v Karlíně utrpěl značné poranění
na levé ruce. — Franlišek Řezníček, 14letý kame-
nický učeň z Olšan, byl včera v Karlíně před do-
mem č. 6 přejet povozem a na ohou nohou těžce
poraněn.
Nehoda
Král
Červená
Franlišek Řezníček
Karlín
Olšany
Pohořelec
33
article
— Šprým s osudnými následky. Ve vše-
obecné nemocníci zemřel včera 14letý Jindřich Se-
vera, syn nádražního zřízence ze Žižkova. Severa
stal se předvčírem v obecních lázních pod Karlovým
mostem předmětem šprýmu tří mladíků, kteří jej
hodili do řeky. Severa narazil při tom na železnou
spojku a utrpěl těžké poranění, kterému včera pod-
Iehl. Mrtvola byla odnesena do pathologického ústavu.
Trestní vyšetřování proti pachatelům jest již za-
vedeno.
— V brněnské loterii byla včera následujíc
čísla vylažena : 52, 19, 89, 22, 69.
— Z Blodu. Píše se nám z obecenstva : Před-
včerejší poznámka o hotelu »Luisenbaad« v dopisu
od Bledu, jak se zdů, zakládá se na omylu. J
pravda, že majitelkou lázní a hotelu je Češka z
Žamberka, vždy hrdě se hlásící k svému původu
avšak ani ona, ani její manžel, rodilý Francouz
nechtějí dodati svému závodu nějakého německého
rázu. Proto též hotel manželů Valtrini na Bledu je
s oblibou vyhledáván hosty českými a ruskými, kteří
najdou též v hotelu tom české a francouzské noviny.
Zde jedině je možno čísti »Národní Listy« a ele-
gantní hotel s překrásnou polohou na jezeře je za
sezóny vždy střediskem hojné společnosti české
vůbec slovanské, jež se v tomto domě eítí v do-
mácnějším ovzduší. Hotel a lázně Valtrini byly
pisateli doporučeny mnohými přáteli slovinských
Alp, vynikajícími vlasteneckými osobnostmi jako
vrchním inž. K., posl. H., prol. S., kteří by zajisté
nedoporučovali závod, kde by sebe menším způsobem
byl dotčen jejich cit český.
Severa
Češka
Francouz
Žižkov
Karlová most
Bled
Žamberk
Alpy
J pravda
34
article
— V soudní dražební síni bude se konat
veřejná dražba v pátek dne 24. srpna o 1/29. hodině
dopoledne. Dražiti se bude galanterní zboží ve větších
partiích, mezi ním mnoho alb, ohnivzdorná po-
kladna, 1 balanční a 1 decimální váha, prodávaci
pulty, regály a výkladní skříně, české knihy (zá-
bavné), obrazy, dvoje pendlovky a 1 nástěnné ho-
diny, domácí zařízení a 1 kolo.
— Z Vlašimi. (Pův. dopis.) 12. t. m. konal
se v zámeckém parku lidová slavnost, pořádaná
ženským spolkem »Karolina Světlá« ve Vlašimi, pod
protektorátem městské rady ve prospěch místních
chudých. Buffet, tombola, dětské hry, velkolepý
zvěřinec a nevídaná divadla, hudba i taneček v pří-
rodě pojistily slavnosti takového zdaru, že vynesla
přes 1200 korun. Nevšedních zásluh o slavnost
získala si zejmena Řemeslnicko-živnostenská beseda
vlašimská.
— Příjem Ústřední Matice školské dne
21. srpna 1900. K uctění památky + pana Antonína
Horáka, obchodníka v Praze, věnovaly rodiny Mo
drochova a E. Švagrovských místo věnce na jeho
rakev po 5 K = 10 K, Konrád Odstrčil, učitel v Dra
hanovicích 19 K 80 h, Ludvík Hornof, rolník, 3 K
Celkem přijato 32 K 80 h.
Karolina Světlá
Buffet
Horák
Odstrčil
Hornof
Vlašim
Praha
35
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Stíhání anarchistů. Z Pešti, 22. srpna.
V Markétách (Šoproňská stolice), kde je zaměstnáne
asi 100 italských dělníků, zabavily poštovní úřady
mnoho anarchistických letáků, adresovaných na
jednotlivé dělníky.
= Mor v Hamburku. Z Berlína telegrafují:
»Rlšský Věstník« oznamuje, že osoby, kteréž za př-
činou případu moru, jenž v Hamburku se udál, byly
podrobeny stálému lékařskému dozoru, byly jeho
nyní, zůstavše zdrávy, sproštěny. Očekávání, že pří
pad ten při energickém provedení příslušných opa-
tření zůstane ojedinělým, se tedy splnílo.
= Vedra a požáry. Z Donu se nám telegra-
fuje: Následkem dlouho trvajících veder jest zde vše
tak vypráhlé a vyschlé, že co den zde vznikají ne-
hezpečné požáry.
Mor
Vedra
Pešť
Hamburk
Berlín
Markéta
Šoproňská stolice